Archiv autora: @milan

Ackenhoffer

ACKENHOFER, Josef Ferdinand – syn svobodných rodičů, knihaře v Březnici Josefa Ackenhofera a Magdaleny roz. Hovorkové
(*1779, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

ACKENHOFFER, Marie Anna – dcera knihaře v Březnici Josefa Ackenhoffera a Magdaleny roz. Hovorkové
(*1777, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Anderle

ANDERLE, František – manželský syn Vojtěcha Anderle, rolníka v Nové Vsi č. 30, syna † Josefa Anderle, rolníka tamtéž a jeho manželky Anny rod. Sládkové z Roušína a Anny, manželské dcery Matěje Schwarze, rolníka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Votrubové z Homolí
(*19.5.1891, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞23.8.1921, Čakov)
(∞16.1.1923, Netolice – matrika pro Babice)
(†10.5.1943, Auschwitz II – Birkenau, Häftlingsnummer 19603)

Za mrtva prohlášen okres. soudem Č. Krumlov 2.3.1950 č.j. M3/49/7

29. ledna 1943 zatčen Gestapem (za účasti řidiče Johanna Wesselaka a vyšetřujícího úředníka Willy Steinmanna) pro účast na hospodářském deliktu spolu se svým švagrem Václavem Bauerem, 10 dnů vyslýchán na služebně Gestapa v Č. Budějovicích, vězněn ve věznici krajského soudu. Transportován do Terezína, posléze do věznice na Pankráci. Předán k transportu do Osvětimi II – Březinky. Při práci u silnice za živa ušlapán k smrti. Před smrtí sdělil Janu Polákovi, že jej Gestapu udal Jakub Reitinger z Liptmanovic (Lipanovice, statek č. 7, nar. 28.5.1889 v Záboří) a Matěj Grill z Dolních Chrášťan.

František Anderle byl synem Anny roz. Schwarz z Homolí, sestry Marie provd. Wollner, matky Jakuba Wollnera, řidiče u českobudějovické služebny Gestapa v době zatčení Fr. Anderle.

ANDERLE, Kateřina – manželská dcera Vojtěcha Anderle, rolníka v Nové Vsi č. 30, syna † Josefa Anderle, rolníka tamtéž a jeho manželky Anny rod. Sládkové z Roušína a Anny, manželské dcery Matěje Schwarze, rolníka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Votrubové
(*15.12.1897, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞9.2.1926 s Václavem Bauerem, Brloh)

Antl

ANTL, Vincenc – manželský syn Františka Antel, bednáře a jeho manželky Františky, dcery † Jindřicha Klumpara, truhláře z Luže
(*29.3.1822, Luže 156)

SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, řím.-katol. f.ú. Luže, inv. č. 5643, sign. 2187 (N 1796-1824), pag. 119

SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, řím.-katol. f.ú. Luže, inv. č. 5643, sign. 2187 (N 1796-1824), pag. 119


filiální učitel v Kojákovicích č. 67, manžel pozůstalé vdovy Kateřiny rodem Huber z Budějovic č. 305
(†17.5.1883, Kojákovice 67. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ANTL, Theodor – manželský syn Vincence Antla, učitele v Kojákovicích č. 67, syna † Františka Antla, bednáře z Luže č. 156 a jeho manželky † Františky roz. Klumpar, dcery truhláře z Luže č. 189 a Kateřiny, manželské dcery † Jana Huber, soukeníka z Budějovic č. 305 a jeho manželky † Kateřiny roz. Walter, dcery soukeníka z Budějovic
(*15.9.1860, Kojákovice 67. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knížecí švarcenberský úředník při archivu v Třeboni, bytem v Třeboni č. 108, manželský syn Vincence Antla, učitele v Kojákovicích č. 67 a jeho manželky Kateřiny, rodem Huber z Budějovic č. 305
(∞16.2.1897 s Františkou Körner, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knížecí schwarzenbergský adjunkt ve výslužbě, manžel Františky roz. Körner z Třeboně č. 86/I. Zemřel následkem udušení z oběšení, pohřben o dva dny později na třeboňském hřbitově
(†16.6.1903, Třeboň 86/I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FEUILLETON.
Za Theodorem Antlem.
Podává Fr. Mir. Čapek.

Ze řady dobrých synů českého jihu, pracujících duchem i pérem k jeho rozkvětu a vzpružení, vyrvala nám neúprosná Morana opět jednoho, Theodora Antla, adjunkta knížecího schwarzenbergského archivu v Třeboni. Antl narodil se 14. září r. 1860 ve vsi Kojákovicích u Třeboně, kde jeho otec byl učitelem. Již jako hoch jevil výtečné schopnosti, ještě lepší pak paměť. Dán do gymnasia v Třeboni, kde pobyl 3 léta, načež odešel do Č. Budějovic, kde na německém gymnasiu studoval s vyznamenáním. Ač absolvoval ústav německý, zůstal Antl, jemuž otec, tichý a opravdový vlastenec, zasil do duše první národní símě, věrným Čechem, a to vždy rozhodným, což osvědčil jedenkráte, když na gymnasiu svedli němečtí studenti s českými hotovou bitku a přísné vyšetřování zavedeno, předstoupil Antl a hájil české studenty. Od té doby platil za jejich vůdce. Po maturitě, s vyznamenáním odbyté, nastoupil jako jednoroční dobrovolník u 28. pluku v Praze a dal se zároveň zapsati na právnickou fakultu české university.
Odbyv důstojnickou zkoušku s vyznamenáním, věnoval se pilně vědě právní, avšak v tom zemřel mu otec, takže Antl zbaven byv prostředků, byl nucen přijati místo vychovatelské.
Studoval při tom sice dále, ale vida, že při tehdejších poměrech těžko něčeho se dopracuje (jurista se zkouškou musil tři roky čekati na adjutum), přijal r. 1884 slibné místo v kníž. schwarzenberg. archivu v Třeboni. Těše se tomu a maje hlavu plnou ilusí, věnoval se s chutí svému novému povolání, doufaje v dobrou budoucnost. Roku 1890 jsa zaměstnán v rodinném archivu ve Vídni, hospitoval Antl ještě přednášky pro pomocné vědy historické na tamější universitě. Během své krátké sice, ale důkladné praxe, neúmornou pílí a svědomitou studií získal si Antl velkých a všestranných vědomostí, které věnoval cele k rozkvětu knížecích archivů, jichž vzorné uspořádání a regesta podaly by o tom důkazu. Práce ta byla také uznávána, až teprvé, když přišla nová správa, byla umlčována, ignorována, rozhled a obratnost stala se nepohodlnou, takže když ochuravěl a zadal za pouhé kvieskování, rafinovaným způsobem prosazeno, jeho pensionování, začež dostalo se mu po 12leté službě 1000 zl., po srážkách asi 860 zl. Antl snášel osud svůj přes to trpělivě a krátil si čas psaním, v němž ukládal své vědomosti a to obratně, svérázně, rysem ostrým a hřejným. Jeho práce založeny jsou na hlubokém podkladě bohatých zkušeností a pilných studií, vyznamenávají se zvláštní originelností a slohovou jasností. Jeho spisy těšilyse vždy zvláštní pozornosti a proto když přišla zpráva o jeho úmrtí, rozletěla se po jihu českém jako blesk, trhla jeho ctiteli jako elektrická jiskra a vzbudila všeobecnou soustrasť.
S Antlem zemřel opět jeden poctivec, jakých semálo rodí, karakter celý, nezištný, příkladně ochotný, laskavý, přímý a nepřítel licoměrnictví a intrik.
Pokoj budiž Ti, příteli drahý, spi klidně; lid, jehož povznesení a otužení své mladé a svěží síly jsi věnoval, zachová Tě v paměti trvalé!
Z literárních prací Antlových uvádím“ Rejstřík k pozůstatkům desk zemských; Starocelské listiny; Dodatky k rožmberské korespondenci; Dějiny vesnice Kojákovic; Kde stávala stará tvrz Leptáč u Netolic; O zádušních lázních v Třeboni; K životopisu Havla Bekasta Vodňanského; Instrukce Hrušky z Března pro poddané Bitozevsi; Příspěvek k stavbě lounského kostela; Urbář zboží lounského r. 1450; Léta 1620-3 v Třeboni; Chodění s koníčkem; Čarování pastýřů; Běhy válečné a poměry poddaných na Třeboňsku r 1618–1648; Jízdy Táborů po Třeboňsku; Schwarzenbergský znak; Regesta třeboňských městských listin; Urbář kláštera sv. Kláry v Praze; Nárys dějin Třeboně až do r. 1611; Vývoj výroby piva v Třeboni; O cechovnictví v jižních Čechách; Rodlerův kalendář (1899, 1900 a 1901); O sboru střeleckém v Třeboni; Vývoj divadla v Třeboni; O poustevnících na Třeboňsku; Vývoj cechů v Třeboni, Lomnici, Veselí n. L.; O soukenictví v Třeboni a Soběslavi; Dějiny Třeboně a průvodce; Urbář Stráže; Plenění města Stříbra Švédy r. 1645; atd., atd.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 9/1903, č. 74 (27.6.1903), s. 2

Arnošt

ARNOŠT, Karel, MUDr. – obvodní lékař městský v Třeboni čís. 12-I, záložní vojín c. k. pěš. pluku čís. 11, narozen v Praze čís. 4117-II, okres i hejtmanství Praha II, syn manželů Jindřicha Arnošta, lesmistra v Slavutě (Rusko) a Marie rodem Král z Nepomuku čís. –
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Arnstein

jude

ARNSTEIN, Carl – manželský syn Richarda Arnsteina, ochodního agenta v Budějovicích, syna Josefa Arnsteina a jeho manželky Agnes roz. Wagner a Ernestiny, narozené ve Voticích, dcery Josefa Eisensteina a jeho manželky Josefiny roz. Gaus
(*15.10.1907, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†12.8.1942, Mauthausen.)

Kuchař, do koncentračního tábora Mauthausen transportován 11.8.1942 (Alterstransport z Terezína, celkem 100 osob). Kategorie Jude T (Tscheche), vězeň č. (Häftlingsnummer) 12054. Druhý den po příjezdu spáchal sebevraždu.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

ARNSTEIN, Dr. Edmund/Eduard – manželský syn Efraima Arnsteina, kupce a obchodníka z Votice a Johanny, dcery Nathana Isaka Arnsteina, kupce ve Votici a jeho manželky Josefy roz. Pic ze Štěchovic
(*14.7.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
praktický lékař v Budějovicích, svobodný, syn Efraima a jeho manželky Johanny roz. Arnstein
(∞3.4.1898 s Paulinou Kreitner, Praha. URI:badatelna.eu)
(†25.6.1942, Terezín)

Pozn. V duplikátu matriky zřejmě chybně zapsán jako Edmund – Eduard Arnstein se narodil ve Voticích 23. srpna 1861, jeho rodiči však byli Moses Arnstein a Elisabeth, dcera Josefa Reicha z Votic

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

studium do 9.5.1891 na Lékařské fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205

Matrika doktorů německé univerzity, 1891 (Archiv UK, f. Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Transportován pod č. 535 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení X – 12.2.1942) do Terezína.

ARNSTEIN, Franz – manželský syn Friedricha Arnsteina, kupce v Budějovicích, narozeného ve Veselí nad Lužnicí, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Marie roz. Steiner a Otýlie, narozené ve Veselí nad Lužnicí, dcery Emanuela Steinera a jeho manželky Agnes roz. Stein
(*30.1.1910, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(† po 21.10.1941, Łódź)

studium 1928-17.12.1932 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

Transportován pod č. 877 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení B – 21.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

ARNSTEIN, Gustav – syn MUDr. Eduarda Arnsteina a jeho manželky Pauliny roz. Kreitner
(zápis pouze v indexu duplikátů židovských matrik)
(*1.12.1901, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†16.2.1945, Buchenwald.)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Transportován pod č. 28 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, odkud byl dále transportován do Osvětimi (Häftlingsnummer B 6212) a Buchenwaldu (Häftlingsnummer 126684).

ARNSTEIN, Hugo – syn Karla, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Fani a Amalie, dcery Bondiho Piesingra a jeho manželky Rosie
(*23.9.1877, Soběslav. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

Pokřtěn 5.8.1903 na Královských Vinohradech

studium 1896-16.7.1904 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Transportován pod č. 420 v transportu z Brna (transport 1000 osob, označení G – 2.12.1941) do Terezína, dále transportován pod č. 31 (Piaski, transport 1000 vězňů pod označením Ag – 1.4.1942), zemřel.

ARNSTEIN, Leopold – kupec v Mladé Vožici, syn Natana Izáka Arnsteina, kupce v Mladé Vožici a jeho manželky Josefy roz. Pick ze Štěchovic
(∞12.6.1865 s Karolinou Mendl, Tábor. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

ARNSTEIN, Ludwig – manželský syn MUDr. Eduarda Arnsteina, praktického lékaře, narozeného a příslušného do Votic, bydlištěm v Budějovicích, syna Ephraima Arnsteina a jeho manželky Anny roz. Arnstein a Pauly z Třebechovic pod Orebem (Hohenbruck, Bez. Königgrätz), dcery Karla Kreitnera a jeho manželky Marie roz. Fürth
(*17.10.1905, České Budějovice, hotel U Tří kohoutů. URI:badatelna.eu)

Transportován pod č. 229 v transportu z Prahy (transport celkem 761 osob, označení AE3 – 11.2.1945) do Terezína, kde byl osvobozen.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

ARNSTEIN, Maria – manželská dcera Josefa Arnsteina, magazineura z Votic, bydlištěm v Budějovicích, Pražská ulice 3, syna Davida a jeho manželky Josefy Arnstein a Anny, narozené v Divišově, dcery Pinkase Reinera a jeho manželky Josefy roz. Kraus
(*8.5.1904, České Budějovice. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

ARNSTEIN, Otto – syn Josefa Arnsteina, syna Salomona a jeho manželky Anny roz. Chotišan a Marie, dcera Bernharda Fleischnera a jeho manželky Rosy
(*27.3.1889, Benešov 233. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi, toho času četaři vojenské policie Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu „Čas“ (1.6.1922, Praha) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

Transportován pod č. 165 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení A – 16.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Friedricha Arnsteina, továrníka ve Voticích a jeho manželky Evy, dcery Samuela Poppera z Lipníku nad Bečvou (Leipnik in Mähren)
(*20.10.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
(†3.4.1943, Terezín)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

dle sdělení okresn. úřadu na Kladně č. 3/557/38 ze dne 31./X 1938 přestoupil V. Arnstein k církvi ř. katolické

viktorarnstein_holocaustcz

Transportován pod č. 148 v transportu z Kladna (transport celkem 823 osob, označení Z – 26.2.1942) do Terezína, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Leopolda Arnsteina, syna Nathana Isaka Arnsteina a jeho manželky Josefy z Votic a Karoliny,dcery Aloise Mandla a jeho manželky Johany z Tábora
(*6.8.1881, Mladá Vožice. URI:badatelna.eu)
(†14.2.1942, Łódź)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Transportován pod č. 173 v transportu z Prahy (transport celkem 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

Baštýř

BAŠTÝŘ, Václav – manželský syn Josefa Baštýře, rolníka v Břilicích č. 11 a jeho manželky Anny rodem Kořínek z Miletína č. 10, narozen v Břilicích č. 11
(†2.7.1904, Břilice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bleskem zabit byl dne 2. t. m. 18letý syn rolníka V. Baštýř z Břilic. Spěchal z nádraží třeboňského domů, aby bouři unikl, byl však bleskem zasažen a okamžitě usmrcen.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 10 (1904), čís. 78 (9.7.1904), str. 4

Bauer

BAUER, Václav – manželský syn Františka Bauera, sedláka v Nové Vsi č. 14, syna † Kašpara Bauera, sedláka v Nové Vsi č. 14 a jeho manželky Kateřiny roz. Krejčové z Nové Vsi č. 12 a Kateřiny, manželské dcery Vavřince Bauera, sedláka z Nové Vsi č. 18 a jeho manželky Marie roz. Kačerové z Nové Vsi č. 5
(*19.9.1891, Nová Ves 14. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞9.2.1926 s Kateřinou Anderlovou, Brloh)
(†2.3.1943, Auschwitz II – Birkenau. Häftlingsnummer 12826)

Bednář

BEDNÁŘ, Jan – manželský syn Františka Bednáře, zedníka v Horním Skrejchově, hejtmanství Jindř. Hradecké, syna Václava Bednáře, zedníka v Horním Skrejchově a jeho manželky Marie rozené Hrůza z Kostelní Radouně a Josefy, dcery Matěje Sedláčka, tkalce v Lásenici č. 124, hejtmanství Pelhřimovské a jeho manželky Marie rozené Stejskal z Lásenice
(*23.12.1870, Horní Skrýchov 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Josef Jan – dělník bez zaměst. bytem v Horním Skrýchově 17, t.č. vězeň kraj. soudu v Č. Bud., ženatý. Narozený 25/3 23/XII 1870 v Hor. Skrýchově, okres Jindř. Hradec.
(†22.7.1937, České Budějovice (věznice krajského soudu). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Berchtold

BERTHOLD, Prosper Carl Alexander Albert Aloisius Johann Nepomuk – syn hraběte Karla Berchtolda, pána od Neznašova a Emilie, dcery barona von Schell
(*1807, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Alexander Dominicus Josephus Aloisius
BERCHTOLD, Joannes Nepomucenus Caspar Melchior Balthasar – dvojčata, synové hraběte Karla Berchtolda a Emilie, hraběnky Berchtoldové, baronesy von Schell
(*1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Emilia – choť hraběte Karla Berchtolda, pána od Neznašova, baronesa von Schell
(†1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Karel – římský hrabě, pán od Neznašova, c. k. apoštolské Milosti komorní pán a major zemské obrany
(†1813, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Berousek

BROUSEK recte BEROUSEK, Josef – tělocvičný umělec, manželský syn Silesia Brouska recte Berouska, gymnastika světem jdoucího, komedianta, syna Ignáce Brouska, loutkáře, a Josefy, dcery Jana Schmieda, loutkáře světem jdoucího
(*1870, Kakejcov. URI:www.portafontium.de)
(∞1895, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Běšín

Erb Běšínů z Běšin

BĚŠÍN z BĚŠIN, Adam Felix – urozený a statečný rytíř, manžel urozené paní Františky
(†1749, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

BĚŠÍN z BĚŠIN, Jan Nepomucký Josef Adam Antonín František Jiří – syn urozeného a statečného pána rytíře Viléma Alexandra Běšiny z Běšin a urozené paní Lidmily rozené Morl z Letína
(*1744, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

BĚŠÍNOVÁ, Anna Františka – dcera urozeného a statečného pána rytíře Viléma Alexandra Běšiny z Běšin a urozené paní Lidmily rozené Morl z Letína
(*1747, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
(†1749, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Bianchi

BIANCHI, Maria Theresia – manželská dcera Ignáce Bianchi, parapláře (Paraplonimacher) v Jindřichově Hradci, syna † Karla Bianchi, písaře solného úřadu (Salzamtsschreiber) a jeho manželky Marie roz. Zeis a Heleny, dcery Franze Launy, kramáře v Lomnici a Josefy roz. Skamene, též odtamtud
(*5.12.1843, Jindřichův Hradec 63. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bilčík

BILČÍKOVÁ, Anna – služebná ve Chvalešovicích čp. 1, narozena v Dolní Suči čp. 113, okres Trenčín, manželská dcera Štěpána Bilčíka, koláře v Dolní Suči čp. 113 a Anny rodem Fadlánkové z Dolní Suče, obou katolíků.
(∞4.6.1938 s Petrem Pilbauerem, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Binder

BINDER, Theresia – nalezenec z vídeňského ústavu č. 2978 v péči u manželů Josefa a Barbary Čouzových, sedláře ve Štiptoni č. 45
(†14.6.1877, Žár – Štiptoň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BINDER, Edmund – konduktér budějovické elektrické dráhy (Kondukteur des elektr. Straßenbahn), svobodný, narozen v Rize (Rusko), příslušný do Nové Bystřice
(†1.12.1909, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Blasy

BLASY, Juliana – výměnkářka v Kuří (Hermannschlag) č. 76, vdova po Františku Blasy, šlejfíři a domkáři v Kuří č. 76 z Mautern (Niederösterreich)
(†3.10.1889, Kuří. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BLASY, Ambrosius – šlejfíř z Benešova, manžel Evy roz. Sarauer ze Stropnice
(†22.9.1894, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Blažej

BLAŽEJ, Emanuel – manželský syn Jakuba Blažeje, obuvníka z Hradce, syna Josefa Blažeje, obuvníka ze Soběslavi 99 a jeho manželky Marie, dcery Jana Příhody, obuvníka ze Soběslavi a Anny, manželské dcery Františka Chuchel, cestáře ze Smíšovic č. 3 a jeho manželky Anežky, dcery Jiřího Sykory
(*22.12.1878, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
desátník pěšího pluku č. 75 v Třeboni, syn Jakuba Blažeje, obuvníka v Jindřichově Hradci a Anny roz. Chuchelové ze Smišovic. Úkladně zastřelen (více zde).
(†11.3.1901, Třeboň (kasárna). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Blumentritt

BLUMENTRITT, Friedericus Joannes Alphons – manželský syn profesora na vyšší reálce (Oberrealschule) in Leitmeritz – Vorstadt 581 Ferdinanda Blumentritta, manželského syna Ferdinanda Blumentritta, oficiála c.k. zemského finančního ředitelství v Praze (k.k. Finanz-Landes-Direktion in Prag) a jeho manželky Amálie roz. Schneider, dcery důchodního na Velehradě a Rosy, dcery obyvatele v Litoměřicích č. 530 Jana Müllera a jeho manželky Marie Anny roz. Ott, dcery c.k. celníka (Zolleinnehmer) v Zahájí u Tachova
(*3.6.1879, 11:30, Litoměřice – Vorstadt 581. URI:matriky.soalitomerice.cz)

Blüml

BLEMEL, Eleonora – dcera Václava Blemel, komedianta z Aupic (Úpice, okr. Trutnov)
(†16.2.1841, Vlachnovice 8. URI:digi.ceskearchivy.cz

BLÜMMEL, Antonín – manželský syn Ignáce Blümela, infanteristy od slavného c.k. pěšího pluku č. 54 – Froon, 8. kompanie hejtmana von Mataussek a Alžběty, dcery Antonína Seiffried z Weitry a jeho manželky Josefy
(*8.6.1818, Trhové Sviny 100. URI:digi.ceskearchivy.cz
nájemník, syn Ignáce Blümla, obyvatele zde č. 100 a jeho manželky roz. Pfeiffer z Vitoraze č. 7
(∞9.7.1851, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz s Marií Machovou)

BLÜMLOVÁ, Anna – dcera Jakuba Blümla, kramáře, sběrače hadrů z Březí, vltavotýnského okresu, syna Antona Blümla, kramáře z Trhových Svinů N. 60 a Anny Igerlsbringer? z Netolic a Kateřiny, dcery Jana Winklera, kramáře z Plačic u Králohradce a Johany Hajek z Ledenic
(*12.7.1852, Úsilné. URI:digi.ceskearchivy.cz

copulavit s Ignácem Hofingrem 15/1 10 ve Vitěsovci, dle listu oddavek

dcera Jakuba Blümla, kramáře v Březí a Kateřiny roz. Vinkler z Plánic
(∞12.8.1871, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz s Ignácem Habichem)

BLÜMEL, Eleonora – manželská dcera Jakuba Blümela, komedianta z Březí, kraj budějovický, okres týnský, syna Antonína Blümela, kramáře z Trhových Svínů a Anny rozené ?, učitelské dcery z Netolic a Kateřiny, dcery Jana Winklera, palíra z Vídně a Johany rozené Hájek z Ledenic
(*10.3.1862, Úsilné 2. URI:digi.ceskearchivy.cz

BLÜMEL, Rozalia – dítě Antonína Blümla, pilaře ze Svinů 306, rodilého z Jílovic a Marie roz. Fiala z Bavorova č. 18 (vagabundi)
(†8.1.1862, Libín 5. URI:digi.ceskearchivy.cz

Boček

BOČKOVÁ, Milada – manželská dcera Václava Bočka, okres. hejtmana v Č. Budějovicích, Linecké 225 a Blaženy, rozené Polák. Narozená 20/9 1912 v Strakonicích
(†21.4.1935, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Automobilová katastrofa v rodině okresního hejtmana. Do Čes. Budějovic přijeli na Boží hod velikonoční ztráviti svátky manželé Volbrachtovi ze Strakonic, k rodině českobudějovického okresního hejtmana V. Bočka, jehož jest pí Volbrachtová dcerou. Po polednách vyjel si p. Volbracht na výlet na Českokrumlovsko autem, do něhož přibral dvě svobodné švagrové Miladu a Vlastu. Ve večerních hodinách vraceli se všichni tři vozem, řízeným 33letým majitelem pekařského závodu, Jindřichem Volbrachtem, do Čes. Budějovic.
Kolem 19.50 projížděli obcí Kamenný Újezd a měli dále přejeti železniční trať České Budějovice – Hor. Dvořiště. Závory na přejezdu trati byly spuštěny, ježto se po trati již blížil osobní vlak jedoucí z Čes. Budějovic. Z nevysvětlitelné dosud příčiny narazilo auto v prudké jízdě na závory. Následky tohoto neštěstí byly hrozné. Všechny tři osoby sedící ve voze byly smrtelně zraněny. Automobilisté, jedoucí kolem, poskytli zraněným první pomoc a přivolali okamžitě českobudějovickou záchrannou stanici. Sanitní auto dojelo na místo neštěstí, vzdálené od Čes. Budějovic 8 km, za pouhých 10 minut. Zatím byli soukromými auty převáženi již zranění p. Volbracht a sl. Milada Bočková do Masarykovy nemocnice v Čes. Budějovicích. Tamtéž dopravilo sanitní auto třetí zraněnou, slečnu Vlastu Bočkovou.
Těžce zraněná sl. Milada Bočková zemřela cestou do nemocnice, podlehnuvší těžkým zraněním na hlavě. Při vjezdu do nemocniční brány skonal také zraněný majitel pekařského závodu Jindřich Volbracht. Zranění třetí cestující nešťastného auta, slečny Vlasty Bočkové jest vážné, nikoli beznadějné. Sl. Vlasta Bočková seděla na nouzovém sedadle vzadu v malém voze Aero, zatím co její sestra seděla vedle svého švagra řídícího vůz. Zranění přivodily si všechny osoby prudkým nárazem hlavami na spuštěné závory. Oběma zesnulým byly proraženy lebeční kosti.
Na místo neštěstí dostavili se okamžitě četníci z Kamenného Újezda, kteří vyšetřují bližší okolnosti této velikonoční tragedie. Mrtvoly obou zvěčnělých byly během noci na pondělí dopraveny po lékařském ohledání do márnice městského hřbitova sv. Otilie. Auto bylo značně poškozeno. V Čes. Budějovicích a blízkém okolí vyvolalo neštěstí velké vzrušení celé veřejnosti.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, č. 32 (24.4.1935), s. 1

Automobilové neštěstí u Českých Budějovic. Z Č. Krumlova vraceli se do Č. Budějovic autem zn. „Aero“ na Boží Hod před 8. hod. več. dvě dcery českobudějovického okres. hejtmana dr. Bočka. Vůz řídil jejich švagr Jindř. Volbracht, majitel stroj. závodu pekařského ve Strakonicích. Za Kamen. Újezdem směrem k Č. Budějovicům k 8. hod. več. narazilo neosvětlené auto, jedoucí neobyčejnou rychlostí na spuštěné závory u železn. tratě, opomenuvše výstražného znamení hlídače tratě, obě závory s neobyčejnou prudkostí podjelo a značně demolované jelo jelo ještě 70 m po silnici. Nárazem rozdrcená část auta a rovněž kůl závory způsobily v předu sedícímu J. Volbrachtovi a a 20leté M. Bočkové smrtelné zranění na hlavě, že při převážení do českobud. nemocnice oba zemřeli. – Mrtvoly obou pak byly ještě v neděli v noci uloženy do rakví a odvezeny na zdejší hřbitov. Druhá slečna v autu sedící, 18letá A. Bočková, utrpěla těžký otřes mozku a je naděje na uzdravení. Zpráva některýchnovin, že byla zabita choť J. Volbrachta, není pravdivá – ta zůstala ve Strakonicích. V Č. Budějovicích a okolí vyvolalo toto neštěstí velké vzrušení celé veřejnosti, která želí tragického skonu členů rodiny p. okresního hejtmana.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 29/1934-1935, č. 86 (24.4.1935), s. 1

Böhm

BEHEM, Hans – budějovický mlynář, syn † Matouše Behema a jeho manželky Evy
(∞1679, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BÖHM, Josef – učitel v Radouňce, vdovec po Marii Kellnerové, syn Josefa Böhma a Johany roz. Srnkové
(∞1896, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Boricsok

BORICSOKOVÁ Anna – bytem v Mříči čp. 51, dcera řecko-katolických rodičů Michala Boricsoka, dělníka v Podobóci (Подобовець) a Anny rod. Artimovic. Narozena 27.11.1909 v Podobóci, okr. polit. Ökötmetsí (Ökörmezö, Volové, Mižhirja, Межгорье) v Maďarsku
(∞21.4.1942 s Vilémem Vojtěchem, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bossi

de Bossi, Antonín – Jeho Milost pán, vrchní direktor všech panství v Království českém Jeho knížecí Osvícenosti ze Schwarzenbergu, starý 60 let, všemi svátostmi zaopatřen skrze pana Františka Puchmajera, kaplana hlubockého a dne 6. při chrámu Páně svatých apoštolův Petra a Pavla hosínském církevně pohřben
(†4.5.1759, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Božovský

BOŽOVSKÁ, Marie – sekretářka Ústředního družstva mlýnů v Praze XII č. 116, manželská dcera Josefa Božovského, rolníka v Malešicích č. 27, okres soudní i polit. Týn n. Vlt. a Eleonory rodem Chaloupkové ze Sedlce č. 19, obou katolíků; táž narozená v Malešicích č. 27, okres soudní i polit. Týn n. Vlt.
(∞26.10.1941 s Karlem Čermínem, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Březovský

BŘEZOVSKÁ, Františka – příslušná do Smidar, okres a hejtmanství Nový Bydžov, narozena v Křemži č. 44, okres a hejtmanství Krumlov, manželská dcera Václava Březovskýho, potulného harfeníka ze Smidar a jeho manželky † Josefy rozené Vladykovy z Bavorova, katolického náboženství
(∞20.8.1903 s Janem Holzäpflem, Chelčice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dle křestního listu od farního úřadu v Křemži ze dne 13. srpna 1901 č. 273 narodila se nevěsta dne 2. února 1880 v Křemži. Prominutí překážky II. stupně pokrevenství od bisk. Ordinariatu v Č. Budějovicích ze dne 20. července 1903 č. 6004. Totéž od c.k. místodržitelství v Praze ze dne 21. července 1903 č. 156 292.

