Archiv pro štítek: Plzeňský kraj

Berousek

BROUSEK recte BEROUSEK, Josef – tělocvičný umělec, manželský syn Silesia Brouska recte Berouska, gymnastika světem jdoucího, komedianta, syna Ignáce Brouska, loutkáře, a Josefy, dcery Jana Schmieda, loutkáře světem jdoucího
(*1870, Kakejcov. URI:www.portafontium.de)
(∞1895, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Blüml

BLEMEL, Eleonora – dcera Václava Blemel, komedianta z Aupic (Úpice, okr. Trutnov)
(†16.2.1841, Vlachnovice 8. URI:digi.ceskearchivy.cz

BLÜMMEL, Antonín – manželský syn Ignáce Blümela, infanteristy od slavného c.k. pěšího pluku č. 54 – Froon, 8. kompanie hejtmana von Mataussek a Alžběty, dcery Antonína Seiffried z Weitry a jeho manželky Josefy
(*8.6.1818, Trhové Sviny 100. URI:digi.ceskearchivy.cz
nájemník, syn Ignáce Blümla, obyvatele zde č. 100 a jeho manželky roz. Pfeiffer z Vitoraze č. 7
(∞9.7.1851, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz s Marií Machovou)

BLÜMLOVÁ, Anna – dcera Jakuba Blümla, kramáře v Březí a Kateřiny roz. Vinkler z Plánic
(∞12.8.1871, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz s Ignácem Habichem)

BLÜMEL, Rozalia – dítě Antonína Blümla, pilaře ze Svinů 306, rodilého z Jílovic a Marie roz. Fiala z Bavorova č. 18 (vagabundi)
(†8.1.1862, Libín 5. URI:digi.ceskearchivy.cz

Broudré

BROUDRE, Viktor Jan Antonín – manželský syn Karle Broudre, obchodníka v Plzni, syna Emanuela Broudre, kupce v Praze č.d. 910-II a jeho † manželky Anny roz. Tittelovy z Prahy a Josefiny, dcery † Viléma Hanla, měšťana a obchodníka v Praze a jeho manželky Barbory roz. Schmidl z Vídně
(*18.6.1872, Plzeň. URI:portafontium.cz)

BROUDRÉ, Berta (Tomaschek) – narozena v Borovanech, manželka Viktora Broudréa, úředníka Škodových závodů v.v. v Plzni
žena Viktora Broudre, úředníka Škodových záv. v.v., rodem Tomášek. Narozená 8/3 1876 v Borovanech, okres Trhové Sviny
(†12.12.1932, Plzeň. URI:portafontium.cz, URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla arciděkanským úřadem v Plzni ku pohřbu zde propuštěna a s povolením okres. úřadu v Plzni ddto. 13/12 1932 č. 17-Br-614 sem převezena.

Čížek

ČÍŽEK, Čestmír – četař, pilot. Zabil se následkem zřícení letadla (LVG C VI). Narozen v Horním Stupně u Plzně. Převoz svolila okresní politická správa v Milevsku 28/11 1919. Pohřben v Brandýse nad Labem
(† 25.11.1919, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Fischer

FISCHER, Josef – děkan třeboňský, biskupský notář, konsistoriální rada, biskupský vikář, vrchní školdozorce a majitel zlatého záslužného kříže s korunou, rodilý z Nové Kdyně.
(†1867, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

Flachs

FLACHS, Václav – manželský syn Jana Flachse, komedianta z Vlašimi a jeho manželky Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky Anny Tolarovy ze Záluží
(*7.3.1837, Skuhrov. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
herec s loutkama z Vlásenice č. 10, vlastní syn † Jana Flachsa, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a matky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic
(∞4.11.1862, Veselíčko s Eleonorou HubenouURI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Maria – manželská dcera Jana Flachse, světemjdoucího komedianta z Vlásenice, syna Jana Flachse, komedianta z Vlásenice a jeho manželky † Kateřiny roz. Dubský, komedianta z Kaňku a Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky † Anny roz. Toral, šafáře ze Spáleného Poříčí
(*11.1.1850, Velká 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – (matka) dle vlastního udání Josefa Plaktová z Vlásenice č. 1, okresu Tábor, recte Flachsová z Červené Lhoty
(*1857, Jesenice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
kočující herec, nar. v Jesenici, příslušný do Vlásenice, vdovec
(∞1920, Tábor (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Jan – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10, manželského syna † Jana Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a jeho manželky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce s loutkama z Budislavi č. 35 a jeho manželky Marie roz. Dubské z Mirovic
(*17.2.1863, Stehlovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – manželský syn Václava Flachse, herce neb komedianta z Vlásenice, manželského syna † Jana Flachse, herce z Vlásenice a jeho manželky Cecílie roz. Honsknechtové z Vlásenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce z Budislavi a jeho manželky Marie roz. Hubené z Budislavi
(*20.9.1864, Smrkovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, František – obchodník s galanterijním zbožím v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Kateřina – manželka Františka Flachse, majitele galanterie v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, František – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkami, příslušného do obce vlásenické, manželského syna Jana Flachsa, loutkáře ve Vlásenicích a jeho manželky Cecílie roz. Holzknechtovy z Březnice a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, loutkáře z Budislavě a jeho manželky Marie, dcery Matěje Dubského, loutkáře z Mirovic
(*10.2.1881, Psárov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín c. k. 91. pěšího pluku
(†13.11.1914, Valjevo. Pohřben: Žanać, Valjevo nebo †19.11.1914, Žvimrta u Kamenicu – Srbsko)

FLACHS, Anton – syn Františka Flachse, herce s marionetami (Marionettenspieler) z Předměřic, tamtéž příslušného, manželského syna † Adama Flachse, herce s marionetami a Josefy roz. Dubské z Předměřic a jeho manželky Alžběty Urbanové, manželské dcery † Františka Urbana, herce s marionetami z Bukovníku a Anny roz. Stýblové z Lipí
(*1883, Radčice. URI:portafontium.de)
loutkoherec, nar. v Račicích č. 15, manželský syn Františka Flachse, loutkoherce ve Staších a Alžběty Urbanové z Bukovníku
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Svobodník 11. pěšího pluku c.k. armády, 32. střeleckého pluku československých legií, četař 2. kulometné roty 6. divize československých legií v Itálii. V rámci 11. pěšího pluku (štábem v Písku) zajat 3. listopadu 1916 u San Grado di Merna, k legiím zařazen 15. dubna 1918.
Zdroj: databáze legionářů VÚA v Praze

