Archiv pro štítek: okres České Budějovice

Antl

ANTL, Vincenc – manželský syn Františka Antel, bednáře a jeho manželky Františky, dcery † Jindřicha Klumpara, truhláře z Luže
(*29.3.1822, Luže 156)

SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, řím.-katol. f.ú. Luže, inv. č. 5643, sign. 2187 (N 1796-1824), pag. 119

SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, řím.-katol. f.ú. Luže, inv. č. 5643, sign. 2187 (N 1796-1824), pag. 119


filiální učitel v Kojákovicích č. 67, manžel pozůstalé vdovy Kateřiny rodem Huber z Budějovic č. 305
(†17.5.1883, Kojákovice 67. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ANTL, Theodor – manželský syn Vincence Antla, učitele v Kojákovicích č. 67, syna † Františka Antla, bednáře z Luže č. 156 a jeho manželky † Františky roz. Klumpar, dcery truhláře z Luže č. 189 a Kateřiny, manželské dcery † Jana Huber, soukeníka z Budějovic č. 305 a jeho manželky † Kateřiny roz. Walter, dcery soukeníka z Budějovic
(*15.9.1860, Kojákovice 67. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knížecí švarcenberský úředník při archivu v Třeboni, bytem v Třeboni č. 108, manželský syn Vincence Antla, učitele v Kojákovicích č. 67 a jeho manželky Kateřiny, rodem Huber z Budějovic č. 305
(∞16.2.1897 s Františkou Körner, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knížecí schwarzenbergský adjunkt ve výslužbě, manžel Františky roz. Körner z Třeboně č. 86/I. Zemřel následkem udušení z oběšení, pohřben o dva dny později na třeboňském hřbitově
(†16.6.1903, Třeboň 86/I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FEUILLETON.
Za Theodorem Antlem.
Podává Fr. Mir. Čapek.

