SANDNER, František – manželský syn Františka Sandnera, dělníka na železné dráze v Rokycanech, syna Martina Sandnera, cihláře z Kareza č. 29, okres Zbirov a jeho manželky Marie roz. Altmannové z Doubravky č. 1 a Barbory, dcery Jana Lukše, výminkáře z Litohlav č. 19 a jeho manželky Kateřiny roz. Valentové z Ledkova č. 7
(*22.5.1879, Rokycany 113. URI:www.portafontium.cz)
c.k. suplent profesor v Brně, naroz. v Rokycanech, týž okres, manželský syn Františka Sandtnera, zřízence dráhy v Rokycanech a Barbory roz. Lukšovy z Litohlav
(∞9.11.1904 s Boženou Forejtovou, Praha-Smíchov. URI:amp.bach.cz/pragapublica)
Sensační vražda. Praha jest rozechvěna bestiální vraždou, jejíž obětí stal se 34letý hlídač v Umělecko-průmyslovém museu, Václav Scháněl. Týž nalezen byl v pondělí ráno v jednom sálu musea mrtev, krváceje z množství ran, nožem mu zákeřně zasazených. Při pátrání po stopách vraha nalezen tento v zahradním altánu na dvoře musea oběšený. Vyšlo na jevo, že chtěl se zmocniti některých drahocenných předmětů v museu uložených, pročež ukryl se ve skříni a dal se v museu zavříti, v noci pak hlídače zavraždil. Však lup se mu nepovedl a zlosyn, patrně něčím při práci vyrušen, chtěl se spasiti útěkem. Spustil se po provaze ze šňůr od záclon spleteném s výše 12 metrů s okna do dvora, však v polovici této výšky se provaz přetrhl a vrah spadnuv dolů zlomil si nohu. V zoufalství pak, vida naprostý nezdar své zločinné výpravy, doplížil se do altánu a oběsil se. Osoba vrahova byla zjištěna včera. Jest to supplent František Sandner roku 1879 v Rokycanech narozený, do Mirošova u Plzně příslušný. Otec jeho byl podúředníkem na západní dráze a žil v poměrech velmi slušných. Jediný jeho syn František vychodil obecnou školu v Rokycanech, studoval v Plzni s velmi dobrým prospěchem. Studoval pak na české universitě v Praze filosofii a po absolvování studií těch stal se jednoročním dobrovolníkem dosáhnuv hodnosti kadeta. Na to jmenován byl supplentem v Brně a v loni 9. listopadu oženil se s dcerou nájemce usedlosti „Nikolajky“ na Smíchově, p. Jana Forejta, Boženou. V listopadu 1904 nastoupil v Brně své místo, ale v dubnu vrátil se se ženou do Prahy. Svému tchánu udal, že se mu v Brně nelíbí, že zatím dostal v Praze jiné místo, které však ihned nastoupiti nemůže. Bydlel se svou ženou u tchána na „Nikolajce“. V květnu t. r. odejel na čtyřnedělní cvičení vojenské do Haliče. Když se v červnu vrátil, najal mu tchán byt a poněvadž byl Sandner zatím bez prostředků, dal mu v červenci 600 korun na živobytí. Sandner každého dne odcházel ráno z domova. Manželce své sdělil Sandner, že chodí do archivu zem. výboru. Přicházel vždy o 3. hod. odpol. V neděli, kdy v noci vražda se stala, odešel Sandner v 10 hod. ráno z domova. Když se jej žena tázala, kam jde, řekl, že na nějakou komisi do blázince. Vrátí prý se o 9. hod. večerní. Více již se nevrátil…
