Archiv pro štítek: Polsko

Arnstein

jude

ARNSTEIN, Carl – manželský syn Richarda Arnsteina, ochodního agenta v Budějovicích, syna Josefa Arnsteina a jeho manželky Agnes roz. Wagner a Ernestiny, narozené ve Voticích, dcery Josefa Eisensteina a jeho manželky Josefiny roz. Gaus
(*15.10.1907, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†12.8.1942, Mauthausen.)

Kuchař, do koncentračního tábora Mauthausen transportován 11.8.1942 (Alterstransport z Terezína, celkem 100 osob). Kategorie Jude T (Tscheche), vězeň č. (Häftlingsnummer) 12054. Druhý den po příjezdu spáchal sebevraždu.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

ARNSTEIN, Dr. Edmund/Eduard – manželský syn Efraima Arnsteina, kupce a obchodníka z Votice a Johanny, dcery Nathana Isaka Arnsteina, kupce ve Votici a jeho manželky Josefy roz. Pic ze Štěchovic
(*14.7.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
praktický lékař v Budějovicích, svobodný, syn Efraima a jeho manželky Johanny roz. Arnstein
(∞3.4.1898 s Paulinou Kreitner, Praha. URI:badatelna.eu)
(†25.6.1942, Terezín)

Pozn. V duplikátu matriky zřejmě chybně zapsán jako Edmund – Eduard Arnstein se narodil ve Voticích 23. srpna 1861, jeho rodiči však byli Moses Arnstein a Elisabeth, dcera Josefa Reicha z Votic

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

studium do 9.5.1891 na Lékařské fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205

Matrika doktorů německé univerzity, 1891 (Archiv UK, f. Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Transportován pod č. 535 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení X – 12.2.1942) do Terezína.

ARNSTEIN, Franz – manželský syn Friedricha Arnsteina, kupce v Budějovicích, narozeného ve Veselí nad Lužnicí, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Marie roz. Steiner a Otýlie, narozené ve Veselí nad Lužnicí, dcery Emanuela Steinera a jeho manželky Agnes roz. Stein
(*30.1.1910, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(† po 21.10.1941, Łódź)

studium 1928-17.12.1932 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

Transportován pod č. 877 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení B – 21.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

ARNSTEIN, Gustav – syn MUDr. Eduarda Arnsteina a jeho manželky Pauliny roz. Kreitner
(zápis pouze v indexu duplikátů židovských matrik)
(*1.12.1901, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†16.2.1945, Buchenwald.)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Transportován pod č. 28 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, odkud byl dále transportován do Osvětimi (Häftlingsnummer B 6212) a Buchenwaldu (Häftlingsnummer 126684).

ARNSTEIN, Hugo – syn Karla, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Fani a Amalie, dcery Bondiho Piesingra a jeho manželky Rosie
(*23.9.1877, Soběslav. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

Pokřtěn 5.8.1903 na Královských Vinohradech

studium 1896-16.7.1904 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Transportován pod č. 420 v transportu z Brna (transport 1000 osob, označení G – 2.12.1941) do Terezína, dále transportován pod č. 31 (Piaski, transport 1000 vězňů pod označením Ag – 1.4.1942), zemřel.

ARNSTEIN, Leopold – kupec v Mladé Vožici, syn Natana Izáka Arnsteina, kupce v Mladé Vožici a jeho manželky Josefy roz. Pick ze Štěchovic
(∞12.6.1865 s Karolinou Mendl, Tábor. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

ARNSTEIN, Ludwig – manželský syn MUDr. Eduarda Arnsteina, praktického lékaře, narozeného a příslušného do Votic, bydlištěm v Budějovicích, syna Ephraima Arnsteina a jeho manželky Anny roz. Arnstein a Pauly z Třebechovic pod Orebem (Hohenbruck, Bez. Königgrätz), dcery Karla Kreitnera a jeho manželky Marie roz. Fürth
(*17.10.1905, České Budějovice, hotel U Tří kohoutů. URI:badatelna.eu)

Transportován pod č. 229 v transportu z Prahy (transport celkem 761 osob, označení AE3 – 11.2.1945) do Terezína, kde byl osvobozen.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

ARNSTEIN, Maria – manželská dcera Josefa Arnsteina, magazineura z Votic, bydlištěm v Budějovicích, Pražská ulice 3, syna Davida a jeho manželky Josefy Arnstein a Anny, narozené v Divišově, dcery Pinkase Reinera a jeho manželky Josefy roz. Kraus
(*8.5.1904, České Budějovice. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

