Archiv pro štítek: České Budějovice

Arnstein

jude

ARNSTEIN, Carl – manželský syn Richarda Arnsteina, ochodního agenta v Budějovicích, syna Josefa Arnsteina a jeho manželky Agnes roz. Wagner a Ernestiny, narozené ve Voticích, dcery Josefa Eisensteina a jeho manželky Josefiny roz. Gaus
(*15.10.1907, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†12.8.1942, Mauthausen.)

Kuchař, do koncentračního tábora Mauthausen transportován 11.8.1942 (Alterstransport z Terezína, celkem 100 osob). Kategorie Jude T (Tscheche), vězeň č. (Häftlingsnummer) 12054. Druhý den po příjezdu spáchal sebevraždu.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

ARNSTEIN, Dr. Edmund/Eduard – manželský syn Efraima Arnsteina, kupce a obchodníka z Votice a Johanny, dcery Nathana Isaka Arnsteina, kupce ve Votici a jeho manželky Josefy roz. Pic ze Štěchovic
(*14.7.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
praktický lékař v Budějovicích, svobodný, syn Efraima a jeho manželky Johanny roz. Arnstein
(∞3.4.1898 s Paulinou Kreitner, Praha. URI:badatelna.eu)
(†25.6.1942, Terezín)

Pozn. V duplikátu matriky zřejmě chybně zapsán jako Edmund – Eduard Arnstein se narodil ve Voticích 23. srpna 1861, jeho rodiči však byli Moses Arnstein a Elisabeth, dcera Josefa Reicha z Votic

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

studium do 9.5.1891 na Lékařské fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205

Matrika doktorů německé univerzity, 1891 (Archiv UK, f. Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Transportován pod č. 535 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení X – 12.2.1942) do Terezína.

ARNSTEIN, Franz – manželský syn Friedricha Arnsteina, kupce v Budějovicích, narozeného ve Veselí nad Lužnicí, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Marie roz. Steiner a Otýlie, narozené ve Veselí nad Lužnicí, dcery Emanuela Steinera a jeho manželky Agnes roz. Stein
(*30.1.1910, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(† po 21.10.1941, Łódź)

studium 1928-17.12.1932 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

Transportován pod č. 877 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení B – 21.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

ARNSTEIN, Gustav – syn MUDr. Eduarda Arnsteina a jeho manželky Pauliny roz. Kreitner
(zápis pouze v indexu duplikátů židovských matrik)
(*1.12.1901, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†16.2.1945, Buchenwald.)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Transportován pod č. 28 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, odkud byl dále transportován do Osvětimi (Häftlingsnummer B 6212) a Buchenwaldu (Häftlingsnummer 126684).

ARNSTEIN, Hugo – syn Karla, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Fani a Amalie, dcery Bondiho Piesingra a jeho manželky Rosie
(*23.9.1877, Soběslav. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

Pokřtěn 5.8.1903 na Královských Vinohradech

studium 1896-16.7.1904 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Transportován pod č. 420 v transportu z Brna (transport 1000 osob, označení G – 2.12.1941) do Terezína, dále transportován pod č. 31 (Piaski, transport 1000 vězňů pod označením Ag – 1.4.1942), zemřel.

ARNSTEIN, Leopold – kupec v Mladé Vožici, syn Natana Izáka Arnsteina, kupce v Mladé Vožici a jeho manželky Josefy roz. Pick ze Štěchovic
(∞12.6.1865 s Karolinou Mendl, Tábor. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

ARNSTEIN, Ludwig – manželský syn MUDr. Eduarda Arnsteina, praktického lékaře, narozeného a příslušného do Votic, bydlištěm v Budějovicích, syna Ephraima Arnsteina a jeho manželky Anny roz. Arnstein a Pauly z Třebechovic pod Orebem (Hohenbruck, Bez. Königgrätz), dcery Karla Kreitnera a jeho manželky Marie roz. Fürth
(*17.10.1905, České Budějovice, hotel U Tří kohoutů. URI:badatelna.eu)

Transportován pod č. 229 v transportu z Prahy (transport celkem 761 osob, označení AE3 – 11.2.1945) do Terezína, kde byl osvobozen.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

ARNSTEIN, Maria – manželská dcera Josefa Arnsteina, magazineura z Votic, bydlištěm v Budějovicích, Pražská ulice 3, syna Davida a jeho manželky Josefy Arnstein a Anny, narozené v Divišově, dcery Pinkase Reinera a jeho manželky Josefy roz. Kraus
(*8.5.1904, České Budějovice. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

ARNSTEIN, Otto – syn Josefa Arnsteina, syna Salomona a jeho manželky Anny roz. Chotišan a Marie, dcera Bernharda Fleischnera a jeho manželky Rosy
(*27.3.1889, Benešov 233. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi, toho času četaři vojenské policie Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu „Čas“ (1.6.1922, Praha) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

Transportován pod č. 165 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení A – 16.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Friedricha Arnsteina, továrníka ve Voticích a jeho manželky Evy, dcery Samuela Poppera z Lipníku nad Bečvou (Leipnik in Mähren)
(*20.10.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
(†3.4.1943, Terezín)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

dle sdělení okresn. úřadu na Kladně č. 3/557/38 ze dne 31./X 1938 přestoupil V. Arnstein k církvi ř. katolické

viktorarnstein_holocaustcz

Transportován pod č. 148 v transportu z Kladna (transport celkem 823 osob, označení Z – 26.2.1942) do Terezína, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Leopolda Arnsteina, syna Nathana Isaka Arnsteina a jeho manželky Josefy z Votic a Karoliny,dcery Aloise Mandla a jeho manželky Johany z Tábora
(*6.8.1881, Mladá Vožice. URI:badatelna.eu)
(†14.2.1942, Łódź)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Transportován pod č. 173 v transportu z Prahy (transport celkem 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

Bednář

BEDNÁŘ, Jan – manželský syn Františka Bednáře, zedníka v Horním Skrejchově, hejtmanství Jindř. Hradecké, syna Václava Bednáře, zedníka v Horním Skrejchově a jeho manželky Marie rozené Hrůza z Kostelní Radouně a Josefy, dcery Matěje Sedláčka, tkalce v Lásenici č. 124, hejtmanství Pelhřimovské a jeho manželky Marie rozené Stejskal z Lásenice
(*23.12.1870, Horní Skrýchov 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Josef Jan – dělník bez zaměst. bytem v Horním Skrýchově 17, t.č. vězeň kraj. soudu v Č. Bud., ženatý. Narozený 25/3 23/XII 1870 v Hor. Skrýchově, okres Jindř. Hradec.
(†22.7.1937, České Budějovice (věznice krajského soudu). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Boček

BOČKOVÁ, Milada – manželská dcera Václava Bočka, okres. hejtmana v Č. Budějovicích, Linecké 225 a Blaženy, rozené Polák. Narozená 20/9 1912 v Strakonicích
(†21.4.1935, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Automobilová katastrofa v rodině okresního hejtmana. Do Čes. Budějovic přijeli na Boží hod velikonoční ztráviti svátky manželé Volbrachtovi ze Strakonic, k rodině českobudějovického okresního hejtmana V. Bočka, jehož jest pí Volbrachtová dcerou. Po polednách vyjel si p. Volbracht na výlet na Českokrumlovsko autem, do něhož přibral dvě svobodné švagrové Miladu a Vlastu. Ve večerních hodinách vraceli se všichni tři vozem, řízeným 33letým majitelem pekařského závodu, Jindřichem Volbrachtem, do Čes. Budějovic.
Kolem 19.50 projížděli obcí Kamenný Újezd a měli dále přejeti železniční trať České Budějovice – Hor. Dvořiště. Závory na přejezdu trati byly spuštěny, ježto se po trati již blížil osobní vlak jedoucí z Čes. Budějovic. Z nevysvětlitelné dosud příčiny narazilo auto v prudké jízdě na závory. Následky tohoto neštěstí byly hrozné. Všechny tři osoby sedící ve voze byly smrtelně zraněny. Automobilisté, jedoucí kolem, poskytli zraněným první pomoc a přivolali okamžitě českobudějovickou záchrannou stanici. Sanitní auto dojelo na místo neštěstí, vzdálené od Čes. Budějovic 8 km, za pouhých 10 minut. Zatím byli soukromými auty převáženi již zranění p. Volbracht a sl. Milada Bočková do Masarykovy nemocnice v Čes. Budějovicích. Tamtéž dopravilo sanitní auto třetí zraněnou, slečnu Vlastu Bočkovou.
Těžce zraněná sl. Milada Bočková zemřela cestou do nemocnice, podlehnuvší těžkým zraněním na hlavě. Při vjezdu do nemocniční brány skonal také zraněný majitel pekařského závodu Jindřich Volbracht. Zranění třetí cestující nešťastného auta, slečny Vlasty Bočkové jest vážné, nikoli beznadějné. Sl. Vlasta Bočková seděla na nouzovém sedadle vzadu v malém voze Aero, zatím co její sestra seděla vedle svého švagra řídícího vůz. Zranění přivodily si všechny osoby prudkým nárazem hlavami na spuštěné závory. Oběma zesnulým byly proraženy lebeční kosti.
Na místo neštěstí dostavili se okamžitě četníci z Kamenného Újezda, kteří vyšetřují bližší okolnosti této velikonoční tragedie. Mrtvoly obou zvěčnělých byly během noci na pondělí dopraveny po lékařském ohledání do márnice městského hřbitova sv. Otilie. Auto bylo značně poškozeno. V Čes. Budějovicích a blízkém okolí vyvolalo neštěstí velké vzrušení celé veřejnosti.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, č. 32 (24.4.1935), s. 1

Automobilové neštěstí u Českých Budějovic. Z Č. Krumlova vraceli se do Č. Budějovic autem zn. „Aero“ na Boží Hod před 8. hod. več. dvě dcery českobudějovického okres. hejtmana dr. Bočka. Vůz řídil jejich švagr Jindř. Volbracht, majitel stroj. závodu pekařského ve Strakonicích. Za Kamen. Újezdem směrem k Č. Budějovicům k 8. hod. več. narazilo neosvětlené auto, jedoucí neobyčejnou rychlostí na spuštěné závory u železn. tratě, opomenuvše výstražného znamení hlídače tratě, obě závory s neobyčejnou prudkostí podjelo a značně demolované jelo jelo ještě 70 m po silnici. Nárazem rozdrcená část auta a rovněž kůl závory způsobily v předu sedícímu J. Volbrachtovi a a 20leté M. Bočkové smrtelné zranění na hlavě, že při převážení do českobud. nemocnice oba zemřeli. – Mrtvoly obou pak byly ještě v neděli v noci uloženy do rakví a odvezeny na zdejší hřbitov. Druhá slečna v autu sedící, 18letá A. Bočková, utrpěla těžký otřes mozku a je naděje na uzdravení. Zpráva některýchnovin, že byla zabita choť J. Volbrachta, není pravdivá – ta zůstala ve Strakonicích. V Č. Budějovicích a okolí vyvolalo toto neštěstí velké vzrušení celé veřejnosti, která želí tragického skonu členů rodiny p. okresního hejtmana.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 29/1934-1935, č. 86 (24.4.1935), s. 1

Böhm

BEHEM, Hans – budějovický mlynář, syn † Matouše Behema a jeho manželky Evy
(∞1679, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BÖHM, Josef – učitel v Radouňce, vdovec po Marii Kellnerové, syn Josefa Böhma a Johany roz. Srnkové
(∞1896, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čermák

CŽERMAKOVÁ, Anna – vdova po † Janovi Čermákovi, měšťanu přeštickému a spolu matka tehdejšího lokalisty slověnického
(†24. ledna 1829, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ČERMÁK, Karel – cikán a bačkorář bez stálého bydliště, narozen v Ousticích, okres Benešov
(†27.1.1929, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Daniel

DANIEL (IŠTVAN), Jan – nemanželský syn Magdaleny Ištvanové, nádenice a cikánky, příslušné do Kynice v okrese Dačice, nemanželské dcery Josefy, manželské dcery Jiřího Ištvana Matěje, cikána v Kynici a jeho manželky Josefy, dcery Jana Malíka, cikána z Kynice v okrese Dačice obchodníka v Kněnicích a jeho manželky Kateřiny. Za otce se přihlásil (17.2.1910) František Daniel, obchodník dobytkem, bytem v Třebíči, Nové Dvory 57, manželský syn Františka Daniela, obchodníka dobytkem v Kojetíně a jeho manželky Kateřiny
(*28.5.1893, Zvůle. URI:digi.ceskearchivy.cz)
trhovec ve Včelné 139, manžel Kristýny rodem Wertheim. Narozený 28.V.1893 ve Zvůli, okr. Jindř. Hradec
(†29.9.1934, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DANIEL, František – potulný cikán a obchodník v koních, syn Františka Daniela a Juliany
(∞8.8.1916 s Anežkou Růžičkovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DANIELOVÁ, Ludmila – dítě cikánů Karla a Amálie Danielů, narozená v Jindřichově Hradci. Zemřela na následky úrazu, přejeta automobilem
(*3.5.1924, Jindřichův Hradec)
(†13.7.1927, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Daublebský ze Sternecku

Erb Daublebských ze Sternecku

DOUBLEBSKÝ ze STERNECKU, Vojtěch – revírník panství budějovického v Olešnici č. 1, manžel Marie roz. Pokorných z Rudolfova, Velkých Hor č. 21
(†1880, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DAUBLEBSKÝ-STERNECK, Bedřich Martin – manželský syn Eduarda Doublebského ze Sternecku, hostinského v Budějovicích, narozeného v Českém Vrbnu č. 18, manželského syna Jana Daublebskýho ze Sternecku, majitele usedlosti v Českém Vrbnu č. 18 a jeho manželky Barbory roz. Nedvědové v Lochovicích a Julie, manželské dcery Ludvíka Čáhy, mistra řeznického v Budějovicích a jeho manželky Kateřiny roz. Cába v Zahájí

Dle výnosu zemského úřadu v Praze ze dne 5. srpna 1939 č. 1737/odd. 9 r. 1939, schválil vrchnoporučenský okresní soud v Čes. Budějovicích usnesením ze dne 31.7.1939, číc. NcI599/39-3 adopci zde zapsaného dítěte Františkou Holanskou, majitelkou hospodářství v Čes. Budějovicích, Staroměstská ul. č. 19 a potvrdil smlouvu adopční ve smyslu zákona ze dne 28.III.1928 č. 56 Sb. z. a n. Následkem této adopce má adoptovaný v budoucnosti užívati příjmení Daublebský-Čáha.

(*1904, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
inženýr, manželský syn † Eduarda Daublebského-Sternecka, kupce v Českých Budějovicích a Julie roz. Čáhové
(∞1932, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Eliáš

ELIÁŠOVÁ, Anna – svobodná úřednice jihoč. fíkovky, bytem ve Čtyřech Dvorech 199. Narozená 8.V.1914 v Čejkovicích, okres Hluboká n. V.
(†13.8.1933, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Rodinná tragedie ve Čtyřech Dvorech. Těžce postřelil svou dceru a sám spáchal sebevraždu. Včera asi o půl 8. hodině ranní postřelil ve Čtyřech Dvorech z dosud neznámé příčiny svou 19letou dceru Annu železničář Eliáš. Kule zasáhla pravý spánek a způsobila těžké zranění. Eliáš po činu obrátil zbraň proti sobě a dobře mířenou ranou zbavil se odpovědnosti před soudem. Povolaná záchranná stanice českobudějovická přivezla těžce zraněnou do nemocnice, kdežto Eliáš byl na místě mrtev. Jak se dovídáme, Anna Eliášová svým zraněním podlehla. Příčina vraždy a sebevraždy se vyšetřuje. Tato tragedie vyvolala ve Čt. Dvorech neobyčejný rozruch.
Zdroj: Republikán, roč. 14/1932, č. 61 (14.8.1933), s. 1

Pokus vraždy a sebevražda. V neděli dne 13. srpna 1933 o 8. hodině ranní byli občané Čtyř Dvorů, bydlící v Soukupově ulici, vyrušeni ranami z revolveru. Karel Eliáš, 41 rok starý železniční zřízenec, bydlící v Soukupově ulici č. 199, střelil ze žárlivosti po své dceři Anně, 20leté úřednici u fy. „Merkur“ v Č. Budějovicích, které nechtěl dáti svolení ku koupání. V okamžiku, když těžce raněná dcera klesla k zemi, namířil Eliáš smrtící zbraň proti sobě, když předtím ohrožoval ženu a dvě nedospělé děti, které se musely ukrýti k sousedům. Přivolané četnické pohotovosti naskytl se hrozný obraz. Na zemi ležel Eliáš s prostřelenou lebkou, držící v ruce bubínkový revolver ráže 6.35 mm. Opodál v kaluži krve těžce raněná dcera. Přivolaný lékař dr. Bureš ze Čtyř Dvorů konstatoval u Eliáše smrt a u dcery těžké zranění lebky. Anna Eliášová byla v beznadějném stavu dopravena záchranným sborem do všeob. nemocnice. Motiv činu není dostatečně objasněn, jelikož nemohla býti těžce zraněná vyslechnuta.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 27/1932-1933, č. 259 (14.8.1933), s. 1

Otec zastřelil dceru a sebe. Vzrušující rodinná tragedie odehrála se v neděli dne 13. t. m. kol 8. hodiny ranní ve Čtyřech Dvorech. Železniční zřízenec Karel Eliáš, muž 41letý, trpící často těžkomyslností a podrážděností, následkem úrazu na hlavě, jímž byl před delší dobou stižen při posunování vagonů, byl velmi žárliv na svou 19letou hezkou dceru Annu, soukromou úřednici, zaměstnanou v jedné českobudějovické továrně. Zakazoval jí známosti s mladými muži a nedovolil jí ani, aby se šla na plovárnu vykoupati. A tu dne 13. t. m. se stalo, že Anna ráno se ustrojila a řekla rodičům, že se půjde se svou přítelkyní koupati. Eliáš řekl, že to nedovolí, a když Anna dala se do pláče a trvala na svém, rozčílil se tak, že z kapsy kalhot vytáhl revolver a střelil po ní. Dívka, smrtelně zraněná na hlavě, klesla k zemi a Eliáš pak v rozrušení ohrožoval i svou ženu a druhé dvě děti, však tyto včas utekly, načež Karel Eliáš vypálil další ránu z revolveru sobě do spánku a byl ihned mrtev. Anna Eliášová dopravena byla rychle do nemocnice, ale do večera tam zemřela. Že se Eliáš na svůj děsný čin předem připravoval, tomu jistě nasvědčuje okolnost, že ač byl doma a jen polooblečen, měl při sobě ostře nabitý revolver. Rozumí se, že případ vyvolal v celé obcci i v Č. Budějovicích veliké vzrušení. – Zajímavé jest, že pozůstalá manželka uspořádala oběma mrtvým dne 16. t. m. slavný pohřeb s hudbou a družičkami z bytu ve Čtyřech Dvorech. A tu se opět ukázala zvědavost našeho lidu: v uicích, kudy se průvod ubíral, byly husté špalíry diváků a na hřbitově byl takový nával, že policie musila učiniti mimořádná opatření k udržení pořádku.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 39/1933, č. 65 (19.8.1933), s. 3

Eliášek

ELIÁŠEK, Josef Martin – manželský syn Josefa Eliáška, technického úředníka státní dráhy v Budějovicích, manželského syna Josefa Eliáška, strojníka v Protivíně 193 a jeho manželky Anny rodem Třešničkové z Protivína a Marie, dcery Jana Kestřánka, cukráře v Plzni 78 a jeho manželky Cecílie rodem Hrůzové z Plzně
(*27.3.1899, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞27.10.1945, Praha IV., Strahovský klášter s Otýlií Němcovou. (snímek není digitální))

Praha XII, Smetanova 17. Politický vězeň, od 16.6.1940 vězněn Gestapem v Malé pevnosti v Terezíně. Totálně nasazený, navrácen koncem května 1945 transportem z Moosburgu u Freisingu.

