Archiv pro štítek: Rudolfov

Daublebský ze Sternecku

Erb Daublebských ze Sternecku

DOUBLEBSKÝ ze STERNECKU, Vojtěch – revírník panství budějovického v Olešnici č. 1, manžel Marie roz. Pokorných z Rudolfova, Velkých Hor č. 21
(†1880, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DAUBLEBSKÝ-STERNECK, Bedřich Martin – manželský syn Eduarda Doublebského ze Sternecku, hostinského v Budějovicích, narozeného v Českém Vrbnu č. 18, manželského syna Jana Daublebskýho ze Sternecku, majitele usedlosti v Českém Vrbnu č. 18 a jeho manželky Barbory roz. Nedvědové v Lochovicích a Julie, manželské dcery Ludvíka Čáhy, mistra řeznického v Budějovicích a jeho manželky Kateřiny roz. Cába v Zahájí

Dle výnosu zemského úřadu v Praze ze dne 5. srpna 1939 č. 1737/odd. 9 r. 1939, schválil vrchnoporučenský okresní soud v Čes. Budějovicích usnesením ze dne 31.7.1939, číc. NcI599/39-3 adopci zde zapsaného dítěte Františkou Holanskou, majitelkou hospodářství v Čes. Budějovicích, Staroměstská ul. č. 19 a potvrdil smlouvu adopční ve smyslu zákona ze dne 28.III.1928 č. 56 Sb. z. a n. Následkem této adopce má adoptovaný v budoucnosti užívati příjmení Daublebský-Čáha.

(*1904, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
inženýr, manželský syn † Eduarda Daublebského-Sternecka, kupce v Českých Budějovicích a Julie roz. Čáhové
(∞1932, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Holzäpfel

HOLZÄPFEL, Václav – manželský syn Jana Holzäpfel, kramáře, syna Martina Holzäpfla, měšťana a kramáře z Veselí a jeho manželky Kateřiny roz. Fialový z Jistebnice a Alžběty, dcery † Václava Indry, kramáře z Dolního Římova a jeho manželky Kateřiny roz. Černý též odtud
(*7.9.1819, Horní Římov 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)

1835 – Josef HOLZEPL z Mirovic vyšetřován magistrátem města Lišova pro nedovolený prodej břitev na jarmarcích
(SOkA České Budějovice, Archiv města Lišov, karton 53, inv.č. 1873, sign. IV/3 43)

HOLZÄPFEL, Lukáš – obchodník s nádobím v Budějovicích
(†8.1.1901, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZEPL, Karel – hudebník v Adamově, narozen v Majdaleně č. 22, syn Karla Holzepla, kramáře v Křtěnově a Rozálie roz. Kloc z Počátek
(∞9.1.1899 s Marií Musilovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Marie – vdova po Lukáši Holzäpfelovi, roz. Melisová
(∞11.8.1901, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Marie – manželská dcera Lukáše Holzäpfla, kramáře z Mirovic č. 47, syna † Jana, kramáře tamtéž a jeho manželky Marie roz. Boukal z Nakvasovic (Horní Nakvasovice) a Apolonie, dcery Josefa Puchlera, klempíře z Ledenic a jeho manželky Marie roz. Musil
(*22.3.1881, Mirovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞29.9.1901 s Vojtěchem Pickem, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Jan – kočující kramář, příslušný do Mirovic, okres Mirovice, hejtmanství Písek, narozen v Pašnovicích č. 31, okres Trhové Sviny, hejtmanství České Budějovice, manželský syn Jana Holzäpfla, potulného kramáře z Mirovic a jeho manželky Anny rozené Vladykovy z Bavorova, katolického náboženství
(∞20.8.1903 s Františkou Březovskou, Chelčice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dle křestního listu od farního úřadu ve Střížově ze dne 25. srpna 1901 č. 250 narodil se ženich dne 28. srpna 1876 v Pašnovicích. Prominutí překážky II. stupně pokrevenství od bisk. Ordinariatu v Č. Budějovicích ze dne 20. července 1903 č. 6004. Totéž od c.k. místodržitelství v Praze ze dne 21. července 1903 č. 156 292.

