Archiv pro štítek: Středočeský kraj

Ackenhoffer

ACKENHOFER, Josef Ferdinand – syn svobodných rodičů, knihaře v Březnici Josefa Ackenhofera a Magdaleny roz. Hovorkové
(*1779, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

ACKENHOFFER, Marie Anna – dcera knihaře v Březnici Josefa Ackenhoffera a Magdaleny roz. Hovorkové
(*1777, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Arnstein

jude

ARNSTEIN, Carl – manželský syn Richarda Arnsteina, ochodního agenta v Budějovicích, syna Josefa Arnsteina a jeho manželky Agnes roz. Wagner a Ernestiny, narozené ve Voticích, dcery Josefa Eisensteina a jeho manželky Josefiny roz. Gaus
(*15.10.1907, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†12.8.1942, Mauthausen.)

Kuchař, do koncentračního tábora Mauthausen transportován 11.8.1942 (Alterstransport z Terezína, celkem 100 osob). Kategorie Jude T (Tscheche), vězeň č. (Häftlingsnummer) 12054. Druhý den po příjezdu spáchal sebevraždu.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

ARNSTEIN, Dr. Edmund/Eduard – manželský syn Efraima Arnsteina, kupce a obchodníka z Votice a Johanny, dcery Nathana Isaka Arnsteina, kupce ve Votici a jeho manželky Josefy roz. Pic ze Štěchovic
(*14.7.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
praktický lékař v Budějovicích, svobodný, syn Efraima a jeho manželky Johanny roz. Arnstein
(∞3.4.1898 s Paulinou Kreitner, Praha. URI:badatelna.eu)
(†25.6.1942, Terezín)

Pozn. V duplikátu matriky zřejmě chybně zapsán jako Edmund – Eduard Arnstein se narodil ve Voticích 23. srpna 1861, jeho rodiči však byli Moses Arnstein a Elisabeth, dcera Josefa Reicha z Votic

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

studium do 9.5.1891 na Lékařské fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205

Matrika doktorů německé univerzity, 1891 (Archiv UK, f. Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Transportován pod č. 535 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení X – 12.2.1942) do Terezína.

ARNSTEIN, Franz – manželský syn Friedricha Arnsteina, kupce v Budějovicích, narozeného ve Veselí nad Lužnicí, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Marie roz. Steiner a Otýlie, narozené ve Veselí nad Lužnicí, dcery Emanuela Steinera a jeho manželky Agnes roz. Stein
(*30.1.1910, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(† po 21.10.1941, Łódź)

studium 1928-17.12.1932 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

Transportován pod č. 877 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení B – 21.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

ARNSTEIN, Gustav – syn MUDr. Eduarda Arnsteina a jeho manželky Pauliny roz. Kreitner
(zápis pouze v indexu duplikátů židovských matrik)
(*1.12.1901, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†16.2.1945, Buchenwald.)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Transportován pod č. 28 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, odkud byl dále transportován do Osvětimi (Häftlingsnummer B 6212) a Buchenwaldu (Häftlingsnummer 126684).

ARNSTEIN, Hugo – syn Karla, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Fani a Amalie, dcery Bondiho Piesingra a jeho manželky Rosie
(*23.9.1877, Soběslav. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

Pokřtěn 5.8.1903 na Královských Vinohradech

studium 1896-16.7.1904 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Transportován pod č. 420 v transportu z Brna (transport 1000 osob, označení G – 2.12.1941) do Terezína, dále transportován pod č. 31 (Piaski, transport 1000 vězňů pod označením Ag – 1.4.1942), zemřel.

ARNSTEIN, Leopold – kupec v Mladé Vožici, syn Natana Izáka Arnsteina, kupce v Mladé Vožici a jeho manželky Josefy roz. Pick ze Štěchovic
(∞12.6.1865 s Karolinou Mendl, Tábor. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

ARNSTEIN, Ludwig – manželský syn MUDr. Eduarda Arnsteina, praktického lékaře, narozeného a příslušného do Votic, bydlištěm v Budějovicích, syna Ephraima Arnsteina a jeho manželky Anny roz. Arnstein a Pauly z Třebechovic pod Orebem (Hohenbruck, Bez. Königgrätz), dcery Karla Kreitnera a jeho manželky Marie roz. Fürth
(*17.10.1905, České Budějovice, hotel U Tří kohoutů. URI:badatelna.eu)

Transportován pod č. 229 v transportu z Prahy (transport celkem 761 osob, označení AE3 – 11.2.1945) do Terezína, kde byl osvobozen.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

ARNSTEIN, Maria – manželská dcera Josefa Arnsteina, magazineura z Votic, bydlištěm v Budějovicích, Pražská ulice 3, syna Davida a jeho manželky Josefy Arnstein a Anny, narozené v Divišově, dcery Pinkase Reinera a jeho manželky Josefy roz. Kraus
(*8.5.1904, České Budějovice. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

ARNSTEIN, Otto – syn Josefa Arnsteina, syna Salomona a jeho manželky Anny roz. Chotišan a Marie, dcera Bernharda Fleischnera a jeho manželky Rosy
(*27.3.1889, Benešov 233. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi, toho času četaři vojenské policie Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu „Čas“ (1.6.1922, Praha) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

Transportován pod č. 165 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení A – 16.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Friedricha Arnsteina, továrníka ve Voticích a jeho manželky Evy, dcery Samuela Poppera z Lipníku nad Bečvou (Leipnik in Mähren)
(*20.10.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
(†3.4.1943, Terezín)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

dle sdělení okresn. úřadu na Kladně č. 3/557/38 ze dne 31./X 1938 přestoupil V. Arnstein k církvi ř. katolické

viktorarnstein_holocaustcz

Transportován pod č. 148 v transportu z Kladna (transport celkem 823 osob, označení Z – 26.2.1942) do Terezína, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Leopolda Arnsteina, syna Nathana Isaka Arnsteina a jeho manželky Josefy z Votic a Karoliny,dcery Aloise Mandla a jeho manželky Johany z Tábora
(*6.8.1881, Mladá Vožice. URI:badatelna.eu)
(†14.2.1942, Łódź)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Transportován pod č. 173 v transportu z Prahy (transport celkem 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