Pohřben na Olšanech (rozptyl).

Eremiáš

REMIÁŠ, František z Pauly – manželský syn Josefa Remiáše, domkáře z Chlumce, syna Josefa Remiáše, sedláka z Chlumce č. 1 a jeho manželky Evy roz. Ambrožové z Purkarce č. 7 a Anny, dcery Tomáše Srnce, domkáře z Purkarce č. 5 a jeho manželky Marie roz. Mikotové též z Purkarce č. 5
(*2.4.1856, Chlumec 1. URI:digi.ceskearchivy.cz)

EREMIÁŠ, Jan z Mathy – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hamru č. 22, manželského syna Jana Eremiáše, domkáře v Chlumci č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černého, dělníka v Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechočové z Nové Vsi č. 5
(*7.2.1897, Hamr 22. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.8.1934, Benešov)

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Řada velkých krádeží. 4. května vloupal se zloděj do bytu prof. Rauschenbergera na Vinohradech. Odcizil služebným prádlo a šatstvo v ceně 7900 K. V noci 1. června odcizeno v témže bytě stolní prádlo, stříbro a doutníky v ceně 45.000 K. – Do Feiglovy továrny ve Vršovicích čp. 466 vloupal se po dvakráte v noci 11. června a 17. července. Zde odcizil různé hotové prádlo v ceně 23.000 K. – V noci na 17. června ukradeno bylo z uzamčené spíže dru. Inocenci Kučerovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 9, různých potravin za 650 K. – V noci na 14. července bylo odcizeno dru. Kolbenovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 1, prádlo a šatstvo v ceně 21.000 K. – V noci na 22. července továrníku Evženu Kubinskému na Vinohradech, Žižkova ul. č. 19, šatstvo a skvosty za 16.000 K. Pachatel byl sice dvakráte stíhán po činu, ale ve tmě podařilo se mu zmizeti. – Asi před měsícem vloupal se neznámý pachatel do bytu ministr. rady Kučery na Vinohradech, Hradešínská č. 3, kde odcizil, byv vyrušen, pouze stříbrnou tašku na cigarety v ceně 1200 K. Pátráním bylo zjištěno, že krádeže tyto prováděl Jan Eremiáš, 23letý svobodný zedník ze Žižkova, bytem Hluboká čp. 272. Věci odnášel ke své bytné Julii Poláčkové ze Žižkova, Riegrova ul. č. 51, která byla zatčena pro přechovávání známého zloděje Františka Habětína. Od ní pak odnášel věci po částech a rozprodával je. Část jich odvezl domů do Hluboké, značnou část košil, ukradených fě. Feiglově ve Vršovicích, prodal Marii Augustové, 64leté dělnici ze Žižkova, Rokycanova ul. č. 12, která je zašantročila. Eremiáš a Augustová dodáni byli do vazby zem. trest. soudu, kde dlí již bytná Eremiáše Julie Poláčková pro spoluúčast na krádežích zloděje Františka Habětína.
Zdroj: Národní listy, roč. 60/1920, č. 221 (12.8.1920), s. 3

Ze soudní síně.
Cestující zloděj.
(Před porotou. – Zločin krádeže a zločin proti vrchnosti dle uherského zákona.)
Vleze-li někdo do domu po hromosvodu a prohlédne-li celý byt s takovou tichostí, že se nevzbudí živá duše, pak vědí detektivové i bez otisku prstů, že to jiný nebyl, nežli 24letý zedník Jan Eremiáš z Vršovic. Nikdo jiný nedovede se v noci pohybovati v cizím domě s takovou jistotou, jako by se tam narodil; nikdo jiný neprotáhne se tak mrštně bez nejmenšího šramotu sebe menším okénkem, a nikdo jiný nevleze s takovou chladnokrevností i mezi spící a neukradne jim i to, co mají za hlavami! To dovede jedině Jan Eremiáš z Vršovic, který už má za sebou slavnou zlodějskou minulost. V r. 1920 začal svoji činnost ve Vršovicích a na Král. Vinohradech, kde mimo jiné vykradl vždycky na stejný způsob byty prof. dr. Rauchbergera, min. rady Emila Kučery, dra Emila Kolbena a továrníka Eugena Kubinského. Po dlouhém stíhání byl chycen a dodán k trestnímu soudu, odkudž byl ku podivu všech dobrých lidí i zlodějů propuštěn na slib na svobodu. Ale Eremiáš nelenil. Dal se na okružní cestu po Čechách a po řadě navštívil Kralupy, Ústí nad Labem, Teplice, Chomutov, Cheb, Liberec, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, kde čile lezl po hromosvodech do bytů a kradl všecko, co mu přišlo do ruky. Hotové peníze, skvosty, šatstvo, prádlo, doutníky, pečené husy, bábovky i jablka. Spočítá-li se to všecko od první krádeže na Vinohradech do poslední v Mariánských Lázních, nakradl celkem věcí v ceně přes 200.000 kor. V Mariánských Lázních ho opustilo štěstí, které mu přálo skoro celý rok. V noci na nádraží chtěl na něm četník průkazní listiny, a když jich Eremiáš neměl, odvedl ho k okresnímu soudu. Tam v něm čuli nebezpečného ptáka a poslali ho ke krajskému soudu do Chebu. Ale tam vydržel Eremiáš jen několik dní. Dne 4. září přelezl s pomocí jiného trestance zeď u vězeňského dvora a zmizel. Za čtyři dny ho chytili v Liberci, ale náhodou ho dostali do rukou dva nemocní strážníci. Eremiáš jim utekl dřív, nežli ho přivedli na komisařství. Kam utekl, nikdo nevěděl, a všecko pátrání po něm zůstávalo na čas bez výsledku.
Letos dne 4. ledna večer seděl bývalý ministr Fedor Houdek v ložnici svého bytu v Bratislavě a rozřezával si perořízkem knihu. Pak na maličkou chvilečku vyšel a když se vrátil, byl perořízek pryč! Kroutě hlavou, jaký to duch si s ním dovoluje takové žerty, hledal býv. ministr ztracený nožík na stole i na zemi, a když ho nenašel, šel si lehnout v přesvědčení, že perořízek někam založil. Když se pak ráno probudil, seznal jasně, že si s ním nezahrál duch, ale zloděj. Sebral mu s nočního stolku přímo u hlavy peněženku s 12.000 k a malý browuing, jeho sluhovi vzal z notesu 90 k. Začalo pátrání po pachateli a tu se našlo: hromosvod – otevřené okno! Aha! Jaroslav Eremiáš je tady! Ale v Bratislavi už nebyl. Zajel si do Trenčanských Teplic, kde u holiče vzbudil pozornost místního strážníka, který zase na něho upozornil četnického strážmistra Šrámka. Tento chtěl na Eremiášovi výkazy, ale zloděj mu klidně vysvětloval, že pracuje jako elektromechanik již tři dny v jedné ville u lesa a že má všecky své dokumenty tam. Chce-li, aby s ním šel, že mu je ukáže. Ale jen aby šel od něho ve větší vzdálenosti, protože je poctivý člověk a byl by nerad, aby si lidé myslili, že něco snad provedl. Proč ta prosba, viděl strážmistr za nedlouho. Neboť najednou skočil Eremiáš s půl třetího metru vysoké hráze do potoka a hnal se na druhý břeh. Strážmistr za ním a chytil ho za zimník, ale Eremiáš se rychle vysvlékl a vytáhnuv dlouhé dláto, začal se s ním oháněti a utíkati na druhou stranu. Strážmistr musice vyrazil dláto pažbou z ruky, ale Eremiáš dostal náskok a dosáhnuv břehu, začal utíkati k lesu. Strážmistr volal, aby se zastavil, a když Eremiáš neuposlechl, vypálil po něm ránu a střelil ho do pravé strany hrudníku. Těžce zraněný zloděj, u něhož byl nalezen i perořízek i peníze býv. ministra Houdka, byl dopraven do nemocnice, kde se za 4 neděle tak vzpamatoval, že se pokusil zase o útěk. Ale ten se mu nezdařil a tak byl po úplném uzdravení dopraven do Prahy, kde se včera zodpovídal před porotou. K některým krádežím, ze kterých byl usvědčen, se kajícně doznal, ostatní všecky zapřel, a o skvostech, které u něho byly nalezeny, ale jejichž majitelé nebyli zjištěni, jednoduše tvrdil, že je koupil. Porotci uznali, že jest vinnen a senát ho odsoudil do těžkého žaláře na 3 roky. Pomáhalo mu to, že je až dosud zachovalý a že se přiznal. Soudu předsedal vrch. rada Koželoužek, žalobu hájil státní zástupce dr. Prokeš, žalovaného dr. Quis.
Zdroj: Národní politika, roč. 39/1921, č. 268 (30.9.1921, ranní vydání pro Prahu), str. 10

Nebezpečný lupič dopaden. Detektivové bezpečnostního oddělení zjistili dne 2. t. m. po 1/2 6. hod. več., že známý a nebezpečný lupič Jan Eremiáš, r. 1897 v Hluboké naroz., do Čes. Budějovic příslušný, mnohými policejními úřady a četnickými stanicemi hledaný, odejel téhož dne odpoledne v 5.15 hod. budějovickým rychlovlakem z Wilsonova nádraží směrem na Benešov. Bezpečnostní oddělení ihned telefonicky vyrozumělo četnictvo v Benešově a udalo přesný jeho popis. Četnictvu podařilo se v Benešově Eremiáše dopadnouti ve vlaku. Eremiáš je nebezpečný zloděj, který vykrádá v noci byty, z nichž odnáší hlavně skvosty a peníze. V mnohých případech vnikl odvážným způsobem otevřenými okny i do bytů v I. patře. Četnictvem byl dodán k soudu.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, ranní vydání pro Prahu), s. 6

Lupič – „akrobat“ Eremiáš zpět za mřížemi.
Není hned tak hbitého, odvážného a drzého lupiče jako je J. Eremiáš, rozený r. 1897. Po okapech i střechách leze jako veverka a odtud podniká výpravy do bytů, ovšem za nočního šera. Vleze obyčejně oknem do ložnice, klidně vrhne ostré světlo ze svítilničky snícímu do očí a sebere pak klidně vše, co si lidé před spánkem uložili na noční stolky: peníze, hodinky, prsteny a j. Šaty nebo prádlem opovrhuje.
Eremiáš, povoláním zedník, tímto odvážným způsobem řádil snad po celé republice. Někde se po činu klidně najedl, uvařil čaj, ba na dvou místech v Praze nejdříve byt vykradl a potom znepokojoval služebné. Loni po namáhavé honbě a obklíčení policií v Karlových Varech byl konečně lapen a odsouzen. Sotva se na svobodě trochu ohřál, už docházejí souhlasné zprávy o jeho činnosti. Proto pražská policie, jak jsme již v ranním vydání našeho listu oznámili, po něm neobyčejně pátrala a zjistila v těchto dnech, že jede v posledním voze rychlíku směrem k Benešovu. Četnictvo pak na základě přesného popisu tohoto mnohokráte trestaného lupiče zatklo. –en.–
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, odpolední vydání), s. 5

Jak byl zatčen pověstný lupič Eremiáš. Pověstný lupič Jan Eremiáš, byl jak známo zatčen 2. srpna benešovským četnictvem v rychlovlaku, jedoucím k Táboru a to na telefonický poukaz pražského policejního ředitelství. Eremiáš, jenž před krátkým časem opustil trestnici, jest znovu již hledán několika desítkami četnických stanic. Jak byl Eremiáš činným, toho jest nejlepším důkazem kapesní prohlídka, u něho po zatčení provedená, která „vynesla“ 5 661 Kč 55 hal., dvoje zlaté hodinky, řadu zlatých prstenů, množství toiletních předmětů a prádla, nehledě ke dvěma brožovaným knihám. Střelné zbraně lupič neměl, pouze dva kapesní nože. Zajímavo je, že k jeho zatčení stačila jeho fotografie v policejním věstníku, podle níž ho poznali vrchní strážmistr Cheramza a strážmistři Stehlík, Krátký, Jiroušek a Uhrin. Při předběžném výslechu přiznal se Eremiáš i ke krádežím v Rakousku, podrobnosti však odepřel sděliti.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, č. 214 (5.8.1927, odpolední vydání), str. 3-4

Nevítaná noční návštěva – lupič v ložnici u hlav. postele.
V noci na neděli kolem půlnoci byla pí. Housková, choť vrchního fin. rady v Masarykových sadech probuzena světlem, svítícím jí do očí. Ku svému zděšení spatřila u svého lože státi neznámého muže s elektrickou svítilničkou. Muž, jak zpozoroval, že ho paní uviděla, ustupoval ke dveřím, vedoucím do prvního pokoje. Duchapřítomná paní vzbudila ihned svého manžela, který koupelnou a kuchyní vběhl do předsíně, odkudž pak na dvůr, kde vzbudil sousedy, kteří uvědomili policii. Do domu p. vrch. fin. rady ihned přišli městští strážníci pp. Pangrác a Petrák, kteří okamžitě prohledali celý dům, ale nočního návštěvníka nenašli. Lupič do bytu vnikl tím způsobem, že přelezl přes zeď sousední vily a oknem záchodu vnikl do vily p. Houskovy. V ložnici odcizil z kapsy kabátu p. vrch. fin. rady na věšáku jsoucího tašku s 2.430 Kč, a stříbrné hodinky se zlatým řetízkem. V kuchyni vzal služce 10 Kč v drobných načež zmizel, jakoby se do země propadl. Písecká policie v čele se svým komisařem ihned učinila rozsáhlé opatření k dopadení lupiče a také se stráž. Novákovi tohoto podařilo zatknouti časně ráno na nádraží putimském, kde ničema i s lupem hodlal odjeti do Plzně. V lupiči zjištěn byl starý známý, lupič-fasádník Jan Eremiáš, 31letý, zednický pomocník z Hluboké. Ukradené věci i peníze všechny u něho byly nalezeny. Eremiáš byl již vícekráte trestán a patří mezi nebezpečné bytové lupiče. V Karlových Varech provedl lup 100.000 Kč, v Prachaticích při loupeži znásilnil služku a pak i s lupem unikl. V r. 1925 byl hledán pro různé delikty proti bezpečnosti majetku i těla 18 soudy. V Karlových Varech byl v r. 1925 postřelen při přestřelce policií. V r. 1923 byla mu prostřelena při útěku četníkem prsa. Po odpykání těžkého žaláře léčil se Eremiáš, který trpí tuberkulosou v nemocnici v Čes. Budějovicích, odkudž byl 12. t. m. propuštěn a ihned zajel si do Písku, kde setkal se při prvním podniku s nezdarem. Eremiáš v Písku již před časem provedl četná vloupání do vil v Rašínově a p. tov. Birndtovi odcizil zlaté hodinky. Nebezpečný ptáček dodán byl do vazby krajského soudu v Písku. Písecké policii patří plné uznání za její pohotovost a brzké vypátrání zločince.
Zdroj: Písecké listy, roč. 32/1928, č. 42 (18.10.1928), str. 7

Písecko.
Lupič Eremiáš zatčen v Písku. Dne 15. října v odpoledních hodinách zatkla policie mezinárodního lupiče Jana Eremiáše, pocházejícího z Hluboké n. Vlt., který v nočních hodinách vyloupil byt vrch. finanč. rady Housky a prchl s lupem směrem k obci Putimi. Vyrozuměná policie stihala lupiče po ulicích města a když se mu podařilo prchnouti, rozjela se drahou na všechny směry. Eremiáš byl dopaden v Putimi a jeho lup nalezen zakopaný nedaleko železničního náspu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 23/1928-1929, č. 7 (22.10.1928), str. 7

Tajemné krádeže ve vilách pražského okolí. Odvážný a obratný zloděj vniká bos do ložnic a okrádá spící o klenoty, jež třídí s vybraným vkusem.
V noci na 30. srpna vnikl neznámý pachatel do vily jednoho bankovního ředitele oknem a v ložnici, aniž probudil spící, odcizil z odloženého kabátu majitele vily náprsní tašku s různými dokumenty a 6000 Kč.
V téže noci dostal se týž zloděj pomocí žebříku ještě do druhé rostocké vily, tam však byl náhodou vyplašen a prchl. Druhého dne nalezena byla odcizená tobolka se všemi doklady na nápadném místě u dráhy, peníze však byly samozřejmě pryč.
V noci na středu přeložil podle stop nohou týž zlodějský virtuos svoji činnost do Zbraslavi, kde především vnikl do vily přednosty okr. soudu v. r. Frant. Milka, prošel kuchyní, kde spala služebná, až do ložnice, kde spali manželé. Z nočního stolku sebral zde dvouplášťové zlaté hodinky se řetízkem a odešel opětně stejně duchovitě jako přišel, zanechav jen pod oknem, kudy do bytu přišel, otisk bosé nohy.
Téže noci zašel na druhou stranu Zbraslavě a odciziv 6 m dlouhý žebřík, podíval se podle stop do otevřeného okna ložnice majitelky vily Gertrudy Pollertové. Poznav, že těsně před oknem stojí dvě židle v takové poloze, že by je musel odsunovat a vydal se nebezpečí hluku, sestoupil opět a vnikl za rohem domu opět oknem do pokoje, kde spal nejstarší syn majitelky vily, jemuž odcizil z kapsy kabátu tobolku s větší částkou peněz. Potom opatrně otevřel si dvéře na chodbu a odtud vnikl do ložnice majitelky vily a tam odcizil jedny dámské náramkové zlaté hodinky, briliantový prsten v ceně 5000 Kč a několik jiných cenných klenotů, ponechav věci levnější zcela bez povšimnutí.
Z celého způsobu provedení těhto krádeží jest patrno, že zloděj je neobyčejně odvážný a silný muž, který vládne velkým orientačním smyslem a dovede si počínati s kočkovitou obratností.
Četničtí odborníci, povoláni jsouce na místo a shlédnuvše jeho práci, řekli jedním dechem: „To je Eremiáš!“
Josef Eremiáš jest totiž jméno zlodějského virtuosa, jehož práci jsou tyto nynější krádeže velmi podobny. Josef Eremiáš byl však v loni v říjnu zatčen poblíže Písku a není pravděpodobno, že by byl již hotov s trestem za předchozí zlodějské kousky, což se právě zjišťuje. Sedí-li však Josef Eremiáš pak nalezl důstojného následovníka, jemuž jest jen přáti, aby Eremiáše opět on v sezení co nejrychleji následoval. -f-
Zdroj: Národní politika, roč. 1929, č. 225 (13.9.1929), s. 4

