Archiv pro štítek: Rakousko

Arnstein

jude

ARNSTEIN, Carl – manželský syn Richarda Arnsteina, ochodního agenta v Budějovicích, syna Josefa Arnsteina a jeho manželky Agnes roz. Wagner a Ernestiny, narozené ve Voticích, dcery Josefa Eisensteina a jeho manželky Josefiny roz. Gaus
(*15.10.1907, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†12.8.1942, Mauthausen.)

Kuchař, do koncentračního tábora Mauthausen transportován 11.8.1942 (Alterstransport z Terezína, celkem 100 osob). Kategorie Jude T (Tscheche), vězeň č. (Häftlingsnummer) 12054. Druhý den po příjezdu spáchal sebevraždu.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

ARNSTEIN, Dr. Edmund/Eduard – manželský syn Efraima Arnsteina, kupce a obchodníka z Votice a Johanny, dcery Nathana Isaka Arnsteina, kupce ve Votici a jeho manželky Josefy roz. Pic ze Štěchovic
(*14.7.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
praktický lékař v Budějovicích, svobodný, syn Efraima a jeho manželky Johanny roz. Arnstein
(∞3.4.1898 s Paulinou Kreitner, Praha. URI:badatelna.eu)
(†25.6.1942, Terezín)

Pozn. V duplikátu matriky zřejmě chybně zapsán jako Edmund – Eduard Arnstein se narodil ve Voticích 23. srpna 1861, jeho rodiči však byli Moses Arnstein a Elisabeth, dcera Josefa Reicha z Votic

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

studium do 9.5.1891 na Lékařské fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205

Matrika doktorů německé univerzity, 1891 (Archiv UK, f. Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Transportován pod č. 535 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení X – 12.2.1942) do Terezína.

ARNSTEIN, Franz – manželský syn Friedricha Arnsteina, kupce v Budějovicích, narozeného ve Veselí nad Lužnicí, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Marie roz. Steiner a Otýlie, narozené ve Veselí nad Lužnicí, dcery Emanuela Steinera a jeho manželky Agnes roz. Stein
(*30.1.1910, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(† po 21.10.1941, Łódź)

studium 1928-17.12.1932 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

Transportován pod č. 877 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení B – 21.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

ARNSTEIN, Gustav – syn MUDr. Eduarda Arnsteina a jeho manželky Pauliny roz. Kreitner
(zápis pouze v indexu duplikátů židovských matrik)
(*1.12.1901, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†16.2.1945, Buchenwald.)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Transportován pod č. 28 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, odkud byl dále transportován do Osvětimi (Häftlingsnummer B 6212) a Buchenwaldu (Häftlingsnummer 126684).

ARNSTEIN, Hugo – syn Karla, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Fani a Amalie, dcery Bondiho Piesingra a jeho manželky Rosie
(*23.9.1877, Soběslav. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

Pokřtěn 5.8.1903 na Královských Vinohradech

studium 1896-16.7.1904 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Transportován pod č. 420 v transportu z Brna (transport 1000 osob, označení G – 2.12.1941) do Terezína, dále transportován pod č. 31 (Piaski, transport 1000 vězňů pod označením Ag – 1.4.1942), zemřel.

ARNSTEIN, Leopold – kupec v Mladé Vožici, syn Natana Izáka Arnsteina, kupce v Mladé Vožici a jeho manželky Josefy roz. Pick ze Štěchovic
(∞12.6.1865 s Karolinou Mendl, Tábor. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

ARNSTEIN, Ludwig – manželský syn MUDr. Eduarda Arnsteina, praktického lékaře, narozeného a příslušného do Votic, bydlištěm v Budějovicích, syna Ephraima Arnsteina a jeho manželky Anny roz. Arnstein a Pauly z Třebechovic pod Orebem (Hohenbruck, Bez. Königgrätz), dcery Karla Kreitnera a jeho manželky Marie roz. Fürth
(*17.10.1905, České Budějovice, hotel U Tří kohoutů. URI:badatelna.eu)

Transportován pod č. 229 v transportu z Prahy (transport celkem 761 osob, označení AE3 – 11.2.1945) do Terezína, kde byl osvobozen.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

ARNSTEIN, Maria – manželská dcera Josefa Arnsteina, magazineura z Votic, bydlištěm v Budějovicích, Pražská ulice 3, syna Davida a jeho manželky Josefy Arnstein a Anny, narozené v Divišově, dcery Pinkase Reinera a jeho manželky Josefy roz. Kraus
(*8.5.1904, České Budějovice. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

ARNSTEIN, Otto – syn Josefa Arnsteina, syna Salomona a jeho manželky Anny roz. Chotišan a Marie, dcera Bernharda Fleischnera a jeho manželky Rosy
(*27.3.1889, Benešov 233. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi, toho času četaři vojenské policie Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu „Čas“ (1.6.1922, Praha) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