FLACHSOVÁ, Terezie – dcera Františka Flachse, obchodníka v nádobí, narozeného v Pěšovicích, syn Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, narozené ve Strmilově, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 211 a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1900, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dcera Františka Flachse, obchodníka v Hodovicích č. 113 a Kateřiny roz. Hubený ze Strmilova
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Karel – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1898. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Bohumil – manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka v Kamenném Újezdě č. 46, manželského syna Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty rodem Urban z Bukovníka a Kateřiny, manželské dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 221 a jeho manželky Rozálie rodem Pleml z Neveklova
(*30.3.1906, Kamenný Újezd č. 46. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání lidu 1921))
dělník ve Včelné č. 95, manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka ve Včelné č. 95 a jeho manželky Kateřiny roz. Hubený z Ledenic č. 221
(†29.11.1925, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Adolf – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1907. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Vojtěch – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1912. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Antonín – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1916. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Václav – syn Františka Flachse, loutkáře z Předmíře, syna Františka Flachse, herce, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře, obchodníka z Ledenic a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1897, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Růžena – dcera Antonína Flachse, sluhy u železnice a Terezie Flachsové
(*1920, České Budějovice – Hodějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Julie – manželská dcera Jana Flachse, majitele loutkového divadla z Vlásenice u Tábora a matky Anny rozené Kočkové z Kraselova č. 6
(†1895, Chrastiny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLAKSOVÁ, Antonie – dcera Marie Kilianové rodem Flaksové, vdovy po † Josefu Kilianovi, kramáři v Bukovsku, manželské dcery Karla Flakse, kramáře z Benešova č. 14 a Anny roz. Koželuška z Kasejovic č. 18, narozena v Majdaleně č. 12
(†9.7.1905, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Gruber

GRUBER, Ferdinand Václav – knihovní u c. k. soudu v Bosenském Brodě, (fara Bosenský Brod) – Bosna – , syn manželů Josefa Grubra, truhláře v Plzni č. -, a Anny, rodem Brunn z Plzně č. -, vdovec po †Anně rodem Csaks ze Staro Čiče (Chorvatsko); náboženství římsko-katolického. Narozen v Plzni čís. 145, okres a hejtmanství Plzeň
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jung

JUNG, Prokop – manželský syn Václava Junga, majitele loutkového divadla z Vonoklas, syna Josefa Junga, loutkáře z Vonoklas a jeho manželky Josefy roz. Kočkové z Kraselova a Marie, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníka a jeho manželky rodem Stýblové z Lipí
(*22.2.1887, Čejkovy. URI:portafontium.cz)
kočující akrobat, příslušný do Vonoklas, hejtmanství Smíchov, okres Zbraslav, nar. v Čejkovech č. 9, okres Sušice, manželský syn Václava Junga, loutkoherce z Vonoklas a Marie roz. Urbanovy z Bukovníka, okres Sušice
(∞22.8.1910 s Karolínou Habichovou, Liboc. URI:ahmp.cz)
brusič a majitel loutkového divadla, světem jdoucí, manžel Karolíny rodem Jung
(†20.3.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Katz

jude

KATZ, David – izraelita, křtěný v Netolicích jako Jan Nepomuk Netolický. Syn Jakuba Katze ze Stádlce a Ester.
(≈1796, Netolice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KATZOVÁ, Hilda – účetní, původem z Horažďovic, dcera obchodníka Gustava Katze a Alžběty roz. Weilové
(∞1923, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kopecký

KOPECKY, Josef – nemanželský syn Johana Kopeckého, loutkoherce z Mirotic, syna Matěje Kopeckého, hodináře v Miroticích a jeho manželky Rozálie roz. Hulcepel z Mirotic a Antonie, dcery Antonína Tříšky, loutkoherce (Taschenspieler Marionettenspieler) z Brandýsa a jeho manželky Anny roz. Ječný ze Smíchova
(*14.10.1846, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOPECKÁ, Anna – dcera po † Janu Kopeckým, komediantu s marionetami z Mirotic č. 51 a jeho manželky Magdaleny roz. Haudek z Mirotic č. 62
(∞1860, Mirotice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOPECKÁ, Růžena – manželská dcera Mořice Kopeckého, deštníkáře ve Volyni č. 164, syna Antonína Kopeckýho, loutkoherce a deštníkáře v Přečíně č. 25 a matky Anny rodem Šoňka z Kolodějí a Františky, dcery Josefa Junga, loutkoherce z Vokoklas a matky rodem Kočkové z Kraselova
(*19.6.1890, Strakonice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOPECKÝ, Matěj Josef – manželský syn Jana Kopeckého, loutkáře z Mirotic č. 150, nyní v Nové Kdyni č. 136, manželského syna Tomáše Kopeckého, loutkáře z Mirotic č. 150 a jeho manželky Josefy rodem Dubské z Vltavotýna a Josefy, manželské dcery Josefa Lagrona, loutkáře z Malého Dřešínka č. 7 a jeho manželky Františky roz. Pflegr z Radměřic
(*14.12.1893, Nová Kdyně 136. URI:portafontium.cz)

KOPECKÁ, Růžena – manželská dcera Františka Kopeckýho, podomního obchodníka v Kostelci n/Orl č. 209, nar. 27/9 1845 v Malé Černé č. 67, okr. Kostelec n. O., manželského syna Václava Kopeckých, rolníka z Malé Černé č. 67 a choti jeho Anny rodem Kopecký z Nové Vsi č. 60 a Barbory, nar. 3/12 1853, manželské dcery † Františka Kubiasa, paprskáře z Merklovic č. 20 a manželky jeho Barbory rodem Koskový z Merklovic č. 20
(*5.10.1897, Kostelec nad Orlicí)

SOA Zámrsk, řím.-katol. f. ú. Kostelec n. Orl., N 1888–190, sign. 77-6159, f. 207.