ARNSTEIN, Otto – syn Josefa Arnsteina, syna Salomona a jeho manželky Anny roz. Chotišan a Marie, dcera Bernharda Fleischnera a jeho manželky Rosy
(*27.3.1889, Benešov 233. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi, toho času četaři vojenské policie Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu „Čas“ (1.6.1922, Praha) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

Transportován pod č. 165 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení A – 16.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Friedricha Arnsteina, továrníka ve Voticích a jeho manželky Evy, dcery Samuela Poppera z Lipníku nad Bečvou (Leipnik in Mähren)
(*20.10.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
(†3.4.1943, Terezín)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

dle sdělení okresn. úřadu na Kladně č. 3/557/38 ze dne 31./X 1938 přestoupil V. Arnstein k církvi ř. katolické

viktorarnstein_holocaustcz

Transportován pod č. 148 v transportu z Kladna (transport celkem 823 osob, označení Z – 26.2.1942) do Terezína, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Leopolda Arnsteina, syna Nathana Isaka Arnsteina a jeho manželky Josefy z Votic a Karoliny,dcery Aloise Mandla a jeho manželky Johany z Tábora
(*6.8.1881, Mladá Vožice. URI:badatelna.eu)
(†14.2.1942, Łódź)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Transportován pod č. 173 v transportu z Prahy (transport celkem 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

Mandelíček

(MANDELÍČEK) DLOUHÝ, František Xaverský – nemanželský syn Jana, vlastního syna Matěje Mandelíčka, kramáře z Chlumce č. 12 a Anny, dcery Josefa Dlouhýho, kramáře z Benice a jeho manželky Lidmily Hlubocký z Moravce z panství neb statku hezovického (?)
(*14.5.1798, Drahotěšice 19. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Jan – nádeník v Adamově č. 61, narozen v Ledenicích č. 37, nemanželský syn Marie, vdovy po † Antonínu Zahradníkovi, kramáři v Bludově č. 9, dcery Josefa Mandelíčka, knihaře z Ledenic a Anny roz. Bušta z Dolní Lukavice č. 31
(∞19.1.1899 s Julií Wolfovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Josef – čeledín v Jindřichově Hradci č. 173/II, narozen ve Světlé č. 12, okres a hejtmanství Ledeč, manželský syn Františka Mandelíčka, čeledína ve dvoře světelském a jeho manželky Kateřiny, manželské dcery Josefa Heřmanskýho, kožešníka ve Vrbici č. 18, okres Habry, hejtmanství Čáslav
(∞16.8.1909 s Annou Šelepovou, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel Mandelíček
MANDELÍČEK, Karel – dělník, zatčen 19.12.1942 za sabotáže u odbojové skupiny „ŠKODA“. V Osvětimi vězeň č. 10822/1943, holič (Friseur)
(*12.2.1920, Jindřichův Hradec. (matrika není digitální))
(†25.2.1943, Auschwitz. URI:base.auschwitz.org)

Matoušek

matousek-01

MATAUSCHEK von BENNDORF, Joseph, rytíř – c.k. polní maršál, poručík v penzi, vdovec
(*23.8.1776, Košice, Uhersko)
(∞22.5.1804 s Elisabeth Mutz von Waldau)
(†22.10.1863, Wien XVIII – Pötzleinsdorf 55. URI:matricula.info))