Po stopách tajemného lupiče-akrobata. Onehdejší vyloupení pěti vil v Berouně a hned na to pěti vil v Senohrabech, o nichž jsme tu podávali obšírné zprávy, dostalo se na řadu několik bytů bohatých lázeňských hostí v Mariánských Lázních. I tato vloupání provedl lupič-akrobat, po němž dnes ještě není ani stopy, tak že se vynořila vzpomínka na odvážného lupiče-gentlemana Jana Eremiáše, který vynikal své doby přímo neobyčejným talentem akrobatickým. Nové případy krádeže jsou zatím oznámeny tyto: Do bytu českého lázeňského hosta z Prahy v prvním patře vily Wahnfried na Karlovarské třídě vnikl v noci zloděj balkonem a ukradl spícímu hostu z náprsní kapsy z tašky 7000 Kč v tisícových bankovkách a briliantový pánský prsten s jedním kamenem o váze 1 1/2 karátu v ceně 8000 Kč. Po činu opět nepozorovaně balkonem zmizel žebříkem, který uložil na vedlejší zahradě. Jinému lázeňskému hosti v blízké vile taktéž v Karlovarské tř. bylo téže noci ukradeno 8500 Kč v anglických bankovkách. Zmíněný Eremiáš je v důvodném podezření také i proto, že právě v těchto místech provedl před několika lety několik podobných krádeží. Policie v Mar. Lázních učinila nejrozsáhlejší pátrací opatření.
Zdroj: Národní politika, roč. 1931, č. 225 (18.8.1931), str. 3

Zajímavé zatčení. Včera ráno přišel na bezpečnostní úřad v Českých Budějovicích 34letý Jan Eremiáš, velmi známý a velmi obdivovaný fasádový lezec a zloděj-akrobat, o němž se právě v těchto dnech rozepsal tisk pro virtuosní vykradení vil v Berouně, v Senohrabech a v Mar. Lázních, které po sobě následovalo vždy v noci. Eremiáš přišel na policejní ředitelství s novinami v ruce a jak bylo vidět, velmi rozhořčen. Chřestil stránkami novin a rozčileně ukazoval na několik lokálek, vyvolaných vzpomínkou kriminální policie a četnictva na jeho dovedné kousky (před dvěma lety ve vile Wahnfried v Mar. Lázních) a počal se zapřísahat, že mu ani vesnu nemohlo napadnouti, vykrást za noci vily v Berouně nebo v Senohrabech či kde ještě jinde, neboť prý byl právě v těch dnech nikoli v Čechách, nýbrž na Slovensku. A chtěl dokazovati jakési bratislavské alibi. Pátrací oddělení českobudějovické zná však Jana Eremiáše velmi dobře (je krajan z Hluboké u Čes. Budějovic) a zná i jeho fortele. Mimo to byl zrovna hledán pro jakousi svědeckou maličkost jinou, takže rozčilená scéna s novinami padla českobudějovické policii zrovna do klína a byla vítána. Jan Eremiáš byl zatčen a posazen zatím do vazby, kde s ním bude o věci jednáno, zatím co se ihned začalo pátrat, zda uváděné bratislavské alibi má nějaký podklad. Je zajímavo, že onehdejší vykradení vily „Wahnfried“ v Mar. Lázních stalo se v témže pokoji, co před dvěma léty. Jan Eremiáš, když mu to bylo včera připomenuto, připustil, že by snad mohl míti – „dvojníka“.
Zdroj: Národní politika, roč. 49/1931, čís. 228 (21.8.1931, odpolední vydání), s. 3

EREMIÁŠ, Josef – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hluboké-Hamru č. 17, manželského syna Ignáce Eremiáše, domkáře z Chlumce č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černýho, dělníka z Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechoč z Nové Vsi č. 5
(*5.12.1888, Hamr 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kovář, nar. v Hluboké č. 197, manž. syn Františka Eremiáše, dělníka v Hluboké č. 275 a Marie, rodem Černý z Nové Vsi č. 5
(∞26.4.1913, České Budějovice (Kněžské Dvory). URI:digi.ceskearchivy.cz)

(1921) pilař v tužkárně Národního podniku v Českých Budějovicích

Cirkulárka mu uřízla ruku. Dne 16. dubna došlo v továrně „Národní podnik“ v Č. Budějovicích k vážnému zranění 57letého dělníka Josefa Eremiáše z Kněžských Dvorů u Č. Budějovic. Po sedmé hodině ranní byl zaměstnán obsluhou cirkulárky. Na podlaze, posypané pilinami, mu oklouzla náhle noha a Eremiáš padaje přišel levou rukou až na cirkulárku, jež mu ji odřízla za zápěstím. Přivolaná záchranná stanice dopravila ho ihned do všeobecné nemocnice. Část odříznuté ruky byla převezena na městský hřbitov.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, čís. 31 (20.4.1935), s. 2

EREMIÁŠOVÁ, Růžena – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*24.12.1913, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

EREMIÁŠOVÁ, Anna – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*7.2.1914, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

Fiedler

FIEDLER, Jan – měšťan a mlynář příkopský, manželský syn Jana Fiedlera, mlynáře v Třeboni č. 27 a Karolíny roz. Fischkali
(*1822, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1850, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1872, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, Julius – měšťan a krupař v Třeboni č. 93, manželský syn Jana Fiedlera, mlynáře v Třeboni č. 122 a matky Karolíny Fiškali
(*1827, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1855, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1857, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, roz. Filasová, Maria – manželka Julia Fiedlera, měšťana a krupaře v Třeboni č. 93, manželská dcera Františka Filasa, měšťana v Třeboni č. 93
(*1835, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1857, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, roz. Wagnerová, Josefína – manželka Julia Fiedlera, měšťana a krupaře v Třeboni č. 93, manželská dcera řezníka a měšťana v Třeboni č. 34 Jana Wagnera
(*1833, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1897, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLEROVÁ, Marie – manželská dcera Jana Fiedlera, mlynáře z Hněvkovic č. 10 a jeho manželky Marie roz. Švec z Krásné Hory
(∞10.8.1885 s Josefem Hraše, Týn nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, Jan – nalezenec z Prahy, v ošetřování u pěstounů Jana a Kateřiny Bachler v Deskách č. 9 u Kaplice. Narozený 13.9.1930 v Praze (č. zn. 8841/30)
(†12.7.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fresl

FRESL, František – kolporter novin v Rožnově č. 348, narozený 1/12 1914 v Praze
(†10.6.1935, V řece Vltavě blíže Rožnova. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zachraňoval tonoucí děvče a přitom sám se utopil.

Ein Mädchen vor dem Ertrinkungstode gerettet und selbst ertrunken. Am Pfingstsonntage nachmittags badete das Dienstmädchen Rosa Soukup aus Strodenitz, bedienstet bei Herrn Dr. Albrecht in Budweis, in der Moldau bei Strodenitz. Plötzlich geriet sie in Ertrinkungsgefaht. Es eilte ihr sofort der 21 jährige Bäckergehilfe Franz Fresl, wohnhaft in Strodenitz Nr. 348, zur Hilfe, dem es gelang, das Mädchen ans Ufer zu bringen. Fresl selbst aber versank entkräftet im Flusse und ertrank. Seine Leiche wurde Mittwoch, den 12. Juni, um 10 Uhr 45 Minuten vormittags nächst der Fabrik Gellert von dem Arbeiter Jaroslav Komarek, wohnhaft in Strodenitz, aus der Moldau gezogen.
Zdroj: Budweise Zeitung, roč. 74/1935, č. 45 (15.6.1935), s. 7-8

Fürst

FÜRST, Matěj – manželský syn Josefa Fürsta, havíře, syna Vojtěcha Fürsta, pensionovaného havíře (Bergsteiger) z Bulíkova 66 (Bolíkov) na Moravě, panství Český Rudolec v Jihlavském kraji a jeho manželky Mariany Anny roz. Stoklasa z Klikova, panství Chlumec v kraji budějovickém a Marie, dcery Evy Smíškové, vlastní dcery † Tomáše Smíška, chalupníka z Čenkova 1, panství bechyňské a jeho manželky Mariany roz. Poklasný ze Sedlíkovic, panství třeboňského
(*20.2.1846, Popovice 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FÜRST, Václav – světem jdoucí brusič a deštníkář nestálého bydliště, příslušný do Březí, okres Týn nad Vltavou. Narozený 16/8 1870 v ?
(†19.1.1936, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla převezena do Prahy do anatom. ústavu

Habich

HABICH, Franz – podle cestovního pasu dítě Karla Habicha, loutkoherce z Hamru u Třeboně a jeho manželky Josefy , dcery Adalberta Schimona, kováře ze Zhoře, čáslavského kraje, třeboňského poddaného
(†6.8.1848, Malče. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – hadrář v Hamru, syn Matěje Habicha, knihaře ve Vesci č. 22, matky Kateřiny, dcery † Šimona Hubenýho, kramáře v Dobronicích č. 20
HABICHOVÁ, Josefa – vdova po Karlu Habichovi, komediantu v Hamru č. 7, nemanželská dcera Alžběty Maškové, dcery Jana Maška, kotláře v Humpolci
(∞1854, Borovany. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Ignác – knihvazač, nar. v Nové Bystřici, zemřel na zápal plic v Malém Bednárci, Bednárečku
(†17.2.1855, Bednáreček. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – kramář v Trhových Svinech, syn Ignáce Habicha, žebráka z Obrataně č. 10 a Anny Tillingerové
(∞20.5.1857, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICHOVÁ, Marie – dcera Karla Habicha, kramáře z Hamru č. 7 a Josefy roz. Mašek
(∞26.12.1870 s Josefem Hubeným, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Ignác – loutkář ve Svinech, syn Karla Habicha, loutkáře z Hamru a Josefy Maškové
(∞12.8.1871 s Annou Blümlovou, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Kateřina – dceruška Václava Habicha, komedianta z Hostic a jeho manželky Marie roz. L…ové
(†23.12.1872, Malče 11. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – kramář, příslušný do Hoštic u Strakonic, narozen v Novém Etynku. Oběsil se ve vězení c.k. okresního soudu v Jindřichově Hradci č. 123-II.
(†12.4.1908, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oběsil se ve vězení.
K okres. soudu v Jindř. Hradci dodán byl kramář Jan Habich, který obviněn byl ze zločinu těžkého ublížení na těle, kterého dopustil se v Terezínově na rolníku F. Tůmovi. Téhož dne přibyl výše jmenovaný kramář do Terezínova, kdež v chalupě P. Šamala zastavili, by si uvařili oběd. Za nedlouho vznikla mezi kramářem a ženou s dcerami hádka, kteráž v krátké době proměnila se ve rvačku. Dcera surově mlátila do otce, který zmožen značnou dávkou alkoholu – vypilť šest čtvrtek kořalky – vyběhl na dvůr, zde uchopil stojící lopatu a s tou hnal se po dceři. Napadeným ku pomoci přispěti chtěl rolník F. Tůma, který postavil se zmíněnému kramáři na odpor. Zlou však se potázal. Zdivočelý kramář rozehnal se po něm a zranil jej ostřím lopaty hrozně v obličeji. Po činu byl svázán a k okr. soudu v Jindř. Hradci dodán, kdež po dopolední inspekci na klice svého vězení na řemínku od kalhot svému velice dobrodružnému životu konec učinil.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, č. 32 (21.4.1908), str. 3

HÁBICHOVÁ, Karolína – manželská dcera Václava Habicha, komedianta z Hostic 4, manželského syna Matěje Habicha, komedianta z Hostic a jeho manželky Kateřiny rodem Hubený z Ledenic a Marie, nemanželské dcery Ferdinanda Richtra, bednáře z Mezilesí a jeho manželky Anny
(*19.6.1885, Okrouhlička (Šejdorf) 20)
kočující, narozená v Šejdorfě č. 20, okr. Něm. Brod, manželská dcera Václava Habicha, komedianta z Hostic č. 4 a Marie roz. Richtrovy z Mezilesí
(∞22.8.1910 s Prokopem Jungem, Liboc. URI:ahmp.cz)

HABICH, Josef – manželský syn Ignáce Habicha, loutkáře světem jdoucího, příslušného do Březí, manželského syna † Karla Habicha, loutkáře z Hamru a jeho manželky † Josefy roz. Mašek z Humpolce a Anny, manželské dcery Jakuba Blümla, kramáře z Březí a jeho manželky Kateřiny roz. Vinkler z Plačic.
(*4. června 1886, Borek (farnost Hosín). URI:digi.ceskearchivy.cz. Kmotrem Josef Hubený, loutkář světem jdoucí z Budislavi)

Vražda. V noci z 29. na 30. duben vnikl oknem do hostince Jana Maxy ve Františkově údolí (obec Klikov) neznámí pachatelé a odcizili v nálevně za 22 K 90 h doutníků a nápojů. Když syn hostinského, 21letý Adolf Maxa, spící ve vedlejší místnosti, se probudil a vešel do nálevny, vystřelil naň jeden z lupičů z revolveru. Adolf Maxa klesl, raněn byv smrtelně, do pravého spánku a zemřel o 8. hod. ranní. Po lupičích, již po vraždě uprchli, není ani stopy. Má se za to, že byli z tlupy cikánů, již potulovali se po tamním vůkolí.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, čís. 35 (2.5.1908), str. 3
Loupežný vrah Habich polapen.
Včera brzy po polednách rozšířila se po celém městě zpráva, že Habich, kterýž před delší dobou zavraždil a oloupil jistého hostinského v Sukdole u Třeboně, nalézá se ve vůkolí našeho města. Obyvatelstva zmocnilo se následkem toho pochopitelné vzrušení. Vzrůstalo každou chvílí a jedna poplašná pověst stíhala druhou. Netrvalo příliš a vrah hledaný tak dlouho a úsilovně byl chycen. Přišel do hospody „U ruského císaře“, kdež jedl a popíjel. Za nedlouho navštívil hostinec občan z Českého Vrbného, jehož jméno z opatrnosti před možnou pomstou utajujeme. Spatřiv prvního hosta, asi 22letého, silného ramenatého muže, nepříjemné vzdorné tváře a povšimnuv si, že chybí mu ukazováček na levé ruce, vzpomněl si ihned, že ho zná a skutečně upamatoval se, že je to komediant Habich, vrah, stíhaný zatykačem. Neřeknuv ničeho, opustil hostinec, vzal si doma svou dvouhlavňovou pušku, zašel k obecnímu starostovi a oznámil mu, koho spatřil. Vyslán byl ihned do Č. Budějovic posel pro četníky, načež více občanů rozestoupilo se poblíž jmenovaného hostince v řetěz, ve kterém střežili okolí, aby Habich snad nemohl uniknouti. Habich skutečně také pojal podezření a opustil hostinec. Na štěstí jeli právě k jmenovanému hostinci čtyři páni z Č. Budějovic. Zastavivše kočár a uslyševše oč běží, rozkázali vozkovi, aby jel čekaným četníkům vstříc, vzal je pak do kočáru a pak co nejrychleji je přivezl. Kočár zastihl četníky ve Čt. Dvorech, ale do kočáru vsedl jen jeden. Druhý z opatrnosti spěchal k jmenovanému místu polem. Habich je spatřil a vběhl do žita, z něhož podle všeho chtěl skočiti do sousedního rybníka. Ale v tom již stál asi na tři kroky před ním četník, jenž dojel v kočáru, namířil proti němu svou pušku s bodákem nasazeným a zvolal: „Stůj nebo střelím!“ — Habich se zarazil, protože však četník se obával, že mohl by míti u sebe nějakou zbraň, velel dále: „Ruce vzhůru! Lehnout!“ Habichovi nezbylo než uposlechnouti. Mezitím dostavil se také druhý četník a ostatní stihatelé a loupežný vrah Habich na zemi ležící byl nejdřív spoután na rukou. Potom jej četníci důkladně prohledali a odebrali mu mimo silnou hůl, na jednom konci těžce zalitou olovem, revolver a dýku. Když jeden z nich prohodil, že by Habich zasluhoval, aby jej ihned probodnul, protože jim dal tolik práce, odsekl Habich se vzdorným úsměvem: „No však oni si to rozmyslejí!“ Později byl Habich doveden ku starostovi Českého Vrbna, odkudž po sepsání příslušného protokolu dovedli jej četníci do Č. Budějovic, kdež odevzdán byl do vazby u zdejšího c. k. kraj. soudu. Protože zpráva o polapení vraha tak dlouho a tak úsilovně stíhaného doletěla do města rychlostí blesku, sběhly se celé spousty lidí ku Dlouhému mostu, kudy četníci musili s Habichem přijíti a přehojně lidu doprovázelo ten smutný průvod až k samému paláci justičnímu. Podle druhé pověsti, za jejíž pravdivost však neručíme, dopadena byla zde později také Habichova milenka s dítětem, kterouž Habich poslal do města na nákup a „U ruského císaře“ na ni čekal.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, čís. 54 (7.7.1908), str. 2–3
Zatčený vrah.
Z Českých Budějovic se sděluje: Dlouho hledaný loupežný vrah Josef Habich, který před nějakou dobou zastřelil syna hostinského Maxu, když jej tento dopadl při krádeži, byl zde včera zatčen.
Zdroj: Národní listy, roč. 48/1908, čís. 185 (7.7.1908), str. 3
Honba na loupežného vraha.
V pondělí odpoledne dopaden byl blíže Českého Vrbna loupežný vrah Habich, potulný kramář, jenž nedávno zavraždil syna hostinského Maxy ve Františkově a hostinec vyloupil. Umírající syn hostinského poznal vraha a sdělil jeho jméno, však četnictvo po vrahu marně pátralo. Až v pondělí odpoledne občan jistý jej poznal, když popíjel v hostinci „U ruského císaře“. I učinil opatrně oznámení starostovi a četnictvu a hostinec z povzdálí obklopen občany. Habich postřehnuv nebezpečí, chtěl prchnouti, ale neprchl daleko – v žitném poli byl četníky dopaden a vzdal se, vida nezbytí. Byl ozbrojen revolverem, dýkou a těžkou kovanou holí. Důkladně spoután a odzbrojen byl za velikého shluku obecenstva dopraven ke zdejšímu krajskému soudu, kde postaven bude před porotu.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 14/1908, čís. 77 (8.7.1908), str. 2
Honba na nebezpečného vraha.
Dne 6.t.m. pobouřeno bylo naše město a obce Č. Vrbné a Čtyři Dvory zprávou, že v okolí nalézá se vrah syna hostinského ve Františkově údolí u Třeboně, Habich, 22 roků starý kramář z Březí. Zpráva ta ukázala se pravdivou. Habich, cítě se jistým, zašel si na pivo do hostince p. Čalouna v Č. Vrbném, kdež si zahráti nechal na automatu. Zatím jeho milenka odebrala se do Č. Budějovic nakoupit různých pokrmů. Pojednou byl vrah poznán a přičiněním p. Čalouna v žitě, kamž z hostince vida, že je pozorován, utekl, chycen a zatčen. Nalezena u něho velká hůl t.zv. „zabiják“, vážící asi 3 kg., mimo to dva dlouhé řeznické nože. Zatčen byl v 1 hod. odpoledne a dopraven k c. k. kraj. soudu v Č. Budějovicích. Večer zatčena i jeho milenka s chlapcem, který s ní chodil. Postaven bude před porotu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 2/1907–1908, čís. 80 (9.7.1908), str. 3