Pokud tchán rodinu svého zetě zná, nebyla v ní nijaká duševní zatíženost a nikdo z příbuzných jeho nebyl těžce nebo duševně churav. Sandner nežil v bídě, byv tchánem neustále podporován. Byl milovníkem starožitných věcí a krása vystavených předmětů v museu jej zaslepila. Toť patrně motiv činu. Manželka Sandnerova, nacházející se v těhotenství, když jí sdělena strašná událost, upadla ve křeče, kteréž se stále opakovaly, tak že nemohla býti dosud vyslechnuta. Při pytvě konstatováno, že Sandner pádem z okna musejního — z něhož se chtěl spustiti po šňůře — si zlomil ruku a nohu, a že vůbec celou pravou část těla, na niž dopadl, si téměř roztříštil. V takovém strašném zranění vlekl se asi 200 kroků až k místu, kde se oběsil.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 11/1905, č. 152 (9.8.1905), str. 4
SANDTNER, Franz – manželský syn Augusta Sandnera, internovaného v Mostě č. 1, naroz. v Postoloprtech (Postelberg) dne 28.10.1868, příslušného do Skalné (Wildstein, Eger), manželského syna Jana Sandnera a jeho manželky Kateřiny roz. Kastner z Lenešic (Leneschitz, Laun) a Anny, nar. 29.5.1873 v Postoloprtech, manželské dcery Eduarda Schildhabla, horníka v Postoloprtech č. 122 a Marie Kreisl z Postoloprt
(*1.3.1903, Most 1 (věznice). URI:matriky.soalitomerice.cz)
Vražda v Kynžvartu byla provedena třemi vrahy. Dosavadním šetřením se zjistilo, že vrazi byli tři: voják Antonín Sandtner, Karel Kronhöfer a Erich Ziegler. Sandtner pojal svůj vražedný úmysl již před dovolenou a pozval si oba kamarády ke schůzce do Schönbachu. kde navštívili svého býv. zaměstnavatele Vogla na Zelený čtvrtek. Při tom ho Ziegler informoval, že Döllner prodal Vola a vepře a má tedy hodně peněz doma. Na trhu v Kynšperku si slíbili, že se o lup rozdělí stejným dílem a přísahou zavázali se vzájemně k mlčenlivosti. Večer sešli se Sandtner s Kronhöfrem v lese u Rockendorfu a v noci provedli svůj plán. Kronhöfer hlídal, Sandtner vraždil. Když byl uvnitř křik, chtěl Kronhöfer ozbrojen klackem přispěti mu pomocí, ale Sandtner pravil, že toho není už třeba. O peníze, celkem 3050 Kč, se rozdělili. Sandtner, byv dopaden, bral sice vše na sebe a druhých kamarádů neprozrazoval, ale když četnictvem zachycen Kronhöfrův dopis, kde se kamarádům přiznával, přiznal i Sandtner, jak vražda provedena. Zároveň zjištěno, že tato lupičská trojka spáchala pokus vraždy na tulačce Dietzové v hostinci u Horšova Týna. Po obou pomocnících Kronhöfrovi a Zieglerovi bezpečnostní orgány dosud pátrají. — Voják Sandtner pochází z rodiny zločinecké. Bylo zjištěno, že přišel na svět ve vězení krajského soudu v Mostě. Jeho matka, Anna Sandtnerová, odpykávala si v tomto vězení jednoroční žalář pro zločin krádeže, a ve vazbě dala dne 3. ledna 1903 život hochu, který pak vyrůstal od malička v prostředí zločinu, až vyspěl v zločince a vraha.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 20/1925-1926, č. 57 (22.4.1926), str. 1
Sandtner, hromadný vrah, má býti popraven. 21letý hromadný vrah Sandtner, příslušný do Chebu, jenž vyvraždil před časem rodinu Döllnerovu, připraviv na místě čtyři osoby o život a dvě těžce poraniv, bude prý podle novinářských zpráv popraven. Poněvadž konal v době svého zločinu činnou službu vojenskou, bude prý mu cestou milosti změněn trest smrti provazem, k němuž byl odsouzen, v trest smrti zastřelením.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 21/1926-1927, č. 74 (30.6.1927), str. 6
(†1.7.1927, Plzeň)