HOLZAPFEL, Antonín – manželský syn Jana Holzapfela, kramáře v Mirovicích, syna † Jana Holzapfela, kramáře v Mirovicích a jeho manželky Marie rozené Boukal z Nekvasovic u Vlachova Březí a Anny, dcery Františka Vladyky, nájemníka v Bavorově a jeho manželky Marie rozené Fialové z Bavorova
(*18.11.1884, Hůry, hospoda „Na Vinici“ řečená. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†14.4.1885, farnost Volyně)

HOLCÄPFEL, Václav – brusič bez bydliště na cestách, manžel Alžběty roz. Habich. Narozen v Tálíně č. 45. Byt v Mirovicích
(†6.3.1925, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLCEPLOVÁ, Kateřina – manželka Jana Holcepla, trhovce v Temelíně, rodem Fiala, nar. 23.10.1856 v Lipí
(†3.4.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZEPL Bohuslav Bohumil – manželský syn Bohumila Holzepla, trhovce v Temelíně a matky Josefy rodem Rangl. Narozený 16.8.1915 ve Zlivi, okr. Hluboká n. V.
(†8.12.1933, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Král

KRAL, Ondřej Václav – vysoce učený páter, zasloužilý kooperátor bubovský. Dne 7. února 1749 dle žádosti své a vůle poslední pochován před samýma velkýma dveřma chrámu Páně svatého Václava bubovského na krychově
(†1749, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KRÁL, Veronika – vdova a výměnkářka z Lišova
(†9.1.1818, Božejov 4. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KRÁL, Vincenc – manželský syn Čeňka Krále, pachtýře mlýna v Hodkově č. 40, manželského syna † Václava Krále, rolníka z Hodkova č. 19 a jeho manželky Josefy roz. Hájek z Hodkova č. 40 a Anny, manželské dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5 a jeho manželky Františky roz. Langer z Vlastějovic (Hammerstadt)
(*5.3.1869, Hodkov 40. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
zástupce národního obchodního podniku v Praze č. 208-II, rodilý z Hodkova č. 40, okres Dolní Kralovice, tamže příslušný, manž. syn Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a Anny, dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5, okres Dolní Kralovice
(∞28.7.1898, Praha-Nové Město (sv. Vojtěch). URI:ahmp.cz)

KRAL von Dobra Voda, Helene – učitelka, bydlištěm v Českém Krumlově, dcera Františka Serafínského Krále z Dobré Vody, poštovního revidenta na Rudolfově a jeho manželky Anny roz. Bílé z Lišova
(*16.8.1909, Rudolfov)
(∞12.8.1939 s Rudolfem Schwetzem, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

von KRAL, Walter – učitel, šikovatel 11. roty 130. pluku pěchoty (11. Kompanie, Infanterie Regiment 130), syn Franze von Kral a jeho manželky Anny roz. Bílý, narozený 22. října 1913.
(†9.6.1940, Pignicourt (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Feldwebel Walter von Kral padl 9. června 1940, Pignicourt/Menneville, Francie. Pohřben je ve Fort de Malmaison, blok 5, řada VII, hrobové místo 287

KRÁLOVÁ, Milada Anna Vlasta – manželská dcera Čeňka Krále, obchodního zástupce národního podniku v Praze, nar. 5.3.1869 v Hodkově č. 40, okres Dolní Kralovice, tamtéž příslušného, manželského syna Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a jeho manželky Anny roz. Franclovy z Březiny č. 5 a Anny rodem Velíšek, nar. 30.9.1876 v Kutné Hoře č. 303, manželské dcery Vincence Velíška, mistra truhláře z Kutné Hory a jeho manželky Anny roz. Zvonečkovy z Kutné Hory
(*25.12.1901, Královské Vinohrady 28. URI:ahmp.cz)
(†27.6.1950, popravena ve věznici Pankrác)