(∞11.4.1921 s Josefou Zahradníkovou, Hosín. (nedigitalizovaná matrika))
(†9.6.1942, Auschwitz. URI:pl.auschwitz.org. Häftlingsnummer 35859)

Podle rozhodnutí okresního soudu v Týně n. Vlt. ze dne 14.9.1951 č.j. M1/51-15 byl zde jako dítě zapsaný prohlášen za mrtvého a jest den 31.12.1944 považovati za den, který nepřežil.
Zdroj: poznámka v matrice řím.-katol.f.ú. Hosín, N 1864–1891, fol. pag. 655

HABICH, Antonie – manželská dcera Josefa Habicha, cestujícího obchodníka, bytem v Rozích č. 10, naroz. ve Zvěrkovicích, syna Augusta Habicha, loutkáře v Březí a jeho manželky Anny roz. Pleml z Vlachova Březí a Františky, manželské dcery Dominika Fialy, obchodníka ve Včelné č. 31 a jeho manželky Marie roz. Žižka z Volyně, naroz. v Habří č. 24
(*8.12.1900, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz
(†13.2.1901)

HABICH, Karel – syn Josefa Habicha, kramáře (trhovce) v Březí 33 u Týna n/V a Josefy r. Zahradník. Naroz. 28/8 1923 v Chlumci, okres Hluboká n/V
(†4.7.1938, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hampl

HAMPL, Johann – manželský syn Antonína Hampla, bednáře, syna Matěje Hampla, obyvatele z Vinařic č. 35 a jeho manželky Marieroz. Pacovské a Juliany, manželské dcery Josefa Guehz, skláře ve Vyšším Brodu č. 114 a jeho manželky Kateřiny roz. Woitsch z Dolního Přísahova (Unter Schönhub)
(*5.12.1891, Vyšší Brod. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kameník, narozený ve Vyšším Brodě č. 114, manželský syn Antona Hampla, bednáře ve Vyšším Brodě č. 114 a jeho manželky Juliany roz Guehs ve Vyšším Brodě č. 114
(∞24.1.1920, České Budějovice (Rožnov). URI:digi.ceskearchivy.cz)

a fide deficit 4.1.1943 (g[ottes]g[läubig]) Stand.Amt. Budweis No2 v. 5.1.1943 – ad fidem rediit 22.7.1945. Lager Friedau, Pfarramt Friedberg v. 23.7.1945

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Hardtmuth

Erb rodu von Hardtmuth

HARDTMUTH, Mathilde Jakobine Wilhelmine – manželská dcera Franze Hardtmutha, majitele továrny v Budějovicích, manželského syna Karla, továrníka tamtéž a jeho manželky Friederiky, dcery svobodného pána von Schlechta a Mathilde, manželské dcery Johanna von Mayer, doktora medicíny v Bukurešti a jeho manželky Jakobiny roz. Hartl
(*11.3.1864, České Budějovice, Linzerstraße 58. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Holzäpfel

HOLZÄPFEL, Václav – manželský syn Jana Holzäpfel, kramáře, syna Martina Holzäpfla, měšťana a kramáře z Veselí a jeho manželky Kateřiny roz. Fialový z Jistebnice a Alžběty, dcery † Václava Indry, kramáře z Dolního Římova a jeho manželky Kateřiny roz. Černý též odtud
(*7.9.1819, Horní Římov 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Lukáš – obchodník s nádobím v Budějovicích
(†8.1.1901, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZEPL, Karel – hudebník v Adamově, narozen v Majdaleně č. 22, syn Karla Holzepla, kramáře v Křtěnově a Rozálie roz. Kloc z Počátek
(∞9.1.1899 s Marií Musilovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Marie – vdova po Lukáši Holzäpfelovi, roz. Melisová
(∞11.8.1901, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Marie – manželská dcera Lukáše Holzäpfla, kramáře z Mirovic č. 47, syna † Jana, kramáře tamtéž a jeho manželky Marie roz. Boukal z Nakvasovic (Horní Nakvasovice) a Apolonie, dcery Josefa Puchlera, klempíře z Ledenic a jeho manželky Marie roz. Musil
(*22.3.1881, Mirovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞29.9.1901 s Vojtěchem Pickem, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZAPFEL, Antonín – manželský syn Jana Holzapfela, kramáře v Mirovicích, syna † Jana Holzapfela, kramáře v Mirovicích a jeho manželky Marie rozené Boukal z Nekvasovic u Vlachova Březí a Anny, dcery Františka Vladyky, nájemníka v Bavorově a jeho manželky Marie rozené Fialové z Bavorova
(*18.11.1884, Hůry, hospoda „Na Vinici“ řečená. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†14.4.1885, farnost Volyně)

HOLCÄPFEL, Václav – brusič bez bydliště na cestách, manžel Alžběty roz. Habich. Narozen v Tálíně č. 45. Byt v Mirovicích
(†6.3.1925, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLCEPLOVÁ, Kateřina – manželka Jana Holcepla, trhovce v Temelíně, rodem Fiala, nar. 23.10.1856 v Lipí
(†3.4.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZEPL Bohuslav Bohumil – manželský syn Mohumila Holzepla, trhovce v Temelíně a matky Josefy rodem Rangl. Narozený 16.8.1915 ve Zlivi, okr. Hluboká n. V.
(†8.12.1933, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hubený

HUBENY, Josef – obyvatel ve městě Ledenicích
(∞22.11.1772, Ledenice.URI:digi.ceskearchivy.cz)
kramář z Ledenic
(†14.4.1791, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENEY, Matěj – vlastní syn Vojtěcha Hubenýho z Ledenic kramáře
(†4.12.1801, Olešnice 13. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÁ, Marie – manželská dcera Jakuba Hubenýho, kramáře, syna Josefa Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 48 a jeho manželky Voršily roz. Mandelíčkové z Ledenic č. 52 a Terezie, dcery Jana Bárty, tovaryše papírnického z Dobronic č. 54 a jeho manželky Rozálie roz. Stoklasové z Dobronic č. 54
(*13.10.1813, Drahotěšice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENY, Eleonora – manželská dcera Františka Hubeného, herce a kramáře z Budislavi č. 35, syna † Jakuba Hubeného, kramáře z Ledenic a jeho manželky Terezie roz. Barta z Opařan a Mariany, dcery Matěje Dubského, obchodníka z Mirovic a jeho manželky Anny roz. Kočková z Haustitz (Berounský kraj)
(*16.1.1844, Ločenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vlastní dcera Františka Hubeného, herce s loutkama z Budislavič. 36 a matky Marie roz. Dubské z Mirovic. Níže psaný otec nezletilé Eleonory Hubené k sňatku s ženichem Václavem svoluje.
(∞4.11.1862, Veselíčko s Václavem FlachsemURI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Václav – syn Anny, dcery Josefa Hubenýho, kramáře z Ledenic a matky Doroty roz. Procháskové
(*15.5.1847, Lhota (Choustník). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zdržuje se v [Trhovém] Štěpánově, hejtmanství Benešov. Vulgo Kutiček.

HUBENÁ, Dorota – vdova po Josefu Hubeným, kramáři v Pištíně č. 24, dcera Františka Prochasky, podruha ve Stupnu č. 20 a Kláry roz. Růžičkové
(∞20.5.1857, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Josef – loutkář z Budislavi, syn Františka Hubenýho, loutkáře z Budislavi a Marie Anny Dubské z Mirovic
(∞26.12.1870 s Marií Habichovou, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Tomáš – gymnastik z Ledenic, manžel Barbory roz. Kellnerové z Hluboše
(†11.1.1875, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zůstali po něm sirotci: Rudolf, 10 let
Marie, 12 let
František, 17 let
Anna, 18 let

HUBENÝ, Josef – paraplář světem jdoucí, příslušný do Ledenic, syn Jana Hubenýho, hadráře z Ledenic č. 49 a Barbory roz. Studené z Plavska č. 12
(∞29.1.1883 s Kristýnou Vicanovou, Pošná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
brusič v Ledenicích, narozen v Ledenicích č. 49, okres Lišov, hejtmanství České Budějovice, vdovec po † Kristýně roz. Vican z Vysoké Lhoty č. 26, manželský syn Jana Hubenýho, loutkáře v Ledenicích a jeho manželky Barbory roz. Studený z Plavska č. 12
(∞8.2.1909, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÁ, Karolína – manželská dcera Viléma Hubeného, trhovce v Budislavi 19 a Kristýny rodem Truhlář. Narozená 23.5.1931 v Budislavi, okres Soběslav.
(†20.3.1932, České Budějovice (nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hůrková

HŮRKOVÁ Marie – soukromnice v Hůrce č. 22, vdova po Janu Hůrkovi, rodem Babková, narozená 1878 v Kamenném Újezdě u Č. Budějovic
(†30.12.1932, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Střížova 31/12 1932 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č. Budějocicích ddto 31/XII 1932 č. 17/177 převezena.

Nová Ves. Dne 30. prosince 1932 stala se v Nové Vsi u Čes. Budějovic železniční nehoda, která si vyžádala lidský život a tím zároveň nový motorový vůz prvně zbrocen lidskou krví. Na této trati byla konána zkušební jízda s motorovým vozem č. 222.094, který přišel dnem 1. ledna 1933 na této trati do provozu a tento křižoval se tady s osobním vlakem od Č. Budějovic v 6 hod. večer. Následkem delšího zdržení osob. vlaku obcházela stařena Marie Hůrková z Hůrky tento vlak, kterým přijela, a chtěla přejíti na druhou stranu; v tomto okamžiku se vůz počal rozjížděti a nešťastnice byla stržena pod vůz, kde pod předním kolem zůstala ležet (ne jak „Večerník Čes. sl.“ píše ze dne 2. ledna, že byla odhozena stranou). Za pomoci diváků byl motorový vůz z místa neštěstí odsunut zpět a pak teprve umírající žena s kolejí vyzdvižena a tímto vozem ihned odvezena do nemocnice v Č. Budějovicích, kde za krátko zemřela. S politováním nutno poznamenati, že stanice pro takovéto případy nejsou vyzbrojeny nejnutnějšími lékařskými pomůckami, jako obvazy atd., takže zraněný musí býti bez první pomoci odeslán do nemocnice.
Zdroj: Jihočech, roč. 36/1933, č. 1 (5.1.1933), s. 2-3

Ištván

ISTVAN, Josef – potulný cikán a kovář, narozen v Okrouhlé na Moravě
(†5.6.1898, nemocnice České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

IŠTVÁN, Jakub – cikán, narozen v Okrouhlé, okres Boskovice na Moravě, manžel Rozálie roz. Růžičkové. Zemřel na následky vnitřního zakrvácení bodné rány (více zde)
(†8.4.1920, nemocnice České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Janda

JANDA-EBLÉ, Edler von Burgringen, Adolf, Ing. – manželský syn Emanuela Jandy, mlynáře v Krči č. 31, syna † Františka Jandy, mlynáře v Krči č. 31 a jeho manželky Veroniky roz. Radoň z Podbořan u Čáslavi a Anny, dcery Matěje Soukupa, sedláka ze Lhoty č. 3 a Rozálie roz. Maškové ze Sudoměřic
(*30.5.1866, Krč. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Dle sdělení král. uherského ministerstva spravedlnosti ze dne 30/6 1917 čj. 1276/2 které došlo c.k. ministerstvu vnitra byl zde zapsaný Adolf Janda adoptován uherským státním příslušníkem Gabrielem Eblem v Budapešti vydaným. Dle ujednání v adopční smlouvě obsaženého má adoptovaný budoucně dvojjména Janda Eble.

divisní generál ve výslužbě, bytem v Č. Budějovicích, L.B.Schneidera ul. č. 256, manžel Herminy rod. Schimpke. Narozený 30.5.1866 v Krči u Protivína, okres Vodňany
Příbuzní dali písemné prohlášení, že ne on, nýbrž jen oni si přejí spálení.
(†17.9.1930, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

1./6.5.1915 Generalmajor
1./13.5.1918 Feldmarschalleutnant
1.1.1919 penzionován
(Österreichisches Staatsarchiv in Wien)

polní podmaršálek Adolf Janda-Eblé (weltkriege.at)

polní podmaršálek Adolf Janda-Eblé (weltkriege.at)

Jiskra

JISKRA, Franz – manželský syn Franze Jiskry, strojvůdce u státní dráhy zde, manželského syna Franze … ve Švihově a jeho manželky Alžběty roz. Desolda a Rozálie, manželské dcery Václava Bílek, hospodáře v Dražicích a jeho manželky † Kateřiny roz. Zouzalík
(*23.8.1884, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz
strojvůdce v Budějovicích, Gratznerstraße Nr. 2, narozen v Budějovicích č. 16, manželský syn Franze Jiskry, penzionovaného strojvůdce v Budějovicích, Gratznerstraße Nr. 2 a jeho manželky Rosalie roz. Bílek z Dražic
(∞20.9.1909, Hodňov (České Budějovice, per delegationem) s Marií PenzenstadlerURI:digi.ceskearchivy.cz a URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojvůdce, narozen v Budějovicích, vdovec po † Marii roz. Pensenstadler z Hodňova, manželský syn Františka Jiskry, vlakvedoucího v Budějovicích a jeho manželky Rozálie roz. Bílek z Dražic
(∞2.8.1913, České Budějovice (Šindlovy Dvory) s Rozálií Jaksch. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JISKRA, Franz
(*18.11.1911, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞ s Marií roz. Schwarz)
(†15.4.1947, České Budějovice)

Jung

JUNG, Prokop – manželský syn Václava Junga, majitele loutkového divadla z Vonoklas, syna Josefa Junga, loutkáře z Vonoklas a jeho manželky Josefy roz. Kočkové z Kraselova a Marie, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníka a jeho manželky rodem Stýblové z Lipí
(*22.2.1887, Čejkovy. URI:portafontium.cz)
kočující akrobat, příslušný do Vonoklas, hejtmanství Smíchov, okres Zbraslav, nar. v Čejkovech č. 9, okres Sušice, manželský syn Václava Junga, loutkoherce z Vonoklas a Marie roz. Urbanovy z Bukovníka, okres Sušice
(∞22.8.1910 s Karolínou Habichovou, Liboc. URI:ahmp.cz)
brusič a majitel loutkového divadla, světem jdoucí, manžel Karolíny rodem Jung
(†20.3.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kabourek

KABOUREK, František – syn Václava Kabourka z Kam. Újezda a Kateřiny, rodem Fejgl. Narozený 5/10 1920 prý 2/X 1920 v Kam. Újezdě č. 247, okr. Č. Buděj.
(†5.5.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Smrtelné neštěstí školáka na nádraží. František Kabourek, 14letý žák měšť. školy z Kamenného Újezda u Č. Budějovic jel 5. května o 7. h. ranní osobním vlakem do školy do Č. Budějovic. Dle výpovědi několika jeho spolužáků stál na přední uzavřené plošině prvého osobního vozu již ve vzdálenosti as 200 m od stanice Č. Budějovice, uvolnil si ochranný závěr u dveří vozu a držel se za kliku. Tím patrně se stalo, že když vlak přejížděl poslední výhybku do stanice, otevřely se dvéře vozu a Kabourek vypadl na vedlejší kolej, zatím co vlak pokračoval v jízdě. Případ zpozoroval jeden železniční úředník, jsoucí mimo službu, přiběhl k místu a nalezl hocha v bezvědomí, krvácejícího z úst. Ihned vyrozuměl dopravní úřad, který obstaral převezení do nádražní budovy a odtud převoz záchrannou stanicí do všeobecné nemocnice. Tam bylo konstatováno velmi těžké vnitřní zranění, jemuž hoch druhého dne podlehl.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 40/1932, č. 36 (9.5.1934), s. 3

Kaiser

KAYSER, Jakub – vdovec, pastýř v Bubovicích
(∞1754, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KAISER, Marie – pozůstalá vdova po † Michaelu Kaiserovi, mlynáři v Jindřichově Hradci
(†6.7.1856, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Josef – městský ponocný, narozen v Budějovicích, manžel Kateřiny roz. Klíma
(†16.4.1912, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karpíšek

KARPÍŠEK, Pius František – manželský syn Františka Karpíška, sedláka v Češnovicích č. 3, syna Františka Karpíška, sedláka v Češnovicích č. 3 a jeho manželky Marie, dcery Františka Jindry, sedláka v Nestanicích č. 3 a Anny, dcery Jana Marka, sedláka v Pištíně č. 17 a jeho manželky Voršily, dcery Martina Koupala, sedláka ve Vlhlavech č. 3
(*8.1.1859, Češnovice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
superior kongregace bratří nejsvětější Svátosti v Budějovicích, Žižkova tř. č. 14
(†26.3.1926, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Knapp

KNAPP, Robert – manželský syn Adolfa Knapp, měšťana a obchodníka v Budějovicích, manželského syna Adalberta Franze Knappa, měšťana a obchodníka v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Hummel a Franzisky Veroniky, manželské dcery Heinricha Knappa, měšťana a ekonoma v Budějovicích a jeho manželky Veroniky roz. Lager z Budějovic
(*1.10.1885, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1954, Regensburg)

SS-Brigadeführer, nositel prstenu s umrlčí lebkou SS
18.1.1908 vystoupil z církve římsko-katolické a přestoupil k evangelické, augšpurské konfese.

Koklar

KOKLAR, Franz – manželský syn Vojtěcha Koklara, hospodáře v Homolích č. 32, narozeného v Lipí č. 13, syna Johanna Koklara z Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Johanna Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Vráta č. 26
(*22.10.1900, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞3.10.1925 s Anastázií Krejčí, Boršov nad Vltavou)
(†5.3.1952, Brno, Pekařská 53)

Vězeňský dozorce u Gestapa. Odsouzen lidovým soudem 18. září 1945 k těžkému žaláři po dobu 20 let s výkonem trestu v pracovních oddílech, 1/4letně k půstu, ke ztrátě občanské cti a propadnutí jmění ve prospěch státu.