SOA Zámrsk, řím.-katol. f. ú. Kostelec n. Orl., N 1888–190, sign. 77-6159, f. 207.

Lepař

LEPAŘ, Vladimír – poručík, pilot, narozen 13. září 1890 v Plzni. Manžel Štěpánky. Zabil se následkem zřícení letadla. Převoz svolila okresní politická správa v Milevsku 28/11 1919. Pohřben v Praze na Olšanech
(† 25.11.1919, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

Martínek

MARTÍNEK, Vincenc

Narodil jsem se v Oseku r. 1895. vychodiv školy obecné a měšťanské, následkem smrti svého otce ostal jsem hospodařiti s matkou na chalupě č.p. 18., následkem světové války v r. 1914. byl jsem v r. 1915. povolán k odvodu a odveden, ve 3 nedělích jsem nastoupil jsem vojenskou službu v Benešově u 102. pěšího pluku. Odtud jsem odjel 5. června 1915. na frontu ruskou, tam byv raněn 6. srpna 1915. dán do nemocnice v Uhrách, po 4. nedělích jsem byl poslán spátky k pluku t.č. do Bekes-čáby. Tam jsem byl v Reconvalescentu až do konce roku 1915. Na to 5. ledna r. 1916. Jel jsem znovu do pole a to na Itálie, kdež jsem bojoval až do 27. října 1918. Tam byv zajat, zavezen jsem byl do Avezána v Itálie, tam jsem prodělal a zažil krušné chvíle zajatce. Tam jsem byl až do konce r. 1918., pak nás převezli do Foligna kde jsem nastoupil k vojsku Československému a přidělen jsem byl 31. prap.
Tam jsem byl až do května r. 1919, na to nás poslali do Čech na německé hranice za Frýdland. Odtud jsem byl sproštěn na neurčito. Byl jsem doma 2. dni byl jsem znova povolán do Benešova a znovu jsem odjel na Slovensko proti bolševikům, kdeš jsem sloužil aš do 15. září 1919. byvše propuštěn. V roce 1920 jsem se oženil k Stejskalovům, v r. 1923. byl jsem zvolen za člena poradního zboru parc. dvora Jenšovic. V roce 1924. byl jsem zvolen za 1. radního.
Zdroj: SOkA v Písku, Pamětní kniha obce Níkovic

MARTÍNKOVÁ, Marie – narozena ve Slaném č. 164, okres i hejtmanství Slané, manželská dcera †Ludvíka Martínka, stavitele v Slaném, později v Třeboni č. 4-I, a jeho manželky Kateřiny rodem Brunn z Plzně č. -, náboženství římsko-katolického
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ouda

AUDA, Martin – manželský syn Josefa Audy, domkáře z Kolince a Kateřiny, vlastní dcery † Ondřeje Schüllera, mlynáře z Buchwerečka 6, statku Hlavňovic a matky Kateřiny rozené Kondrhel z Loučova 2, statku Žikov
(*1.11.1844, Kolinec 93. URI:portafontium.cz)
mlynářský chasník v Kolinci 80 (papírna), syn Josefa Oudy, nádeníka v Kolinci 16 a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Šetlera, mlynáře v Puchwerečku
(∞21.1.1867, Kolinec. URI:portafontium.cz)
chasník mlynářský v Kolinci 2, syn Josefa Oudy, nádeníka v Kolinci 49 a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Šellera, mlynáře v Jindřichovicích 37
(∞7.10.1873, Kolinec. URI:portafontium.cz)

AUDA, Petr – manželský syn Josefa Audy, nájemníka v Kolinci 93, syna Josefa Audy, chalupníka v Kolinci 93 a matky Lidmily rozené Nowák Javoří a Kateřiny, vlastní dcery France Zíky, mlynáře z Jindřichovic 24 a matky Kateřiny Schelerové rozené z Puchwerečka /// chybně zapsané údaje u matky, viz Martin Auda *1.11.1844
(*20.12.1846, Kolinec 93. URI:portafontium.cz)

OUDA, Vojtěch – obuvník v Kolinci 2, manželský syn Josefa Oudy, nádeníka z Kolince 2 a jeho manželky Kateřiny rodem Šeller z Puchverečka
(∞9.2.1886, Kolinec. URI:portafontium.cz)

OUDA, Matěj – reservník 7. pluku c.k. dragounů a čeledín v Mlázově 1, manželský syn Josefa Oudy, sedláka z Mlázov 2 a jeho manželky Josefy rodem Potužák z Brodu 10
(∞1.2.1887, Mlázovy. URI:portafontium.cz)

OUDA, Jan – vojín v záloze, nádeník v Mlázově 21, manželský syn Františka Oudy, krejčího z Mlázov 21 a matky Marie rodem Dražka ze Sluhova 2
(∞5.2.1889, Mlázovy. URI:portafontium.cz)

OUDA, František Xaver – manželský syn Petra Oudy, mlynářského v Sušici, syna Josefa Oudy, nájemníka v Kolinci 93 a jeho manželky Kateřiny roz. Schellerové, dcery mlynáře z Puchwerku 6 a Antonie, dcery Josefa Potužníka, krejčího v Sušici, horní předměstí 7 a jeho manželky Marie rozené Hostkové, mlynářské dcery ze Sušice, horní předměstí 7
(*24.1.1873, Sušice. URI:portafontium.cz)
vojín 11. pěšího pluku, příslušný do Kolince. Pohřben 8. prosince 1915 v Praze na Olšanech
(†5.12.1915, Praha VI)

OUDA, Marie – narozena v Budějovicích, Jírovcova ul. č. 13, manželská dcera Petra Oudy, mlynáře ve Střížově č. 28 a Antonie rodem Potužník ze Sudoměřice č. 7
(∞20.9.1904, Střížov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

OUDA, Josef – manželský syn Vojtěcha Oudy, obuvníka v Kolinci 5, syna Vojtěcha Oudy, nádeníka v Kolinci 46 a jeho manželky Kateřiny rozené Šellerové z Puchwerečku u Petrovic a Barbory, dcery Marie Trochovy, dcery Kašpara Trocha, dvorského čeledína v Mlázově 1
(*28.11.1891, Kolinec. URI:portafontium.cz)

Vojín 7., později 29. zeměbraneckého pěšího pluku, zajat v Karpatech 15. února 1915. Vstoupil do ruských legií 20. června 1917 u Berestobohoduchovského zavodu, přiřazen k 5. střeleckému pluku československých legií – až do 27. září 1920, demobilizován.