Ze řady dobrých synů českého jihu, pracujících duchem i pérem k jeho rozkvětu a vzpružení, vyrvala nám neúprosná Morana opět jednoho, Theodora Antla, adjunkta knížecího schwarzenbergského archivu v Třeboni. Antl narodil se 14. září r. 1860 ve vsi Kojákovicích u Třeboně, kde jeho otec byl učitelem. Již jako hoch jevil výtečné schopnosti, ještě lepší pak paměť. Dán do gymnasia v Třeboni, kde pobyl 3 léta, načež odešel do Č. Budějovic, kde na německém gymnasiu studoval s vyznamenáním. Ač absolvoval ústav německý, zůstal Antl, jemuž otec, tichý a opravdový vlastenec, zasil do duše první národní símě, věrným Čechem, a to vždy rozhodným, což osvědčil jedenkráte, když na gymnasiu svedli němečtí studenti s českými hotovou bitku a přísné vyšetřování zavedeno, předstoupil Antl a hájil české studenty. Od té doby platil za jejich vůdce. Po maturitě, s vyznamenáním odbyté, nastoupil jako jednoroční dobrovolník u 28. pluku v Praze a dal se zároveň zapsati na právnickou fakultu české university.
Odbyv důstojnickou zkoušku s vyznamenáním, věnoval se pilně vědě právní, avšak v tom zemřel mu otec, takže Antl zbaven byv prostředků, byl nucen přijati místo vychovatelské.
Studoval při tom sice dále, ale vida, že při tehdejších poměrech těžko něčeho se dopracuje (jurista se zkouškou musil tři roky čekati na adjutum), přijal r. 1884 slibné místo v kníž. schwarzenberg. archivu v Třeboni. Těše se tomu a maje hlavu plnou ilusí, věnoval se s chutí svému novému povolání, doufaje v dobrou budoucnost. Roku 1890 jsa zaměstnán v rodinném archivu ve Vídni, hospitoval Antl ještě přednášky pro pomocné vědy historické na tamější universitě. Během své krátké sice, ale důkladné praxe, neúmornou pílí a svědomitou studií získal si Antl velkých a všestranných vědomostí, které věnoval cele k rozkvětu knížecích archivů, jichž vzorné uspořádání a regesta podaly by o tom důkazu. Práce ta byla také uznávána, až teprvé, když přišla nová správa, byla umlčována, ignorována, rozhled a obratnost stala se nepohodlnou, takže když ochuravěl a zadal za pouhé kvieskování, rafinovaným způsobem prosazeno, jeho pensionování, začež dostalo se mu po 12leté službě 1000 zl., po srážkách asi 860 zl. Antl snášel osud svůj přes to trpělivě a krátil si čas psaním, v němž ukládal své vědomosti a to obratně, svérázně, rysem ostrým a hřejným. Jeho práce založeny jsou na hlubokém podkladě bohatých zkušeností a pilných studií, vyznamenávají se zvláštní originelností a slohovou jasností. Jeho spisy těšilyse vždy zvláštní pozornosti a proto když přišla zpráva o jeho úmrtí, rozletěla se po jihu českém jako blesk, trhla jeho ctiteli jako elektrická jiskra a vzbudila všeobecnou soustrasť.
S Antlem zemřel opět jeden poctivec, jakých semálo rodí, karakter celý, nezištný, příkladně ochotný, laskavý, přímý a nepřítel licoměrnictví a intrik.
Pokoj budiž Ti, příteli drahý, spi klidně; lid, jehož povznesení a otužení své mladé a svěží síly jsi věnoval, zachová Tě v paměti trvalé!
Z literárních prací Antlových uvádím“ Rejstřík k pozůstatkům desk zemských; Starocelské listiny; Dodatky k rožmberské korespondenci; Dějiny vesnice Kojákovic; Kde stávala stará tvrz Leptáč u Netolic; O zádušních lázních v Třeboni; K životopisu Havla Bekasta Vodňanského; Instrukce Hrušky z Března pro poddané Bitozevsi; Příspěvek k stavbě lounského kostela; Urbář zboží lounského r. 1450; Léta 1620-3 v Třeboni; Chodění s koníčkem; Čarování pastýřů; Běhy válečné a poměry poddaných na Třeboňsku r 1618–1648; Jízdy Táborů po Třeboňsku; Schwarzenbergský znak; Regesta třeboňských městských listin; Urbář kláštera sv. Kláry v Praze; Nárys dějin Třeboně až do r. 1611; Vývoj výroby piva v Třeboni; O cechovnictví v jižních Čechách; Rodlerův kalendář (1899, 1900 a 1901); O sboru střeleckém v Třeboni; Vývoj divadla v Třeboni; O poustevnících na Třeboňsku; Vývoj cechů v Třeboni, Lomnici, Veselí n. L.; O soukenictví v Třeboni a Soběslavi; Dějiny Třeboně a průvodce; Urbář Stráže; Plenění města Stříbra Švédy r. 1645; atd., atd.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 9/1903, č. 74 (27.6.1903), s. 2

Arnstein

jude

ARNSTEIN, Carl – manželský syn Richarda Arnsteina, ochodního agenta v Budějovicích, syna Josefa Arnsteina a jeho manželky Agnes roz. Wagner a Ernestiny, narozené ve Voticích, dcery Josefa Eisensteina a jeho manželky Josefiny roz. Gaus
(*15.10.1907, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†12.8.1942, Mauthausen.)

Kuchař, do koncentračního tábora Mauthausen transportován 11.8.1942 (Alterstransport z Terezína, celkem 100 osob). Kategorie Jude T (Tscheche), vězeň č. (Häftlingsnummer) 12054. Druhý den po příjezdu spáchal sebevraždu.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

ARNSTEIN, Dr. Edmund/Eduard – manželský syn Efraima Arnsteina, kupce a obchodníka z Votice a Johanny, dcery Nathana Isaka Arnsteina, kupce ve Votici a jeho manželky Josefy roz. Pic ze Štěchovic
(*14.7.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
praktický lékař v Budějovicích, svobodný, syn Efraima a jeho manželky Johanny roz. Arnstein
(∞3.4.1898 s Paulinou Kreitner, Praha. URI:badatelna.eu)
(†25.6.1942, Terezín)

Pozn. V duplikátu matriky zřejmě chybně zapsán jako Edmund – Eduard Arnstein se narodil ve Voticích 23. srpna 1861, jeho rodiči však byli Moses Arnstein a Elisabeth, dcera Josefa Reicha z Votic

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

studium do 9.5.1891 na Lékařské fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205

Matrika doktorů německé univerzity, 1891 (Archiv UK, f. Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Transportován pod č. 535 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení X – 12.2.1942) do Terezína.