KOKLAR, Jakub – manželský syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32, syna Jana Koklara, malosedláka (chalupníka) v Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Jana Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Brodu č. 26
(*21.7.1902, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojní zámečník, nar. v Homolích č. 32, manž. syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32 a Marie roz. Wollnerové z Homol č. 27
(∞30.4.1929, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojní zámečník, Nádražní 60. Popraven oběšením na základě rozsudku lidového soudu
(†10.4.1947, České Budějovice)

laut Zuschrift des Standesamtes in Budweis v. 12/9 1941 Z- 101/41 aus der r-k. Kirche ausgetreten u. bleibt „gottgläubig“

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

KOKLAR, František – vdovec, hostinský v Čakově čp. 33, narozen v Lipí čp. 29, manželský syn Jana Koklara, výměnkáře v Lipí čp. 29 a Anny roz. Kozákové z Lipí čp. 28
(∞30.4.1929 s Kateřinou Luňákovou, Čakov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOKLAR, Johan – zámečník, automechanik. 18.8.1944 odsouzen Volgsgerichtshofem (Lidový soudní dvůr) k trestu smrti oběšením za opakovanou těžkou loupež, krádeže oblečení a cenných věcí v soukromých protileteckých krytech na předměstích Berlína
(*17.3.1916, Čakov)
(†8.9.1944, Berlin-Plötzensee)

Kouba

KOUBA, Jan Křtitel – učitel v Pasekách č. 90, manželský syn Josefa Kouby, rolníka v Pasekách č. 28 a jeho manželky Marie rodem Bínové z Chalup č. 4, narozen v Chalupách č. 20,okres Vodňany, hejtmanství Písek
(∞18.10.1923 s Annou Reifovou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOUBA (nyní ŠRÁMEK) Karel – syn Emílie Koubové Šrámkové, majitelky houpaček v Č. Budějovicích, Budivojova ul., obývací vůz. Narozený 20/9 1931 v Č. Budějovicích
(†8.1.1933, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kovář

KOVÁŘ, Václav – manželský syn Josefa Kováře, nájemníka z Jinína č. 29, manželského syna Františka Kováře, koláře ze Zorkovic č. 1 a jeho manželky Karolíny rodem Procházka z Volyně a Anny, manželky dcery Václava Urbana, domkáře z Jinína č. 34 a jeho manželky Anny rodem Králiček z Mladějovic č. 51
(*22.11.1890, Jinín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Další dokumenty:
1/ FELDPOST

KOVÁŘOVÁ, Anna – narozená v Křišťanovicích u mlýna Blanického č. 25, manželská dcera Dominika Kováře, cestujícího obchodníka v Drahonicích č. 31 a Boženy roz. Holzseppl z Týna nad Vltavou č. 108
(∞27.12.1923 s Václavem Zahradníkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kulhánek

KADLEC KULHÁNEK, Karel – vězeň krajsk. soudu v Č. Budějovicích, ženatý s …, příslušný do Potěhů u Čáslavi. Narozený 14/1 1873 ve Šternberku, okres Vlašim
(†3.3.1937, České Budějovice (věznice krajského soudu). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lidé před soudem: Hrom aby to zapálil!
V srpnu t.r. potuloval se po Suchdole nad Luž. 53letý tulák Karel Kulhánek ze Šternberka na Moravě, 18krát již trestaný pro potulky a žebrotu, a žebral dům od domu. Nespokojil se však pouhým chlebem, poskytovaným soucitnými lidmi, a dožadoval se také masa a peněz. A když požadované nedostal, nadával a vyhrožoval zapálením. K splnění podobných vyhrůžek došlo již na venkově dosti a proto není divu, že se lidé drzého žebráka báli a zavírali se před ním. Zapálením pak zejména vyhrožoval před Marií Císařovou, Marií Jindrovou a Marií Zárubovou. Kulhánek je sešlý, bezzubý, špatně mluví a na tom založil svoji obhajobu před trest. senátem krajského soudu v Č. Budějovicích. Ulevoval si prý nadávkami „hrom aby to zapálil“. Sám zapálením však nevyhrožoval. Za účelem přesného zjištění jeho obhajoby líčení bylo odročeno a včera, kdy předvolaná svědkyně M. Císařová vyvrátila žebrákovu obhajobu, Kulhánek byl odsouzen k 1 roku těžkého žaláře a ke ztrátě volebního práva, nepodmíněně. Trest přijal a ještě pěkně poděkoval. A jak by ne, když rok má po starostech o žaludek a střechu nad hlavou! Senátu předsedal rada Ulrich, veřej. žalobcem byl stát. zást. Czerny.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 42/1936, č. 77 (30.9.1936), s. 3

Lagron

LAGRON, Václav – manželský syn Celestýna Lagrona, komedianta světem jdoucího, manželského syna Jana Lagrona, komedianta z Dřešínka, osada Dobrš a jeho manželky Kateřiny roz. Dubský z Mirovic a Marie Franzové, manželské dcery Jana Franze, brusiče z Bernartic a jeho manželky Marie roz. Bambásek z Bezděřovic
(*9. března 1889, Střelské Hoštice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

LAGRONOVÁ, Marie – vdaná deštníkářka světem jdoucí. Narozená 1855 v Municích, okres Březnice
(†29.6.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Liebl

LIEBL, František – manželský syn Jana Liebla, krejčího v Budějovicích, manželského syna Jakuba Liebla, řemenáře v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Tomek z Hoštic, okres Volyně a Anny, narozené v Budějovicích, manželské dcery Ludvíka Vladaře, továrního dělníka v Budějovicích u Anny roz. Skočdopole z Milína č. 30, okres Příbram
(*23.11.1900, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín čs. pěšího pluku č. 29, technická rota v Jindřichově Hradci, strojní zámečník z Českých Budějovic, Linecké předměstí č. 292, syn krejčího Jana Františka Liebla a Anny roz. Vladařové z Českých Budějovic, příslušný a narozený v Českých Budějovicích III-8
(†19.12.1921, Jindřichův Hradec 167/III (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIEBL, Veronika Katharina – manželská dcera Matěje Liebl, vlastníka domu v Mladém č. 20, narozeného v Rožnově č. 15, manželského syna Matěje Liebla, majitele stavení v Mladém č. 20 a jeho manželky Veroniky roz. Hummler a Marie, narozené v Rožnově č. 7, manželské dcery Tomáše Neubauer, majitele stavení v Rožnově č. 7 a jeho manželky Kateřiny roz. Seiler ze Šindlových Dvorů č. 4
(*9.4.1909, Mladé 20. snímek není digitální)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

(∞21.3.1935, Passau)
(†1997)

Veronika Lieblová

Veronika Lieblová

Cop. 21/3 1935 v Pasově s Eichmannem – u Standesamt
Vystoupila z církve řím.katol. a je „gottgläubig“ od 21/6 1943. Das deutsche Standesamt in Prag. (Urkundenbuch Nr. 228/43) ddto 21/6 1943.

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

(podpis Adolfa Eichmanna)

(podpis Adolfa Eichmanna)

Mach

MACH, František – učitel v Třeboni, původem z Řípce
(∞29.11.1919, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

MACH, Vojtěch – manželský syn Matěje Macha, domkáře v Doudlebech č. 35, syna Jakuba Macha, rolníka z Dolní Pláně č. 10 a jeho manželky Terezie z Pořešína č. 5 a Kateřiny, dcery Matěje Talíře, výminkáře ve Střížově č. 6 a jeho manželky Terezie roz. Pavel ze Střížova č. 12
(*7.4.1882, Doudleby 35. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář v Malontech. Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Doudleb dne 17.VI.1930 propuštěna a s povolením okr. úřadu v Č. Budějovicích ddto 17.VI.1930 č. 94 převezena.
(†15.6.1930, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Manazeder

SCHRAMM [MANAZEDER], Maria – nemanželská dcera Anny Schramm, dělnice z Venusbergu, nemanželské dcery Kateřiny Schramm (více nemůže být sděleno)
(*19.11.1867, Venusberg (Traismauer). URI:matricula-online.eu)
NB Die Eltern des Kindes Franz Manazeder u. Anna Schramm haben sich laut beigebrachten Trauunsschein der Pfarre Böhmkirchen ddto 5. Dez. 878 daselbst am 20 Febr. 1871 verehelicht u. auf Grund dessen gescheh am 6. dezemb. 878 die Legitimation des Kindes
STIXOVÁ, Marie – žena Jana Stixe, dělníka v Kaplici, rozená Manauder [Manazder]. Narozená 19.XI.1867 v Traisenmauer D.Rak.
(†17.12.1935, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Melis

MELISOVÁ, provd. Holzäpflová, Marie – manželská dcera Františka Melise, kramáře v Drahonicích, okr. Vodňany, syna Josefa Melise, podruha z Dobronic, okr. Bechyně a jeho manželky Anny roz. Bártovy z Dobronic a Marie, dcery Matěje Koníře, kramáře z Drahonic a jeho manželky Františky roz. Hlínské
(*6.5.1864, Horní Římov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ondok

ONDOK, František, Msgre. – manželský syn Václava Ondoka vulgo Píchy, sedláka a představeného, syna † Jakuba Ondoka vulgo Havrdy, chalupníka v Hosíně č. 35 a jeho manželky Roziny roz. Přibylové vulgo Havrdové, chalupnické dcery z Hosína č. 35 a Kateřiny, dcery † Vojtěcha Kantora, selského výminkáře z Levína č. 1 a jeho manželky † Marie roz. Kloudové, selské dcery z Velechvína č. 7
(*26.1.1856, Hosín 34. URI:digi.ceskearchivy.cz)
biskupský vikář a farář v Hradešicích, narozen v Hosíně č. 34
(†19.6.1927, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Penzenstadler

PENSZENSTADLER, Maria – služebná v Budějovicích, Gratznerstraße Nr. 2, dcera Hermanna Penzenstadlera, obyvatele ve Staré Huti (Althütten) č. 10 u jeho manželky Jenovéfy roz. Schmidgruber z Maňávky (Böhmisch Heidl) č. 10
(∞20.9.1909, Hodňov (České Budějovice, per delegationem) s Franzem JiskrouURI:digi.ceskearchivy.cz a URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†12/1912, Hodňov)

Petřík

PETŘÍK, Jan – nastávající mlynář z Borovan č. 32, syn Jana Petříka, mlynáře v Borovanech č. 32 a Marie rodem Panka z Křenovic č. 1
(∞1883, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍK, František – mladší učitel v Podolí č. 16, syn Jana Petříka, rolníka v Podolí č. 16 a † Marie rodem Kouba z Hodonic č. 19
(∞1886, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍK, Jan Nepomuk – manželský syn Josefa Petříka, půlláníka a rady obce ševětínské z Vitína č. 7, syna Tomáše Petříka, sedláka z též živnosti a jeho manželky Marie roz. Janové, sedlácké dcery z Dynína č. 15 a Marie, druhé manželky, dcery Jana Sejka, půlláníka z Ševětína č. 13 a jeho manželky Marie roz. Janovské, sedlácké dcery z téhož místa č. 26
(*5.5.1855, Vitín 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kočí, narozen ve Vitíně, manželský syn Josefa Petříka, půlláníka z Vitína č. 7 a Marie roz. Sejk ze Ševětína č. 13. Vdovec po Rozálii roz. Moudré ze Lhoty
(∞28.4.1905 s Marií Petříkovou (na smrtelném loži), České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nádeník, narozen ve Vitíně, manžel Marie roz. Slamšidlo
(†1.5.1905, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍKOVÁ (roz. SLAMSCHIDLO), Marie – manželská dcera Josefa Slamschidlo, obyvatele v Milešicích č. 52, syna Veroniky Slamschidlo, dcery domkáře na Rudolfově a Otýlie Ködl, manželské dcery Josefa Ködla, kostelníka v Záblatí (Kirschner in Sablat) a jeho manželky Kateřiny roz. Wagnerové z Vimperka
(*24.5.1878, Milešice 52. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Oberschlagu č. 52, manž. dcera Josefa Slamšídlo, nájemníka v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(∞28.4.1905 s Janem Petříkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
roz. v Horním Záblatí, okres Vodňany, vdova po Janu čeledínu. Zemřela na následky poranění lebky (více).
(†13.2.1912, Všeobecná nemocnice v Českých Budějovicích. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 127

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 127

SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Růžena – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Budějovicích, nemanž. dcera Marie Slamšídlové
(†7.7.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Veronika – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera † Jana Petříka, kočího a Marie roz. Slamschidlové z Oberschlagu
(∞19.9.1931, Praha – Vinohrady (sv. Ludmily) s Josefem Kopalem. URI:amp.bach.cz)

SLAMŠÍDLO, Rosa – nemanželská dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27. Vdovy po † Janu Petříkovi, kočím
(*25.1.1908, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pitra

PITROVÁ, Alžběta – manželská dcera Vojtěcha Pitry, sedláka, ze Lhoty 34, manželského syna Jana Pitra, výměnkáře ze Lhoty 34 a jeho † manželky Doroty rodem Fisser, dcery sedláka z Petrovic 34 a Marie, manželské dcery Františka Fuxa, sedláka z Vlkovic 10 a jeho † manželky Marie rodem Konopa, dcery sedláka ze Zalin
(*22.4.1857, Lhota (Mladošovice). URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Vojtěcha Pitra, rolníka ze Lhoty č. 34 a jeho manželky Marie rodem Fuxa z Vlkovic č. 10
(∞5.8.1879 s Tomášem Chuchlem, Mladošovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
chovanka chudobince, vdova po Tomáši Chuchelovi, rodem Pietrová (správně Pitrová). Narozená 22/4 1857 ve Lhotě, okres Třeboň
(†14.1.1933, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Rangl

RANGL, Bohuslav – svobodný malířský pomocník v Nemanicích 57, syn Rudolfa a Marie roz. Rangl. Narozený 28/8 1916 v Lišově.
(†9.11.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Tragedie dne Všech svatých. Dne 1. listopadu t. r. o 14.10 hod. zachytil Antonín Beneš, syn majitele autodopravy z Hluboké nad Vlt. autobusem, kterým jel Pražskou silnicí z města Bohuslava Rangla, 18letého malířského pomocníka z Úsilného, přecházejícího za značné frekvence vozidel jízdní dráhu poblíže benzinové čerpací stanice u městských jatek. Ačkoliv Beneš užil všech fungujících brzd, přece jen několik metrů vlekl Rangla s sebou. Při zastavení byl Rangl v bezvědomí se značným zraněním na hlavě. Autobus T. Vaněčka z Besednic, obstarávající dopravu osob na městský hřbitov dopravil Rangla do všeobecné nemocnice.
Zdroj: Republikán, roč. 16/1934, č. 84 (5.11.1934), s. 1

Řehoř

ŘEHOR, Johann – narozen ve Vídni, příslušný do Lodhéřova (Riegerschlag) infanterista 75. pěšího pluku Kristiána IX., krále dánského, 3. polní setniny. Odsouzen k smrti provazem 30. září 1901, rozsudek vykonán 2. října 1901 ve dvoře Mariánských kasáren (více zde). Zastřelil svého nadřízeného desátníka Blažka v jindřichohradeckých kasárnách (správně desátník Blažej, zastřelený v třeboňských kasárnách). Pohřben bez přítomnosti duchovního, 2. října 1901 v 8 hodin večer na vojenském hřbitově, hrob č. 181
(†2.10.1901, České Budějovice. snímek není digitální)

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Reif

2014-07-22: image 1 0f 1 thumb

REIFF, Ondřej – mlynář z Češtic č. 16
(∞19.6.1805 s Marií Luckovou, Tedražice (Hrádek). URI:www.portafontium.cz)

REIF, Josef – manželský syn Ondřeje Raifa, mlynáře a Marie Luckové, manželské dcery Michaela Lucek, mlynáře z Tedražic a jeho manželky Doroty rozené Kazdové
(*2.3.1808, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář a sedlák ze Čkyně č. 36, vlastní syn Ondřeje Raifa, mlynáře hořejšího ze Čkyně č. 44 a matky Marie rozené Luckové z Tedražic
(∞15.5.1838 s Rozálií Kohoutovou, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vdovec, mlynářský výměnkář z Lišova č. 199 pod Konířem, narozen ve Čkyni, okresu politického Prachatice
(†1.6.1874, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIFOVÁ, Rosalie – manželka Josefa Reifa, mlynáře pod Konířem blíže Lišova č. 199
(†7.5.1872, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Václav – manželský syn Josefa Reifa, mlynáře, syna Ondřeje Reifa, mlynáře ze Čkyně č. 94 a jeho manželky Rozárie Frantové ze Zdíkova Marie rozené Luckové (?) z Tedražic panství Nalžov a Rozárie, dcery Václava Franty, tkalce ze Zdíkova č. 9 a matky Doroty roz. Lokajové ze Zdíkova
(*3.9.1849, Dub. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Kuklích č. 51, okres písecký, syn Josefa Reifa, mlynáře v Dubu č. 33 a matky Rozálie roz. Franta ze Zdíkova č. 9
(∞26.1.1892 s Annou Novotnou, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Jan – manželský syn Josefa Reifa, mlynáře z Předmíře č. 5, manželského syna Ondřeje Reifa, mlynáře ve Čkyních č. 44 a jeho manželky Marie roz. Luckové z Tedražického mlýna a Rosalie, dcery Václava Franty, tkadlce z Velkého Ždíkova č. 9 a jeho manželky Kateřiny roz. Lokajové z Velkého Ždíkova č. 26
(*2.7.1854, Předmíř 5 (farnost Kasejovice). URI:portafontium.cz)
narozen v Předmíři č. 5, okres politický i soudní Blatná, mlynář na Borkovně u Třeboně, manž. syn Josefa Reifa, mlynáře v Předmiři a jeho manželky Rosalie roz. Franta z Velkého Zdíkova č. 9, okres Vimperk, hejtmanství Prachatice
(∞4.8.1896, Jílovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Anna – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199, syna Josefa Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199 a manželky jeho Rozálie rodem Franta z Velkého Zdíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a manželky jeho Kateřiny rodem Míka z Levína
(*13.7.1877, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem z Lišova č. 199, manželská dcera † Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny roz. Turinský z Lišova č. 170
(∞11.6.1904, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†26.4.1955, Třeboň)

REIF, Antonie – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199, manželského syna † Josefa Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199 a jeho manželky Rozálie rodem Franta z Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*5.4.1882, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem ze mlýna pod Konířem v Lišově č. 199, manželská dcera † Aloise Reifa, mlynáře ve mlýně pod Konířem v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny roz. Turinský z Lišova č. 170
(∞28.2.1905 s Vojtěchem Kubalem, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželka Vojtěcha Kubala, mistra Krejčovského v Třeboni č. 82-I, rodem Reif z Lišovač. 199, narozena v Lišově č. 199
(†21.4.1907, Třeboň 82-I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Karel – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod rybníkem Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*24.10.1885, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Lišově č. 199 ve mlýně pod rybníkem Konířem, rodem z Lišova č. 199, manželský syn † Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny rodem Turinský z Lišova č. 170
(∞20.4.1909, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†5.1916, Orlová (Orjol))

57. Reif, Karel, mlynář, otec 2 dítek, zemřel května 1916 u Orlové v Rusku
Zdroj: SOkA České Budějovice, Kronika školy Lišov 1918-1945, str. 110

REIF, Rosa – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho ženy Rozálie roz. Franta z Velkého Zdíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a jeho ženy Kateřiny rodem Mika z Levína
(*19.9.1888, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem z Lišova č. 199 – mlýn pod Konířem, manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a jeho manželky Roziny rodem Turinský z Lišova č. 73
(∞17.11.1907 s Vojtěchem Kubalem, Lišov (oddáni u sv. Štěpána v Praze na Novém Městě). URI:digi.ceskearchivy.cz)
vdova po Vojtěchu Kubalovi, krejčím a majiteli domů v Třeboni č. 397/II, rodem Reif. Narozená 20.IX.1888 v Lišově
(†7.11.1935, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sebevražda proříznutím střev a krku. Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Třeboně 8/XI 1935 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č. Buděj-cích ddto 8/XI 1935 č. 17/315 převezena. Měla „přechod“

REIF, František – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*22.3.1891, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†11/21.2.1916, Trojsk, Taškent/Троицк, Ташкент)

52. Reif František, učitel, zemřel 21. února v Taškendu, Troikoilonger v Rusku
Zdroj: SOkA České Budějovice, Kronika školy Lišov 1918-1945, str. 110

VHÚ Praha, lístek "bílé" kartotéky padlých a nezvěstných v první světové válce. VÚA Praha, 2015

VHÚ Praha, lístek „bílé“ kartotéky padlých a nezvěstných v první světové válce. VÚA Praha, 2015

František REIF, desátník střeleckého pluku 29. Zemřel 11. února 1916 v Trojckém táboře č. 5 u Taškentu v Rusku následkem růže a zánětu mozkových blan. Pohřben následujícího dne na hřbitově tamtéž.