OUDA, Josef – manželský syn Jana Oudy, panského čeledína v Kolinci 1, syna Františka Oudy, krejčího z Mlázov 21 a jeho manželky Marie rodem Dražka ze Sluhova, narozen v Mlázovech 1 a Josefy, dcery Václava Maňasa, čeledína z Mlázov 24 a jeho manželky Marie rodem Jakl z Boříkov 1
(*31.3.1894, Kolinec. URI:portafontium.cz)

Vojín rakouské armády, bydlištěm v Mokrosukách okres Sušice, zajat 21. srpna 1917 u Monte Cucco. 16. července 1918 zařazen v hodnosti desátníka k 35. pěšímu pluku československých legií v Itálii, až do 1. února 1921. Povýšen na rotmistra. Dále sloužil v československé armádě.

OUDA, Matěj Emanuel – manželský syn Ondřeje Oudy, rolníka z Lukoviště 4, syna Adama Oudy, výměnkáře z Lukovišť 4 a matky Josefy rozené Valdhauser ze Stříteže a Barbory, manželské dcery Josefa Kočího, měšťana v Strážově 72 a matky Františky rozené Petrmichl ze Strážova 80
(*24.2.1895, Kolinec. URI:portafontium.cz)
obuvník v Plzni, Veleslavínova ul. 13, narozený v Lukovišti 4, manželský syn katolických rodičů Ondřeje Oudy, rolníka v Lukovišti 4 a Barbory rozené Kočí ze Strážova 72
(∞27.4.1920, Střížov. URI:portafontium.cz)

Vojín 28. pěšího pluku, zajat 2. října 1915 u Lucku. V Kyjevě přiřazen 14. září 1916 ke 3. střeleckému pluku československých legií na Rusi. Z legií demobilizován 14. listopadu 1922, v hodnosti svobodníka.

Reif

2014-07-22: image 1 0f 1 thumb

REIFF, Ondřej – mlynář z Češtic č. 16
(∞19.6.1805 s Marií Luckovou, Tedražice (Hrádek). URI:www.portafontium.cz)

REIF, Josef – manželský syn Ondřeje Raifa, mlynáře a Marie Luckové, manželské dcery Michaela Lucek, mlynáře z Tedražic a jeho manželky Doroty rozené Kazdové
(*2.3.1808, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář a sedlák ze Čkyně č. 36, vlastní syn Ondřeje Raifa, mlynáře hořejšího ze Čkyně č. 44 a matky Marie rozené Luckové z Tedražic
(∞15.5.1838 s Rozálií Kohoutovou, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vdovec, mlynářský výměnkář z Lišova č. 199 pod Konířem, narozen ve Čkyni, okresu politického Prachatice
(†1.6.1874, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIFOVÁ, Rosalie – manželka Josefa Reifa, mlynáře pod Konířem blíže Lišova č. 199
(†7.5.1872, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Václav – manželský syn Josefa Reifa, mlynáře, syna Ondřeje Reifa, mlynáře ze Čkyně č. 94 a jeho manželky Rozárie Frantové ze Zdíkova Marie rozené Luckové (?) z Tedražic panství Nalžov a Rozárie, dcery Václava Franty, tkalce ze Zdíkova č. 9 a matky Doroty roz. Lokajové ze Zdíkova
(*3.9.1849, Dub. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Kuklích č. 51, okres písecký, syn Josefa Reifa, mlynáře v Dubu č. 33 a matky Rozálie roz. Franta ze Zdíkova č. 9
(∞26.1.1892 s Annou Novotnou, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Jan – manželský syn Josefa Reifa, mlynáře z Předmíře č. 5, manželského syna Ondřeje Reifa, mlynáře ve Čkyních č. 44 a jeho manželky Marie roz. Luckové z Tedražického mlýna a Rosalie, dcery Václava Franty, tkadlce z Velkého Ždíkova č. 9 a jeho manželky Kateřiny roz. Lokajové z Velkého Ždíkova č. 26
(*2.7.1854, Předmíř 5 (farnost Kasejovice). URI:portafontium.cz)
narozen v Předmíři č. 5, okres politický i soudní Blatná, mlynář na Borkovně u Třeboně, manž. syn Josefa Reifa, mlynáře v Předmiři a jeho manželky Rosalie roz. Franta z Velkého Zdíkova č. 9, okres Vimperk, hejtmanství Prachatice
(∞4.8.1896, Jílovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Anna – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199, syna Josefa Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199 a manželky jeho Rozálie rodem Franta z Velkého Zdíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a manželky jeho Kateřiny rodem Míka z Levína
(*13.7.1877, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem z Lišova č. 199, manželská dcera † Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny roz. Turinský z Lišova č. 170
(∞11.6.1904, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†26.4.1955, Třeboň)

REIF, Antonie – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199, manželského syna † Josefa Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199 a jeho manželky Rozálie rodem Franta z Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*5.4.1882, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem ze mlýna pod Konířem v Lišově č. 199, manželská dcera † Aloise Reifa, mlynáře ve mlýně pod Konířem v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny roz. Turinský z Lišova č. 170
(∞28.2.1905 s Vojtěchem Kubalem, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželka Vojtěcha Kubala, mistra Krejčovského v Třeboni č. 82-I, rodem Reif z Lišovač. 199, narozena v Lišově č. 199
(†21.4.1907, Třeboň 82-I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Karel – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod rybníkem Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*24.10.1885, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Lišově č. 199 ve mlýně pod rybníkem Konířem, rodem z Lišova č. 199, manželský syn † Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny rodem Turinský z Lišova č. 170
(∞20.4.1909, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†5.1916, Orlová (Orjol))