Transportován pod č. 165 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení A – 16.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Friedricha Arnsteina, továrníka ve Voticích a jeho manželky Evy, dcery Samuela Poppera z Lipníku nad Bečvou (Leipnik in Mähren)
(*20.10.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
(†3.4.1943, Terezín)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

dle sdělení okresn. úřadu na Kladně č. 3/557/38 ze dne 31./X 1938 přestoupil V. Arnstein k církvi ř. katolické

viktorarnstein_holocaustcz

Transportován pod č. 148 v transportu z Kladna (transport celkem 823 osob, označení Z – 26.2.1942) do Terezína, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Leopolda Arnsteina, syna Nathana Isaka Arnsteina a jeho manželky Josefy z Votic a Karoliny,dcery Aloise Mandla a jeho manželky Johany z Tábora
(*6.8.1881, Mladá Vožice. URI:badatelna.eu)
(†14.2.1942, Łódź)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Transportován pod č. 173 v transportu z Prahy (transport celkem 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

Brod

BROD, František de Paula – manželský syn Josefa Broda, ledenického souseda, syna Matěje Broda, přísedícího při rychterním úřadu v Ledenicích č. 4 a jeho manželky Anny roz. Doležalové z Ledenic č. 22 a Rozálie, manželské dcery Mikoláše Fencla, souseda v Ledenicích č. 79 a jeho manželky Terezie roz. Skopcové z Ledenic č. 70
(*1829, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
František se oženil 16. října 1870 v Griffenu (Korutany) s Julianou, dcerou Lorenze Merdaus u Alžběty roz. Vogl, narozenou 13. února 1853 ve Völkermarktu v Korutanech.
(†1911, farnost Dobrá Voda.)
[dokumentace v projektu M†nulost]

BROD, Franz (1829-1911)

BROD, Franz (1829-1911). Projekt M†nulost

BROD, Alžběta, provdaná Seidel – dcera Františka Brod, domkáře v Griffenu, syna Josefa Brod a jeho manželky Rozálie roz. Fenzl a Juliany, dcery Lorenze Merdaus a jeho manželky Alžběty roz. Vogl z Völkermarktu v Korutanech
(*19. září 1872, Griffen (Kärnten))

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Buquoy

Erb hrabat de Buquoy

de LANGUEVALL, Ferdinandus Maria – hrabě de Buquoy
(†1685, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de BUQUOY et LONGUEVAL, Karel Josef – hrabě
(†1697, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de BUQUOY, Carolus Cajetanus – vysoce blahorozený pán, hrabě Svaté říše římské, manželský syn z domu pána Alberta, hraběte Buquoy, římského císařského komořího jeho Výsosti a rady dvorské komory a vysoce blahorozené paní Alžběty Polyxeny, hraběnky de Buquoy, rozené hraběnky Gabrianni
(∞6.7.1700 s Filipínou Alžbětou Barborou Pálffy, Wien I (Unsere Liebe Frau zu den Schotten). URI:matricula.info)
nejjasnější pán hrabě
(†6.9.1750, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Frolík

FROLÍK, Antonín – manželský syn Jana Frolíka, rolníka z Hůrek č. 18, manželského syna Matěje Frolíka, rolníka v Hůrkách č. 28 a jeho manželky Anny rodem Tůma z Hůrek č. 4 a Marie, manželské dcery Jana Lukše, rolníka zDolního Miletína č. 5 a jeho manželky Marie rodem Hešík z Libína
(*30.3.1879, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(Anton von Padua FROLIK) kolářský pomocník (Wagnergehilfe), reservník c. k. pěšího pluku svobodného pána von Fröhlich č. 91, zletilý, narozený 30. března 1879 v Hůrkách (Hurek), tamtéž příslušný, manželský syn žijících rodičů Jana Nepomuckého Frolíka, polnohospodáře, a Marie roz. Lukeš (Lukesch)
(∞17.11.1907 s Boženou Petrovou, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Hauszer

HAUSZER, Jiří, šlechtic – c.k. poručík hulánského pluku cara Alexandra II. v 6. švadroně ve Stockerau, manželský syn pána Jiřího šlechtice z Hauszeru, c.k. ritmistra a generálního jednatele rakousko-uherského Lloydu ve Vídni v I. okresu Schwarzenbergovo náměstí č. 6 a jeho manželky paní Alžběty rozené svobodné paní Morpurgo z Triestu.
Spáchal sebevraždu zastřelením v Bregenz, Vorarlberg.
NB: Důstojník tento byl dne 12. března 1887 v Štokravě (Stockerau) pochován, dne 26. března do Veselíčka převezen a hned pohřben.
(†1887, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hitler

HITLER, Adolf – manželský syn Aloise Hittlera, c. k. celního oficiála a Kláry, manželské dcery Johana Pölzla, sedláka ve Spitalu (Gemeinde Weitra, Niederösterreich) a jeho manželky Johany roz. Hitler
(*20.4.1889, Braunau am Inn — Vorstadt 219. URI:matricula.info)

Zápis křtu Adolfa Hitlera, Taufregister, Pfarramt Braunau am Inn, 1881–1891, sign. 103/03, fol. 152

Zápis křtu Adolfa Hitlera, Taufregister, Pfarramt Braunau am Inn, 1881–1891, sign. 103/03, fol. 152

Der Führer bei einer Ruhepause im Gebirge (Photo-Hoffmann München, Theresienstraße 74)

Der Führer bei einer Ruhepause im Gebirge (Photo-Hoffmann München, Theresienstraße 74)

SOkA Český Krumlov, Archiv městečka Chvalšiny, Pamětní kniha Chvalšiny, pamětní zápis z návštěvy Adolfa Hitlera z 20. října 1938