VÚA Praha, Vojenské matriky, matriky pěšího pluku 1 a předchůdců, Kniha zemřelých 1914-1922 čs. pěšího pluku č. 1 (dříve pěší pluk č. 91 a střel. 29), sv. VII, fol. 22

VÚA Praha, Vojenské matriky, matriky pěšího pluku 1 a předchůdců, Kniha zemřelých 1914-1922 čs. pěšího pluku č. 1 (dříve pěší pluk č. 91 a střel. 29), sv. VII, fol. 22

REIF, Václav – syn mlynáře Václava a Anny Reifových z Kukel. Absolvent píseckého gymnázia a medicínské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, promoval 16. června 1917.
(*13.2.1893, Kukly)
uk-praha-reif-vaclav

REIF, Bohumil Václav – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*27.9.1897, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vystoupil z církve katol. k československé. Pelhřimov, o. úř. 18/2 1938

REIFOVÁ, Anna Jarmila – manželská dcera Václava Reifa, mlynáře v Kuklích č. 51 a jeho manželky Anny rodem Novotné z Kukel č. 51. Narozena v Kuklích č. 51
(*8.11.1898, Kukle)
(∞18.10.1923 s Janem Křtitelem Koubou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Václav – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*19.9.1879, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynářský, manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a Roziny, roz. Turinský z Lišova č. 170
(†26.7.1898, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 349

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 10. ledna 1901.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Alois majitel bytu 25.2.1844 Čkyně, okres Prachatice–Lišov mlynářství
2 Raif, Rosalia manželka 23.2.1858 Lišov
3 Raif, Anna dcera 13.7.1877 Lišov (domácnost)
4 Reif, Antonie dcera 3.4.1882 Lišov (domácnost)
5 Reif, Karel syn 25.11.1885 Lišov mlynářství
6 Reif, Rosalia dcera 11.3.1888 Lišov (obec. škola)
7 Reif, František syn 22.3.1891 Lišov (obec. škola)
8 Reif, Bohumil syn 27.9.1897 Lišov

REIF, Alois – manželský syn Josefa Raifa, mlynáře a sedláka ze Čkyně č. 36, vlastního syna Ondřeje Raifa, mlynáře hořejšího ze Čkyně č. 44 a matky Marie roz. Luckové z Tedražic č. 36 a Rozálie, vlastní dcery Václava Franty, chalupníka z Velkého Zdíková č. 26 a matky Kateřiny roz. Ssulcowé z Velkého Zdíkova č. 120
(*26.2.1844, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
reservník od c. k. 11. řadového pěšího pluku a mlynář z Lišova pod Konířem č. 199, syn Josefa Reifa, mlynáře z Lišova pod Konířem a † Rozálie roz. Franta z Velkého Zdíkova
(∞12.5.1874, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář u Koníře, Lišov č. 199, manžel Roziny roz. Turinské z Lišova č. 73. Zemřel na zlomení páteře ve výši posledního obratle šíjového ve věku 57 let, 11 měsíců. Dne 4. února 1902 zaopatřen kaplanem Josefem Leškou, 8. února pohřben na lišovském hřbitově.
(†6.2.1902, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 180

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 180

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 10. ledna 1911.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Karel majitel bytu 24.10.1885 Lišov polní hospodářství, mlynářství
2 Reifová, Růžena choť 6.8.1887 Lišov řídí domácnost
3 Reifová, Marie dcera 25.4.1909 Lišov
4 Reifová, Rosalie matka 9.10.1848 Lišov výměnkářka
5 Reif, František bratr 22.3.1891 Lišov učitel
6 Reif, Bohumil bratr 27.9.1897 Lišov žák

Záhadná událost přihodila se v Lišově. M. Hovorková, svobodná dcera tamního hrobníka, vyšla si s nemanželským synáčkem Bedřichem na procházku k rybníku Koníři, ale za nedlouho jala se s hráze rybníka volati o pomoc, protože hošík se v rybníce topil. Skočil sice na rychlo do vody nedaleko se nalézající mlynář p. Reif, ale vytáhl hošíka již jen jako mrtvolu. Protože matka hošíkova nedovedla vyložiti, jak se vše stalo, byla zatčena a dopravena do vyšetřovací vazby.
Zdroj: Budivoj, roč. 48/1912, číslo 32 (19.4.1912), strana 4 (v původním znění)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 281

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 281

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 16. února 1921.
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Rajfová, Růžena majitelka bytu 6.8.1887, Lišov 6.8.1887, Lišov
2 Rajfová, Marie dcera 25.4.1909, Lišov 25.4.1909, Lišov
3 Kubal vulgo Kovářík, Ludvík čeledín 1.2.1897, Lišov 1.2.1897, Lišov
4 Farková, Paula služka 4.8.1898, Č. Budějovice 1.1.1920, Zaliny
5 Rohlík, Jan stárek 10.6.1862, Mezimostí 15.9.1920, Brloh
Jihočeské listy, roč. XXX/1924, č. 57, s. 3

Jihočeské listy, roč. XXX/1924, č. 57, s. 3

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1890
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Novotný, Alois majetník bytu 24.7.1829 Kukle majitel polního hospodářství, majitel mlýna o 1 složení na rybníčku
2 roz. Chromá, Josefa manželka 21.8.1826 Bratřínov (vede domácnost)
3 Václav syn 24.9.1866 Kukle medik, studuje na medicínské fakultě pražské
4 Anna dcera 1868 Kukle (pomáhá rodičům)
5 Štěpánková, Františka vnučka majitele bytu 1869 Paseky (pomáhá rodičům)
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1900
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1/I Reif, Václav majitel bytu 2.1.1849 Dub polní hospodářství, cihlářský mistr
2/I Raifova, Anna manželka 13.2.1868 Kukle – Dub
3/I Raif, Václav syn 27.2.1892 Kukle – Dub (žák)
4/I Reifová, Anna dcera 7.11.1898 Kukle – Dub
5/II Novotný, Alois otec 29.10.1827 Kukle výměnkář
6/II Novotná, Josefa matka 11.5.1824 Dobříš – Paseky výměnkářka
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 18

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 18

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1910
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Václav majitel bytu 3.9.1849 Dub – Paseky polní hospodářství, cihlářství a mlynářství
2 Reifová, Anna manželka 30.5.1868 Kukle – Paseky polní hospodářství
3 Reif, Václav syn 13.2.1893 Kukle – Paseky střední škola
4 Reifová, Anna dcera 8.11.1899 Kukle – Paseky měšťanská škola, žákyně
5 Reif, Jaroslav syn 10.6.1905 Kukle – Paseky dítě
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 11

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 11

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1921
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Reif, Václav majitel bytu 3.9.1849, Dub 26.1.1892, Paseky
2 Reifová, Anna manželka 30.5.1868, Kukle 30.5.1868, Paseky
3 Reifová, Anna dcera 8.11.1898, Kukle 8.11.1898, Paseky
4 Veselý, Josef čeledín 15.11.1859, Chvaletice 9.1.1917, Vídeň
5 Koutníková, Božena služebná 19.3.1902, Ražice 1.1.1919, Ražice

REIF, Josef – manželský syn Františka Reifa, mlynáře ve Svinech č. 195, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře ve Čkyni č. 36 a jeho manželky Rozálie Frantové z Velkého Zdíkova č. 26 a Kateřiny, manželské dcery Tomáše Valeše, knížecího šafáře v Mysletíně č. 15 a jeho manželky Anny Dankové z Drahotěšic
(*19.3.1883, Trhové Sviny 195. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželský syn Františka Reifa, mlynáře v Trhových Svinech a Kateřiny roz. Valešové ze Zborova u Ledenic
(†21.3.1890, Trhové Sviny 195. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Řezníček

ŘEZNÍČEK, Josef – manželský syn Tomáše Řeznička, podruha ze Lhoty, syna Martina Řezníčka, domkáře z Temelína 41 a matky Marie roz. Prochaska z Temelína č. 1 a Terezie, dcery Jakuba Weselý, domkáře z Temelína č. 18 a Rozálie roz. Janda ze Strpí
(*18.8.1863, Lhota pod Horami. URI:digi.ceskearchivy.cz)
c. k. okr. soudu v Hluboké zaslán ex offo křestní list dne 27/1 1912

vězeň, narozen ve Lhotě pod Horami, okr. Týn n. Vlt., manžel Marie rodem Trubkové. Samovražda oběšením (více zde)
(†15.4.1912, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 133

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 133

Růžička

RŮŽIČKA, Karel – mlynářský pomocník z Hrádku u Vlašimi
(†1886, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKA, Josef – varhanář v Českých Budějovicích č. 25. Narozen ve Zvole č. 58, okres politický Nové Město – Morava – manželský syn Josefa Růžičky, obchodníka ve Žďáru č.- Morava a manželky Kristýny rodem Hertik ze Sebranic č.-
(∞1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKA, František recte Matěj Ferdinand – vojín c. k. zeměbraneckého pluku chebského č. 6, toho času v Budějovicích, náhradní setnina č. 3, v občanském životě potulný obchodník s koni, narozen u Pardubic v Čechách, tamtéž křtěn. Rodiče nezná, syn Jana Růžičky, cikána kováře a Žofie rodem Jakuba Růžičky, cikánka
(∞20.6.1915 s Marií Klocovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oddací list Františka (správně Matěje Ferdinanda) Růžičky a Marie Klocové, 11. září 1942

Oddací list Františka (správně Matěje Ferdinanda) Růžičky a Marie Klocové, 11. září 1942

Farní úřad v Pšově u Podbořan
Č.j: 144a1930. dne 12.7.1930.

Důst. děkanskému úřadu v Lišově

Dle tamního, zde předloženého oddacího listu č. 6 ze dne 8.1.1926 oddáni byli v Lišově dne 15.6.1915 Matěj Růžička a Marie Klocová (VII/59/2). Dle udání Marie Klocové ovdov. Růžičkové padl Matěj Růžička ve světové válce; vdova žije v konkubinátě s cikánem Danielem, s nímž chce uzavříti nyní skutečný sňatek. Prosim tedy jmenem strany o vlídné zaslání křestního listu jmenované Marie Klocové, provd. resp. ovdov. Růžičkové z tamních snubních spisů, nebyl-li ovšem kř. list již stranou vyzvednut. Eventuelní potvrzení o vydání kř. listu a o převzetí jeho žádající stranou bude na přání posláno. Farní úřad v Pšově používá této příležitosti, aby veld. děkanskému úřadu v Lišově vyslovil svou úctu a oddanost. Správce úřadu v.r.

Přípis farního úřadu v Pšově ze 12. července 1930

Přípis farního úřadu v Pšově ze 12. července 1930

RŮŽIČKA, František – zeměbranec c. kr. zeměbraneckého pěšího pluku chebského č. 6, náhradní setnina č. 3, toho času v Budějovicích, v občanském životě potulný obchodník s koni, narozen v lese u Vodňan, syn Františka Růžičky, potulného obchodníka s koni a Sidonie
(∞20.6.1915, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKOVÁ, Marie – narozena v Netolicích, tam křtěna, jména rodičů nepamatuje. Dle přípisu děkanského úřadu v Netolicích jest nevěsta dcerou Johany Růžičkové, cikánky, příslušné do Opatovic u Pardubic, dcery Matěje Růžičky, cikána a kováře z Opatovic a jeho manželky Johany rodem — z Opatovic, narozená v Žitné v polích, okres Netolice a hejtmanství Prachatice
(∞20.6.1915, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKOVÁ, Anežka – cikánka, manželská dcera Františka Růžičky, cikána ze Strášova a Aloisie, rodem Růžičkové z Hlavečníka, narozena ve Vysokém Veselí č. 13, okres i hejtmanství Nový Bydžov
(∞8.8.1916 s Františkem Danielem, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Samek

SAMEK, Václav – podomní obchodník v Č. Budějovicích, Ul. Mat. Šk. č.2, manžel Marie, rod. Candra. Naroz. 13/9 1878 v Č. Budějovicích
(†28.3.1938, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pokus o sebevraždu. Včera ve 3/4 6 hod. ranní střelil se do levé strany prsou doma v kuchyni, Václav Samek, 60letý kočébr, bytem v Komenského ul. Byl převezen záchr. stanicí do nemocnice. Zranění není smrtelné. Zoufal prý si pro ztrátu 60 Kč.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 32/1937-1938, č. 67 (14.3.1938), s. 1

Schaffelhofer

SCHAFFELHOFER, Albert Thomas – manželský syn Tomáše Schaffelhofera, tesaře, syna tesaře Jakuba Schaffelhofera a jeho manželky Kateřiny roz. Bauer a Marie, dcery kapitána lodi Bartoloměje Ployhara a jeho manželky Marie roz. Danek
(*23.4.1889, Wien II — St. Leopold. URI:matricula.info)
Strojvůdce lokomotivy, narozen ve Vídni u sv. Leopolda, manželský syn Tomáše Schaffelhofera, konduktéra státní dráhy v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Ployhar
(∞4.2.1904, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†18.2.1958, Neuburg an der Donau)

SCHAFFELHOFER, Leopold Adalbert – manželský syn Alberta Schaffelhofera, vlakvedoucího v Budějovicích, narozeného ve Vídni (St. Leopold), syna Tomáše Schaffelhofer, konduktéra v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Plojharové a Rosy, manželské dcery Josefa Brože, dílenvedoucího v Budějovicích a jeho manželky Rosiny roz. Blažkové
(*29.6.1909, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞25.4.1937, České Budějovice. (zápis není digitální))

Leopold SCHAFFELHOFER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Leopold SCHAFFELHOFER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Schaffgotsch

schaffgotsch_bischof

SCHAFFGOTSCH, Joannes Procopius Hermannus Josephus Joachimus Wenceslaus Gotthardus Adalbertus Ernestus Franciscus de Paula Dominicus Adamus Loverius Ignatius Antonius Desiderius – manželský syn svobodného pána, barona von Ginast et Greifferstein Viléma řečeného Schaffgotsch a Maxmiliany, hraběnky z Götzen
(*22.5.1748, Praha III (Malá Strana, kostel sv. Tomáše). URI:ahmp.cz)
Graf von SCHAFFGOTSCHE, Jeho Excelence svobodný pán von Künast und Greifenstein, první českobudějovický biskup, c. k. tajný rada a komandér Řádu svatého Leopolda, Johann Prokop
(†8.5.1813, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schwarz

SCHWARZ, Thomas – zaměstnanec státní dráhy, narozen v Plané č. 1, syn Anny, manželské dcery Tomáše Schwarze, sedláka v Plané č. 1 a jeho manželky Marie roz. Graman z Branišova č. 21
(∞21.11.1911, České Budějovice (Rožnov) s Rozinou Seiml. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHWARZ, Maria
(*10.8.1911, Rožnov 140. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

Simeth

SIMETH, Alois – manželský syn Georga Simeta, sedláka v Chalupách 7 (Friedrichsthal), manželského syna Georga Simeta, výměnkáře v Chalupách 22 a jeho † manželky Margaret roz. Baumann z Maxova (Maxberg) a Terezie, manželské dcery Antona Wesselaka, sedláka v Chudeníne 34 (Chudiwa) a jeho manželky Kathariny roz. Küppel z Hamrů (Hammern)
(*24.6.1874, Sruby. URI:portafontium.eu)
důstojný pán Monsignore, papežský komoří a kanovník v Č. Budějovicích, narozený 18/2 1868 v Heuhofu, okres Nýrsko (zřejmě chybně zapsané datum)
(†5.5.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sláma

SLÁMA, Ludvík František – manželský syn Daniela Slámy, měšťana v Lišově 291, syna Matěje Slámy, měšťana v Lišově 291 a jeho manželky Cecílie rodem Češka z Lišova a Marie, manželské dcery Josefa Novotnýho, rolníka v Levíně 9 a jeho manželky Anny rodem Šachl z Levína 5
(*25.8.1889, Lišov 291. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Ludvík Sláma, učitel v Libníči č. 57, syn Daniela Slámy, měšťana v Lišově a Marie roz. Novotné
(∞29.9.1923 s Milenou Lustigovou, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Svou učitelskou dráhu nastoupil v r. 1909 na moravském Slovácku, kde v 9 služebních místech působil do r. 1920. Odtud nastoupil vojenskou službu, již konal ve 3 válečných letech (1915-1917). Byl zat. správcem jednotř. školy v Labuti, 2 tříd. v Újezdci a ve Strážovicích a 3 třídní v Břesovicích ve škol. okr. kyjovském. Od r. 1920 vyučoval na obecných a měšťan. školách ve škol. okr. č. budějovickém, v letech 1925/27 přechodně také na dívčí měšťanské škole v Soběslavi. Na zdejší škole působí od 1. září 1931.
Blízkost střediska kulturního a společenského života jihočeského kraje, Č. Budějovic, umožnila mu věnovati se mimo školu také činnosti na poli kulturním a odborově stavovském v Jednotě učitelstva st. škol nár., v okr. a kraj. akč. výboru učitel. organisací a v odb. Školy vysokých studií pedagog., v nichž zastává funkci předsedy.
Nový ředitel přejal řízení této školy s nejlepší vůlí prospěti škole a jejímu žactvu.
Zdroj: SOkA České Budějovice, fond Národní škola Čtyři Dvory, kn. 1

slama_ludvik_1889-ctyridvory_ns

Steinbauer

STEINBAUER, Karel – manželský syn Bartoloměje Steinbauera, měšťana, syna Václava Steinbauera a jeho manželky Terezie roz. Pašek a Evy, dcery Františka Ortnera, měšťana ve Svínech č. 147 a jeho manželky Anny roz. Fantové
(*25.1.1814, Trhové Sviny 18. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zámečník z Trh. Svinů, manžel Josefy roz. Valterové z Trh. Svinů
(†24.9.1895, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

STEINBAUER, Franz de Paula – manželský syn Karla Steibauera, měšťana, zámečnického mistra, syna Bartoloměje Steinbauera, měšťana a mistra tkalcovského a jeho manželky Evy roz. Wortner ze Svínů č. 145 a Josefy, manželské dcery Josefa Waltera, měšťana a mistra punčochářského (Strumpfwirkermeister) a jeho manželky Marie roz. Reindlové z Trutmaně č. 1
(*2.4.1845, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pekař ve Svínech č. 297, syn Karla Steinbaura, souseda zde a Josefy Valter
(∞24.10.1869 s Johanou Puchner, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

STEINBAUER, Maxmilian – manželský syn Karla Šteinbauera, souseda a mistra zámečnického zde, manželského syna Bartoloměje Šteinbaura, mistra tkalcovského zde a jeho manželky Evy roz. Vortner ze Svínů č. 147 a Josefy, manž. dcery † Josefa Valtra, souseda a mistra stávkařského zde a jeho manželky Marie roz. Reindl z Trutmaně
(*5.10.1852, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Přestoupil k církvi československé 6.2.1921 (o. spr. pol. Č. Budějovice)

STEINBAUER, Antonín – manželský syn Karla Steinbauera, souseda a mistra zámečnického ze Svínů č. 297, syna † Bartoloměje Steinbaura, souseda ze Svínů a jeho manželky Evy roz. Wortner ze Svínů č. 147 a Josefy, dcery Josefa Waltera, souseda ze Svínů a jeho manželky Marie roz. Reindl z Trutmaně
(*15.1.1858, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pilníkář ve Svinech č. 297, manž. syn Karla Steinbaura, souseda a zámečníka zde a Josefy Valterové ze Svinů
(∞2.6.1885 s Karolinou Heidinger, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†9.10.1932)

Přestoupil k církvi československé 8.2.1921 (o. spr. pol. Č. Budějovice)

STEINBAUER, Roman – manželský syn Antonína Steinbauera, pilníkáře v Trh. Svinech č. 297, manželského syna Karla Steinbauera, zámečníka v Trh. Svinech a jeho manželky Josefy roz. Waltrové z Trh. Svinů a Karolíny, manželské dcery Václava Heidingra, souseda v Trh. Svinech a jeho manželky Marie roz. Roulové z Trh. Svinů č. 10
(*24.2.1889, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Přestoupil k církvi československé 6.2.1921 (O. spr. pol. Č. Budějovice) Navrátil se do církve řím. katol. 22.6.1938.