Běšín

Erb Běšínů z Běšin

BĚŠÍN z BĚŠIN, Adam Felix – urozený a statečný rytíř, manžel urozené paní Františky
(†1749, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

BĚŠÍN z BĚŠIN, Jan Nepomucký Josef Adam Antonín František Jiří – syn urozeného a statečného pána rytíře Viléma Alexandra Běšiny z Běšin a urozené paní Lidmily rozené Morl z Letína
(*1744, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

BĚŠÍNOVÁ, Anna Františka – dcera urozeného a statečného pána rytíře Viléma Alexandra Běšiny z Běšin a urozené paní Lidmily rozené Morl z Letína
(*1747, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
(†1749, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Dubský

DUBSKÁ, Kateřina – manželská dcera Josefa Dubského, kramáře z Březnice č. 55, syna kramáře Václava Dubského a jeho manželky Kateřiny a Marie, dcery komedianta Jiříka Rychtra a matky Anny rozené Worlickový
(*6.6.1822, Úsilné 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Kateřina – dcera Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Jan – syn Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1.10.1912 ve Lnářích s Annou Tylovou, f.ú. Lnáře. Matrika ulož. na matrice ve Lnářích)
potulný obchodník, toho času vojín c.k. pluku polních myslivců č. 6, příslušný do Předmíře
(†1916, Velký Vír. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Marie – dcera Prokopa Dubského, loutkáře z Kaňku u Kutné Hory a Barbory roz. Kočka
(†1888, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Otto – majitel mlýna ve Františkově, syn Viléma Dubského a Julie roz. Dubské
(∞1920, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Aloisie – učitelka, příslušná do Pamětic, okres Písek, dcera Josefa Dubského, vrchního oficiála státní dráhy v Českých Velenicích a Marie roz. Zikmundové
(∞1928, soudní okres Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Eremiáš

REMIÁŠ, František z Pauly – manželský syn Josefa Remiáše, domkáře z Chlumce, syna Josefa Remiáše, sedláka z Chlumce č. 1 a jeho manželky Evy roz. Ambrožové z Purkarce č. 7 a Anny, dcery Tomáše Srnce, domkáře z Purkarce č. 5 a jeho manželky Marie roz. Mikotové též z Purkarce č. 5
(*2.4.1856, Chlumec 1. URI:digi.ceskearchivy.cz)

EREMIÁŠ, Jan z Mathy – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hamru č. 22, manželského syna Jana Eremiáše, domkáře v Chlumci č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černého, dělníka v Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechočové z Nové Vsi č. 5
(*7.2.1897, Hamr 22. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.8.1934, Benešov)

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Řada velkých krádeží. 4. května vloupal se zloděj do bytu prof. Rauschenbergera na Vinohradech. Odcizil služebným prádlo a šatstvo v ceně 7900 K. V noci 1. června odcizeno v témže bytě stolní prádlo, stříbro a doutníky v ceně 45.000 K. – Do Feiglovy továrny ve Vršovicích čp. 466 vloupal se po dvakráte v noci 11. června a 17. července. Zde odcizil různé hotové prádlo v ceně 23.000 K. – V noci na 17. června ukradeno bylo z uzamčené spíže dru. Inocenci Kučerovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 9, různých potravin za 650 K. – V noci na 14. července bylo odcizeno dru. Kolbenovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 1, prádlo a šatstvo v ceně 21.000 K. – V noci na 22. července továrníku Evženu Kubinskému na Vinohradech, Žižkova ul. č. 19, šatstvo a skvosty za 16.000 K. Pachatel byl sice dvakráte stíhán po činu, ale ve tmě podařilo se mu zmizeti. – Asi před měsícem vloupal se neznámý pachatel do bytu ministr. rady Kučery na Vinohradech, Hradešínská č. 3, kde odcizil, byv vyrušen, pouze stříbrnou tašku na cigarety v ceně 1200 K. Pátráním bylo zjištěno, že krádeže tyto prováděl Jan Eremiáš, 23letý svobodný zedník ze Žižkova, bytem Hluboká čp. 272. Věci odnášel ke své bytné Julii Poláčkové ze Žižkova, Riegrova ul. č. 51, která byla zatčena pro přechovávání známého zloděje Františka Habětína. Od ní pak odnášel věci po částech a rozprodával je. Část jich odvezl domů do Hluboké, značnou část košil, ukradených fě. Feiglově ve Vršovicích, prodal Marii Augustové, 64leté dělnici ze Žižkova, Rokycanova ul. č. 12, která je zašantročila. Eremiáš a Augustová dodáni byli do vazby zem. trest. soudu, kde dlí již bytná Eremiáše Julie Poláčková pro spoluúčast na krádežích zloděje Františka Habětína.
Zdroj: Národní listy, roč. 60/1920, č. 221 (12.8.1920), s. 3