SOkA Český Krumlov, Archiv městečka Chvalšiny, Pamětní kniha Chvalšiny, pamětní zápis z návštěvy Adolfa Hitlera z 20. října 1938

Karták

KARTAK, Anton – manželský syn Jakuba Kartaka, souseda, syna † Karla Kartaka, souseda z Lomnice č. 40 a jeho manželky Petronily roz. Tuček z Lomnice č. 40 a Žofie, dcery Vavřince Marše, souseda z Lomnice č. 56 a jeho manželky Eleonory roz. Kubeš z Lomnice
(*8.1.1848, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†10.11.1918)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KARTAK, Maria – manželská dcera Štěpána Kartaka, kožešníka v Gmündu č. 86 a jeho manželky Marie, dcery Augusta Zanko, hřebíkářského mistra (Nagelschmiedmeister) ve Weitře a jeho manželky Barbary roz. Scheuchenast z Weitry
(*16.11.1861, Gmünd. URI:matricula.info)

Lapka

LAPKA, Josef – manželský syn Františka Lapky, kováře v Ehrendorfu č. 6, manželského syna Josefa Lapky, bývalého sedláka ve Včelničce (Bienenthal) a jeho manželky † Kateřiny roz. Votočka a Ludmily, manželské dcery Ondřeje Nováka, bývalého sedláka v Mníšku (Mischek bei Platz in Böhmen) a jeho manželky † Marie roz. Šnekaus
(*20.3.1897, Ehrendorf 6 (St. Stephan, Gmünd). URI:matricula.info)
adjunkt panství ve Štáhlavech č. 1, narozen v Ehrendorfu č. 6, okr. i hejtm. Gmünd, Dolní Rakousy, manželský syn Františka Lapky, dílovedoucího v. v. ve Štáhlavech č. 169 a Ludmily roz. Novákové z Míšku č. 24
(∞13.1.1920, Praha – Vinohrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matoušek

matousek-01

MATAUSCHEK von BENNDORF, Joseph, rytíř – c.k. polní maršál, poručík v penzi, vdovec
(*23.8.1776, Košice, Uhersko)
(∞22.5.1804 s Elisabeth Mutz von Waldau)
(†22.10.1863, Wien XVIII – Pötzleinsdorf 55. URI:matricula.info))

Syn velitele dělostřelecké posádky Karla Matauschka, který chtěl ze syna vychovat vzdělaného důstojníka dělostřelectva. Mladý Josef nastoupil do školy 1. polního dělostřeleckého pluku v Praze, ale po vypuknutí války s Francií vstoupil proti vůli svého otce 8. července 1793 do řadové armády, k 54. pěšímu pluku říšského hraběte Callenberga (později pluk hraběte Froon). Svou pílí a horlivostí se stal brzy plukovním kadetem. Matauschek byl přidělen ke 3. praporu, z počátku roku 1794 odvelenému do pevnosti v belgických Yprách, s osádkou čtyř a půl tisíce vojáků, municí na dvacet dnů obležení a sto deseti kanóny, vesměs malé ráže. Francouzské obléhání začalo 1. června 1794 a přesile pod Moreauovým velením v počtu dvaceti tisíc mužů se posádka pevnosti vzdala po více než dvou týdnech bojů, přičemž pevnost byla denně ostřelována pěti stovkami francouzských střel. Důstojníci v počtu 35 mužů, vesměs z Rakouska, Pruska, Bavorska nebo Württemberska, byli zajati a eskortováni do francouzského vnitrozemí, do burgundského města Mâcon, kde měli být všichni v jednom dni na popravišti sťati gilotinou. První obětí kata byl plukovní duchovní, kapucín. Poprava se však zastavila, když se k popravišti dostala zpráva o smrti bratří Robespierrových a dalších čelních stoupenců tyranie. 17 přeživších důstojníků se pod eskortou vydalo do kostela nebo do města, s nimi také již praporčík Matauschek, který popravě zázrakem unikl. Díky Matauschkovým znalostem francouzštiny se v noci 26. dubna 1795 dali na útěk, překonali francouzskou hranici a přes Švýcarsko se dostali k pozicím císařské armády na Horním Rýně. Arcivévoda Karel laskavě zachráněné vojáky přijal, pohostil a každému z nich vyplatil 300 zlatých k vystrojení.
V polním tažení v roce 1796 působil u pluku, podřízenému skupině generála ozbrojených sil Wartenslebena, který byl umístěn nedaleko Benndorfu (Bendorf, Porýní – Falc, JV od Neuwiedu). Během neústupných bojů byl dvakrát těžce seknut šavlí do hlavy a ze zranění se léčil v klášteře Kremsmünster, spolu s dalšími sem dopravenými důstojníky. Do hodnosti nadporučíka byl povýšen 16. března 1799, v tomto roce se jeho pluk nacházel v oblasti Švýcarska, kde čelil francouzským vojskům. Právě tam se účastnil bojů o pevnost Wasen (Wasen im Emmental, Švýcarsko) a jako jeden z prvních se svou setninou uskutečnil přepad u Luciensteige. V dalších dnech během pokračujících bojů na ústupu přes Chiamat, Disentis, Ilanz na Chur byl Matauschek postřelen do levé nohy, což mu znemožnilo další účast v bojích. Po lunevillském míru se jeho pluk přemístil do Chebu, krátce na to se oženil s Alžbětou baronkou Mülz von Waldau, ale již 20. října 1805 stál při nešťastné kapitulaci města Ulmu. 15. února 1809 byl povýšen do hodnosti kapitána a v tomto roce stanul v bitvách u Thannu, Landshutu, Eckmühlu, Řezna, Lambachu a Ebelsbergu. Také odolal uprostřed praporu svého pluku, který se Napoleonova železná jízda marně snažila prolomit. Konečně u Wagramu, kde nebyl dostatek rakouského velení, protože kapitáni a důstojnický sbor veskrze padl již dříve, velel kapitán Matauschek vlastnímu pluku. V této bitvě přišel o koně a byl zasažen bajonetem do stehna a kulí z muškety do pravého ramene. V polním tažení roku 1813 velel 2. praporu svého pluku v bitvě u Chlumce 30. srpna 1813. Během útoku na bajonety vlastnoručně ukořistil nepřátelskou zástavu a zajal 7 důstojníků a 107 mužů, za což byl velitelem tažení hrabětem Hieronymem von Colloredo před celým armádním sborem pochválen a jeho plukovní zástava byla hrabětem vlastnoručně dekorována stuhami z kořistní nepřátelské zástavy.
Po obsazení Paříže se Matauschek stal vojenským místodržícím v Mâconu – tamtéž, kde měl být před dvaceti lety popraven a kde meškal po dobu více než jednoho roku v zajetí.
V roce 1824 byl povýšen do hodnosti majora a byl mu udělen dědičný šlechtický stav s přídomkem von Bendorf. Od následujícího roku velel praporu granátníků, elitní pěchoty, v roce 1831 povýšil do hodnosti podplukovníka. Se svým praporem byl odvelen v létě 1835 do Teplic, aby dohlížel na setkání panovníků Rakouska, Pruska, Ruska a Saska. Mimo jiné zde zastával funkci vojenského místodržícího a neušel pozornosti polního podmaršálka hraběte Clam-Martinic, prvního pobočníka Jeho Veličenstva císaře. Tak byl jmenován již v roce 1836 vojenským místodržícím Vídně a za zásluhy obdržel v roce 1842 diplom rakouského rytířského stavu. Další rok byl císařským patentem jmenován generálmajorem.
Polní podmaršálek, rytíř Josef Matauschek von Bendorf vyslovil před smrtí přání, aby jeho tělo po smrti neviděl nikdo ze známých. Zemřel bez utrpení, po obdržení svátosti umírajícího ve čtvrtek 22. října 1865 v 16:30 ve vídeňském okrsku Pötzleinsdorf, pohřben byl následujícího dne na hřbitově nedaleko Schönbrunnu ve vídeňské části Hietzing. Zanechal po sobě více dětí, z nichž někteří synové sloužili také u císařsko-královské armády v důstojnických pozicích.

