Archiv pro štítek: Třeboň

Antl

ANTL, Vincenc – manželský syn Františka Antel, bednáře a jeho manželky Františky, dcery † Jindřicha Klumpara, truhláře z Luže
(*29.3.1822, Luže 156)

SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, řím.-katol. f.ú. Luže, inv. č. 5643, sign. 2187 (N 1796-1824), pag. 119

SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, řím.-katol. f.ú. Luže, inv. č. 5643, sign. 2187 (N 1796-1824), pag. 119


filiální učitel v Kojákovicích č. 67, manžel pozůstalé vdovy Kateřiny rodem Huber z Budějovic č. 305
(†17.5.1883, Kojákovice 67. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ANTL, Theodor – manželský syn Vincence Antla, učitele v Kojákovicích č. 67, syna † Františka Antla, bednáře z Luže č. 156 a jeho manželky † Františky roz. Klumpar, dcery truhláře z Luže č. 189 a Kateřiny, manželské dcery † Jana Huber, soukeníka z Budějovic č. 305 a jeho manželky † Kateřiny roz. Walter, dcery soukeníka z Budějovic
(*15.9.1860, Kojákovice 67. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knížecí švarcenberský úředník při archivu v Třeboni, bytem v Třeboni č. 108, manželský syn Vincence Antla, učitele v Kojákovicích č. 67 a jeho manželky Kateřiny, rodem Huber z Budějovic č. 305
(∞16.2.1897 s Františkou Körner, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knížecí schwarzenbergský adjunkt ve výslužbě, manžel Františky roz. Körner z Třeboně č. 86/I. Zemřel následkem udušení z oběšení, pohřben o dva dny později na třeboňském hřbitově
(†16.6.1903, Třeboň 86/I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FEUILLETON.
Za Theodorem Antlem.
Podává Fr. Mir. Čapek.

Ze řady dobrých synů českého jihu, pracujících duchem i pérem k jeho rozkvětu a vzpružení, vyrvala nám neúprosná Morana opět jednoho, Theodora Antla, adjunkta knížecího schwarzenbergského archivu v Třeboni. Antl narodil se 14. září r. 1860 ve vsi Kojákovicích u Třeboně, kde jeho otec byl učitelem. Již jako hoch jevil výtečné schopnosti, ještě lepší pak paměť. Dán do gymnasia v Třeboni, kde pobyl 3 léta, načež odešel do Č. Budějovic, kde na německém gymnasiu studoval s vyznamenáním. Ač absolvoval ústav německý, zůstal Antl, jemuž otec, tichý a opravdový vlastenec, zasil do duše první národní símě, věrným Čechem, a to vždy rozhodným, což osvědčil jedenkráte, když na gymnasiu svedli němečtí studenti s českými hotovou bitku a přísné vyšetřování zavedeno, předstoupil Antl a hájil české studenty. Od té doby platil za jejich vůdce. Po maturitě, s vyznamenáním odbyté, nastoupil jako jednoroční dobrovolník u 28. pluku v Praze a dal se zároveň zapsati na právnickou fakultu české university.
Odbyv důstojnickou zkoušku s vyznamenáním, věnoval se pilně vědě právní, avšak v tom zemřel mu otec, takže Antl zbaven byv prostředků, byl nucen přijati místo vychovatelské.
Studoval při tom sice dále, ale vida, že při tehdejších poměrech těžko něčeho se dopracuje (jurista se zkouškou musil tři roky čekati na adjutum), přijal r. 1884 slibné místo v kníž. schwarzenberg. archivu v Třeboni. Těše se tomu a maje hlavu plnou ilusí, věnoval se s chutí svému novému povolání, doufaje v dobrou budoucnost. Roku 1890 jsa zaměstnán v rodinném archivu ve Vídni, hospitoval Antl ještě přednášky pro pomocné vědy historické na tamější universitě. Během své krátké sice, ale důkladné praxe, neúmornou pílí a svědomitou studií získal si Antl velkých a všestranných vědomostí, které věnoval cele k rozkvětu knížecích archivů, jichž vzorné uspořádání a regesta podaly by o tom důkazu. Práce ta byla také uznávána, až teprvé, když přišla nová správa, byla umlčována, ignorována, rozhled a obratnost stala se nepohodlnou, takže když ochuravěl a zadal za pouhé kvieskování, rafinovaným způsobem prosazeno, jeho pensionování, začež dostalo se mu po 12leté službě 1000 zl., po srážkách asi 860 zl. Antl snášel osud svůj přes to trpělivě a krátil si čas psaním, v němž ukládal své vědomosti a to obratně, svérázně, rysem ostrým a hřejným. Jeho práce založeny jsou na hlubokém podkladě bohatých zkušeností a pilných studií, vyznamenávají se zvláštní originelností a slohovou jasností. Jeho spisy těšilyse vždy zvláštní pozornosti a proto když přišla zpráva o jeho úmrtí, rozletěla se po jihu českém jako blesk, trhla jeho ctiteli jako elektrická jiskra a vzbudila všeobecnou soustrasť.
S Antlem zemřel opět jeden poctivec, jakých semálo rodí, karakter celý, nezištný, příkladně ochotný, laskavý, přímý a nepřítel licoměrnictví a intrik.
Pokoj budiž Ti, příteli drahý, spi klidně; lid, jehož povznesení a otužení své mladé a svěží síly jsi věnoval, zachová Tě v paměti trvalé!
Z literárních prací Antlových uvádím“ Rejstřík k pozůstatkům desk zemských; Starocelské listiny; Dodatky k rožmberské korespondenci; Dějiny vesnice Kojákovic; Kde stávala stará tvrz Leptáč u Netolic; O zádušních lázních v Třeboni; K životopisu Havla Bekasta Vodňanského; Instrukce Hrušky z Března pro poddané Bitozevsi; Příspěvek k stavbě lounského kostela; Urbář zboží lounského r. 1450; Léta 1620-3 v Třeboni; Chodění s koníčkem; Čarování pastýřů; Běhy válečné a poměry poddaných na Třeboňsku r 1618–1648; Jízdy Táborů po Třeboňsku; Schwarzenbergský znak; Regesta třeboňských městských listin; Urbář kláštera sv. Kláry v Praze; Nárys dějin Třeboně až do r. 1611; Vývoj výroby piva v Třeboni; O cechovnictví v jižních Čechách; Rodlerův kalendář (1899, 1900 a 1901); O sboru střeleckém v Třeboni; Vývoj divadla v Třeboni; O poustevnících na Třeboňsku; Vývoj cechů v Třeboni, Lomnici, Veselí n. L.; O soukenictví v Třeboni a Soběslavi; Dějiny Třeboně a průvodce; Urbář Stráže; Plenění města Stříbra Švédy r. 1645; atd., atd.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 9/1903, č. 74 (27.6.1903), s. 2