ARNSTEIN, Franz – manželský syn Friedricha Arnsteina, kupce v Budějovicích, narozeného ve Veselí nad Lužnicí, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Marie roz. Steiner a Otýlie, narozené ve Veselí nad Lužnicí, dcery Emanuela Steinera a jeho manželky Agnes roz. Stein
(*30.1.1910, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(† po 21.10.1941, Łódź)

studium 1928-17.12.1932 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

Transportován pod č. 877 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení B – 21.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

ARNSTEIN, Gustav – syn MUDr. Eduarda Arnsteina a jeho manželky Pauliny roz. Kreitner
(zápis pouze v indexu duplikátů židovských matrik)
(*1.12.1901, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†16.2.1945, Buchenwald.)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Transportován pod č. 28 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, odkud byl dále transportován do Osvětimi (Häftlingsnummer B 6212) a Buchenwaldu (Häftlingsnummer 126684).

ARNSTEIN, Hugo – syn Karla, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Fani a Amalie, dcery Bondiho Piesingra a jeho manželky Rosie
(*23.9.1877, Soběslav. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

Pokřtěn 5.8.1903 na Královských Vinohradech

studium 1896-16.7.1904 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Transportován pod č. 420 v transportu z Brna (transport 1000 osob, označení G – 2.12.1941) do Terezína, dále transportován pod č. 31 (Piaski, transport 1000 vězňů pod označením Ag – 1.4.1942), zemřel.

ARNSTEIN, Leopold – kupec v Mladé Vožici, syn Natana Izáka Arnsteina, kupce v Mladé Vožici a jeho manželky Josefy roz. Pick ze Štěchovic
(∞12.6.1865 s Karolinou Mendl, Tábor. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

ARNSTEIN, Ludwig – manželský syn MUDr. Eduarda Arnsteina, praktického lékaře, narozeného a příslušného do Votic, bydlištěm v Budějovicích, syna Ephraima Arnsteina a jeho manželky Anny roz. Arnstein a Pauly z Třebechovic pod Orebem (Hohenbruck, Bez. Königgrätz), dcery Karla Kreitnera a jeho manželky Marie roz. Fürth
(*17.10.1905, České Budějovice, hotel U Tří kohoutů. URI:badatelna.eu)

Transportován pod č. 229 v transportu z Prahy (transport celkem 761 osob, označení AE3 – 11.2.1945) do Terezína, kde byl osvobozen.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

ARNSTEIN, Maria – manželská dcera Josefa Arnsteina, magazineura z Votic, bydlištěm v Budějovicích, Pražská ulice 3, syna Davida a jeho manželky Josefy Arnstein a Anny, narozené v Divišově, dcery Pinkase Reinera a jeho manželky Josefy roz. Kraus
(*8.5.1904, České Budějovice. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

ARNSTEIN, Otto – syn Josefa Arnsteina, syna Salomona a jeho manželky Anny roz. Chotišan a Marie, dcera Bernharda Fleischnera a jeho manželky Rosy
(*27.3.1889, Benešov 233. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi, toho času četaři vojenské policie Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu „Čas“ (1.6.1922, Praha) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

Transportován pod č. 165 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení A – 16.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Friedricha Arnsteina, továrníka ve Voticích a jeho manželky Evy, dcery Samuela Poppera z Lipníku nad Bečvou (Leipnik in Mähren)
(*20.10.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
(†3.4.1943, Terezín)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

dle sdělení okresn. úřadu na Kladně č. 3/557/38 ze dne 31./X 1938 přestoupil V. Arnstein k církvi ř. katolické

viktorarnstein_holocaustcz

Transportován pod č. 148 v transportu z Kladna (transport celkem 823 osob, označení Z – 26.2.1942) do Terezína, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Leopolda Arnsteina, syna Nathana Isaka Arnsteina a jeho manželky Josefy z Votic a Karoliny,dcery Aloise Mandla a jeho manželky Johany z Tábora
(*6.8.1881, Mladá Vožice. URI:badatelna.eu)
(†14.2.1942, Łódź)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Transportován pod č. 173 v transportu z Prahy (transport celkem 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