Zdroje:
von WURZBACH, Constant: Biographisches Lexicon des Kaiserthums Österreich, sv. 17, Wien, tisk k. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1867, s. 95–98.
STREFFLEUR, V.: Österreichische militärische Zeitschrift, Wien, nákladem a tiskem Carl Gerold’s Sohn, 1864, s. 25 – 32.

(August Sedláček, databáze)

B02D___________0M1KN31845P

B02D___________0M1KN31847P

MATOUŠKOVÁ, Leokadie
viz. GAŇK

Mugrauer

MUGRAUER (NOWOTNY), Hedwig – manželská dcera Johana Mugrauera, měšťana a pekaře v Hořicích na Šumavě č. 48, manželského syna Matouše Mugrauera, měšťana v Hořicích č. 59 a jeho manželky Kateřiny roz. Hölderle z Hořic č. 98 a Anny, manželské dcery Johana Breitschopf, měšťana v Hořicích č. 7 a jeho manželky Marie roz. Ullmann z Hořic č. 90
(*16.7.1885, Hořice na Šumavě 48. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Johana Mugrauer, měšťana a obchodníka v Hořicích č. 48 a jeho manželky † Anny roz. Breitschopf z Hořic č. 7
(∞17.4.1912 s Rudolfem Nowotnym, Wien I – St. Stephan. URI:matricula.info)

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

Novotný

NOVOTNÝ, Jan – mlynářský tovaryš z Nového Etinku, toho času v Dolejším Skrejchově, syn Martina Novotného, slouhy z Nového Etinku č. 101 a matky Marie roz. Petřičkové z Kostelní Radouně
(∞5.11.1867, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVOTNÁ, Anna – dcera Aloise Novotnýho, mlynáře v Kuklích č. 51, okres píseckého a matky Josefy roz. Chromých, mlynáře z Bratřínova č. 19
(∞26.1.1892 s Václavem Reifem, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVOTNÝ, František – odborný učitel na Královských Vinohradech
(∞8.8.1903, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOWOTNY, Rudolf – manželský syn Václava Novotného, horníka a obyvatele v Hořicích č. 91, maželského syna Franze Novotného, tkalce ve Vrcholtovicích č. 15 a jeho manželky Anny roz. Novotný z Vrcholtovic č. 14 a Aloisie, dcery Terezie Mugrauer, dcery Marie, manželské dcery Johana Mugrauer, sedláka v Mýtě (Mautstadt) č. 10 a jeho manželky Rosiny roz. Pachner z Mýta č. 1
(*17.4.1879, Hořice na Šumavě 91. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zřízenec c.k. státní dráhy, manželský syn † Václava Novotného, horníka v Hořicích č. 91 a jeho manželky Aloisie roz. Mugrauer z Mýta (Mauthstadt) č. 10
(∞17.4.1912 s Hedwig Mugrauer, Wien I – St. Stephan. URI:matricula.eu)
(†6.4.1949, Gemeind Krankenhaus Gmünd)