Arnošt

ARNOŠT, Karel, MUDr. – obvodní lékař městský v Třeboni čís. 12-I, záložní vojín c. k. pěš. pluku čís. 11, narozen v Praze čís. 4117-II, okres i hejtmanství Praha II, syn manželů Jindřicha Arnošta, lesmistra v Slavutě (Rusko) a Marie rodem Král z Nepomuku čís. –
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Baštýř

BAŠTÝŘ, Václav – manželský syn Josefa Baštýře, rolníka v Břilicích č. 11 a jeho manželky Anny rodem Kořínek z Miletína č. 10, narozen v Břilicích č. 11
(†2.7.1904, Břilice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bleskem zabit byl dne 2. t. m. 18letý syn rolníka V. Baštýř z Břilic. Spěchal z nádraží třeboňského domů, aby bouři unikl, byl však bleskem zasažen a okamžitě usmrcen.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 10 (1904), čís. 78 (9.7.1904), str. 4

Blažej

BLAŽEJ, Emanuel – manželský syn Jakuba Blažeje, obuvníka z Hradce, syna Josefa Blažeje, obuvníka ze Soběslavi 99 a jeho manželky Marie, dcery Jana Příhody, obuvníka ze Soběslavi a Anny, manželské dcery Františka Chuchel, cestáře ze Smíšovic č. 3 a jeho manželky Anežky, dcery Jiřího Sykory
(*22.12.1878, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
desátník pěšího pluku č. 75 v Třeboni, syn Jakuba Blažeje, obuvníka v Jindřichově Hradci a Anny roz. Chuchelové ze Smišovic. Úkladně zastřelen (více zde).
(†11.3.1901, Třeboň (kasárna). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bružek

BRUŽKOVÁ, Antonie – dcera učitele Jana Bružka a Marie Anny Lukešové
(*1803, Radětice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BRŮŽKOVÁ, Marie – narozena v Horních Slověnicích č. 30, okres Lišov, hejtmanství Budějovice, manželská dcera Matěje Brůžka, mlynáře v Horních Slověnicích č. 30 a manželky Anny rodem Michal z Břilic č. 18
(∞1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Červený

ČERVENÁ, Mariana – dcera † Šimona Červeného, pastýře
(∞1773, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ČERVENÝ, Tomáš – učitel v Suchdole, původem z Dráchova
(∞1922, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dubský

DUBSKÁ, Kateřina – manželská dcera Josefa Dubského, kramáře z Březnice č. 55, syna kramáře Václava Dubského a jeho manželky Kateřiny a Marie, dcery komedianta Jiříka Rychtra a matky Anny rozené Worlickový
(*6.6.1822, Úsilné 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Kateřina – dcera Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Jan – syn Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1.10.1912 ve Lnářích s Annou Tylovou, f.ú. Lnáře. Matrika ulož. na matrice ve Lnářích)
potulný obchodník, toho času vojín c.k. pluku polních myslivců č. 6, příslušný do Předmíře
(†1916, Velký Vír. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Marie – dcera Prokopa Dubského, loutkáře z Kaňku u Kutné Hory a Barbory roz. Kočka
(†1888, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Otto – majitel mlýna ve Františkově, syn Viléma Dubského a Julie roz. Dubské
(∞1920, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Aloisie – učitelka, příslušná do Pamětic, okres Písek, dcera Josefa Dubského, vrchního oficiála státní dráhy v Českých Velenicích a Marie roz. Zikmundové
(∞1928, soudní okres Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Anna – dcera Marie Dubské, trhovkyně ve Volyni – kolonie 4. Narozená 9/9 1933 ve Volyni.
(†18.4.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Josef – svobodný světem jdoucí loutkoherec t.č. v Č. Budějovicích u nádraží. Narozený 4/4 1881 v Chotěboři, okres Chotěboř
(†18.11.1938, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fiedler

FIEDLER, Jan – měšťan a mlynář příkopský, manželský syn Jana Fiedlera, mlynáře v Třeboni č. 27 a Karolíny roz. Fischkali
(*1822, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1850, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1872, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, Julius – měšťan a krupař v Třeboni č. 93, manželský syn Jana Fiedlera, mlynáře v Třeboni č. 122 a matky Karolíny Fiškali
(*1827, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1855, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1857, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, roz. Filasová, Maria – manželka Julia Fiedlera, měšťana a krupaře v Třeboni č. 93, manželská dcera Františka Filasa, měšťana v Třeboni č. 93
(*1835, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1857, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, roz. Wagnerová, Josefína – manželka Julia Fiedlera, měšťana a krupaře v Třeboni č. 93, manželská dcera řezníka a měšťana v Třeboni č. 34 Jana Wagnera
(*1833, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1897, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLEROVÁ, Marie – manželská dcera Jana Fiedlera, mlynáře z Hněvkovic č. 10 a jeho manželky Marie roz. Švec z Krásné Hory
(∞10.8.1885 s Josefem Hraše, Týn nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, Jan – nalezenec z Prahy, v ošetřování u pěstounů Jana a Kateřiny Bachler v Deskách č. 9 u Kaplice. Narozený 13.9.1930 v Praze (č. zn. 8841/30)
(†12.7.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Filípek