Bridi

BRIDI, Isidor Michael – uprchlík z jihu (Königsflüchtling aus dem Süden), narozen v Chiusole, farnost Pomarolo, manželský syn Philippa Bridi, nádeníka v Chiusole a jeho manželky Theresie Recti (?), vdovec po † Luigii roz. Cesctini
(∞31.8.1915 s Virginií Vigliotti, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Brod

BROD, František de Paula – manželský syn Josefa Broda, ledenického souseda, syna Matěje Broda, přísedícího při rychterním úřadu v Ledenicích č. 4 a jeho manželky Anny roz. Doležalové z Ledenic č. 22 a Rozálie, manželské dcery Mikoláše Fencla, souseda v Ledenicích č. 79 a jeho manželky Terezie roz. Skopcové z Ledenic č. 70
(*1829, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
František se oženil 16. října 1870 v Griffenu (Korutany) s Julianou, dcerou Lorenze Merdaus u Alžběty roz. Vogl, narozenou 13. února 1853 ve Völkermarktu v Korutanech.
(†1911, farnost Dobrá Voda.)
[dokumentace v projektu M†nulost]

BROD, Franz (1829-1911)

BROD, Franz (1829-1911). Projekt M†nulost

BROD, Alžběta, provdaná Seidel – dcera Františka Brod, domkáře v Griffenu, syna Josefa Brod a jeho manželky Rozálie roz. Fenzl a Juliany, dcery Lorenze Merdaus a jeho manželky Alžběty roz. Vogl z Völkermarktu v Korutanech
(*19. září 1872, Griffen (Kärnten))

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Brokatzky

BROKATZKY Friedrich Leonhard – poddůstojník Wehrmachtu v Budějovicích, Ritzendorfkasserne. Syn Hermanna Brokatzky ze Schopfheimu u Baden a jeho manželky Marie rodem Kempf. Narozen 16.7.1915 v Trevíru (Trier, Porýní–Falc)
(∞17.6.1941 s Rosou Marií Schäfer, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Broudré

BROUDRE, Viktor Jan Antonín – manželský syn Karle Broudre, obchodníka v Plzni, syna Emanuela Broudre, kupce v Praze č.d. 910-II a jeho † manželky Anny roz. Tittelovy z Prahy a Josefiny, dcery † Viléma Hanla, měšťana a obchodníka v Praze a jeho manželky Barbory roz. Schmidl z Vídně
(*18.6.1872, Plzeň. URI:portafontium.cz)

BROUDRÉ, Berta (Tomaschek) – narozena v Borovanech, manželka Viktora Broudréa, úředníka Škodových závodů v.v. v Plzni
žena Viktora Broudre, úředníka Škodových záv. v.v., rodem Tomášek. Narozená 8/3 1876 v Borovanech, okres Trhové Sviny
(†12.12.1932, Plzeň. URI:portafontium.cz, URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla arciděkanským úřadem v Plzni ku pohřbu zde propuštěna a s povolením okres. úřadu v Plzni ddto. 13/12 1932 č. 17-Br-614 sem převezena.

Bružek

BRUŽKOVÁ, Antonie – dcera učitele Jana Bružka a Marie Anny Lukešové
(*1803, Radětice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BRŮŽKOVÁ, Marie – narozena v Horních Slověnicích č. 30, okres Lišov, hejtmanství Budějovice, manželská dcera Matěje Brůžka, mlynáře v Horních Slověnicích č. 30 a manželky Anny rodem Michal z Břilic č. 18
(∞1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bryx

BRYKS, Josef – syn Jana Bryxe, brusiče v Milevsku č. 49, manželského syna Leopolda Bryxe, brusiče v Sepekově č. 158 a jeho manželky Barbory roz. Rangl, kramáře z Kamenice a Rozálie, manželské dcery Josefa Grubra, brusiče z Jezera a jeho manželky Anny roz. Stauberové, řešetáře z Lochova
(∞1891, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)
brusič z Milevska č. 246, manželský syn Jana Bryxe, brusiče v Milevsku č. 246 a Rozálie roz. Grubrové z Jezera, hejtmanství Benešov
(∞1914, Mirovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Budějický

BUDĚJICKÝ, Jan – mlynářský učeň ze Stráže nad Nežárkou, syn Antona Budějickýho, domkáře v Plavsku č. 6 a jeho manželky Roziny, dcery Šimona Schwetze
(∞27.11.1849, Blažejov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pachtýř mlýna, na výměnku v Bednárci č. 41, manžel Marie roz. Krisa z Malého Ratmírova č. 11
(†31.5.1895, Bednárec 41. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Buquoy

Erb hrabat de Buquoy

de LANGUEVALL, Ferdinandus Maria – hrabě de Buquoy
(†1685, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de BUQUOY et LONGUEVAL, Karel Josef – hrabě
(†1697, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de BUQUOY, Carolus Cajetanus – vysoce blahorozený pán, hrabě Svaté říše římské, manželský syn z domu pána Alberta, hraběte Buquoy, římského císařského komořího jeho Výsosti a rady dvorské komory a vysoce blahorozené paní Alžběty Polyxeny, hraběnky de Buquoy, rozené hraběnky Gabrianni
(∞6.7.1700 s Filipínou Alžbětou Barborou Pálffy, Wien I (Unsere Liebe Frau zu den Schotten). URI:matricula.info)
nejjasnější pán hrabě
(†6.9.1750, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čechman

CZECHMAN, Jakub – manželský syn mlynáře z Čertíkovskýho mlýna č. 1 a pachtýř lázní v Libniči, syna † Augustýna Čechmana, mlynáře z toho mlejna a jeho manželky Marie rodem Němec z Libníče č. 12 a Terezie, dcery Jana Březkýho, mlynáře z Horusic a jeho manželky Kateřiny rozené Waňkové z Vodňan
(*25.7.1837, Libníč 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čermák

CŽERMAKOVÁ, Anna – vdova po † Janovi Čermákovi, měšťanu přeštickému a spolu matka tehdejšího lokalisty slověnického
(†24. ledna 1829, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ČERMÁK, Karel – cikán a bačkorář bez stálého bydliště, narozen v Ousticích, okres Benešov
(†27.1.1929, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čermín

ČERMÍN, Karel – vedoucí fotoreprodukce zeměpisného ústavu Ministerstva vnitra v Praze XVIII Břevnově č. 1453, narozený v Týně n. Vlt. č. 304, okres soudní i polit. Týn n. Vlt., manželský syn Karla Čermína, mistra truhlářského v Týně n. Vlt. č. 304 a Anny rodem Panochové z Krakovčic, obou katolíků
(∞26.10.1941 s Marií Božovskou, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Červený

ČERVENÁ, Mariana – dcera † Šimona Červeného, pastýře
(∞1773, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ČERVENÝ, Tomáš – učitel v Suchdole, původem z Dráchova
(∞1922, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Charvát

CHARWATOVÁ, Anna – Vavřince Charváta, mlynáře obecního, starosti své 3/4 léta
(†9.5.1737, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHARWATOVÁ, Anna – mlynářka záblatská, starosti své 70 let. Zaopatřena svatou zpovědí, přijímáním velebné svátosti i posledním pomazáním
(†11.5.1737, Záblatí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHARWÁT, Jan – jízdní myslivec (Reitjäger) v Skočicích, panství Protivín, syn † Severina Charwáta, mlynáře z Jaroslavic č. 4 a Anny Čapkové z Křenovic č. 13
(∞2.2.1834 s Barborou Wolfovou, Libníč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Chuchel

CHUCHL, Wenzl – ponocný (Nachtwächter) z Olešnice č. 37, manžel Terezie rodem Wrázkové ze Svinů č. 129, země česká, okres svinenský, kraj budějovický
(†14.3.1860, Olešnice 37. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHUCHLOVÁ, Terezie – vdova po Václavu Chuchlovi, ponocném v Olešnici č. 44, rodem Vrázková ze Svinů č. 129
(†28.1.1886, Olešnice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHUCHEL, Tomáš – mlynář blíž Třepči č. 24, manželský syn Ondřeje Chuchel, rolníka z Třepče č. 34 a jeho manželky Kateřiny rodem Šnejda z Třebče č. 16
(∞5.8.1879 s Alžbětou Pitrovou, Mladošovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čížek

ČÍŽEK, Čestmír – četař, pilot. Zabil se následkem zřícení letadla (LVG C VI). Narozen v Horním Stupně u Plzně. Převoz svolila okresní politická správa v Milevsku 28/11 1919. Pohřben v Brandýse nad Labem
(† 25.11.1919, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Corradini

CORRADINI, Maria – dělnice v továrně na cigarety v Saccu u Rovereta v jižním Tyrolsku, tamtéž narozená, toho času válečný utečenec v Suchém Vrbném č. 149, dcera Konráda Corradini, sedláka v Saccu a Josefy roz. Dalci.
(∞7.12.1918 s Franzem Giacomelli, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čutka

CŽUTKA, Casparus – poddaný budějovický. Spáchal sebevraždu v lese blízko Lhotky oběšením, podle sdělení vyšetřování hrdelního soudu
(†17.6.1781, Lhotka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Da beÿ der in Dorf Lhotka unheüte vorgenommenen Halßgerichtlichen Untersuchung sich gezeüget, daß der dasige Innman Caspar Czutka aus bloser Melancholeÿ und gemüths Verwirung sich in Waldt erhäncket habe, einfolgl: von Gerichts wegen anerkännet worden seÿe, daß dessen Körper auf einen geweÿseten orth Jedoch abseitig und ohne allen Kirchen gepräng zur Erde bestattet werden könne; daher habe hievon Euer Hochwürden und Gnaden die nöthige Anzeüge und Erkantnüß von Amts wegen ertheilen, zugleich aber ersuchen sollen, diesen todten Leichnam auf obige Arth ohne allen Cöremonien noch heüte abends begraben zu lassen, der mit vollkommenester hochachtung erhoere.

(SOkA České Budějovice, Farní archiv Trhové Sviny, karton I, inv.č. 82)

Daniel

DANIEL, Matěj – nemanželský syn Františky Danielové, nádenice a cikánky, poslední čas několik neděl ve vazbě v Krumlově Čes., odkud má legit. list od c.k. okr. hejtm. tamního ddto 17/5 887 č. 134, dle udání z Kohoutovic u Brna

Protože dle poznámky c.k. okr. hejtm. krumlovského příslušnost matky nejistá, byl křest sl. c.k. okr. hejtm. budějov. oznámen 27/3 t.r. č. 22 Nemanž. otec dítka Josef Daniel se nedostavil ke křtu. Žije s Františkou bez manželského svazku.

(*27.3.1888, Jelmo – Mojhova jednota. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DANIEL (IŠTVAN), Jan – nemanželský syn Magdaleny Ištvanové, nádenice a cikánky, příslušné do Kynice v okrese Dačice, nemanželské dcery Josefy, manželské dcery Jiřího Ištvana Matěje, cikána v Kynici a jeho manželky Josefy, dcery Jana Malíka, cikána z Kynice v okrese Dačice obchodníka v Kněnicích a jeho manželky Kateřiny. Za otce se přihlásil (17.2.1910) František Daniel, obchodník dobytkem, bytem v Třebíči, Nové Dvory 57, manželský syn Františka Daniela, obchodníka dobytkem v Kojetíně a jeho manželky Kateřiny
(*28.5.1893, Zvůle. URI:digi.ceskearchivy.cz)
trhovec ve Včelné 139, manžel Kristýny rodem Wertheim. Narozený 28.V.1893 ve Zvůli, okr. Jindř. Hradec
(†29.9.1934, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DANIEL, František – potulný cikán a obchodník v koních, syn Františka Daniela a Juliany
(∞8.8.1916 s Anežkou Růžičkovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DANIELOVÁ, Ludmila – dítě cikánů Karla a Amálie Danielů, narozená v Jindřichově Hradci. Zemřela na následky úrazu, přejeta automobilem
(*3.5.1924, Jindřichův Hradec)
(†13.7.1927, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Daublebský ze Sternecku

Erb Daublebských ze Sternecku

DOUBLEBSKÝ ze STERNECKU, Vojtěch – revírník panství budějovického v Olešnici č. 1, manžel Marie roz. Pokorných z Rudolfova, Velkých Hor č. 21
(†1880, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DAUBLEBSKÝ-STERNECK, Bedřich Martin – manželský syn Eduarda Doublebského ze Sternecku, hostinského v Budějovicích, narozeného v Českém Vrbnu č. 18, manželského syna Jana Daublebskýho ze Sternecku, majitele usedlosti v Českém Vrbnu č. 18 a jeho manželky Barbory roz. Nedvědové v Lochovicích a Julie, manželské dcery Ludvíka Čáhy, mistra řeznického v Budějovicích a jeho manželky Kateřiny roz. Cába v Zahájí

Dle výnosu zemského úřadu v Praze ze dne 5. srpna 1939 č. 1737/odd. 9 r. 1939, schválil vrchnoporučenský okresní soud v Čes. Budějovicích usnesením ze dne 31.7.1939, číc. NcI599/39-3 adopci zde zapsaného dítěte Františkou Holanskou, majitelkou hospodářství v Čes. Budějovicích, Staroměstská ul. č. 19 a potvrdil smlouvu adopční ve smyslu zákona ze dne 28.III.1928 č. 56 Sb. z. a n. Následkem této adopce má adoptovaný v budoucnosti užívati příjmení Daublebský-Čáha.

(*1904, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
inženýr, manželský syn † Eduarda Daublebského-Sternecka, kupce v Českých Budějovicích a Julie roz. Čáhové
(∞1932, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

David

DAVID, Václav – nemanželská dcera Anny, dcery Antonína Davida, parapláře v Jelmě č. 16 a matky Františky roz. Hubený z Ledenic
(*7.2.1884, Jelmo 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DAVIDOVÁ, Marie – manželská dcera Čeňka Davida, kramáře z Chýnova č. 55, syna Antoně Davida, domkáře v Chýnově č. 55 a jeho manželky Františky rodem Hubené z Ledenic a Barbory, dcery Antoně Hubenýho, brusíře z Ledenic a jeho manželky Josefy rodem Fialový z Bavorova č. 280
(*11.11.1898, Hůry 40. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Devaux

DEVAUX, Felicien – zemědělský pracovník, francouzský válečný zajatec od Arbeitskommanda C-1506/I ve Chvalšinách č. 17. Narozen 5.2.1914. Zemřel následkem zlomení vazu při úrazu během těžby dřeva.
(†14.12.1943, les u Beníkovic, Hořičky. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dirlam

DIRLAM, Wilhelm Herbert Wolfgang – voják z povolání, dělostřelec. Syn Wilhelma Dirlam a jeho manželky Ruth roz. Thomale, bydlištěm v Obornikách (Oborniki Śląskie, Obernigk). Narozen 28. dubna 1914 v Krotošíně (Krotoszyn, Krotoschin, Poznań, Posen)
(†30.4.1940, Sola, Stavanger (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Feldwebel Wilhelm Dirlam padl 30. dubna 1940 u Soly, Stavanger, Norsko. Pohřben na vojenském pohřebišti Trondheim, Havstein, řada 23, hrobové místo 29A.

Dirnmayer

DIRNMAŸR, Bartholomaeus – manželský syn Wenzela Dirnmaÿera, obyvatele z předměstí Kašperských Hor (Unterbergreichenstein) (Kašperských Hor (Bergreichenstein), Rejštejna (Reichenstein)) a jeho manželky Elisabeth, nepoddaných rodičů
(*17.8.1763, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Filius legitimus Wenceslai Dirnmaÿer inquilini ex Unterbergreichenstein, et uxoris ejus Elisabetha, Parentum non Subcitorum, natus eadem die, ejus levans fuit Joannes Georgius Löffelmann, inquilinus pariter ex Unterbergreichenstein, testis Eva uxor. Diese waren aus Unteroestereich von der Arbeith auf dem weeg nacherhauß, unterdessen wurde daß weib beÿm sonnberger richter kranck, und hatte gebohre.

Dittmann

DITTMANN, Ritter von Vendeville, Eduard Franz Alfred – podplukovník na odpočinku, syn Albrechta Dittmanna, posledně bydlištěm v Praze a jeho manželky Anny Josefiny Karoliny Dittmann roz. Castellain. Manžel Marie Dittmann roz. Putniarz, bydlištěm v Českých Budějovicích
(†17.8.1940, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dubský

DUBSKÁ, Kateřina – manželská dcera Josefa Dubského, kramáře z Březnice č. 55, syna kramáře Václava Dubského a jeho manželky Kateřiny a Marie, dcery komedianta Jiříka Rychtra a matky Anny rozené Worlickový
(*6.6.1822, Úsilné 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Kateřina – dcera Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Jan – syn Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1.10.1912 ve Lnářích s Annou Tylovou, f.ú. Lnáře. Matrika ulož. na matrice ve Lnářích)
potulný obchodník, toho času vojín c.k. pluku polních myslivců č. 6, příslušný do Předmíře
(†1916, Velký Vír. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Marie – dcera Prokopa Dubského, loutkáře z Kaňku u Kutné Hory a Barbory roz. Kočka
(†1888, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Otto – majitel mlýna ve Františkově, syn Viléma Dubského a Julie roz. Dubské
(∞1920, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Aloisie – učitelka, příslušná do Pamětic, okres Písek, dcera Josefa Dubského, vrchního oficiála státní dráhy v Českých Velenicích a Marie roz. Zikmundové
(∞1928, soudní okres Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Anna – dcera Marie Dubské, trhovkyně ve Volyni – kolonie 4. Narozená 9/9 1933 ve Volyni.
(†18.4.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Josef – svobodný světem jdoucí loutkoherec t.č. v Č. Budějovicích u nádraží. Narozený 4/4 1881 v Chotěboři, okres Chotěboř
(†18.11.1938, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dunda

DUNDA, Gabriela Carmina – manželská dcera Václava Dundy (24/10 1875), zahradníka, naroz. v Sadové č. 1, hejt. král.-hradec., syn Františka Dundy, poklasného v Petrovicích č. – a jeho manželky Kateřiny rod. Jahelka ve Ulžanech (Lužany) č. – a Marie Gall (16/5 1879), naroz. v Nechanicích č. 50, dc. Jana Galla, rolníka z téhož č. a jeho manželky Anny rod. Vaníček. Copulati 8/4 1907.
(*9.5.1909, Jelmo 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†8.8.1909. [snímek není digitální])

Dvořák

DVOŘÁK, Viktorie – vdova po † Václavovi Dvořákovi, mlynáři z Modlíkova č. 6
(†1892, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DVOŘÁK, Matěj – ponocný v Olešnici č. 48, manžel Kateřiny rodem Tomášek z Jílovic č. 38, okres a hejtmanství Třeboň
(†2.11.1901, Olešnice 48. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DVOŘÁKOVÁ, Kateřina – vdova po Matěji Dvořákovi, ponocném v Olešnici č. 48, rodem Tomášková z Jílovic č. 38
(†12.1.1907, Olešnice 61. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dytrt

DYTRT, Jan – manželský syn Františka Dytrta, podruha v Římově 42, příslušného k dolnořímovské obci, syna † Františka Dytrta, též podruha v Dolním Římově a jeho manželky Doroty rodem Indrovy z Dolního Římova 3 a Marie Terezie, dcery † Jana Karfiola, kramáře z Vranovic 35 a jeho manželky Eleonory rodem Melicharovy též z Vranovic
(*4.12.1856, Dolní Římov 42. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Eliáš

ELIÁŠOVÁ, Anna – svobodná úřednice jihoč. fíkovky, bytem ve Čtyřech Dvorech 199. Narozená 8.V.1914 v Čejkovicích, okres Hluboká n. V.
(†13.8.1933, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Rodinná tragedie ve Čtyřech Dvorech. Těžce postřelil svou dceru a sám spáchal sebevraždu. Včera asi o půl 8. hodině ranní postřelil ve Čtyřech Dvorech z dosud neznámé příčiny svou 19letou dceru Annu železničář Eliáš. Kule zasáhla pravý spánek a způsobila těžké zranění. Eliáš po činu obrátil zbraň proti sobě a dobře mířenou ranou zbavil se odpovědnosti před soudem. Povolaná záchranná stanice českobudějovická přivezla těžce zraněnou do nemocnice, kdežto Eliáš byl na místě mrtev. Jak se dovídáme, Anna Eliášová svým zraněním podlehla. Příčina vraždy a sebevraždy se vyšetřuje. Tato tragedie vyvolala ve Čt. Dvorech neobyčejný rozruch.
Zdroj: Republikán, roč. 14/1932, č. 61 (14.8.1933), s. 1

Pokus vraždy a sebevražda. V neděli dne 13. srpna 1933 o 8. hodině ranní byli občané Čtyř Dvorů, bydlící v Soukupově ulici, vyrušeni ranami z revolveru. Karel Eliáš, 41 rok starý železniční zřízenec, bydlící v Soukupově ulici č. 199, střelil ze žárlivosti po své dceři Anně, 20leté úřednici u fy. „Merkur“ v Č. Budějovicích, které nechtěl dáti svolení ku koupání. V okamžiku, když těžce raněná dcera klesla k zemi, namířil Eliáš smrtící zbraň proti sobě, když předtím ohrožoval ženu a dvě nedospělé děti, které se musely ukrýti k sousedům. Přivolané četnické pohotovosti naskytl se hrozný obraz. Na zemi ležel Eliáš s prostřelenou lebkou, držící v ruce bubínkový revolver ráže 6.35 mm. Opodál v kaluži krve těžce raněná dcera. Přivolaný lékař dr. Bureš ze Čtyř Dvorů konstatoval u Eliáše smrt a u dcery těžké zranění lebky. Anna Eliášová byla v beznadějném stavu dopravena záchranným sborem do všeob. nemocnice. Motiv činu není dostatečně objasněn, jelikož nemohla býti těžce zraněná vyslechnuta.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 27/1932-1933, č. 259 (14.8.1933), s. 1

Otec zastřelil dceru a sebe. Vzrušující rodinná tragedie odehrála se v neděli dne 13. t. m. kol 8. hodiny ranní ve Čtyřech Dvorech. Železniční zřízenec Karel Eliáš, muž 41letý, trpící často těžkomyslností a podrážděností, následkem úrazu na hlavě, jímž byl před delší dobou stižen při posunování vagonů, byl velmi žárliv na svou 19letou hezkou dceru Annu, soukromou úřednici, zaměstnanou v jedné českobudějovické továrně. Zakazoval jí známosti s mladými muži a nedovolil jí ani, aby se šla na plovárnu vykoupati. A tu dne 13. t. m. se stalo, že Anna ráno se ustrojila a řekla rodičům, že se půjde se svou přítelkyní koupati. Eliáš řekl, že to nedovolí, a když Anna dala se do pláče a trvala na svém, rozčílil se tak, že z kapsy kalhot vytáhl revolver a střelil po ní. Dívka, smrtelně zraněná na hlavě, klesla k zemi a Eliáš pak v rozrušení ohrožoval i svou ženu a druhé dvě děti, však tyto včas utekly, načež Karel Eliáš vypálil další ránu z revolveru sobě do spánku a byl ihned mrtev. Anna Eliášová dopravena byla rychle do nemocnice, ale do večera tam zemřela. Že se Eliáš na svůj děsný čin předem připravoval, tomu jistě nasvědčuje okolnost, že ač byl doma a jen polooblečen, měl při sobě ostře nabitý revolver. Rozumí se, že případ vyvolal v celé obcci i v Č. Budějovicích veliké vzrušení. – Zajímavé jest, že pozůstalá manželka uspořádala oběma mrtvým dne 16. t. m. slavný pohřeb s hudbou a družičkami z bytu ve Čtyřech Dvorech. A tu se opět ukázala zvědavost našeho lidu: v uicích, kudy se průvod ubíral, byly husté špalíry diváků a na hřbitově byl takový nával, že policie musila učiniti mimořádná opatření k udržení pořádku.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 39/1933, č. 65 (19.8.1933), s. 3

Eliášek

ELIÁŠEK, Josef Martin – manželský syn Josefa Eliáška, technického úředníka státní dráhy v Budějovicích, manželského syna Josefa Eliáška, strojníka v Protivíně 193 a jeho manželky Anny rodem Třešničkové z Protivína a Marie, dcery Jana Kestřánka, cukráře v Plzni 78 a jeho manželky Cecílie rodem Hrůzové z Plzně
(*27.3.1899, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞27.10.1945, Praha IV., Strahovský klášter s Otýlií Němcovou. (snímek není digitální))

Praha XII, Smetanova 17. Politický vězeň, od 16.6.1940 vězněn Gestapem v Malé pevnosti v Terezíně. Totálně nasazený, navrácen koncem května 1945 transportem z Moosburgu u Freisingu.