Bednář

BEDNÁŘ, Jan – manželský syn Františka Bednáře, zedníka v Horním Skrejchově, hejtmanství Jindř. Hradecké, syna Václava Bednáře, zedníka v Horním Skrejchově a jeho manželky Marie rozené Hrůza z Kostelní Radouně a Josefy, dcery Matěje Sedláčka, tkalce v Lásenici č. 124, hejtmanství Pelhřimovské a jeho manželky Marie rozené Stejskal z Lásenice
(*23.12.1870, Horní Skrýchov 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Josef Jan – dělník bez zaměst. bytem v Horním Skrýchově 17, t.č. vězeň kraj. soudu v Č. Bud., ženatý. Narozený 25/3 23/XII 1870 v Hor. Skrýchově, okres Jindř. Hradec.
(†22.7.1937, České Budějovice (věznice krajského soudu). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Berchtold

BERTHOLD, Prosper Carl Alexander Albert Aloisius Johann Nepomuk – syn hraběte Karla Berchtolda, pána od Neznašova a Emilie, dcery barona von Schell
(*1807, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Alexander Dominicus Josephus Aloisius
BERCHTOLD, Joannes Nepomucenus Caspar Melchior Balthasar – dvojčata, synové hraběte Karla Berchtolda a Emilie, hraběnky Berchtoldové, baronesy von Schell
(*1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Emilia – choť hraběte Karla Berchtolda, pána od Neznašova, baronesa von Schell
(†1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Karel – římský hrabě, pán od Neznašova, c. k. apoštolské Milosti komorní pán a major zemské obrany
(†1813, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bilčík

BILČÍKOVÁ, Anna – služebná ve Chvalešovicích čp. 1, narozena v Dolní Suči čp. 113, okres Trenčín, manželská dcera Štěpána Bilčíka, koláře v Dolní Suči čp. 113 a Anny rodem Fadlánkové z Dolní Suče, obou katolíků.
(∞4.6.1938 s Petrem Pilbauerem, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Binder

BINDER, Theresia – nalezenec z vídeňského ústavu č. 2978 v péči u manželů Josefa a Barbary Čouzových, sedláře ve Štiptoni č. 45
(†14.6.1877, Žár – Štiptoň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BINDER, Edmund – konduktér budějovické elektrické dráhy (Kondukteur des elektr. Straßenbahn), svobodný, narozen v Rize (Rusko), příslušný do Nové Bystřice
(†1.12.1909, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Blüml

BLEMEL, Eleonora – dcera Václava Blemel, komedianta z Aupic (Úpice, okr. Trutnov)
(†16.2.1841, Vlachnovice 8. URI:digi.ceskearchivy.cz

BLÜMMEL, Antonín – manželský syn Ignáce Blümela, infanteristy od slavného c.k. pěšího pluku č. 54 – Froon, 8. kompanie hejtmana von Mataussek a Alžběty, dcery Antonína Seiffried z Weitry a jeho manželky Josefy
(*8.6.1818, Trhové Sviny 100. URI:digi.ceskearchivy.cz
nájemník, syn Ignáce Blümla, obyvatele zde č. 100 a jeho manželky roz. Pfeiffer z Vitoraze č. 7
(∞9.7.1851, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz s Marií Machovou)

BLÜMLOVÁ, Anna – dcera Jakuba Blümla, kramáře, sběrače hadrů z Březí, vltavotýnského okresu, syna Antona Blümla, kramáře z Trhových Svinů N. 60 a Anny Igerlsbringer? z Netolic a Kateřiny, dcery Jana Winklera, kramáře z Plačic u Králohradce a Johany Hajek z Ledenic
(*12.7.1852, Úsilné. URI:digi.ceskearchivy.cz

copulavit s Ignácem Hofingrem 15/1 10 ve Vitěsovci, dle listu oddavek

dcera Jakuba Blümla, kramáře v Březí a Kateřiny roz. Vinkler z Plánic
(∞12.8.1871, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz s Ignácem Habichem)

BLÜMEL, Eleonora – manželská dcera Jakuba Blümela, komedianta z Březí, kraj budějovický, okres týnský, syna Antonína Blümela, kramáře z Trhových Svínů a Anny rozené ?, učitelské dcery z Netolic a Kateřiny, dcery Jana Winklera, palíra z Vídně a Johany rozené Hájek z Ledenic
(*10.3.1862, Úsilné 2. URI:digi.ceskearchivy.cz

BLÜMEL, Rozalia – dítě Antonína Blümla, pilaře ze Svinů 306, rodilého z Jílovic a Marie roz. Fiala z Bavorova č. 18 (vagabundi)
(†8.1.1862, Libín 5. URI:digi.ceskearchivy.cz