Ze soudní síně.
Cestující zloděj.
(Před porotou. – Zločin krádeže a zločin proti vrchnosti dle uherského zákona.)
Vleze-li někdo do domu po hromosvodu a prohlédne-li celý byt s takovou tichostí, že se nevzbudí živá duše, pak vědí detektivové i bez otisku prstů, že to jiný nebyl, nežli 24letý zedník Jan Eremiáš z Vršovic. Nikdo jiný nedovede se v noci pohybovati v cizím domě s takovou jistotou, jako by se tam narodil; nikdo jiný neprotáhne se tak mrštně bez nejmenšího šramotu sebe menším okénkem, a nikdo jiný nevleze s takovou chladnokrevností i mezi spící a neukradne jim i to, co mají za hlavami! To dovede jedině Jan Eremiáš z Vršovic, který už má za sebou slavnou zlodějskou minulost. V r. 1920 začal svoji činnost ve Vršovicích a na Král. Vinohradech, kde mimo jiné vykradl vždycky na stejný způsob byty prof. dr. Rauchbergera, min. rady Emila Kučery, dra Emila Kolbena a továrníka Eugena Kubinského. Po dlouhém stíhání byl chycen a dodán k trestnímu soudu, odkudž byl ku podivu všech dobrých lidí i zlodějů propuštěn na slib na svobodu. Ale Eremiáš nelenil. Dal se na okružní cestu po Čechách a po řadě navštívil Kralupy, Ústí nad Labem, Teplice, Chomutov, Cheb, Liberec, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, kde čile lezl po hromosvodech do bytů a kradl všecko, co mu přišlo do ruky. Hotové peníze, skvosty, šatstvo, prádlo, doutníky, pečené husy, bábovky i jablka. Spočítá-li se to všecko od první krádeže na Vinohradech do poslední v Mariánských Lázních, nakradl celkem věcí v ceně přes 200.000 kor. V Mariánských Lázních ho opustilo štěstí, které mu přálo skoro celý rok. V noci na nádraží chtěl na něm četník průkazní listiny, a když jich Eremiáš neměl, odvedl ho k okresnímu soudu. Tam v něm čuli nebezpečného ptáka a poslali ho ke krajskému soudu do Chebu. Ale tam vydržel Eremiáš jen několik dní. Dne 4. září přelezl s pomocí jiného trestance zeď u vězeňského dvora a zmizel. Za čtyři dny ho chytili v Liberci, ale náhodou ho dostali do rukou dva nemocní strážníci. Eremiáš jim utekl dřív, nežli ho přivedli na komisařství. Kam utekl, nikdo nevěděl, a všecko pátrání po něm zůstávalo na čas bez výsledku.
Letos dne 4. ledna večer seděl bývalý ministr Fedor Houdek v ložnici svého bytu v Bratislavě a rozřezával si perořízkem knihu. Pak na maličkou chvilečku vyšel a když se vrátil, byl perořízek pryč! Kroutě hlavou, jaký to duch si s ním dovoluje takové žerty, hledal býv. ministr ztracený nožík na stole i na zemi, a když ho nenašel, šel si lehnout v přesvědčení, že perořízek někam založil. Když se pak ráno probudil, seznal jasně, že si s ním nezahrál duch, ale zloděj. Sebral mu s nočního stolku přímo u hlavy peněženku s 12.000 k a malý browuing, jeho sluhovi vzal z notesu 90 k. Začalo pátrání po pachateli a tu se našlo: hromosvod – otevřené okno! Aha! Jaroslav Eremiáš je tady! Ale v Bratislavi už nebyl. Zajel si do Trenčanských Teplic, kde u holiče vzbudil pozornost místního strážníka, který zase na něho upozornil četnického strážmistra Šrámka. Tento chtěl na Eremiášovi výkazy, ale zloděj mu klidně vysvětloval, že pracuje jako elektromechanik již tři dny v jedné ville u lesa a že má všecky své dokumenty tam. Chce-li, aby s ním šel, že mu je ukáže. Ale jen aby šel od něho ve větší vzdálenosti, protože je poctivý člověk a byl by nerad, aby si lidé myslili, že něco snad provedl. Proč ta prosba, viděl strážmistr za nedlouho. Neboť najednou skočil Eremiáš s půl třetího metru vysoké hráze do potoka a hnal se na druhý břeh. Strážmistr za ním a chytil ho za zimník, ale Eremiáš se rychle vysvlékl a vytáhnuv dlouhé dláto, začal se s ním oháněti a utíkati na druhou stranu. Strážmistr musice vyrazil dláto pažbou z ruky, ale Eremiáš dostal náskok a dosáhnuv břehu, začal utíkati k lesu. Strážmistr volal, aby se zastavil, a když Eremiáš neuposlechl, vypálil po něm ránu a střelil ho do pravé strany hrudníku. Těžce zraněný zloděj, u něhož byl nalezen i perořízek i peníze býv. ministra Houdka, byl dopraven do nemocnice, kde se za 4 neděle tak vzpamatoval, že se pokusil zase o útěk. Ale ten se mu nezdařil a tak byl po úplném uzdravení dopraven do Prahy, kde se včera zodpovídal před porotou. K některým krádežím, ze kterých byl usvědčen, se kajícně doznal, ostatní všecky zapřel, a o skvostech, které u něho byly nalezeny, ale jejichž majitelé nebyli zjištěni, jednoduše tvrdil, že je koupil. Porotci uznali, že jest vinnen a senát ho odsoudil do těžkého žaláře na 3 roky. Pomáhalo mu to, že je až dosud zachovalý a že se přiznal. Soudu předsedal vrch. rada Koželoužek, žalobu hájil státní zástupce dr. Prokeš, žalovaného dr. Quis.
Zdroj: Národní politika, roč. 39/1921, č. 268 (30.9.1921, ranní vydání pro Prahu), str. 10

Nebezpečný lupič dopaden. Detektivové bezpečnostního oddělení zjistili dne 2. t. m. po 1/2 6. hod. več., že známý a nebezpečný lupič Jan Eremiáš, r. 1897 v Hluboké naroz., do Čes. Budějovic příslušný, mnohými policejními úřady a četnickými stanicemi hledaný, odejel téhož dne odpoledne v 5.15 hod. budějovickým rychlovlakem z Wilsonova nádraží směrem na Benešov. Bezpečnostní oddělení ihned telefonicky vyrozumělo četnictvo v Benešově a udalo přesný jeho popis. Četnictvu podařilo se v Benešově Eremiáše dopadnouti ve vlaku. Eremiáš je nebezpečný zloděj, který vykrádá v noci byty, z nichž odnáší hlavně skvosty a peníze. V mnohých případech vnikl odvážným způsobem otevřenými okny i do bytů v I. patře. Četnictvem byl dodán k soudu.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, ranní vydání pro Prahu), s. 6