FILÍPEK, František – manželský syn Františka Filípka, dělníka v Třeboni 16, syna Františka Filípka, nádeníka na předměstí 16 a jeho manželky Rozálie rodem Matoušek z Břilic a Anny, manželské dcery Jakuba Pumpra, krejčího v Dunajovicích 54 a jeho manželky Františky rodem Blažek v Zálezlích
(*4.12.1895, Třeboň 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)

vojín 75. pěšího pluku, zajat 2. července 1917 u Hodova. Přiřazen u Darnice k 1. střeleckému pluku ruských legií. Demobilizován k 2. únoru 1920, naposledy v hodnosti svobodníka.

FILÍPEK, Josef – nemanželský syn Marie Filípkové, manželské dcery Jana Filípka, nádeníka na předměstí 85 a jeho manželky Anny rodem Seyk ze Bzí
(*9.3.1897, Třeboň 85. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†4.10.1918, Trojck. (databáze))

padl v boji, pochován v Samaře 4/10 1918 dle evidenč. úřadu čs. vojsk

vojín 75. pěšího pluku, zajat 1. července 1917 u Zborova, k legiím přidělen 7. července 1917 u Darnice. Padl v boji u Trojcku, 4. října 1918

Fischer

FISCHER, Josef – děkan třeboňský, biskupský notář, konsistoriální rada, biskupský vikář, vrchní školdozorce a majitel zlatého záslužného kříže s korunou, rodilý z Nové Kdyně.
(†1867, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

Flachs

FLACHS, Václav – manželský syn Jana Flachse, komedianta z Vlašimi a jeho manželky Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky Anny Tolarovy ze Záluží
(*7.3.1837, Skuhrov. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
herec s loutkama z Vlásenice č. 10, vlastní syn † Jana Flachsa, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a matky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic
(∞4.11.1862, Veselíčko s Eleonorou HubenouURI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Maria – manželská dcera Jana Flachse, světemjdoucího komedianta z Vlásenice, syna Jana Flachse, komedianta z Vlásenice a jeho manželky † Kateřiny roz. Dubský, komedianta z Kaňku a Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky † Anny roz. Toral, šafáře ze Spáleného Poříčí
(*11.1.1850, Velká 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – (matka) dle vlastního udání Josefa Plaktová z Vlásenice č. 1, okresu Tábor, recte Flachsová z Červené Lhoty
(*1857, Jesenice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
kočující herec, nar. v Jesenici, příslušný do Vlásenice, vdovec
(∞1920, Tábor (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Jan – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10, manželského syna † Jana Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a jeho manželky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce s loutkama z Budislavi č. 35 a jeho manželky Marie roz. Dubské z Mirovic
(*17.2.1863, Stehlovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – manželský syn Václava Flachse, herce neb komedianta z Vlásenice, manželského syna † Jana Flachse, herce z Vlásenice a jeho manželky Cecílie roz. Honsknechtové z Vlásenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce z Budislavi a jeho manželky Marie roz. Hubené z Budislavi
(*20.9.1864, Smrkovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, František – obchodník s galanterijním zbožím v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Kateřina – manželka Františka Flachse, majitele galanterie v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, František – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkami, příslušného do obce vlásenické, manželského syna Jana Flachsa, loutkáře ve Vlásenicích a jeho manželky Cecílie roz. Holzknechtovy z Březnice a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, loutkáře z Budislavě a jeho manželky Marie, dcery Matěje Dubského, loutkáře z Mirovic
(*10.2.1881, Psárov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín c. k. 91. pěšího pluku
(†13.11.1914, Valjevo. Pohřben: Žanać, Valjevo nebo †19.11.1914, Žvimrta u Kamenicu – Srbsko)

FLACHS, Anton – syn Františka Flachse, herce s marionetami (Marionettenspieler) z Předměřic, tamtéž příslušného, manželského syna † Adama Flachse, herce s marionetami a Josefy roz. Dubské z Předměřic a jeho manželky Alžběty Urbanové, manželské dcery † Františka Urbana, herce s marionetami z Bukovníku a Anny roz. Stýblové z Lipí
(*1883, Radčice. URI:portafontium.de)
loutkoherec, nar. v Račicích č. 15, manželský syn Františka Flachse, loutkoherce ve Staších a Alžběty Urbanové z Bukovníku
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Svobodník 11. pěšího pluku c.k. armády, 32. střeleckého pluku československých legií, četař 2. kulometné roty 6. divize československých legií v Itálii. V rámci 11. pěšího pluku (štábem v Písku) zajat 3. listopadu 1916 u San Grado di Merna, k legiím zařazen 15. dubna 1918.
Zdroj: databáze legionářů VÚA v Praze