Boček

BOČKOVÁ, Milada – manželská dcera Václava Bočka, okres. hejtmana v Č. Budějovicích, Linecké 225 a Blaženy, rozené Polák. Narozená 20/9 1912 v Strakonicích
(†21.4.1935, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Automobilová katastrofa v rodině okresního hejtmana. Do Čes. Budějovic přijeli na Boží hod velikonoční ztráviti svátky manželé Volbrachtovi ze Strakonic, k rodině českobudějovického okresního hejtmana V. Bočka, jehož jest pí Volbrachtová dcerou. Po polednách vyjel si p. Volbracht na výlet na Českokrumlovsko autem, do něhož přibral dvě svobodné švagrové Miladu a Vlastu. Ve večerních hodinách vraceli se všichni tři vozem, řízeným 33letým majitelem pekařského závodu, Jindřichem Volbrachtem, do Čes. Budějovic.
Kolem 19.50 projížděli obcí Kamenný Újezd a měli dále přejeti železniční trať České Budějovice – Hor. Dvořiště. Závory na přejezdu trati byly spuštěny, ježto se po trati již blížil osobní vlak jedoucí z Čes. Budějovic. Z nevysvětlitelné dosud příčiny narazilo auto v prudké jízdě na závory. Následky tohoto neštěstí byly hrozné. Všechny tři osoby sedící ve voze byly smrtelně zraněny. Automobilisté, jedoucí kolem, poskytli zraněným první pomoc a přivolali okamžitě českobudějovickou záchrannou stanici. Sanitní auto dojelo na místo neštěstí, vzdálené od Čes. Budějovic 8 km, za pouhých 10 minut. Zatím byli soukromými auty převáženi již zranění p. Volbracht a sl. Milada Bočková do Masarykovy nemocnice v Čes. Budějovicích. Tamtéž dopravilo sanitní auto třetí zraněnou, slečnu Vlastu Bočkovou.
Těžce zraněná sl. Milada Bočková zemřela cestou do nemocnice, podlehnuvší těžkým zraněním na hlavě. Při vjezdu do nemocniční brány skonal také zraněný majitel pekařského závodu Jindřich Volbracht. Zranění třetí cestující nešťastného auta, slečny Vlasty Bočkové jest vážné, nikoli beznadějné. Sl. Vlasta Bočková seděla na nouzovém sedadle vzadu v malém voze Aero, zatím co její sestra seděla vedle svého švagra řídícího vůz. Zranění přivodily si všechny osoby prudkým nárazem hlavami na spuštěné závory. Oběma zesnulým byly proraženy lebeční kosti.
Na místo neštěstí dostavili se okamžitě četníci z Kamenného Újezda, kteří vyšetřují bližší okolnosti této velikonoční tragedie. Mrtvoly obou zvěčnělých byly během noci na pondělí dopraveny po lékařském ohledání do márnice městského hřbitova sv. Otilie. Auto bylo značně poškozeno. V Čes. Budějovicích a blízkém okolí vyvolalo neštěstí velké vzrušení celé veřejnosti.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, č. 32 (24.4.1935), s. 1

Automobilové neštěstí u Českých Budějovic. Z Č. Krumlova vraceli se do Č. Budějovic autem zn. „Aero“ na Boží Hod před 8. hod. več. dvě dcery českobudějovického okres. hejtmana dr. Bočka. Vůz řídil jejich švagr Jindř. Volbracht, majitel stroj. závodu pekařského ve Strakonicích. Za Kamen. Újezdem směrem k Č. Budějovicům k 8. hod. več. narazilo neosvětlené auto, jedoucí neobyčejnou rychlostí na spuštěné závory u železn. tratě, opomenuvše výstražného znamení hlídače tratě, obě závory s neobyčejnou prudkostí podjelo a značně demolované jelo jelo ještě 70 m po silnici. Nárazem rozdrcená část auta a rovněž kůl závory způsobily v předu sedícímu J. Volbrachtovi a a 20leté M. Bočkové smrtelné zranění na hlavě, že při převážení do českobud. nemocnice oba zemřeli. – Mrtvoly obou pak byly ještě v neděli v noci uloženy do rakví a odvezeny na zdejší hřbitov. Druhá slečna v autu sedící, 18letá A. Bočková, utrpěla těžký otřes mozku a je naděje na uzdravení. Zpráva některýchnovin, že byla zabita choť J. Volbrachta, není pravdivá – ta zůstala ve Strakonicích. V Č. Budějovicích a okolí vyvolalo toto neštěstí velké vzrušení celé veřejnosti, která želí tragického skonu členů rodiny p. okresního hejtmana.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 29/1934-1935, č. 86 (24.4.1935), s. 1