Lupič – „akrobat“ Eremiáš zpět za mřížemi.
Není hned tak hbitého, odvážného a drzého lupiče jako je J. Eremiáš, rozený r. 1897. Po okapech i střechách leze jako veverka a odtud podniká výpravy do bytů, ovšem za nočního šera. Vleze obyčejně oknem do ložnice, klidně vrhne ostré světlo ze svítilničky snícímu do očí a sebere pak klidně vše, co si lidé před spánkem uložili na noční stolky: peníze, hodinky, prsteny a j. Šaty nebo prádlem opovrhuje.
Eremiáš, povoláním zedník, tímto odvážným způsobem řádil snad po celé republice. Někde se po činu klidně najedl, uvařil čaj, ba na dvou místech v Praze nejdříve byt vykradl a potom znepokojoval služebné. Loni po namáhavé honbě a obklíčení policií v Karlových Varech byl konečně lapen a odsouzen. Sotva se na svobodě trochu ohřál, už docházejí souhlasné zprávy o jeho činnosti. Proto pražská policie, jak jsme již v ranním vydání našeho listu oznámili, po něm neobyčejně pátrala a zjistila v těchto dnech, že jede v posledním voze rychlíku směrem k Benešovu. Četnictvo pak na základě přesného popisu tohoto mnohokráte trestaného lupiče zatklo. –en.–
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, odpolední vydání), s. 5

Jak byl zatčen pověstný lupič Eremiáš. Pověstný lupič Jan Eremiáš, byl jak známo zatčen 2. srpna benešovským četnictvem v rychlovlaku, jedoucím k Táboru a to na telefonický poukaz pražského policejního ředitelství. Eremiáš, jenž před krátkým časem opustil trestnici, jest znovu již hledán několika desítkami četnických stanic. Jak byl Eremiáš činným, toho jest nejlepším důkazem kapesní prohlídka, u něho po zatčení provedená, která „vynesla“ 5 661 Kč 55 hal., dvoje zlaté hodinky, řadu zlatých prstenů, množství toiletních předmětů a prádla, nehledě ke dvěma brožovaným knihám. Střelné zbraně lupič neměl, pouze dva kapesní nože. Zajímavo je, že k jeho zatčení stačila jeho fotografie v policejním věstníku, podle níž ho poznali vrchní strážmistr Cheramza a strážmistři Stehlík, Krátký, Jiroušek a Uhrin. Při předběžném výslechu přiznal se Eremiáš i ke krádežím v Rakousku, podrobnosti však odepřel sděliti.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, č. 214 (5.8.1927, odpolední vydání), str. 3-4

Nevítaná noční návštěva – lupič v ložnici u hlav. postele.
V noci na neděli kolem půlnoci byla pí. Housková, choť vrchního fin. rady v Masarykových sadech probuzena světlem, svítícím jí do očí. Ku svému zděšení spatřila u svého lože státi neznámého muže s elektrickou svítilničkou. Muž, jak zpozoroval, že ho paní uviděla, ustupoval ke dveřím, vedoucím do prvního pokoje. Duchapřítomná paní vzbudila ihned svého manžela, který koupelnou a kuchyní vběhl do předsíně, odkudž pak na dvůr, kde vzbudil sousedy, kteří uvědomili policii. Do domu p. vrch. fin. rady ihned přišli městští strážníci pp. Pangrác a Petrák, kteří okamžitě prohledali celý dům, ale nočního návštěvníka nenašli. Lupič do bytu vnikl tím způsobem, že přelezl přes zeď sousední vily a oknem záchodu vnikl do vily p. Houskovy. V ložnici odcizil z kapsy kabátu p. vrch. fin. rady na věšáku jsoucího tašku s 2.430 Kč, a stříbrné hodinky se zlatým řetízkem. V kuchyni vzal služce 10 Kč v drobných načež zmizel, jakoby se do země propadl. Písecká policie v čele se svým komisařem ihned učinila rozsáhlé opatření k dopadení lupiče a také se stráž. Novákovi tohoto podařilo zatknouti časně ráno na nádraží putimském, kde ničema i s lupem hodlal odjeti do Plzně. V lupiči zjištěn byl starý známý, lupič-fasádník Jan Eremiáš, 31letý, zednický pomocník z Hluboké. Ukradené věci i peníze všechny u něho byly nalezeny. Eremiáš byl již vícekráte trestán a patří mezi nebezpečné bytové lupiče. V Karlových Varech provedl lup 100.000 Kč, v Prachaticích při loupeži znásilnil služku a pak i s lupem unikl. V r. 1925 byl hledán pro různé delikty proti bezpečnosti majetku i těla 18 soudy. V Karlových Varech byl v r. 1925 postřelen při přestřelce policií. V r. 1923 byla mu prostřelena při útěku četníkem prsa. Po odpykání těžkého žaláře léčil se Eremiáš, který trpí tuberkulosou v nemocnici v Čes. Budějovicích, odkudž byl 12. t. m. propuštěn a ihned zajel si do Písku, kde setkal se při prvním podniku s nezdarem. Eremiáš v Písku již před časem provedl četná vloupání do vil v Rašínově a p. tov. Birndtovi odcizil zlaté hodinky. Nebezpečný ptáček dodán byl do vazby krajského soudu v Písku. Písecké policii patří plné uznání za její pohotovost a brzké vypátrání zločince.
Zdroj: Písecké listy, roč. 32/1928, č. 42 (18.10.1928), str. 7

Písecko.
Lupič Eremiáš zatčen v Písku. Dne 15. října v odpoledních hodinách zatkla policie mezinárodního lupiče Jana Eremiáše, pocházejícího z Hluboké n. Vlt., který v nočních hodinách vyloupil byt vrch. finanč. rady Housky a prchl s lupem směrem k obci Putimi. Vyrozuměná policie stihala lupiče po ulicích města a když se mu podařilo prchnouti, rozjela se drahou na všechny směry. Eremiáš byl dopaden v Putimi a jeho lup nalezen zakopaný nedaleko železničního náspu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 23/1928-1929, č. 7 (22.10.1928), str. 7