Syn velitele dělostřelecké posádky Karla Matauschka, který chtěl ze syna vychovat vzdělaného důstojníka dělostřelectva. Mladý Josef nastoupil do školy 1. polního dělostřeleckého pluku v Praze, ale po vypuknutí války s Francií vstoupil proti vůli svého otce 8. července 1793 do řadové armády, k 54. pěšímu pluku říšského hraběte Callenberga (později pluk hraběte Froon). Svou pílí a horlivostí se stal brzy plukovním kadetem. Matauschek byl přidělen ke 3. praporu, z počátku roku 1794 odvelenému do pevnosti v belgických Yprách, s osádkou čtyř a půl tisíce vojáků, municí na dvacet dnů obležení a sto deseti kanóny, vesměs malé ráže. Francouzské obléhání začalo 1. června 1794 a přesile pod Moreauovým velením v počtu dvaceti tisíc mužů se posádka pevnosti vzdala po více než dvou týdnech bojů, přičemž pevnost byla denně ostřelována pěti stovkami francouzských střel. Důstojníci v počtu 35 mužů, vesměs z Rakouska, Pruska, Bavorska nebo Württemberska, byli zajati a eskortováni do francouzského vnitrozemí, do burgundského města Mâcon, kde měli být všichni v jednom dni na popravišti sťati gilotinou. První obětí kata byl plukovní duchovní, kapucín. Poprava se však zastavila, když se k popravišti dostala zpráva o smrti bratří Robespierrových a dalších čelních stoupenců tyranie. 17 přeživších důstojníků se pod eskortou vydalo do kostela nebo do města, s nimi také již praporčík Matauschek, který popravě zázrakem unikl. Díky Matauschkovým znalostem francouzštiny se v noci 26. dubna 1795 dali na útěk, překonali francouzskou hranici a přes Švýcarsko se dostali k pozicím císařské armády na Horním Rýně. Arcivévoda Karel laskavě zachráněné vojáky přijal, pohostil a každému z nich vyplatil 300 zlatých k vystrojení.
V polním tažení v roce 1796 působil u pluku, podřízenému skupině generála ozbrojených sil Wartenslebena, který byl umístěn nedaleko Benndorfu (Bendorf, Porýní – Falc, JV od Neuwiedu). Během neústupných bojů byl dvakrát těžce seknut šavlí do hlavy a ze zranění se léčil v klášteře Kremsmünster, spolu s dalšími sem dopravenými důstojníky. Do hodnosti nadporučíka byl povýšen 16. března 1799, v tomto roce se jeho pluk nacházel v oblasti Švýcarska, kde čelil francouzským vojskům. Právě tam se účastnil bojů o pevnost Wasen (Wasen im Emmental, Švýcarsko) a jako jeden z prvních se svou setninou uskutečnil přepad u Luciensteige. V dalších dnech během pokračujících bojů na ústupu přes Chiamat, Disentis, Ilanz na Chur byl Matauschek postřelen do levé nohy, což mu znemožnilo další účast v bojích. Po lunevillském míru se jeho pluk přemístil do Chebu, krátce na to se oženil s Alžbětou baronkou Mülz von Waldau, ale již 20. října 1805 stál při nešťastné kapitulaci města Ulmu. 15. února 1809 byl povýšen do hodnosti kapitána a v tomto roce stanul v bitvách u Thannu, Landshutu, Eckmühlu, Řezna, Lambachu a Ebelsbergu. Také odolal uprostřed praporu svého pluku, který se Napoleonova železná jízda marně snažila prolomit. Konečně u Wagramu, kde nebyl dostatek rakouského velení, protože kapitáni a důstojnický sbor veskrze padl již dříve, velel kapitán Matauschek vlastnímu pluku. V této bitvě přišel o koně a byl zasažen bajonetem do stehna a kulí z muškety do pravého ramene. V polním tažení roku 1813 velel 2. praporu svého pluku v bitvě u Chlumce 30. srpna 1813. Během útoku na bajonety vlastnoručně ukořistil nepřátelskou zástavu a zajal 7 důstojníků a 107 mužů, za což byl velitelem tažení hrabětem Hieronymem von Colloredo před celým armádním sborem pochválen a jeho plukovní zástava byla hrabětem vlastnoručně dekorována stuhami z kořistní nepřátelské zástavy.
Po obsazení Paříže se Matauschek stal vojenským místodržícím v Mâconu – tamtéž, kde měl být před dvaceti lety popraven a kde meškal po dobu více než jednoho roku v zajetí.
V roce 1824 byl povýšen do hodnosti majora a byl mu udělen dědičný šlechtický stav s přídomkem von Bendorf. Od následujícího roku velel praporu granátníků, elitní pěchoty, v roce 1831 povýšil do hodnosti podplukovníka. Se svým praporem byl odvelen v létě 1835 do Teplic, aby dohlížel na setkání panovníků Rakouska, Pruska, Ruska a Saska. Mimo jiné zde zastával funkci vojenského místodržícího a neušel pozornosti polního podmaršálka hraběte Clam-Martinic, prvního pobočníka Jeho Veličenstva císaře. Tak byl jmenován již v roce 1836 vojenským místodržícím Vídně a za zásluhy obdržel v roce 1842 diplom rakouského rytířského stavu. Další rok byl císařským patentem jmenován generálmajorem.
Polní podmaršálek, rytíř Josef Matauschek von Bendorf vyslovil před smrtí přání, aby jeho tělo po smrti neviděl nikdo ze známých. Zemřel bez utrpení, po obdržení svátosti umírajícího ve čtvrtek 22. října 1865 v 16:30 ve vídeňském okrsku Pötzleinsdorf, pohřben byl následujícího dne na hřbitově nedaleko Schönbrunnu ve vídeňské části Hietzing. Zanechal po sobě více dětí, z nichž někteří synové sloužili také u císařsko-královské armády v důstojnických pozicích.