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

NOWOTNY, Rudolf Johann – manželský syn Rudolfa Nowotny, zřízence c.k. státní dráhy v Českých Velenicích (Böhmzeil), narozeného v Hořicích na Šumavě, manželského syna Václava Nowotny, havíře v Hořicích č. 91 a jeho manželky Aloisie roz. Mugrauer z Mýta č. 10 a Hedviky, narozené v Hořicích, manželské dcery Johana Mugrauera, měšťana a obchodníka v Hořicích č. 48 a jeho manželky Anny roz. Breitschopf z Hořic
(*10.1.1913, Česká Cejle 185. URI:matricula.eu)
(†18.10.2007, Linz)

Diözesenarchiv St. Pölten, Gmünd - St. Stephan. Taufbuch 1908–1913, fol. 221, Nr. 6

Diözesenarchiv St. Pölten, Gmünd – St. Stephan. Taufbuch 1908–1913, fol. 221, Nr. 6

NOWOTNY, Hubert
(*3.11.1917, Česká Cejle 185)

NOWOTNY, Walter
(*7.12.1920, Česká Cejle 185)
(†8.11.1944, Epe – Bramsche/Braumske b. Osnabrück)

Hedwig a Rudolf Nowotny ve Vídni, listopad 1944 (repro Tygr z Volchovstroje, 1994)

Hedwig a Rudolf Nowotny ve Vídni, listopad 1944 (repro Tygr z Volchovstroje, 1994)

Pálffy

PALFFI, Philippina Elisabetha Barbara – vysoce blahorozená paní, rozená hraběnka z Pálffy, dcera Jeho Excelence vysoce blahorozeného pána Mikuláše hraběte Pálffy z Erdett, komořího císařského rady Jeho Výsosti, hejtmana trabantské tělesné stráže, generála a polního podmaršálka, plukovníka pěšího regimentu, etc.
(∞6.7.1700 s Karlem Kajetánem Buquoyem, Wien I (Unsere Liebe Frau zu den Schotten). URI:matricula.info)

Petr

PETR, Václav Probus – bratr řádu sv. Františka v Jindřichově Hradci č. 98/II, syn Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a Veroniky roz. Prokšové ze Ševětína č. 35, narodil se ve Velechvíně, okres Lišov, hejtmanství České Budějovice
(*15.10.1838, Velechvín)
(†21.8.1917, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZABILKA, vlastně PETER, Matěj – manželský syn Františka Zabilky, vlastně Petra, sedláka, syna Františka Petra, výměnkáře na též živnosti, a jeho manželky † Kateřiny roz. Zabilkové z též živnosti a Veroniky, dcery † Vojtěcha Prokše, sedláka ze Ševětína č. 35 a jeho manželky Anny roz. Chlupové, sedlácké dcery z Neplachova č. 42
(*26.1.1841, Velechvín 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†20.7.1893, Hůrky)

PETER, Jan Nepomuk – manželský syn Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, syna † Františka Petra, sedláka z Velechvína č. 8 a Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery † Václava Šteinocher, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*22.5.1871, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETER, František – manželský syn Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, syna Františka Petra, sedláka z Velechvína č. 8 a Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*11.11.1873, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Hůrkách č. 8, rodem z Lišova č. 284, manželský syn Matěje Petra, býv. domkáře v Lišově č. 284 a manželky jeho Terezie roz. Steinocher z Oudraže č. 35
(∞19.11.1909 s Marií Šachlovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†23.9.1935)

Křestní list Františka Petra

Křestní list Františka Petra, farnost Lišov, 18. dubna 1892

PETR, Marie Magdalena – manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, manželského syna Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a jeho manželky Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 3, okres Písek a jeho manželky Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*7.7.1882, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zletilá služebná, narozená 7. července 1882 v Lišově (Lischau), příslušná do Hůrek, manželská dcera † Matěje Petra, bývalého majitele mlýna, a žijící Terezie roz. Steinocher
(∞28.11.1908 s Antonínem Pospíšilem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

PETR, Božena – manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, manželského syna Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a jeho manželky Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a jeho manželky Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*1.8.1885, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(Beatrix Petr) neplnoletá mlynářská dcera, narozená 1. srpna 1885 v Lišově (Lischau), příslušná do Hůrek (Hurek), manželská dcera právě zemřelého Matěje Petra, majitele mlýna, a žijící Terezie roz. Steinocher
(∞17.11.1907 s Antonínem Frolíkem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)
rodem z Lišova č. 284, manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, později mlynáře v Hůrkách č. 8 a manželky jeho Marie rodem Steinochr z Oudraže
(∞17.11.1907 s Antonínem Frolíkem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETROVÁ, Aloisie – narozená v Hůrkách č. 8, manželská dcera Matěje Petra, mlynáře v Hůrkách č. 8 a Terezie roz. Šteinochrové v Oudraži č. 3
(∞25.10.1920 s Janem Sládkem, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETR, Františka – narozená v Hůrkách č.8, manželská dcera † Matěje Petra, mlynáře v Hůrkách č. 8 a jeho manželky Terezie roz. Šteinochrové v Oudraži č. 3
(∞17.6.1919 s Josefem Mrzenou, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 18

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 4. ledna 1891.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Petr, Matěj majitel bytu 2.2.1841 Velechvín mlynářství
2 Terezie choť 17.8.1852 Albrechtice, okres Písek – Velechvín (v rodině)
3 Jan syn 22.5.1871 Lišov – Velechvín mlynářství, pomocník
4 Marie dcera 7.7.1882 Lišov – Velechvín
5 Božena 1.8.1885 Lišov – Velechvín
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 17

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 10. ledna 1901.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání, vedlejší výdělek
1 Petrová, Terezie majitelka bytu 11.4.1853 Albrechtice, okres Písek – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
2 Petr, Jan syn 20.5.1871 Lišov – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
3 Petr, František syn 11.11.1873 Lišov – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
4 Petrová, Marie dcera 7.7.1882 Lišov – Hůrky domácí služba
5 Petrová, Božena dcera 1.8.1885 Lišov – Hůrky domácí služba
6 Petrová, Františka dcera 27.10.1891 Hůrky (žákyně)
7 Petrová, Aloisie dcera 18.10.1893 Hůrky (žákyně)
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 180

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 18

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 10. ledna 1911.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Petr, František majetník bytu 11.11.1873 Lišov – Hůrky mlynářství, polní hospodářství
2 Petrová, Marie manželka 9.8.1889 Hůrky mlynářství
3 Petrová, Marie dcera 5.1.1910 Hůrky (dítě)
4 Petrová, Terezie matka 11.4.1853 – Hůrky výměnkářka
5 Petr, Jan bratr 22.5.1871 Hůrky mlynářský pomocník
6 Petrová, Františka sestra 20.10.1891 Hůrky učednice šití šatu
7 Petrová, Aloisie sestra 22.10.1893 Hůrky (domácí služby)
8 Petr, Theodor synovec 3.11.1903 Vídeň – Hůrky žák
9 Kubeš, Jan učedník 27.5.1891 Štěpánovice učeň mlynářský
10 Krejčí, František čeledín 23.9.1882 Miletín polní hospodářství
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 281

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 34

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 16. února 1921.
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Petr, František majitel bytu, samostatný mlynář 12.11.1873, Lišov 1.5.1890, Hůrky
2 Petrová, Marie manželka 9.8.1889, Hůrky 9.8.1889, Hůrky
3 Petrová, Marie dcera 5.1.1910, Hůrky 5.1.1910, Hůrky
4 Petrová, Helena dcera 18.8.1912, Hůrky 18.8.1912, Hůrky
5 Petr, Jan syn 13.6.1914, Hůrky 13.6.1914, Hůrky
6 Petrová, Terezie matka, výměnkářka 11.4.1853, Oudraž 1.5.1890, Hůrky
7 Petr, Jan bratr, mlynář 22.5.1871, Lišov 1.5.1890, Hůrky
8 Matějková, Anna služka 18.9.1895, Domanín 5.1.1921, Domanín
9 Zemánek, Rudolf čeledín 6.11.1901, Suchdol nad Lužnicí 25.6.1920, Suchdol nad Lužnicí
10 Michálek, Adolf mlynářský pomocník, stárek 5.9.1893, Heřmaneč (Dačice) 1.9.1920, Heřmaneč (Dačice)
11 Svoboda, Bohumil mlynářský pomocník, stárek 22.11.1895, Čejkov (Kamenice nad Lipou) 14.2.1921, Čejkov (Kamenice nad Lipou)

Pospíšil

POSPIŠIL, Anton Erem. – instalatérský mistr, vrchní ženista (Oberpionier) c. k. ženijního praporu č. 2, plnoletý, narozený 16.ledna 1877 v Ivančicích, okres Brno, příslušný do Ostopovic u Brna, Morava, manželský syn žijících rodičů zedníka Jana od Kříže Pospíšila a Anny roz. Košik
(∞28.11.1908 s Marií Magdalenou Petrovou, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

Rausch

RAUSCH, Maria – manželská dcera † Franze Rausche, bývalého hamerníka v Haidu, Grossgerungs, Niederösterreich a jeho manželky Terezie roz. Baumgartner z Welzles, Niederösterreich
(∞4.2.1908 s Václavem Koppelhuberem, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Řehoř

ŘEHOR, Johann – narozen ve Vídni, příslušný do Lodhéřova (Riegerschlag) infanterista 75. pěšího pluku Kristiána IX., krále dánského, 3. polní setniny. Odsouzen k smrti provazem 30. září 1901, rozsudek vykonán 2. října 1901 ve dvoře Mariánských kasáren (více zde). Zastřelil svého nadřízeného desátníka Blažka v jindřichohradeckých kasárnách (správně desátník Blažej, zastřelený v třeboňských kasárnách). Pohřben bez přítomnosti duchovního, 2. října 1901 v 8 hodin večer na vojenském hřbitově, hrob č. 181
(†2.10.1901, České Budějovice. snímek není digitální)

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Šimák

ŠIMÁK, Josef – mlynář, výminkář z Radavy č. 1, vdovec po † Marii rozené Flanderové z Blatné č. 118
(†1893, Radava. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PEKSA, legit. SCHIMAK, Josef – nemanželský syn (v roce 1896 legitimizován) Petra Schimaka, obchodníka s nádobím, obyvatele v Schördingu (Schärding am Inn), manželského syna Karla Schimaka a jeho manželky Antonie roz. Weiss a Marie, manželské dcery Vojtěcha Peksy, domkáře v Lišově č. 214 a jeho ženy Josefy roz. Porákové z Lišova č. 18
(*1895, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Šlechta

Erb rodu Šlechta ze Všehrd

SCHLECHTA, Franz Xavier Friedrich Baptist – manželský syn Franze Xavera Vincence Schlechty, c.k. poručíka, rytíře von Schlechta a jeho manželky Friederikke Ursuly Schlichta, šlechtičny von Scheurich
(*20.10.1796, Písek – město. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHLECHTA, Friderika Amalia Johanna – manželská dcera Franze Schlechty, c.k. kapitána, místního velitele v Braunau (K. K. Platzhauptmann allhier) a jeho manželky Frideriky Ursuly von Scheurich
(*24.2.1801, Braunau am Inn. URI:matricula.info)

ŠLECHTA, Jaroslav, Ing.
(* 14.3.1898)
(† 25.10.1898)

Strehblow

STREHBLOW, Ludwig Karl – manželský syn Ludwiga Strehblow, evangelíka augšpurského vyznání, knoflíkáře, syna Rudolfa Strehblow, truhláře a jeho manželky Anny Marie roz. Wolf a Agnes, katolické dcery Josefa Zöllner, pěstitele (Anbauer) a jeho manželky Terezie roz. Höniger
(*11.8.1872, Wien VII (St. Ulrich). URI:matricula.info)
faktor v Hojné Vodě č. 111, narozen ve Vídni, manželský syn Ludwiga Strehblow, evangelického vyznání augšpurské konfese, knoflíkáře (Zwirnknöpfelerzeuger) v Jeleniej Górze (Hirschberg) v Pruském Slezsku a jeho manželky Agnes roz. Zöllner, římsko-katolického vyznání
(∞25.10.1910 s Terezií Schadenböck, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Struska

STRUSKA, Václav – kovář v Třebotovicích č. 24, syn Antonína Strusky, lišovského souseda a obecního kovářského mistra a Majdaleny roz. Kopta, dcery kolářského mistra z Hluboké č. 32
KŘÍŽOVÁ, Alžběta – dcera Matěje Kříže, vejměnkáře v Kalištích č. 8 a †Anny roz. Němec – Tvrzák ze Zvíkova č. 10
(∞1853, Kaliště u Zalin, farnost Dobrá Voda. URI:digi.ceskearchivy.cz)

STRUSKA, Elisabeth – manželská dcera Jana Strusky (* 21/9/1874, Modrá Hůrka), pomocného dělníka, příslušného do Hartmanic, okres Týn nad Vltavou, nemanželského syna Alžběty Struskové a Alžběty Polákové (* 13/6/1883, Modrá Hůrka), manželské dcery Františka Polaka a Marie roz. Bromové
(*17.9.1910, Wien IX (f.ú. Lichtental). URI:matricula.info)

Tuma

REITER-TŮMOVÁ, Marie – manželská dcera Josefa Reitera, hamerníka u p. Blechmanna a Marie roz. Deubler
(*27.7.1883, Lambach 5. URI:graz-seckau.at)
(∞10.9.1906)
manželka Antonína Tůmy, kovodělníka v Újezdě pod Kladnem č. 91, narozena v Lambachu ve Štýrsku, manželská dcera Josefa Reitra, hutníka z Lambachu a jeho manželky Marie rodem Deubler
(†19.4.1912, Bohnice – Zemský ústav pro choromyslné. URI:ahmp.cz)

Starý bohnický hřbitov, náhrobek Marie Tůmové–Reiter (Foto Pavel Mička, 2015)

Starý bohnický hřbitov, náhrobek Marie Tůmové–Reiter (Foto Pavel Mička, 2015)

Zmeškal

MESSKAL, Jan – manželský syn Vavřince Meškala, chalupníka v Úsilném a Johany, dcery Jiřího Werla, sedláka v Hausen an der Möhlin k panství hraběte Falkensteina v Horních neb Předních Rakousích
(*1804, Úsilné. URI:digi.ceskearchivy.cz)
syn Vavřince Zmeškala, chalupníka z Voselna a Johany Werlin, sedlské dcerky z Hausen, Hořejších Rakous
(∞1826, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zub

ZUB, Felix Emanuel – manželský syn Františka Zuba, měšťana z Lišova, syna Františka Zuba, měšťana z Lišova a jeho manželky Kateřiny roz. Batka z Lišova a Antonie, dcery Vojtěcha Svobody, měšťana a mistra kolářského z Lišova a jeho manželky Anny roz. Krátký z Lišova
(*9.11.1848, Lišov 50. URI:digi.ceskearchivy.cz)
schwarzenberský archivář, svobodný. Spáchal sebevraždu oběšením v nepříčetnosti, pohřben na hřbitově v Murau, 15. oddělení, č. 22
(†29.10.1902, Stadt Murau 1. URI:matriken.graz-seckau.at)

Diözesenarchiv Graz-Seckau, řím.-katol. f.ú. Murau, Sterbebuch IV B 1893-1928, pag. 125

Diözesenarchiv Graz-Seckau, řím.-katol. f.ú. Murau, Sterbebuch IV B 1893-1928, pag. 125

FEUILLETON.
Za Felixem Zubem.
Milému druhu a rodáku věnuje Fr. Miroslav Čapek.