Pohřben na Olšanech (rozptyl).

Endler

ENDLER, Rudolf Franz Wilhelm Adolf – manželský syn Rudolfa Endlera, příslušného a narozeného v Liberci, učitel měšťanské školy ve Frýdlantu č. 729, syna Ferdinanda Endlera, soukromníka v Litoměřicích a jeho manželky Marie, roz. Suché z Království (Kenigswalde, Königswalde) a Louisy, dcery Franze Thorand, nadučitele z Tanvaldu č. 238 a jeho manželky Terezie roz. Löbel z Hraničné (Gränzendorf)
(*14.11.1896, Frýdlant. URI:matriky.soalitomerice.cz)
(∞12.5.1927 s Annou Marií Porákovou, Vyšší Brod. URI:digi.ceskearchivy.cz (matrika bude letos předána archivu!))

Lt. Standesamt Budweis am 9./10. 1941 gottgläubig geworden

Dr. Rudolf ENDLER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Dr. Rudolf ENDLER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Eremiáš

REMIÁŠ, František z Pauly – manželský syn Josefa Remiáše, domkáře z Chlumce, syna Josefa Remiáše, sedláka z Chlumce č. 1 a jeho manželky Evy roz. Ambrožové z Purkarce č. 7 a Anny, dcery Tomáše Srnce, domkáře z Purkarce č. 5 a jeho manželky Marie roz. Mikotové též z Purkarce č. 5
(*2.4.1856, Chlumec 1. URI:digi.ceskearchivy.cz)

EREMIÁŠ, Jan z Mathy – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hamru č. 22, manželského syna Jana Eremiáše, domkáře v Chlumci č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černého, dělníka v Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechočové z Nové Vsi č. 5
(*7.2.1897, Hamr 22. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.8.1934, Benešov)

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Řada velkých krádeží. 4. května vloupal se zloděj do bytu prof. Rauschenbergera na Vinohradech. Odcizil služebným prádlo a šatstvo v ceně 7900 K. V noci 1. června odcizeno v témže bytě stolní prádlo, stříbro a doutníky v ceně 45.000 K. – Do Feiglovy továrny ve Vršovicích čp. 466 vloupal se po dvakráte v noci 11. června a 17. července. Zde odcizil různé hotové prádlo v ceně 23.000 K. – V noci na 17. června ukradeno bylo z uzamčené spíže dru. Inocenci Kučerovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 9, různých potravin za 650 K. – V noci na 14. července bylo odcizeno dru. Kolbenovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 1, prádlo a šatstvo v ceně 21.000 K. – V noci na 22. července továrníku Evženu Kubinskému na Vinohradech, Žižkova ul. č. 19, šatstvo a skvosty za 16.000 K. Pachatel byl sice dvakráte stíhán po činu, ale ve tmě podařilo se mu zmizeti. – Asi před měsícem vloupal se neznámý pachatel do bytu ministr. rady Kučery na Vinohradech, Hradešínská č. 3, kde odcizil, byv vyrušen, pouze stříbrnou tašku na cigarety v ceně 1200 K. Pátráním bylo zjištěno, že krádeže tyto prováděl Jan Eremiáš, 23letý svobodný zedník ze Žižkova, bytem Hluboká čp. 272. Věci odnášel ke své bytné Julii Poláčkové ze Žižkova, Riegrova ul. č. 51, která byla zatčena pro přechovávání známého zloděje Františka Habětína. Od ní pak odnášel věci po částech a rozprodával je. Část jich odvezl domů do Hluboké, značnou část košil, ukradených fě. Feiglově ve Vršovicích, prodal Marii Augustové, 64leté dělnici ze Žižkova, Rokycanova ul. č. 12, která je zašantročila. Eremiáš a Augustová dodáni byli do vazby zem. trest. soudu, kde dlí již bytná Eremiáše Julie Poláčková pro spoluúčast na krádežích zloděje Františka Habětína.
Zdroj: Národní listy, roč. 60/1920, č. 221 (12.8.1920), s. 3

Ze soudní síně.
Cestující zloděj.
(Před porotou. – Zločin krádeže a zločin proti vrchnosti dle uherského zákona.)
Vleze-li někdo do domu po hromosvodu a prohlédne-li celý byt s takovou tichostí, že se nevzbudí živá duše, pak vědí detektivové i bez otisku prstů, že to jiný nebyl, nežli 24letý zedník Jan Eremiáš z Vršovic. Nikdo jiný nedovede se v noci pohybovati v cizím domě s takovou jistotou, jako by se tam narodil; nikdo jiný neprotáhne se tak mrštně bez nejmenšího šramotu sebe menším okénkem, a nikdo jiný nevleze s takovou chladnokrevností i mezi spící a neukradne jim i to, co mají za hlavami! To dovede jedině Jan Eremiáš z Vršovic, který už má za sebou slavnou zlodějskou minulost. V r. 1920 začal svoji činnost ve Vršovicích a na Král. Vinohradech, kde mimo jiné vykradl vždycky na stejný způsob byty prof. dr. Rauchbergera, min. rady Emila Kučery, dra Emila Kolbena a továrníka Eugena Kubinského. Po dlouhém stíhání byl chycen a dodán k trestnímu soudu, odkudž byl ku podivu všech dobrých lidí i zlodějů propuštěn na slib na svobodu. Ale Eremiáš nelenil. Dal se na okružní cestu po Čechách a po řadě navštívil Kralupy, Ústí nad Labem, Teplice, Chomutov, Cheb, Liberec, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, kde čile lezl po hromosvodech do bytů a kradl všecko, co mu přišlo do ruky. Hotové peníze, skvosty, šatstvo, prádlo, doutníky, pečené husy, bábovky i jablka. Spočítá-li se to všecko od první krádeže na Vinohradech do poslední v Mariánských Lázních, nakradl celkem věcí v ceně přes 200.000 kor. V Mariánských Lázních ho opustilo štěstí, které mu přálo skoro celý rok. V noci na nádraží chtěl na něm četník průkazní listiny, a když jich Eremiáš neměl, odvedl ho k okresnímu soudu. Tam v něm čuli nebezpečného ptáka a poslali ho ke krajskému soudu do Chebu. Ale tam vydržel Eremiáš jen několik dní. Dne 4. září přelezl s pomocí jiného trestance zeď u vězeňského dvora a zmizel. Za čtyři dny ho chytili v Liberci, ale náhodou ho dostali do rukou dva nemocní strážníci. Eremiáš jim utekl dřív, nežli ho přivedli na komisařství. Kam utekl, nikdo nevěděl, a všecko pátrání po něm zůstávalo na čas bez výsledku.
Letos dne 4. ledna večer seděl bývalý ministr Fedor Houdek v ložnici svého bytu v Bratislavě a rozřezával si perořízkem knihu. Pak na maličkou chvilečku vyšel a když se vrátil, byl perořízek pryč! Kroutě hlavou, jaký to duch si s ním dovoluje takové žerty, hledal býv. ministr ztracený nožík na stole i na zemi, a když ho nenašel, šel si lehnout v přesvědčení, že perořízek někam založil. Když se pak ráno probudil, seznal jasně, že si s ním nezahrál duch, ale zloděj. Sebral mu s nočního stolku přímo u hlavy peněženku s 12.000 k a malý browuing, jeho sluhovi vzal z notesu 90 k. Začalo pátrání po pachateli a tu se našlo: hromosvod – otevřené okno! Aha! Jaroslav Eremiáš je tady! Ale v Bratislavi už nebyl. Zajel si do Trenčanských Teplic, kde u holiče vzbudil pozornost místního strážníka, který zase na něho upozornil četnického strážmistra Šrámka. Tento chtěl na Eremiášovi výkazy, ale zloděj mu klidně vysvětloval, že pracuje jako elektromechanik již tři dny v jedné ville u lesa a že má všecky své dokumenty tam. Chce-li, aby s ním šel, že mu je ukáže. Ale jen aby šel od něho ve větší vzdálenosti, protože je poctivý člověk a byl by nerad, aby si lidé myslili, že něco snad provedl. Proč ta prosba, viděl strážmistr za nedlouho. Neboť najednou skočil Eremiáš s půl třetího metru vysoké hráze do potoka a hnal se na druhý břeh. Strážmistr za ním a chytil ho za zimník, ale Eremiáš se rychle vysvlékl a vytáhnuv dlouhé dláto, začal se s ním oháněti a utíkati na druhou stranu. Strážmistr musice vyrazil dláto pažbou z ruky, ale Eremiáš dostal náskok a dosáhnuv břehu, začal utíkati k lesu. Strážmistr volal, aby se zastavil, a když Eremiáš neuposlechl, vypálil po něm ránu a střelil ho do pravé strany hrudníku. Těžce zraněný zloděj, u něhož byl nalezen i perořízek i peníze býv. ministra Houdka, byl dopraven do nemocnice, kde se za 4 neděle tak vzpamatoval, že se pokusil zase o útěk. Ale ten se mu nezdařil a tak byl po úplném uzdravení dopraven do Prahy, kde se včera zodpovídal před porotou. K některým krádežím, ze kterých byl usvědčen, se kajícně doznal, ostatní všecky zapřel, a o skvostech, které u něho byly nalezeny, ale jejichž majitelé nebyli zjištěni, jednoduše tvrdil, že je koupil. Porotci uznali, že jest vinnen a senát ho odsoudil do těžkého žaláře na 3 roky. Pomáhalo mu to, že je až dosud zachovalý a že se přiznal. Soudu předsedal vrch. rada Koželoužek, žalobu hájil státní zástupce dr. Prokeš, žalovaného dr. Quis.
Zdroj: Národní politika, roč. 39/1921, č. 268 (30.9.1921, ranní vydání pro Prahu), str. 10

Nebezpečný lupič dopaden. Detektivové bezpečnostního oddělení zjistili dne 2. t. m. po 1/2 6. hod. več., že známý a nebezpečný lupič Jan Eremiáš, r. 1897 v Hluboké naroz., do Čes. Budějovic příslušný, mnohými policejními úřady a četnickými stanicemi hledaný, odejel téhož dne odpoledne v 5.15 hod. budějovickým rychlovlakem z Wilsonova nádraží směrem na Benešov. Bezpečnostní oddělení ihned telefonicky vyrozumělo četnictvo v Benešově a udalo přesný jeho popis. Četnictvu podařilo se v Benešově Eremiáše dopadnouti ve vlaku. Eremiáš je nebezpečný zloděj, který vykrádá v noci byty, z nichž odnáší hlavně skvosty a peníze. V mnohých případech vnikl odvážným způsobem otevřenými okny i do bytů v I. patře. Četnictvem byl dodán k soudu.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, ranní vydání pro Prahu), s. 6

Lupič – „akrobat“ Eremiáš zpět za mřížemi.
Není hned tak hbitého, odvážného a drzého lupiče jako je J. Eremiáš, rozený r. 1897. Po okapech i střechách leze jako veverka a odtud podniká výpravy do bytů, ovšem za nočního šera. Vleze obyčejně oknem do ložnice, klidně vrhne ostré světlo ze svítilničky snícímu do očí a sebere pak klidně vše, co si lidé před spánkem uložili na noční stolky: peníze, hodinky, prsteny a j. Šaty nebo prádlem opovrhuje.
Eremiáš, povoláním zedník, tímto odvážným způsobem řádil snad po celé republice. Někde se po činu klidně najedl, uvařil čaj, ba na dvou místech v Praze nejdříve byt vykradl a potom znepokojoval služebné. Loni po namáhavé honbě a obklíčení policií v Karlových Varech byl konečně lapen a odsouzen. Sotva se na svobodě trochu ohřál, už docházejí souhlasné zprávy o jeho činnosti. Proto pražská policie, jak jsme již v ranním vydání našeho listu oznámili, po něm neobyčejně pátrala a zjistila v těchto dnech, že jede v posledním voze rychlíku směrem k Benešovu. Četnictvo pak na základě přesného popisu tohoto mnohokráte trestaného lupiče zatklo. –en.–
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, odpolední vydání), s. 5

Jak byl zatčen pověstný lupič Eremiáš. Pověstný lupič Jan Eremiáš, byl jak známo zatčen 2. srpna benešovským četnictvem v rychlovlaku, jedoucím k Táboru a to na telefonický poukaz pražského policejního ředitelství. Eremiáš, jenž před krátkým časem opustil trestnici, jest znovu již hledán několika desítkami četnických stanic. Jak byl Eremiáš činným, toho jest nejlepším důkazem kapesní prohlídka, u něho po zatčení provedená, která „vynesla“ 5 661 Kč 55 hal., dvoje zlaté hodinky, řadu zlatých prstenů, množství toiletních předmětů a prádla, nehledě ke dvěma brožovaným knihám. Střelné zbraně lupič neměl, pouze dva kapesní nože. Zajímavo je, že k jeho zatčení stačila jeho fotografie v policejním věstníku, podle níž ho poznali vrchní strážmistr Cheramza a strážmistři Stehlík, Krátký, Jiroušek a Uhrin. Při předběžném výslechu přiznal se Eremiáš i ke krádežím v Rakousku, podrobnosti však odepřel sděliti.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, č. 214 (5.8.1927, odpolední vydání), str. 3-4

Nevítaná noční návštěva – lupič v ložnici u hlav. postele.
V noci na neděli kolem půlnoci byla pí. Housková, choť vrchního fin. rady v Masarykových sadech probuzena světlem, svítícím jí do očí. Ku svému zděšení spatřila u svého lože státi neznámého muže s elektrickou svítilničkou. Muž, jak zpozoroval, že ho paní uviděla, ustupoval ke dveřím, vedoucím do prvního pokoje. Duchapřítomná paní vzbudila ihned svého manžela, který koupelnou a kuchyní vběhl do předsíně, odkudž pak na dvůr, kde vzbudil sousedy, kteří uvědomili policii. Do domu p. vrch. fin. rady ihned přišli městští strážníci pp. Pangrác a Petrák, kteří okamžitě prohledali celý dům, ale nočního návštěvníka nenašli. Lupič do bytu vnikl tím způsobem, že přelezl přes zeď sousední vily a oknem záchodu vnikl do vily p. Houskovy. V ložnici odcizil z kapsy kabátu p. vrch. fin. rady na věšáku jsoucího tašku s 2.430 Kč, a stříbrné hodinky se zlatým řetízkem. V kuchyni vzal služce 10 Kč v drobných načež zmizel, jakoby se do země propadl. Písecká policie v čele se svým komisařem ihned učinila rozsáhlé opatření k dopadení lupiče a také se stráž. Novákovi tohoto podařilo zatknouti časně ráno na nádraží putimském, kde ničema i s lupem hodlal odjeti do Plzně. V lupiči zjištěn byl starý známý, lupič-fasádník Jan Eremiáš, 31letý, zednický pomocník z Hluboké. Ukradené věci i peníze všechny u něho byly nalezeny. Eremiáš byl již vícekráte trestán a patří mezi nebezpečné bytové lupiče. V Karlových Varech provedl lup 100.000 Kč, v Prachaticích při loupeži znásilnil služku a pak i s lupem unikl. V r. 1925 byl hledán pro různé delikty proti bezpečnosti majetku i těla 18 soudy. V Karlových Varech byl v r. 1925 postřelen při přestřelce policií. V r. 1923 byla mu prostřelena při útěku četníkem prsa. Po odpykání těžkého žaláře léčil se Eremiáš, který trpí tuberkulosou v nemocnici v Čes. Budějovicích, odkudž byl 12. t. m. propuštěn a ihned zajel si do Písku, kde setkal se při prvním podniku s nezdarem. Eremiáš v Písku již před časem provedl četná vloupání do vil v Rašínově a p. tov. Birndtovi odcizil zlaté hodinky. Nebezpečný ptáček dodán byl do vazby krajského soudu v Písku. Písecké policii patří plné uznání za její pohotovost a brzké vypátrání zločince.
Zdroj: Písecké listy, roč. 32/1928, č. 42 (18.10.1928), str. 7

Písecko.
Lupič Eremiáš zatčen v Písku. Dne 15. října v odpoledních hodinách zatkla policie mezinárodního lupiče Jana Eremiáše, pocházejícího z Hluboké n. Vlt., který v nočních hodinách vyloupil byt vrch. finanč. rady Housky a prchl s lupem směrem k obci Putimi. Vyrozuměná policie stihala lupiče po ulicích města a když se mu podařilo prchnouti, rozjela se drahou na všechny směry. Eremiáš byl dopaden v Putimi a jeho lup nalezen zakopaný nedaleko železničního náspu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 23/1928-1929, č. 7 (22.10.1928), str. 7

Tajemné krádeže ve vilách pražského okolí. Odvážný a obratný zloděj vniká bos do ložnic a okrádá spící o klenoty, jež třídí s vybraným vkusem.
V noci na 30. srpna vnikl neznámý pachatel do vily jednoho bankovního ředitele oknem a v ložnici, aniž probudil spící, odcizil z odloženého kabátu majitele vily náprsní tašku s různými dokumenty a 6000 Kč.
V téže noci dostal se týž zloděj pomocí žebříku ještě do druhé rostocké vily, tam však byl náhodou vyplašen a prchl. Druhého dne nalezena byla odcizená tobolka se všemi doklady na nápadném místě u dráhy, peníze však byly samozřejmě pryč.
V noci na středu přeložil podle stop nohou týž zlodějský virtuos svoji činnost do Zbraslavi, kde především vnikl do vily přednosty okr. soudu v. r. Frant. Milka, prošel kuchyní, kde spala služebná, až do ložnice, kde spali manželé. Z nočního stolku sebral zde dvouplášťové zlaté hodinky se řetízkem a odešel opětně stejně duchovitě jako přišel, zanechav jen pod oknem, kudy do bytu přišel, otisk bosé nohy.
Téže noci zašel na druhou stranu Zbraslavě a odciziv 6 m dlouhý žebřík, podíval se podle stop do otevřeného okna ložnice majitelky vily Gertrudy Pollertové. Poznav, že těsně před oknem stojí dvě židle v takové poloze, že by je musel odsunovat a vydal se nebezpečí hluku, sestoupil opět a vnikl za rohem domu opět oknem do pokoje, kde spal nejstarší syn majitelky vily, jemuž odcizil z kapsy kabátu tobolku s větší částkou peněz. Potom opatrně otevřel si dvéře na chodbu a odtud vnikl do ložnice majitelky vily a tam odcizil jedny dámské náramkové zlaté hodinky, briliantový prsten v ceně 5000 Kč a několik jiných cenných klenotů, ponechav věci levnější zcela bez povšimnutí.
Z celého způsobu provedení těhto krádeží jest patrno, že zloděj je neobyčejně odvážný a silný muž, který vládne velkým orientačním smyslem a dovede si počínati s kočkovitou obratností.
Četničtí odborníci, povoláni jsouce na místo a shlédnuvše jeho práci, řekli jedním dechem: „To je Eremiáš!“
Josef Eremiáš jest totiž jméno zlodějského virtuosa, jehož práci jsou tyto nynější krádeže velmi podobny. Josef Eremiáš byl však v loni v říjnu zatčen poblíže Písku a není pravděpodobno, že by byl již hotov s trestem za předchozí zlodějské kousky, což se právě zjišťuje. Sedí-li však Josef Eremiáš pak nalezl důstojného následovníka, jemuž jest jen přáti, aby Eremiáše opět on v sezení co nejrychleji následoval. -f-
Zdroj: Národní politika, roč. 1929, č. 225 (13.9.1929), s. 4

Po stopách tajemného lupiče-akrobata. Onehdejší vyloupení pěti vil v Berouně a hned na to pěti vil v Senohrabech, o nichž jsme tu podávali obšírné zprávy, dostalo se na řadu několik bytů bohatých lázeňských hostí v Mariánských Lázních. I tato vloupání provedl lupič-akrobat, po němž dnes ještě není ani stopy, tak že se vynořila vzpomínka na odvážného lupiče-gentlemana Jana Eremiáše, který vynikal své doby přímo neobyčejným talentem akrobatickým. Nové případy krádeže jsou zatím oznámeny tyto: Do bytu českého lázeňského hosta z Prahy v prvním patře vily Wahnfried na Karlovarské třídě vnikl v noci zloděj balkonem a ukradl spícímu hostu z náprsní kapsy z tašky 7000 Kč v tisícových bankovkách a briliantový pánský prsten s jedním kamenem o váze 1 1/2 karátu v ceně 8000 Kč. Po činu opět nepozorovaně balkonem zmizel žebříkem, který uložil na vedlejší zahradě. Jinému lázeňskému hosti v blízké vile taktéž v Karlovarské tř. bylo téže noci ukradeno 8500 Kč v anglických bankovkách. Zmíněný Eremiáš je v důvodném podezření také i proto, že právě v těchto místech provedl před několika lety několik podobných krádeží. Policie v Mar. Lázních učinila nejrozsáhlejší pátrací opatření.
Zdroj: Národní politika, roč. 1931, č. 225 (18.8.1931), str. 3

Zajímavé zatčení. Včera ráno přišel na bezpečnostní úřad v Českých Budějovicích 34letý Jan Eremiáš, velmi známý a velmi obdivovaný fasádový lezec a zloděj-akrobat, o němž se právě v těchto dnech rozepsal tisk pro virtuosní vykradení vil v Berouně, v Senohrabech a v Mar. Lázních, které po sobě následovalo vždy v noci. Eremiáš přišel na policejní ředitelství s novinami v ruce a jak bylo vidět, velmi rozhořčen. Chřestil stránkami novin a rozčileně ukazoval na několik lokálek, vyvolaných vzpomínkou kriminální policie a četnictva na jeho dovedné kousky (před dvěma lety ve vile Wahnfried v Mar. Lázních) a počal se zapřísahat, že mu ani vesnu nemohlo napadnouti, vykrást za noci vily v Berouně nebo v Senohrabech či kde ještě jinde, neboť prý byl právě v těch dnech nikoli v Čechách, nýbrž na Slovensku. A chtěl dokazovati jakési bratislavské alibi. Pátrací oddělení českobudějovické zná však Jana Eremiáše velmi dobře (je krajan z Hluboké u Čes. Budějovic) a zná i jeho fortele. Mimo to byl zrovna hledán pro jakousi svědeckou maličkost jinou, takže rozčilená scéna s novinami padla českobudějovické policii zrovna do klína a byla vítána. Jan Eremiáš byl zatčen a posazen zatím do vazby, kde s ním bude o věci jednáno, zatím co se ihned začalo pátrat, zda uváděné bratislavské alibi má nějaký podklad. Je zajímavo, že onehdejší vykradení vily „Wahnfried“ v Mar. Lázních stalo se v témže pokoji, co před dvěma léty. Jan Eremiáš, když mu to bylo včera připomenuto, připustil, že by snad mohl míti – „dvojníka“.
Zdroj: Národní politika, roč. 49/1931, čís. 228 (21.8.1931, odpolední vydání), s. 3

EREMIÁŠ, Josef – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hluboké-Hamru č. 17, manželského syna Ignáce Eremiáše, domkáře z Chlumce č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černýho, dělníka z Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechoč z Nové Vsi č. 5
(*5.12.1888, Hamr 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kovář, nar. v Hluboké č. 197, manž. syn Františka Eremiáše, dělníka v Hluboké č. 275 a Marie, rodem Černý z Nové Vsi č. 5
(∞26.4.1913, České Budějovice (Kněžské Dvory). URI:digi.ceskearchivy.cz)

(1921) pilař v tužkárně Národního podniku v Českých Budějovicích

Cirkulárka mu uřízla ruku. Dne 16. dubna došlo v továrně „Národní podnik“ v Č. Budějovicích k vážnému zranění 57letého dělníka Josefa Eremiáše z Kněžských Dvorů u Č. Budějovic. Po sedmé hodině ranní byl zaměstnán obsluhou cirkulárky. Na podlaze, posypané pilinami, mu oklouzla náhle noha a Eremiáš padaje přišel levou rukou až na cirkulárku, jež mu ji odřízla za zápěstím. Přivolaná záchranná stanice dopravila ho ihned do všeobecné nemocnice. Část odříznuté ruky byla převezena na městský hřbitov.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, čís. 31 (20.4.1935), s. 2

EREMIÁŠOVÁ, Růžena – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*24.12.1913, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

EREMIÁŠOVÁ, Anna – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*7.2.1914, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

Farka

FARKA, Johann Nepomuk – manželský syn Františka Farky, domkář a kramář v Boršově č. 25, manželského syna Tomáše Farky, chalupníka z Heřmaně č. 15 a jeho manželky Marie roz. Kubíček z Nedabyle č. 16 a Anny, manželské dcery Josefa Komendy, chalupníka v Boršově č. 19 a jeho manželky Johany roz. Walenta z Křemže č. 16
(*5.5.1884, Boršov nad Vltavou 25. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†12.2.1944, Praha)

vysvěcen na kněze 17.7.1910

Fater

FATEROVÁ, Marie – manželská dcera Antona Fatra, brusiče, rozená z Knínic na Moravě, panství hraběte Wallis, syna Jana Fatra, kramáře z Kinic (Knínic) na Moravě ve Znojemském kraji č. 13 a jeho manželky Františky Picmanové, kramářské dcery z Wobramkostela (Olbramkostel) ve Znojemském kraji a Rozálie, dcery Jana Sstastného, kramáře bytujícího v Libniči č. 21 a jeho manželky Marie Hubený z Ledenic
(*3.12.1848, Libníč 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FATROVÁ, Anežka – manželská dcera Antona Fatra, brusiče z Vysokohrádku, syna Jana Fatra, kramáře z Knínic (Kinic) v Moravě v Znaimsku čp. 13 a Františky Pičmanové, kramářské dcery z Vobrankostel (Olbramkostel) v Znaimsku a Rozálie, dcery Jána Šťastného, kramáře bytujícího v Libníči čp. 21 a Marie Hubený z Ledenic čp. 19, knihařské dcery
(*6.4.1850, Jelmo 15. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FATR, Vojtěch – manželský syn Antonína Fatra, brusiče z Vysokohrádku č. 15, syna Jana Fatra, kramáře z Knínic u Znojma na Moravě č. 13 a jeho manželky Františky rozené Picman, kramářské dcery z Wobrankostela na Znojemsku č. 9 a Rozálie, dcery Jana Šťastného, kramáře ve Vysokohrádku č. 6 a Marie Hubený, knihařské dcery z Ledenic č. 19
(*11.3.1855, Libníč 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FATR, Antonín Paduánský – manželský syn Antonína Fatra, brusiče, náležejícího k Vysokohrádku č. 15, syna Jana Fatra, kramáře z Knínic u Znojma na Moravě a jeho manželky Františky rozené Pičmannové, kramářské dcery z Vobrankostela na Znojemsku č. 9 na Moravě a Rozálie, dcery Jana Štiasnýho, kramáře ve Vysokém Hrádku č. 6 a jeho manželky Marie rozené Hubené, knihařské dcery z Ledenic č. 19
(*27.6.1856, Libníč 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FATR, Ján – manželský syn Antonína Fatra, brusiče náležejícího k Vysokohrádku č. 15 panství a okr. vltavotýnský, kraj budějovický, syna Jana Fatr, kramáře z Kinic u Znojma v Moravě a matky Františky roz. Pičman, kramářské dcery v Vobrankostl v Znojmsku č. 9 na Moravě a Rozálie, dcery Jána Štiasnýho, kramáře ve Vysokém Hrádku č. 6, okr. vltavotýnský, kraj budějovický, a matky Marie roz. Hubený, knihařské dcery z Ledenic č. 19, okr. Lišov v Budějovicku, prve panství třeboňské z Budějovicka
(*6.7.1859, Jelmo 18. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dělník, narozen v Jelmu č. 18, okres Lišov, Č. Budějovice, manž. syn † Antonína Fatra, brousiče na Vysokohrádku č. 15, okres Týn nad Vlt. a † Rozálie roz. Šťastný z Vysokého Hrádku č. 6
(∞22.7.1920 s Marií Fenclovou, Dobrá Voda. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fedák