FLACHSOVÁ, Terezie – dcera Františka Flachse, obchodníka v nádobí, narozeného v Pěšovicích, syn Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, narozené ve Strmilově, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 211 a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1900, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dcera Františka Flachse, obchodníka v Hodovicích č. 113 a Kateřiny roz. Hubený ze Strmilova
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Karel – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1898. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Bohumil – manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka v Kamenném Újezdě č. 46, manželského syna Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty rodem Urban z Bukovníka a Kateřiny, manželské dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 221 a jeho manželky Rozálie rodem Pleml z Neveklova
(*30.3.1906, Kamenný Újezd č. 46. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání lidu 1921))
dělník ve Včelné č. 95, manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka ve Včelné č. 95 a jeho manželky Kateřiny roz. Hubený z Ledenic č. 221
(†29.11.1925, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Adolf – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1907. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Vojtěch – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1912. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Antonín – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1916. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Václav – syn Františka Flachse, loutkáře z Předmíře, syna Františka Flachse, herce, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře, obchodníka z Ledenic a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1897, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Růžena – dcera Antonína Flachse, sluhy u železnice a Terezie Flachsové
(*1920, České Budějovice – Hodějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Julie – manželská dcera Jana Flachse, majitele loutkového divadla z Vlásenice u Tábora a matky Anny rozené Kočkové z Kraselova č. 6
(†1895, Chrastiny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLAKSOVÁ, Antonie – dcera Marie Kilianové rodem Flaksové, vdovy po † Josefu Kilianovi, kramáři v Bukovsku, manželské dcery Karla Flakse, kramáře z Benešova č. 14 a Anny roz. Koželuška z Kasejovic č. 18, narozena v Majdaleně č. 12
(†9.7.1905, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Gruber

GRUBER, Ferdinand Václav – knihovní u c. k. soudu v Bosenském Brodě, (fara Bosenský Brod) – Bosna – , syn manželů Josefa Grubra, truhláře v Plzni č. -, a Anny, rodem Brunn z Plzně č. -, vdovec po †Anně rodem Csaks ze Staro Čiče (Chorvatsko); náboženství římsko-katolického. Narozen v Plzni čís. 145, okres a hejtmanství Plzeň
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hubený

HUBENY, Josef – obyvatel ve městě Ledenicích
(∞22.11.1772, Ledenice.URI:digi.ceskearchivy.cz)
kramář z Ledenic
(†14.4.1791, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENEY, Matěj – vlastní syn Vojtěcha Hubenýho z Ledenic kramáře
(†4.12.1801, Olešnice 13. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÁ, Marie – manželská dcera Jakuba Hubenýho, kramáře, syna Josefa Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 48 a jeho manželky Voršily roz. Mandelíčkové z Ledenic č. 52 a Terezie, dcery Jana Bárty, tovaryše papírnického z Dobronic č. 54 a jeho manželky Rozálie roz. Stoklasové z Dobronic č. 54
(*13.10.1813, Drahotěšice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENY, Eleonora – manželská dcera Františka Hubeného, herce a kramáře z Budislavi č. 35, syna † Jakuba Hubeného, kramáře z Ledenic a jeho manželky Terezie roz. Barta z Opařan a Mariany, dcery Matěje Dubského, obchodníka z Mirovic a jeho manželky Anny roz. Kočková z Haustitz (Berounský kraj)
(*16.1.1844, Ločenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vlastní dcera Františka Hubeného, herce s loutkama z Budislavič. 36 a matky Marie roz. Dubské z Mirovic. Níže psaný otec nezletilé Eleonory Hubené k sňatku s ženichem Václavem svoluje.
(∞4.11.1862, Veselíčko s Václavem FlachsemURI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Václav – syn Anny, dcery Josefa Hubenýho, kramáře z Ledenic a matky Doroty roz. Procháskové
(*15.5.1847, Lhota (Choustník). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zdržuje se v [Trhovém] Štěpánově, hejtmanství Benešov. Vulgo Kutiček.

HUBENÁ, Dorota – vdova po Josefu Hubeným, kramáři v Pištíně č. 24, dcera Františka Prochasky, podruha ve Stupnu č. 20 a Kláry roz. Růžičkové
(∞20.5.1857, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Josef – loutkář z Budislavi, syn Františka Hubenýho, loutkáře z Budislavi a Marie Anny Dubské z Mirovic
(∞26.12.1870 s Marií Habichovou, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Tomáš – gymnastik z Ledenic, manžel Barbory roz. Kellnerové z Hluboše
(†11.1.1875, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zůstali po něm sirotci: Rudolf, 10 let
Marie, 12 let
František, 17 let
Anna, 18 let

HUBENÝ, Josef – paraplář světem jdoucí, příslušný do Ledenic, syn Jana Hubenýho, hadráře z Ledenic č. 49 a Barbory roz. Studené z Plavska č. 12
(∞29.1.1883 s Kristýnou Vicanovou, Pošná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
brusič v Ledenicích, narozen v Ledenicích č. 49, okres Lišov, hejtmanství České Budějovice, vdovec po † Kristýně roz. Vican z Vysoké Lhoty č. 26, manželský syn Jana Hubenýho, loutkáře v Ledenicích a jeho manželky Barbory roz. Studený z Plavska č. 12
(∞8.2.1909, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÁ, Karolína – manželská dcera Viléma Hubeného, trhovce v Budislavi 19 a Kristýny rodem Truhlář. Narozená 23.5.1931 v Budislavi, okres Soběslav.
(†20.3.1932, České Budějovice (nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Katz

jude

KATZ, David – izraelita, křtěný v Netolicích jako Jan Nepomuk Netolický. Syn Jakuba Katze ze Stádlce a Ester.
(≈1796, Netolice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KATZOVÁ, Hilda – účetní, původem z Horažďovic, dcera obchodníka Gustava Katze a Alžběty roz. Weilové
(∞1923, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Korbel

KORBEL, Alois – střelec domobraneckého pluku č. 28 (Písek), 5. záložní setnina. Zajetí: Ruttschenkowo, gubernie Jekaterinoslaw (Dněpropetrovsk), Rusko
(*16.2.1890, Vídeň)
(∞9.2.1915)
(†2.6.1959, Třeboň)