Tajemné krádeže ve vilách pražského okolí. Odvážný a obratný zloděj vniká bos do ložnic a okrádá spící o klenoty, jež třídí s vybraným vkusem.
V noci na 30. srpna vnikl neznámý pachatel do vily jednoho bankovního ředitele oknem a v ložnici, aniž probudil spící, odcizil z odloženého kabátu majitele vily náprsní tašku s různými dokumenty a 6000 Kč.
V téže noci dostal se týž zloděj pomocí žebříku ještě do druhé rostocké vily, tam však byl náhodou vyplašen a prchl. Druhého dne nalezena byla odcizená tobolka se všemi doklady na nápadném místě u dráhy, peníze však byly samozřejmě pryč.
V noci na středu přeložil podle stop nohou týž zlodějský virtuos svoji činnost do Zbraslavi, kde především vnikl do vily přednosty okr. soudu v. r. Frant. Milka, prošel kuchyní, kde spala služebná, až do ložnice, kde spali manželé. Z nočního stolku sebral zde dvouplášťové zlaté hodinky se řetízkem a odešel opětně stejně duchovitě jako přišel, zanechav jen pod oknem, kudy do bytu přišel, otisk bosé nohy.
Téže noci zašel na druhou stranu Zbraslavě a odciziv 6 m dlouhý žebřík, podíval se podle stop do otevřeného okna ložnice majitelky vily Gertrudy Pollertové. Poznav, že těsně před oknem stojí dvě židle v takové poloze, že by je musel odsunovat a vydal se nebezpečí hluku, sestoupil opět a vnikl za rohem domu opět oknem do pokoje, kde spal nejstarší syn majitelky vily, jemuž odcizil z kapsy kabátu tobolku s větší částkou peněz. Potom opatrně otevřel si dvéře na chodbu a odtud vnikl do ložnice majitelky vily a tam odcizil jedny dámské náramkové zlaté hodinky, briliantový prsten v ceně 5000 Kč a několik jiných cenných klenotů, ponechav věci levnější zcela bez povšimnutí.
Z celého způsobu provedení těhto krádeží jest patrno, že zloděj je neobyčejně odvážný a silný muž, který vládne velkým orientačním smyslem a dovede si počínati s kočkovitou obratností.
Četničtí odborníci, povoláni jsouce na místo a shlédnuvše jeho práci, řekli jedním dechem: „To je Eremiáš!“
Josef Eremiáš jest totiž jméno zlodějského virtuosa, jehož práci jsou tyto nynější krádeže velmi podobny. Josef Eremiáš byl však v loni v říjnu zatčen poblíže Písku a není pravděpodobno, že by byl již hotov s trestem za předchozí zlodějské kousky, což se právě zjišťuje. Sedí-li však Josef Eremiáš pak nalezl důstojného následovníka, jemuž jest jen přáti, aby Eremiáše opět on v sezení co nejrychleji následoval. -f-
Zdroj: Národní politika, roč. 1929, č. 225 (13.9.1929), s. 4

Po stopách tajemného lupiče-akrobata. Onehdejší vyloupení pěti vil v Berouně a hned na to pěti vil v Senohrabech, o nichž jsme tu podávali obšírné zprávy, dostalo se na řadu několik bytů bohatých lázeňských hostí v Mariánských Lázních. I tato vloupání provedl lupič-akrobat, po němž dnes ještě není ani stopy, tak že se vynořila vzpomínka na odvážného lupiče-gentlemana Jana Eremiáše, který vynikal své doby přímo neobyčejným talentem akrobatickým. Nové případy krádeže jsou zatím oznámeny tyto: Do bytu českého lázeňského hosta z Prahy v prvním patře vily Wahnfried na Karlovarské třídě vnikl v noci zloděj balkonem a ukradl spícímu hostu z náprsní kapsy z tašky 7000 Kč v tisícových bankovkách a briliantový pánský prsten s jedním kamenem o váze 1 1/2 karátu v ceně 8000 Kč. Po činu opět nepozorovaně balkonem zmizel žebříkem, který uložil na vedlejší zahradě. Jinému lázeňskému hosti v blízké vile taktéž v Karlovarské tř. bylo téže noci ukradeno 8500 Kč v anglických bankovkách. Zmíněný Eremiáš je v důvodném podezření také i proto, že právě v těchto místech provedl před několika lety několik podobných krádeží. Policie v Mar. Lázních učinila nejrozsáhlejší pátrací opatření.
Zdroj: Národní politika, roč. 1931, č. 225 (18.8.1931), str. 3

Zajímavé zatčení. Včera ráno přišel na bezpečnostní úřad v Českých Budějovicích 34letý Jan Eremiáš, velmi známý a velmi obdivovaný fasádový lezec a zloděj-akrobat, o němž se právě v těchto dnech rozepsal tisk pro virtuosní vykradení vil v Berouně, v Senohrabech a v Mar. Lázních, které po sobě následovalo vždy v noci. Eremiáš přišel na policejní ředitelství s novinami v ruce a jak bylo vidět, velmi rozhořčen. Chřestil stránkami novin a rozčileně ukazoval na několik lokálek, vyvolaných vzpomínkou kriminální policie a četnictva na jeho dovedné kousky (před dvěma lety ve vile Wahnfried v Mar. Lázních) a počal se zapřísahat, že mu ani vesnu nemohlo napadnouti, vykrást za noci vily v Berouně nebo v Senohrabech či kde ještě jinde, neboť prý byl právě v těch dnech nikoli v Čechách, nýbrž na Slovensku. A chtěl dokazovati jakési bratislavské alibi. Pátrací oddělení českobudějovické zná však Jana Eremiáše velmi dobře (je krajan z Hluboké u Čes. Budějovic) a zná i jeho fortele. Mimo to byl zrovna hledán pro jakousi svědeckou maličkost jinou, takže rozčilená scéna s novinami padla českobudějovické policii zrovna do klína a byla vítána. Jan Eremiáš byl zatčen a posazen zatím do vazby, kde s ním bude o věci jednáno, zatím co se ihned začalo pátrat, zda uváděné bratislavské alibi má nějaký podklad. Je zajímavo, že onehdejší vykradení vily „Wahnfried“ v Mar. Lázních stalo se v témže pokoji, co před dvěma léty. Jan Eremiáš, když mu to bylo včera připomenuto, připustil, že by snad mohl míti – „dvojníka“.
Zdroj: Národní politika, roč. 49/1931, čís. 228 (21.8.1931, odpolední vydání), s. 3