57. Reif, Karel, mlynář, otec 2 dítek, zemřel května 1916 u Orlové v Rusku
Zdroj: SOkA České Budějovice, Kronika školy Lišov 1918-1945, str. 110

REIF, Rosa – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho ženy Rozálie roz. Franta z Velkého Zdíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a jeho ženy Kateřiny rodem Mika z Levína
(*19.9.1888, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem z Lišova č. 199 – mlýn pod Konířem, manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a jeho manželky Roziny rodem Turinský z Lišova č. 73
(∞17.11.1907 s Vojtěchem Kubalem, Lišov (oddáni u sv. Štěpána v Praze na Novém Městě). URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, František – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*22.3.1891, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†11/21.2.1916, Trojsk, Taškent/Троицк, Ташкент)

52. Reif František, učitel, zemřel 21. února v Taškendu, Troikoilonger v Rusku
Zdroj: SOkA České Budějovice, Kronika školy Lišov 1918-1945, str. 110

VHÚ Praha, lístek "bílé" kartotéky padlých a nezvěstných v první světové válce. VÚA Praha, 2015

VHÚ Praha, lístek „bílé“ kartotéky padlých a nezvěstných v první světové válce. VÚA Praha, 2015

František REIF, desátník střeleckého pluku 29. Zemřel 11. února 1916 v Trojckém táboře č. 5 u Taškentu v Rusku následkem růže a zánětu mozkových blan. Pohřben následujícího dne na hřbitově tamtéž.

VÚA Praha, Vojenské matriky, matriky pěšího pluku 1 a předchůdců, Kniha zemřelých 1914-1922 čs. pěšího pluku č. 1 (dříve pěší pluk č. 91 a střel. 29), sv. VII, fol. 22

VÚA Praha, Vojenské matriky, matriky pěšího pluku 1 a předchůdců, Kniha zemřelých 1914-1922 čs. pěšího pluku č. 1 (dříve pěší pluk č. 91 a střel. 29), sv. VII, fol. 22

REIF, Václav – syn mlynáře Václava a Anny Reifových z Kukel. Absolvent píseckého gymnázia a medicínské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, promoval 16. června 1917.
(*13.2.1893, Kukly)
uk-praha-reif-vaclav

REIF, Bohumil Václav – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*27.9.1897, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vystoupil z církve katol. k československé. Pelhřimov, o. úř. 18/2 1938

REIFOVÁ, Anna Jarmila – manželská dcera Václava Reifa, mlynáře v Kuklích č. 51 a jeho manželky Anny rodem Novotné z Kukel č. 51. Narozena v Kuklích č. 51
(*8.11.1898, Kukle)
(∞18.10.1923 s Janem Křtitelem Koubou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Václav – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*19.9.1879, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynářský, manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a Roziny, roz. Turinský z Lišova č. 170
(†26.7.1898, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 349

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 10. ledna 1901.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Alois majitel bytu 25.2.1844 Čkyně, okres Prachatice–Lišov mlynářství
2 Raif, Rosalia manželka 23.2.1858 Lišov
3 Raif, Anna dcera 13.7.1877 Lišov (domácnost)
4 Reif, Antonie dcera 3.4.1882 Lišov (domácnost)
5 Reif, Karel syn 25.11.1885 Lišov mlynářství
6 Reif, Rosalia dcera 11.3.1888 Lišov (obec. škola)
7 Reif, František syn 22.3.1891 Lišov (obec. škola)
8 Reif, Bohumil syn 27.9.1897 Lišov

REIF, Alois – manželský syn Josefa Raifa, mlynáře a sedláka ze Čkyně č. 36, vlastního syna Ondřeje Raifa, mlynáře hořejšího ze Čkyně č. 44 a matky Marie roz. Luckové z Tedražic č. 36 a Rozálie, vlastní dcery Václava Franty, chalupníka z Velkého Zdíková č. 26 a matky Kateřiny roz. Ssulcowé z Velkého Zdíkova č. 120
(*26.2.1844, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
reservník od c. k. 11. řadového pěšího pluku a mlynář z Lišova pod Konířem č. 199, syn Josefa Reifa, mlynáře z Lišova pod Konířem a † Rozálie roz. Franta z Velkého Zdíkova
(∞12.5.1874, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář u Koníře, Lišov č. 199, manžel Roziny roz. Turinské z Lišova č. 73. Zemřel na zlomení páteře ve výši posledního obratle šíjového ve věku 57 let, 11 měsíců. Dne 4. února 1902 zaopatřen kaplanem Josefem Leškou, 8. února pohřben na lišovském hřbitově.
(†6.2.1902, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 180

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 180

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 10. ledna 1911.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Karel majitel bytu 24.10.1885 Lišov polní hospodářství, mlynářství
2 Reifová, Růžena choť 6.8.1887 Lišov řídí domácnost
3 Reifová, Marie dcera 25.4.1909 Lišov
4 Reifová, Rosalie matka 9.10.1848 Lišov výměnkářka
5 Reif, František bratr 22.3.1891 Lišov učitel
6 Reif, Bohumil bratr 27.9.1897 Lišov žák

Záhadná událost přihodila se v Lišově. M. Hovorková, svobodná dcera tamního hrobníka, vyšla si s nemanželským synáčkem Bedřichem na procházku k rybníku Koníři, ale za nedlouho jala se s hráze rybníka volati o pomoc, protože hošík se v rybníce topil. Skočil sice na rychlo do vody nedaleko se nalézající mlynář p. Reif, ale vytáhl hošíka již jen jako mrtvolu. Protože matka hošíkova nedovedla vyložiti, jak se vše stalo, byla zatčena a dopravena do vyšetřovací vazby.
Zdroj: Budivoj, roč. 48/1912, číslo 32 (19.4.1912), strana 4 (v původním znění)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 281