Leština

LEŠTINA, Vojtěch

Okresní soud v Čes. Budějovicích, odd. 8, rozhodl dne 13. července 1962 o návrhu Josefa a Marie Škardových, bytem Dobrá Voda čp. 6, aby byl jejich tchán a otec Vojtěch Leština, zast. JUDrem Janem Beranem, členem AP v Českých Budějovicích, jako opatrovníkem prohlášen za mrtvého, takto:
Soud prohlašuje Vojtěcha Leštinu, nar. 17.5.1874 ve Smržově, o. Jindřichův Hradec, syn Vojtěcha Leštiny a Anežky Leštinové, roz. Brůžkové, oddaného dne 26.5.1893 před farním úřadem církve římskokatolické v Ševětíně s Marií Leštinovou, roz. Ludvíkovou, důchodce, naposledy bytem v Rudolfově za mrtvého.
Za den jeho smrti se považuje den 31. prosince 1960.
Odůvodnění:
Z návrhu účastníků bylo zjištěno, že Vojtěch Leština odešel dne 1. června 1955 ze svého domova a od té doby je nezvěstný. Pátrání bezpečnosti bylo bezvýsledné a je pravděpodobné, že někde utonul a nebo zapadl do bahna.

Vyhlášková lhůta uplynula bevýsledně.
Za tohoto stavu věcí byl nezvěstný Vojtěch Leština podle § 7 obč. zák. prohlášen za mrtvého.
Za den smrti byl ustanoven poslední den 5leté lhůty, která uplynula od konce roku, v kterém nezvěstný podle poslední zprávy ještě žil.
Toto usnesení je podle § 313 odst. 1 o.s.ř. vykonatelný, jakmile bude v právní moci.

V Čes. Budějovicích dne 13. července 1962.

SOAT, Sbírka matrik jihočeského kraje, Římskokatolická farnost Lomnice nad Lužnicí, kniha N7 (1817-1893), volně vložený list

Mandelíček

(MANDELÍČEK) DLOUHÝ, František Xaverský – nemanželský syn Jana, vlastního syna Matěje Mandelíčka, kramáře z Chlumce č. 12 a Anny, dcery Josefa Dlouhýho, kramáře z Benice a jeho manželky Lidmily Hlubocký z Moravce z panství neb statku hezovického (?)
(*14.5.1798, Drahotěšice 19. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Jan – nádeník v Adamově č. 61, narozen v Ledenicích č. 37, nemanželský syn Marie, vdovy po † Antonínu Zahradníkovi, kramáři v Bludově č. 9, dcery Josefa Mandelíčka, knihaře z Ledenic a Anny roz. Bušta z Dolní Lukavice č. 31
(∞19.1.1899 s Julií Wolfovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Josef – čeledín v Jindřichově Hradci č. 173/II, narozen ve Světlé č. 12, okres a hejtmanství Ledeč, manželský syn Františka Mandelíčka, čeledína ve dvoře světelském a jeho manželky Kateřiny, manželské dcery Josefa Heřmanskýho, kožešníka ve Vrbici č. 18, okres Habry, hejtmanství Čáslav
(∞16.8.1909 s Annou Šelepovou, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel Mandelíček
MANDELÍČEK, Karel – dělník, zatčen 19.12.1942 za sabotáže u odbojové skupiny „ŠKODA“. V Osvětimi vězeň č. 10822/1943, holič (Friseur)
(*12.2.1920, Jindřichův Hradec. (matrika není digitální))
(†25.2.1943, Auschwitz. URI:base.auschwitz.org)

Špindl

SSPINDL, Dorota – dítě Blažeje Špindla, pohodlného z Mezné
(*1743, Mezná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SSPINDLOVÁ, Alžběta – pohodná ze samoty blíž Mezné, z bolesti porodu, maje věku svého 32 léta
(†1745, Mezná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SSPINDL, Václav – syn Blažeje Špindla, pohodnýho, maje okolo 17 let, umříc náhle
(†1749, Mezná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pohodnice, Mezná. Františkovo vojenské mapování, 1836–1852, list O-14-IV