Böhm

BEHEM, Hans – budějovický mlynář, syn † Matouše Behema a jeho manželky Evy
(∞1679, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BÖHM, Josef – učitel v Radouňce, vdovec po Marii Kellnerové, syn Josefa Böhma a Johany roz. Srnkové
(∞1896, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Boricsok

BORICSOKOVÁ Anna – bytem v Mříči čp. 51, dcera řecko-katolických rodičů Michala Boricsoka, dělníka v Podobóci (Подобовець) a Anny rod. Artimovic. Narozena 27.11.1909 v Podobóci, okr. polit. Ökötmetsí (Ökörmezö, Volové, Mižhirja, Межгорье) v Maďarsku
(∞21.4.1942 s Vilémem Vojtěchem, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bossi

de Bossi, Antonín – Jeho Milost pán, vrchní direktor všech panství v Království českém Jeho knížecí Osvícenosti ze Schwarzenbergu, starý 60 let, všemi svátostmi zaopatřen skrze pana Františka Puchmajera, kaplana hlubockého a dne 6. při chrámu Páně svatých apoštolův Petra a Pavla hosínském církevně pohřben
(†4.5.1759, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Božovský

BOŽOVSKÁ, Marie – sekretářka Ústředního družstva mlýnů v Praze XII č. 116, manželská dcera Josefa Božovského, rolníka v Malešicích č. 27, okres soudní i polit. Týn n. Vlt. a Eleonory rodem Chaloupkové ze Sedlce č. 19, obou katolíků; táž narozená v Malešicích č. 27, okres soudní i polit. Týn n. Vlt.
(∞26.10.1941 s Karlem Čermínem, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bridi

BRIDI, Isidor Michael – uprchlík z jihu (Königsflüchtling aus dem Süden), narozen v Chiusole, farnost Pomarolo, manželský syn Philippa Bridi, nádeníka v Chiusole a jeho manželky Theresie Recti (?), vdovec po † Luigii roz. Cesctini
(∞31.8.1915 s Virginií Vigliotti, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Brod

BROD, František de Paula – manželský syn Josefa Broda, ledenického souseda, syna Matěje Broda, přísedícího při rychterním úřadu v Ledenicích č. 4 a jeho manželky Anny roz. Doležalové z Ledenic č. 22 a Rozálie, manželské dcery Mikoláše Fencla, souseda v Ledenicích č. 79 a jeho manželky Terezie roz. Skopcové z Ledenic č. 70
(*1829, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
František se oženil 16. října 1870 v Griffenu (Korutany) s Julianou, dcerou Lorenze Merdaus u Alžběty roz. Vogl, narozenou 13. února 1853 ve Völkermarktu v Korutanech.
(†1911, farnost Dobrá Voda.)
[dokumentace v projektu M†nulost]

BROD, Franz (1829-1911)

BROD, Franz (1829-1911). Projekt M†nulost

BROD, Alžběta, provdaná Seidel – dcera Františka Brod, domkáře v Griffenu, syna Josefa Brod a jeho manželky Rozálie roz. Fenzl a Juliany, dcery Lorenze Merdaus a jeho manželky Alžběty roz. Vogl z Völkermarktu v Korutanech
(*19. září 1872, Griffen (Kärnten))

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Brokatzky

BROKATZKY Friedrich Leonhard – poddůstojník Wehrmachtu v Budějovicích, Ritzendorfkasserne. Syn Hermanna Brokatzky ze Schopfheimu u Baden a jeho manželky Marie rodem Kempf. Narozen 16.7.1915 v Trevíru (Trier, Porýní–Falc)
(∞17.6.1941 s Rosou Marií Schäfer, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bružek

BRUŽKOVÁ, Antonie – dcera učitele Jana Bružka a Marie Anny Lukešové
(*1803, Radětice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BRŮŽKOVÁ, Marie – narozena v Horních Slověnicích č. 30, okres Lišov, hejtmanství Budějovice, manželská dcera Matěje Brůžka, mlynáře v Horních Slověnicích č. 30 a manželky Anny rodem Michal z Břilic č. 18
(∞1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Buquoy