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 281

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 16. února 1921.
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Rajfová, Růžena majitelka bytu 6.8.1887, Lišov 6.8.1887, Lišov
2 Rajfová, Marie dcera 25.4.1909, Lišov 25.4.1909, Lišov
3 Kubal vulgo Kovářík, Ludvík čeledín 1.2.1897, Lišov 1.2.1897, Lišov
4 Farková, Paula služka 4.8.1898, Č. Budějovice 1.1.1920, Zaliny
5 Rohlík, Jan stárek 10.6.1862, Mezimostí 15.9.1920, Brloh
Jihočeské listy, roč. XXX/1924, č. 57, s. 3

Jihočeské listy, roč. XXX/1924, č. 57, s. 3

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1890
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Novotný, Alois majetník bytu 24.7.1829 Kukle majitel polního hospodářství, majitel mlýna o 1 složení na rybníčku
2 roz. Chromá, Josefa manželka 21.8.1826 Bratřínov (vede domácnost)
3 Václav syn 24.9.1866 Kukle medik, studuje na medicínské fakultě pražské
4 Anna dcera 1868 Kukle (pomáhá rodičům)
5 Štěpánková, Františka vnučka majitele bytu 1869 Paseky (pomáhá rodičům)
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1900
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1/I Reif, Václav majitel bytu 2.1.1849 Dub polní hospodářství, cihlářský mistr
2/I Raifova, Anna manželka 13.2.1868 Kukle – Dub
3/I Raif, Václav syn 27.2.1892 Kukle – Dub (žák)
4/I Reifová, Anna dcera 7.11.1898 Kukle – Dub
5/II Novotný, Alois otec 29.10.1827 Kukle výměnkář
6/II Novotná, Josefa matka 11.5.1824 Dobříš – Paseky výměnkářka
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 18

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 18

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1910
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Václav majitel bytu 3.9.1849 Dub – Paseky polní hospodářství, cihlářství a mlynářství
2 Reifová, Anna manželka 30.5.1868 Kukle – Paseky polní hospodářství
3 Reif, Václav syn 13.2.1893 Kukle – Paseky střední škola
4 Reifová, Anna dcera 8.11.1899 Kukle – Paseky měšťanská škola, žákyně
5 Reif, Jaroslav syn 10.6.1905 Kukle – Paseky dítě
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 11

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 11

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1921
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Reif, Václav majitel bytu 3.9.1849, Dub 26.1.1892, Paseky
2 Reifová, Anna manželka 30.5.1868, Kukle 30.5.1868, Paseky
3 Reifová, Anna dcera 8.11.1898, Kukle 8.11.1898, Paseky
4 Veselý, Josef čeledín 15.11.1859, Chvaletice 9.1.1917, Vídeň
5 Koutníková, Božena služebná 19.3.1902, Ražice 1.1.1919, Ražice

REIF, Josef – manželský syn Františka Reifa, mlynáře ve Svinech č. 195, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře ve Čkyni č. 36 a jeho manželky Rozálie Frantové z Velkého Zdíkova č. 26 a Kateřiny, manželské dcery Tomáše Valeše, knížecího šafáře v Mysletíně č. 15 a jeho manželky Anny Dankové z Drahotěšic
(*19.3.1883, Trhové Sviny 195. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželský syn Františka Reifa, mlynáře v Trhových Svinech a Kateřiny roz. Valešové ze Zborova u Ledenic
(†21.3.1890, Trhové Sviny 195. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sandner

SANDNER, František – manželský syn Františka Sandnera, dělníka na železné dráze v Rokycanech, syna Martina Sandnera, cihláře z Kareza č. 29, okres Zbirov a jeho manželky Marie roz. Altmannové z Doubravky č. 1 a Barbory, dcery Jana Lukše, výminkáře z Litohlav č. 19 a jeho manželky Kateřiny roz. Valentové z Ledkova č. 7
(*22.5.1879, Rokycany 113. URI:www.portafontium.cz)
c.k. suplent profesor v Brně, naroz. v Rokycanech, týž okres, manželský syn Františka Sandtnera, zřízence dráhy v Rokycanech a Barbory roz. Lukšovy z Litohlav
(∞9.11.1904 s Boženou Forejtovou, Praha-Smíchov. URI:amp.bach.cz/pragapublica)

Sensační vražda. Praha jest rozechvěna bestiální vraždou, jejíž obětí stal se 34letý hlídač v Umělecko-průmyslovém museu, Václav Scháněl. Týž nalezen byl v pondělí ráno v jednom sálu musea mrtev, krváceje z množství ran, nožem mu zákeřně zasazených. Při pátrání po stopách vraha nalezen tento v zahradním altánu na dvoře musea oběšený. Vyšlo na jevo, že chtěl se zmocniti některých drahocenných předmětů v museu uložených, pročež ukryl se ve skříni a dal se v museu zavříti, v noci pak hlídače zavraždil. Však lup se mu nepovedl a zlosyn, patrně něčím při práci vyrušen, chtěl se spasiti útěkem. Spustil se po provaze ze šňůr od záclon spleteném s výše 12 metrů s okna do dvora, však v polovici této výšky se provaz přetrhl a vrah spadnuv dolů zlomil si nohu. V zoufalství pak, vida naprostý nezdar své zločinné výpravy, doplížil se do altánu a oběsil se. Osoba vrahova byla zjištěna včera. Jest to supplent František Sandner roku 1879 v Rokycanech narozený, do Mirošova u Plzně příslušný. Otec jeho byl podúředníkem na západní dráze a žil v poměrech velmi slušných. Jediný jeho syn František vychodil obecnou školu v Rokycanech, studoval v Plzni s velmi dobrým prospěchem. Studoval pak na české universitě v Praze filosofii a po absolvování studií těch stal se jednoročním dobrovolníkem dosáhnuv hodnosti kadeta. Na to jmenován byl supplentem v Brně a v loni 9. listopadu oženil se s dcerou nájemce usedlosti „Nikolajky“ na Smíchově, p. Jana Forejta, Boženou. V listopadu 1904 nastoupil v Brně své místo, ale v dubnu vrátil se se ženou do Prahy. Svému tchánu udal, že se mu v Brně nelíbí, že zatím dostal v Praze jiné místo, které však ihned nastoupiti nemůže. Bydlel se svou ženou u tchána na „Nikolajce“. V květnu t. r. odejel na čtyřnedělní cvičení vojenské do Haliče. Když se v červnu vrátil, najal mu tchán byt a poněvadž byl Sandner zatím bez prostředků, dal mu v červenci 600 korun na živobytí. Sandner každého dne odcházel ráno z domova. Manželce své sdělil Sandner, že chodí do archivu zem. výboru. Přicházel vždy o 3. hod. odpol. V neděli, kdy v noci vražda se stala, odešel Sandner v 10 hod. ráno z domova. Když se jej žena tázala, kam jde, řekl, že na nějakou komisi do blázince. Vrátí prý se o 9. hod. večerní. Více již se nevrátil…
Pokud tchán rodinu svého zetě zná, nebyla v ní nijaká duševní zatíženost a nikdo z příbuzných jeho nebyl těžce nebo duševně churav. Sandner nežil v bídě, byv tchánem neustále podporován. Byl milovníkem starožitných věcí a krása vystavených předmětů v museu jej zaslepila. Toť patrně motiv činu. Manželka Sandnerova, nacházející se v těhotenství, když jí sdělena strašná událost, upadla ve křeče, kteréž se stále opakovaly, tak že nemohla býti dosud vyslechnuta. Při pytvě konstatováno, že Sandner pádem z okna musejního — z něhož se chtěl spustiti po šňůře — si zlomil ruku a nohu, a že vůbec celou pravou část těla, na niž dopadl, si téměř roztříštil. V takovém strašném zranění vlekl se asi 200 kroků až k místu, kde se oběsil.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 11/1905, č. 152 (9.8.1905), str. 4