FEDÁKOVÁ, Marta – z Útěchovic č. 29, narozena v okres. veřej. nemocnici v Pelhřimově, nemanž. dcera Marty Fedákové, služebné v Bitěticích č. 23, okres. sou Pelhřimov, narozené v Kobylár č. 160 na Podkarpatské Rusi, dcery Michala …
(†16.5.1938, Útěchovice 29. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sídlo s názvem Kobylár, Kobyláry nenalezeno, k doplnění

Fencl

FENCL, František – sprostý voják od c.k. 25. pěšího pluku de Wocher, 5. setniny, syn Jakuba Fencla, chalupníka v Libníči č. 25 a Magdaleny Novotné, selské dcery z Libníče č. 3
(†11.7.1853, Úsilné 28. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FENCL, Bohuslav – manželský syn Václava Fencla, rolníka v Libniči č. 11, syna Jakuba Fencla, rolníka z téhož čísla a jeho manželky Anny rodem Růtovy z Velechvína a Marie, dcery Martina Řepy, chalupníka ve Vyhlídkách č. 19 a jeho manželky Anny rodem z Jivna č. 3
(*25.9.1896, Libníč 11. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†23.9.1915, ruské zajetí (databáze))
studoval Jirsíkovo gymnázium do VII. tř. (1914/15). Voják 91. pěšího pluku, nezvěstný za velké války v Rusku

Ferrari

FERRARI, Ida – dělnice v továrně na cigarety v Saccu u Rovereta v Tyrolsku, tamtéž narozena, toho času válečný utečenec v Suchém Vrbném č. 107, manželská dcera Eustasia Ferrari, sedláka v Saccu a Virginie roz. Dalci
(∞7.12.1918 s Emilem Maffei, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fiedler

FIEDLER, Jan – měšťan a mlynář příkopský, manželský syn Jana Fiedlera, mlynáře v Třeboni č. 27 a Karolíny roz. Fischkali
(*1822, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1850, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1872, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, Julius – měšťan a krupař v Třeboni č. 93, manželský syn Jana Fiedlera, mlynáře v Třeboni č. 122 a matky Karolíny Fiškali
(*1827, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1855, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1857, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, roz. Filasová, Maria – manželka Julia Fiedlera, měšťana a krupaře v Třeboni č. 93, manželská dcera Františka Filasa, měšťana v Třeboni č. 93
(*1835, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1857, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, roz. Wagnerová, Josefína – manželka Julia Fiedlera, měšťana a krupaře v Třeboni č. 93, manželská dcera řezníka a měšťana v Třeboni č. 34 Jana Wagnera
(*1833, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1897, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLEROVÁ, Marie – manželská dcera Jana Fiedlera, mlynáře z Hněvkovic č. 10 a jeho manželky Marie roz. Švec z Krásné Hory
(∞10.8.1885 s Josefem Hraše, Týn nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, Jan – nalezenec z Prahy, v ošetřování u pěstounů Jana a Kateřiny Bachler v Deskách č. 9 u Kaplice. Narozený 13.9.1930 v Praze (č. zn. 8841/30)
(†12.7.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fíla

FÍLOVÁ, Stanislava – manželská dcera Karla Fíly, zahradníka na ville Ferdinanda Zátky v Libniči Jelmě, syna Jana Fíly, cihláře z Bechyně č. I-3 a jeho manželky Alžběty rodem Parkosový ze Dražic a Terezie, dcery Vavřince Bukalíka, rolníka na výminku v Dubném č. 24 a jeho manželky Anny rodem Našincovy ze Štětic č. 21
(*3.5.1896, Jelmo 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Filípek

FILÍPEK, František – manželský syn Františka Filípka, dělníka v Třeboni 16, syna Františka Filípka, nádeníka na předměstí 16 a jeho manželky Rozálie rodem Matoušek z Břilic a Anny, manželské dcery Jakuba Pumpra, krejčího v Dunajovicích 54 a jeho manželky Františky rodem Blažek v Zálezlích
(*4.12.1895, Třeboň 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)

vojín 75. pěšího pluku, zajat 2. července 1917 u Hodova. Přiřazen u Darnice k 1. střeleckému pluku ruských legií. Demobilizován k 2. únoru 1920, naposledy v hodnosti svobodníka.

FILÍPEK, Josef – nemanželský syn Marie Filípkové, manželské dcery Jana Filípka, nádeníka na předměstí 85 a jeho manželky Anny rodem Seyk ze Bzí
(*9.3.1897, Třeboň 85. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†4.10.1918, Trojck. (databáze))

padl v boji, pochován v Samaře 4/10 1918 dle evidenč. úřadu čs. vojsk

vojín 75. pěšího pluku, zajat 1. července 1917 u Zborova, k legiím přidělen 7. července 1917 u Darnice. Padl v boji u Trojcku, 4. října 1918

Fišák

FIŠÁK/CÍFKA, Jakub – manželský syn Josefa Fišáka neb Cífky, chalupníka v Hůrkách č. 35, manželského syna Františka Cífky neb Fišáka a jeho manželky Alžběty roz. Pavlečka ze Lhoty č. 4 a Anny, dcery Jakuba Píchy neb Dvořáka, sedláka v Hrutově č. 1 a jeho manželky Marie roz. Novotný z Levína
(*26.3.1867, Hůrky 35. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající hospodář v Hůrkách č. 35, syn Josefa Fišáka, chalupníka v Hůrkách č. 35 a jeho manželky Anny roz. Pícha vulgo Dvořák z Hrutova č. 1
(∞18.11.1890, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†18.5.1954, Vlkovice 12)

FIŠÁK, Jakub – manželské dítě Jakuba Fišáka, mlynáře v Lišově v Sosenském mlýně č. 210 (správně č. 200) a jeho manželky Marie, roz. Kovářík z Hůrek č. 31
(†15.9.1891, Sosní. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sčítací operát pro mlýn v Sosní (jednota Sosní č. p. 200), 2. ledna 1891.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1/I Fišak, Jakub vlastník bytu 1868 Hůrky mlynářství
2/I Marie choť 1869 Hůrky (v rodině)
3/I Kovářík, Josef čeledín 1870 Hůrky polní hospodářství
1/II Vacl, Vojtěch vlastník bytu 1830 Hůrky (žije z důchodu)
2/II Marie choť 1828 Hůrky (v rodině)
3/II František syn 1870 Hůrky studující gymnasia
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Sosní, sn. 1-2

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Sosní, sn. 1–2

Fischer

FISCHER, Josef – děkan třeboňský, biskupský notář, konsistoriální rada, biskupský vikář, vrchní školdozorce a majitel zlatého záslužného kříže s korunou, rodilý z Nové Kdyně.
(†1867, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

Flachs

FLACHS, Katharina – manželská dcera putujícího kramáře Jana Flachse a jeho manželky Kateřiny, dcery Josefa Hrubského z Blatné. Kmotři Michal Brůžek, sedlák a Kateřina, manželka jeho. Křtěna v lomnickém farním kostele.
(*20.6.1819, Lužnice 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – manželský syn Jana Flachse, komedianta z Vlašimi a jeho manželky Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky Anny Tolarovy ze Záluží
(*7.3.1837, Skuhrov. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
herec s loutkama z Vlásenice č. 10, vlastní syn † Jana Flachsa, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a matky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic
(∞4.11.1862, Veselíčko s Eleonorou HubenouURI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Maria – manželská dcera Jana Flachse, světemjdoucího komedianta z Vlásenice, syna Jana Flachse, komedianta z Vlásenice a jeho manželky † Kateřiny roz. Dubský, komedianta z Kaňku a Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky † Anny roz. Toral, šafáře ze Spáleného Poříčí
(*11.1.1850, Velká 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – (matka) dle vlastního udání Josefa Plaktová z Vlásenice č. 1, okresu Tábor, recte Flachsová z Červené Lhoty
(*1857, Jesenice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
kočující herec, nar. v Jesenici, příslušný do Vlásenice, vdovec
(∞1920, Tábor (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Jan – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10, manželského syna † Jana Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a jeho manželky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce s loutkama z Budislavi č. 35 a jeho manželky Marie roz. Dubské z Mirovic
(*17.2.1863, Stehlovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – manželský syn Václava Flachse, herce neb komedianta z Vlásenice, manželského syna † Jana Flachse, herce z Vlásenice a jeho manželky Cecílie roz. Honsknechtové z Vlásenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce z Budislavi a jeho manželky Marie roz. Hubené z Budislavi
(*20.9.1864, Smrkovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, František – obchodník s galanterijním zbožím v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Kateřina – manželka Františka Flachse, majitele galanterie v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, František – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkami, příslušného do obce vlásenické, manželského syna Jana Flachsa, loutkáře ve Vlásenicích a jeho manželky Cecílie roz. Holzknechtovy z Březnice a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, loutkáře z Budislavě a jeho manželky Marie, dcery Matěje Dubského, loutkáře z Mirovic
(*10.2.1881, Psárov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín c. k. 91. pěšího pluku
(†13.11.1914, Valjevo. Pohřben: Žanać, Valjevo nebo †19.11.1914, Žvimrta u Kamenicu – Srbsko)

FLACHS, Anton – syn Františka Flachse, herce s marionetami (Marionettenspieler) z Předměřic, tamtéž příslušného, manželského syna † Adama Flachse, herce s marionetami a Josefy roz. Dubské z Předměřic a jeho manželky Alžběty Urbanové, manželské dcery † Františka Urbana, herce s marionetami z Bukovníku a Anny roz. Stýblové z Lipí
(*1883, Radčice. URI:portafontium.de)
loutkoherec, nar. v Račicích č. 15, manželský syn Františka Flachse, loutkoherce ve Staších a Alžběty Urbanové z Bukovníku
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Svobodník 11. pěšího pluku c.k. armády, 32. střeleckého pluku československých legií, četař 2. kulometné roty 6. divize československých legií v Itálii. V rámci 11. pěšího pluku (štábem v Písku) zajat 3. listopadu 1916 u San Grado di Merna, k legiím zařazen 15. dubna 1918.
Zdroj: databáze legionářů VÚA v Praze

FLACHSOVÁ, Terezie – dcera Františka Flachse, obchodníka v nádobí, narozeného v Pěšovicích, syn Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, narozené ve Strmilově, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 211 a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1900, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dcera Františka Flachse, obchodníka v Hodovicích č. 113 a Kateřiny roz. Hubený ze Strmilova
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Karel – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1898. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Bohumil – manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka v Kamenném Újezdě č. 46, manželského syna Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty rodem Urban z Bukovníka a Kateřiny, manželské dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 221 a jeho manželky Rozálie rodem Pleml z Neveklova
(*30.3.1906, Kamenný Újezd č. 46. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání lidu 1921))
dělník ve Včelné č. 95, manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka ve Včelné č. 95 a jeho manželky Kateřiny roz. Hubený z Ledenic č. 221
(†29.11.1925, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Adolf – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1907. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Vojtěch – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1912. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Antonín – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1916. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Václav – syn Františka Flachse, loutkáře z Předmíře, syna Františka Flachse, herce, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře, obchodníka z Ledenic a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1897, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Růžena – dcera Antonína Flachse, sluhy u železnice a Terezie Flachsové
(*1920, České Budějovice – Hodějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Julie – manželská dcera Jana Flachse, majitele loutkového divadla z Vlásenice u Tábora a matky Anny rozené Kočkové z Kraselova č. 6
(†1895, Chrastiny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLAKSOVÁ, Antonie – dcera Marie Kilianové rodem Flaksové, vdovy po † Josefu Kilianovi, kramáři v Bukovsku, manželské dcery Karla Flakse, kramáře z Benešova č. 14 a Anny roz. Koželuška z Kasejovic č. 18, narozena v Majdaleně č. 12
(†9.7.1905, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Forster

FORSTER, Johann – voják z povolání, poddůstojník, narozen 11. září 1916 v Kleinreiflingu, Oberdonau, Ostmark, farnost Weyer a. E., syn Ludwiga Forster, bydlištěm v Kleinreiflingu 75 a Amalie roz. Brandecker
(†30.5.1940, Prouvais au Aisne (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Poddůstojník Johann Forster padl v boji 30. května 1940, Prouvais, Francie. Pohřben je ve Fort de Malmaison, blok 5, řada VII, hrobové místo 299

Franta

FRANTOVÁ, Rozálie – manželská dcera Václava Randaka Franta, chalupníka ve Zdíkově č. 26 a jeho manželky Kateřiny, dcery Jakuba Ssulce, chalupníka ze Zdíkova a matky Lidmily roz. Houdek ze Zdíkova
(*27.3.1815, Zdíkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vlastní dcera Václava Franty, chalupníka ze Zdíkova č. 26 a Kateřiny Ssulc ze Zdíkova č. 120
(∞19.5.1835 s Jakubem Kohoutem, Zdíkovec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fresl

FRESL, František – kolporter novin v Rožnově č. 348, narozený 1/12 1914 v Praze
(†10.6.1935, V řece Vltavě blíže Rožnova. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zachraňoval tonoucí děvče a přitom sám se utopil.

Ein Mädchen vor dem Ertrinkungstode gerettet und selbst ertrunken. Am Pfingstsonntage nachmittags badete das Dienstmädchen Rosa Soukup aus Strodenitz, bedienstet bei Herrn Dr. Albrecht in Budweis, in der Moldau bei Strodenitz. Plötzlich geriet sie in Ertrinkungsgefaht. Es eilte ihr sofort der 21 jährige Bäckergehilfe Franz Fresl, wohnhaft in Strodenitz Nr. 348, zur Hilfe, dem es gelang, das Mädchen ans Ufer zu bringen. Fresl selbst aber versank entkräftet im Flusse und ertrank. Seine Leiche wurde Mittwoch, den 12. Juni, um 10 Uhr 45 Minuten vormittags nächst der Fabrik Gellert von dem Arbeiter Jaroslav Komarek, wohnhaft in Strodenitz, aus der Moldau gezogen.
Zdroj: Budweise Zeitung, roč. 74/1935, č. 45 (15.6.1935), s. 7-8

Frolík

FROLÍK, Antonín – manželský syn Jana Frolíka, rolníka z Hůrek č. 18, manželského syna Matěje Frolíka, rolníka v Hůrkách č. 28 a jeho manželky Anny rodem Tůma z Hůrek č. 4 a Marie, manželské dcery Jana Lukše, rolníka zDolního Miletína č. 5 a jeho manželky Marie rodem Hešík z Libína
(*30.3.1879, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(Anton von Padua FROLIK) kolářský pomocník (Wagnergehilfe), reservník c. k. pěšího pluku svobodného pána von Fröhlich č. 91, zletilý, narozený 30. března 1879 v Hůrkách (Hurek), tamtéž příslušný, manželský syn žijících rodičů Jana Nepomuckého Frolíka, polnohospodáře, a Marie roz. Lukeš (Lukesch)
(∞17.11.1907 s Boženou Petrovou, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Fürst

FÜRST, Matěj – manželský syn Josefa Fürsta, havíře, syna Vojtěcha Fürsta, pensionovaného havíře (Bergsteiger) z Bulíkova 66 (Bolíkov) na Moravě, panství Český Rudolec v Jihlavském kraji a jeho manželky Mariany Anny roz. Stoklasa z Klikova, panství Chlumec v kraji budějovickém a Marie, dcery Evy Smíškové, vlastní dcery † Tomáše Smíška, chalupníka z Čenkova 1, panství bechyňské a jeho manželky Mariany roz. Poklasný ze Sedlíkovic, panství třeboňského
(*20.2.1846, Popovice 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FÜRST, Václav – světem jdoucí brusič a deštníkář nestálého bydliště, příslušný do Březí, okres Týn nad Vltavou. Narozený 16/8 1870 v ?
(†19.1.1936, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla převezena do Prahy do anatom. ústavu

Gärtner

GAERTNER von LINIENSTURM, Vincenc Václav Stanislav – manželský syn Vincence Gärtnera z Liliensturmu, písaře obce řemíčovské v Mladé Vožici č. 194, syna p. Antonína Gärtnera z Liliensturmu, pensionírovaného c. k. nadporučíka v Mladé Vožici č. 196 a jeho manželky Anny, dcery Františka Beryes, majitele hospodářství u Kolína nad Rýnem a Kateřiny, dcery Antonína Brannhofra, školního učitele v Kambergu č. 71 a matky Kateřiny, dcery Tomáše Davida, mistra pekařského v Kambergce
(*1.2.1858, Mladá Vožice č. 194. URI:digi.ceskearchivy.cz)
bývalý naddozorce u finanční stráže, záložní vojín c. k. 75. pluku, narozen v Mladé Vožici, manželský syn † Vincence Gaertnera z Liniensturmu, právníka v Mladé Vožici č. 194, politický okres Tábor, a jeho manželky Kateřiny roz. Braunhofer z Kamberka č. 71, politický okres Tábor
(∞11.10.1886, Soběslav. URI:digi.ceskearchivy.cz)
staniční mistr c. k. státních drah v Mezimostí č. 160, narozen v Mladé Vožici č. 194, hejtmanství Tábor, vdovec po † Marii Gärtnerové z Liniensturmu, rodem Kroupové, manželský syn Vincence Gärtnera z Liniensturmu, úředníka v Mladé Vožici č. 194 a Kateřiny roz. Brannhoferové z Kamberka č. 7
(∞16.1.1911, Veselí nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

GÄRTNER, šlechtic z LINIENSTURMU, Čeněk – manželský syn Čeňka Gärtnera, šlechtice z Liniensturmu, staničního dozorce na nádraží č. 26 u Českého Krumlova, manželského syna Čeňka (Vincence) Gärtnera, šlechtice z Liniensturmu, právníka v Mladé Vožici č. 194 a manželky jeho Kateřiny roz. Braunhofer z Kamberka č. 71 a Marie, manželské dcery † Václava Kroupy, hostinského ze Soběslavi č. 37 a jeho manželky Karolíny, roz. Plaňanský ze Zálší č. 2
(*7.2.1893, Nádraží č. 26 u Českého Krumlova. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Giacomelli

GIACOMELLI, Franz – truhlář, narozen v Saccu u Rovereta v jižním Tyrolsku, syn † Franze Giacomelli, truhláře v Saccu u Rovereta v jižním Tyrolsku a Marie roz. Chiusole. Toho času válečný utečenec zde
(∞7.12.1918 s Marií Corradini, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Gruber

GRUBER, Ferdinand Václav – knihovní u c. k. soudu v Bosenském Brodě, (fara Bosenský Brod) – Bosna – , syn manželů Josefa Grubra, truhláře v Plzni č. -, a Anny, rodem Brunn z Plzně č. -, vdovec po †Anně rodem Csaks ze Staro Čiče (Chorvatsko); náboženství římsko-katolického. Narozen v Plzni čís. 145, okres a hejtmanství Plzeň
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Gružewski

GRUŽEWSKI, Petr – kovářský pomocník v Kuklích č. 61, obec Paseky, manželský syn Antonína Gružewskího, dělníka ze Susku u Ostrolenky v Polsku a jeho manželky Maryanny rodem Zaborowskiej ze Zabiele, okres Ostrolenka, Polsko, narozen v Susku, okres Ostrolenka, Polsko, farní osada Rzekuń, okres Ostrolenko, Polsko
(∞3.3.1919 s Marií Kudlátovou, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Habich

HABICH, Franz – podle cestovního pasu dítě Karla Habicha, loutkoherce z Hamru u Třeboně a jeho manželky Josefy , dcery Adalberta Schimona, kováře ze Zhoře, čáslavského kraje, třeboňského poddaného
(†6.8.1848, Malče. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – hadrář v Hamru, syn Matěje Habicha, knihaře ve Vesci č. 22, matky Kateřiny, dcery † Šimona Hubenýho, kramáře v Dobronicích č. 20
HABICHOVÁ, Josefa – vdova po Karlu Habichovi, komediantu v Hamru č. 7, nemanželská dcera Alžběty Maškové, dcery Jana Maška, kotláře v Humpolci
(∞1854, Borovany. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Ignác – knihvazač, nar. v Nové Bystřici, zemřel na zápal plic v Malém Bednárci, Bednárečku
(†17.2.1855, Bednáreček. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – kramář v Trhových Svinech, syn Ignáce Habicha, žebráka z Obrataně č. 10 a Anny Tillingerové
(∞20.5.1857, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICHOVÁ, Marie – dcera Karla Habicha, kramáře z Hamru č. 7 a Josefy roz. Mašek
(∞26.12.1870 s Josefem Hubeným, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Ignác – loutkář ve Svinech, syn Karla Habicha, loutkáře z Hamru a Josefy Maškové
(∞12.8.1871 s Annou Blümlovou, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Kateřina – dceruška Václava Habicha, komedianta z Hostic a jeho manželky Marie roz. L…ové
(†23.12.1872, Malče 11. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – kramář, příslušný do Hoštic u Strakonic, narozen v Novém Etynku. Oběsil se ve vězení c.k. okresního soudu v Jindřichově Hradci č. 123-II.
(†12.4.1908, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oběsil se ve vězení.
K okres. soudu v Jindř. Hradci dodán byl kramář Jan Habich, který obviněn byl ze zločinu těžkého ublížení na těle, kterého dopustil se v Terezínově na rolníku F. Tůmovi. Téhož dne přibyl výše jmenovaný kramář do Terezínova, kdež v chalupě P. Šamala zastavili, by si uvařili oběd. Za nedlouho vznikla mezi kramářem a ženou s dcerami hádka, kteráž v krátké době proměnila se ve rvačku. Dcera surově mlátila do otce, který zmožen značnou dávkou alkoholu – vypilť šest čtvrtek kořalky – vyběhl na dvůr, zde uchopil stojící lopatu a s tou hnal se po dceři. Napadeným ku pomoci přispěti chtěl rolník F. Tůma, který postavil se zmíněnému kramáři na odpor. Zlou však se potázal. Zdivočelý kramář rozehnal se po něm a zranil jej ostřím lopaty hrozně v obličeji. Po činu byl svázán a k okr. soudu v Jindř. Hradci dodán, kdež po dopolední inspekci na klice svého vězení na řemínku od kalhot svému velice dobrodružnému životu konec učinil.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, č. 32 (21.4.1908), str. 3

HÁBICHOVÁ, Karolína – manželská dcera Václava Habicha, komedianta z Hostic 4, manželského syna Matěje Habicha, komedianta z Hostic a jeho manželky Kateřiny rodem Hubený z Ledenic a Marie, nemanželské dcery Ferdinanda Richtra, bednáře z Mezilesí a jeho manželky Anny
(*19.6.1885, Okrouhlička (Šejdorf) 20)
kočující, narozená v Šejdorfě č. 20, okr. Něm. Brod, manželská dcera Václava Habicha, komedianta z Hostic č. 4 a Marie roz. Richtrovy z Mezilesí
(∞22.8.1910 s Prokopem Jungem, Liboc. URI:ahmp.cz)

HABICH, Josef – manželský syn Ignáce Habicha, loutkáře světem jdoucího, příslušného do Březí, manželského syna † Karla Habicha, loutkáře z Hamru a jeho manželky † Josefy roz. Mašek z Humpolce a Anny, manželské dcery Jakuba Blümla, kramáře z Březí a jeho manželky Kateřiny roz. Vinkler z Plačic.
(*4. června 1886, Borek (farnost Hosín). URI:digi.ceskearchivy.cz. Kmotrem Josef Hubený, loutkář světem jdoucí z Budislavi)