Zdroje:
von WURZBACH, Constant: Biographisches Lexicon des Kaiserthums Österreich, sv. 17, Wien, tisk k. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1867, s. 95–98.
STREFFLEUR, V.: Österreichische militärische Zeitschrift, Wien, nákladem a tiskem Carl Gerold’s Sohn, 1864, s. 25 – 32.

(August Sedláček, databáze)

B02D___________0M1KN31845P

B02D___________0M1KN31847P

MATOUŠKOVÁ, Leokadie
viz. GAŇK

Pirchan

PIRCHAN, Alžběta – vdova po Antonínu Pirchan, knížecím úředníku, rodem z Krakova
(†1867, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

PIRCHAN, Bedřich Lev – manželský syn Antonína Pirchana, c.k. fregatního kapitána na odpočinku v Třeboni č. 90, manželského syna Antonína Pirchana, knížecího schwarzenberského úředníka v Libějicích a jeho manželky Alžběty rodem Ballarini z Krakova a Alžběty, manželské dcery Bedřicha Vilhelma, knížecího schwarzenberského právního v Třeboni a Anny roz. Nový z Tábora
(*1891, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1891, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Weber

jude

WEBER, Adolf – dle vlastního sdělení z Kulikova v Haliči (Kulikow, Galizien), bydlištěm v Budějovicích, syn Mojžíše Webera a Baše roz. Weber
(*10.8.1875, Kulikov)
(∞7.11.1905 s Rosou Langerovou, Rožmberk nad Vltavou. URI:badatelna.eu)

WEBER, Josef Theodor – manželský syn Adolfa Webera, agenta, narozeného v Kulikově v Haliči (Kulików, Galizien), bydlištěm v Budějovicích, nemanželského syna Mojžíše Webera a jeho manželky Baschy roz. Weber a Rosy Langer z Načeradce (Natscheradetz, okres Benešov), dcery Samuela Langera, kupce, a jeho manželky Marie roz. Wotzasek
(*28.3.1908, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†3.11.1941, Osvětim)

Protokol o transportu bratří Weberových z vedoucí úřadovny říšské státní tajné policie v Brně (Geheime Staatspolizeileitstelle Brünn) do Osvětimi ze dne 24. října 1941

Protokol o transportu bratří Weberových z vedoucí úřadovny říšské státní tajné policie v Brně (Geheime Staatspolizeileitstelle Brünn) do Osvětimi ze dne 24. října 1941

Kartotéční lístky bratří Weberových z Osvětimi - bloku 11

Kartotéční lístky bratří Weberových z Osvětimi – bloku 11

weber-bohdan-farbe

Úmrtní list Bohdana Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Úmrtní list Bohdana Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

WEBER, Rudolf Jaroslav – manželský syn Adolfa Webera, agenta, narozeného v Kulikově v Haliči, okresu Žovkva (Kulików, Źolkiew, Galizien), syna Mořice Webera a Barbary roz. Weber a Rosy Weber, narozené v Opařanech u Tábora, dcery Gabriela Langer a jeho manželky Marie roz. Waldek
(*28.1.1911, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†3.11.1941, Osvětim)

weber-jaroslav-farbe

Úmrtní list Jaroslava Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Úmrtní list Jaroslava Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Zurowski

ZUROWSKŸ, Amalia Anna Maria – dcera Luciana Eques de Zurowskÿ poddůstojníka, prvního majora 2. eskadrony 1. coburgského hulánského pluku, manželského syna † rytíře Paula Zurowského, majitele statku Zabluče ve výchdním Haliči a paní Magdaleny roz. Koslawskÿ z Malawy ve východním Haliči a Kateřiny, svobodné dcery Václava Haula, chalupníka a toho času rychtáře v Bohušovicích a Alžběty roz. Kučerové z Kopist (Deutsch Kopist)
(*7.10.1830, Bohušovice nad Ohří. URI:matriky.soalitomerice.cz)