EREMIÁŠ, Josef – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hluboké-Hamru č. 17, manželského syna Ignáce Eremiáše, domkáře z Chlumce č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černýho, dělníka z Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechoč z Nové Vsi č. 5
(*5.12.1888, Hamr 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kovář, nar. v Hluboké č. 197, manž. syn Františka Eremiáše, dělníka v Hluboké č. 275 a Marie, rodem Černý z Nové Vsi č. 5
(∞26.4.1913, České Budějovice (Kněžské Dvory). URI:digi.ceskearchivy.cz)

(1921) pilař v tužkárně Národního podniku v Českých Budějovicích

Cirkulárka mu uřízla ruku. Dne 16. dubna došlo v továrně „Národní podnik“ v Č. Budějovicích k vážnému zranění 57letého dělníka Josefa Eremiáše z Kněžských Dvorů u Č. Budějovic. Po sedmé hodině ranní byl zaměstnán obsluhou cirkulárky. Na podlaze, posypané pilinami, mu oklouzla náhle noha a Eremiáš padaje přišel levou rukou až na cirkulárku, jež mu ji odřízla za zápěstím. Přivolaná záchranná stanice dopravila ho ihned do všeobecné nemocnice. Část odříznuté ruky byla převezena na městský hřbitov.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, čís. 31 (20.4.1935), s. 2

EREMIÁŠOVÁ, Růžena – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*24.12.1913, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

EREMIÁŠOVÁ, Anna – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*7.2.1914, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

Gärtner

GAERTNER von LINIENSTURM, Vincenc Václav Stanislav – manželský syn Vincence Gärtnera z Liliensturmu, písaře obce řemíčovské v Mladé Vožici č. 194, syna p. Antonína Gärtnera z Liliensturmu, pensionírovaného c. k. nadporučíka v Mladé Vožici č. 196 a jeho manželky Anny, dcery Františka Beryes, majitele hospodářství u Kolína nad Rýnem a Kateřiny, dcery Antonína Brannhofra, školního učitele v Kambergu č. 71 a matky Kateřiny, dcery Tomáše Davida, mistra pekařského v Kambergce
(*1.2.1858, Mladá Vožice č. 194. URI:digi.ceskearchivy.cz)
bývalý naddozorce u finanční stráže, záložní vojín c. k. 75. pluku, narozen v Mladé Vožici, manželský syn † Vincence Gaertnera z Liniensturmu, právníka v Mladé Vožici č. 194, politický okres Tábor, a jeho manželky Kateřiny roz. Braunhofer z Kamberka č. 71, politický okres Tábor
(∞11.10.1886, Soběslav. URI:digi.ceskearchivy.cz)
staniční mistr c. k. státních drah v Mezimostí č. 160, narozen v Mladé Vožici č. 194, hejtmanství Tábor, vdovec po † Marii Gärtnerové z Liniensturmu, rodem Kroupové, manželský syn Vincence Gärtnera z Liniensturmu, úředníka v Mladé Vožici č. 194 a Kateřiny roz. Brannhoferové z Kamberka č. 7
(∞16.1.1911, Veselí nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

GÄRTNER, šlechtic z LINIENSTURMU, Čeněk – manželský syn Čeňka Gärtnera, šlechtice z Liniensturmu, staničního dozorce na nádraží č. 26 u Českého Krumlova, manželského syna Čeňka (Vincence) Gärtnera, šlechtice z Liniensturmu, právníka v Mladé Vožici č. 194 a manželky jeho Kateřiny roz. Braunhofer z Kamberka č. 71 a Marie, manželské dcery † Václava Kroupy, hostinského ze Soběslavi č. 37 a jeho manželky Karolíny, roz. Plaňanský ze Zálší č. 2
(*7.2.1893, Nádraží č. 26 u Českého Krumlova. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Holzknecht

HOLZKNECHT, Antonín – otec František Holzknecht, komediant, syn Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a Kateřiny, dcery Josefa Hubenýho, knihaře z Ledenic
(*14.6.1859, Horní Záhoří. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLTZKNECHT, Marie Anna – dcera svobodných rodičů, pohodného Josefa Holtzknechta a jeho manželky Magdaleny
(*28.8.1778, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

HOLZKNECHT, František – manželský syn Jana Holzknechta, pláteníka, syna Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic č. 26 (Mirovice) a jeho manželky † Anny Tolarovy ze dvora u Spáleného Poříčí a Anny, dcery † Jana Verderbra, železníka z Tochovic (Březnice) a jeho manželky † Anny Jirkovské z Hradiště
(*28.9.1854, Voltuš. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
komediant, manž. syn Jana Holzknechta, pláteníka ze Zbenic a matky Anny roz. Verderbrovy z Tochovic
(∞27.4.1880, Nezdice. URI:portafontium.eu)

vydán křestní list ex offo 10.1.1908 c.k. zemskému trestnímu soudu v Praze

HOLZKNECHT, Vincenc – manželský syn Františka Holzknechta, cestujícího řemenáře toho času v Nové Vsi, syna Jana Holzknechta, pláteníka ze Zbenic a jeho manželky Anny roz. Verderber z Tochovic a Josefy, nemanželské dcery Anny Richterové, dcery Ignáce Richtra, domkáře v Cunkově a jeho manželky Josefy roz. Malíkové
(*4.4.1895, ve voze v Nové Vsi u Brloha. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Homer