Vražda. V noci z 29. na 30. duben vnikl oknem do hostince Jana Maxy ve Františkově údolí (obec Klikov) neznámí pachatelé a odcizili v nálevně za 22 K 90 h doutníků a nápojů. Když syn hostinského, 21letý Adolf Maxa, spící ve vedlejší místnosti, se probudil a vešel do nálevny, vystřelil naň jeden z lupičů z revolveru. Adolf Maxa klesl, raněn byv smrtelně, do pravého spánku a zemřel o 8. hod. ranní. Po lupičích, již po vraždě uprchli, není ani stopy. Má se za to, že byli z tlupy cikánů, již potulovali se po tamním vůkolí.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, čís. 35 (2.5.1908), str. 3
Loupežný vrah Habich polapen.
Včera brzy po polednách rozšířila se po celém městě zpráva, že Habich, kterýž před delší dobou zavraždil a oloupil jistého hostinského v Sukdole u Třeboně, nalézá se ve vůkolí našeho města. Obyvatelstva zmocnilo se následkem toho pochopitelné vzrušení. Vzrůstalo každou chvílí a jedna poplašná pověst stíhala druhou. Netrvalo příliš a vrah hledaný tak dlouho a úsilovně byl chycen. Přišel do hospody „U ruského císaře“, kdež jedl a popíjel. Za nedlouho navštívil hostinec občan z Českého Vrbného, jehož jméno z opatrnosti před možnou pomstou utajujeme. Spatřiv prvního hosta, asi 22letého, silného ramenatého muže, nepříjemné vzdorné tváře a povšimnuv si, že chybí mu ukazováček na levé ruce, vzpomněl si ihned, že ho zná a skutečně upamatoval se, že je to komediant Habich, vrah, stíhaný zatykačem. Neřeknuv ničeho, opustil hostinec, vzal si doma svou dvouhlavňovou pušku, zašel k obecnímu starostovi a oznámil mu, koho spatřil. Vyslán byl ihned do Č. Budějovic posel pro četníky, načež více občanů rozestoupilo se poblíž jmenovaného hostince v řetěz, ve kterém střežili okolí, aby Habich snad nemohl uniknouti. Habich skutečně také pojal podezření a opustil hostinec. Na štěstí jeli právě k jmenovanému hostinci čtyři páni z Č. Budějovic. Zastavivše kočár a uslyševše oč běží, rozkázali vozkovi, aby jel čekaným četníkům vstříc, vzal je pak do kočáru a pak co nejrychleji je přivezl. Kočár zastihl četníky ve Čt. Dvorech, ale do kočáru vsedl jen jeden. Druhý z opatrnosti spěchal k jmenovanému místu polem. Habich je spatřil a vběhl do žita, z něhož podle všeho chtěl skočiti do sousedního rybníka. Ale v tom již stál asi na tři kroky před ním četník, jenž dojel v kočáru, namířil proti němu svou pušku s bodákem nasazeným a zvolal: „Stůj nebo střelím!“ — Habich se zarazil, protože však četník se obával, že mohl by míti u sebe nějakou zbraň, velel dále: „Ruce vzhůru! Lehnout!“ Habichovi nezbylo než uposlechnouti. Mezitím dostavil se také druhý četník a ostatní stihatelé a loupežný vrah Habich na zemi ležící byl nejdřív spoután na rukou. Potom jej četníci důkladně prohledali a odebrali mu mimo silnou hůl, na jednom konci těžce zalitou olovem, revolver a dýku. Když jeden z nich prohodil, že by Habich zasluhoval, aby jej ihned probodnul, protože jim dal tolik práce, odsekl Habich se vzdorným úsměvem: „No však oni si to rozmyslejí!“ Později byl Habich doveden ku starostovi Českého Vrbna, odkudž po sepsání příslušného protokolu dovedli jej četníci do Č. Budějovic, kdež odevzdán byl do vazby u zdejšího c. k. kraj. soudu. Protože zpráva o polapení vraha tak dlouho a tak úsilovně stíhaného doletěla do města rychlostí blesku, sběhly se celé spousty lidí ku Dlouhému mostu, kudy četníci musili s Habichem přijíti a přehojně lidu doprovázelo ten smutný průvod až k samému paláci justičnímu. Podle druhé pověsti, za jejíž pravdivost však neručíme, dopadena byla zde později také Habichova milenka s dítětem, kterouž Habich poslal do města na nákup a „U ruského císaře“ na ni čekal.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, čís. 54 (7.7.1908), str. 2–3
Zatčený vrah.
Z Českých Budějovic se sděluje: Dlouho hledaný loupežný vrah Josef Habich, který před nějakou dobou zastřelil syna hostinského Maxu, když jej tento dopadl při krádeži, byl zde včera zatčen.
Zdroj: Národní listy, roč. 48/1908, čís. 185 (7.7.1908), str. 3
Honba na loupežného vraha.
V pondělí odpoledne dopaden byl blíže Českého Vrbna loupežný vrah Habich, potulný kramář, jenž nedávno zavraždil syna hostinského Maxy ve Františkově a hostinec vyloupil. Umírající syn hostinského poznal vraha a sdělil jeho jméno, však četnictvo po vrahu marně pátralo. Až v pondělí odpoledne občan jistý jej poznal, když popíjel v hostinci „U ruského císaře“. I učinil opatrně oznámení starostovi a četnictvu a hostinec z povzdálí obklopen občany. Habich postřehnuv nebezpečí, chtěl prchnouti, ale neprchl daleko – v žitném poli byl četníky dopaden a vzdal se, vida nezbytí. Byl ozbrojen revolverem, dýkou a těžkou kovanou holí. Důkladně spoután a odzbrojen byl za velikého shluku obecenstva dopraven ke zdejšímu krajskému soudu, kde postaven bude před porotu.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 14/1908, čís. 77 (8.7.1908), str. 2
Honba na nebezpečného vraha.
Dne 6.t.m. pobouřeno bylo naše město a obce Č. Vrbné a Čtyři Dvory zprávou, že v okolí nalézá se vrah syna hostinského ve Františkově údolí u Třeboně, Habich, 22 roků starý kramář z Březí. Zpráva ta ukázala se pravdivou. Habich, cítě se jistým, zašel si na pivo do hostince p. Čalouna v Č. Vrbném, kdež si zahráti nechal na automatu. Zatím jeho milenka odebrala se do Č. Budějovic nakoupit různých pokrmů. Pojednou byl vrah poznán a přičiněním p. Čalouna v žitě, kamž z hostince vida, že je pozorován, utekl, chycen a zatčen. Nalezena u něho velká hůl t.zv. „zabiják“, vážící asi 3 kg., mimo to dva dlouhé řeznické nože. Zatčen byl v 1 hod. odpoledne a dopraven k c. k. kraj. soudu v Č. Budějovicích. Večer zatčena i jeho milenka s chlapcem, který s ní chodil. Postaven bude před porotu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 2/1907–1908, čís. 80 (9.7.1908), str. 3

(∞11.4.1921 s Josefou Zahradníkovou, Hosín. (nedigitalizovaná matrika))
(†9.6.1942, Auschwitz. URI:pl.auschwitz.org. Häftlingsnummer 35859)

Podle rozhodnutí okresního soudu v Týně n. Vlt. ze dne 14.9.1951 č.j. M1/51-15 byl zde jako dítě zapsaný prohlášen za mrtvého a jest den 31.12.1944 považovati za den, který nepřežil.
Zdroj: poznámka v matrice řím.-katol.f.ú. Hosín, N 1864–1891, fol. pag. 655

HABICH, Antonie – manželská dcera Josefa Habicha, cestujícího obchodníka, bytem v Rozích č. 10, naroz. ve Zvěrkovicích, syna Augusta Habicha, loutkáře v Březí a jeho manželky Anny roz. Pleml z Vlachova Březí a Františky, manželské dcery Dominika Fialy, obchodníka ve Včelné č. 31 a jeho manželky Marie roz. Žižka z Volyně, naroz. v Habří č. 24
(*8.12.1900, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz
(†13.2.1901)

HABICH, Karel – syn Josefa Habicha, kramáře (trhovce) v Březí 33 u Týna n/V a Josefy r. Zahradník. Naroz. 28/8 1923 v Chlumci, okres Hluboká n/V
(†4.7.1938, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hable

HABLE, Karl – poručík a pilot letounu bombardovací eskadry (Leutnant und Flugzeugführer in einem Kampfgeschwadwer) narozený v Hořičkách čp. 17, manželský syn Josefa Hable, sedláka v Hořičkách čp. 17 a jeho manželky Marie roz. Jany z Hořiček čp. 12. Zemřel následkem zřícení letounu.
(†10.5.1943, Nizozemsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Smuteční oznámení o smrti poručíka Karla Hable. Budweiser Zeitung, 1943/41 (28.5.1943), s. 16

Smuteční oznámení o smrti poručíka Karla Hable. Budweiser Zeitung, 1943/41 (28.5.1943), s. 16

Hácha

HÁCHA, Emil Dominik Josef – manželský syn Josefa Háchy, kontrolora při c.k. berním úřadu ve Svinech, syna Jana Háchy, rolníka v Hrázankách č. 4 a jeho manželky Anny roz. Jakešové z Branšovic č. 4 a Marie Karolíny Pavlíny, dcery Dominika Klause, měšťana ve Vlašimi a jeho manželky Anny roz. Pruhy (Průchová) z Vlašimi č. 65
(*12.7.1872, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Emil Hácha v době promoce. Foto ČTK

Emil Hácha v době promoce

Pamětní deska   presidenta Emila Háchy na rodném domě v Trhových Svinech  od akademického sochaře Josefa Václava Schwarze. Foto ČTK

Pamětní deska presidenta Emila Háchy na rodném domě v Trhových Svinech od akademického sochaře Josefa Václava Schwarze (27. února 1939)

Protokol o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, podepsaný 15. března 1939 v Berlíně prezidentem Emilem Háchou, Františkem Chvalkovským, Adolfem Hitlerem a Joachimem von Ribbentropem. Foto ČTK

Protokol o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, podepsaný 15. března 1939 v Berlíně prezidentem Emilem Háchou, Františkem Chvalkovským, Adolfem Hitlerem a Joachimem von Ribbentropem

HÁCHA, Theodor Josef – manželský syn Josefa Háchy, kontrolora u c.k. berního úřadu ve Svinech, syna Jana Háchy, rolníka v Hrázankách č. 4 a jeho manželky Anny roz. Jakešové z Branšovic č. 4 a Marie Karolíny Pavlíny, dcery Dominika Klause, měšťana ve Vlašimi a jeho manželky Anny roz. Pruhy (Průchová) z Vlašimi č. 65
(*22.7.1874, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vycestoval 1891 z přístavu v Hamburku do britského přístavu Hartlepool. Dále pokračoval z Liverpoolu do Spojených států.

Přístav Hartlepool. Foto: HHTandN.org

Přístav Hartlepool. Foto: HHTandN.org

Emil Hácha se svými rodiči - matkou Marií, otcem Josefem a bratrem Theodorem. Foto ČTK

Emil Hácha se svými rodiči – matkou Marií, otcem Josefem a bratrem Theodorem

Státní prezident Emil Hácha přijal 19.prosince deputaci své rodné obce Trhových Svin, jejímiž členy byli také dva spolužáci a bratr pana prezidenta Theodor Hácha. Zleva Theodor Hácha a Emil Hácha. Foto ČTK

Státní prezident Emil Hácha přijal 19.prosince deputaci své rodné obce Trhových Svin, jejímiž členy byli také dva spolužáci a bratr pana prezidenta Theodor Hácha. Zleva Theodor Hácha a Emil Hácha

Josef Hácha, otec prezidenta Emila Háchy. Foto ČTK

Josef Hácha, otec prezidenta Emila Háchy

Malý Emil Hácha na klíně své matky Marie Háchové. Foto ČTK

Malý Emil Hácha na klíně své matky Marie Háchové

Halek

HALEK, P. Wenzel – manželský syn Josefa Halka, školního učitele, syna Vojtěcha Halka, školního učitele ve Svučicích (Schwutzitz) č. 36 a jeho manželky roz. Janitzarin z Uzenic (Usenitz) a Marie, dcery Ondřeje Brabsch z Přídolí (Priethal) č. 24 a jeho manželky Žofie roz. Possinger z Omlenice (Umlowitz)
(*6.8.1828, Rychnov u Nových Hradů. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář a vikář v Benešově (Deutsch-Beneschau), manželský syn Josefa Halek z Rychnova č. 17 a jeho manželky Marie roz. Brabsch
(†20.3.1890, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hampl

HAMPL, Johann – manželský syn Antonína Hampla, bednáře, syna Matěje Hampla, obyvatele z Vinařic č. 35 a jeho manželky Marieroz. Pacovské a Juliany, manželské dcery Josefa Guehz, skláře ve Vyšším Brodu č. 114 a jeho manželky Kateřiny roz. Woitsch z Dolního Přísahova (Unter Schönhub)
(*5.12.1891, Vyšší Brod. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kameník, narozený ve Vyšším Brodě č. 114, manželský syn Antona Hampla, bednáře ve Vyšším Brodě č. 114 a jeho manželky Juliany roz Guehs ve Vyšším Brodě č. 114
(∞24.1.1920, České Budějovice (Rožnov). URI:digi.ceskearchivy.cz)

a fide deficit 4.1.1943 (g[ottes]g[läubig]) Stand.Amt. Budweis No2 v. 5.1.1943 – ad fidem rediit 22.7.1945. Lager Friedau, Pfarramt Friedberg v. 23.7.1945

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Handrych

s.n. – neznámý muž, žebrák, prý narozený v Běšicích Zběšičkách, světem se toulající. Dle písemného dosvědčení od obecního úřadu z Běšiček ze 17.5.1899 to byl Antonín Handrych, světem jdoucí žebrák, narozený ve Zběšičkách, syn Vojtěcha a Marie Handrychových. Umrzl v kapličce na návsi 3. dubna 1897, o dva dny později byl pohřben v Horním Záhoří.
(†1897, Jamný. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hardtmuth

Erb rodu von Hardtmuth

HARDTMUTH, Mathilde Jakobine Wilhelmine – manželská dcera Franze Hardtmutha, majitele továrny v Budějovicích, manželského syna Karla, továrníka tamtéž a jeho manželky Friederiky, dcery svobodného pána von Schlechta a Mathilde, manželské dcery Johanna von Mayer, doktora medicíny v Bukurešti a jeho manželky Jakobiny roz. Hartl
(*11.3.1864, České Budějovice, Linzerstraße 58. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HARDTMUTH, Franz Karl Josef Johann – manželský syn pána Franze Hardtmutha, majitele továrny zde, manželského syna Karla, majitele továrny zde a jeho manželky Friederike roz. Freiin von Schlachta a Mathilde, manž. dcery Johanna von Meyer, doktora medicíny v Bukurešti a jeho manželky Jakobine roz. Hartl, evangelického vyznání.
(*15.3.1870, České Budějovice, Linzerstraße 58. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Auf Grund des a. h. Diplomes vom 16/1 1874 die Führung des Ehrentitels „Adler von“ bewilligt dem Karl Hardtmuth u. seinen ehelichen Nachkommen.

velkoprůmyslník, nar. v Č. Budějovicích, manžel Matildy roz. Rostočil.
(†14.3.1927, České Budějovice, Goethova. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hauszer

HAUSZER, Jiří, šlechtic – c.k. poručík hulánského pluku cara Alexandra II. v 6. švadroně ve Stockerau, manželský syn pána Jiřího šlechtice z Hauszeru, c.k. ritmistra a generálního jednatele rakousko-uherského Lloydu ve Vídni v I. okresu Schwarzenbergovo náměstí č. 6 a jeho manželky paní Alžběty rozené svobodné paní Morpurgo z Triestu.
Spáchal sebevraždu zastřelením v Bregenz, Vorarlberg.
NB: Důstojník tento byl dne 12. března 1887 v Štokravě (Stockerau) pochován, dne 26. března do Veselíčka převezen a hned pohřben.
(†1887, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Havelka

HAVELKA, Eduard Gothard Josef – nemanželský syn Anny Havelkové, narozené v Praze č. 441/II, herečky divadelní toho času v Lišově č. 234, dcery Terezie Havelkové, rozené i příslušné na Březových Horách, okres i hejtmanství Příbram, dcery Josefa Havelky, zedníka na Březových Horách a Kateřiny roz. Hubené z Březových Hor
(*6. ledna 1906, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†25. ledna 1906, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Henner

HENNERIN, Rosina – manželská dcera otce Františka Hennera, pohodného v Ortvínovicích, manželského syna Šimona Hennera, pohodného na knížecím lobkowitzkém panství a jeho manželky Kateřiny, dcery Jana Veselého, zedníka na Kutné Hoře a matky Kateřiny, manželské dcery Josefa Červíčka, pohodného v Ortvínovicích a jeho manželky Anny, dcery Tomáše Turka, pohodného z Ortvínovic
(*1832, Ortvínovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Heral

HERAL Václav – četnický nadporučík v Michalově, fara Polhora, župa XVIII na Slovensku. Manželský syn Václava Herala, rolníka v Boršově čp. 11 a jeho manželky Anny rodem Mikuška z Černodubu čp. 5. Narozený 10.9.1901 v Boršově čp. 11, náboženství římsko-katolického
(∞24.7.1928 s Kristýnou Gutwirthovou, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Herring-Frankensdorf

Freiherr von Herring-Frankensdorf, Friedrich Johann Isidor Franz – doktor, bydlištěm v Gerstnerstraße 318 v Českých Budějovicích. Poprvé oddán ve Vídni (St. Stephansdom) 21. června 1932 s Wilhelmine Renate Giselou Marií roz. Gräfin Sermage. Manželský syn Ernsta Adolfa Johanna, svobodného pána von Herring-Frankensdorf, továrníka v Grünau 60 a jeho manželky Marie Augusty Caroline Johanny von Hardtmuth
(*7.4.1898, Gmunden)
(∞24.4.1940 s Rose Ilse Annalies Riedel roz. Wagner, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hitler

HITLER, Adolf – manželský syn Aloise Hittlera, c. k. celního oficiála a Kláry, manželské dcery Johana Pölzla, sedláka ve Spitalu (Gemeinde Weitra, Niederösterreich) a jeho manželky Johany roz. Hitler
(*20.4.1889, Braunau am Inn — Vorstadt 219. URI:matricula.info)

Zápis křtu Adolfa Hitlera, Taufregister, Pfarramt Braunau am Inn, 1881–1891, sign. 103/03, fol. 152

Zápis křtu Adolfa Hitlera, Taufregister, Pfarramt Braunau am Inn, 1881–1891, sign. 103/03, fol. 152

Der Führer bei einer Ruhepause im Gebirge (Photo-Hoffmann München, Theresienstraße 74)

Der Führer bei einer Ruhepause im Gebirge (Photo-Hoffmann München, Theresienstraße 74)

SOkA Český Krumlov, Archiv městečka Chvalšiny, Pamětní kniha Chvalšiny, pamětní zápis z návštěvy Adolfa Hitlera z 20. října 1938

SOkA Český Krumlov, Archiv městečka Chvalšiny, Pamětní kniha Chvalšiny, pamětní zápis z návštěvy Adolfa Hitlera z 20. října 1938

Holzäpfel

HOLZÄPFEL, Václav – manželský syn Jana Holzäpfel, kramáře, syna Martina Holzäpfla, měšťana a kramáře z Veselí a jeho manželky Kateřiny roz. Fialový z Jistebnice a Alžběty, dcery † Václava Indry, kramáře z Dolního Římova a jeho manželky Kateřiny roz. Černý též odtud
(*7.9.1819, Horní Římov 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)

1835 – Josef HOLZEPL z Mirovic vyšetřován magistrátem města Lišova pro nedovolený prodej břitev na jarmarcích
(SOkA České Budějovice, Archiv města Lišov, karton 53, inv.č. 1873, sign. IV/3 43)

HOLZÄPFEL, Lukáš – obchodník s nádobím v Budějovicích
(†8.1.1901, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZEPL, Karel – hudebník v Adamově, narozen v Majdaleně č. 22, syn Karla Holzepla, kramáře v Křtěnově a Rozálie roz. Kloc z Počátek
(∞9.1.1899 s Marií Musilovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Marie – vdova po Lukáši Holzäpfelovi, roz. Melisová
(∞11.8.1901, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Marie – manželská dcera Lukáše Holzäpfla, kramáře z Mirovic č. 47, syna † Jana, kramáře tamtéž a jeho manželky Marie roz. Boukal z Nakvasovic (Horní Nakvasovice) a Apolonie, dcery Josefa Puchlera, klempíře z Ledenic a jeho manželky Marie roz. Musil
(*22.3.1881, Mirovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞29.9.1901 s Vojtěchem Pickem, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Jan – kočující kramář, příslušný do Mirovic, okres Mirovice, hejtmanství Písek, narozen v Pašnovicích č. 31, okres Trhové Sviny, hejtmanství České Budějovice, manželský syn Jana Holzäpfla, potulného kramáře z Mirovic a jeho manželky Anny rozené Vladykovy z Bavorova, katolického náboženství
(∞20.8.1903 s Františkou Březovskou, Chelčice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dle křestního listu od farního úřadu ve Střížově ze dne 25. srpna 1901 č. 250 narodil se ženich dne 28. srpna 1876 v Pašnovicích. Prominutí překážky II. stupně pokrevenství od bisk. Ordinariatu v Č. Budějovicích ze dne 20. července 1903 č. 6004. Totéž od c.k. místodržitelství v Praze ze dne 21. července 1903 č. 156 292.

HOLZAPFEL, Antonín – manželský syn Jana Holzapfela, kramáře v Mirovicích, syna † Jana Holzapfela, kramáře v Mirovicích a jeho manželky Marie rozené Boukal z Nekvasovic u Vlachova Březí a Anny, dcery Františka Vladyky, nájemníka v Bavorově a jeho manželky Marie rozené Fialové z Bavorova
(*18.11.1884, Hůry, hospoda „Na Vinici“ řečená. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†14.4.1885, farnost Volyně)

HOLCÄPFEL, Václav – brusič bez bydliště na cestách, manžel Alžběty roz. Habich. Narozen v Tálíně č. 45. Byt v Mirovicích
(†6.3.1925, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLCEPLOVÁ, Kateřina – manželka Jana Holcepla, trhovce v Temelíně, rodem Fiala, nar. 23.10.1856 v Lipí
(†3.4.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZEPL Bohuslav Bohumil – manželský syn Bohumila Holzepla, trhovce v Temelíně a matky Josefy rodem Rangl. Narozený 16.8.1915 ve Zlivi, okr. Hluboká n. V.
(†8.12.1933, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Holzbauer

HOLZBAUEROVÁ Irma Kristýna – manželská dcera Leopolda Holzbauera, obchodníka v Myšlanech a Eugenie rod. Reiner (ambo israël.) Naroz. 1/XI.1896 v Myšlanech, okr. úřad Kaplice
(∞27.9.1938 s poštovním úředníkem Viktorem Lukešem, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Transportována dne 31.1.1945 transportem AE1 pod číslem 890 z Prahy do Terezína, pronásledování přežila.

Holzknecht

HOLZKNECHT, Antonín – otec František Holzknecht, komediant, syn Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a Kateřiny, dcery Josefa Hubenýho, knihaře z Ledenic
(*14.6.1859, Horní Záhoří. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLTZKNECHT, Marie Anna – dcera svobodných rodičů, pohodného Josefa Holtzknechta a jeho manželky Magdaleny
(*28.8.1778, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

HOLZKNECHT, František – manželský syn Jana Holzknechta, pláteníka, syna Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic č. 26 (Mirovice) a jeho manželky † Anny Tolarovy ze dvora u Spáleného Poříčí a Anny, dcery † Jana Verderbra, železníka z Tochovic (Březnice) a jeho manželky † Anny Jirkovské z Hradiště
(*28.9.1854, Voltuš. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
komediant, manž. syn Jana Holzknechta, pláteníka ze Zbenic a matky Anny roz. Verderbrovy z Tochovic
(∞27.4.1880, Nezdice. URI:portafontium.eu)

vydán křestní list ex offo 10.1.1908 c.k. zemskému trestnímu soudu v Praze

HOLZKNECHT, Vincenc – manželský syn Františka Holzknechta, cestujícího řemenáře toho času v Nové Vsi, syna Jana Holzknechta, pláteníka ze Zbenic a jeho manželky Anny roz. Verderber z Tochovic a Josefy, nemanželské dcery Anny Richterové, dcery Ignáce Richtra, domkáře v Cunkově a jeho manželky Josefy roz. Malíkové
(*4.4.1895, ve voze v Nové Vsi u Brloha. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Homer

HOMR, Ignatius – svobodný sochař z Čimelic
(∞1768, Bubovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

HOMMEROVÁ, Marie Anna – dcera svobodných rodičů sochaře Ignáce Hommera a Anny
(*1769, Dobrá Voda. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

HOMMEROVÁ, Sidonie – dcera svobodných rodičů sochaře Ignáce Hommera a Marie Anny
(*1771, Dobrá Voda. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Hraše

HRASCHE, Albina – manželská dcera Johana Hrasche, mlynářského mistra ve Skrýchově, manželského syna Františka Hrasche, mlynářského mistra v Ratajích a jeho manželky † Kateřiny roz. Swoboda z Dobronic a Marie, manželské dcery † Johana Bednáře, mlynářského mistra ve Skrýchově a jeho manželky Marie roz. Kreuderl, dcery Vojtěcha, mlynáře v Lásenici
(*9.2.1844, Skrýchov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Johana Hrasche, mlynářského mistra ve Skrýchově č. 10 (Krischau) a jeho manželky Marie, manželské dcery mlynářského mistra Jana Bednaře
(∞18.11.1862 s Františkem Vrzákem, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HRAŠE, Jan – mlynář v Podsosní blíže Lišova č. 200. Náhodou se zastřelil.
(†21.6.1843, Lišov č. 200. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HRAŠE, Josef – mlynář z Lišova a c. k. reservník od pěšího pluku Creneville č. 75, manželský syn Jana Hraše, mlynáře z Lišova č. 200 a jeho manželky Antonie roz. Chvojka z Lišova č. 106
(∞10.8.1885 s Marií Fiedlerovou, Týn nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HRAŠE, Václav – manželský syn Norberta Hraše, domkáře v Ledenicích 158, syna Jana Hraše, měšťana z Lišova 299 (později mlynáře v Ledenicích 20) a jeho manželky Marie, dcery Šimona Adama Adamce, měšťana z Lišova 299 a Rozálie, dcery Matěje Uhlíře, nájemníka v Ledenicích 6 (dříve souseda v Ledenicích 22) a jeho manželky Marie, dcery Tomáše Bychy, souseda z Ledenic 103
(*19.9.1886, Ledenice 158. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oddán byl 19/11 1912 v Ledenicích s Petronilou Šimek, padl ve světové válce 1917

Voják dragounského pluku č. 10, od 8.10.1915 nezvěstný. Zemřel v ruském zajetí, pohřben neznámo kde.

Hubený

HUBENY, Josef – obyvatel ve městě Ledenicích
(∞22.11.1772, Ledenice.URI:digi.ceskearchivy.cz)
kramář z Ledenic
(†14.4.1791, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENEY, Matěj – vlastní syn Vojtěcha Hubenýho z Ledenic kramáře
(†4.12.1801, Olešnice 13. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÁ, Marie – manželská dcera Jakuba Hubenýho, kramáře, syna Josefa Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 48 a jeho manželky Voršily roz. Mandelíčkové z Ledenic č. 52 a Terezie, dcery Jana Bárty, tovaryše papírnického z Dobronic č. 54 a jeho manželky Rozálie roz. Stoklasové z Dobronic č. 54
(*13.10.1813, Drahotěšice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENY, Eleonora – manželská dcera Františka Hubeného, herce a kramáře z Budislavi č. 35, syna † Jakuba Hubeného, kramáře z Ledenic a jeho manželky Terezie roz. Barta z Opařan a Mariany, dcery Matěje Dubského, obchodníka z Mirovic a jeho manželky Anny roz. Kočková z Haustitz (Berounský kraj)
(*16.1.1844, Ločenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vlastní dcera Františka Hubeného, herce s loutkama z Budislavič. 36 a matky Marie roz. Dubské z Mirovic. Níže psaný otec nezletilé Eleonory Hubené k sňatku s ženichem Václavem svoluje.
(∞4.11.1862, Veselíčko s Václavem FlachsemURI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Václav – syn Anny, dcery Josefa Hubenýho, kramáře z Ledenic a matky Doroty roz. Procháskové
(*15.5.1847, Lhota (Choustník). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zdržuje se v [Trhovém] Štěpánově, hejtmanství Benešov. Vulgo Kutiček.

HUBENÁ, Dorota – vdova po Josefu Hubeným, kramáři v Pištíně č. 24, dcera Františka Prochasky, podruha ve Stupnu č. 20 a Kláry roz. Růžičkové
(∞20.5.1857, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Josef – loutkář z Budislavi, syn Františka Hubenýho, loutkáře z Budislavi a Marie Anny Dubské z Mirovic
(∞26.12.1870 s Marií Habichovou, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Tomáš – gymnastik z Ledenic, manžel Barbory roz. Kellnerové z Hluboše
(†11.1.1875, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zůstali po něm sirotci: Rudolf, 10 let
Marie, 12 let
František, 17 let
Anna, 18 let

HUBENÝ, Josef – paraplář světem jdoucí, příslušný do Ledenic, syn Jana Hubenýho, hadráře z Ledenic č. 49 a Barbory roz. Studené z Plavska č. 12
(∞29.1.1883 s Kristýnou Vicanovou, Pošná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
brusič v Ledenicích, narozen v Ledenicích č. 49, okres Lišov, hejtmanství České Budějovice, vdovec po † Kristýně roz. Vican z Vysoké Lhoty č. 26, manželský syn Jana Hubenýho, loutkáře v Ledenicích a jeho manželky Barbory roz. Studený z Plavska č. 12
(∞8.2.1909, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÁ, Karolína – manželská dcera Viléma Hubeného, trhovce v Budislavi 19 a Kristýny rodem Truhlář. Narozená 23.5.1931 v Budislavi, okres Soběslav.
(†20.3.1932, České Budějovice (nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hujer

HUYER, Bruno – manželský syn Jana Huyera, kameníka v Nové Vsi nad Nisou (Neudorf) č. 202
(†10.11.1886, Nová Ves (Rachitis). URI:matriky.soalitomerice.cz)

HUYER, Alfred Johann – manželský syn Jana Huyera, kameníka ve Smržovce (Morchenstern) 696
(†22.8.1887, Smržovka (Phthisis, souchotě). URI:matriky.soalitomerice.cz)

HUYER, Camilla Anna – manželská dcera Jana Huyera, kameníka ve Smržovce č. 696
(†29.8.1887, Smržovka (Phthisis, souchotě). URI:matriky.soalitomerice.cz)

HUYER, Gustav Johann – manželský syn Jana Huyera, kameníka ve Smržovce č. 696
(†28.9.1893, Smržovka (Darmkatarh, zánět tenkého střeva). URI:matriky.soalitomerice.cz)

Hůrková

HŮRKOVÁ Marie – soukromnice v Hůrce č. 22, vdova po Janu Hůrkovi, rodem Babková, narozená 1878 v Kamenném Újezdě u Č. Budějovic
(†30.12.1932, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Střížova 31/12 1932 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č. Budějocicích ddto 31/XII 1932 č. 17/177 převezena.

Nová Ves. Dne 30. prosince 1932 stala se v Nové Vsi u Čes. Budějovic železniční nehoda, která si vyžádala lidský život a tím zároveň nový motorový vůz prvně zbrocen lidskou krví. Na této trati byla konána zkušební jízda s motorovým vozem č. 222.094, který přišel dnem 1. ledna 1933 na této trati do provozu a tento křižoval se tady s osobním vlakem od Č. Budějovic v 6 hod. večer. Následkem delšího zdržení osob. vlaku obcházela stařena Marie Hůrková z Hůrky tento vlak, kterým přijela, a chtěla přejíti na druhou stranu; v tomto okamžiku se vůz počal rozjížděti a nešťastnice byla stržena pod vůz, kde pod předním kolem zůstala ležet (ne jak „Večerník Čes. sl.“ píše ze dne 2. ledna, že byla odhozena stranou). Za pomoci diváků byl motorový vůz z místa neštěstí odsunut zpět a pak teprve umírající žena s kolejí vyzdvižena a tímto vozem ihned odvezena do nemocnice v Č. Budějovicích, kde za krátko zemřela. S politováním nutno poznamenati, že stanice pro takovéto případy nejsou vyzbrojeny nejnutnějšími lékařskými pomůckami, jako obvazy atd., takže zraněný musí býti bez první pomoci odeslán do nemocnice.
Zdroj: Jihočech, roč. 36/1933, č. 1 (5.1.1933), s. 2-3

Ištván

ISTVAN, Josef – potulný cikán a kovář, narozen v Okrouhlé na Moravě
(†5.6.1898, nemocnice České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

IŠTVÁN, Jakub – cikán, narozen v Okrouhlé, okres Boskovice na Moravě, manžel Rozálie roz. Růžičkové. Zemřel na následky vnitřního zakrvácení bodné rány (více zde)
(†8.4.1920, nemocnice České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jackl

JAKL, Johann – manželský syn Johanna Jackla, domkáře v Horní Pěně (Oberbaumgarten) č. 59, syna Jakuba Jakla, domkáře tamtéž a jeho manželky Anny, dcery Jiřího Jakla, sedláka v Horní Pěně č. 54 a Terezie, dcery Bartla Landrichtera, obyvatele z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten) a jeho manželky Marie, dcery Johanna Handla, domkáře tamtéž z č. 28
(*15.12.1856, Horní Pěna 59. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JAKL, Johana – manželská dcera Johanna Jackla, domkáře v Horní Pěně (Oberbaumgarten) č. 59, syna Jakuba Jakla, domkáře tamtéž a jeho manželky Anny, dcery Jiřího Jakla, sedláka v Horní Pěně č. 54 a Terezie, dcery Bartla Landrichtera, obyvatele z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten) a jeho manželky Marie, dcery Johanna Handla, domkáře tamtéž z č. 28
(*15.12.1856, Horní Pěna 59. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JACKL, Theresia – nemanželská dcera Johany Jackl, služebné z Hospříze (Köpferschlag) č. 13, manželské dcery Johanna Jackla, domkáře z Pěny (Baumgarten) č. 59 a jeho manželky Terezie, dcery Bartla Landrichtera z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten)
(*27.9.1884, Hospříz. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞ s Johannem Pfauserem)

Janda

JANDA-EBLÉ, Edler von Burgringen, Adolf, Ing. – manželský syn Emanuela Jandy, mlynáře v Krči č. 31, syna † Františka Jandy, mlynáře v Krči č. 31 a jeho manželky Veroniky roz. Radoň z Podbořan u Čáslavi a Anny, dcery Matěje Soukupa, sedláka ze Lhoty č. 3 a Rozálie roz. Maškové ze Sudoměřic
(*30.5.1866, Krč. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Dle sdělení král. uherského ministerstva spravedlnosti ze dne 30/6 1917 čj. 1276/2 které došlo c.k. ministerstvu vnitra byl zde zapsaný Adolf Janda adoptován uherským státním příslušníkem Gabrielem Eblem v Budapešti vydaným. Dle ujednání v adopční smlouvě obsaženého má adoptovaný budoucně dvojjména Janda Eble.

divisní generál ve výslužbě, bytem v Č. Budějovicích, L.B.Schneidera ul. č. 256, manžel Herminy rod. Schimpke. Narozený 30.5.1866 v Krči u Protivína, okres Vodňany
Příbuzní dali písemné prohlášení, že ne on, nýbrž jen oni si přejí spálení.
(†17.9.1930, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

1./6.5.1915 Generalmajor
1./13.5.1918 Feldmarschalleutnant
1.1.1919 penzionován
(Österreichisches Staatsarchiv in Wien)

polní podmaršálek Adolf Janda-Eblé (weltkriege.at)

polní podmaršálek Adolf Janda-Eblé (weltkriege.at)

Janni

JANNI, Marie Aloisie – služebná v Malšicích čp. 1, narozená v Purkersdorfu, Kaiser Josef Straße Nr. 47, politický okres Hietzing–Umgebung, Dolní Rakousy, dcera Anny Janniové, dělnice v Purkersdorfu, příslušné do Suchdolna u Třeboně, dcery Šebestiána Janniho, nájemníka a Kateřiny rodem Perausové, obou katolíků.
(∞3.6.1935 s Františkem Mádlem, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ječný

JEČNÝ recte LOTZ, Ludwig – gymnasta a majitel loutkového divadla (Gymnastiker und Besitzer eines Marionettentheaters) v Šejbách (Scheiben) čp. 5
(†23.11.1917, Šejby 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JEČNÝ recte LOTZ, Theresia – vdova po † Ludvíku Ječném rekte Lotz, gymnastovi v Šejbách č. 5
(†1.6.1918, Šejby 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jenšík

JENŠÍK Čeněk – manželský syn Čeňka Jenšíka, nádeníka z Vodice č. 3, syna Josefa Jenšíka, nádeníka z Vodice č. 5 a jeho manželky Kateřiny rodem Ouřadník z Hájku a Marie, manželské dcery Jana Jiříka, zedníka z Vodice č. 3 a jeho manželky Marie rodem Holubové z Vodice č. 22
(*10.11.1894, Vodice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(† před 1.10.1946, zřejmě Grünberg (Hessen, Kreis Gießen) při bombardování 13.3.1945)

export

/totálně nasazen/ † 1.10.1946 – Grünberg, dle rozhodnutí Okr. soudu v Jindřichově Hradci z 30.3.1950 M10/49

Jiskra

JISKRA, Franz – manželský syn Franze Jiskry, strojvůdce u státní dráhy zde, manželského syna Franze … ve Švihově a jeho manželky Alžběty roz. Desolda a Rozálie, manželské dcery Václava Bílek, hospodáře v Dražicích a jeho manželky † Kateřiny roz. Zouzalík
(*23.8.1884, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz
strojvůdce v Budějovicích, Gratznerstraße Nr. 2, narozen v Budějovicích č. 16, manželský syn Franze Jiskry, penzionovaného strojvůdce v Budějovicích, Gratznerstraße Nr. 2 a jeho manželky Rosalie roz. Bílek z Dražic
(∞20.9.1909, Hodňov (České Budějovice, per delegationem) s Marií PenzenstadlerURI:digi.ceskearchivy.cz a URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojvůdce, narozen v Budějovicích, vdovec po † Marii roz. Pensenstadler z Hodňova, manželský syn Františka Jiskry, vlakvedoucího v Budějovicích a jeho manželky Rozálie roz. Bílek z Dražic
(∞2.8.1913 s Rozálií Jaksch, České Budějovice (Šindlovy Dvory). URI:digi.ceskearchivy.cz)

JISKRA, Franz Johann – manželský syn otce Franze Jiskry, strojvůdce v Budějovicích, tamtéž narozeného manželského syna Franze, strojvůdce v Budějovicích a jeho manželky Rosalie roz. Bílek z Dražic, okres Bechyně. Matky Marie naroz. ve Starých Hutích čp. 10, manželské dcery Herrmanna Penzenstadlera, obyvatele ve Starých Hutích čp. 10 a jeho manželky Genovefy roz. Schmidgruber v Maňávce (Böhmisch-Haidl) čp. 10. Vše okres Horní Planá.
(*18.11.1911, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knihtiskař v Šindlových Dvorech 6, manželský syn katolických rodičů Franze Jiskry, penzionovaného strojvůdce na železnici a jeho manželky Marie roz. Penzenstadler ze Starých Hutí (Althütten) č. 10. Narozen v Č. Budějovicích 18.11.1911.
(∞3.7.1937 s Marií Schwarz, České Budějovice (sv. Jan Nep.). URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†15.4.1947, České Budějovice)

Jung

JUNG, Prokop – manželský syn Václava Junga, majitele loutkového divadla z Vonoklas, syna Josefa Junga, loutkáře z Vonoklas a jeho manželky Josefy roz. Kočkové z Kraselova a Marie, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníka a jeho manželky rodem Stýblové z Lipí
(*22.2.1887, Čejkovy. URI:portafontium.cz)
kočující akrobat, příslušný do Vonoklas, hejtmanství Smíchov, okres Zbraslav, nar. v Čejkovech č. 9, okres Sušice, manželský syn Václava Junga, loutkoherce z Vonoklas a Marie roz. Urbanovy z Bukovníka, okres Sušice
(∞22.8.1910 s Karolínou Habichovou, Liboc. URI:ahmp.cz)
brusič a majitel loutkového divadla, světem jdoucí, manžel Karolíny rodem Jung
(†20.3.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kabourek

KABOUREK, František – syn Václava Kabourka z Kam. Újezda a Kateřiny, rodem Fejgl. Narozený 5/10 1920 prý 2/X 1920 v Kam. Újezdě č. 247, okr. Č. Buděj.
(†5.5.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Smrtelné neštěstí školáka na nádraží. František Kabourek, 14letý žák měšť. školy z Kamenného Újezda u Č. Budějovic jel 5. května o 7. h. ranní osobním vlakem do školy do Č. Budějovic. Dle výpovědi několika jeho spolužáků stál na přední uzavřené plošině prvého osobního vozu již ve vzdálenosti as 200 m od stanice Č. Budějovice, uvolnil si ochranný závěr u dveří vozu a držel se za kliku. Tím patrně se stalo, že když vlak přejížděl poslední výhybku do stanice, otevřely se dvéře vozu a Kabourek vypadl na vedlejší kolej, zatím co vlak pokračoval v jízdě. Případ zpozoroval jeden železniční úředník, jsoucí mimo službu, přiběhl k místu a nalezl hocha v bezvědomí, krvácejícího z úst. Ihned vyrozuměl dopravní úřad, který obstaral převezení do nádražní budovy a odtud převoz záchrannou stanicí do všeobecné nemocnice. Tam bylo konstatováno velmi těžké vnitřní zranění, jemuž hoch druhého dne podlehl.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 40/1932, č. 36 (9.5.1934), s. 3

Kaiser

KAYSER, Jakub – vdovec, pastýř v Bubovicích
(∞1754, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KAISER, Marie – pozůstalá vdova po † Michaelu Kaiserovi, mlynáři v Jindřichově Hradci
(†6.7.1856, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Marie – nalezenec z vídeňského ústavu č. 3846 z r. 1880 v péči u Barbary Čouzové, domkářky v Žáru č. 45
(†25.12.1880, Žár 45. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Josef – městský ponocný, narozen v Budějovicích, manžel Kateřiny roz. Klíma
(†16.4.1912, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Franz – manželský syn Franze Kaisera, učitele v Rožnově, nar. 8.10.1880 v Suchém Vrbném, manž. syna Adalberta Kaisera, sedláka ve Vrbném čp. 16 a jeho manželky Terezie roz. Erhart a Marie, nar. 11.11.1888 ve Vrátě, manželské dcery Václava Jaukera, sedláka ve Vrátě čp. 5 a jeho manželky Terezie roz. Janda z Kněžských Dvorů čp. 6
(*28.5.1911, Vráto 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)
doktor přírodních věd, asesor (Studienassessor Doktor der Naturwissenschaften)
(∞26.8.1939, České Budějovice (Standesamt) s Rosou Jandy. URI:digi.ceskearchivy.cz)
poručík (Leutnant), padl následkem střelného zranění hlavy (Kopfschuß)
(†9.6.1940, Neufchâtel-Aisne (Francie). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kaňka

KAŇKA, Jan – suplující c. k. gymnaziální profesor při c. k. vyšším gymnáziu v Žitné ulici v Praze, syn pololáníka Jana Kaňky ze Zvole a Josefy, dcery familianta Václava Taubera z Roženeckých Pasek
(*1858, Zvole, okr. Žďár nad Sázavou. URI:actapublica.eu/brno)

(∞1890, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karlinger

KALLINGER, Adalbert – manželský syn Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. 6, manželského syna † Alberta Kallingera, sedláka v Hořipné č. 6 a jeho manželky † Marie roz. Woisetschläger z Valkounova (Walketschlag) a Terezie, manželské dcery Bartoloměje Erdarta, sedláka ve Větřní č. 2 a jeho manželky Mariany roz. Ticháčkové z Metlína (Mödling) č. 16
(*26.4.1859, Hořipná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající hospodář v Branné č. 3, manželský syn Jana Kallingera, sedláka v Hořipné (Hurschippen) č. 6 a † Terezie roz. Erhart z Větřní č. 2
(∞30.5.1881, Zátoň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou, rodový katastr: URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Jan – manželský syn Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*11.6.1882, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†15.6.1882, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Marie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*9.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Anna – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*9.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.9.1884, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Václav – manželský syn Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna † Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*17.5.1886, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞8.5.1910, Wien XIV. (Pfarramt Reindorf). (matrika není digitální))

KALLINGER, Marie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*8.3.1891, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†8.3.1891, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Terezie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*25.9.1892, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karpíšek

KARPÍŠEK, Pius František – manželský syn Františka Karpíška, sedláka v Češnovicích č. 3, syna Františka Karpíška, sedláka v Češnovicích č. 3 a jeho manželky Marie, dcery Františka Jindry, sedláka v Nestanicích č. 3 a Anny, dcery Jana Marka, sedláka v Pištíně č. 17 a jeho manželky Voršily, dcery Martina Koupala, sedláka ve Vlhlavech č. 3
(*8.1.1859, Češnovice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
superior kongregace bratří nejsvětější Svátosti v Budějovicích, Žižkova tř. č. 14
(†26.3.1926, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karták

KARTAK, Anton – manželský syn Jakuba Kartaka, souseda, syna † Karla Kartaka, souseda z Lomnice č. 40 a jeho manželky Petronily roz. Tuček z Lomnice č. 40 a Žofie, dcery Vavřince Marše, souseda z Lomnice č. 56 a jeho manželky Eleonory roz. Kubeš z Lomnice
(*8.1.1848, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†10.11.1918)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KARTAK, Maria – manželská dcera Štěpána Kartaka, kožešníka v Gmündu č. 86 a jeho manželky Marie, dcery Augusta Zanko, hřebíkářského mistra (Nagelschmiedmeister) ve Weitře a jeho manželky Barbary roz. Scheuchenast z Weitry
(*16.11.1861, Gmünd. URI:matricula.info)

Katz

jude

KATZ, David – izraelita, křtěný v Netolicích jako Jan Nepomuk Netolický. Syn Jakuba Katze ze Stádlce a Ester.
(≈1796, Netolice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KATZOVÁ, Hilda – účetní, původem z Horažďovic, dcera obchodníka Gustava Katze a Alžběty roz. Weilové
(∞1923, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kebhart

KEBHARTOVÁ, Josefa – obecní chudá z Červené Řečice č. 104, manželská dcera Václava Kebharta, dělníka v Červené Řečici č. 104 a Terezie rodem Novotné, narozena vPelhřimově, dvůr „Peklo,“ okres. soud i okres. úřad Pelhřimov.

VI.34: Imbecilitas; podle ohled. listu Dra Dalibora Stejskala z Hořepníka ze dne 16.1.1941 čís. protokolu ohledače mrtvol: 1/1941. Zaopatřena nebyla. Byla nalezena v lese zmrzlá.

(†asi 13.1.1941, les Bělá u hájovny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kern

KERN, Jan Vilém – syn svobodných rodičů Antonína Kerna, hraběcího posla (Laufer) a jeho manželky Marie Anny. Kmotrem dítěte byl vysoce urozený pán Jan Nepomucký Krakovský z Kolowrat, hrabě Svaté římské říše, svobodný pán z Újezda, pán na Březnici
(*1746, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Klečatský

KLEČATSKÝ, Josef

Dne 17. července [1928] nalezen Josef Klečatský zvaný „Pepík ze Lžina“ mrtev v polích za strážním domkem u Jíry. Opil se asi a poněvadž ležel na slunci zemřel slunečním úžehem. Pochován v Dráchově na útraty své pozůstalosti, že obec neutrpěla žádné hmotné škody.

Zdroj: SOkA Tábor, Archiv obce Řípec, Pamětní kniha obce Řípce 1922-1936, pag. 113

Klenka

KLENKOVÁ z VLASTIMILU, Pavlína – vdova po Dr. Eduardu Klenkovi, rytíři z Vlastimilu, primáři nemocnice v Brně, narozená v Sedlečku č. 1, okres Votice, manželská dcera Josefa Kominíka, statkáře v Sedlečku č. 1 a Josefy rodem Zavadil ze Sudoměřic
(†16.1.1912, Bohnice – Zemský ústav pro choromyslné. URI:ahmp.cz)

Kloc

KLOC, Marie – narozená na ovčích lukách u Brandýsa v Čechách a v Přívorách křtěná, dcera Václava Kloce, potulného obchodníka s koni a Anny Klocové. Dle zprávy farního úřadu ve Všetatech u Brandýsa nad Labem jest Marie Kloc dcerou Anastasie Kloc, řemenářky, dcery Marie Kloc, dcery Václava Kloce, řemenáře z Církvice a Anny rodem Vinter, narozena v Nedomicích, okres a hejtmanství Brandýs nad Labem, pokřtěna 14.7.1894
(∞20.6.1915 s Matějem Ferdinandem Růžičkou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kludský

KLUDSKÁ, Terezie – dcera Josefa Kludskýho, herce z Bavorova
(†1886, Pacov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KLUDSKÝ, Josef – majitel zvěřince
(†21.3.1896, Kralupy nad Vltavou. (nedigitalizovaná matrika))

KLUDSKÝ, Antonín Václav – manželský syn Josefa Kluckého, herce s tatrmanky z Bavorova č. 37, syna † Josefa Kluckého, komedianta z Bukovníka a jeho manželky Terezie roz. Kočkové z Kaňku a Josefy, dcery Matěje Beka, herce s tatrmanky z Nových Hradů a Marie roz. Jakšové z Černíkovic
(*3.11.1863, Roželov. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
majitel střelnice v Mladé Boleslavi III, nar. v Roželově, přísl. do Bavorova u Vodňan, syn † Josefa Kludského, loutkoherce z Bavorova a † Josefy, dcery Matěje Beka, loutkoherce z Nových Hradů
(∞22.11.1910 s Veronikou Kludskou, Mladá Boleslav. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KLUDSKÁ Veronika – bytem v Mladé Boleslavi III, nar. v Zavlekově č. 40, přísl. do Bavorova, dcera Josefa Vávry, loutkáře z Mlázova a † Františky, dcery Josefa Kludského, loutkáře z Bavorova, vdova po † Josefu Kludském, majiteli zvěřince
(∞22.11.1910 s Antonínem Kludským, Mladá Boleslav. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Knapp

KNAPP, Robert – manželský syn Adolfa Knapp, měšťana a obchodníka v Budějovicích, manželského syna Adalberta Franze Knappa, měšťana a obchodníka v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Hummel a Franzisky Veroniky, manželské dcery Heinricha Knappa, měšťana a ekonoma v Budějovicích a jeho manželky Veroniky roz. Lager z Budějovic
(*1.10.1885, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1954, Regensburg)

SS-Brigadeführer, nositel prstenu s umrlčí lebkou SS
18.1.1908 vystoupil z církve římsko-katolické a přestoupil k evangelické, augšpurské konfese.

Knoll

KNOLL, Bertha Stefanie Anna – manželská dcera Adolfa Antona Knolla, továrníka v Rybářích, narozeného v Karlových Varech, manželského syna Karla Knolla, majitele domu a továrny v Karlových Varech a jeho manželky Anny roz. Penkerl a Marie Anny, narozené v Karlových Varech, manželské dcery Karla Knolla, cukráře a majitele domu v Karlových Varech a jeho manželky Marie Kateřiny roz. Mannl z Karlových Varů
(*26.12.1869, Rybáře. URI:portafontium.eu)

Kočka

KOČKA, František, herec s loutkami, syn Františka Kočky a †Kateřiny roz. Dubské
(*1837, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1866, Lomec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOČKA, Josef – vysloužilý voják z Kraselova, rozený z Němčic č. 22, hráč s marionetami, syn Jana Kočky, vysloužilého vojáka z Němčic č. 6 a matky Kateřiny roz. Dubské
(∞1860, Mirotice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kočující majitel loutkového divadla v Rukávci č. 17, manžel Anny roz. Kopecké z Mirotic
(†1896, Rukáveč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOČKOVÁ, Marie – vdova, nar. ve Volarech, příslušná do Vlásenice
(∞1920, Tábor (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kohout

KOHAUT, Václav – syn † Václava Kohouta, někdy mlynáře blíž Čáslavi
(∞1713, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUT, Jakub – polodvorní sedlák a mlynář ze Čkyně č. 36
(†12.4.1834, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUT, Jakub – mlynář a vlastní syn † Jakuba Kohouta, mlynáře ze Čkyně č. 36 a Barbory
(∞19.5.1835 s Rozálií Frantovou, Zdíkovec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář a sedlák ze Čkyně č. 36
(†13.12.1837, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUTOWA, Rozálie – pozůstalá vdova po † Jakubovi Kohoutovi, mlynáři a sedláku ze Čkyně č. 36, vlastní pak dcera Václava Franty, chalupníka z Velkého Zdíkova č. 26 a matky Kateřiny roz. Lokajové z Velkého Zdíkova č. 10
(∞15.5.1838 s Josefem Reifem, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHOUT, Antonín – syn Antonína Kohouta, chalupníka v Krči č. 33 a Anny rodem Chmelové z Nových dvorů, na časné dovolené dragoun od c. k. 14. pluku dragounů I. eskadr. (Güns 11/7 1879)
(†28.3.1880, Krč u Protivína. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zabit, pikou probodnutý na Krčské návsi 28/3 880 v 2 hodiny v noci…

– Vrah z opilství. Ponocný v Krči u Protivína, jakýsi František Pařízek, člověk, když střízlivý, mírný a snášenlivý, propuštěn byl dne 28. m. m. z věznice vodňanské, kdež pro urážku na cti 4 dny ztráviti musil. Na počest zlatičké svobodě, kteráž mu téhož dne vrácena, přihnul si v hospodě daleko přes míru a pak, jak to již měl v obyčeji, zuřil jako šílený a spílal celému světu. „Někoho dnes musím zabít“, to bylo božíhodové jeho heslo. Až do půlnoci zůstal s několika čeledíny v hospodě, s nimiž, když odbila dvanáctá, dal se do hádky. Chasníci však hospodu raději opustili. Pařízek byl však v patách za nimi. Vyřítiv se za ubírajícími se domů, vrazil svou ponocenskou halapartnu selskému synkovi Antonínu Kohoutovi do těla. Týž skácel se ihned k zemi; dříve nežli dostavil se k němu lékař, vypustil ducha. Jakž druhého dne zjistila komise, vnikla mu halapartna hluboko do jater, tak že skonal vnitřním zakrvácením. Zavražděný jest jediný syn ze statku a dlel u rodičů svých co vojín 14. pluku dragounů na dovolené. Pařízek byl zatčen a dodán soudu.
Zdroj: Národní listy, roč. 20/1880, č. 81 (3.4.1880), s. 3

V Krči u Protivína probodl ponocný pikou domů z hostince jdoucího mladíka, vojenského dovolence, v noci z bílé soboty na boží hod, tak že ještě v noci týž zemřel. Příčina byla následující. Několik mladíků znepokojovalo vždy ponocného, volajíce na něho „hout“. Při posledním podobném výjevu, kde mladíci i ponocný pivem trochu rozkuráženi byli, dopálil se ponocný, že jednomu z mladíků piku do těla tak nešťastně vrazil, že mu ní žaludek protrhl.
Zdroj: Otavan, roč. 2/1880, č. 14 (3.4.1880)

Koklar

KOKLAR, Franz – manželský syn Vojtěcha Koklara, hospodáře v Homolích č. 32, narozeného v Lipí č. 13, syna Johanna Koklara z Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Johanna Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Vráta č. 26
(*22.10.1900, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞3.10.1925 s Anastázií Krejčí, Boršov nad Vltavou)
(†5.3.1952, Brno, Pekařská 53)

Vězeňský dozorce u Gestapa. Odsouzen lidovým soudem 18. září 1945 k těžkému žaláři po dobu 20 let s výkonem trestu v pracovních oddílech, 1/4letně k půstu, ke ztrátě občanské cti a propadnutí jmění ve prospěch státu.