Sousední tiché městečko Lišov má opět o jeden čerstvý rov více, rozloučivši se s jedním z nejlepších a nejzasloužilejších svých synů, které do své rodinné kroniky s hrdostí může zapsati.
Pan Felix Zub, knížecí Schwarzenbergský archivář, historik a spisovatel, t.č. ve Štýrské Muravě, není více mezi živými.
Odloučen od svých známých, odebral se na věčnost, sám přetrhnuv nit života svého, aby zhostil se nesnesitelných muk, která, majíce mu za veškerou nezištnou práci a horlivou činnost býti odměnou, trpce jej v tklivém srdci bodala a ve vznětlivé mysli rozrušila.
Jako obmezenost místa nedovoluje podati úplný obraz celé jeho obrovské činnosti, tak tato slova nejsou s to, vystihnouti jeho jako křišťál ryzý karakter a opravdovou lásku k rodné půdě, již tak věrně miloval, mimo níž bylo mu ale souzeno k velké jeho lítosti dlíti, pracovati a posléze i také zemříti.
Mluvím li krátce, pak tím jistěji mohu říci, že zvěčnělý byl člověk celý a přímý, Čech otevřený a opravdový, vlastenec poctivý, srdce zlatého a dobrého.
Než tyto šlechetné vlastnosti byly Zubovi na závadu jako člověku šlechetnému a čestnému, dalekému tajných spádů, intrik, diplomatických kliček, patolízalství a pokoutního tajnůstkářství.
V práci byl vzorný, sám na sebe až příliš přísný a každému příkladně ochotný.
Nevyrovnatelná jeho píle, stotožněná s vrozeným praktickým duchem a organisátorským talentem, hnala jej do každé mu svěřené práce až nad sílu vlastní, takřka do úmoru; než Zub nepodlehl a překážek se nebál, a nad čím jiní zoufali, na to vložil on svou obratnou ruku a vzorně to vykonal.
Jeho vrozené nadání a vlohy hranily tak znenáhla a vykrystalovaly konečně v poměrně mladém věku v pravou vědeckost a učenost, s níž s každým ze svých starších kolegů mohl se nejen měřiti, ale které i předčil a mluvím-li objektivně, lze mi říci, že mimo dosud žijícího talentovaného odborníka a obratného historika p. Antla, kníž. Schwarzenbergského archiváře, české archivy lepšího a nadanějšího pracovníka neměly a hned tak míti nebudou.
Toho nejlepším dokladem a svědkem jest dnešní světoznámý archiv třeboňský, který se právě za tehdejšího úřadování Zubova v Třeboni k nynějšímu rozkvětu křísil a budoval.
Dnes pohlížeti na hotové dílo jest tak snadné, jako tehdy bylo zoufalé pohlížeti na spousty neurovnaného materiálu.
Než mladý Zub ani té práce se nelekl a ku podivu, znaje téměř všecky spisy až do těch nejkrajnějších detailů, vložil se s udivenými kolegy v těžkou práci s takovou odhodlaností, jakou může se vykázati jen člověk dlouholetou praxí zkušený, vrozeně nadaný a organisátorským talentem obdařený.
A jako i v této velké a nezměrné práci obstál Zub čestně, tak získal si tím u svých druhů plný respekt, a archiv třeboňský zůstane vždy nejlepším zrcadlem jeho obrovské činnosti a pomníkem jeho odborných vědomostí, obratnosti, bystrozraku, nevyrovnatelného talentu a vědátorství.
Než i venkovské knížecí archivy stejné svědectví mohou podati, neboť zvěčnělý přivedl je do takového pořádku, v jakém před tím nikdy nebyly a možno, že v budoucnu dlouho nebudou, neboť Zub byl dříč neúmorný, který věnoval veškerý svůj volný čas práci, jíž konal rád, z lásky ku svému oblíbenému povolání, pro dobro šlechetné věci a nikoli, aby pachtil po zvláštních za to odměnách od svého chlebodárce.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 8/1902, čís. 128 (5.11.1902), s. 2

Zwirner

ZWIRNER, Johann – švec v Eichbergu 40, manželský syn Franze Zwirnera, ševce a domkáře v Eichbergu 40 a jeho manželky Juliany roz. Leutner ze Sulzu
(∞21.7.1914 s Antonií Prager, Unserfrau. URI:matricula.info)

ZWIRNER, Johann – manželský syn Johanna Zwirnera, ševce v Eichbergu 40, manželského syna Franze Zwirnera, domkáře a ševce tamtéž a jeho manželky Juliany roz. Leutner ze Sulzu a Antonie, manželské dcery Johanna Pragera, sedláka ze Svatého Martina (St. Martin) a jeho manželky Antonie roz. Vogler z Cejlu (Zeil)
(*14.2.1916, Eichberg 40. URI:matricula.info)

ZWIRNER, Franz –