Pohodnice, Mezná. Františkovo vojenské mapování, 1836–1852, list O-14-IV

ŠPINDLOVÁ, Marie – manželská dcera drnomistra Josefa Špindla z Rovné č. 29, syna Jana Špindla, drnomistra tamtéž a jeho manželky Kateřiny roz. Turkové z Nové Vsi u Hluboké a Alžběty, dcery Jana Dřevo, drnomistra ze Zelče č. 60 a jeho manželky Anny, dcery Špindlera, drnomistra z Netolic
(*27.1.1915, Rovenka. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞31.5.1915 s Lukášem Brucknerem, Rudolfov. (matrika má být předána archivu))

Tomášek

TOMÁŠEK, Matěj – mistr hrnčířský v Ševětíně č. 39, syn Tomáše, chalupníka Kosově č. 4 a jeho manželky Kateřiny roz. Kohout z Jílovic. Vdova po Kateřině roz. Kuchař z Borovan
(∞7.1.1875 s Marií Hlaváčovou, ovdovělou Hubenou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Josefa – manželská dcera Jana Tomáška, kramáře z Obříství č. 77, okres Mělnický a jeho manželky Anny rodem Hasmukové z Nové Cerekve, okres Pelhřimov
(∞1886, Starý Rožmitál. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

TOMÁŠEK, Jan – obchodník smíšeným zbožím v Olešnici č. 71, manžel Marie rodem Zemanové z Malešic č. 26, okres Hlubocký, ženatý 11 roků
(†10.4.1891, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Marie – vdova po Janu Tomáškovi, kramáři v Olešnici č. 71, rodem Zemanová z Malešice č. 26, okres Hluboká, hejtmanství Budějovice
(†29.4.1901, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Berta – (doplnit, f.ú., Borovany, kn. 5A – 45)
viz. Broudré

Wollner

WOLLNER, Josef – sluha v domácnosti u p. Adalberta Knappa, manželský syn Tomáše, sedláka v Homolích a jeho manželky Anny roz. Wollnerové
(∞12.11.1833, České Budějovice (sv. Mikuláš). URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Johann – manželský syn Josefa Wollnera, obyvatele v Homolích, syna Tomáše Wollnera, sedláka v Homolích a jeho manželky Anny roz. Tondl z Litvínovic č. 4 a Marie, dcery Jana Houdka, šafáře ve Čtyřech Dvorech č. 4 a jeho manželky Kateřiny roz. Konop z Radostic č. 12
(*9.5.1839, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající sedlák v Homolích č. 27, manželský syn Josefa, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Marie roz. Houdek ze Čtyřech Dvorů č. 4
(∞22.2.1870, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
výměnkář v Homolích č. 27, vdovec po † Kateřině roz. Motz z Vráta č. 26, narozen v Homolích
(†20.5.1919, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Adalbert – manželský syn Jana Wollnera, sedláka v Homolích č. 27, syna Josefa Wollnera, výměnkáře tamtéž a jeho manželky Marie roz. Houdek ze Čtyřech Dvorů č. 4 a Kateřiny, manželské dcery Adalberta Motze, sedláka ve Vrátě č. 26 a jeho manželky Anny roz. Wölfl z Hlinska
(*4.4.1885, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞13.5.1919, Zlatá Koruna. (snímek není digitální))
(†22.6.1945, Homole. (snímek není digitální))

+ 22.6.1945 se oběsil v lese u Homolí (IX–146)

8. Februar 43.
Geheim !

An den Wehrmachtsbevollmächtigten beim Reichsprotektor und Befehlshaber im Wehrkreis Böhmen und Mähren, Herrn Generalleutnant Toussaint o. V. i. A., Prag.

Betr.: Verhalten von Angehörigen der Luftflotten-nachrichtenschule Budweis am 3.2.1943.
Verg.: Ohne.