KOKLAR, Jakub – manželský syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32, syna Jana Koklara, malosedláka (chalupníka) v Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Jana Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Brodu č. 26
(*21.7.1902, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojní zámečník, nar. v Homolích č. 32, manž. syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32 a Marie roz. Wollnerové z Homol č. 27
(∞30.4.1929, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojní zámečník, Nádražní 60. Popraven oběšením na základě rozsudku lidového soudu
(†10.4.1947, České Budějovice)

laut Zuschrift des Standesamtes in Budweis v. 12/9 1941 Z- 101/41 aus der r-k. Kirche ausgetreten u. bleibt „gottgläubig“

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

KOKLAR, František – vdovec, hostinský v Čakově čp. 33, narozen v Lipí čp. 29, manželský syn Jana Koklara, výměnkáře v Lipí čp. 29 a Anny roz. Kozákové z Lipí čp. 28
(∞30.4.1929 s Kateřinou Luňákovou, Čakov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOKLAR, Johan – zámečník, automechanik. 18.8.1944 odsouzen Volksgerichtshofem (Lidový soudní dvůr) k trestu smrti oběšením za opakovanou těžkou loupež, krádeže oblečení a cenných věcí v soukromých protileteckých krytech na předměstích Berlína
(*17.3.1916, Čakov)
(†8.9.1944, Berlin-Plötzensee)

Koller

KOLLER, Josef – mlynář ve Stropnici
(∞1741, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOLLER, Maria – dcera Jana Kollera, mistra mlynářského v Pěčíně č. 2 a jeho ženy Žofie roz. Hartelové
(∞1855, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOLLEROVÁ, Kateřina – dcera Petra Kollera, rolníka v Heinrichsödtu (Hrdoňov) č. 1, okres Vyšší Brod a jeho manželky Terezie roz. Brunner
(∞10.9.1867 s Františkem Ratajem, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Konečný

KONEČNÝ, Erasmus – pensionýrovaný úřední písař v České Olešné
(†11.11.1864, Česká Olešná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KONEČNÁ, Johana – manželka † pana Erasma Konečného, vrchnostenského kancelářského v České Olešné
(†1.4.1870, Česká Olešná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kopecký

KOPECKY, Josef – nemanželský syn Johana Kopeckého, loutkoherce z Mirotic, syna Matěje Kopeckého, hodináře v Miroticích a jeho manželky Rozálie roz. Hulcepel z Mirotic a Antonie, dcery Antonína Tříšky, loutkoherce (Taschenspieler Marionettenspieler) z Brandýsa a jeho manželky Anny roz. Ječný ze Smíchova
(*14.10.1846, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOPECKÁ, Anna – dcera po † Janu Kopeckým, komediantu s marionetami z Mirotic č. 51 a jeho manželky Magdaleny roz. Haudek z Mirotic č. 62
(∞1860, Mirotice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOPECKÁ, Růžena – manželská dcera Mořice Kopeckého, deštníkáře ve Volyni č. 164, syna Antonína Kopeckýho, loutkoherce a deštníkáře v Přečíně č. 25 a matky Anny rodem Šoňka z Kolodějí a Františky, dcery Josefa Junga, loutkoherce z Vokoklas a matky rodem Kočkové z Kraselova
(*19.6.1890, Strakonice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOPECKÝ, Matěj Josef – manželský syn Jana Kopeckého, loutkáře z Mirotic č. 150, nyní v Nové Kdyni č. 136, manželského syna Tomáše Kopeckého, loutkáře z Mirotic č. 150 a jeho manželky Josefy rodem Dubské z Vltavotýna a Josefy, manželské dcery Josefa Lagrona, loutkáře z Malého Dřešínka č. 7 a jeho manželky Františky roz. Pflegr z Radměřic
(*14.12.1893, Nová Kdyně 136. URI:portafontium.cz)

KOPECKÁ, Růžena – manželská dcera Františka Kopeckýho, podomního obchodníka v Kostelci n/Orl č. 209, nar. 27/9 1845 v Malé Černé č. 67, okr. Kostelec n. O., manželského syna Václava Kopeckých, rolníka z Malé Černé č. 67 a choti jeho Anny rodem Kopecký z Nové Vsi č. 60 a Barbory, nar. 3/12 1853, manželské dcery † Františka Kubiasa, paprskáře z Merklovic č. 20 a manželky jeho Barbory rodem Koskový z Merklovic č. 20
(*5.10.1897, Kostelec nad Orlicí)

SOA Zámrsk, řím.-katol. f. ú. Kostelec n. Orl., N 1888–190, sign. 77-6159, f. 207.

SOA Zámrsk, řím.-katol. f. ú. Kostelec n. Orl., N 1888–190, sign. 77-6159, f. 207.

Korbel

KORBEL, Alois – střelec domobraneckého pluku č. 28 (Písek), 5. záložní setnina. Zajetí: Ruttschenkowo, gubernie Jekaterinoslaw (Dněpropetrovsk), Rusko
(*16.2.1890, Vídeň)
(∞9.2.1915)
(†2.6.1959, Třeboň)

Verlustliste ausgegeben am 7.6.1917, Nr. 587, pag. 28

Verlustliste ausgegeben am 7.6.1917, Nr. 587, pag. 28

Další dokumenty:
1/ FELDPOST

Körner

KÖRNER, Josef – štuknecht ze vsi Kudenic (Chotěnice, něm. Kuttenitz), žateckého kraje, polického panství (Poláky)
(†3.2.1810, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KÖRNER, František – měšťan v Třeboni č. 9, manžel Antonie roz. Vagner z Třeboně č. 34
(†24.5.1904, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNER, Josef – měšťan a úředník záložny v Třeboni č. 86. Oběsil se v návalu chorobného rozčilení
(†10.1.1898, Třeboň 86. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNEROVÁ, Františka – vdova po †Josefu Körnerovi, měšťanu v Třeboni č. 86, roz. Sompek z Mladošovic
(*7.11.1837, Mladošovice 2. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†17.11.1904, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNEROVÁ, Františka – manželská dcera Josefa Körnera, měšťana v Třeboni č. 86 a jeho manželky Františky rodem Sompek z Mladošovic č. 8
(∞16.2.1897 s Theodorem Antlem, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

Kostka

KOSTKA, Jan – syn Ignáce Kostky, sedláka z Plané č. 7 a Marie roz. Sadecké z Klučenic č. 29, dcery panského hajného Tomáše Sadeckého
(*1860, Klučenice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

řídící učitel obecné školy v Třeboni čís. 296/II, vdovec po †Marii rodem Celerýn z Uhřic, manželský syn Ignáce Kostky, hostinského v Lašovicích čís.- a jeho manželky Marie rodem Sadecký z Klučenic čís. 26. Narozen v Klučenicích čís. 26, okres i hejtmanství Milevsko, bydlící v Třeboni č. 75-I
(∞1912, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kotal

KOTALOVÁ, Marie – manželská dcera Martina Kotala, světem jdoucího obchodníka v bílém nádobí ze Stachů č. 63, vlastního syna Vojtěcha Kotala, obchodníka ze Stachů č. 63 a jeho manželky Františky roz. Marasnové z Jaroškova č. 67 a Marie, manželské dcery Václava Foltína, obchodníka na Staších č. 89 a jeho manželky Marie roz. Voldřichové ze Stachů
(*24.10.1867, Hůry 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kouba

KOUBA, Jan Křtitel – učitel v Pasekách č. 90, manželský syn Josefa Kouby, rolníka v Pasekách č. 28 a jeho manželky Marie rodem Bínové z Chalup č. 4, narozen v Chalupách č. 20,okres Vodňany, hejtmanství Písek
(∞18.10.1923 s Annou Reifovou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOUBA (nyní ŠRÁMEK) Karel – syn Emílie Koubové Šrámkové, majitelky houpaček v Č. Budějovicích, Budivojova ul., obývací vůz. Narozený 20/9 1931 v Č. Budějovicích
(†8.1.1933, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kovář

KOVÁŘ, Václav – manželský syn Josefa Kováře, nájemníka z Jinína č. 29, manželského syna Františka Kováře, koláře ze Zorkovic č. 1 a jeho manželky Karolíny rodem Procházka z Volyně a Anny, manželky dcery Václava Urbana, domkáře z Jinína č. 34 a jeho manželky Anny rodem Králiček z Mladějovic č. 51
(*22.11.1890, Jinín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Další dokumenty:
1/ FELDPOST

KOVÁŘOVÁ, Anna – narozená v Křišťanovicích u mlýna Blanického č. 25, manželská dcera Dominika Kováře, cestujícího obchodníka v Drahonicích č. 31 a Boženy roz. Holzseppl z Týna nad Vltavou č. 108
(∞27.12.1923 s Václavem Zahradníkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Král

KRAL, Ondřej Václav – vysoce učený páter, zasloužilý kooperátor bubovský. Dne 7. února 1749 dle žádosti své a vůle poslední pochován před samýma velkýma dveřma chrámu Páně svatého Václava bubovského na krychově
(†1749, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KRÁL, Veronika – vdova a výměnkářka z Lišova
(†9.1.1818, Božejov 4. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KRÁL, Vincenc – manželský syn Čeňka Krále, pachtýře mlýna v Hodkově č. 40, manželského syna † Václava Krále, rolníka z Hodkova č. 19 a jeho manželky Josefy roz. Hájek z Hodkova č. 40 a Anny, manželské dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5 a jeho manželky Františky roz. Langer z Vlastějovic (Hammerstadt)
(*5.3.1869, Hodkov 40. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
zástupce národního obchodního podniku v Praze č. 208-II, rodilý z Hodkova č. 40, okres Dolní Kralovice, tamže příslušný, manž. syn Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a Anny, dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5, okres Dolní Kralovice
(∞28.7.1898, Praha-Nové Město (sv. Vojtěch). URI:ahmp.cz)

KRAL von Dobra Voda, Helene – učitelka, bydlištěm v Českém Krumlově, dcera Františka Serafínského Krále z Dobré Vody, poštovního revidenta na Rudolfově a jeho manželky Anny roz. Bílé z Lišova
(*16.8.1909, Rudolfov)
(∞12.8.1939 s Rudolfem Schwetzem, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

von KRAL, Walter – učitel, šikovatel 11. roty 130. pluku pěchoty (11. Kompanie, Infanterie Regiment 130), syn Franze von Kral a jeho manželky Anny roz. Bílý, narozený 22. října 1913.
(†9.6.1940, Pignicourt (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Feldwebel Walter von Kral padl 9. června 1940, Pignicourt/Menneville, Francie. Pohřben je ve Fort de Malmaison, blok 5, řada VII, hrobové místo 287

KRÁLOVÁ, Milada Anna Vlasta – manželská dcera Čeňka Krále, obchodního zástupce národního podniku v Praze, nar. 5.3.1869 v Hodkově č. 40, okres Dolní Kralovice, tamtéž příslušného, manželského syna Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a jeho manželky Anny roz. Franclovy z Březiny č. 5 a Anny rodem Velíšek, nar. 30.9.1876 v Kutné Hoře č. 303, manželské dcery Vincence Velíška, mistra truhláře z Kutné Hory a jeho manželky Anny roz. Zvonečkovy z Kutné Hory
(*25.12.1901, Královské Vinohrady 28. URI:ahmp.cz)
(†27.6.1950, popravena ve věznici Pankrác)

Kreitner

jude

KREITNER, Paulina – dcera Karla, syna Davida Kreitnera a jeho manželky Anny z Třebechovic pod Orebem, podílníka ve firmě Kreitner & Söhne a Marie, dcery Simona B. Fürtha a jeho manželky Kathariny ze Sušice (Schüttenhofen)
(*14.10.1877, Třebechovice pod Orebem. URI:badatelna.eu)
svobodná, dcera Karla Kreitnera z Třebechovic pod Orebem (Hohenbruck, Bez. Königgrätz) a jeho manželky Marie roz. Furth
(∞3.4.1898 s Dr. Eduardem Arnsteinem, Praha. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Hradec Králové, inv. č. 518, N 1864-1949, záp. 92

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Hradec Králové, inv. č. 518, N 1864-1949, záp. 92

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A543/9 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6735a, 30. října 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A543/9 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6735a, 30. října 1939)

Transportována pod č. 536 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení X – 12.2.1942) do Terezína, odkud byla dále transportována pod č. 272 (transport 2000 osob, označení Bv – 15.10.1942) do Treblinky, kde zemřela.

Krifta

KRIFTA, Catharina – poctivá panna, dcera ctihodného Josefa Krifty, knížecího mlynáře, svobodného (nepoddaného)
(∞10.10.1775 s Karlem Zellerem, Žumberk 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KRIFTA, Josephus – mlynář v Žumberku 12
Müller und mein liebstes Pfarrkind. Requiescat in pace. (Spalt, Par:)
(†27.4.1777, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KRIFTA, Joannes – syn † Josefa Krifty, žumberského mlynáře
(∞28.10.1781 s Rosou Sperger, Žumberk 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KRIFTA, Martinus – syn † Josefa Krifty, mlynáře v Žumberku
(∞10.2.1784 s Ludmilou Weilguni, Pohorská Ves 33. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Křížek

KŘÍŽKOVÁ, Zdeňka Anna Marie – narozena v Týně nad Vltavou čís. 368, okres i hejtmanství Týn nad Vltavou, manželská dcera Jana Křížka, c. k. vrchního geometra v Třeboni čís. 106-I a jeho manželky †Anny Boženy rodem Hovora z Týna nad Vltavou čís. 214
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kubal

KUBAL, Vojtěch – manželský syn Tomáše Kubala, poklasného v Naději č. 19, syna Jakuba Kubala, rolníka z Břilic č. 36 a matky Kateřiny roz. Bubla ze Spolí a Marie, dcery Ondřeje Matějky, rolníka v Domaníně a matky Doroty roz. Řídký též z Domanína
(*6.4.1875, knížecí dvůr Naděje. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(∞28.2.1905 s Antonií Reifovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, vdovec po † Antonii Kubalové, rodem Reif z Lišova č. 199, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(II ∞17.11.1907 s Růženou Reifovou, Lišov (oddáni u sv. Štěpána v Praze na Novém Městě). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kučera

KUČERA, Adam, KUČEROVÁ, Žofie – dvojčata Jana Kučery, bažantníka v Tochovicích a jeho ženy Doroty. Jeho kmotrem byl urozený a statečný rytíř Adam Běšín z Běšin
(*1744, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KUČEROVÁ, Anna – vlastní dcera bažantníka Jana Kučery
(∞1755, Bubovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Kudlát

KUDLATA, Vojtěch – manželský syn Františka Kudlaty, chalupníka v Šipouně č. 11, syna † Matěje Kudlaty, chalupníka ze Štipouna č. 11 a jeho manželky † Terezie Kovandové ze Štipouna č. 18 a Anny, dcery † Matěje Provody, chalupníka z Čepřovic č. 17 a jeho manželky Doroty Stérové ze Cehnic
(*20.4.1860, Šipoun. URI:digi.ceskearchivy.cz)
čeledín ve Vodňanech č. 181, narozen ve Štipounu č. 11, manž. syn Františka Kudlaty, chalupníka v Štipounu č. 11 a Anny roz. Provod z Čepřovic č. 17
(∞3.4.1894 s Rozálií Vorlíčkovou, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KUDLATOVÁ, Marie – manželská dcera Vojtěcha Kudlaty, domkáře v Kuklích č. 61, obec Paseky, a jeho manželky Rozálie rodem Vorlíčkové z Kukel č. 61, narozena v Kuklích č. 61, okres a hejtmanství Písek
(*29.3.1897, Kukle)
(∞3.3.1919 s Petrem Gružewskim, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sčítací operát pro Kukly č. p. 61 (samota v blízkosti mlýna č.p. 51) z roku 1921
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Kudlata, Vojtěch majitel bytu 12.3.1860, Štipouň 3.4.1894, Paseky
2 Kudlatová, Rosalie manželka 12.4.1871, Nová Ves 3.4.1894, Paseky
3 Kudlata, František syn 27.12.1894, Kukle 27.12.1894, Paseky
4 Kudlatová, Božena dcera 28.9.1900, Kukle 28.9.1900, Paseky

Kulhánek

KADLEC KULHÁNEK, Karel – vězeň krajsk. soudu v Č. Budějovicích, ženatý s …, příslušný do Potěhů u Čáslavi. Narozený 14/1 1873 ve Šternberku, okres Vlašim
(†3.3.1937, České Budějovice (věznice krajského soudu). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lidé před soudem: Hrom aby to zapálil!
V srpnu t.r. potuloval se po Suchdole nad Luž. 53letý tulák Karel Kulhánek ze Šternberka na Moravě, 18krát již trestaný pro potulky a žebrotu, a žebral dům od domu. Nespokojil se však pouhým chlebem, poskytovaným soucitnými lidmi, a dožadoval se také masa a peněz. A když požadované nedostal, nadával a vyhrožoval zapálením. K splnění podobných vyhrůžek došlo již na venkově dosti a proto není divu, že se lidé drzého žebráka báli a zavírali se před ním. Zapálením pak zejména vyhrožoval před Marií Císařovou, Marií Jindrovou a Marií Zárubovou. Kulhánek je sešlý, bezzubý, špatně mluví a na tom založil svoji obhajobu před trest. senátem krajského soudu v Č. Budějovicích. Ulevoval si prý nadávkami „hrom aby to zapálil“. Sám zapálením však nevyhrožoval. Za účelem přesného zjištění jeho obhajoby líčení bylo odročeno a včera, kdy předvolaná svědkyně M. Císařová vyvrátila žebrákovu obhajobu, Kulhánek byl odsouzen k 1 roku těžkého žaláře a ke ztrátě volebního práva, nepodmíněně. Trest přijal a ještě pěkně poděkoval. A jak by ne, když rok má po starostech o žaludek a střechu nad hlavou! Senátu předsedal rada Ulrich, veřej. žalobcem byl stát. zást. Czerny.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 42/1936, č. 77 (30.9.1936), s. 3

Kůrka

KŮRKOVÁ, Anna – dcera Františka Kůrky, kramáře z Lešan č. 36, syna Františka Kůrky, kramáře z Oujezdce a matky Anny roz. Dvořáčková z Křížkového Kostelce a Marie, dcery Josefa Milýho, kramáře z Lešan a matky Marie roz. Berounské z Benešova
(*1887, Petrovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Lagron

LAGRON, Václav – manželský syn Celestýna Lagrona, komedianta světem jdoucího, manželského syna Jana Lagrona, komedianta z Dřešínka, osada Dobrš a jeho manželky Kateřiny roz. Dubský z Mirovic a Marie Franzové, manželské dcery Jana Franze, brusiče z Bernartic a jeho manželky Marie roz. Bambásek z Bezděřovic
(*9. března 1889, Střelské Hoštice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

LAGRONOVÁ, Marie – vdaná deštníkářka světem jdoucí. Narozená 1855 v Municích, okres Březnice
(†29.6.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lang

LANGOVÁ, Marie – manželská dcera Jiřího Langa, obchodníka v koních, bytem v Sedle č. 17, manželského syna Martina Langa, brusiče z Albrechce č. 7 a jeho manželky Marie roz. Pfleger z Jankova č. 30 a Marie, manželské dcery † Václava Vokroje, podruha ze Sedla č. 9 a jeho manželky Františky Veselý ze Sedla č. 21
(*10.10.1888, Sedlo. URI:digi.ceskearchivy.cz)

LANG, Václav – manželský syn Jiřího Langa, podruha a šlejfíře v Sedle č. 31, manželského syna Martina Langa, brusiče z Albrechce č. 7 a jeho manželky Marie roz. Pfleger z Jankova č. 30, příslušného do Albrechce a Marie, manželské dcery Václava Vokroje, podruha v Sedle č. 9 a jeho manželky roz. Veselý ze Sedla č. 21
(*30.10.1889, Sedlo. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dělník ve Lhotě Tažovické č. 22, narozený v Sedle č. 31, okres Horažďovice, hejtmanství Strakonice, manželský syn Jiřího Langa, obchodníka ve Lhotě Tažovické č. 22 a Marie roz. Vokroj ze Sedla č. 9
(∞20.4.1915, Volenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lanna

LANNA, Antonín – nemanželský syn Karolíny Lannové, katoličky, kramářky z Nové Cerekve, manželské dcery Josefa Lanny, hrnčíře z Nové Cerekve a jeho manželky Anny roz. Bičanové z Vysoké Lhoty
(*24.3.1896, Humpolec 426. URI:digi.ceskearchivy.cz)

LOUNA, Jan – nemanželský syn Karolíny Lounové, manželské dcery Josefa Louny, kramáře v Nové Cerekvi a jeho manželky Anny rodem Chotětické
(*23.5.1899, Klokoty. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lapka

LAPKA, Josef – manželský syn Františka Lapky, kováře v Ehrendorfu č. 6, manželského syna Josefa Lapky, bývalého sedláka ve Včelničce (Bienenthal) a jeho manželky † Kateřiny roz. Votočka a Ludmily, manželské dcery Ondřeje Nováka, bývalého sedláka v Mníšku (Mischek bei Platz in Böhmen) a jeho manželky † Marie roz. Šnekaus
(*20.3.1897, Ehrendorf 6 (St. Stephan, Gmünd). URI:matricula.info)
adjunkt panství ve Štáhlavech č. 1, narozen v Ehrendorfu č. 6, okr. i hejtm. Gmünd, Dolní Rakousy, manželský syn Františka Lapky, dílovedoucího v. v. ve Štáhlavech č. 169 a Ludmily roz. Novákové z Míšku č. 24
(∞13.1.1920, Praha – Vinohrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lepař

LEPAŘ, Vladimír – poručík, pilot, narozen 13. září 1890 v Plzni. Manžel Štěpánky. Zabil se následkem zřícení letadla. Převoz svolila okresní politická správa v Milevsku 28/11 1919. Pohřben v Praze na Olšanech
(† 25.11.1919, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

Leština

LEŠTINA, Vojtěch

Okresní soud v Čes. Budějovicích, odd. 8, rozhodl dne 13. července 1962 o návrhu Josefa a Marie Škardových, bytem Dobrá Voda čp. 6, aby byl jejich tchán a otec Vojtěch Leština, zast. JUDrem Janem Beranem, členem AP v Českých Budějovicích, jako opatrovníkem prohlášen za mrtvého, takto:
Soud prohlašuje Vojtěcha Leštinu, nar. 17.5.1874 ve Smržově, o. Jindřichův Hradec, syn Vojtěcha Leštiny a Anežky Leštinové, roz. Brůžkové, oddaného dne 26.5.1893 před farním úřadem církve římskokatolické v Ševětíně s Marií Leštinovou, roz. Ludvíkovou, důchodce, naposledy bytem v Rudolfově za mrtvého.
Za den jeho smrti se považuje den 31. prosince 1960.
Odůvodnění:
Z návrhu účastníků bylo zjištěno, že Vojtěch Leština odešel dne 1. června 1955 ze svého domova a od té doby je nezvěstný. Pátrání bezpečnosti bylo bezvýsledné a je pravděpodobné, že někde utonul a nebo zapadl do bahna.

Vyhlášková lhůta uplynula bevýsledně.
Za tohoto stavu věcí byl nezvěstný Vojtěch Leština podle § 7 obč. zák. prohlášen za mrtvého.
Za den smrti byl ustanoven poslední den 5leté lhůty, která uplynula od konce roku, v kterém nezvěstný podle poslední zprávy ještě žil.
Toto usnesení je podle § 313 odst. 1 o.s.ř. vykonatelný, jakmile bude v právní moci.

V Čes. Budějovicích dne 13. července 1962.

SOAT, Sbírka matrik jihočeského kraje, Římskokatolická farnost Lomnice nad Lužnicí, kniha N7 (1817-1893), volně vložený list

Letenský

2014-07-20-01: image 1 0f 1 thumb

LETENSKÝ (HRDLIČKA), Ludvík – herec, příslušný do Prahy, toho času v Třeboni. Syn pasíře Ludvíka Hrdličky (toho času v Jugoslávii) a Kateřiny Růžičkové. Manžel Marie Anny Svobodové (viz. zde).
(∞1926, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Liebl

LIEBL, František – manželský syn Jana Liebla, krejčího v Budějovicích, manželského syna Jakuba Liebla, řemenáře v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Tomek z Hoštic, okres Volyně a Anny, narozené v Budějovicích, manželské dcery Ludvíka Vladaře, továrního dělníka v Budějovicích u Anny roz. Skočdopole z Milína č. 30, okres Příbram
(*23.11.1900, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín čs. pěšího pluku č. 29, technická rota v Jindřichově Hradci, strojní zámečník z Českých Budějovic, Linecké předměstí č. 292, syn krejčího Jana Františka Liebla a Anny roz. Vladařové z Českých Budějovic, příslušný a narozený v Českých Budějovicích III-8
(†19.12.1921, Jindřichův Hradec 167/III (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIEBL, Veronika – výměnkářka, vdova po † hospodáři Matěji Lieblovi, narozená 21. prosince 1854 v Rožnově, manželská dcera Franze Hummlera a jeho manželky Marie roz. Miegl.
(†22.10.1940, Mladé 20 (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIEBL, Veronika Katharina – manželská dcera Matěje Liebl, vlastníka domu v Mladém č. 20, narozeného v Rožnově č. 15, manželského syna Matěje Liebla, majitele stavení v Mladém č. 20 a jeho manželky Veroniky roz. Hummler a Marie, narozené v Rožnově č. 7, manželské dcery Tomáše Neubauer, majitele stavení v Rožnově č. 7 a jeho manželky Kateřiny roz. Seiler ze Šindlových Dvorů č. 4
(*9.4.1909, Mladé 20. snímek není digitální)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

(∞21.3.1935, Passau)
(†1997)

Veronika Lieblová

Veronika Lieblová

Cop. 21/3 1935 v Pasově s Eichmannem – u Standesamt
Vystoupila z církve řím.katol. a je „gottgläubig“ od 21/6 1943. Das deutsche Standesamt in Prag. (Urkundenbuch Nr. 228/43) ddto 21/6 1943.