SANDTNER, Franz – manželský syn Augusta Sandnera, internovaného v Mostě č. 1, naroz. v Postoloprtech (Postelberg) dne 28.10.1868, příslušného do Skalné (Wildstein, Eger), manželského syna Jana Sandnera a jeho manželky Kateřiny roz. Kastner z Lenešic (Leneschitz, Laun) a Anny, nar. 29.5.1873 v Postoloprtech, manželské dcery Eduarda Schildhabla, horníka v Postoloprtech č. 122 a Marie Kreisl z Postoloprt
(*1.3.1903, Most 1 (věznice). URI:matriky.soalitomerice.cz)

sandtner_zlocinec

Vražda v Kynžvartu byla provedena třemi vrahy. Dosavadním šetřením se zjistilo, že vrazi byli tři: voják Antonín Sandtner, Karel Kronhöfer a Erich Ziegler. Sandtner pojal svůj vražedný úmysl již před dovolenou a pozval si oba kamarády ke schůzce do Schönbachu. kde navštívili svého býv. zaměstnavatele Vogla na Zelený čtvrtek. Při tom ho Ziegler informoval, že Döllner prodal Vola a vepře a má tedy hodně peněz doma. Na trhu v Kynšperku si slíbili, že se o lup rozdělí stejným dílem a přísahou zavázali se vzájemně k mlčenlivosti. Večer sešli se Sandtner s Kronhöfrem v lese u Rockendorfu a v noci provedli svůj plán. Kronhöfer hlídal, Sandtner vraždil. Když byl uvnitř křik, chtěl Kronhöfer ozbrojen klackem přispěti mu pomocí, ale Sandtner pravil, že toho není už třeba. O peníze, celkem 3050 Kč, se rozdělili. Sandtner, byv dopaden, bral sice vše na sebe a druhých kamarádů neprozrazoval, ale když četnictvem zachycen Kronhöfrův dopis, kde se kamarádům přiznával, přiznal i Sandtner, jak vražda provedena. Zároveň zjištěno, že tato lupičská trojka spáchala pokus vraždy na tulačce Dietzové v hostinci u Horšova Týna. Po obou pomocnících Kronhöfrovi a Zieglerovi bezpečnostní orgány dosud pátrají. — Voják Sandtner pochází z rodiny zločinecké. Bylo zjištěno, že přišel na svět ve vězení krajského soudu v Mostě. Jeho matka, Anna Sandtnerová, odpykávala si v tomto vězení jednoroční žalář pro zločin krádeže, a ve vazbě dala dne 3. ledna 1903 život hochu, který pak vyrůstal od malička v prostředí zločinu, až vyspěl v zločince a vraha.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 20/1925-1926, č. 57 (22.4.1926), str. 1

Sandtner, hromadný vrah, má býti popraven. 21letý hromadný vrah Sandtner, příslušný do Chebu, jenž vyvraždil před časem rodinu Döllnerovu, připraviv na místě čtyři osoby o život a dvě těžce poraniv, bude prý podle novinářských zpráv popraven. Poněvadž konal v době svého zločinu činnou službu vojenskou, bude prý mu cestou milosti změněn trest smrti provazem, k němuž byl odsouzen, v trest smrti zastřelením.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 21/1926-1927, č. 74 (30.6.1927), str. 6

(†1.7.1927, Plzeň)

Schwarzenberg

Erb pánů ze Schwarzenbergu

SCHWARZENBERG, Josef Johann Nepomuk Anton Karl, kníže ze Schwarzenbergu, landkrabě na Kleggau, hrabě ze Sulzu, vévoda krumlovský, hrabě z Illereichen, pán z Kellmünz, rytíř Řádu zlatého rouna, velkokřižník královského bavorského svatohubertského řádu, c.k. apoštolský tajný rada a komorník panství třeboňského a hlubockého – zemřel ve čtvrtek 19. prosince 1833 v 9:15 po šestitýdenní nemoci na hlubockém zámku ve věku 65 let. Byl pohřben budoucím salcburským a pražským arcibiskupem, kardinálem církve římskokatolické Bedřichem ze Schwarzenbergu v třeboňské hrobce u kostela svatého Jiljí 23. prosince.
(†1833, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel, kníže ze Schwarzenbergu – okněžněný landkrabě v Kleggavsku, hrabě ze Sulzu, c.k. skutečný tajný rada, c.k. poručík zemské obrany, c.k. ministerský koncipista, m. sl. rytíř řádu zlatého rouna, čestný rytíř řádu Maltánského, velkokřižník papežských řádů Piova, sv. Řehoře a Božího Hrobu v Jeruzalémě, komtur královského saského řádu Albrechtova II. tř., majitel císařského ottomanského řádu Osmanie II. třídy a císařského ruského řádu sv. Anny III. třídy, dědičný člen panské sněmovny říšské rady, pán na Orlíku. Manžel Její Jasnosti Idy, kněžny ze Schwarzenbergu, rozené hraběnky Hoyosové, dámy řádu hvězdného kříže a palácové dámy Jeho Veličenstva zesnulé císařovny a královny, dámy řádu Alžbětina I. třídy, narozený v Čimelicích č. 1, okres Mirovice
(†1913, Orlík (Valkóvár). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel, kníže ze Schwarzenbergu – okněžněný landkrabě v Kleggau, hrabě ze Sulzu, c.k. poručík hulánského pluku č. 2, dědičný člen panské sněmovny říšské rady, c.k. místodržitelský koncipista m. sl., pán na Orlíku, Čimelicích, manžel Eleonory, kněžny ze Schwarzenbergu, dámy řádu hvězdného kříže, rozené hraběnky Clam-Gallasové z Friedlandu, narozený v Praze
(†1914, Vukovar (Valkóvár). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Princezna ze Schwarzenbergu, Marie Kristýna – dáma řádu hvězdného kříže, choť JUDr. Bedřicha, prince ze Schwarzenbergu, skutečného tajného rady, rodem hraběnka ze Schönbornu, narozená v Malešicích, okres Touškov
(†1918, Tochovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Simeth

SIMETH, Alois – manželský syn Georga Simeta, sedláka v Chalupách 7 (Friedrichsthal), manželského syna Georga Simeta, výměnkáře v Chalupách 22 a jeho † manželky Margaret roz. Baumann z Maxova (Maxberg) a Terezie, manželské dcery Antona Wesselaka, sedláka v Chudeníne 34 (Chudiwa) a jeho manželky Kathariny roz. Küppel z Hamrů (Hammern)
(*24.6.1874, Sruby. URI:portafontium.eu)
důstojný pán Monsignore, papežský komoří a kanovník v Č. Budějovicích, narozený 18/2 1868 v Heuhofu, okres Nýrsko (zřejmě chybně zapsané datum)
(†5.5.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sine Nomine

Okřtěno jest dítě jménem Alžběta, kteréž bylo opuštěno a zanecháno od nějaký osoby u Havla Martínka týž Havel Martínek jsouce pohnut milosrdenství aby bez svatého křtu nezahynulo a v knihy života bylo zapsáno, dal je pokřtíti a pro odplatu Boží chová je, do vůle Božské.
(*1696, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jan – ponocný tučapský
(†1704, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n., Josef – královský voják
(†1742, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – královský husar, střelený do hlavy
(†1742, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – francouzský voják, nalezený zamordovaný v lese
(†24.1.1806, Horní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – francouzský voják, v bitvě raněný, sem přivezený
(†1813, Košice u Plané nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – Vlach (Ital), voják francouzské armády tudy jdoucí
(†1813, Strkov u Plané nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámá osoba v lese již mrtvá nalezená, jejížto jméno, stav, obydlí a původ nepovědomý jest
(†23.4.1862, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámý muž, snad žebrák, jehož mrtvola jest nalezena na poli v Hůrkách nazvaném
(†1879, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámý, as 45 let starý člověk
(†29.1.1888, Nová Kdyně 19. URI:portafontium.cz)

s.n. – neznámý, ve vojenském ošacení. Smrt následkem oběšení.
(†19.10.1889, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – mrtvola neznámého muže nalezena v knížecím schwarzenberském lese katastru obce Nevězice
(†1916, Nevězice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Svoboda

* 29. srpna 1904, Nýřany
† 24. října 1942, Mauthausen

SVOBODOVÁ, Anna Marie – manželská dcera Ulricha Johanna Svobody, divadelního herce v Nýřanech, narozeného v Německém Brodu, manželského syna Franze Svobody, soukromníka v Německém Brodu a jeho manželky Františky roz. Jeřabek z Německého Brodu a Marie Anny Paul, narozené na Smíchově č. 331, příslušné do Prahy, manželské dcery Michaela Paula, zámečníka na Smíchově a jeho manželky Františky roz. Bouda z Místce
(*29.8.1904, Nýřany. URI:portafontium.cz)
herečka, příslušná do Německého Brodu, toho času v Třeboni. Dcera herce Oldřicha Jana Svobody a Marie Anny Paulové
(∞23.1.1926 s Ludvíkem Hrdličkou-Letenským, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zadržena 3. září 1942 v Petschkově paláci, zatčena, 5. září předána do policejní věznice v Malé pevnosti v Terezíně. Odsud s vězeňským číslem 110124 transportována 22. října 1942 do koncentračního tábora Mauthausen, kam vlak dorazil následujícího dne v noci. 24. října 1942 v 10.56 popravena, v archivních pramenech uvedena příčina úmrtí zastřelení v rámci stanného práva.

Další dokumenty:
Jaroslav ČVANČARA: Z jeviště na popraviště

Tinger

TINGER, Otakar František – manželský syn Františka Tingera, prozatimního řídícího učitele v Kasejovicích č. 2, syna Jana Tingra, měšťana v Kasejovicích č. 24 a jeho manželky Rozálie roz. Švůgrové z Kasejovic č. 18 a Anny, dcery † Jana Vorla, měšťana v Kasejovicích č. 29 a jeho manželky Barbory roz. Hupáčové z Březnice č. 6
(*5.5.1877, Kasejovice. URI:portafontium.cz)
učitel, naroz. v Kasejovicích, okres a hejtmanství Blatná, manželský syn Františka Tingera, řídícího učitele v Kasejovicích a Anny rodem Worlové z Kasejova
(∞16.8.1909, Královské Vinohrady, kostel sv. Ludmily (VIN011). URI:amp.bach.cz)
učitel v Kasejovicích, ženatý, rozen 5.5.1877, bytem v Kasejovicích č. 173
(†19.9.1923, Kasejovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)