Oddán zde 16./6.1914

Oddán (II.) v Trh. Svinech 17.2.1920 s Annou Kollarovou, roz. Brašničkovou.

SOkA České Budějovice, AM Trhové Sviny, domovská matrika 1870, list pro dům č.p. 297

SOkA České Budějovice, AM Trhové Sviny, domovská matrika 1870, list pro dům č.p. 297

Další dokumenty:
Poslední pilníkáři a pilaři v Trhových Svinech

STEINBAUER, Roman – sedlářský pomocník, bydlištěm Praha – Dolní Krč, Klostermannova čp. 256, syn Petra Steinbauera, zámečníka v Trhových Svinech a † Jany rodem Šípanové
(∞6.2.1932 s Karlou Valůtovou, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Stohr

STOHR, Richard – svobodný, t.č. vězeň krajsk. soudu v Č. Budějovicích. Narozený 7/4 1886 ve Sletech, okr. Litoměřice
(†10.4.1938, České Budějovice (věznice krajského soudu). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dopadený zloděj. V noci 13. října, jak jsme již psali,vloupal se neznámý pachatel do farní budovy v Přídolí, kde učinil velkou krádež. Teprve nyní se podařilo zloděje dopadnouti a to ústřední četnické pátrací stanici v Praze. Je to jakýsi Richard Stohr, který byl dopaden v Tuchoměřicích u Slaného. Stohr začátkem října šel toulkou od Slaného, a na počátku cesty setkal se s jakýmsi Josefem Kovankou se kterým došli až k Čes. Krumlovu, kde se dali do spolku s domorodcem Jos. Krumholzem a společně se smluvili, že provedou vloupání do fary v Přídolí. To také provedli a zmizeli. Dopaden byl zatím Stohr, po ostatních se pátrá.
Zdroj: Jihočeské Listy, roč. 43/1937, č. 94 (4.12.1937), s. 2

Trocha

TROCHOVÁ, Kristína – svobodná služebná v Břevnově, Štikova 550, dcera Vavřince a Marie, rodem Pešl. Narozená 10/12 1914 v Č. Budějovicích
(†4.6.1935, Praha (I. čes. kožní klinika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Popálena při výbuchu. Včera ohřívala v bytě svého zaměstnavatele 21letá pomocnice v domácnosti K. Trochová, v Břevnově čp. 550, nějaký pokrm na petrolejovém vařiči. Poblíže vařiče postavila konévku s lihem, který náhle explodoval. Při explosi vzňaly se na Trochové šaty, které na ní její zaměstnavatelka uhasila. Trochová utrpěla popáleniny II. a III. stupně na celém těle a zůstala v ošetřování na klinice prof. dr. Šambergra. P.K.
Národní listy, roč. 75/1935, č. 152 (2.6.1935), s. 3

Týmal

TÝMALOVÁ, Marie – manželka listonoše Václava, bytem v Č. Budějovicích, Nám. Svobody č. 14, rod. Holcepl. Narozená 15.III.1885 v Římově 8, okres Č. Budějovice.
(†30.9.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Římova 1.10.1932 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č. Budějovicích ddto 1/10 1932 č. 17/126 převezena

Vacl

von WATZL, Josef Johann – poručík na odpočinku, manželský syn † c.k. polního maršála poručíka Josefa von Watzl a jeho manželky Kateřiny roz. Freyburg
(∞19.3.1844, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WACL, Ján – mlynář ze vsi Hůrek
(∞22.10.1822, Štěpánovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†11.4.1852, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WACEL, Kateřina – manželská dcera Jána Wacla, mlynáře z Hůrek a jeho manželky Anny, dcery Vojtěcha Bílýho, sedláka ze Zvíkova a jeho manželky Kateřiny roz. Kroupové ze Spolí
(*3.4.1825, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞17.6.1845 s Václavem Schanderou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WACL/WATZEL, Vojtěch – manželský syn Jana Watzla, mlynáře v Hůrkách č. 8, syna † Matěje Watzla, chalupníka v Rojšíně a jeho manželky † Kateřiny roz. Řídelové ze Mříčí a Anny, dcery Vojtěcha Bílého, sedláka ze Zvíkova a jeho manželky Kateřiny rozené Kroupové ze Spolí
(*13.4.1830, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Hůrkách č. 8, manželský syn † Jana Wacla, mlynáře z Hůrek a jeho manželky Anny roz. Bílý ze Zvíkova
(∞23.8.1853, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel domu v Budějovicích, nar. v Hůrkách č. 8, vdovec po † Marii roz. Kovařík v Hůrkách, manželský syn Jana Vacla, mlynáře v Hůrkách č. 8 a jeho manželky Anny roz. Bílý ze Zvíkova
(∞17.5.1910, České Budějovice (sv. Mikuláš). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bývalý mlynář Vacl se odstěhoval do Č. Budějovic, kde si postavil dům blíže dráhy u Rudolfovský silnice, dům pak odkazal své dceři Rosalii provdané Valentová z Lišova (proti hřbytovu). Mlynář Vacl měl 2 syni a 3 dceri, syna Jana a dvě dceri vypravil do Ameriky, František byl řeholníkem v ústavě u Petra v Čes. Budějovicích, a dcera Rosalie provdaná Valentová v Lišově. Dítky co byli v Americe nutili otce, aby mlýn předčastně prodal aby přijel za nimi do Ameriky že se jim tam dobře daří, mlynář jim nevěři, dojel se tam podívat zjistil jeli to pravdou ten jejich blahobyt, zdržel se tam 14 dnů, a přijel zpět, tak byl mazaný. † po světové válce r. 1920 v Budějovicích. Jakub Fišák koupil ve Vlkovicích statek.

Zdroj: SOkA České Budějovice, Archiv obce Hůrky, 1851–1945 (1952), Památní kniha obce Hůrecké založená v roce 1851, s. 51

VACL, Rozina – manželská dcera Vojtěcha Vacla, mlynáře z Hůrek č. 8, syna Jana Vacla, mlynáře v témž čísle a jeho manželky Anny roz. Bílý ze Zvíkova č. 4 a Marie, dcery Václava Kovaříka, sedláka z Hůrek č. 31 a jeho manželky Anny roz. Šachl z Hůrek č. 1
(*25.6.1865, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞23.10.1888 s Tomášem Valentou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vaněk

WANIEK, Matěj – z Kratošic, 85 let
(†1707, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Jan – syn Jana Vaňka z Tučap
(†1709, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIAK, Václav – http://digi.ceskearchivy.cz/cs/8075/275/1619/2215/150/0
(†1715, Mezná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Kateřina – z Kratošic, 65 let
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota z Kratošic
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIEK, Pavel z Kratošic
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Máří Magdaléna – dcera Jana Vaňka, kováře z Kratošic
(†1728, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIEK, Johana – dcera Jana Vaňka
(†1729, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Máří Magdaléna, 40 let
(†1735, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Jan, 70 let
(†1735, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Kateřina, 50 let
(†1737, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota, 60 let
(†1739, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Judita, 96 let
(†1740, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VANEK, Matěj – syn Jana Vaňka z Kratošic, 4 léta
VANKOVÁ, Eva – dcera Jana Vanka z Kratošic, 6 let
(†1746, Kratošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Vít – syn otce Josefa Vaňka, 3 léta
(†1747, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Kateřina – dcera Jana Vaňka, rychtáře z Kratošic
(†1748, Kratošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Eva – z Brandlína
(†1754, Brandlín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Mariana – dcera Jana Wanka z Kratošic, maje věku svého 6 let
(†1754, Brandlín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota – z Tučap, 49 let
(†1755, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VANĚK, Františka – rodem Janouch z Lovětína, vdova po † Josefu Vaňkovi, sladovnického z Německé Radouni, okres Jindřichův Hradec
(†1886, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANĚK, Karel – elektrotechnik, nar. v Příbrami, manželský syn Karla Vaňka, mechanika v Českých Budějovicích a Marie roz. David ze Stříbrné Skalice
(∞12.8.1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel elektrotechnického závodu, nar. v Příbrami, manžel Žofie roz. Šafránek
(†10.11.1926, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zdroj: Chytilův úplný adresář království Českého, 1915. Královské město České Budějovice I, s. 127

Zdroj: Chytilův úplný adresář království Českého, 1915. Královské město České Budějovice I, s. 127

Štítek elektrotechnického závodu Karla Vaňka, České Budějovice, kolem r. 1920

Štítek elektrotechnického závodu Karla Vaňka, České Budějovice, kolem r. 1920

Vavrda

VAVRDA, Rudolf – studující, syn Rudolfa Vavrdy, ředitele sirkárny Solo v Č. Budějovicích U sirkárny 458 a Karly, rodem Křen, narozený 3/4 1916 v Č. Budějovicích
(†3.8.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Těžké zranění cyklisty autem. Včera před 6. hod. večerní došlo u české rolnické školy k hroznému neštěstí. Šofér V. Koželuh z Třeboně vracel se os. autem zn. O-III-330 Třídou čsl. legií domů. Pod vrškem před školou, asi naproti tužkárně „Grafo“, jel proti němu na kole 19letý syn ředitele české sirkárny „Solo“, Rudolf Vavrda, který buď smykem kola po vlhké půdě, uvolněním řetězu nebo z jiné příčiny ztratil vládu nad kolem, vjel přímo do rozjetého auta a utrpěl velmi těžká zranění. V bezvědomí byl v doprovodu svého otce, který byl k místu neštěstí přivolán, dopraven sanitním autem do všeob. nemocnice. Na místě neštěstí shromáždily se zástupy lidí. Dle výpovědí některých svědků šofér nenese na případu žádné viny, jde pouze o nešťastnou náhodu. – Zraněný dnes v noci zemřel.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 26/1931-1932, č. 130 (4.8.1932), s. 1+3

Tragický skon 16letého studenta Dne 3. srpna t. r. o 17. hodině 50 min. došlo v Třídě legií v Č. Budějovicích, poblíže továrny „Ripet“ ku srážce osobního automobilu značky O-III-330 s cyklistou Rudolfem Vavrdou, 16letým studujícím z Čes. Budějovic. Vavrda utrpěl viditelné zranění na hlavě a ježto zůstal na místě v bezvědomí, byla povolána ochranná stanice, která ho okamžitě dopravila do všeobecné nemocnice, kde konstatováno velmi vážné – proražení lebeční kosti a provedena okamžitá operace. Zranění bylo však tak životu nebezpečné, že Vavrda mu ještě téhož dne o 23. hodině podlehl. Auto, s nímž se Vavrda srazil řídil jeho majitel Jindřich Beránek, 30letý majitel autosprávkárny z Třeboně. Týž byl podržen v zajišťovací vazbě do vyšetření příčiny srážky.
Zdroj: Republikán, roč. 14/1932, č. 59 (8.8.1932), s.2

Jihočeské listy, roč. 38/1932, č. 61 (6.8.1932), s. 4

Jihočeské listy, roč. 38/1932, č. 61 (6.8.1932), s. 4

Volbracht

VOLBRACHT, Jindřich – mistr pekařský v Strakonicích, Malé náměstí č. 102, manžel Libuše, rozené Boček. Narozený v Strakonicích (11.VI.1902)
(†21.4.1935, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Automobilová katastrofa v rodině okresního hejtmana. Do Čes. Budějovic přijeli na Boží hod velikonoční ztráviti svátky manželé Volbrachtovi ze Strakonic, k rodině českobudějovického okresního hejtmana V. Bočka, jehož jest pí Volbrachtová dcerou. Po polednách vyjel si p. Volbracht na výlet na Českokrumlovsko autem, do něhož přibral dvě svobodné švagrové Miladu a Vlastu. Ve večerních hodinách vraceli se všichni tři vozem, řízeným 33letým majitelem pekařského závodu, Jindřichem Volbrachtem, do Čes. Budějovic.
Kolem 19.50 projížděli obcí Kamenný Újezd a měli dále přejeti železniční trať České Budějovice – Hor. Dvořiště. Závory na přejezdu trati byly spuštěny, ježto se po trati již blížil osobní vlak jedoucí z Čes. Budějovic. Z nevysvětlitelné dosud příčiny narazilo auto v prudké jízdě na závory. Následky tohoto neštěstí byly hrozné. Všechny tři osoby sedící ve voze byly smrtelně zraněny. Automobilisté, jedoucí kolem, poskytli zraněným první pomoc a přivolali okamžitě českobudějovickou záchrannou stanici. Sanitní auto dojelo na místo neštěstí, vzdálené od Čes. Budějovic 8 km, za pouhých 10 minut. Zatím byli soukromými auty převáženi již zranění p. Volbracht a sl. Milada Bočková do Masarykovy nemocnice v Čes. Budějovicích. Tamtéž dopravilo sanitní auto třetí zraněnou, slečnu Vlastu Bočkovou.
Těžce zraněná sl. Milada Bočková zemřela cestou do nemocnice, podlehnuvší těžkým zraněním na hlavě. Při vjezdu do nemocniční brány skonal také zraněný majitel pekařského závodu Jindřich Volbracht. Zranění třetí cestující nešťastného auta, slečny Vlasty Bočkové jest vážné, nikoli beznadějné. Sl. Vlasta Bočková seděla na nouzovém sedadle vzadu v malém voze Aero, zatím co její sestra seděla vedle svého švagra řídícího vůz. Zranění přivodily si všechny osoby prudkým nárazem hlavami na spuštěné závory. Oběma zesnulým byly proraženy lebeční kosti.
Na místo neštěstí dostavili se okamžitě četníci z Kamenného Újezda, kteří vyšetřují bližší okolnosti této velikonoční tragedie. Mrtvoly obou zvěčnělých byly během noci na pondělí dopraveny po lékařském ohledání do márnice městského hřbitova sv. Otilie. Auto bylo značně poškozeno. V Čes. Budějovicích a blízkém okolí vyvolalo neštěstí velké vzrušení celé veřejnosti.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, č. 32 (24.4.1935), s. 1

Automobilové neštěstí u Českých Budějovic. Z Č. Krumlova vraceli se do Č. Budějovic autem zn. „Aero“ na Boží Hod před 8. hod. več. dvě dcery českobudějovického okres. hejtmana dr. Bočka. Vůz řídil jejich švagr Jindř. Volbracht, majitel stroj. závodu pekařského ve Strakonicích. Za Kamen. Újezdem směrem k Č. Budějovicům k 8. hod. več. narazilo neosvětlené auto, jedoucí neobyčejnou rychlostí na spuštěné závory u železn. tratě, opomenuvše výstražného znamení hlídače tratě, obě závory s neobyčejnou prudkostí podjelo a značně demolované jelo jelo ještě 70 m po silnici. Nárazem rozdrcená část auta a rovněž kůl závory způsobily v předu sedícímu J. Volbrachtovi a a 20leté M. Bočkové smrtelné zranění na hlavě, že při převážení do českobud. nemocnice oba zemřeli. – Mrtvoly obou pak byly ještě v neděli v noci uloženy do rakví a odvezeny na zdejší hřbitov. Druhá slečna v autu sedící, 18letá A. Bočková, utrpěla těžký otřes mozku a je naděje na uzdravení. Zpráva některýchnovin, že byla zabita choť J. Volbrachta, není pravdivá – ta zůstala ve Strakonicích. V Č. Budějovicích a okolí vyvolalo toto neštěstí velké vzrušení celé veřejnosti, která želí tragického skonu členů rodiny p. okresního hejtmana.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 29/1934-1935, č. 86 (24.4.1935), s. 1

Vrba

VRBA, Josef – cikán, syn Anny Vrbové, cikánky ze Starého Sedla, pol. okres Písek, narozen 26/11 1891 v Dobříši, pol. okres Příbram, příslušný do Bukové.
(†24.12.1920, zastřelen cikánem u železničního mostu ve vitínském lese. (snímek není digitální))
Zemřel na zakrvácení následkem střelné rány podle ohledacího lístku soudní komise okresního soudu lomnického dr. Mácou, soudním znalcem a dr. Ant. Pfeiferem, soudcem. Více zde.