Verlustliste ausgegeben am 7.6.1917, Nr. 587, pag. 28

Verlustliste ausgegeben am 7.6.1917, Nr. 587, pag. 28

Další dokumenty:
1/ FELDPOST

Körner

KÖRNER, Josef – štuknecht ze vsi Kudenic (Chotěnice, něm. Kuttenitz), žateckého kraje, polického panství (Poláky)
(†3.2.1810, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KÖRNER, František – měšťan v Třeboni č. 9, manžel Antonie roz. Vagner z Třeboně č. 34
(†24.5.1904, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNER, Josef – měšťan a úředník záložny v Třeboni č. 86. Oběsil se v návalu chorobného rozčilení
(†10.1.1898, Třeboň 86. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNEROVÁ, Františka – vdova po †Josefu Körnerovi, měšťanu v Třeboni č. 86, roz. Sompek z Mladošovic
(*7.11.1837, Mladošovice 2. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†17.11.1904, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNEROVÁ, Františka – manželská dcera Josefa Körnera, měšťana v Třeboni č. 86 a jeho manželky Františky rodem Sompek z Mladošovic č. 8
(∞16.2.1897 s Theodorem Antlem, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

Kostka

KOSTKA, Jan – syn Ignáce Kostky, sedláka z Plané č. 7 a Marie roz. Sadecké z Klučenic č. 29, dcery panského hajného Tomáše Sadeckého
(*1860, Klučenice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

řídící učitel obecné školy v Třeboni čís. 296/II, vdovec po †Marii rodem Celerýn z Uhřic, manželský syn Ignáce Kostky, hostinského v Lašovicích čís.- a jeho manželky Marie rodem Sadecký z Klučenic čís. 26. Narozen v Klučenicích čís. 26, okres i hejtmanství Milevsko, bydlící v Třeboni č. 75-I
(∞1912, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Křížek

KŘÍŽKOVÁ, Zdeňka Anna Marie – narozena v Týně nad Vltavou čís. 368, okres i hejtmanství Týn nad Vltavou, manželská dcera Jana Křížka, c. k. vrchního geometra v Třeboni čís. 106-I a jeho manželky †Anny Boženy rodem Hovora z Týna nad Vltavou čís. 214
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kubal

KUBAL, Vojtěch – manželský syn Tomáše Kubala, poklasného v Naději č. 19, syna Jakuba Kubala, rolníka z Břilic č. 36 a matky Kateřiny roz. Bubla ze Spolí a Marie, dcery Ondřeje Matějky, rolníka v Domaníně a matky Doroty roz. Řídký též z Domanína
(*6.4.1875, knížecí dvůr Naděje. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(∞28.2.1905 s Antonií Reifovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, vdovec po † Antonii Kubalové, rodem Reif z Lišova č. 199, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(II ∞17.11.1907 s Růženou Reifovou, Lišov (oddáni u sv. Štěpána v Praze na Novém Městě). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Letenský

2014-07-20-01: image 1 0f 1 thumb

LETENSKÝ (HRDLIČKA), Ludvík – herec, příslušný do Prahy, toho času v Třeboni. Syn pasíře Ludvíka Hrdličky (toho času v Jugoslávii) a Kateřiny Růžičkové. Manžel Marie Anny Svobodové (viz. zde).
(∞1926, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mach

MACH, František – učitel v Třeboni, původem z Řípce
(∞29.11.1919, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

MACH, Vojtěch – manželský syn Matěje Macha, domkáře v Doudlebech č. 35, syna Jakuba Macha, rolníka z Dolní Pláně č. 10 a jeho manželky Terezie z Pořešína č. 5 a Kateřiny, dcery Matěje Talíře, výminkáře ve Střížově č. 6 a jeho manželky Terezie roz. Pavel ze Střížova č. 12
(*7.4.1882, Doudleby 35. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář v Malontech. Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Doudleb dne 17.VI.1930 propuštěna a s povolením okr. úřadu v Č. Budějovicích ddto 17.VI.1930 č. 94 převezena.
(†15.6.1930, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Martínek

MARTÍNEK, Vincenc

Narodil jsem se v Oseku r. 1895. vychodiv školy obecné a měšťanské, následkem smrti svého otce ostal jsem hospodařiti s matkou na chalupě č.p. 18., následkem světové války v r. 1914. byl jsem v r. 1915. povolán k odvodu a odveden, ve 3 nedělích jsem nastoupil jsem vojenskou službu v Benešově u 102. pěšího pluku. Odtud jsem odjel 5. června 1915. na frontu ruskou, tam byv raněn 6. srpna 1915. dán do nemocnice v Uhrách, po 4. nedělích jsem byl poslán spátky k pluku t.č. do Bekes-čáby. Tam jsem byl v Reconvalescentu až do konce roku 1915. Na to 5. ledna r. 1916. Jel jsem znovu do pole a to na Itálie, kdež jsem bojoval až do 27. října 1918. Tam byv zajat, zavezen jsem byl do Avezána v Itálie, tam jsem prodělal a zažil krušné chvíle zajatce. Tam jsem byl až do konce r. 1918., pak nás převezli do Foligna kde jsem nastoupil k vojsku Československému a přidělen jsem byl 31. prap.
Tam jsem byl až do května r. 1919, na to nás poslali do Čech na německé hranice za Frýdland. Odtud jsem byl sproštěn na neurčito. Byl jsem doma 2. dni byl jsem znova povolán do Benešova a znovu jsem odjel na Slovensko proti bolševikům, kdeš jsem sloužil aš do 15. září 1919. byvše propuštěn. V roce 1920 jsem se oženil k Stejskalovům, v r. 1923. byl jsem zvolen za člena poradního zboru parc. dvora Jenšovic. V roce 1924. byl jsem zvolen za 1. radního.
Zdroj: SOkA v Písku, Pamětní kniha obce Níkovic