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

(podpis Adolfa Eichmanna)

(podpis Adolfa Eichmanna)

Limburský

LIMBURSKÝ, Josef – vojín 24. pluku myslivců, manželský syn Vojtěcha Limburského, familianta ve Slavětíně č. 24 a Terezie roz. Turkové z Vračkovic
(†1873, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIMBURSKÝ, s.n. – mrtvý chlapec Antonína Limburského, drnmistra z Tučap č. 51. Pochován hrobníkem na tučapském hřbitově
(†1873, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ludwig

LUDWIG, Terezie Polexina – nemanželská dcera Josefa Ludwiga, jezdce c.k. 16. dělostřelecké potahové divize, manželského syna Josefa Ludwiga, kominíka (Rauchfakgkehrer) v Rychnově, královehradecký kraj, a jeho manželky Polexiny roz. Blažek z Rychnova a Margarety, manželské dcery Rudolfa Liebi, bednářského mistra v Seftigenu, kanton Bern ve Švýcarsku, a jeho manželky Margarety roz. Bumann ze Seftigenu
(*24.6.1818, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mach

MACH, František – učitel v Třeboni, původem z Řípce
(∞29.11.1919, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

MACH, Vojtěch – manželský syn Matěje Macha, domkáře v Doudlebech č. 35, syna Jakuba Macha, rolníka z Dolní Pláně č. 10 a jeho manželky Terezie z Pořešína č. 5 a Kateřiny, dcery Matěje Talíře, výminkáře ve Střížově č. 6 a jeho manželky Terezie roz. Pavel ze Střížova č. 12
(*7.4.1882, Doudleby 35. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář v Malontech. Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Doudleb dne 17.VI.1930 propuštěna a s povolením okr. úřadu v Č. Budějovicích ddto 17.VI.1930 č. 94 převezena.
(†15.6.1930, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Maffei

MAFFEI, Emil – sedlák v Marano di Isera, okres Rovereto v Tyrolsku, tamtéž narozen, toho času válečný utečenec v Suchém Vrbném č. 6, vdovec po † Melanii roz. Festi, manželský syn Antona Maffei, hospodáře v Roveretu a Katariny roz. Dalmolin
(∞7.12.1918 s Idou Ferrari, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Maggi

de MAGGI, Johanna Terezie – vlastní dcera urozeného pána Jakuba Antonína de Maggi, schwarzenberského stavitele na Hluboké, oddána s urozeným pánem Václavem Antonínem Josefem Záhorkou, sekretářem při královské krajské hejtmanské expedici v bechyňském kraji
(∞1690, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGGI, Mariana – oddána s Šebestiánem Putscheidlem z Chvalšin
(∞1697, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGGI, Johannes – toho času obroční třeboňského panství. Oddán s urozenou paní Annou Marií Schwankovou
(∞1705, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGG, Franciscus Aloÿsius – měšťan a lékárník v Benešově
(†1760, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Malec

MALEC, Franz – manželský syn Tomáše Maltze, čtvrtláníka, syna Tomáše Maltze a jeho manželky Mariany, dcery Martina Maltze a Anny, dcery Jakuba Kudelika, čtvrtníka v Komni a jeho manželky Kateřiny, roz. Machacžek
(*16.2.1845, Komňa. URI:actapublica.eu/brno)
syn Tomáše Malca, domkáře v Komni, a jeho manželky Anny, dcery Jakuba Kudelika z Komné
(∞8.1.1873 s Annou Mikulkovou, Komňa. URI:actapublica.eu/brno)
zvěrokleštič (řezáč) z Komné, okres a hejtmanství Uherský Brod na Moravě a výměnkář tamtéž, manžel Anny roz. Mikulka z Komné
(†30.9.1903, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Malík

MALÍK, Eduard – nemanželský syn Anny Malík, svobodné dcery † Jiřího Malíka, cikána, kováře v Bosoudově (Bohosoudově, romském táboře), obec Knínice a Františky /další neznámo/
(*24.7.1859, Kněžice. URI:actapublica.eu)
cikán a řemínkář nestálého bydliště, nemanželský syn Anny Malikové, narozen 24.7.1859 v Kněžicích, okr. Jihlava na Moravě, příslušný do Kynic, okres Dačice na Moravě. Násilně uškrcen v lese u Lhotic, pohřben na hosínském farním hřbitově (více zde)
(†16.10.1920, Lhotice (les). (snímek není digitální))

Malovec

Erb Malovců z Malovic

MALOWEC, Adam – při chrámu Páně sv. Kříže dle způsobu křesťanského pohřben urozený a statečný rytíř, soused mezimostský
(†10.1.1686, Veselí nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWETZ z MALOWITZ, Jan – urozený pán
(∞1711, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWCZOWA, Máří Magdaléna – urozená paní, rozená slečna Obitecká z Obitec, paní na Tučapech. Usnula po porodu děťátka nedošlého a mrtvého v životě, maje věku svého 39 let. Pochována v Tučapech u svatého Jakuba.
(†1735, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWECZ z MALOWITZ, Jan Kryštof – vysoce urozený pán, pán na Tučapech
(†1754, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWCZE z MALOWITZ, Máří Magdaléna Kateřina Markéta – dcera vysoce urozeného pána Františka Ernesta Malovce z Malovec, pána na Tučapech a Maxmiliány rozené Říkovské z Dobršic
(*1757, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWETZ z MALOWETZ, Johana Marie Ludmila – dcera vysoce urozeného pána Františka Malovce z Malovec, pána na Tučapech a Maxmiliány rozené Říkovské z Dobršic
(*1758, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Manazeder

SCHRAMM [MANAZEDER], Maria – nemanželská dcera Anny Schramm, dělnice z Venusbergu, nemanželské dcery Kateřiny Schramm (více nemůže být sděleno)
(*19.11.1867, Venusberg (Traismauer). URI:matricula-online.eu)
NB Die Eltern des Kindes Franz Manazeder u. Anna Schramm haben sich laut beigebrachten Trauunsschein der Pfarre Böhmkirchen ddto 5. Dez. 878 daselbst am 20 Febr. 1871 verehelicht u. auf Grund dessen gescheh am 6. dezemb. 878 die Legitimation des Kindes
STIXOVÁ, Marie – žena Jana Stixe, dělníka v Kaplici, rozená Manauder [Manazder]. Narozená 19.XI.1867 v Traisenmauer D.Rak.
(†17.12.1935, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mandelíček

(MANDELÍČEK) DLOUHÝ, František Xaverský – nemanželský syn Jana, vlastního syna Matěje Mandelíčka, kramáře z Chlumce č. 12 a Anny, dcery Josefa Dlouhýho, kramáře z Benice a jeho manželky Lidmily Hlubocký z Moravce z panství neb statku hezovického (?)
(*14.5.1798, Drahotěšice 19. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Jan – nádeník v Adamově č. 61, narozen v Ledenicích č. 37, nemanželský syn Marie, vdovy po † Antonínu Zahradníkovi, kramáři v Bludově č. 9, dcery Josefa Mandelíčka, knihaře z Ledenic a Anny roz. Bušta z Dolní Lukavice č. 31
(∞19.1.1899 s Julií Wolfovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Josef – čeledín v Jindřichově Hradci č. 173/II, narozen ve Světlé č. 12, okres a hejtmanství Ledeč, manželský syn Františka Mandelíčka, čeledína ve dvoře světelském a jeho manželky Kateřiny, manželské dcery Josefa Heřmanskýho, kožešníka ve Vrbici č. 18, okres Habry, hejtmanství Čáslav
(∞16.8.1909 s Annou Šelepovou, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel Mandelíček
MANDELÍČEK, Karel – dělník, zatčen 19.12.1942 za sabotáže u odbojové skupiny „ŠKODA“. V Osvětimi vězeň č. 10822/1943, holič (Friseur)
(*12.2.1920, Jindřichův Hradec. (matrika není digitální))
(†25.2.1943, Auschwitz. URI:base.auschwitz.org)

Mára

MÁRA, Marie – manželská dcera otce Františka Máry, císařského havíře a syna Jakuba Máry, podruha ze Zvíkova, panství třeboňské, a matky Anny roz. Katrové, dcery chalupníkovy ze Dvorce, panství třeboňského, matky Evy, dcery Matěje Zachara, podruha z Hůr, panství hlubockého čp. 7 a matky Veroniky rozené Jankové, dcery chalupníkovy z Hůr čp. 18, panství hlubockého
(*29.6.1824, Hůry 1. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Marek

MARKOVÁ, Kateřina – domkářka ve Chvaleticích č. 38, žena Františka roz. Žemlička. Naroz. 1871 ve Chvaleticích, okr. Vodňany
(†15.11.1938, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Srážka vlaků. V úterý krátce před 7. hod. ranní srazil se mezi stanicí Chvalešovice a zastávkou Lhota pod horami na trati Číčenice – Týn n. Vlt. motorový vlak č. 5001 jedoucí z Číčenic s nákladním vlakem č. 5099 jedoucím z Týna n. Vlt. Následky srážky byly těžké. Motorový vůz byl i s přívěsným vozem sražen s kolejí a byl tlačen lokomotivou nákladního vlaku téměř 130 m po pražcích. Vozy motorového vlaku byly rozbity, lidé v panice vyskakovali a mnoho jich bylo raněno střepinami skla. Deset osob bylo zraněno vážně. Všichni byli převezeni do nemocnice v Č. Budějovicích, kde brzy po převozu podlehla zraněním Kateřina Marková z Chvaletic u Vodňan, která jela k příbuzným na křtiny. Nedojela, potkala ji smrt. Neštěstí se stalo tím, že oba vlaky měly křižovati ve Chvalešovicích. Na trati nejsou ve staničkách žádní výpravčí a doprava jest řízena z Číčenic. Tady dostal vlakvedoucí motorového vlaku 37letý Josef Schömer z Č. Budějovic, Denisova ul., rozkaz ke křižování ve Chvalešovicích, kde však z neznámé příčiny dal rozkaz k další jízdě, která skončila tak špatně. Vlakový personál vyvázl téměř bez zranění. Řidič motorového vlaku zachránil se před jistou smrtí seskočením s vlaku, který již nemohl zastaviti.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 44/1938, č. 90 (19.11.1938), s. 3

Maroušek

MAROUSEK, Václav – mlynář v Německé Olešné č. 43, narozen v Žirovnici, okres Počátky, hejtmanství Kamenice nad Lipou, manželský syn † Václava Marouska, koláře v Žirovnici č. 129 a jeho ženy † Rozálie rodem Stejskal z Nemajova
(∞8.2.1910, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Martínek

MARTÍNEK, Vincenc

Narodil jsem se v Oseku r. 1895. vychodiv školy obecné a měšťanské, následkem smrti svého otce ostal jsem hospodařiti s matkou na chalupě č.p. 18., následkem světové války v r. 1914. byl jsem v r. 1915. povolán k odvodu a odveden, ve 3 nedělích jsem nastoupil jsem vojenskou službu v Benešově u 102. pěšího pluku. Odtud jsem odjel 5. června 1915. na frontu ruskou, tam byv raněn 6. srpna 1915. dán do nemocnice v Uhrách, po 4. nedělích jsem byl poslán spátky k pluku t.č. do Bekes-čáby. Tam jsem byl v Reconvalescentu až do konce roku 1915. Na to 5. ledna r. 1916. Jel jsem znovu do pole a to na Itálie, kdež jsem bojoval až do 27. října 1918. Tam byv zajat, zavezen jsem byl do Avezána v Itálie, tam jsem prodělal a zažil krušné chvíle zajatce. Tam jsem byl až do konce r. 1918., pak nás převezli do Foligna kde jsem nastoupil k vojsku Československému a přidělen jsem byl 31. prap.
Tam jsem byl až do května r. 1919, na to nás poslali do Čech na německé hranice za Frýdland. Odtud jsem byl sproštěn na neurčito. Byl jsem doma 2. dni byl jsem znova povolán do Benešova a znovu jsem odjel na Slovensko proti bolševikům, kdeš jsem sloužil aš do 15. září 1919. byvše propuštěn. V roce 1920 jsem se oženil k Stejskalovům, v r. 1923. byl jsem zvolen za člena poradního zboru parc. dvora Jenšovic. V roce 1924. byl jsem zvolen za 1. radního.
Zdroj: SOkA v Písku, Pamětní kniha obce Níkovic

MARTÍNKOVÁ, Marie – narozena ve Slaném č. 164, okres i hejtmanství Slané, manželská dcera †Ludvíka Martínka, stavitele v Slaném, později v Třeboni č. 4-I, a jeho manželky Kateřiny rodem Brunn z Plzně č. -, náboženství římsko-katolického
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mašek

MASSIK, Václav – noční hlídač na oseleckém zámku
(∞1756, Kotouň. URI:portafontium.cz)

MAŠKOVÁ, Rozina – vdova po Janu Maškovi, polním mistru
(†1820, Čečkov-Březnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MAŠEK, Karel – desátník čs. pol. dělostř. pluku č. 121/II v Č. Budějovicích, dělostř. kasárna, narozen v Kněžských Dvorech, Suchomel č. 12, okres i hejtm. Č. Budějovice, manž. syn Václava Maška, dělníka v mlýně Suchomelu v Kněžských Dvorech č. 12 a Marie rod. Novotný z Kolného č. 6, nábož. římsko-katolického
(∞6.5.1919 s Terezií Bohoňkovou, Libníč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matějka

MATEJKA, Karel – důstojný pán, velezasloužilý farář v Těchonicích, hejtmanství Klatovy. Zemřel ve věku 37 let na tuberkulózu.
(†30.4.1881, Bednárec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MATĚJKA, Matěj – manželský syn Václava Matějky, nádeníka z Jaroslavic č. 16, syna Matěje Matějky, nádeníka z Hroznějovic č. 14 a jeho manželky Marie rozené Frolíkové z Hroznějovic č. 20 a Anny, dcery Václava Fošenbaura, nádeníka z Jaroslavic č. 8 a jeho manželky Marie rozené Kořínkové ze Svínů u Veselí č. 9
(*11.2.1885, Jaroslavice 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nádeník v Hroznějovicích č. 36, manželský syn Václava Matějky, nádeníka z Jaroslavic č. 16 a jeho manželky Anny, dcery Václava Fošenbaura, nádeníka z Jaroslavic č. 8
(∞10.2.1914 s Veronikou Čiperovou, Žimutice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Krajský soud v Č. Budějovicích prohlásil právoplatným usnesením ze dne 28./8. resp. 15/9. 1924. č T688/23 manželství toto za rozloučené – ježto manžel (Matěj Matějka byl prohlášen za mrtva. Den 22. května 1917 jest považovati za onen den, jehož pohřešovaný nepřežil. Výnos zemské správy politické v Praze ze dne 17./9. 1924. č. 394.701./ 1/B 5576

MATĚJKOVÁ, Marie – z Bitětic č. 2, okres. soud i okres. úřad Pelhřimov, narozena v Bitěticích č. 2, manželská dcera † Františka Matějky, zeměděl. dělníka v Bitěticích č. 2 a Terezie rodem Nemravové z Biliny č. 21, okres Duchcov (Dux)
(†10.1.1942, zádušní les u Milotiček. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matourek

MATOUREK, Jakub – ponocný v Olešnici č. 44, manžel Marie rodem Mlčákové z Třeboně, ženatý 45 roků 6 měsíců
(†25.7.1895, Olešnice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MATOURKOVÁ, Marie – vdova po Jakubu Matourkovi, ponocném z Olešnice, rodem Mlčáková z Třeboně
(†3.5.1903, Olešnice 76. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matoušek

matousek-01

MATAUSCHEK von BENNDORF, Joseph, rytíř – c.k. polní maršál, poručík v penzi, vdovec
(*23.8.1776, Košice, Uhersko)
(∞22.5.1804 s Elisabeth Mutz von Waldau)
(†22.10.1863, Wien XVIII – Pötzleinsdorf 55. URI:matricula.info))

Syn velitele dělostřelecké posádky Karla Matauschka, který chtěl ze syna vychovat vzdělaného důstojníka dělostřelectva. Mladý Josef nastoupil do školy 1. polního dělostřeleckého pluku v Praze, ale po vypuknutí války s Francií vstoupil proti vůli svého otce 8. července 1793 do řadové armády, k 54. pěšímu pluku říšského hraběte Callenberga (později pluk hraběte Froon). Svou pílí a horlivostí se stal brzy plukovním kadetem. Matauschek byl přidělen ke 3. praporu, z počátku roku 1794 odvelenému do pevnosti v belgických Yprách, s osádkou čtyř a půl tisíce vojáků, municí na dvacet dnů obležení a sto deseti kanóny, vesměs malé ráže. Francouzské obléhání začalo 1. června 1794 a přesile pod Moreauovým velením v počtu dvaceti tisíc mužů se posádka pevnosti vzdala po více než dvou týdnech bojů, přičemž pevnost byla denně ostřelována pěti stovkami francouzských střel. Důstojníci v počtu 35 mužů, vesměs z Rakouska, Pruska, Bavorska nebo Württemberska, byli zajati a eskortováni do francouzského vnitrozemí, do burgundského města Mâcon, kde měli být všichni v jednom dni na popravišti sťati gilotinou. První obětí kata byl plukovní duchovní, kapucín. Poprava se však zastavila, když se k popravišti dostala zpráva o smrti bratří Robespierrových a dalších čelních stoupenců tyranie. 17 přeživších důstojníků se pod eskortou vydalo do kostela nebo do města, s nimi také již praporčík Matauschek, který popravě zázrakem unikl. Díky Matauschkovým znalostem francouzštiny se v noci 26. dubna 1795 dali na útěk, překonali francouzskou hranici a přes Švýcarsko se dostali k pozicím císařské armády na Horním Rýně. Arcivévoda Karel laskavě zachráněné vojáky přijal, pohostil a každému z nich vyplatil 300 zlatých k vystrojení.
V polním tažení v roce 1796 působil u pluku, podřízenému skupině generála ozbrojených sil Wartenslebena, který byl umístěn nedaleko Benndorfu (Bendorf, Porýní – Falc, JV od Neuwiedu). Během neústupných bojů byl dvakrát těžce seknut šavlí do hlavy a ze zranění se léčil v klášteře Kremsmünster, spolu s dalšími sem dopravenými důstojníky. Do hodnosti nadporučíka byl povýšen 16. března 1799, v tomto roce se jeho pluk nacházel v oblasti Švýcarska, kde čelil francouzským vojskům. Právě tam se účastnil bojů o pevnost Wasen (Wasen im Emmental, Švýcarsko) a jako jeden z prvních se svou setninou uskutečnil přepad u Luciensteige. V dalších dnech během pokračujících bojů na ústupu přes Chiamat, Disentis, Ilanz na Chur byl Matauschek postřelen do levé nohy, což mu znemožnilo další účast v bojích. Po lunevillském míru se jeho pluk přemístil do Chebu, krátce na to se oženil s Alžbětou baronkou Mülz von Waldau, ale již 20. října 1805 stál při nešťastné kapitulaci města Ulmu. 15. února 1809 byl povýšen do hodnosti kapitána a v tomto roce stanul v bitvách u Thannu, Landshutu, Eckmühlu, Řezna, Lambachu a Ebelsbergu. Také odolal uprostřed praporu svého pluku, který se Napoleonova železná jízda marně snažila prolomit. Konečně u Wagramu, kde nebyl dostatek rakouského velení, protože kapitáni a důstojnický sbor veskrze padl již dříve, velel kapitán Matauschek vlastnímu pluku. V této bitvě přišel o koně a byl zasažen bajonetem do stehna a kulí z muškety do pravého ramene. V polním tažení roku 1813 velel 2. praporu svého pluku v bitvě u Chlumce 30. srpna 1813. Během útoku na bajonety vlastnoručně ukořistil nepřátelskou zástavu a zajal 7 důstojníků a 107 mužů, za což byl velitelem tažení hrabětem Hieronymem von Colloredo před celým armádním sborem pochválen a jeho plukovní zástava byla hrabětem vlastnoručně dekorována stuhami z kořistní nepřátelské zástavy.
Po obsazení Paříže se Matauschek stal vojenským místodržícím v Mâconu – tamtéž, kde měl být před dvaceti lety popraven a kde meškal po dobu více než jednoho roku v zajetí.
V roce 1824 byl povýšen do hodnosti majora a byl mu udělen dědičný šlechtický stav s přídomkem von Bendorf. Od následujícího roku velel praporu granátníků, elitní pěchoty, v roce 1831 povýšil do hodnosti podplukovníka. Se svým praporem byl odvelen v létě 1835 do Teplic, aby dohlížel na setkání panovníků Rakouska, Pruska, Ruska a Saska. Mimo jiné zde zastával funkci vojenského místodržícího a neušel pozornosti polního podmaršálka hraběte Clam-Martinic, prvního pobočníka Jeho Veličenstva císaře. Tak byl jmenován již v roce 1836 vojenským místodržícím Vídně a za zásluhy obdržel v roce 1842 diplom rakouského rytířského stavu. Další rok byl císařským patentem jmenován generálmajorem.
Polní podmaršálek, rytíř Josef Matauschek von Bendorf vyslovil před smrtí přání, aby jeho tělo po smrti neviděl nikdo ze známých. Zemřel bez utrpení, po obdržení svátosti umírajícího ve čtvrtek 22. října 1865 v 16:30 ve vídeňském okrsku Pötzleinsdorf, pohřben byl následujícího dne na hřbitově nedaleko Schönbrunnu ve vídeňské části Hietzing. Zanechal po sobě více dětí, z nichž někteří synové sloužili také u císařsko-královské armády v důstojnických pozicích.

Zdroje:
von WURZBACH, Constant: Biographisches Lexicon des Kaiserthums Österreich, sv. 17, Wien, tisk k. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1867, s. 95–98.
STREFFLEUR, V.: Österreichische militärische Zeitschrift, Wien, nákladem a tiskem Carl Gerold’s Sohn, 1864, s. 25 – 32.

(August Sedláček, databáze)

B02D___________0M1KN31845P

B02D___________0M1KN31847P

MATOUŠKOVÁ, Leokadie
viz. GAŇK

Mattoni

Erb von Mattoni, udělený 1890

MATTONI, Leo Friedrich Karl – manželský syn Heinricha Kaspara Mattoni, měšťana a kupce v Karlových Varech, tamtéž narozeného, syna Karla Mattoni, měšťana a obecního rady v Karlových Varech a jeho manželky Marie Theresie roz. Voigt z Karlových Varů a Wilhelminy Theresie Rosy, dcery Johana Petra Knolla, měšťana a obchodníka v Karlových Varech čp. 24 a jeho manželky Marie roz. Roscher z Karlových Varů
(*12.11.1862, Karlovy Vary 370. URI:portafontium.eu)
(†31.1.1940, Karlovy Vary)

MATTONI, Heinrich Adolf Karl Andreas – manželský syn Lea, šlechtice von Mattoni, továrníka v Karlových Varech, narozeného tamtéž, manželského syna Friedricha, šlechtice von Mattoni, statkáře ve Stružné (Gießhübl-Puchstein) 50 a jeho manželky Wilhelminy roz. Knoll z Karlových Varů a Berty roz. Knoll, narozené v Rybářích (Fischern), dcery Adolfa Knolla, majitele továrny v Rybářích a jeho manželky Marie Anny roz. Knoll z Karlových Varů
(*17.11.1895, Karlovy Vary 716. URI:portafontium.eu)

Jindřich Matoni je narozen 17. listopadu 1895 v Karlových Varech, tam příslušný, posledně bytem v Jindřichově Hradci čís. 118/II, syn Leo Matoniho a Berty, rozené Matoniové, ženatý s Johannou, rozenou Tellerovou, povoláním obchodník, čtení a psaní znalý, římskokatolického vyznání, národnosti německé, říšskoněmecký státní příslušník, nebyl trestaný.
Jindřich Matoni přišel do Jindřichova Hradce dne 1. října 1941 z Prahy, Berlínská ulice čís. 5/VI, již jako říšskoněmecký státní příslušníks pověřením, aby jako nacistický důvěrník převzal vedení podniku pro výrobu ovocných vín a šťáv firmy M. Schultz v Jindřichově Hradci, kterýžto podnik byl v té době arisován a jeho majitel, izraelita M. Schultz, uvězněn v koncentračním táboře, odkud se nevrátil. Jindřich Matoni nezavinil sám smrt izraelity M. Schultze v koncentračním táboře. Úvodem, jak se do podniku dostal, chci jen naznačiti, že v nacistických kruzích požíval naprosté důvěry, bylo-li mu vedení podniku svěřeno. Té si patrně získal členstvím v těchto nacistických složkách, organisacích a oddílech v době okupace; Jindřich Matoni byl totiž členem NSDAP. Členem SS-oddílu. Členem Technische-Nothilfe a NSKK.
Svědci Jaroslav Kučera, František Brož, Josef Koranda a Karel Písař popisují ho jako charakterního Němce, který prý nedělal rozdílu mezi Čechem a Němcem v době německé okupace, měřil všem stejně jak se lidově říká, nevnucoval německou řeč zaměstnancům, jak Češi, tak i Němci za jeho vedení požívali v podniku stejná práva, nezrušil závazky s českými peněžními ústavy a pojišťovnami a v prospěch všech zaměstnanců podniku, Čechů a Němců, založil úrazovou pojistku, s rovnými výhodami pro obě národnosti. Do politické činnosti v Jindřichově Hradci prý nezasahoval.
V revolučních květnových dnech uprchl Jindřich Matoni z Jindřichova Hradce a jeho nynější pobyt neznámý.

V Jindřichově Hradci, 10. dubna 1947.

Zdroj: SOA v Třeboni, fond Mimořádný lidový soud České Budějovice, vyšetřovací spis 249/47

Reklama Mattoniho kyselky, 1925

Reklama Mattoniho kyselky, 1925

Melis

MELISOVÁ, provd. Holzäpflová, Marie – manželská dcera Františka Melise, kramáře v Drahonicích, okr. Vodňany, syna Josefa Melise, podruha z Dobronic, okr. Bechyně a jeho manželky Anny roz. Bártovy z Dobronic a Marie, dcery Matěje Koníře, kramáře z Drahonic a jeho manželky Františky roz. Hlínské
(*6.5.1864, Horní Římov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mensch

MENCH, Antonín

Léta 1734 bil v městě Českých Budějovicích Antonín Mench knoflíkář to jest řemeslník který tkaný knoflíky k šatům dělá, a dělal knoflíky pro mou potřebu. Přímění to dává že jest z německejch krajin nebo jeho předkové odtad do Budějovic přišly, kdy a odkud, to posavade nevím.

SVĚTECKÝ, Petr Kašpar. SOAT, Rukopis A 22/1 – Historische Nachrichten I., 1759, pag. 306

Michal

MÍCHAL, František – veledůstojný pán, tajemník střídníctví třeboňského a děkan v Lišově, manželský syn Františka Míchala, rolníka v Kloubu č. 2 a Anny roz. Klíma z Kloubu č. 20
(†27.7.1902, Lišov č. 171. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MICHAL, Friedrich – bývalý vlakvedoucí (Lokomotivsführer) na k.k. Kaisef Franz Josef-Orientbahn v Konstantinopoli (Istanbul) a Adrianopoli (Edirne), ženatý od 17 let s Terezií roz. Hoffener, narozený ve Schweinfurth, Bavorsko
(†28.5.1909, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mikulka

MIKULKOVÁ, Anna – manželská dcera Josefa Mikulky, domkáře v Komně, manželského syna † Jana Mikulky a jeho manželky Anny roz. Jurka z Komni a Anny, dcery Tomáše Mikulky, čtvrtníka z Komni a jeho manželky Rozálie roz. Nawratil z Komni
(*28.2.1853, Komňa. URI:actapublica.eu/brno)
manželská dcera Josefa Mikulky, domkáře v Komni a jeho manželky Anny, dcery Tomáše Mikulky z Komně
(∞8.1.1873 s Františkem Malcem, Komňa. URI:actapublica.eu/brno)
(†22.3.1928)

Milian

MILIANOVÁ, Anna – vdova po Josefu Miliánu, obuvníku, hlásná na věži děkanského chrámu Páně, manželská dcera zemř. Pavla Peřiny, domkáře v Polné č. 33
(†4.8.1863 15:30, Polná 1. URI:actapublica.eu)

Dle umrlčí cedule C. 132 pd 5. srpna 1863 se zabila. Když dne 4. srpna děkanský dům a kostel s věží v tom největším ohni byly a Anna Milianova co hlásná více dolu utéci nemohla, odzvonivší si umíráčkem, po provazu dolu se spustivší a na zem padnuvší se zabila. Pochována od Ignáce Kunce, děkana 7. srpna 1863.