Řím.-katol. far. úř. Ševětín, matrika Z 1865-1949 (ÚM Ševětín)

Řím.-katol. far. úř. Ševětín, matrika Z 1865-1949 (ÚM Ševětín)

VRBA, Václav – hlídač městských sadů v Č. Budějovicích, Třída čsl. legií č. 51, manžel Kateřiny rod. Fridkové. Narozený 2/9 1855 v Č. Budějovicích
(†30.9.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Stařec poražen cyklistou a zraněn až k smrti. Dne 29. září 1932 o 16. hod. 10 min. poražen byl cyklistou na rohu Otakarovy a Skuherského ulice v Č. Budějovicích Václav Vrba, 77letý hlídač městských sadů z Č. Budějovic. Týž stěžoval si na velké bolesti v hlavě a byl proto přivolanou záchrannou stanicí dopraven do všeobecné nemocnice. Tam po důkladném prohlédnutí konstatováno zranění velmi vážné, označené jako smrtelné (zlomenina lebky), kterému stařec také dne 30. září 1932 po 10. hod. dopolední podlehl.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 27/1932-1933, č. 1 (1.10.1932), s. 2

Wagner

WAGNER, Josef – manželský syn Ondřeje Wagnera, obyvatele v Krčíně, syna † Vavřince Wagnera, sedláka tamtéž a jeho manželky Marie roz. Lust z Krčína č. 14 a Marie, dcery † Alberta Kuppelhubera, sedláka v Dlouhé Stropnici č. 62 a jeho manželky Evy roz. Grip z Pasek (Schlagles)
(†28.1.1831, Krčín 3 (Nové Hrady). URI:digi.ceskearchivy.cz)
svobodný čeledín, rozen v Nových Hradech. Zemřel udušením následkem výkonu soudního rozhodnutí (více zde)
(†26.7.1876, České Budějovice, Staré město I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Weber

jude

WEBER, Adolf – dle vlastního sdělení z Kulikova v Haliči (Kulikow, Galizien), bydlištěm v Budějovicích, syn Mojžíše Webera a Baše roz. Weber
(*10.8.1875, Kulikov)
(∞7.11.1905 s Rosou Langerovou, Rožmberk nad Vltavou. URI:badatelna.eu)

WEBER, Josef Theodor – manželský syn Adolfa Webera, agenta, narozeného v Kulikově v Haliči (Kulików, Galizien), bydlištěm v Budějovicích, nemanželského syna Mojžíše Webera a jeho manželky Baschy roz. Weber a Rosy Langer z Načeradce (Natscheradetz, okres Benešov), dcery Samuela Langera, kupce, a jeho manželky Marie roz. Wotzasek
(*28.3.1908, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†3.11.1941, Osvětim)

Protokol o transportu bratří Weberových z vedoucí úřadovny říšské státní tajné policie v Brně (Geheime Staatspolizeileitstelle Brünn) do Osvětimi ze dne 24. října 1941

Protokol o transportu bratří Weberových z vedoucí úřadovny říšské státní tajné policie v Brně (Geheime Staatspolizeileitstelle Brünn) do Osvětimi ze dne 24. října 1941

Kartotéční lístky bratří Weberových z Osvětimi - bloku 11

Kartotéční lístky bratří Weberových z Osvětimi – bloku 11

weber-bohdan-farbe

Úmrtní list Bohdana Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Úmrtní list Bohdana Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

WEBER, Rudolf Jaroslav – manželský syn Adolfa Webera, agenta, narozeného v Kulikově v Haliči, okresu Žovkva (Kulików, Źolkiew, Galizien), syna Mořice Webera a Barbary roz. Weber a Rosy Weber, narozené v Opařanech u Tábora, dcery Gabriela Langer a jeho manželky Marie roz. Waldek
(*28.1.1911, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†3.11.1941, Osvětim)

weber-jaroslav-farbe

Úmrtní list Jaroslava Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Úmrtní list Jaroslava Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Weselak

WESELAK, Johann – manželský syn Václava Weselaka, kolářského mistra v Krumlově, Plešivec č. 252, syna koláře v Práčově č. 2 Jakuba Weselaka a jeho manželky Marie roz. Gilek (Jílek) z Oseku a Marie, dcery sedláka v Lověšíně č.1 Alberta Lausekera a jeho manželky Johany roz. Pisko z Posudova (Stüblern)
(*19.12.1892, Český Krumlov — Plešivec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kolář, narozen v Krumlově, Plešivec (Flössberg) č. 239, manželský syn Václava Weselaka, kolářského mistra v Krumlově č. 252 a jeho manželky Marie roz. Lauseker z Lověšic (Lobiesching)
(∞2.6.1919, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jan WESSELAK, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jan WESSELAK, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Wittner

WITTNER, Franz – manželský syn Jakuba Wittnera, sedláka v Homolích č. 3, manželského syna Adalberta Wittnera, sedláka v Homolích č. 28 a jeho manželky Marie roz. Bauer z Roudného č. 3 a Marie, manželské dcery Jana Schmidta, sedláka v Homolích č. 3 a jeho manželky Marie roz. Wittner z Homolí č. 28
(*15.10.1884, Homole 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞19.4.1910, Boršov nad Vltavou s Veronikou Seiler. (snímek není digitální))

WITTNER, Johann – manželský syn Franze Wittnera, sedláka v Homolích č. 3, tamtéž narozeného, manželského syna Jakuba Wittnera, sedláka v Homolích č. 3 a jeho manželky Marie roz. Schmidt z Homolí č. 3 a Veroniky, manželské dcery Václava Seiler, sedláka v Roudném č. 19 a jeho manželky Marie roz. Erhart z Vráta (Brod)
(*4.2.1911, Homole 3. (snímek není digitální))
(∞27.10.1934, Boršov nad Vltavou s Růženou Vítek. (snímek není digitální))

„Gestapák“

cop. zde 27./10. 1934 s Růženou Vítek p. 44

podle oznámení okr. úř. v Č. Budějovicích 25./4. 1940 č. 3/202ai1940 „ausgetreten aus der r-k. Kirche u. bleibt „gottgläubig“.

† sebevraždou 1./9. 1946. +Č. Bud. ve vězení

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 27 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 27 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Johann WITTNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Johann WITTNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

býv. krim. asistent Gestapa, posl. bytem Litvínovice 41, nar. v Homolích, manžel Růženy roz. Vítkové. Zemřel na následky střelného zranění hlavy (Vulmus sclopetarium capitis, sebevražda)
(†1.9.1946, policejní ředitelství, Dr. Ed. Beneše, České Budějovice. (snímek není digitální))

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice - sv. Mikuláš, matrika Z 1939-1949 (MÚ České Budějovice)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – sv. Mikuláš, matrika Z 1939-1949 (MÚ České Budějovice)

Wölfl

WÖLFL – SMOLIN, Jakub – nemanželský syn Terezie, dcery Václava Smoly, ševcovského mistra v Myslkovicích a jeho manželky Anny
(*17.7.1814, České Budějovice, Pražské předm. 117. URI:digi.ceskearchivy.cz)

(1834) podmyslivec u hraniční stráže, 8. setniny
(1840-1846) nádeník v Praze

WELFEL, Wenzel – manželský syn Alexandera Wölfla, invalidy od 11. dělostřeleckého pluku, tambora a Terezie, dcery Václava Smolíka, ševce z Myslkovic a jeho manželky Anny
(*28.9.1823, Zhoř. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 332, poř. č. 91

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 332, poř. č. 91

WÖLFL, Leopold – manželský syn Antona Wölfla, dělníka v Budějovicích, zde též narozeného, manželského syna Tomáše, kováře v Budějovicích a jeho manželky Juliany rozené Kaiser v Homolích a Marie, narozené v Budějovicích, dcery Josefa Fučíka, nádeníka v Budějovicích a Veroniky rozené Fiala z Bavorovic
(*18.10.1892, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
tovární dělník, vojín 14. polní roty 91. pěšího pluku. Střelen do hrudi
(†26.7.1915, Sokal (Halič). URI:kramerius.army.cz)

Wollner

WOLLNER, Josef – sluha v domácnosti u p. Adalberta Knappa, manželský syn Tomáše, sedláka v Homolích a jeho manželky Anny roz. Wollnerové
(∞12.11.1833, České Budějovice (sv. Mikuláš). URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Johann – manželský syn Josefa Wollnera, obyvatele v Homolích, syna Tomáše Wollnera, sedláka v Homolích a jeho manželky Anny roz. Tondl z Litvínovic č. 4 a Marie, dcery Jana Houdka, šafáře ve Čtyřech Dvorech č. 4 a jeho manželky Kateřiny roz. Konop z Radostic č. 12
(*9.5.1839, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající sedlák v Homolích č. 27, manželský syn Josefa, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Marie roz. Houdek ze Čtyřech Dvorů č. 4
(∞22.2.1870, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
výměnkář v Homolích č. 27, vdovec po † Kateřině roz. Motz z Vráta č. 26, narozen v Homolích
(†20.5.1919, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Adalbert – manželský syn Jana Wollnera, sedláka v Homolích č. 27, syna Josefa Wollnera, výměnkáře tamtéž a jeho manželky Marie roz. Houdek ze Čtyřech Dvorů č. 4 a Kateřiny, manželské dcery Adalberta Motze, sedláka ve Vrátě č. 26 a jeho manželky Anny roz. Wölfl z Hlinska
(*4.4.1885, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞13.5.1919, Zlatá Koruna. (snímek není digitální))
(†22.6.1945, Homole. (snímek není digitální))

+ 22.6.1945 se oběsil v lese u Homolí (IX–146)

8. Februar 43.
Geheim !

An den Wehrmachtsbevollmächtigten beim Reichsprotektor und Befehlshaber im Wehrkreis Böhmen und Mähren, Herrn Generalleutnant Toussaint o. V. i. A., Prag.

Betr.: Verhalten von Angehörigen der Luftflotten-nachrichtenschule Budweis am 3.2.1943.
Verg.: Ohne.

Soeben geht bei mir folgender Bericht ein, den ich zuständigkeitshalbermit der Bitte um Kenntnis-nahme weiterleite:

„Am 3.2.43 trug sich im tschechischen Gasthaus Heizl in Hummeln Nr. 83 bei Budweis folgender Vorfall zu:
Obwohl an diesem Tage der Fall von Stalingrad und die Beendigunng des Heldenkampfes der 6. Armee bekanntgegeben worden war, erhielt der NSDAP-Ortsgruppenleiter von Hummeln, Karl Wittner, davon Kenntnis, daß im dortigen tschechischen Gasthaus Heinzl getanzt wird. Er beauftragte den dortigen deutschen Regierungskomissar Pg. Wittner – Binder, nach dem Rechten zu sehen, welcher bereits in 100 Meter Entfernung hören konnte, daß in dem Gasthaus Musik gespielt wird. Durch einen Blick durchs Fenster konnte er feststellen, daß getanzt wurde. Als er in die Gaststube eintreten wollte, war die Tür verschlossen. Auf sein Klopfen kam der tschechische Gastwirt heraus. Auf die Frage, ob hier getanzt wird, laugnete er. Wittner-Binder ging hierauf in die Gaststube und fand dort zwei Unteroffiziere und drei Gefreite in Gesellschaft von zwei Mädchen, von denen eine die Dienstmagd des Regierungskomissars und die andere die Tochter des Bauern Adalbert Wollner aus Hummeln Nr. 27 war.
Wittner-Binder stellte die Anwesenden zur Rede, wieso sie trotz des Verbotes tanzen könnten und fragte sie, ob sie nicht wissen, daß durch das Ereignis in Stalingrad ein allgemeines Unterhaltungsverbot erlassen wurde. Daraufhin erklärte einer der Unteroffiziere, welcher später angab, Eigel zu heißen: „Ich habe das genau so gehört wie Sie und weiß, was verboten und was erlaubt ist. Überhaupt wer sind Sie?“ – Wittner-Binder sagte, daß er der zuständige Regierungskomissar sei, welcher dafür verantwortlich ist, daß die Vorschriften in seiner Gemeinde eingehalten werden. Eigel bezweifelte dies und forderte ihn auf, sich zu legitimieren. Der Regierungskomissar lehnte dies ab und berief sich auf Gastwirt, welcher seine Angaben bestätigte. Dem Unteroffizier genügte dies jedoch nicht und er verlangte daher nachdrücklichst eine Legitimierung. Als W. deis abermals ablehnte, kam es zu einem Wortwechsel, der Unteroffizier verstellte ihm den Weg zur Tür mit dem Bemerken: „Sie verlassen nicht früher das Lokal, bevor Sie sich nicht legitimiert haben.“ Im weiteren Wortwechsel wurde dem Regierungskomissar u. a. vorgeworfen, daß er Zivilist sei und nur in der Heimat her…achiniere. Ein anderer Wehrmachtsangehöriger machte Anstalten, gegen W. tätlich vorzugehen, wurde aber von einem anderen Unteroffizier zurückgedrängt. W. bekam Schimpfworte zu hören, wie:
„Sie Schweinehund, Sie Halbjude“ u. a. mehr. In einem weiteren Wortwechsel, der sich hauptsächlich darum drehte, ob die Türe versperrt war, wurde der Gastwirt vom Regierungskomissar aufgefordert, dessen Vertreter zu holen, da er selbst nicht bis früh dort stehen bleiben könne. W. erklärte weiters, daß der Ortsgruppenleiter von der Tanzerei Kenntnis habe und er von ihm beauftragt worden sei, die Unterhaltung einzustellen. Der Unteroffizier erklärte hierauf, es könnte sich jeder Schuster das Parteiabzeichen anstecken. Dem Regierungskomissar gelang es schließlich doch noch, nach Hause zu kommen, doch sah er von seiner Wohnung aus, daß im Gasthaus noch Lichte brannte und musiziert wurde. Um 1.30 Uhr verliessen sie das Gasthaus und waren dann noch am Dorfplatz zu hören, wie sie musizierten und sangen. Nach der erfolgten Sondermeldung hatte das Verbot von Unterhaltungen und Lustbarkeiten jeder Art bei der Bewölkerung von Hummeln tiefsten Anklang gefunden, umso beschämender fand die deutsche Bewölkerung von Hummeln an diesem Abend das Verhaltender Soldaten.“

ᛋᛋ-Standartenführer

Zpráva o nepřístojném chování příslušníků Luftflotten-Nachrichtenschule 4 Budweis v homolském hostinci v den pádu Stalingradu (Národní archiv České republiky, fond Státního tajemníka u říšského protektora v Čechách a na Moravě, inv. č. 2019, sign. 109-7/26, karton 117)

WOLLNER, Franz – manželský syn Franze Wollnera, sedláka v Mladém č. 7, manželského syna Jakoba Wollnera, sedláka v Mladém č. 7 a jeho manželky Kateřiny roz. Seiml z Mladého a Marie, manželské dcery Johanna Gschmeidy, sedláka v Mladém a jeho manželky Marie roz. Jaksch z Haklových Dvorů
(*8.9.1887, Mladé 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞21.2.1922 s Annou Liebl, České Budějovice. (snímek není digitální))

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Policejní ředitelství České Budějovice, inv. č. 645, karton 904

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Policejní ředitelství České Budějovice, inv. č. 645, karton 904

WOLLNER, Jakob – manželský syn Franze Wollnera, sedláka v Mladém č. 7, manželského syna Jakuba Wollnera, sedláka tamtéž a jeho manželky Kateřiny roz. Seiml z Mladého a Marie, manželské dcery Johanna Gschmeidy, sedláka v Mladém a jeho manželky Marie roz. Jaksch z Haklových Dvorů
(*26.4.1891, Mladé 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Četař 91. pěšího pluku. Rolník, bytem v Mladém, od 1.4.1939 Ortsbauernführer NSDAP, Ortsgruppe Hodowitz Nr. 9, členem SdP, NSKK a SA. Kandidát za Sudetendeutsche Partei ve volbách do obecních zastupitelstev dne 29.5.1938. Ve vazbě od 26. června 1945 od 8. hodiny. Odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Českých Budějovicích dne 21. února 1945 na odpykání trestu ve výši 8 let v pracovních oddílech, náhradě nákladů trestního řízení, ztrátě cti na doživotí a propadnutí jmění ve prospěch státu. Rada ONV se 9. října 1946 usnesla, že trvá na výkonu trestu. V roce 1947 byl trestanec Jakub Wollner nasazen v Pečkovském mlýně, v papírnách ve Větřní (Český Krumlov). Okresní prokuratura v Českých Budějovicích upustila od dalšího výkonu trestu za účelem odsunu. Propuštěn podmíněně z příkazu Ministerstva spravedlnosti o 6. hodině ranní dne 5. února 1951 a byl dodán do internačního střediska pro odsun v Chebu (Reichenbach im Täle, Kreis Göppingen).

WOLLNER, Marie – manželská dcera Jakoba Wollnera, sedláka v Homolích č. 44, manželského syna Jakuba Wollnera, někdejšího sedláka v Homolích č. 44 a jeho manželky Terezie roz. Martschini z Homolí č. 30 a Marie Schwarz, manželské dcery Matěje Schwarze, sedláka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Wotruba z Homolí č. 20
(*1.5.1900, Homole 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)
narozena v Homolích č. 44, manželská dcera † Jakuba Wollnera, hospodáře v Homolích č. 44 a Marie roz. Schwarz z Homolí č. 20
(∞15.2.1927 s Johannem Grillem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Jakob – manželský syn Jakoba Wollnera, sedláka v Homolích č. 44, manželského syna Jakuba Wollnera, někdejšího sedláka v Homolích č. 44 a jeho manželky Terezie roz. Martschini z Homolí č. 30 a Marie Schwarz, manželské dcery Matěje Schwarze, sedláka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Wotruba z Homolí č. 20
(*13.7.1910, Homole 44. (snímek není digitální))

wollner_01_a

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 19 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 19 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Jakub WOLLNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jakub WOLLNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Wundrak

WUNDRAK, Gustav – obchodní zástupce (major v záloze), ženatý, bytem v Linci, Götheova 57. Narozený 13/1 1880 v Mafersdorfu, okr. Liberec
(†12.12.1936, České Budějovice (krajská věznice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

sebevražda oběšením (ohled. list 381)
byl odsouzen pro špionáž k dlouhému žaláři
Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Lince 15/12 1936 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č Buděj. ddto 15/XII 1936 č. 17/337 převezena

Zacharda

ZACHARDA, Tomáš – manželský syn Jakuba Zachardy, sedláka, syna Matouše Zachardy, sedláka z Újezda č. 55 a jeho manželky Johany roz. Paule z Újezda č. 37 a Marie, dcery Vavřince Nawary, sedláka z Branšova č. 4 a jeho manželky Terezie roz. Nawara z Dubnýho č. 8
(*9.12.1858, Kamenný Újezd. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář v Doudlebech č. 28, narozen v Kamenném Újezdě
(†18.3.1926, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Záhorka

ZAHORKA, Maxmilian – manželský syn Václava Zahorky, továrního dělníka v Budějovicích, syna zedníka Josefa Zahorky a jeho manželky Anny roz. Filipek z Lomnice a Marie Anny, dcery Šimona Jungschaffera, dělníka v porcelánce (Weißdreher) v Budějovicích a jeho manželky Anny roz. Liebl
(*2.3.1908, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Maxmilian ZAHORKA, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Maxmilian ZAHORKA, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Zahradník

ZAHRADNÍKOVÁ, Jozefína – manželská dcera Josefa Zahradníka, světem jdoucího kramáře z Bludova č. 5, manželského syna Jana Zahradníka, nádeníka z Bludova a jeho manželky Anny roz. Jagl ze Zruče a Františky, manželské dcery † Matěje Kováře, kramáře ve Vlkonicích a jeho manželky Anny roz. Fixl z Křeče
(*1.1.1900, Nová Ves (farnost Brloh). URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞11.4.1921 s Josefem Habichem, Hosín. (nedigitalizovaná matrika))

ZAHRADNÍK, Václav – manželský syn Josefa Zahradníka, světem jdoucího kramáře z Bludova č. 5, manželského syna Jana Zahradníka, nádeníka z Bludova a jeho manželky Anny roz. Jagl ze Zruče a Františky, manželské dcery † Matěje Kováře, kramáře ve Vlkonicích a jeho manželky Anny roz. Fixl z Křeče
(*1.1.1900, Nová Ves (farnost Brloh). URI:digi.ceskearchivy.cz)
trhovec v Českých Budějovicích, narozen v Nové Vsi č. 32, manželský syn † Josefa Zahradníka, kramáře z Bludova č. 5 a † Františky roz. Kovářové z Netřebic
(∞27.12.1923 s Annou Kovářovou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZAHRADNÍKOVÁ, Marie – manželka trhovce Jana ve Zlivi č. 178, rodem Fiala. Narozena 25.3.1869 v Chrášťanech
(†10.11.1930, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZAHRADNÍK, Jan – trhovec ve Zlivi č. 44, manžel Terezie, rodem Štilic. Narozený 1903 v Břehově, okres Hluboká n/Vlt.
(†23.10.1936, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)