MARTÍNKOVÁ, Marie – narozena ve Slaném č. 164, okres i hejtmanství Slané, manželská dcera †Ludvíka Martínka, stavitele v Slaném, později v Třeboni č. 4-I, a jeho manželky Kateřiny rodem Brunn z Plzně č. -, náboženství římsko-katolického
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matoušek

matousek-01

MATAUSCHEK von BENNDORF, Joseph, rytíř – c.k. polní maršál, poručík v penzi, vdovec
(*23.8.1776, Košice, Uhersko)
(∞22.5.1804 s Elisabeth Mutz von Waldau)
(†22.10.1863, Wien XVIII – Pötzleinsdorf 55. URI:matricula.info))

Syn velitele dělostřelecké posádky Karla Matauschka, který chtěl ze syna vychovat vzdělaného důstojníka dělostřelectva. Mladý Josef nastoupil do školy 1. polního dělostřeleckého pluku v Praze, ale po vypuknutí války s Francií vstoupil proti vůli svého otce 8. července 1793 do řadové armády, k 54. pěšímu pluku říšského hraběte Callenberga (později pluk hraběte Froon). Svou pílí a horlivostí se stal brzy plukovním kadetem. Matauschek byl přidělen ke 3. praporu, z počátku roku 1794 odvelenému do pevnosti v belgických Yprách, s osádkou čtyř a půl tisíce vojáků, municí na dvacet dnů obležení a sto deseti kanóny, vesměs malé ráže. Francouzské obléhání začalo 1. června 1794 a přesile pod Moreauovým velením v počtu dvaceti tisíc mužů se posádka pevnosti vzdala po více než dvou týdnech bojů, přičemž pevnost byla denně ostřelována pěti stovkami francouzských střel. Důstojníci v počtu 35 mužů, vesměs z Rakouska, Pruska, Bavorska nebo Württemberska, byli zajati a eskortováni do francouzského vnitrozemí, do burgundského města Mâcon, kde měli být všichni v jednom dni na popravišti sťati gilotinou. První obětí kata byl plukovní duchovní, kapucín. Poprava se však zastavila, když se k popravišti dostala zpráva o smrti bratří Robespierrových a dalších čelních stoupenců tyranie. 17 přeživších důstojníků se pod eskortou vydalo do kostela nebo do města, s nimi také již praporčík Matauschek, který popravě zázrakem unikl. Díky Matauschkovým znalostem francouzštiny se v noci 26. dubna 1795 dali na útěk, překonali francouzskou hranici a přes Švýcarsko se dostali k pozicím císařské armády na Horním Rýně. Arcivévoda Karel laskavě zachráněné vojáky přijal, pohostil a každému z nich vyplatil 300 zlatých k vystrojení.
V polním tažení v roce 1796 působil u pluku, podřízenému skupině generála ozbrojených sil Wartenslebena, který byl umístěn nedaleko Benndorfu (Bendorf, Porýní – Falc, JV od Neuwiedu). Během neústupných bojů byl dvakrát těžce seknut šavlí do hlavy a ze zranění se léčil v klášteře Kremsmünster, spolu s dalšími sem dopravenými důstojníky. Do hodnosti nadporučíka byl povýšen 16. března 1799, v tomto roce se jeho pluk nacházel v oblasti Švýcarska, kde čelil francouzským vojskům. Právě tam se účastnil bojů o pevnost Wasen (Wasen im Emmental, Švýcarsko) a jako jeden z prvních se svou setninou uskutečnil přepad u Luciensteige. V dalších dnech během pokračujících bojů na ústupu přes Chiamat, Disentis, Ilanz na Chur byl Matauschek postřelen do levé nohy, což mu znemožnilo další účast v bojích. Po lunevillském míru se jeho pluk přemístil do Chebu, krátce na to se oženil s Alžbětou baronkou Mülz von Waldau, ale již 20. října 1805 stál při nešťastné kapitulaci města Ulmu. 15. února 1809 byl povýšen do hodnosti kapitána a v tomto roce stanul v bitvách u Thannu, Landshutu, Eckmühlu, Řezna, Lambachu a Ebelsbergu. Také odolal uprostřed praporu svého pluku, který se Napoleonova železná jízda marně snažila prolomit. Konečně u Wagramu, kde nebyl dostatek rakouského velení, protože kapitáni a důstojnický sbor veskrze padl již dříve, velel kapitán Matauschek vlastnímu pluku. V této bitvě přišel o koně a byl zasažen bajonetem do stehna a kulí z muškety do pravého ramene. V polním tažení roku 1813 velel 2. praporu svého pluku v bitvě u Chlumce 30. srpna 1813. Během útoku na bajonety vlastnoručně ukořistil nepřátelskou zástavu a zajal 7 důstojníků a 107 mužů, za což byl velitelem tažení hrabětem Hieronymem von Colloredo před celým armádním sborem pochválen a jeho plukovní zástava byla hrabětem vlastnoručně dekorována stuhami z kořistní nepřátelské zástavy.
Po obsazení Paříže se Matauschek stal vojenským místodržícím v Mâconu – tamtéž, kde měl být před dvaceti lety popraven a kde meškal po dobu více než jednoho roku v zajetí.
V roce 1824 byl povýšen do hodnosti majora a byl mu udělen dědičný šlechtický stav s přídomkem von Bendorf. Od následujícího roku velel praporu granátníků, elitní pěchoty, v roce 1831 povýšil do hodnosti podplukovníka. Se svým praporem byl odvelen v létě 1835 do Teplic, aby dohlížel na setkání panovníků Rakouska, Pruska, Ruska a Saska. Mimo jiné zde zastával funkci vojenského místodržícího a neušel pozornosti polního podmaršálka hraběte Clam-Martinic, prvního pobočníka Jeho Veličenstva císaře. Tak byl jmenován již v roce 1836 vojenským místodržícím Vídně a za zásluhy obdržel v roce 1842 diplom rakouského rytířského stavu. Další rok byl císařským patentem jmenován generálmajorem.
Polní podmaršálek, rytíř Josef Matauschek von Bendorf vyslovil před smrtí přání, aby jeho tělo po smrti neviděl nikdo ze známých. Zemřel bez utrpení, po obdržení svátosti umírajícího ve čtvrtek 22. října 1865 v 16:30 ve vídeňském okrsku Pötzleinsdorf, pohřben byl následujícího dne na hřbitově nedaleko Schönbrunnu ve vídeňské části Hietzing. Zanechal po sobě více dětí, z nichž někteří synové sloužili také u císařsko-královské armády v důstojnických pozicích.