HOMR, Ignatius – svobodný sochař z Čimelic
(∞1768, Bubovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

HOMMEROVÁ, Marie Anna – dcera svobodných rodičů sochaře Ignáce Hommera a Anny
(*1769, Dobrá Voda. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

HOMMEROVÁ, Sidonie – dcera svobodných rodičů sochaře Ignáce Hommera a Marie Anny
(*1771, Dobrá Voda. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Kaiser

KAYSER, Jakub – vdovec, pastýř v Bubovicích
(∞1754, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KAISER, Marie – pozůstalá vdova po † Michaelu Kaiserovi, mlynáři v Jindřichově Hradci
(†6.7.1856, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Josef – městský ponocný, narozen v Budějovicích, manžel Kateřiny roz. Klíma
(†16.4.1912, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kern

KERN, Jan Vilém – syn svobodných rodičů Antonína Kerna, hraběcího posla (Laufer) a jeho manželky Marie Anny. Kmotrem dítěte byl vysoce urozený pán Jan Nepomucký Krakovský z Kolowrat, hrabě Svaté římské říše, svobodný pán z Újezda, pán na Březnici
(*1746, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Kostka

KOSTKA, Jan – syn Ignáce Kostky, sedláka z Plané č. 7 a Marie roz. Sadecké z Klučenic č. 29, dcery panského hajného Tomáše Sadeckého
(*1860, Klučenice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

řídící učitel obecné školy v Třeboni čís. 296/II, vdovec po †Marii rodem Celerýn z Uhřic, manželský syn Ignáce Kostky, hostinského v Lašovicích čís.- a jeho manželky Marie rodem Sadecký z Klučenic čís. 26. Narozen v Klučenicích čís. 26, okres i hejtmanství Milevsko, bydlící v Třeboni č. 75-I
(∞1912, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Král

KRAL, Ondřej Václav – vysoce učený páter, zasloužilý kooperátor bubovský. Dne 7. února 1749 dle žádosti své a vůle poslední pochován před samýma velkýma dveřma chrámu Páně svatého Václava bubovského na krychově
(†1749, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KRÁL, Vincenc – manželský syn Čeňka Krále, pachtýře mlýna v Hodkově č. 40, manželského syna † Václava Krále, rolníka z Hodkova č. 19 a jeho manželky Josefy roz. Hájek z Hodkova č. 40 a Anny, manželské dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5 a jeho manželky Františky roz. Langer z Vlastějovic (Hammerstadt)
(*5.3.1869, Hodkov 40. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
zástupce národního obchodního podniku v Praze č. 208-II, rodilý z Hodkova č. 40, okres Dolní Kralovice, tamže příslušný, manž. syn Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a Anny, dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5, okres Dolní Kralovice
(∞28.7.1898, Praha-Nové Město (sv. Vojtěch). URI:ahmp.cz)

KRÁLOVÁ, Milada Anna Vlasta – manželská dcera Čeňka Krále, obchodního zástupce národního podniku v Praze, nar. 5.3.1869 v Hodkově č. 40, okres Dolní Kralovice, tamtéž příslušného, manželského syna Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a jeho manželky Anny roz. Franclovy z Březiny č. 5 a Anny rodem Velíšek, nar. 30.9.1876 v Kutné Hoře č. 303, manželské dcery Vincence Velíška, mistra truhláře z Kutné Hory a jeho manželky Anny roz. Zvonečkovy z Kutné Hory
(*25.12.1901, Královské Vinohrady 28. URI:ahmp.cz)
(†27.6.1950, popravena ve věznici Pankrác)

Kučera

KUČERA, Adam, KUČEROVÁ, Žofie – dvojčata Jana Kučery, bažantníka v Tochovicích a jeho ženy Doroty. Jeho kmotrem byl urozený a statečný rytíř Adam Běšín z Běšin
(*1744, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KUČEROVÁ, Anna – vlastní dcera bažantníka Jana Kučery
(∞1755, Bubovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Kůrka

KŮRKOVÁ, Anna – dcera Františka Kůrky, kramáře z Lešan č. 36, syna Františka Kůrky, kramáře z Oujezdce a matky Anny roz. Dvořáčková z Křížkového Kostelce a Marie, dcery Josefa Milýho, kramáře z Lešan a matky Marie roz. Berounské z Benešova
(*1887, Petrovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Procházka

PROCHASKA, Marie – dcera mlynáře Václava Prochasky a jeho manželky Kateřiny
(*1778, tvrz v Březnici. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

PROCHÁZKA, Filip – divadelní herec, manželský syn Václava Procházky, truhláře, a Marie roz. Brettschneiderové
(∞1895, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ryant

RYANTOVÁ, Anna – dcera Josefa Ryanta, obecního drába a ponocného, syna Jana Ryanta, domkáře z Petrovic a matky Veroniky roz. Votlučka z Petrovic a Kateřiny, dcery Jana Šimáka, gruntovníka z Petrovic a matky Kateřiny roz. Hrůzové z Hrazan
(*1868, Petrovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

RYANTOVÁ, Antonie – dcera Josefa Ryanta, obecního strážníka v Petrovicích, syna Jana Ryanta, domkáře z Petrovic a matky Veroniky roz. Votlučka z Petrovic a Kateřiny, dcery Jana Šimáka, gruntovníka z Petrovic a matky Kateřiny roz. Hrůzové z Hrazan
(*1869, Petrovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Sobětický

Erb Sobětických ze Sobětic

SOPETIZKŸ von SOBETITZ, Wentzl – syn statečného a urozeného pána, kapitána dělostřelectva Floriana Sobětického ze Sobětic a jeho manželky Lidmily Františky (Luthomilla Frantisca)
(*1664, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOBĚTICKÝ ze SOBĚTIC, Václav – statečný a urozený rytíř, usnul v Pánu svátostmi zaopatřen ve věku 66 let
(†1745, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Stupart von Löwenthal