Soeben geht bei mir folgender Bericht ein, den ich zuständigkeitshalbermit der Bitte um Kenntnis-nahme weiterleite:

„Am 3.2.43 trug sich im tschechischen Gasthaus Heizl in Hummeln Nr. 83 bei Budweis folgender Vorfall zu:
Obwohl an diesem Tage der Fall von Stalingrad und die Beendigunng des Heldenkampfes der 6. Armee bekanntgegeben worden war, erhielt der NSDAP-Ortsgruppenleiter von Hummeln, Karl Wittner, davon Kenntnis, daß im dortigen tschechischen Gasthaus Heinzl getanzt wird. Er beauftragte den dortigen deutschen Regierungskomissar Pg. Wittner – Binder, nach dem Rechten zu sehen, welcher bereits in 100 Meter Entfernung hören konnte, daß in dem Gasthaus Musik gespielt wird. Durch einen Blick durchs Fenster konnte er feststellen, daß getanzt wurde. Als er in die Gaststube eintreten wollte, war die Tür verschlossen. Auf sein Klopfen kam der tschechische Gastwirt heraus. Auf die Frage, ob hier getanzt wird, laugnete er. Wittner-Binder ging hierauf in die Gaststube und fand dort zwei Unteroffiziere und drei Gefreite in Gesellschaft von zwei Mädchen, von denen eine die Dienstmagd des Regierungskomissars und die andere die Tochter des Bauern Adalbert Wollner aus Hummeln Nr. 27 war.
Wittner-Binder stellte die Anwesenden zur Rede, wieso sie trotz des Verbotes tanzen könnten und fragte sie, ob sie nicht wissen, daß durch das Ereignis in Stalingrad ein allgemeines Unterhaltungsverbot erlassen wurde. Daraufhin erklärte einer der Unteroffiziere, welcher später angab, Eigel zu heißen: „Ich habe das genau so gehört wie Sie und weiß, was verboten und was erlaubt ist. Überhaupt wer sind Sie?“ – Wittner-Binder sagte, daß er der zuständige Regierungskomissar sei, welcher dafür verantwortlich ist, daß die Vorschriften in seiner Gemeinde eingehalten werden. Eigel bezweifelte dies und forderte ihn auf, sich zu legitimieren. Der Regierungskomissar lehnte dies ab und berief sich auf Gastwirt, welcher seine Angaben bestätigte. Dem Unteroffizier genügte dies jedoch nicht und er verlangte daher nachdrücklichst eine Legitimierung. Als W. deis abermals ablehnte, kam es zu einem Wortwechsel, der Unteroffizier verstellte ihm den Weg zur Tür mit dem Bemerken: „Sie verlassen nicht früher das Lokal, bevor Sie sich nicht legitimiert haben.“ Im weiteren Wortwechsel wurde dem Regierungskomissar u. a. vorgeworfen, daß er Zivilist sei und nur in der Heimat her…achiniere. Ein anderer Wehrmachtsangehöriger machte Anstalten, gegen W. tätlich vorzugehen, wurde aber von einem anderen Unteroffizier zurückgedrängt. W. bekam Schimpfworte zu hören, wie:
„Sie Schweinehund, Sie Halbjude“ u. a. mehr. In einem weiteren Wortwechsel, der sich hauptsächlich darum drehte, ob die Türe versperrt war, wurde der Gastwirt vom Regierungskomissar aufgefordert, dessen Vertreter zu holen, da er selbst nicht bis früh dort stehen bleiben könne. W. erklärte weiters, daß der Ortsgruppenleiter von der Tanzerei Kenntnis habe und er von ihm beauftragt worden sei, die Unterhaltung einzustellen. Der Unteroffizier erklärte hierauf, es könnte sich jeder Schuster das Parteiabzeichen anstecken. Dem Regierungskomissar gelang es schließlich doch noch, nach Hause zu kommen, doch sah er von seiner Wohnung aus, daß im Gasthaus noch Lichte brannte und musiziert wurde. Um 1.30 Uhr verliessen sie das Gasthaus und waren dann noch am Dorfplatz zu hören, wie sie musizierten und sangen. Nach der erfolgten Sondermeldung hatte das Verbot von Unterhaltungen und Lustbarkeiten jeder Art bei der Bewölkerung von Hummeln tiefsten Anklang gefunden, umso beschämender fand die deutsche Bewölkerung von Hummeln an diesem Abend das Verhaltender Soldaten.“