Zdroje:
von WURZBACH, Constant: Biographisches Lexicon des Kaiserthums Österreich, sv. 17, Wien, tisk k. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1867, s. 95–98.
STREFFLEUR, V.: Österreichische militärische Zeitschrift, Wien, nákladem a tiskem Carl Gerold’s Sohn, 1864, s. 25 – 32.

(August Sedláček, databáze)

B02D___________0M1KN31845P

B02D___________0M1KN31847P

MATOUŠKOVÁ, Leokadie
viz. GAŇK

Novák

NOVÁK, František – učitel, původem z Dráchova, příslušný do Chlumu
(∞1924, soudní okres Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVÁK, František – manželský syn Dominika Nováka, podomního obchodníka z Bukovska č. 69, manželského syna Václava Nováka z Bechyně č. 75 a jeho manželky Františky roz. Žižko z Volyně, narozeného v Žitné č. 22 a Kateřiny, manželské dcery Jana Zahradníka, podomního obchodníka z Bludovic a jeho manželky Marie roz. Holzepl z Mirovic č. 87, rozené v Netolicích
(*14.4.1903, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVÁK, Ludvík – manželský syn Františka Nováka, 1/2 láníka z Domašína, syna Martina Nováka, výměnkáře ze Sumrakova a jeho manželky Marie rodem Vodičkové a Kateřiny, dcery Antonína Sedláka, 1/2 láníka z Řásné a jeho manželky Veroniky rodem Hávové
(*19.8.1886, Domašín 13. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vězeň kraj. soudu v Táboře č. 44, narozen v Domašíně č. 13, 19/8 1886.

Dle přípisu c.k. okr. hejt. v Jindřichově Hradci dto 2. září 1913 čís. 29200 farnímu úřadu v Jarošově vystoupil z církve římskokatolické a zůstává bez vyznání /Přípis far. úř. dn. 20/9 1913 č. 282/
Dle přípisu děk. úř. v Táboře byl 9/1 1922 popraven v Táboře; kajícně vrátil se do církve katol. 8/1 1922.

(†9.1.1923, Tábor č. 44 (věznice). Popraven provazem. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Novohradský

NOVOHRADSKÝ, Josef – řídící učitel ve Vyklicích (německy Wiklitz, obec zanikla), příslušný do Kostelecké Lhoty (okres Rychnov nad Kněžnou)
(∞1925, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pirchan

PIRCHAN, Alžběta – vdova po Antonínu Pirchan, knížecím úředníku, rodem z Krakova
(†1867, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

PIRCHAN, Bedřich Lev – manželský syn Antonína Pirchana, c.k. fregatního kapitána na odpočinku v Třeboni č. 90, manželského syna Antonína Pirchana, knížecího schwarzenberského úředníka v Libějicích a jeho manželky Alžběty rodem Ballarini z Krakova a Alžběty, manželské dcery Bedřicha Vilhelma, knížecího schwarzenberského právního v Třeboni a Anny roz. Nový z Tábora
(*1891, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1891, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Růžička

RŮŽIČKA, Karel – mlynářský pomocník z Hrádku u Vlašimi
(†1886, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKA, Josef – varhanář v Českých Budějovicích č. 25. Narozen ve Zvole č. 58, okres politický Nové Město – Morava – manželský syn Josefa Růžičky, obchodníka ve Žďáru č.- Morava a manželky Kristýny rodem Hertik ze Sebranic č.-
(∞1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKA, František recte Matěj Ferdinand – vojín c. k. zeměbraneckého pluku chebského č. 6, toho času v Budějovicích, náhradní setnina č. 3, v občanském životě potulný obchodník s koni, narozen u Pardubic v Čechách, tamtéž křtěn. Rodiče nezná, syn Jana Růžičky, cikána kováře a Žofie rodem Jakuba Růžičky, cikánka
(∞20.6.1915 s Marií Klocovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oddací list Františka (správně Matěje Ferdinanda) Růžičky a Marie Klocové, 11. září 1942

Oddací list Františka (správně Matěje Ferdinanda) Růžičky a Marie Klocové, 11. září 1942

Farní úřad v Pšově u Podbořan
Č.j: 144a1930. dne 12.7.1930.

Důst. děkanskému úřadu v Lišově

Dle tamního, zde předloženého oddacího listu č. 6 ze dne 8.1.1926 oddáni byli v Lišově dne 15.6.1915 Matěj Růžička a Marie Klocová (VII/59/2). Dle udání Marie Klocové ovdov. Růžičkové padl Matěj Růžička ve světové válce; vdova žije v konkubinátě s cikánem Danielem, s nímž chce uzavříti nyní skutečný sňatek. Prosim tedy jmenem strany o vlídné zaslání křestního listu jmenované Marie Klocové, provd. resp. ovdov. Růžičkové z tamních snubních spisů, nebyl-li ovšem kř. list již stranou vyzvednut. Eventuelní potvrzení o vydání kř. listu a o převzetí jeho žádající stranou bude na přání posláno. Farní úřad v Pšově používá této příležitosti, aby veld. děkanskému úřadu v Lišově vyslovil svou úctu a oddanost. Správce úřadu v.r.

Přípis farního úřadu v Pšově ze 12. července 1930

Přípis farního úřadu v Pšově ze 12. července 1930

RŮŽIČKA, František – zeměbranec c. kr. zeměbraneckého pěšího pluku chebského č. 6, náhradní setnina č. 3, toho času v Budějovicích, v občanském životě potulný obchodník s koni, narozen v lese u Vodňan, syn Františka Růžičky, potulného obchodníka s koni a Sidonie
(∞20.6.1915, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKOVÁ, Marie – narozena v Netolicích, tam křtěna, jména rodičů nepamatuje. Dle přípisu děkanského úřadu v Netolicích jest nevěsta dcerou Johany Růžičkové, cikánky, příslušné do Opatovic u Pardubic, dcery Matěje Růžičky, cikána a kováře z Opatovic a jeho manželky Johany rodem — z Opatovic, narozená v Žitné v polích, okres Netolice a hejtmanství Prachatice
(∞20.6.1915, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKOVÁ, Anežka – cikánka, manželská dcera Františka Růžičky, cikána ze Strášova a Aloisie, rodem Růžičkové z Hlavečníka, narozena ve Vysokém Veselí č. 13, okres i hejtmanství Nový Bydžov
(∞8.8.1916 s Františkem Danielem, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schmidt

SCHMIDT, Christoph – sochařský tovaryš (Kunstreiche Junggesell, Bildhauer) ve Znojmě, syn šikovatele (Feldwebel bei dem löblichen Balavischen Regiment) Johanna Konráda Schmidta
(∞1758, Znojmo. URI:actapublica.eu/brno)

SCHMID, Andreas – kriminální rada z Budějovic
(∞19.8.1798, Římov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHMIDT, Bedřich – učitel v Suchdole nad Lužnicí, původem ze Soběslavi
(∞1923, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schwarzenberg

Erb pánů ze Schwarzenbergu

SCHWARZENBERG, Josef Johann Nepomuk Anton Karl, kníže ze Schwarzenbergu, landkrabě na Kleggau, hrabě ze Sulzu, vévoda krumlovský, hrabě z Illereichen, pán z Kellmünz, rytíř Řádu zlatého rouna, velkokřižník královského bavorského svatohubertského řádu, c.k. apoštolský tajný rada a komorník panství třeboňského a hlubockého – zemřel ve čtvrtek 19. prosince 1833 v 9:15 po šestitýdenní nemoci na hlubockém zámku ve věku 65 let. Byl pohřben budoucím salcburským a pražským arcibiskupem, kardinálem církve římskokatolické Bedřichem ze Schwarzenbergu v třeboňské hrobce u kostela svatého Jiljí 23. prosince.
(†1833, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel, kníže ze Schwarzenbergu – okněžněný landkrabě v Kleggavsku, hrabě ze Sulzu, c.k. skutečný tajný rada, c.k. poručík zemské obrany, c.k. ministerský koncipista, m. sl. rytíř řádu zlatého rouna, čestný rytíř řádu Maltánského, velkokřižník papežských řádů Piova, sv. Řehoře a Božího Hrobu v Jeruzalémě, komtur královského saského řádu Albrechtova II. tř., majitel císařského ottomanského řádu Osmanie II. třídy a císařského ruského řádu sv. Anny III. třídy, dědičný člen panské sněmovny říšské rady, pán na Orlíku. Manžel Její Jasnosti Idy, kněžny ze Schwarzenbergu, rozené hraběnky Hoyosové, dámy řádu hvězdného kříže a palácové dámy Jeho Veličenstva zesnulé císařovny a královny, dámy řádu Alžbětina I. třídy, narozený v Čimelicích č. 1, okres Mirovice
(†1913, Orlík (Valkóvár). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel, kníže ze Schwarzenbergu – okněžněný landkrabě v Kleggau, hrabě ze Sulzu, c.k. poručík hulánského pluku č. 2, dědičný člen panské sněmovny říšské rady, c.k. místodržitelský koncipista m. sl., pán na Orlíku, Čimelicích, manžel Eleonory, kněžny ze Schwarzenbergu, dámy řádu hvězdného kříže, rozené hraběnky Clam-Gallasové z Friedlandu, narozený v Praze
(†1914, Vukovar (Valkóvár). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Princezna ze Schwarzenbergu, Marie Kristýna – dáma řádu hvězdného kříže, choť JUDr. Bedřicha, prince ze Schwarzenbergu, skutečného tajného rady, rodem hraběnka ze Schönbornu, narozená v Malešicích, okres Touškov
(†1918, Tochovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Svoboda

* 29. srpna 1904, Nýřany
† 24. října 1942, Mauthausen

SVOBODOVÁ, Anna Marie – manželská dcera Ulricha Johanna Svobody, divadelního herce v Nýřanech, narozeného v Německém Brodu, manželského syna Franze Svobody, soukromníka v Německém Brodu a jeho manželky Františky roz. Jeřabek z Německého Brodu a Marie Anny Paul, narozené na Smíchově č. 331, příslušné do Prahy, manželské dcery Michaela Paula, zámečníka na Smíchově a jeho manželky Františky roz. Bouda z Místce
(*29.8.1904, Nýřany. URI:portafontium.cz)
herečka, příslušná do Německého Brodu, toho času v Třeboni. Dcera herce Oldřicha Jana Svobody a Marie Anny Paulové
(∞23.1.1926 s Ludvíkem Hrdličkou-Letenským, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zadržena 3. září 1942 v Petschkově paláci, zatčena, 5. září předána do policejní věznice v Malé pevnosti v Terezíně. Odsud s vězeňským číslem 110124 transportována 22. října 1942 do koncentračního tábora Mauthausen, kam vlak dorazil následujícího dne v noci. 24. října 1942 v 10.56 popravena, v archivních pramenech uvedena příčina úmrtí zastřelení v rámci stanného práva.

Další dokumenty:
Jaroslav ČVANČARA: Z jeviště na popraviště