STUPART von LÖWENTHAL, Maria Josefa Anna Terezia Philippina – dcera urozeného a statečného rytíře pána Filipa Stuparta z Löwenthalu a paní Marie Terezie
(*1744, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

STUPART von LÖWENTHAL, Philipp – urozený rytíř z Löwenthalu
(†1786, Malá Strana. URI:books.google.com)

Tomášek

TOMÁŠEK, Matěj – mistr hrnčířský v Ševětíně č. 39, syn Tomáše, chalupníka Kosově č. 4 a jeho manželky Kateřiny roz. Kohout z Jílovic. Vdova po Kateřině roz. Kuchař z Borovan
(∞7.1.1875 s Marií Hlaváčovou, ovdovělou Hubenou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Josefa – manželská dcera Jana Tomáška, kramáře z Obříství č. 77, okres Mělnický a jeho manželky Anny rodem Hasmukové z Nové Cerekve, okres Pelhřimov
(∞1886, Starý Rožmitál. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

TOMÁŠEK, Jan – obchodník smíšeným zbožím v Olešnici č. 71, manžel Marie rodem Zemanové z Malešic č. 26, okres Hlubocký, ženatý 11 roků
(†10.4.1891, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Marie – vdova po Janu Tomáškovi, kramáři v Olešnici č. 71, rodem Zemanová z Malešice č. 26, okres Hluboká, hejtmanství Budějovice
(†29.4.1901, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vašek

VAŠEK, Josef – manželský syn Františka Vaška, zedníka a podruha v Těchařovicích č. 20, manželského syna Františka Vaška, tovaryše zednického z Kletic č. 10 a jeho manželky Marie roz. Sádlo tymtéž z č. 16 a Josefy, dcery Vojtěcha Duchoně, horníka a chalupníka v Narysově č. 27 a jeho manželky Anny roz. Hošek
(*19.3.1882, Těchařovice 20. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Pracovní knížka Josefa Vaška, vydaná ve Svojšicích, Kleticích 20. srpna 1900

Pracovní knížka Josefa Vaška, vydaná ve Svojšicích, Kleticích 20. srpna 1900

Weber

jude

WEBER, Adolf – dle vlastního sdělení z Kulikova v Haliči (Kulikow, Galizien), bydlištěm v Budějovicích, syn Mojžíše Webera a Baše roz. Weber
(*10.8.1875, Kulikov)
(∞7.11.1905 s Rosou Langerovou, Rožmberk nad Vltavou. URI:badatelna.eu)

WEBER, Josef Theodor – manželský syn Adolfa Webera, agenta, narozeného v Kulikově v Haliči (Kulików, Galizien), bydlištěm v Budějovicích, nemanželského syna Mojžíše Webera a jeho manželky Baschy roz. Weber a Rosy Langer z Načeradce (Natscheradetz, okres Benešov), dcery Samuela Langera, kupce, a jeho manželky Marie roz. Wotzasek
(*28.3.1908, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†3.11.1941, Osvětim)

Protokol o transportu bratří Weberových z vedoucí úřadovny říšské státní tajné policie v Brně (Geheime Staatspolizeileitstelle Brünn) do Osvětimi ze dne 24. října 1941

Protokol o transportu bratří Weberových z vedoucí úřadovny říšské státní tajné policie v Brně (Geheime Staatspolizeileitstelle Brünn) do Osvětimi ze dne 24. října 1941

Kartotéční lístky bratří Weberových z Osvětimi - bloku 11

Kartotéční lístky bratří Weberových z Osvětimi – bloku 11

weber-bohdan-farbe

Úmrtní list Bohdana Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Úmrtní list Bohdana Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

WEBER, Rudolf Jaroslav – manželský syn Adolfa Webera, agenta, narozeného v Kulikově v Haliči, okresu Žovkva (Kulików, Źolkiew, Galizien), syna Mořice Webera a Barbary roz. Weber a Rosy Weber, narozené v Opařanech u Tábora, dcery Gabriela Langer a jeho manželky Marie roz. Waldek
(*28.1.1911, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†3.11.1941, Osvětim)

weber-jaroslav-farbe

Úmrtní list Jaroslava Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Úmrtní list Jaroslava Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Zahradník

ZAHRADNÍKOVÁ, Jozefína – manželská dcera Josefa Zahradníka, světem jdoucího kramáře z Bludova č. 5, manželského syna Jana Zahradníka, nádeníka z Bludova a jeho manželky Anny roz. Jagl ze Zruče a Františky, manželské dcery † Matěje Kováře, kramáře ve Vlkonicích a jeho manželky Anny roz. Fixl z Křeče
(*1.1.1900, Nová Ves (farnost Brloh). URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞11.4.1921 s Josefem Habichem, Hosín. (nedigitalizovaná matrika))

ZAHRADNÍK, Václav – manželský syn Josefa Zahradníka, světem jdoucího kramáře z Bludova č. 5, manželského syna Jana Zahradníka, nádeníka z Bludova a jeho manželky Anny roz. Jagl ze Zruče a Františky, manželské dcery † Matěje Kováře, kramáře ve Vlkonicích a jeho manželky Anny roz. Fixl z Křeče
(*1.1.1900, Nová Ves (farnost Brloh). URI:digi.ceskearchivy.cz)
trhovec v Českých Budějovicích, narozen v Nové Vsi č. 32, manželský syn † Josefa Zahradníka, kramáře z Bludova č. 5 a † Františky roz. Kovářové z Netřebic
(∞27.12.1923 s Annou Kovářovou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZAHRADNÍKOVÁ, Marie – manželka trhovce Jana ve Zlivi č. 178, rodem Fiala. Narozena 25.3.1869 v Chrášťanech
(†10.11.1930, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)