ᛋᛋ-Standartenführer

Zpráva o nepřístojném chování příslušníků Luftflotten-Nachrichtenschule 4 Budweis v homolském hostinci v den pádu Stalingradu (Národní archiv České republiky, fond Státního tajemníka u říšského protektora v Čechách a na Moravě, inv. č. 2019, sign. 109-7/26, karton 117)

WOLLNER, Franz – manželský syn Franze Wollnera, sedláka v Mladém č. 7, manželského syna Jakoba Wollnera, sedláka v Mladém č. 7 a jeho manželky Kateřiny roz. Seiml z Mladého a Marie, manželské dcery Johanna Gschmeidy, sedláka v Mladém a jeho manželky Marie roz. Jaksch z Haklových Dvorů
(*8.9.1887, Mladé 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞21.2.1922 s Annou Liebl, České Budějovice. (snímek není digitální))

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Policejní ředitelství České Budějovice, inv. č. 645, karton 904

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Policejní ředitelství České Budějovice, inv. č. 645, karton 904

WOLLNER, Jakob – manželský syn Franze Wollnera, sedláka v Mladém č. 7, manželského syna Jakuba Wollnera, sedláka tamtéž a jeho manželky Kateřiny roz. Seiml z Mladého a Marie, manželské dcery Johanna Gschmeidy, sedláka v Mladém a jeho manželky Marie roz. Jaksch z Haklových Dvorů
(*26.4.1891, Mladé 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Četař 91. pěšího pluku. Rolník, bytem v Mladém, od 1.4.1939 Ortsbauernführer NSDAP, Ortsgruppe Hodowitz Nr. 9, členem SdP, NSKK a SA. Kandidát za Sudetendeutsche Partei ve volbách do obecních zastupitelstev dne 29.5.1938. Ve vazbě od 26. června 1945 od 8. hodiny. Odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Českých Budějovicích dne 21. února 1945 na odpykání trestu ve výši 8 let v pracovních oddílech, náhradě nákladů trestního řízení, ztrátě cti na doživotí a propadnutí jmění ve prospěch státu. Rada ONV se 9. října 1946 usnesla, že trvá na výkonu trestu. V roce 1947 byl trestanec Jakub Wollner nasazen v Pečkovském mlýně, v papírnách ve Větřní (Český Krumlov). Okresní prokuratura v Českých Budějovicích upustila od dalšího výkonu trestu za účelem odsunu. Propuštěn podmíněně z příkazu Ministerstva spravedlnosti o 6. hodině ranní dne 5. února 1951 a byl dodán do internačního střediska pro odsun v Chebu (Reichenbach im Täle, Kreis Göppingen).

WOLLNER, Marie – manželská dcera Jakoba Wollnera, sedláka v Homolích č. 44, manželského syna Jakuba Wollnera, někdejšího sedláka v Homolích č. 44 a jeho manželky Terezie roz. Martschini z Homolí č. 30 a Marie Schwarz, manželské dcery Matěje Schwarze, sedláka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Wotruba z Homolí č. 20
(*1.5.1900, Homole 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)
narozena v Homolích č. 44, manželská dcera † Jakuba Wollnera, hospodáře v Homolích č. 44 a Marie roz. Schwarz z Homolí č. 20
(∞15.2.1927 s Johannem Grillem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Jakob – manželský syn Jakoba Wollnera, sedláka v Homolích č. 44, manželského syna Jakuba Wollnera, někdejšího sedláka v Homolích č. 44 a jeho manželky Terezie roz. Martschini z Homolí č. 30 a Marie Schwarz, manželské dcery Matěje Schwarze, sedláka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Wotruba z Homolí č. 20
(*13.7.1910, Homole 44. (snímek není digitální))

wollner_01_a

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 19 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 19 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Jakub WOLLNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jakub WOLLNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích