« Rozcestník: Jihočeské poddanské rody

Anderle

ANDERLE, František – manželský syn Vojtěcha Anderle, rolníka v Nové Vsi č. 30, syna † Josefa Anderle, rolníka tamtéž a jeho manželky Anny rod. Sládkové z Roušína a Anny, manželské dcery Matěje Schwarze, rolníka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Votrubové z Homolí
(*19.5.1891, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞23.8.1921, Čakov)
(∞16.1.1923, Netolice – matrika pro Babice)
(†10.5.1943, Auschwitz II – Birkenau, Häftlingsnummer 19603)

Za mrtva prohlášen okres. soudem Č. Krumlov 2.3.1950 č.j. M3/49/7

29. ledna 1943 zatčen Gestapem (za účasti řidiče Johanna Wesselaka a vyšetřujícího úředníka Willy Steinmanna) pro účast na hospodářském deliktu spolu se svým švagrem Václavem Bauerem, 10 dnů vyslýchán na služebně Gestapa v Č. Budějovicích, vězněn ve věznici krajského soudu. Transportován do Terezína, posléze do věznice na Pankráci. Předán k transportu do Osvětimi II – Březinky. Při práci u silnice za živa ušlapán k smrti. Před smrtí sdělil Janu Polákovi, že jej Gestapu udal Jakub Reitinger z Liptmanovic (Lipanovice, statek č. 7, nar. 28.5.1889 v Záboří) a Matěj Grill z Dolních Chrášťan.

František Anderle byl synem Anny roz. Schwarz z Homolí, sestry Marie provd. Wollner, matky Jakuba Wollnera, řidiče u českobudějovické služebny Gestapa v době zatčení Fr. Anderle.

ANDERLE, Kateřina – manželská dcera Vojtěcha Anderle, rolníka v Nové Vsi č. 30, syna † Josefa Anderle, rolníka tamtéž a jeho manželky Anny rod. Sládkové z Roušína a Anny, manželské dcery Matěje Schwarze, rolníka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Votrubové
(*15.12.1897, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞9.2.1926 s Václavem Bauerem, Brloh)

Baštýř

BAŠTÝŘ, Václav – manželský syn Josefa Baštýře, rolníka v Břilicích č. 11 a jeho manželky Anny rodem Kořínek z Miletína č. 10, narozen v Břilicích č. 11
(†2.7.1904, Břilice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bleskem zabit byl dne 2. t. m. 18letý syn rolníka V. Baštýř z Břilic. Spěchal z nádraží třeboňského domů, aby bouři unikl, byl však bleskem zasažen a okamžitě usmrcen.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 10 (1904), čís. 78 (9.7.1904), str. 4

Bauer

BAUER, Václav – manželský syn Františka Bauera, sedláka v Nové Vsi č. 14, syna † Kašpara Bauera, sedláka v Nové Vsi č. 14 a jeho manželky Kateřiny roz. Krejčové z Nové Vsi č. 12 a Kateřiny, manželské dcery Vavřince Bauera, sedláka z Nové Vsi č. 18 a jeho manželky Marie roz. Kačerové z Nové Vsi č. 5
(*19.9.1891, Nová Ves 14. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞9.2.1926 s Kateřinou Anderlovou, Brloh)
(†2.3.1943, Auschwitz II – Birkenau. Häftlingsnummer 12826)

Bednář

BEDNÁŘ, Jan – manželský syn Františka Bednáře, zedníka v Horním Skrejchově, hejtmanství Jindř. Hradecké, syna Václava Bednáře, zedníka v Horním Skrejchově a jeho manželky Marie rozené Hrůza z Kostelní Radouně a Josefy, dcery Matěje Sedláčka, tkalce v Lásenici č. 124, hejtmanství Pelhřimovské a jeho manželky Marie rozené Stejskal z Lásenice
(*23.12.1870, Horní Skrýchov 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Josef Jan – dělník bez zaměst. bytem v Horním Skrýchově 17, t.č. vězeň kraj. soudu v Č. Bud., ženatý. Narozený 25/3 23/XII 1870 v Hor. Skrýchově, okres Jindř. Hradec.
(†22.7.1937, České Budějovice (věznice krajského soudu). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Brod

BROD, František de Paula – manželský syn Josefa Broda, ledenického souseda, syna Matěje Broda, přísedícího při rychterním úřadu v Ledenicích č. 4 a jeho manželky Anny roz. Doležalové z Ledenic č. 22 a Rozálie, manželské dcery Mikoláše Fencla, souseda v Ledenicích č. 79 a jeho manželky Terezie roz. Skopcové z Ledenic č. 70
(*1829, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
František se oženil 16. října 1870 v Griffenu (Korutany) s Julianou, dcerou Lorenze Merdaus u Alžběty roz. Vogl, narozenou 13. února 1853 ve Völkermarktu v Korutanech.
(†1911, farnost Dobrá Voda.)
[dokumentace v projektu M†nulost]

BROD, Franz (1829-1911)

BROD, Franz (1829-1911). Projekt M†nulost

BROD, Alžběta, provdaná Seidel – dcera Františka Brod, domkáře v Griffenu, syna Josefa Brod a jeho manželky Rozálie roz. Fenzl a Juliany, dcery Lorenze Merdaus a jeho manželky Alžběty roz. Vogl z Völkermarktu v Korutanech
(*19. září 1872, Griffen (Kärnten))

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Budějický

BUDĚJICKÝ, Jan – mlynářský učeň ze Stráže nad Nežárkou, syn Antona Budějickýho, domkáře v Plavsku č. 6 a jeho manželky Roziny, dcery Šimona Schwetze
(∞27.11.1849, Blažejov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pachtýř mlýna, na výměnku v Bednárci č. 41, manžel Marie roz. Krisa z Malého Ratmírova č. 11
(†31.5.1895, Bednárec 41. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čermák

CŽERMAKOVÁ, Anna – vdova po † Janovi Čermákovi, měšťanu přeštickému a spolu matka tehdejšího lokalisty slověnického
(†24. ledna 1829, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ČERMÁK, Karel – cikán a bačkorář bez stálého bydliště, narozen v Ousticích, okres Benešov
(†27.1.1929, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Chuchel

CHUCHL, Wenzl – ponocný (Nachtwächter) z Olešnice č. 37, manžel Terezie rodem Wrázkové ze Svinů č. 129, země česká, okres svinenský, kraj budějovický
(†14.3.1860, Olešnice 37. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHUCHLOVÁ, Terezie – vdova po Václavu Chuchlovi, ponocném v Olešnici č. 44, rodem Vrázková ze Svinů č. 129
(†28.1.1886, Olešnice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHUCHEL, Tomáš – mlynář blíž Třepči č. 24, manželský syn Ondřeje Chuchel, rolníka z Třepče č. 34 a jeho manželky Kateřiny rodem Šnejda z Třebče č. 16
(∞5.8.1879 s Alžbětou Pitrovou, Mladošovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čutka

CŽUTKA, Casparus – poddaný budějovický. Spáchal sebevraždu v lese blízko Lhotky oběšením, podle sdělení vyšetřování hrdelního soudu
(†17.6.1781, Lhotka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Da beÿ der in Dorf Lhotka unheüte vorgenommenen Halßgerichtlichen Untersuchung sich gezeüget, daß der dasige Innman Caspar Czutka aus bloser Melancholeÿ und gemüths Verwirung sich in Waldt erhäncket habe, einfolgl: von Gerichts wegen anerkännet worden seÿe, daß dessen Körper auf einen geweÿseten orth Jedoch abseitig und ohne allen Kirchen gepräng zur Erde bestattet werden könne; daher habe hievon Euer Hochwürden und Gnaden die nöthige Anzeüge und Erkantnüß von Amts wegen ertheilen, zugleich aber ersuchen sollen, diesen todten Leichnam auf obige Arth ohne allen Cöremonien noch heüte abends begraben zu lassen, der mit vollkommenester hochachtung erhoere.

(SOkA České Budějovice, Farní archiv Trhové Sviny, karton I, inv.č. 82)

Dvořák

DVOŘÁK, Viktorie – vdova po † Václavovi Dvořákovi, mlynáři z Modlíkova č. 6
(†1892, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DVOŘÁK, Matěj – ponocný v Olešnici č. 48, manžel Kateřiny rodem Tomášek z Jílovic č. 38, okres a hejtmanství Třeboň
(†2.11.1901, Olešnice 48. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DVOŘÁKOVÁ, Kateřina – vdova po Matěji Dvořákovi, ponocném v Olešnici č. 48, rodem Tomášková z Jílovic č. 38
(†12.1.1907, Olešnice 61. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dytrt

DYTRT, Jan – manželský syn Františka Dytrta, podruha v Římově 42, příslušného k dolnořímovské obci, syna † Františka Dytrta, též podruha v Dolním Římově a jeho manželky Doroty rodem Indrovy z Dolního Římova 3 a Marie Terezie, dcery † Jana Karfiola, kramáře z Vranovic 35 a jeho manželky Eleonory rodem Melicharovy též z Vranovic
(*4.12.1856, Dolní Římov 42. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Eliáš

ELIÁŠOVÁ, Anna – svobodná úřednice jihoč. fíkovky, bytem ve Čtyřech Dvorech 199. Narozená 8.V.1914 v Čejkovicích, okres Hluboká n. V.
(†13.8.1933, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Rodinná tragedie ve Čtyřech Dvorech. Těžce postřelil svou dceru a sám spáchal sebevraždu. Včera asi o půl 8. hodině ranní postřelil ve Čtyřech Dvorech z dosud neznámé příčiny svou 19letou dceru Annu železničář Eliáš. Kule zasáhla pravý spánek a způsobila těžké zranění. Eliáš po činu obrátil zbraň proti sobě a dobře mířenou ranou zbavil se odpovědnosti před soudem. Povolaná záchranná stanice českobudějovická přivezla těžce zraněnou do nemocnice, kdežto Eliáš byl na místě mrtev. Jak se dovídáme, Anna Eliášová svým zraněním podlehla. Příčina vraždy a sebevraždy se vyšetřuje. Tato tragedie vyvolala ve Čt. Dvorech neobyčejný rozruch.
Zdroj: Republikán, roč. 14/1932, č. 61 (14.8.1933), s. 1

Pokus vraždy a sebevražda. V neděli dne 13. srpna 1933 o 8. hodině ranní byli občané Čtyř Dvorů, bydlící v Soukupově ulici, vyrušeni ranami z revolveru. Karel Eliáš, 41 rok starý železniční zřízenec, bydlící v Soukupově ulici č. 199, střelil ze žárlivosti po své dceři Anně, 20leté úřednici u fy. „Merkur“ v Č. Budějovicích, které nechtěl dáti svolení ku koupání. V okamžiku, když těžce raněná dcera klesla k zemi, namířil Eliáš smrtící zbraň proti sobě, když předtím ohrožoval ženu a dvě nedospělé děti, které se musely ukrýti k sousedům. Přivolané četnické pohotovosti naskytl se hrozný obraz. Na zemi ležel Eliáš s prostřelenou lebkou, držící v ruce bubínkový revolver ráže 6.35 mm. Opodál v kaluži krve těžce raněná dcera. Přivolaný lékař dr. Bureš ze Čtyř Dvorů konstatoval u Eliáše smrt a u dcery těžké zranění lebky. Anna Eliášová byla v beznadějném stavu dopravena záchranným sborem do všeob. nemocnice. Motiv činu není dostatečně objasněn, jelikož nemohla býti těžce zraněná vyslechnuta.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 27/1932-1933, č. 259 (14.8.1933), s. 1

Otec zastřelil dceru a sebe. Vzrušující rodinná tragedie odehrála se v neděli dne 13. t. m. kol 8. hodiny ranní ve Čtyřech Dvorech. Železniční zřízenec Karel Eliáš, muž 41letý, trpící často těžkomyslností a podrážděností, následkem úrazu na hlavě, jímž byl před delší dobou stižen při posunování vagonů, byl velmi žárliv na svou 19letou hezkou dceru Annu, soukromou úřednici, zaměstnanou v jedné českobudějovické továrně. Zakazoval jí známosti s mladými muži a nedovolil jí ani, aby se šla na plovárnu vykoupati. A tu dne 13. t. m. se stalo, že Anna ráno se ustrojila a řekla rodičům, že se půjde se svou přítelkyní koupati. Eliáš řekl, že to nedovolí, a když Anna dala se do pláče a trvala na svém, rozčílil se tak, že z kapsy kalhot vytáhl revolver a střelil po ní. Dívka, smrtelně zraněná na hlavě, klesla k zemi a Eliáš pak v rozrušení ohrožoval i svou ženu a druhé dvě děti, však tyto včas utekly, načež Karel Eliáš vypálil další ránu z revolveru sobě do spánku a byl ihned mrtev. Anna Eliášová dopravena byla rychle do nemocnice, ale do večera tam zemřela. Že se Eliáš na svůj děsný čin předem připravoval, tomu jistě nasvědčuje okolnost, že ač byl doma a jen polooblečen, měl při sobě ostře nabitý revolver. Rozumí se, že případ vyvolal v celé obcci i v Č. Budějovicích veliké vzrušení. – Zajímavé jest, že pozůstalá manželka uspořádala oběma mrtvým dne 16. t. m. slavný pohřeb s hudbou a družičkami z bytu ve Čtyřech Dvorech. A tu se opět ukázala zvědavost našeho lidu: v uicích, kudy se průvod ubíral, byly husté špalíry diváků a na hřbitově byl takový nával, že policie musila učiniti mimořádná opatření k udržení pořádku.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 39/1933, č. 65 (19.8.1933), s. 3

Eliášek

ELIÁŠEK, Josef Martin – manželský syn Josefa Eliáška, technického úředníka státní dráhy v Budějovicích, manželského syna Josefa Eliáška, strojníka v Protivíně 193 a jeho manželky Anny rodem Třešničkové z Protivína a Marie, dcery Jana Kestřánka, cukráře v Plzni 78 a jeho manželky Cecílie rodem Hrůzové z Plzně
(*27.3.1899, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞27.10.1945, Praha IV., Strahovský klášter s Otýlií Němcovou. (snímek není digitální))

Praha XII, Smetanova 17. Politický vězeň, od 16.6.1940 vězněn Gestapem v Malé pevnosti v Terezíně. Totálně nasazený, navrácen koncem května 1945 transportem z Moosburgu u Freisingu.

Pohřben na Olšanech (rozptyl).

Eremiáš

REMIÁŠ, František z Pauly – manželský syn Josefa Remiáše, domkáře z Chlumce, syna Josefa Remiáše, sedláka z Chlumce č. 1 a jeho manželky Evy roz. Ambrožové z Purkarce č. 7 a Anny, dcery Tomáše Srnce, domkáře z Purkarce č. 5 a jeho manželky Marie roz. Mikotové též z Purkarce č. 5
(*2.4.1856, Chlumec 1. URI:digi.ceskearchivy.cz)

EREMIÁŠ, Jan z Mathy – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hamru č. 22, manželského syna Jana Eremiáše, domkáře v Chlumci č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černého, dělníka v Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechočové z Nové Vsi č. 5
(*7.2.1897, Hamr 22. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.8.1934, Benešov)

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Řada velkých krádeží. 4. května vloupal se zloděj do bytu prof. Rauschenbergera na Vinohradech. Odcizil služebným prádlo a šatstvo v ceně 7900 K. V noci 1. června odcizeno v témže bytě stolní prádlo, stříbro a doutníky v ceně 45.000 K. – Do Feiglovy továrny ve Vršovicích čp. 466 vloupal se po dvakráte v noci 11. června a 17. července. Zde odcizil různé hotové prádlo v ceně 23.000 K. – V noci na 17. června ukradeno bylo z uzamčené spíže dru. Inocenci Kučerovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 9, různých potravin za 650 K. – V noci na 14. července bylo odcizeno dru. Kolbenovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 1, prádlo a šatstvo v ceně 21.000 K. – V noci na 22. července továrníku Evženu Kubinskému na Vinohradech, Žižkova ul. č. 19, šatstvo a skvosty za 16.000 K. Pachatel byl sice dvakráte stíhán po činu, ale ve tmě podařilo se mu zmizeti. – Asi před měsícem vloupal se neznámý pachatel do bytu ministr. rady Kučery na Vinohradech, Hradešínská č. 3, kde odcizil, byv vyrušen, pouze stříbrnou tašku na cigarety v ceně 1200 K. Pátráním bylo zjištěno, že krádeže tyto prováděl Jan Eremiáš, 23letý svobodný zedník ze Žižkova, bytem Hluboká čp. 272. Věci odnášel ke své bytné Julii Poláčkové ze Žižkova, Riegrova ul. č. 51, která byla zatčena pro přechovávání známého zloděje Františka Habětína. Od ní pak odnášel věci po částech a rozprodával je. Část jich odvezl domů do Hluboké, značnou část košil, ukradených fě. Feiglově ve Vršovicích, prodal Marii Augustové, 64leté dělnici ze Žižkova, Rokycanova ul. č. 12, která je zašantročila. Eremiáš a Augustová dodáni byli do vazby zem. trest. soudu, kde dlí již bytná Eremiáše Julie Poláčková pro spoluúčast na krádežích zloděje Františka Habětína.
Zdroj: Národní listy, roč. 60/1920, č. 221 (12.8.1920), s. 3

Ze soudní síně.
Cestující zloděj.
(Před porotou. – Zločin krádeže a zločin proti vrchnosti dle uherského zákona.)
Vleze-li někdo do domu po hromosvodu a prohlédne-li celý byt s takovou tichostí, že se nevzbudí živá duše, pak vědí detektivové i bez otisku prstů, že to jiný nebyl, nežli 24letý zedník Jan Eremiáš z Vršovic. Nikdo jiný nedovede se v noci pohybovati v cizím domě s takovou jistotou, jako by se tam narodil; nikdo jiný neprotáhne se tak mrštně bez nejmenšího šramotu sebe menším okénkem, a nikdo jiný nevleze s takovou chladnokrevností i mezi spící a neukradne jim i to, co mají za hlavami! To dovede jedině Jan Eremiáš z Vršovic, který už má za sebou slavnou zlodějskou minulost. V r. 1920 začal svoji činnost ve Vršovicích a na Král. Vinohradech, kde mimo jiné vykradl vždycky na stejný způsob byty prof. dr. Rauchbergera, min. rady Emila Kučery, dra Emila Kolbena a továrníka Eugena Kubinského. Po dlouhém stíhání byl chycen a dodán k trestnímu soudu, odkudž byl ku podivu všech dobrých lidí i zlodějů propuštěn na slib na svobodu. Ale Eremiáš nelenil. Dal se na okružní cestu po Čechách a po řadě navštívil Kralupy, Ústí nad Labem, Teplice, Chomutov, Cheb, Liberec, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, kde čile lezl po hromosvodech do bytů a kradl všecko, co mu přišlo do ruky. Hotové peníze, skvosty, šatstvo, prádlo, doutníky, pečené husy, bábovky i jablka. Spočítá-li se to všecko od první krádeže na Vinohradech do poslední v Mariánských Lázních, nakradl celkem věcí v ceně přes 200.000 kor. V Mariánských Lázních ho opustilo štěstí, které mu přálo skoro celý rok. V noci na nádraží chtěl na něm četník průkazní listiny, a když jich Eremiáš neměl, odvedl ho k okresnímu soudu. Tam v něm čuli nebezpečného ptáka a poslali ho ke krajskému soudu do Chebu. Ale tam vydržel Eremiáš jen několik dní. Dne 4. září přelezl s pomocí jiného trestance zeď u vězeňského dvora a zmizel. Za čtyři dny ho chytili v Liberci, ale náhodou ho dostali do rukou dva nemocní strážníci. Eremiáš jim utekl dřív, nežli ho přivedli na komisařství. Kam utekl, nikdo nevěděl, a všecko pátrání po něm zůstávalo na čas bez výsledku.
Letos dne 4. ledna večer seděl bývalý ministr Fedor Houdek v ložnici svého bytu v Bratislavě a rozřezával si perořízkem knihu. Pak na maličkou chvilečku vyšel a když se vrátil, byl perořízek pryč! Kroutě hlavou, jaký to duch si s ním dovoluje takové žerty, hledal býv. ministr ztracený nožík na stole i na zemi, a když ho nenašel, šel si lehnout v přesvědčení, že perořízek někam založil. Když se pak ráno probudil, seznal jasně, že si s ním nezahrál duch, ale zloděj. Sebral mu s nočního stolku přímo u hlavy peněženku s 12.000 k a malý browuing, jeho sluhovi vzal z notesu 90 k. Začalo pátrání po pachateli a tu se našlo: hromosvod – otevřené okno! Aha! Jaroslav Eremiáš je tady! Ale v Bratislavi už nebyl. Zajel si do Trenčanských Teplic, kde u holiče vzbudil pozornost místního strážníka, který zase na něho upozornil četnického strážmistra Šrámka. Tento chtěl na Eremiášovi výkazy, ale zloděj mu klidně vysvětloval, že pracuje jako elektromechanik již tři dny v jedné ville u lesa a že má všecky své dokumenty tam. Chce-li, aby s ním šel, že mu je ukáže. Ale jen aby šel od něho ve větší vzdálenosti, protože je poctivý člověk a byl by nerad, aby si lidé myslili, že něco snad provedl. Proč ta prosba, viděl strážmistr za nedlouho. Neboť najednou skočil Eremiáš s půl třetího metru vysoké hráze do potoka a hnal se na druhý břeh. Strážmistr za ním a chytil ho za zimník, ale Eremiáš se rychle vysvlékl a vytáhnuv dlouhé dláto, začal se s ním oháněti a utíkati na druhou stranu. Strážmistr musice vyrazil dláto pažbou z ruky, ale Eremiáš dostal náskok a dosáhnuv břehu, začal utíkati k lesu. Strážmistr volal, aby se zastavil, a když Eremiáš neuposlechl, vypálil po něm ránu a střelil ho do pravé strany hrudníku. Těžce zraněný zloděj, u něhož byl nalezen i perořízek i peníze býv. ministra Houdka, byl dopraven do nemocnice, kde se za 4 neděle tak vzpamatoval, že se pokusil zase o útěk. Ale ten se mu nezdařil a tak byl po úplném uzdravení dopraven do Prahy, kde se včera zodpovídal před porotou. K některým krádežím, ze kterých byl usvědčen, se kajícně doznal, ostatní všecky zapřel, a o skvostech, které u něho byly nalezeny, ale jejichž majitelé nebyli zjištěni, jednoduše tvrdil, že je koupil. Porotci uznali, že jest vinnen a senát ho odsoudil do těžkého žaláře na 3 roky. Pomáhalo mu to, že je až dosud zachovalý a že se přiznal. Soudu předsedal vrch. rada Koželoužek, žalobu hájil státní zástupce dr. Prokeš, žalovaného dr. Quis.
Zdroj: Národní politika, roč. 39/1921, č. 268 (30.9.1921, ranní vydání pro Prahu), str. 10

Nebezpečný lupič dopaden. Detektivové bezpečnostního oddělení zjistili dne 2. t. m. po 1/2 6. hod. več., že známý a nebezpečný lupič Jan Eremiáš, r. 1897 v Hluboké naroz., do Čes. Budějovic příslušný, mnohými policejními úřady a četnickými stanicemi hledaný, odejel téhož dne odpoledne v 5.15 hod. budějovickým rychlovlakem z Wilsonova nádraží směrem na Benešov. Bezpečnostní oddělení ihned telefonicky vyrozumělo četnictvo v Benešově a udalo přesný jeho popis. Četnictvu podařilo se v Benešově Eremiáše dopadnouti ve vlaku. Eremiáš je nebezpečný zloděj, který vykrádá v noci byty, z nichž odnáší hlavně skvosty a peníze. V mnohých případech vnikl odvážným způsobem otevřenými okny i do bytů v I. patře. Četnictvem byl dodán k soudu.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, ranní vydání pro Prahu), s. 6

Lupič – „akrobat“ Eremiáš zpět za mřížemi.
Není hned tak hbitého, odvážného a drzého lupiče jako je J. Eremiáš, rozený r. 1897. Po okapech i střechách leze jako veverka a odtud podniká výpravy do bytů, ovšem za nočního šera. Vleze obyčejně oknem do ložnice, klidně vrhne ostré světlo ze svítilničky snícímu do očí a sebere pak klidně vše, co si lidé před spánkem uložili na noční stolky: peníze, hodinky, prsteny a j. Šaty nebo prádlem opovrhuje.
Eremiáš, povoláním zedník, tímto odvážným způsobem řádil snad po celé republice. Někde se po činu klidně najedl, uvařil čaj, ba na dvou místech v Praze nejdříve byt vykradl a potom znepokojoval služebné. Loni po namáhavé honbě a obklíčení policií v Karlových Varech byl konečně lapen a odsouzen. Sotva se na svobodě trochu ohřál, už docházejí souhlasné zprávy o jeho činnosti. Proto pražská policie, jak jsme již v ranním vydání našeho listu oznámili, po něm neobyčejně pátrala a zjistila v těchto dnech, že jede v posledním voze rychlíku směrem k Benešovu. Četnictvo pak na základě přesného popisu tohoto mnohokráte trestaného lupiče zatklo. –en.–
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, odpolední vydání), s. 5

Jak byl zatčen pověstný lupič Eremiáš. Pověstný lupič Jan Eremiáš, byl jak známo zatčen 2. srpna benešovským četnictvem v rychlovlaku, jedoucím k Táboru a to na telefonický poukaz pražského policejního ředitelství. Eremiáš, jenž před krátkým časem opustil trestnici, jest znovu již hledán několika desítkami četnických stanic. Jak byl Eremiáš činným, toho jest nejlepším důkazem kapesní prohlídka, u něho po zatčení provedená, která „vynesla“ 5 661 Kč 55 hal., dvoje zlaté hodinky, řadu zlatých prstenů, množství toiletních předmětů a prádla, nehledě ke dvěma brožovaným knihám. Střelné zbraně lupič neměl, pouze dva kapesní nože. Zajímavo je, že k jeho zatčení stačila jeho fotografie v policejním věstníku, podle níž ho poznali vrchní strážmistr Cheramza a strážmistři Stehlík, Krátký, Jiroušek a Uhrin. Při předběžném výslechu přiznal se Eremiáš i ke krádežím v Rakousku, podrobnosti však odepřel sděliti.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, č. 214 (5.8.1927, odpolední vydání), str. 3-4

Nevítaná noční návštěva – lupič v ložnici u hlav. postele.
V noci na neděli kolem půlnoci byla pí. Housková, choť vrchního fin. rady v Masarykových sadech probuzena světlem, svítícím jí do očí. Ku svému zděšení spatřila u svého lože státi neznámého muže s elektrickou svítilničkou. Muž, jak zpozoroval, že ho paní uviděla, ustupoval ke dveřím, vedoucím do prvního pokoje. Duchapřítomná paní vzbudila ihned svého manžela, který koupelnou a kuchyní vběhl do předsíně, odkudž pak na dvůr, kde vzbudil sousedy, kteří uvědomili policii. Do domu p. vrch. fin. rady ihned přišli městští strážníci pp. Pangrác a Petrák, kteří okamžitě prohledali celý dům, ale nočního návštěvníka nenašli. Lupič do bytu vnikl tím způsobem, že přelezl přes zeď sousední vily a oknem záchodu vnikl do vily p. Houskovy. V ložnici odcizil z kapsy kabátu p. vrch. fin. rady na věšáku jsoucího tašku s 2.430 Kč, a stříbrné hodinky se zlatým řetízkem. V kuchyni vzal služce 10 Kč v drobných načež zmizel, jakoby se do země propadl. Písecká policie v čele se svým komisařem ihned učinila rozsáhlé opatření k dopadení lupiče a také se stráž. Novákovi tohoto podařilo zatknouti časně ráno na nádraží putimském, kde ničema i s lupem hodlal odjeti do Plzně. V lupiči zjištěn byl starý známý, lupič-fasádník Jan Eremiáš, 31letý, zednický pomocník z Hluboké. Ukradené věci i peníze všechny u něho byly nalezeny. Eremiáš byl již vícekráte trestán a patří mezi nebezpečné bytové lupiče. V Karlových Varech provedl lup 100.000 Kč, v Prachaticích při loupeži znásilnil služku a pak i s lupem unikl. V r. 1925 byl hledán pro různé delikty proti bezpečnosti majetku i těla 18 soudy. V Karlových Varech byl v r. 1925 postřelen při přestřelce policií. V r. 1923 byla mu prostřelena při útěku četníkem prsa. Po odpykání těžkého žaláře léčil se Eremiáš, který trpí tuberkulosou v nemocnici v Čes. Budějovicích, odkudž byl 12. t. m. propuštěn a ihned zajel si do Písku, kde setkal se při prvním podniku s nezdarem. Eremiáš v Písku již před časem provedl četná vloupání do vil v Rašínově a p. tov. Birndtovi odcizil zlaté hodinky. Nebezpečný ptáček dodán byl do vazby krajského soudu v Písku. Písecké policii patří plné uznání za její pohotovost a brzké vypátrání zločince.
Zdroj: Písecké listy, roč. 32/1928, č. 42 (18.10.1928), str. 7

Písecko.
Lupič Eremiáš zatčen v Písku. Dne 15. října v odpoledních hodinách zatkla policie mezinárodního lupiče Jana Eremiáše, pocházejícího z Hluboké n. Vlt., který v nočních hodinách vyloupil byt vrch. finanč. rady Housky a prchl s lupem směrem k obci Putimi. Vyrozuměná policie stihala lupiče po ulicích města a když se mu podařilo prchnouti, rozjela se drahou na všechny směry. Eremiáš byl dopaden v Putimi a jeho lup nalezen zakopaný nedaleko železničního náspu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 23/1928-1929, č. 7 (22.10.1928), str. 7

Tajemné krádeže ve vilách pražského okolí. Odvážný a obratný zloděj vniká bos do ložnic a okrádá spící o klenoty, jež třídí s vybraným vkusem.
V noci na 30. srpna vnikl neznámý pachatel do vily jednoho bankovního ředitele oknem a v ložnici, aniž probudil spící, odcizil z odloženého kabátu majitele vily náprsní tašku s různými dokumenty a 6000 Kč.
V téže noci dostal se týž zloděj pomocí žebříku ještě do druhé rostocké vily, tam však byl náhodou vyplašen a prchl. Druhého dne nalezena byla odcizená tobolka se všemi doklady na nápadném místě u dráhy, peníze však byly samozřejmě pryč.
V noci na středu přeložil podle stop nohou týž zlodějský virtuos svoji činnost do Zbraslavi, kde především vnikl do vily přednosty okr. soudu v. r. Frant. Milka, prošel kuchyní, kde spala služebná, až do ložnice, kde spali manželé. Z nočního stolku sebral zde dvouplášťové zlaté hodinky se řetízkem a odešel opětně stejně duchovitě jako přišel, zanechav jen pod oknem, kudy do bytu přišel, otisk bosé nohy.
Téže noci zašel na druhou stranu Zbraslavě a odciziv 6 m dlouhý žebřík, podíval se podle stop do otevřeného okna ložnice majitelky vily Gertrudy Pollertové. Poznav, že těsně před oknem stojí dvě židle v takové poloze, že by je musel odsunovat a vydal se nebezpečí hluku, sestoupil opět a vnikl za rohem domu opět oknem do pokoje, kde spal nejstarší syn majitelky vily, jemuž odcizil z kapsy kabátu tobolku s větší částkou peněz. Potom opatrně otevřel si dvéře na chodbu a odtud vnikl do ložnice majitelky vily a tam odcizil jedny dámské náramkové zlaté hodinky, briliantový prsten v ceně 5000 Kč a několik jiných cenných klenotů, ponechav věci levnější zcela bez povšimnutí.
Z celého způsobu provedení těhto krádeží jest patrno, že zloděj je neobyčejně odvážný a silný muž, který vládne velkým orientačním smyslem a dovede si počínati s kočkovitou obratností.
Četničtí odborníci, povoláni jsouce na místo a shlédnuvše jeho práci, řekli jedním dechem: „To je Eremiáš!“
Josef Eremiáš jest totiž jméno zlodějského virtuosa, jehož práci jsou tyto nynější krádeže velmi podobny. Josef Eremiáš byl však v loni v říjnu zatčen poblíže Písku a není pravděpodobno, že by byl již hotov s trestem za předchozí zlodějské kousky, což se právě zjišťuje. Sedí-li však Josef Eremiáš pak nalezl důstojného následovníka, jemuž jest jen přáti, aby Eremiáše opět on v sezení co nejrychleji následoval. -f-
Zdroj: Národní politika, roč. 1929, č. 225 (13.9.1929), s. 4

Po stopách tajemného lupiče-akrobata. Onehdejší vyloupení pěti vil v Berouně a hned na to pěti vil v Senohrabech, o nichž jsme tu podávali obšírné zprávy, dostalo se na řadu několik bytů bohatých lázeňských hostí v Mariánských Lázních. I tato vloupání provedl lupič-akrobat, po němž dnes ještě není ani stopy, tak že se vynořila vzpomínka na odvážného lupiče-gentlemana Jana Eremiáše, který vynikal své doby přímo neobyčejným talentem akrobatickým. Nové případy krádeže jsou zatím oznámeny tyto: Do bytu českého lázeňského hosta z Prahy v prvním patře vily Wahnfried na Karlovarské třídě vnikl v noci zloděj balkonem a ukradl spícímu hostu z náprsní kapsy z tašky 7000 Kč v tisícových bankovkách a briliantový pánský prsten s jedním kamenem o váze 1 1/2 karátu v ceně 8000 Kč. Po činu opět nepozorovaně balkonem zmizel žebříkem, který uložil na vedlejší zahradě. Jinému lázeňskému hosti v blízké vile taktéž v Karlovarské tř. bylo téže noci ukradeno 8500 Kč v anglických bankovkách. Zmíněný Eremiáš je v důvodném podezření také i proto, že právě v těchto místech provedl před několika lety několik podobných krádeží. Policie v Mar. Lázních učinila nejrozsáhlejší pátrací opatření.
Zdroj: Národní politika, roč. 1931, č. 225 (18.8.1931), str. 3

Zajímavé zatčení. Včera ráno přišel na bezpečnostní úřad v Českých Budějovicích 34letý Jan Eremiáš, velmi známý a velmi obdivovaný fasádový lezec a zloděj-akrobat, o němž se právě v těchto dnech rozepsal tisk pro virtuosní vykradení vil v Berouně, v Senohrabech a v Mar. Lázních, které po sobě následovalo vždy v noci. Eremiáš přišel na policejní ředitelství s novinami v ruce a jak bylo vidět, velmi rozhořčen. Chřestil stránkami novin a rozčileně ukazoval na několik lokálek, vyvolaných vzpomínkou kriminální policie a četnictva na jeho dovedné kousky (před dvěma lety ve vile Wahnfried v Mar. Lázních) a počal se zapřísahat, že mu ani vesnu nemohlo napadnouti, vykrást za noci vily v Berouně nebo v Senohrabech či kde ještě jinde, neboť prý byl právě v těch dnech nikoli v Čechách, nýbrž na Slovensku. A chtěl dokazovati jakési bratislavské alibi. Pátrací oddělení českobudějovické zná však Jana Eremiáše velmi dobře (je krajan z Hluboké u Čes. Budějovic) a zná i jeho fortele. Mimo to byl zrovna hledán pro jakousi svědeckou maličkost jinou, takže rozčilená scéna s novinami padla českobudějovické policii zrovna do klína a byla vítána. Jan Eremiáš byl zatčen a posazen zatím do vazby, kde s ním bude o věci jednáno, zatím co se ihned začalo pátrat, zda uváděné bratislavské alibi má nějaký podklad. Je zajímavo, že onehdejší vykradení vily „Wahnfried“ v Mar. Lázních stalo se v témže pokoji, co před dvěma léty. Jan Eremiáš, když mu to bylo včera připomenuto, připustil, že by snad mohl míti – „dvojníka“.
Zdroj: Národní politika, roč. 49/1931, čís. 228 (21.8.1931, odpolední vydání), s. 3

EREMIÁŠ, Josef – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hluboké-Hamru č. 17, manželského syna Ignáce Eremiáše, domkáře z Chlumce č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černýho, dělníka z Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechoč z Nové Vsi č. 5
(*5.12.1888, Hamr 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kovář, nar. v Hluboké č. 197, manž. syn Františka Eremiáše, dělníka v Hluboké č. 275 a Marie, rodem Černý z Nové Vsi č. 5
(∞26.4.1913, České Budějovice (Kněžské Dvory). URI:digi.ceskearchivy.cz)

(1921) pilař v tužkárně Národního podniku v Českých Budějovicích

Cirkulárka mu uřízla ruku. Dne 16. dubna došlo v továrně „Národní podnik“ v Č. Budějovicích k vážnému zranění 57letého dělníka Josefa Eremiáše z Kněžských Dvorů u Č. Budějovic. Po sedmé hodině ranní byl zaměstnán obsluhou cirkulárky. Na podlaze, posypané pilinami, mu oklouzla náhle noha a Eremiáš padaje přišel levou rukou až na cirkulárku, jež mu ji odřízla za zápěstím. Přivolaná záchranná stanice dopravila ho ihned do všeobecné nemocnice. Část odříznuté ruky byla převezena na městský hřbitov.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, čís. 31 (20.4.1935), s. 2

EREMIÁŠOVÁ, Růžena – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*24.12.1913, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

EREMIÁŠOVÁ, Anna – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*7.2.1914, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

Fencl

FENCL, František – sprostý voják od c.k. 25. pěšího pluku de Wocher, 5. setniny, syn Jakuba Fencla, chalupníka v Libníči č. 25 a Magdaleny Novotné, selské dcery z Libníče č. 3
(†11.7.1853, Úsilné 28. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FENCL, Bohuslav – manželský syn Václava Fencla, rolníka v Libniči č. 11, syna Jakuba Fencla, rolníka z téhož čísla a jeho manželky Anny rodem Růtovy z Velechvína a Marie, dcery Martina Řepy, chalupníka ve Vyhlídkách č. 19 a jeho manželky Anny rodem z Jivna č. 3
(*25.9.1896, Libníč 11. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†23.9.1915, ruské zajetí (databáze))
studoval Jirsíkovo gymnázium do VII. tř. (1914/15). Voják 91. pěšího pluku, nezvěstný za velké války v Rusku

Fíla

FÍLOVÁ, Stanislava – manželská dcera Karla Fíly, zahradníka na ville Ferdinanda Zátky v Libniči Jelmě, syna Jana Fíly, cihláře z Bechyně č. I-3 a jeho manželky Alžběty rodem Parkosový ze Dražic a Terezie, dcery Vavřince Bukalíka, rolníka na výminku v Dubném č. 24 a jeho manželky Anny rodem Našincovy ze Štětic č. 21
(*3.5.1896, Jelmo 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Franta

FRANTOVÁ, Rozálie – manželská dcera Václava Randaka Franta, chalupníka ve Zdíkově č. 26 a jeho manželky Kateřiny, dcery Jakuba Ssulce, chalupníka ze Zdíkova a matky Lidmily roz. Houdek ze Zdíkova
(*27.3.1815, Zdíkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vlastní dcera Václava Franty, chalupníka ze Zdíkova č. 26 a Kateřiny Ssulc ze Zdíkova č. 120
(∞19.5.1835 s Jakubem Kohoutem, Zdíkovec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Frolík

FROLÍK, Antonín – manželský syn Jana Frolíka, rolníka z Hůrek č. 18, manželského syna Matěje Frolíka, rolníka v Hůrkách č. 28 a jeho manželky Anny rodem Tůma z Hůrek č. 4 a Marie, manželské dcery Jana Lukše, rolníka zDolního Miletína č. 5 a jeho manželky Marie rodem Hešík z Libína
(*30.3.1879, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(Anton von Padua FROLIK) kolářský pomocník (Wagnergehilfe), reservník c. k. pěšího pluku svobodného pána von Fröhlich č. 91, zletilý, narozený 30. března 1879 v Hůrkách (Hurek), tamtéž příslušný, manželský syn žijících rodičů Jana Nepomuckého Frolíka, polnohospodáře, a Marie roz. Lukeš (Lukesch)
(∞17.11.1907 s Boženou Petrovou, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Hácha

HÁCHA, Emil Dominik Josef – manželský syn Josefa Háchy, kontrolora při c.k. berním úřadu ve Svinech, syna Jana Háchy, rolníka v Hrázankách č. 4 a jeho manželky Anny roz. Jakešové z Branšovic č. 4 a Marie Karolíny Pavlíny, dcery Dominika Klause, měšťana ve Vlašimi a jeho manželky Anny roz. Pruhy (Průchová) z Vlašimi č. 65
(*12.7.1872, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Emil Hácha v době promoce. Foto ČTK

Emil Hácha v době promoce

Pamětní deska   presidenta Emila Háchy na rodném domě v Trhových Svinech  od akademického sochaře Josefa Václava Schwarze. Foto ČTK

Pamětní deska presidenta Emila Háchy na rodném domě v Trhových Svinech od akademického sochaře Josefa Václava Schwarze (27. února 1939)

Protokol o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, podepsaný 15. března 1939 v Berlíně prezidentem Emilem Háchou, Františkem Chvalkovským, Adolfem Hitlerem a Joachimem von Ribbentropem. Foto ČTK

Protokol o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, podepsaný 15. března 1939 v Berlíně prezidentem Emilem Háchou, Františkem Chvalkovským, Adolfem Hitlerem a Joachimem von Ribbentropem

HÁCHA, Theodor Josef – manželský syn Josefa Háchy, kontrolora u c.k. berního úřadu ve Svinech, syna Jana Háchy, rolníka v Hrázankách č. 4 a jeho manželky Anny roz. Jakešové z Branšovic č. 4 a Marie Karolíny Pavlíny, dcery Dominika Klause, měšťana ve Vlašimi a jeho manželky Anny roz. Pruhy (Průchová) z Vlašimi č. 65
(*22.7.1874, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vycestoval 1891 z přístavu v Hamburku do britského přístavu Hartlepool. Dále pokračoval z Liverpoolu do Spojených států.

Přístav Hartlepool. Foto: HHTandN.org

Přístav Hartlepool. Foto: HHTandN.org

Emil Hácha se svými rodiči - matkou Marií, otcem Josefem a bratrem Theodorem. Foto ČTK

Emil Hácha se svými rodiči – matkou Marií, otcem Josefem a bratrem Theodorem

Státní prezident Emil Hácha přijal 19.prosince deputaci své rodné obce Trhových Svin, jejímiž členy byli také dva spolužáci a bratr pana prezidenta Theodor Hácha. Zleva Theodor Hácha a Emil Hácha. Foto ČTK

Státní prezident Emil Hácha přijal 19.prosince deputaci své rodné obce Trhových Svin, jejímiž členy byli také dva spolužáci a bratr pana prezidenta Theodor Hácha. Zleva Theodor Hácha a Emil Hácha

Josef Hácha, otec prezidenta Emila Háchy. Foto ČTK

Josef Hácha, otec prezidenta Emila Háchy

Malý Emil Hácha na klíně své matky Marie Háchové. Foto ČTK

Malý Emil Hácha na klíně své matky Marie Háchové

Halek

HALEK, P. Wenzel – manželský syn Josefa Halka, školního učitele, syna Vojtěcha Halka, školního učitele ve Svučicích (Schwutzitz) č. 36 a jeho manželky roz. Janitzarin z Uzenic (Usenitz) a Marie, dcery Ondřeje Brabsch z Přídolí (Priethal) č. 24 a jeho manželky Žofie roz. Possinger z Omlenice (Umlowitz)
(*6.8.1828, Rychnov u Nových Hradů. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář a vikář v Benešově (Deutsch-Beneschau), manželský syn Josefa Halek z Rychnova č. 17 a jeho manželky Marie roz. Brabsch
(†20.3.1890, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hampl

HAMPL, Johann – manželský syn Antonína Hampla, bednáře, syna Matěje Hampla, obyvatele z Vinařic č. 35 a jeho manželky Marieroz. Pacovské a Juliany, manželské dcery Josefa Guehz, skláře ve Vyšším Brodu č. 114 a jeho manželky Kateřiny roz. Woitsch z Dolního Přísahova (Unter Schönhub)
(*5.12.1891, Vyšší Brod. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kameník, narozený ve Vyšším Brodě č. 114, manželský syn Antona Hampla, bednáře ve Vyšším Brodě č. 114 a jeho manželky Juliany roz Guehs ve Vyšším Brodě č. 114
(∞24.1.1920, České Budějovice (Rožnov). URI:digi.ceskearchivy.cz)

a fide deficit 4.1.1943 (g[ottes]g[läubig]) Stand.Amt. Budweis No2 v. 5.1.1943 – ad fidem rediit 22.7.1945. Lager Friedau, Pfarramt Friedberg v. 23.7.1945

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jackl

JAKL, Johann – manželský syn Johanna Jackla, domkáře v Horní Pěně (Oberbaumgarten) č. 59, syna Jakuba Jakla, domkáře tamtéž a jeho manželky Anny, dcery Jiřího Jakla, sedláka v Horní Pěně č. 54 a Terezie, dcery Bartla Landrichtera, obyvatele z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten) a jeho manželky Marie, dcery Johanna Handla, domkáře tamtéž z č. 28
(*15.12.1856, Horní Pěna 59. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JAKL, Johana – manželská dcera Johanna Jackla, domkáře v Horní Pěně (Oberbaumgarten) č. 59, syna Jakuba Jakla, domkáře tamtéž a jeho manželky Anny, dcery Jiřího Jakla, sedláka v Horní Pěně č. 54 a Terezie, dcery Bartla Landrichtera, obyvatele z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten) a jeho manželky Marie, dcery Johanna Handla, domkáře tamtéž z č. 28
(*15.12.1856, Horní Pěna 59. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JACKL, Theresia – nemanželská dcera Johany Jackl, služebné z Hospříze (Köpferschlag) č. 13, manželské dcery Johanna Jackla, domkáře z Pěny (Baumgarten) č. 59 a jeho manželky Terezie, dcery Bartla Landrichtera z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten)
(*27.9.1884, Hospříz. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞ s Johannem Pfauserem)

Jenšík

JENŠÍK Čeněk – manželský syn Čeňka Jenšíka, nádeníka z Vodice č. 3, syna Josefa Jenšíka, nádeníka z Vodice č. 5 a jeho manželky Kateřiny rodem Ouřadník z Hájku a Marie, manželské dcery Jana Jiříka, zedníka z Vodice č. 3 a jeho manželky Marie rodem Holubové z Vodice č. 22
(*10.11.1894, Vodice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(† před 1.10.1946, zřejmě Grünberg (Hessen, Kreis Gießen) při bombardování 13.3.1945)

export

/totálně nasazen/ † 1.10.1946 – Grünberg, dle rozhodnutí Okr. soudu v Jindřichově Hradci z 30.3.1950 M10/49

Kabourek

KABOUREK, František – syn Václava Kabourka z Kam. Újezda a Kateřiny, rodem Fejgl. Narozený 5/10 1920 prý 2/X 1920 v Kam. Újezdě č. 247, okr. Č. Buděj.
(†5.5.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Smrtelné neštěstí školáka na nádraží. František Kabourek, 14letý žák měšť. školy z Kamenného Újezda u Č. Budějovic jel 5. května o 7. h. ranní osobním vlakem do školy do Č. Budějovic. Dle výpovědi několika jeho spolužáků stál na přední uzavřené plošině prvého osobního vozu již ve vzdálenosti as 200 m od stanice Č. Budějovice, uvolnil si ochranný závěr u dveří vozu a držel se za kliku. Tím patrně se stalo, že když vlak přejížděl poslední výhybku do stanice, otevřely se dvéře vozu a Kabourek vypadl na vedlejší kolej, zatím co vlak pokračoval v jízdě. Případ zpozoroval jeden železniční úředník, jsoucí mimo službu, přiběhl k místu a nalezl hocha v bezvědomí, krvácejícího z úst. Ihned vyrozuměl dopravní úřad, který obstaral převezení do nádražní budovy a odtud převoz záchrannou stanicí do všeobecné nemocnice. Tam bylo konstatováno velmi těžké vnitřní zranění, jemuž hoch druhého dne podlehl.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 40/1932, č. 36 (9.5.1934), s. 3

Kaiser

KAYSER, Jakub – vdovec, pastýř v Bubovicích
(∞1754, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KAISER, Marie – pozůstalá vdova po † Michaelu Kaiserovi, mlynáři v Jindřichově Hradci
(†6.7.1856, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Josef – městský ponocný, narozen v Budějovicích, manžel Kateřiny roz. Klíma
(†16.4.1912, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karlinger

KALLINGER, Adalbert – manželský syn Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. 6, manželského syna † Alberta Kallingera, sedláka v Hořipné č. 6 a jeho manželky † Marie roz. Woisetschläger z Valkounova (Walketschlag) a Terezie, manželské dcery Bartoloměje Erdarta, sedláka ve Větřní č. 2 a jeho manželky Mariany roz. Ticháčkové z Metlína (Mödling) č. 16
(*26.4.1859, Hořipná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající hospodář v Branné č. 3, manželský syn Jana Kallingera, sedláka v Hořipné (Hurschippen) č. 6 a † Terezie roz. Erhart z Větřní č. 2
(∞30.5.1881, Zátoň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou, rodový katastr: URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Jan – manželský syn Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*11.6.1882, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†15.6.1882, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Marie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*9.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Anna – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*9.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.9.1884, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Václav – manželský syn Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna † Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*17.5.1886, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞8.5.1910, Wien XIV. (Pfarramt Reindorf). (matrika není digitální))

KALLINGER, Marie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*8.3.1891, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†8.3.1891, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Terezie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*25.9.1892, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Koklar

KOKLAR, Franz – manželský syn Vojtěcha Koklara, hospodáře v Homolích č. 32, narozeného v Lipí č. 13, syna Johanna Koklara z Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Johanna Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Vráta č. 26
(*22.10.1900, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞3.10.1925 s Anastázií Krejčí, Boršov nad Vltavou)
(†5.3.1952, Brno, Pekařská 53)

Vězeňský dozorce u Gestapa. Odsouzen lidovým soudem 18. září 1945 k těžkému žaláři po dobu 20 let s výkonem trestu v pracovních oddílech, 1/4letně k půstu, ke ztrátě občanské cti a propadnutí jmění ve prospěch státu.

KOKLAR, Jakub – manželský syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32, syna Jana Koklara, malosedláka (chalupníka) v Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Jana Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Brodu č. 26
(*21.7.1902, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojní zámečník, nar. v Homolích č. 32, manž. syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32 a Marie roz. Wollnerové z Homol č. 27
(∞30.4.1929, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojní zámečník, Nádražní 60. Popraven oběšením na základě rozsudku lidového soudu
(†10.4.1947, České Budějovice)

laut Zuschrift des Standesamtes in Budweis v. 12/9 1941 Z- 101/41 aus der r-k. Kirche ausgetreten u. bleibt „gottgläubig“

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

KOKLAR, František – vdovec, hostinský v Čakově čp. 33, narozen v Lipí čp. 29, manželský syn Jana Koklara, výměnkáře v Lipí čp. 29 a Anny roz. Kozákové z Lipí čp. 28
(∞30.4.1929 s Kateřinou Luňákovou, Čakov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOKLAR, Johan – zámečník, automechanik. 18.8.1944 odsouzen Volgsgerichtshofem (Lidový soudní dvůr) k trestu smrti oběšením za opakovanou těžkou loupež, krádeže oblečení a cenných věcí v soukromých protileteckých krytech na předměstích Berlína
(*17.3.1916, Čakov)
(†8.9.1944, Berlin-Plötzensee)

Koller

KOLLER, Josef – mlynář ve Stropnici
(∞1741, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOLLER, Maria – dcera Jana Kollera, mistra mlynářského v Pěčíně č. 2 a jeho ženy Žofie roz. Hartelové
(∞1855, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOLLEROVÁ, Kateřina – dcera Petra Kollera, rolníka v Heinrichsödtu (Hrdoňov) č. 1, okres Vyšší Brod a jeho manželky Terezie roz. Brunner
(∞10.9.1867 s Františkem Ratajem, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kovář

KOVÁŘ, Václav – manželský syn Josefa Kováře, nájemníka z Jinína č. 29, manželského syna Františka Kováře, koláře ze Zorkovic č. 1 a jeho manželky Karolíny rodem Procházka z Volyně a Anny, manželky dcery Václava Urbana, domkáře z Jinína č. 34 a jeho manželky Anny rodem Králiček z Mladějovic č. 51
(*22.11.1890, Jinín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Další dokumenty:
1/ FELDPOST

KOVÁŘOVÁ, Anna – narozená v Křišťanovicích u mlýna Blanického č. 25, manželská dcera Dominika Kováře, cestujícího obchodníka v Drahonicích č. 31 a Boženy roz. Holzseppl z Týna nad Vltavou č. 108
(∞27.12.1923 s Václavem Zahradníkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kubal

KUBAL, Vojtěch – manželský syn Tomáše Kubala, poklasného v Naději č. 19, syna Jakuba Kubala, rolníka z Břilic č. 36 a matky Kateřiny roz. Bubla ze Spolí a Marie, dcery Ondřeje Matějky, rolníka v Domaníně a matky Doroty roz. Řídký též z Domanína
(*6.4.1875, knížecí dvůr Naděje. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(∞28.2.1905 s Antonií Reifovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, vdovec po † Antonii Kubalové, rodem Reif z Lišova č. 199, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(II ∞17.11.1907 s Růženou Reifovou, Lišov (oddáni u sv. Štěpána v Praze na Novém Městě). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Liebl

LIEBL, František – manželský syn Jana Liebla, krejčího v Budějovicích, manželského syna Jakuba Liebla, řemenáře v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Tomek z Hoštic, okres Volyně a Anny, narozené v Budějovicích, manželské dcery Ludvíka Vladaře, továrního dělníka v Budějovicích u Anny roz. Skočdopole z Milína č. 30, okres Příbram
(*23.11.1900, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín čs. pěšího pluku č. 29, technická rota v Jindřichově Hradci, strojní zámečník z Českých Budějovic, Linecké předměstí č. 292, syn krejčího Jana Františka Liebla a Anny roz. Vladařové z Českých Budějovic, příslušný a narozený v Českých Budějovicích III-8
(†19.12.1921, Jindřichův Hradec 167/III (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIEBL, Veronika Katharina – manželská dcera Matěje Liebl, vlastníka domu v Mladém č. 20, narozeného v Rožnově č. 15, manželského syna Matěje Liebla, majitele stavení v Mladém č. 20 a jeho manželky Veroniky roz. Hummler a Marie, narozené v Rožnově č. 7, manželské dcery Tomáše Neubauer, majitele stavení v Rožnově č. 7 a jeho manželky Kateřiny roz. Seiler ze Šindlových Dvorů č. 4
(*9.4.1909, Mladé 20. snímek není digitální)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

(∞21.3.1935, Passau)
(†1997)

Veronika Lieblová

Veronika Lieblová

Cop. 21/3 1935 v Pasově s Eichmannem – u Standesamt
Vystoupila z církve řím.katol. a je „gottgläubig“ od 21/6 1943. Das deutsche Standesamt in Prag. (Urkundenbuch Nr. 228/43) ddto 21/6 1943.

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

(podpis Adolfa Eichmanna)

(podpis Adolfa Eichmanna)

Mandelíček

(MANDELÍČEK) DLOUHÝ, František Xaverský – nemanželský syn Jana, vlastního syna Matěje Mandelíčka, kramáře z Chlumce č. 12 a Anny, dcery Josefa Dlouhýho, kramáře z Benice a jeho manželky Lidmily Hlubocký z Moravce z panství neb statku hezovického (?)
(*14.5.1798, Drahotěšice 19. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Jan – nádeník v Adamově č. 61, narozen v Ledenicích č. 37, nemanželský syn Marie, vdovy po † Antonínu Zahradníkovi, kramáři v Bludově č. 9, dcery Josefa Mandelíčka, knihaře z Ledenic a Anny roz. Bušta z Dolní Lukavice č. 31
(∞19.1.1899 s Julií Wolfovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Josef – čeledín v Jindřichově Hradci č. 173/II, narozen ve Světlé č. 12, okres a hejtmanství Ledeč, manželský syn Františka Mandelíčka, čeledína ve dvoře světelském a jeho manželky Kateřiny, manželské dcery Josefa Heřmanskýho, kožešníka ve Vrbici č. 18, okres Habry, hejtmanství Čáslav
(∞16.8.1909 s Annou Šelepovou, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel Mandelíček
MANDELÍČEK, Karel – dělník, zatčen 19.12.1942 za sabotáže u odbojové skupiny „ŠKODA“. V Osvětimi vězeň č. 10822/1943, holič (Friseur)
(*12.2.1920, Jindřichův Hradec. (matrika není digitální))
(†25.2.1943, Auschwitz. URI:base.auschwitz.org)

Matějka

MATEJKA, Karel – důstojný pán, velezasloužilý farář v Těchonicích, hejtmanství Klatovy. Zemřel ve věku 37 let na tuberkulózu.
(†30.4.1881, Bednárec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MATĚJKA, Matěj – manželský syn Václava Matějky, nádeníka z Jaroslavic č. 16, syna Matěje Matějky, nádeníka z Hroznějovic č. 14 a jeho manželky Marie rozené Frolíkové z Hroznějovic č. 20 a Anny, dcery Václava Fošenbaura, nádeníka z Jaroslavic č. 8 a jeho manželky Marie rozené Kořínkové ze Svínů u Veselí č. 9
(*11.2.1885, Jaroslavice 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nádeník v Hroznějovicích č. 36, manželský syn Václava Matějky, nádeníka z Jaroslavic č. 16 a jeho manželky Anny, dcery Václava Fošenbaura, nádeníka z Jaroslavic č. 8
(∞10.2.1914 s Veronikou Čiperovou, Žimutice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Krajský soud v Č. Budějovicích prohlásil právoplatným usnesením ze dne 28./8. resp. 15/9. 1924. č T688/23 manželství toto za rozloučené – ježto manžel (Matěj Matějka byl prohlášen za mrtva. Den 22. května 1917 jest považovati za onen den, jehož pohřešovaný nepřežil. Výnos zemské správy politické v Praze ze dne 17./9. 1924. č. 394.701./ 1/B 5576

Matourek

MATOUREK, Jakub – ponocný v Olešnici č. 44, manžel Marie rodem Mlčákové z Třeboně, ženatý 45 roků 6 měsíců
(†25.7.1895, Olešnice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MATOURKOVÁ, Marie – vdova po Jakubu Matourkovi, ponocném z Olešnice, rodem Mlčáková z Třeboně
(†3.5.1903, Olešnice 76. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrázek

MRÁZEK, František – truhlářský pomocník v Lišově č. 351, manželský syn Františka Mrázka, truhlářského mistra v Lišově č. 352 a jeho manželky Majdaleny, rodem Hujz z Lišova, narozen v Lišově č. 267. Příčinou úmrtí roztříštění a otřesení tkáně mozkové následkem střelné rány. Pohřben nezaopatřený 13. února v Lišově, povolení ku převozu dáno od c.k. hejtmanství v Budějovicích, dne 12. února 1906.
(†10.2.1906, Chyňava. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Neubauer

NEUBAUER, Sebastian – manželský syn Sebastiana Neubauera, domkáře v Běleni 17, manželského syna † Sebastiana Neubauera, výměnkáře v Běleni 4 a jeho manželky Marie z Běleně 4 a Johany, nemanželské dcery Marie, manželské dcery Johana Tomschi, chalupníka v Suši 27 a jeho manželky Johany roz. Neubauer ze Suše 35
(*11.1.1884, Běleň 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Novák

NOVÁK, František – učitel, původem z Dráchova, příslušný do Chlumu
(∞1924, soudní okres Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVÁK, František – manželský syn Dominika Nováka, podomního obchodníka z Bukovska č. 69, manželského syna Václava Nováka z Bechyně č. 75 a jeho manželky Františky roz. Žižko z Volyně, narozeného v Žitné č. 22 a Kateřiny, manželské dcery Jana Zahradníka, podomního obchodníka z Bludovic a jeho manželky Marie roz. Holzepl z Mirovic č. 87, rozené v Netolicích
(*14.4.1903, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVÁK, Ludvík – manželský syn Františka Nováka, 1/2 láníka z Domašína, syna Martina Nováka, výměnkáře ze Sumrakova a jeho manželky Marie rodem Vodičkové a Kateřiny, dcery Antonína Sedláka, 1/2 láníka z Řásné a jeho manželky Veroniky rodem Hávové
(*19.8.1886, Domašín 13. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vězeň kraj. soudu v Táboře č. 44, narozen v Domašíně č. 13, 19/8 1886.

Dle přípisu c.k. okr. hejt. v Jindřichově Hradci dto 2. září 1913 čís. 29200 farnímu úřadu v Jarošově vystoupil z církve římskokatolické a zůstává bez vyznání /Přípis far. úř. dn. 20/9 1913 č. 282/
Dle přípisu děk. úř. v Táboře byl 9/1 1922 popraven v Táboře; kajícně vrátil se do církve katol. 8/1 1922.

(†9.1.1923, Tábor č. 44 (věznice). Popraven provazem. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Novotný

NOVOTNÝ, Jan – mlynářský tovaryš z Nového Etinku, toho času v Dolejším Skrejchově, syn Martina Novotného, slouhy z Nového Etinku č. 101 a matky Marie roz. Petřičkové z Kostelní Radouně
(∞5.11.1867, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVOTNÁ, Anna – dcera Aloise Novotnýho, mlynáře v Kuklích č. 51, okres píseckého a matky Josefy roz. Chromých, mlynáře z Bratřínova č. 19
(∞26.1.1892 s Václavem Reifem, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVOTNÝ, František – odborný učitel na Královských Vinohradech
(∞8.8.1903, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOWOTNY, Rudolf – manželský syn Václava Novotného, horníka a obyvatele v Hořicích č. 91, maželského syna Franze Novotného, tkalce ve Vrcholtovicích č. 15 a jeho manželky Anny roz. Novotný z Vrcholtovic č. 14 a Aloisie, dcery Terezie Mugrauer, dcery Marie, manželské dcery Johana Mugrauer, sedláka v Mýtě (Mautstadt) č. 10 a jeho manželky Rosiny roz. Pachner z Mýta č. 1
(*17.4.1879, Hořice na Šumavě 91. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zřízenec c.k. státní dráhy, manželský syn † Václava Novotného, horníka v Hořicích č. 91 a jeho manželky Aloisie roz. Mugrauer z Mýta (Mauthstadt) č. 10
(∞17.4.1912 s Hedwig Mugrauer, Wien I – St. Stephan. URI:matricula.eu)
(†6.4.1949, Gemeind Krankenhaus Gmünd)

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

NOWOTNY, Rudolf Johann – manželský syn Rudolfa Nowotny, zřízence c.k. státní dráhy v Českých Velenicích (Böhmzeil), narozeného v Hořicích na Šumavě, manželského syna Václava Nowotny, havíře v Hořicích č. 91 a jeho manželky Aloisie roz. Mugrauer z Mýta č. 10 a Hedviky, narozené v Hořicích, manželské dcery Johana Mugrauera, měšťana a obchodníka v Hořicích č. 48 a jeho manželky Anny roz. Breitschopf z Hořic
(*10.1.1913, Česká Cejle 185. URI:matricula.eu)
(†18.10.2007, Linz)

Diözesenarchiv St. Pölten, Gmünd - St. Stephan. Taufbuch 1908–1913, fol. 221, Nr. 6

Diözesenarchiv St. Pölten, Gmünd – St. Stephan. Taufbuch 1908–1913, fol. 221, Nr. 6

NOWOTNY, Hubert
(*3.11.1917, Česká Cejle 185)

NOWOTNY, Walter
(*7.12.1920, Česká Cejle 185)
(†8.11.1944, Epe – Bramsche/Braumske b. Osnabrück)

Hedwig a Rudolf Nowotny ve Vídni, listopad 1944 (repro Tygr z Volchovstroje, 1994)

Hedwig a Rudolf Nowotny ve Vídni, listopad 1944 (repro Tygr z Volchovstroje, 1994)

Ondok

ONDOK, František, Msgre. – manželský syn Václava Ondoka vulgo Píchy, sedláka a představeného, syna † Jakuba Ondoka vulgo Havrdy, chalupníka v Hosíně č. 35 a jeho manželky Roziny roz. Přibylové vulgo Havrdové, chalupnické dcery z Hosína č. 35 a Kateřiny, dcery † Vojtěcha Kantora, selského výminkáře z Levína č. 1 a jeho manželky † Marie roz. Kloudové, selské dcery z Velechvína č. 7
(*26.1.1856, Hosín 34. URI:digi.ceskearchivy.cz)
biskupský vikář a farář v Hradešicích, narozen v Hosíně č. 34
(†19.6.1927, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ondrát

ONDRÁT, Andreas – manželský syn Bartoloměje Ondráta, nádeníka ve Velkém Strodově č. 14, manželského syna Matěje Ondráta, výměnkáře v Kondrači č. 2 a jeho manželky Roziny roz. Benesch ze Slavošovic č. 6 a Evy, mynželské dcery Františka Novaka, domkáře ve Velkém Strodově č. 12 a jeho manželky Marie roz. Hauser z Malého Strodova
(*26.11.1874, Velký Stradov 14. URI:digi.ceskearchivy.cz)
truhlář, voják 2. setniny c.k. zeměbraneckého pěšího pluku č. 29, spáchal sebevraždu podříznutím hrdla
(†4.9.1901, České Budějovice. snímek není digitální)

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Penzenstadler

PENSZENSTADLER, Maria – služebná v Budějovicích, Gratznerstraße Nr. 2, dcera Hermanna Penzenstadlera, obyvatele ve Staré Huti (Althütten) č. 10 u jeho manželky Jenovéfy roz. Schmidgruber z Maňávky (Böhmisch Heidl) č. 10
(∞20.9.1909, Hodňov (České Budějovice, per delegationem) s Franzem JiskrouURI:digi.ceskearchivy.cz a URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†12/1912, Hodňov)

Petřík

PETŘÍK, Jan – nastávající mlynář z Borovan č. 32, syn Jana Petříka, mlynáře v Borovanech č. 32 a Marie rodem Panka z Křenovic č. 1
(∞1883, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍK, František – mladší učitel v Podolí č. 16, syn Jana Petříka, rolníka v Podolí č. 16 a † Marie rodem Kouba z Hodonic č. 19
(∞1886, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍK, Jan Nepomuk – manželský syn Josefa Petříka, půlláníka a rady obce ševětínské z Vitína č. 7, syna Tomáše Petříka, sedláka z též živnosti a jeho manželky Marie roz. Janové, sedlácké dcery z Dynína č. 15 a Marie, druhé manželky, dcery Jana Sejka, půlláníka z Ševětína č. 13 a jeho manželky Marie roz. Janovské, sedlácké dcery z téhož místa č. 26
(*5.5.1855, Vitín 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kočí, narozen ve Vitíně, manželský syn Josefa Petříka, půlláníka z Vitína č. 7 a Marie roz. Sejk ze Ševětína č. 13. Vdovec po Rozálii roz. Moudré ze Lhoty
(∞28.4.1905 s Marií Petříkovou (na smrtelném loži), České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nádeník, narozen ve Vitíně, manžel Marie roz. Slamšidlo
(†1.5.1905, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍKOVÁ (roz. SLAMSCHIDLO), Marie – manželská dcera Josefa Slamschidlo, obyvatele v Milešicích č. 52, syna Veroniky Slamschidlo, dcery domkáře na Rudolfově a Otýlie Ködl, manželské dcery Josefa Ködla, kostelníka v Záblatí (Kirschner in Sablat) a jeho manželky Kateřiny roz. Wagnerové z Vimperka
(*24.5.1878, Milešice 52. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Oberschlagu č. 52, manž. dcera Josefa Slamšídlo, nájemníka v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(∞28.4.1905 s Janem Petříkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
roz. v Horním Záblatí, okres Vodňany, vdova po Janu čeledínu. Zemřela na následky poranění lebky (více).
(†13.2.1912, Všeobecná nemocnice v Českých Budějovicích. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 127

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 127

SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Růžena – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Budějovicích, nemanž. dcera Marie Slamšídlové
(†7.7.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Veronika – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera † Jana Petříka, kočího a Marie roz. Slamschidlové z Oberschlagu
(∞19.9.1931, Praha – Vinohrady (sv. Ludmily) s Josefem Kopalem. URI:amp.bach.cz)

SLAMŠÍDLO, Rosa – nemanželská dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27. Vdovy po † Janu Petříkovi, kočím
(*25.1.1908, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pitra

PITROVÁ, Alžběta – manželská dcera Vojtěcha Pitry, sedláka, ze Lhoty 34, manželského syna Jana Pitra, výměnkáře ze Lhoty 34 a jeho † manželky Doroty rodem Fisser, dcery sedláka z Petrovic 34 a Marie, manželské dcery Františka Fuxa, sedláka z Vlkovic 10 a jeho † manželky Marie rodem Konopa, dcery sedláka ze Zalin
(*22.4.1857, Lhota (Mladošovice). URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Vojtěcha Pitra, rolníka ze Lhoty č. 34 a jeho manželky Marie rodem Fuxa z Vlkovic č. 10
(∞5.8.1879 s Tomášem Chuchlem, Mladošovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
chovanka chudobince, vdova po Tomáši Chuchelovi, rodem Pietrová (správně Pitrová). Narozená 22/4 1857 ve Lhotě, okres Třeboň
(†14.1.1933, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Řehoř

ŘEHOR, Johann – narozen ve Vídni, příslušný do Lodhéřova (Riegerschlag) infanterista 75. pěšího pluku Kristiána IX., krále dánského, 3. polní setniny. Odsouzen k smrti provazem 30. září 1901, rozsudek vykonán 2. října 1901 ve dvoře Mariánských kasáren (více zde). Zastřelil svého nadřízeného desátníka Blažka v jindřichohradeckých kasárnách (správně desátník Blažej, zastřelený v třeboňských kasárnách). Pohřben bez přítomnosti duchovního, 2. října 1901 v 8 hodin večer na vojenském hřbitově, hrob č. 181
(†2.10.1901, České Budějovice. snímek není digitální)

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Řezníček

ŘEZNÍČEK, Josef – manželský syn Tomáše Řeznička, podruha ze Lhoty, syna Martina Řezníčka, domkáře z Temelína 41 a matky Marie roz. Prochaska z Temelína č. 1 a Terezie, dcery Jakuba Weselý, domkáře z Temelína č. 18 a Rozálie roz. Janda ze Strpí
(*18.8.1863, Lhota pod Horami. URI:digi.ceskearchivy.cz)
c. k. okr. soudu v Hluboké zaslán ex offo křestní list dne 27/1 1912

vězeň, narozen ve Lhotě pod Horami, okr. Týn n. Vlt., manžel Marie rodem Trubkové. Samovražda oběšením (více zde)
(†15.4.1912, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 133

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 133

Rothmeier

ROTHMEIER, Franz – manželský syn Josefa Rothmeiera, dílenského mistra v Boubské (Schlossbezirk Nr. 1), syna Franze Rothmeiera, c.k. finančního vrchního dozorčího ve Vimperku č. 97 a jeho manželky Terezie roz. Feil z Folmavy a Franzisky, manželské dcery Ludvíka Břesnitzera, domovníka ve Vimperku č. 97 a jeho manželky † Alžběty roz. Groß z Vimperka č. 61
(*18.4.1902, Boubská–Vimperk. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželský syn Josefa Rothmeiera, strojvůdce dílny Fürstovy, bytem v Boubské, manželského syna Františka Rothmeiera c.k. dohližitele z Vimperka č. 97 a jeho manželky Terezie rodem Fesl z Folmavy a Františky, manželské dcery Ludvíka Březnitzra, majitele domu z Vimperka č. 97 a jeho manželky Alžběty roz. Gross z Vimperka č. 61
(*18.4.1902, Boubská–Svatá Máří. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞20.10.1927, Dolní Bukovsko. (zápis není digitální))

vystoupil z církve ř. katol. a zůstává „gottgläubig“ dle sdělení Standesamtu Budweis č. 119 ze dne 23.10.1942

Franz ROTHMEIER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Franz ROTHMEIER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Ryant

RYANTOVÁ, Anna – dcera Josefa Ryanta, obecního drába a ponocného, syna Jana Ryanta, domkáře z Petrovic a matky Veroniky roz. Votlučka z Petrovic a Kateřiny, dcery Jana Šimáka, gruntovníka z Petrovic a matky Kateřiny roz. Hrůzové z Hrazan
(*1868, Petrovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

RYANTOVÁ, Antonie – dcera Josefa Ryanta, obecního strážníka v Petrovicích, syna Jana Ryanta, domkáře z Petrovic a matky Veroniky roz. Votlučka z Petrovic a Kateřiny, dcery Jana Šimáka, gruntovníka z Petrovic a matky Kateřiny roz. Hrůzové z Hrazan
(*1869, Petrovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Sassmann

SAßMANN, Theresia – manželská dcera Jakuba Saßmanna, sedláka v Bedřichově č. 21, syna Vojtěcha Saßmanna, sedláka ve Štiptoni (Winau) č. 14 a jeho manželky Terezie roz. Prinz z Hrádku (Häusles) a Anny, dcery Bernarda Reitera, sedláka v Bedřichově č. 21 a jeho manželky Marie roz. Hartl z Chlupaté Vsi (Rauchenschlag)
(*19.9.1850, Bedřichov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞ s Tomášem Zemanem)

Schaffelhofer

SCHAFFELHOFER, Albert Thomas – manželský syn Tomáše Schaffelhofera, tesaře, syna tesaře Jakuba Schaffelhofera a jeho manželky Kateřiny roz. Bauer a Marie, dcery kapitána lodi Bartoloměje Ployhara a jeho manželky Marie roz. Danek
(*23.4.1889, Wien II — St. Leopold. URI:matricula.info)
Strojvůdce lokomotivy, narozen ve Vídni u sv. Leopolda, manželský syn Tomáše Schaffelhofera, konduktéra státní dráhy v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Ployhar
(∞4.2.1904, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†18.2.1958, Neuburg an der Donau)

SCHAFFELHOFER, Leopold Adalbert – manželský syn Alberta Schaffelhofera, vlakvedoucího v Budějovicích, narozeného ve Vídni (St. Leopold), syna Tomáše Schaffelhofer, konduktéra v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Plojharové a Rosy, manželské dcery Josefa Brože, dílenvedoucího v Budějovicích a jeho manželky Rosiny roz. Blažkové
(*29.6.1909, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞25.4.1937, České Budějovice. (zápis není digitální))

Leopold SCHAFFELHOFER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Leopold SCHAFFELHOFER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Schwarz

SCHWARZ, Thomas – zaměstnanec státní dráhy, narozen v Plané č. 1, syn Anny, manželské dcery Tomáše Schwarze, sedláka v Plané č. 1 a jeho manželky Marie roz. Graman z Branišova č. 21
(∞21.11.1911, České Budějovice (Rožnov) s Rozinou Seiml. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHWARZ, Maria
(*10.8.1911, Rožnov 140. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

Sedláček

SEDLAČEK, Josef – měšťan, zednický mistr a věžný v Lišově, zemřel na následky nešťastného pádu ve věži
(†14.1.1844, Lišov 127. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SEDLÁČEK, Augustin, PhDr. – profesor v.v. a městský archivář v Písku, Žižkova tř. 355, nar. v Mladé Vožici č. 190, syn Františka Sedláčka, justiciára v Mladé Vožici a Františky, roz. Šemberové z Blatné, vdovec po Ernestině roz. Hlavatý z Koldína
(∞26.4.1922, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Seiler

SEILER, Veronika – manželská dcera Václava Seilera, chalupníka v Roudném č. 29, manželského syna Adalberta Seiler, sedláka v Litvínovicích č. 24 a jeho manželky Alžběty roz. Maurenz z Litvínovic č. 24 a Marie, manželské dcery Vavřince Erharta, sedláka ve Vrátě (Brod) č. 23 a jeho manželky Rozálie roz. Bauer z Kněžských Dvorů (Pfaffenhöf) č. 5
(*28.12.1888, Roudné 29. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞19.4.1910, Boršov nad Vltavou s Franzem Wittnerem. (snímek není digitální))

Šelepa

ŠELEPOVÁ, Anna – manželská dcera Františka Šelepy, chalupníka v Chválkově č. 36, syn † Jana Šelepy, sedláka v Hojovicích č. 25 a jeho manželky Anny roz. Pruchářovy z Mlyn č. 26 a Anny Čabelkové, manželské dcery † Josefa Čábelky, gruntovníka v Chválkově č. 8 a manželky jeho Anny roz. Rozšafný z Chválkova
(*18.2.1884, Chválkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
narozena ve Chválkově č. 36, manželská dcera Františka Šelepy, chalupníka ve Chválkově č. 3 a Anny, manželské dcery Josefa Čábelky, gruntovníka ve Chválkově č. 8, okres a hejtmanství Kamenice nad Lipou
(∞16.8.1909 s Josefem Mandelíčkem, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Šícho

ŠÍCHO, Antonín – manželský syn Josefa Šícho, souseda zde, manželského syna Víta Šíchy, podruha a jeho manželky Marie roz. Holub ze Slavče č. 17 a Marie, manželské dcery Jakuba Lhoty, podruha z Vítějovic, bývalého libějckého poddaného a jeho manželky Marie roz. Fidler z Vítějovic
(*11.6.1854, Trhové Sviny 282. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Další dokumenty:
Poslední pilníkáři a pilaři v Trhových Svinech

Sine Nomine

Okřtěno jest dítě jménem Alžběta, kteréž bylo opuštěno a zanecháno od nějaký osoby u Havla Martínka týž Havel Martínek jsouce pohnut milosrdenství aby bez svatého křtu nezahynulo a v knihy života bylo zapsáno, dal je pokřtíti a pro odplatu Boží chová je, do vůle Božské.
(*1696, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jan – ponocný tučapský
(†1704, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n., Josef – královský voják
(†1742, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – královský husar, střelený do hlavy
(†1742, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – francouzský voják, nalezený zamordovaný v lese
(†24.1.1806, Horní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – francouzský voják, v bitvě raněný, sem přivezený
(†1813, Košice u Plané nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – Vlach (Ital), voják francouzské armády tudy jdoucí
(†1813, Strkov u Plané nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámá osoba v lese již mrtvá nalezená, jejížto jméno, stav, obydlí a původ nepovědomý jest
(†23.4.1862, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámý muž, snad žebrák, jehož mrtvola jest nalezena na poli v Hůrkách nazvaném
(†1879, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámý, as 45 let starý člověk
(†29.1.1888, Nová Kdyně 19. URI:portafontium.cz)

s.n. – neznámý, ve vojenském ošacení. Smrt následkem oběšení.
(†19.10.1889, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – mrtvola neznámého muže nalezena v knížecím schwarzenberském lese katastru obce Nevězice
(†1916, Nevězice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sládek

SLÁDEK, Tomáš – učitel na obecné chlapecké škole v Jindřichově Hradci
(∞1903, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SLÁDEK, Josef – manželský syn Josefa Sládka, nádeníka ve Vitíně 24, narozeného v Drahotěšicích 19, manželského syna Josefa Sládka, nájemníka v Drahotěšicích 19 a jeho manželky Anny rodem Kubát z Drahotěšic a Magdaleny, narozené ve Vitíně 45, manželské dcery Václava Rypáčka, rolníka ve Vitíně 45 a jeho manželky Anny rodem Brož ze Záles 7
(*21.12.1899, Vitín 24. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†13.9.1933, antracitový důl Etna u Lhotic)

Sláma

SLÁMA, Ludvík František – manželský syn Daniela Slámy, měšťana v Lišově 291, syna Matěje Slámy, měšťana v Lišově 291 a jeho manželky Cecílie rodem Češka z Lišova a Marie, manželské dcery Josefa Novotnýho, rolníka v Levíně 9 a jeho manželky Anny rodem Šachl z Levína 5
(*25.8.1889, Lišov 291. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Ludvík Sláma, učitel v Libníči č. 57, syn Daniela Slámy, měšťana v Lišově a Marie roz. Novotné
(∞29.9.1923 s Milenou Lustigovou, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Svou učitelskou dráhu nastoupil v r. 1909 na moravském Slovácku, kde v 9 služebních místech působil do r. 1920. Odtud nastoupil vojenskou službu, již konal ve 3 válečných letech (1915-1917). Byl zat. správcem jednotř. školy v Labuti, 2 tříd. v Újezdci a ve Strážovicích a 3 třídní v Břesovicích ve škol. okr. kyjovském. Od r. 1920 vyučoval na obecných a měšťan. školách ve škol. okr. č. budějovickém, v letech 1925/27 přechodně také na dívčí měšťanské škole v Soběslavi. Na zdejší škole působí od 1. září 1931.
Blízkost střediska kulturního a společenského života jihočeského kraje, Č. Budějovic, umožnila mu věnovati se mimo školu také činnosti na poli kulturním a odborově stavovském v Jednotě učitelstva st. škol nár., v okr. a kraj. akč. výboru učitel. organisací a v odb. Školy vysokých studií pedagog., v nichž zastává funkci předsedy.
Nový ředitel přejal řízení této školy s nejlepší vůlí prospěti škole a jejímu žactvu.
Zdroj: SOkA České Budějovice, fond Národní škola Čtyři Dvory, kn. 1

slama_ludvik_1889-ctyridvory_ns

Šlehovr

ŠLEHOBR, Josefa – manželská dcera Jana Šlehobra, řemenáře v Bostově č. 30, manželského syna Vojtěcha Šlehobra, řemenáře v Mladovicích č. 18 a jeho manželky Kateřiny roz. Leigner ze Živohouště a Josefy, manželské dcery Ondřeje Peršína, drnomistra v Bostově č. 30 a jeho manželky roz. Šnidl z Tloskova
(*11.2.1888, Radvanov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Steinbauer

STEINBAUER, Karel – manželský syn Bartoloměje Steinbauera, měšťana, syna Václava Steinbauera a jeho manželky Terezie roz. Pašek a Evy, dcery Františka Ortnera, měšťana ve Svínech č. 147 a jeho manželky Anny roz. Fantové
(*25.1.1814, Trhové Sviny 18. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zámečník z Trh. Svinů, manžel Josefy roz. Valterové z Trh. Svinů
(†24.9.1895, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

STEINBAUER, Franz de Paula – manželský syn Karla Steibauera, měšťana, zámečnického mistra, syna Bartoloměje Steinbauera, měšťana a mistra tkalcovského a jeho manželky Evy roz. Wortner ze Svínů č. 145 a Josefy, manželské dcery Josefa Waltera, měšťana a mistra punčochářského (Strumpfwirkermeister) a jeho manželky Marie roz. Reindlové z Trutmaně č. 1
(*2.4.1845, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pekař ve Svínech č. 297, syn Karla Steinbaura, souseda zde a Josefy Valter
(∞24.10.1869 s Johanou Puchner, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

STEINBAUER, Maxmilian – manželský syn Karla Šteinbauera, souseda a mistra zámečnického zde, manželského syna Bartoloměje Šteinbaura, mistra tkalcovského zde a jeho manželky Evy roz. Vortner ze Svínů č. 147 a Josefy, manž. dcery † Josefa Valtra, souseda a mistra stávkařského zde a jeho manželky Marie roz. Reindl z Trutmaně
(*5.10.1852, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Přestoupil k církvi československé 6.2.1921 (o. spr. pol. Č. Budějovice)

STEINBAUER, Antonín – manželský syn Karla Steinbauera, souseda a mistra zámečnického ze Svínů č. 297, syna † Bartoloměje Steinbaura, souseda ze Svínů a jeho manželky Evy roz. Wortner ze Svínů č. 147 a Josefy, dcery Josefa Waltera, souseda ze Svínů a jeho manželky Marie roz. Reindl z Trutmaně
(*15.1.1858, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pilníkář ve Svinech č. 297, manž. syn Karla Steinbaura, souseda a zámečníka zde a Josefy Valterové ze Svinů
(∞2.6.1885 s Karolinou Heidinger, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†9.10.1932)

Přestoupil k církvi československé 8.2.1921 (o. spr. pol. Č. Budějovice)

STEINBAUER, Roman – manželský syn Antonína Steinbauera, pilníkáře v Trh. Svinech č. 297, manželského syna Karla Steinbauera, zámečníka v Trh. Svinech a jeho manželky Josefy roz. Waltrové z Trh. Svinů a Karolíny, manželské dcery Václava Heidingra, souseda v Trh. Svinech a jeho manželky Marie roz. Roulové z Trh. Svinů č. 10
(*24.2.1889, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Přestoupil k církvi československé 6.2.1921 (O. spr. pol. Č. Budějovice) Navrátil se do církve řím. katol. 22.6.1938.

Oddán zde 16./6.1914

Oddán (II.) v Trh. Svinech 17.2.1920 s Annou Kollarovou, roz. Brašničkovou.

SOkA České Budějovice, AM Trhové Sviny, domovská matrika 1870, list pro dům č.p. 297

SOkA České Budějovice, AM Trhové Sviny, domovská matrika 1870, list pro dům č.p. 297

Další dokumenty:
Poslední pilníkáři a pilaři v Trhových Svinech

STEINBAUER, Roman – sedlářský pomocník, bydlištěm Praha – Dolní Krč, Klostermannova čp. 256, syn Petra Steinbauera, zámečníka v Trhových Svinech a † Jany rodem Šípanové
(∞6.2.1932 s Karlou Valůtovou, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Studený

STUDENÁ, Marie Anna – dcera Alžběty, manželské dcery Matěje Studenýho, koníře ve Stráži a Alžběty roz. Truhlář ze Stráže
(∞4.8.1868 s Jindřichem Štědronským, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželka Jindřicha Stedronskýho, žebráka a slepce v Lišově č. 329, rozená Studený ze Stráže
(†20.4.1880, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Tomášek

TOMÁŠEK, Matěj – mistr hrnčířský v Ševětíně č. 39, syn Tomáše, chalupníka Kosově č. 4 a jeho manželky Kateřiny roz. Kohout z Jílovic. Vdova po Kateřině roz. Kuchař z Borovan
(∞7.1.1875 s Marií Hlaváčovou, ovdovělou Hubenou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Josefa – manželská dcera Jana Tomáška, kramáře z Obříství č. 77, okres Mělnický a jeho manželky Anny rodem Hasmukové z Nové Cerekve, okres Pelhřimov
(∞1886, Starý Rožmitál. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

TOMÁŠEK, Jan – obchodník smíšeným zbožím v Olešnici č. 71, manžel Marie rodem Zemanové z Malešic č. 26, okres Hlubocký, ženatý 11 roků
(†10.4.1891, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Marie – vdova po Janu Tomáškovi, kramáři v Olešnici č. 71, rodem Zemanová z Malešice č. 26, okres Hluboká, hejtmanství Budějovice
(†29.4.1901, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Berta – (doplnit, f.ú., Borovany, kn. 5A – 45)
viz. Broudré

Toušek

TOUŠEK, Antonín – manželský syn Alberta Touška, souseda a řemenářského mistra v Netolicích č. 105 a jeho manželky Marie, dcery Matěje Michálka, souseda v Netolicích
(*12.6.1792, Netolice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
velebný pán farář v Lišově č. 171 a biskupský notář okresu lišovského v Budějovsku
(†16.2.1859, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOUŠEK, František – manželský syn Františka Touška, mlynáře v Bavorově č. 255, manželského syna † Antonína Touška, mlynáře z Bílska 27 a jeho manželky † Josefy roz. Souhrada z Netolic a Františky, manželské dcery Antonína Nováka, rolníka v Neuslužicích č. a jeho manželky Františky roz. Dlohoš ze Slaníku
(*8.9.1899, Bavorov 255. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Týmal

TÝMALOVÁ, Marie – manželka listonoše Václava, bytem v Č. Budějovicích, Nám. Svobody č. 14, rod. Holcepl. Narozená 15.III.1885 v Římově 8, okres Č. Budějovice.
(†30.9.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Římova 1.10.1932 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č. Budějovicích ddto 1/10 1932 č. 17/126 převezena

Vaněk

WANIEK, Matěj – z Kratošic, 85 let
(†1707, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Jan – syn Jana Vaňka z Tučap
(†1709, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIAK, Václav – http://digi.ceskearchivy.cz/cs/8075/275/1619/2215/150/0
(†1715, Mezná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Kateřina – z Kratošic, 65 let
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota z Kratošic
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIEK, Pavel z Kratošic
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Máří Magdaléna – dcera Jana Vaňka, kováře z Kratošic
(†1728, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIEK, Johana – dcera Jana Vaňka
(†1729, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Máří Magdaléna, 40 let
(†1735, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Jan, 70 let
(†1735, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Kateřina, 50 let
(†1737, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota, 60 let
(†1739, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Judita, 96 let
(†1740, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VANEK, Matěj – syn Jana Vaňka z Kratošic, 4 léta
VANKOVÁ, Eva – dcera Jana Vanka z Kratošic, 6 let
(†1746, Kratošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Vít – syn otce Josefa Vaňka, 3 léta
(†1747, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Kateřina – dcera Jana Vaňka, rychtáře z Kratošic
(†1748, Kratošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Eva – z Brandlína
(†1754, Brandlín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Mariana – dcera Jana Wanka z Kratošic, maje věku svého 6 let
(†1754, Brandlín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota – z Tučap, 49 let
(†1755, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VANĚK, Františka – rodem Janouch z Lovětína, vdova po † Josefu Vaňkovi, sladovnického z Německé Radouni, okres Jindřichův Hradec
(†1886, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANĚK, Karel – elektrotechnik, nar. v Příbrami, manželský syn Karla Vaňka, mechanika v Českých Budějovicích a Marie roz. David ze Stříbrné Skalice
(∞12.8.1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel elektrotechnického závodu, nar. v Příbrami, manžel Žofie roz. Šafránek
(†10.11.1926, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zdroj: Chytilův úplný adresář království Českého, 1915. Královské město České Budějovice I, s. 127

Zdroj: Chytilův úplný adresář království Českého, 1915. Královské město České Budějovice I, s. 127

Štítek elektrotechnického závodu Karla Vaňka, České Budějovice, kolem r. 1920

Štítek elektrotechnického závodu Karla Vaňka, České Budějovice, kolem r. 1920

Vašek

VAŠEK, Josef – manželský syn Františka Vaška, zedníka a podruha v Těchařovicích č. 20, manželského syna Františka Vaška, tovaryše zednického z Kletic č. 10 a jeho manželky Marie roz. Sádlo tymtéž z č. 16 a Josefy, dcery Vojtěcha Duchoně, horníka a chalupníka v Narysově č. 27 a jeho manželky Anny roz. Hošek
(*19.3.1882, Těchařovice 20. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Pracovní knížka Josefa Vaška, vydaná ve Svojšicích, Kleticích 20. srpna 1900

Pracovní knížka Josefa Vaška, vydaná ve Svojšicích, Kleticích 20. srpna 1900

Vorlíček

VORLÍČEK, Rozálie – manželská dcera Jana Vorlíčka, nádeníka v Nové Vsi č. 21, syna † Jana Vorlíčka, zedníka z Albrechce č. 37 a jeho manželky Barbory roz. Říhové z Albrechce č. 19 a Kateřiny, dcery Vavřince Pavlíčka, zedníka z Chalup nad Žďárem č. 19 a jeho manželky Marie roz. Veselé z Chalup nad Žďárem č. 15
(*12.1.1871, Nová Ves u Protivína. URI:digi.ceskearchivy.cz)
narozená v Nové Vsi č. 21, manželská dcera Jana Vorlíčka, domkáře v Kuklech č. 61 a Kateřiny roz. Pavlíček z Chalup č. 19
(∞3.4.1894 s Vojtěchem Kudlátem, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vrba

VRBA, Josef – cikán, syn Anny Vrbové, cikánky ze Starého Sedla, pol. okres Písek, narozen 26/11 1891 v Dobříši, pol. okres Příbram, příslušný do Bukové.
(†24.12.1920, zastřelen cikánem u železničního mostu ve vitínském lese. (snímek není digitální))
Zemřel na zakrvácení následkem střelné rány podle ohledacího lístku soudní komise okresního soudu lomnického dr. Mácou, soudním znalcem a dr. Ant. Pfeiferem, soudcem. Více zde.

Řím.-katol. far. úř. Ševětín, matrika Z 1865-1949 (ÚM Ševětín)

Řím.-katol. far. úř. Ševětín, matrika Z 1865-1949 (ÚM Ševětín)

VRBA, Václav – hlídač městských sadů v Č. Budějovicích, Třída čsl. legií č. 51, manžel Kateřiny rod. Fridkové. Narozený 2/9 1855 v Č. Budějovicích
(†30.9.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Stařec poražen cyklistou a zraněn až k smrti. Dne 29. září 1932 o 16. hod. 10 min. poražen byl cyklistou na rohu Otakarovy a Skuherského ulice v Č. Budějovicích Václav Vrba, 77letý hlídač městských sadů z Č. Budějovic. Týž stěžoval si na velké bolesti v hlavě a byl proto přivolanou záchrannou stanicí dopraven do všeobecné nemocnice. Tam po důkladném prohlédnutí konstatováno zranění velmi vážné, označené jako smrtelné (zlomenina lebky), kterému stařec také dne 30. září 1932 po 10. hod. dopolední podlehl.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 27/1932-1933, č. 1 (1.10.1932), s. 2

Wagner

WAGNER, Josef – manželský syn Ondřeje Wagnera, obyvatele v Krčíně, syna † Vavřince Wagnera, sedláka tamtéž a jeho manželky Marie roz. Lust z Krčína č. 14 a Marie, dcery † Alberta Kuppelhubera, sedláka v Dlouhé Stropnici č. 62 a jeho manželky Evy roz. Grip z Pasek (Schlagles)
(†28.1.1831, Krčín 3 (Nové Hrady). URI:digi.ceskearchivy.cz)
svobodný čeledín, rozen v Nových Hradech. Zemřel udušením následkem výkonu soudního rozhodnutí (více zde)
(†26.7.1876, České Budějovice, Staré město I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Weselak

WESELAK, Johann – manželský syn Václava Weselaka, kolářského mistra v Krumlově, Plešivec č. 252, syna koláře v Práčově č. 2 Jakuba Weselaka a jeho manželky Marie roz. Gilek (Jílek) z Oseku a Marie, dcery sedláka v Lověšíně č.1 Alberta Lausekera a jeho manželky Johany roz. Pisko z Posudova (Stüblern)
(*19.12.1892, Český Krumlov — Plešivec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kolář, narozen v Krumlově, Plešivec (Flössberg) č. 239, manželský syn Václava Weselaka, kolářského mistra v Krumlově č. 252 a jeho manželky Marie roz. Lauseker z Lověšic (Lobiesching)
(∞2.6.1919, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jan WESSELAK, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jan WESSELAK, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Wittner

WITTNER, Franz – manželský syn Jakuba Wittnera, sedláka v Homolích č. 3, manželského syna Adalberta Wittnera, sedláka v Homolích č. 28 a jeho manželky Marie roz. Bauer z Roudného č. 3 a Marie, manželské dcery Jana Schmidta, sedláka v Homolích č. 3 a jeho manželky Marie roz. Wittner z Homolí č. 28
(*15.10.1884, Homole 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞19.4.1910, Boršov nad Vltavou s Veronikou Seiler. (snímek není digitální))

WITTNER, Johann – manželský syn Franze Wittnera, sedláka v Homolích č. 3, tamtéž narozeného, manželského syna Jakuba Wittnera, sedláka v Homolích č. 3 a jeho manželky Marie roz. Schmidt z Homolí č. 3 a Veroniky, manželské dcery Václava Seiler, sedláka v Roudném č. 19 a jeho manželky Marie roz. Erhart z Vráta (Brod)
(*4.2.1911, Homole 3. (snímek není digitální))
(∞27.10.1934, Boršov nad Vltavou s Růženou Vítek. (snímek není digitální))

„Gestapák“

cop. zde 27./10. 1934 s Růženou Vítek p. 44

podle oznámení okr. úř. v Č. Budějovicích 25./4. 1940 č. 3/202ai1940 „ausgetreten aus der r-k. Kirche u. bleibt „gottgläubig“.

† sebevraždou 1./9. 1946. +Č. Bud. ve vězení

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 27 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 27 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Johann WITTNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Johann WITTNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

býv. krim. asistent Gestapa, posl. bytem Litvínovice 41, nar. v Homolích, manžel Růženy roz. Vítkové. Zemřel na následky střelného zranění hlavy (Vulmus sclopetarium capitis, sebevražda)
(†1.9.1946, policejní ředitelství, Dr. Ed. Beneše, České Budějovice. (snímek není digitální))

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice - sv. Mikuláš, matrika Z 1939-1949 (MÚ České Budějovice)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – sv. Mikuláš, matrika Z 1939-1949 (MÚ České Budějovice)

Wollner

WOLLNER, Josef – sluha v domácnosti u p. Adalberta Knappa, manželský syn Tomáše, sedláka v Homolích a jeho manželky Anny roz. Wollnerové
(∞12.11.1833, České Budějovice (sv. Mikuláš). URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Johann – manželský syn Josefa Wollnera, obyvatele v Homolích, syna Tomáše Wollnera, sedláka v Homolích a jeho manželky Anny roz. Tondl z Litvínovic č. 4 a Marie, dcery Jana Houdka, šafáře ve Čtyřech Dvorech č. 4 a jeho manželky Kateřiny roz. Konop z Radostic č. 12
(*9.5.1839, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající sedlák v Homolích č. 27, manželský syn Josefa, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Marie roz. Houdek ze Čtyřech Dvorů č. 4
(∞22.2.1870, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
výměnkář v Homolích č. 27, vdovec po † Kateřině roz. Motz z Vráta č. 26, narozen v Homolích
(†20.5.1919, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Adalbert – manželský syn Jana Wollnera, sedláka v Homolích č. 27, syna Josefa Wollnera, výměnkáře tamtéž a jeho manželky Marie roz. Houdek ze Čtyřech Dvorů č. 4 a Kateřiny, manželské dcery Adalberta Motze, sedláka ve Vrátě č. 26 a jeho manželky Anny roz. Wölfl z Hlinska
(*4.4.1885, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞13.5.1919, Zlatá Koruna. (snímek není digitální))
(†22.6.1945, Homole. (snímek není digitální))

+ 22.6.1945 se oběsil v lese u Homolí (IX–146)

8. Februar 43.
Geheim !

An den Wehrmachtsbevollmächtigten beim Reichsprotektor und Befehlshaber im Wehrkreis Böhmen und Mähren, Herrn Generalleutnant Toussaint o. V. i. A., Prag.

Betr.: Verhalten von Angehörigen der Luftflotten-nachrichtenschule Budweis am 3.2.1943.
Verg.: Ohne.

Soeben geht bei mir folgender Bericht ein, den ich zuständigkeitshalbermit der Bitte um Kenntnis-nahme weiterleite:

„Am 3.2.43 trug sich im tschechischen Gasthaus Heizl in Hummeln Nr. 83 bei Budweis folgender Vorfall zu:
Obwohl an diesem Tage der Fall von Stalingrad und die Beendigunng des Heldenkampfes der 6. Armee bekanntgegeben worden war, erhielt der NSDAP-Ortsgruppenleiter von Hummeln, Karl Wittner, davon Kenntnis, daß im dortigen tschechischen Gasthaus Heinzl getanzt wird. Er beauftragte den dortigen deutschen Regierungskomissar Pg. Wittner – Binder, nach dem Rechten zu sehen, welcher bereits in 100 Meter Entfernung hören konnte, daß in dem Gasthaus Musik gespielt wird. Durch einen Blick durchs Fenster konnte er feststellen, daß getanzt wurde. Als er in die Gaststube eintreten wollte, war die Tür verschlossen. Auf sein Klopfen kam der tschechische Gastwirt heraus. Auf die Frage, ob hier getanzt wird, laugnete er. Wittner-Binder ging hierauf in die Gaststube und fand dort zwei Unteroffiziere und drei Gefreite in Gesellschaft von zwei Mädchen, von denen eine die Dienstmagd des Regierungskomissars und die andere die Tochter des Bauern Adalbert Wollner aus Hummeln Nr. 27 war.
Wittner-Binder stellte die Anwesenden zur Rede, wieso sie trotz des Verbotes tanzen könnten und fragte sie, ob sie nicht wissen, daß durch das Ereignis in Stalingrad ein allgemeines Unterhaltungsverbot erlassen wurde. Daraufhin erklärte einer der Unteroffiziere, welcher später angab, Eigel zu heißen: „Ich habe das genau so gehört wie Sie und weiß, was verboten und was erlaubt ist. Überhaupt wer sind Sie?“ – Wittner-Binder sagte, daß er der zuständige Regierungskomissar sei, welcher dafür verantwortlich ist, daß die Vorschriften in seiner Gemeinde eingehalten werden. Eigel bezweifelte dies und forderte ihn auf, sich zu legitimieren. Der Regierungskomissar lehnte dies ab und berief sich auf Gastwirt, welcher seine Angaben bestätigte. Dem Unteroffizier genügte dies jedoch nicht und er verlangte daher nachdrücklichst eine Legitimierung. Als W. deis abermals ablehnte, kam es zu einem Wortwechsel, der Unteroffizier verstellte ihm den Weg zur Tür mit dem Bemerken: „Sie verlassen nicht früher das Lokal, bevor Sie sich nicht legitimiert haben.“ Im weiteren Wortwechsel wurde dem Regierungskomissar u. a. vorgeworfen, daß er Zivilist sei und nur in der Heimat her…achiniere. Ein anderer Wehrmachtsangehöriger machte Anstalten, gegen W. tätlich vorzugehen, wurde aber von einem anderen Unteroffizier zurückgedrängt. W. bekam Schimpfworte zu hören, wie:
„Sie Schweinehund, Sie Halbjude“ u. a. mehr. In einem weiteren Wortwechsel, der sich hauptsächlich darum drehte, ob die Türe versperrt war, wurde der Gastwirt vom Regierungskomissar aufgefordert, dessen Vertreter zu holen, da er selbst nicht bis früh dort stehen bleiben könne. W. erklärte weiters, daß der Ortsgruppenleiter von der Tanzerei Kenntnis habe und er von ihm beauftragt worden sei, die Unterhaltung einzustellen. Der Unteroffizier erklärte hierauf, es könnte sich jeder Schuster das Parteiabzeichen anstecken. Dem Regierungskomissar gelang es schließlich doch noch, nach Hause zu kommen, doch sah er von seiner Wohnung aus, daß im Gasthaus noch Lichte brannte und musiziert wurde. Um 1.30 Uhr verliessen sie das Gasthaus und waren dann noch am Dorfplatz zu hören, wie sie musizierten und sangen. Nach der erfolgten Sondermeldung hatte das Verbot von Unterhaltungen und Lustbarkeiten jeder Art bei der Bewölkerung von Hummeln tiefsten Anklang gefunden, umso beschämender fand die deutsche Bewölkerung von Hummeln an diesem Abend das Verhaltender Soldaten.“

ᛋᛋ-Standartenführer

Zpráva o nepřístojném chování příslušníků Luftflotten-Nachrichtenschule 4 Budweis v homolském hostinci v den pádu Stalingradu (Národní archiv České republiky, fond Státního tajemníka u říšského protektora v Čechách a na Moravě, inv. č. 2019, sign. 109-7/26, karton 117)

WOLLNER, Franz – manželský syn Franze Wollnera, sedláka v Mladém č. 7, manželského syna Jakoba Wollnera, sedláka v Mladém č. 7 a jeho manželky Kateřiny roz. Seiml z Mladého a Marie, manželské dcery Johanna Gschmeidy, sedláka v Mladém a jeho manželky Marie roz. Jaksch z Haklových Dvorů
(*8.9.1887, Mladé 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞21.2.1922 s Annou Liebl, České Budějovice. (snímek není digitální))

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Policejní ředitelství České Budějovice, inv. č. 645, karton 904

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Policejní ředitelství České Budějovice, inv. č. 645, karton 904

WOLLNER, Jakob – manželský syn Franze Wollnera, sedláka v Mladém č. 7, manželského syna Jakuba Wollnera, sedláka tamtéž a jeho manželky Kateřiny roz. Seiml z Mladého a Marie, manželské dcery Johanna Gschmeidy, sedláka v Mladém a jeho manželky Marie roz. Jaksch z Haklových Dvorů
(*26.4.1891, Mladé 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Četař 91. pěšího pluku. Rolník, bytem v Mladém, od 1.4.1939 Ortsbauernführer NSDAP, Ortsgruppe Hodowitz Nr. 9, členem SdP, NSKK a SA. Kandidát za Sudetendeutsche Partei ve volbách do obecních zastupitelstev dne 29.5.1938. Ve vazbě od 26. června 1945 od 8. hodiny. Odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Českých Budějovicích dne 21. února 1945 na odpykání trestu ve výši 8 let v pracovních oddílech, náhradě nákladů trestního řízení, ztrátě cti na doživotí a propadnutí jmění ve prospěch státu. Rada ONV se 9. října 1946 usnesla, že trvá na výkonu trestu. V roce 1947 byl trestanec Jakub Wollner nasazen v Pečkovském mlýně, v papírnách ve Větřní (Český Krumlov). Okresní prokuratura v Českých Budějovicích upustila od dalšího výkonu trestu za účelem odsunu. Propuštěn podmíněně z příkazu Ministerstva spravedlnosti o 6. hodině ranní dne 5. února 1951 a byl dodán do internačního střediska pro odsun v Chebu (Reichenbach im Täle, Kreis Göppingen).

WOLLNER, Marie – manželská dcera Jakoba Wollnera, sedláka v Homolích č. 44, manželského syna Jakuba Wollnera, někdejšího sedláka v Homolích č. 44 a jeho manželky Terezie roz. Martschini z Homolí č. 30 a Marie Schwarz, manželské dcery Matěje Schwarze, sedláka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Wotruba z Homolí č. 20
(*1.5.1900, Homole 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)
narozena v Homolích č. 44, manželská dcera † Jakuba Wollnera, hospodáře v Homolích č. 44 a Marie roz. Schwarz z Homolí č. 20
(∞15.2.1927 s Johannem Grillem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Jakob – manželský syn Jakoba Wollnera, sedláka v Homolích č. 44, manželského syna Jakuba Wollnera, někdejšího sedláka v Homolích č. 44 a jeho manželky Terezie roz. Martschini z Homolí č. 30 a Marie Schwarz, manželské dcery Matěje Schwarze, sedláka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Wotruba z Homolí č. 20
(*13.7.1910, Homole 44. (snímek není digitální))

wollner_01_a

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 19 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 19 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Jakub WOLLNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jakub WOLLNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Wurzinger

WURZINGER, Marie – manželská dcera Františka Wurzingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Martina Wurzingera, bývalého sedláka tamtéž a jeho manželky Kateřiny a Anny, manželské dcery Jiřího Zierlingera, sedláka v Malé Strašni a jeho manželky Kateřiny
(*8.10.1854, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Františka Würzingera, sedláka v Branné č. 3 a Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně (Malá Strašeň, Malé Strážné, Kleindrossen)
(∞30.5.1881, Zátoň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WURZINGER, Franz – výminkář v Branné č. , manžel Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně (Kleindrosen)
(†27.4.1888, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WURZINGER, Anna – vdova po † Františkovi Wurzingerovi, výminkáři v Branné č. 3, roz. Zierlinger z Malé Strašně (Kleindrosen)
(†10.11.1888, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WURZINGER, Johanna – svobodná dcera † Františka Wurzingera, výměnkáře v Branné č. 3 a † Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně (Kleindrausen)
(†31.8.1889, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WURZINGER, Anna – svobodná dcera † Františka Wurzingera, výměnkáře v Branné č. 3 a † Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně (Kleindrausen)
(†4.10.1889, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WURZINGER, Josef – manželský svobodný syn † Františka Wurzingera, sedláka v Branné č. 3 a Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně (Kleindrosen)
(†4.5.1893, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zeman

ZEMAN, Tomáš – kovář v Olešnici č. 151
(*11.12.1858, Olešnice 21)

20.1.1917, Trhové Sviny – odsouzen za zdražování k pokutě 10 K. Amnestován 21.10.1919
SOkA České Budějovice, AO Olešnice 1858-1945 (1961), inv. č. 10, Trestní rejstřík obce Olešnice 1914-1948

Obecnímu úřadu v Olešnici.
Zemanová Růžena, roku 1896 v Olešnici rozená, bytem Olešnice čp. 151, manželka domkáře Tomáše Zemana a její svobodná sestra
Průková Kateřina, bytem v Olešnici čp. 107, spáchaly dne 24.10.1930 polní pych tím, že odcizily rolníku Matěji Kříhovi z Olešnice čp. 29, hromádku země z obecní cesty před kovárnou a as před týdnem se ztratily Kříhovy rovněž 2 hromádky země, kterou pravděpodobno tyto ženy rovněž odcizily.
Přistiženi byly hajným Vránou. Vyšetřovány strážm. Samcem. Na vědomí a k příslušného řízení.
SOkA České Budějovice, AO Olešnice 1858-1945 (1961), inv. č. 12, Matrika obyvatel obce (1939-1949) – volné přílohy

SOkA České Budějovice, Archiv obce Olešnice, Kronika obce Olešnice, pag. 249

SOkA České Budějovice, Archiv obce Olešnice, Kronika obce Olešnice, pag. 249

Další dokumenty:
Vzpomínky čtyřiadevadesátiletého kováře Tomáše Zemana z Olešnice

Zíka

ZIKA, Josef – sedlák v Třebči 12, manželský syn Jakuba Ziky, sedláka tamtéž a jeho manželky Kateřiny Šveidové z Bulíkovic (Bolíkovice, okres Strakonice)
(∞9.11.1880 v Trhových Svinech. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZÍKA, Tomáš – manželský syn Josefa Zíky, sedláka v Třebči 12, syna Jakuba Zíky, sedláka v Třebči 12 a jeho manželky Kateřiny roz. Švejdové z Bulíkovic a Terezie, manželské dcery Šimona Košíčka, sedláka v Březí 13 a jeho manželky Terezie roz. Kyselové ze Lnišť 6
(*7.12.1886, Třebeč 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín pěšího pluku 91 na italské frontě
(†6.10.1916, Jamiano, Monfalcone-Přímoří)

Živný

ŽIWNEG, Josef – tesař, rodilý ze vsi Puklic na Moravě
(*1731, Puklice. URI:actapublica.eu/brno)
(∞1758, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ŽIWNEG, Magdalena – dcera Josefa, tesaře v Tučapech, syna † Michaela Živného, ponocného (Custos nocturnus) v Moravských Puklicích a Žofie, dcery † Jana Krásy
(*1782, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zmeškal

MESSKAL, Jan – manželský syn Vavřince Meškala, chalupníka v Úsilném a Johany, dcery Jiřího Werla, sedláka v Hausen an der Möhlin k panství hraběte Falkensteina v Horních neb Předních Rakousích
(*1804, Úsilné. URI:digi.ceskearchivy.cz)
syn Vavřince Zmeškala, chalupníka z Voselna a Johany Werlin, sedlské dcerky z Hausen, Hořejších Rakous
(∞1826, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)