Erb hrabat de Buquoy

de LANGUEVALL, Ferdinandus Maria – hrabě de Buquoy
(†1685, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de BUQUOY et LONGUEVAL, Karel Josef – hrabě
(†1697, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de BUQUOY, Carolus Cajetanus – vysoce blahorozený pán, hrabě Svaté říše římské, manželský syn z domu pána Alberta, hraběte Buquoy, římského císařského komořího jeho Výsosti a rady dvorské komory a vysoce blahorozené paní Alžběty Polyxeny, hraběnky de Buquoy, rozené hraběnky Gabrianni
(∞6.7.1700 s Filipínou Alžbětou Barborou Pálffy, Wien I (Unsere Liebe Frau zu den Schotten). URI:matricula.info)
nejjasnější pán hrabě
(†6.9.1750, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čechman

CZECHMAN, Jakub – manželský syn mlynáře z Čertíkovskýho mlýna č. 1 a pachtýř lázní v Libniči, syna † Augustýna Čechmana, mlynáře z toho mlejna a jeho manželky Marie rodem Němec z Libníče č. 12 a Terezie, dcery Jana Březkýho, mlynáře z Horusic a jeho manželky Kateřiny rozené Waňkové z Vodňan
(*25.7.1837, Libníč 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čermák

CŽERMAKOVÁ, Anna – vdova po † Janovi Čermákovi, měšťanu přeštickému a spolu matka tehdejšího lokalisty slověnického
(†24. ledna 1829, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ČERMÁK, Karel – cikán a bačkorář bez stálého bydliště, narozen v Ousticích, okres Benešov
(†27.1.1929, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čermín

ČERMÍN, Karel – vedoucí fotoreprodukce zeměpisného ústavu Ministerstva vnitra v Praze XVIII Břevnově č. 1453, narozený v Týně n. Vlt. č. 304, okres soudní i polit. Týn n. Vlt., manželský syn Karla Čermína, mistra truhlářského v Týně n. Vlt. č. 304 a Anny rodem Panochové z Krakovčic, obou katolíků
(∞26.10.1941 s Marií Božovskou, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Červený

ČERVENÁ, Mariana – dcera † Šimona Červeného, pastýře
(∞1773, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ČERVENÝ, Tomáš – učitel v Suchdole, původem z Dráchova
(∞1922, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Charvát

CHARWATOVÁ, Anna – Vavřince Charváta, mlynáře obecního, starosti své 3/4 léta
(†9.5.1737, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHARWATOVÁ, Anna – mlynářka záblatská, starosti své 70 let. Zaopatřena svatou zpovědí, přijímáním velebné svátosti i posledním pomazáním
(†11.5.1737, Záblatí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHARWÁT, Jan – jízdní myslivec (Reitjäger) v Skočicích, panství Protivín, syn † Severina Charwáta, mlynáře z Jaroslavic č. 4 a Anny Čapkové z Křenovic č. 13
(∞2.2.1834 s Barborou Wolfovou, Libníč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Chuchel

CHUCHL, Wenzl – ponocný (Nachtwächter) z Olešnice č. 37, manžel Terezie rodem Wrázkové ze Svinů č. 129, země česká, okres svinenský, kraj budějovický
(†14.3.1860, Olešnice 37. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHUCHLOVÁ, Terezie – vdova po Václavu Chuchlovi, ponocném v Olešnici č. 44, rodem Vrázková ze Svinů č. 129
(†28.1.1886, Olešnice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHUCHEL, Tomáš – mlynář blíž Třepči č. 24, manželský syn Ondřeje Chuchel, rolníka z Třepče č. 34 a jeho manželky Kateřiny rodem Šnejda z Třebče č. 16
(∞5.8.1879 s Alžbětou Pitrovou, Mladošovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Corradini

CORRADINI, Maria – dělnice v továrně na cigarety v Saccu u Rovereta v jižním Tyrolsku, tamtéž narozená, toho času válečný utečenec v Suchém Vrbném č. 149, dcera Konráda Corradini, sedláka v Saccu a Josefy roz. Dalci.
(∞7.12.1918 s Franzem Giacomelli, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čutka

CŽUTKA, Casparus – poddaný budějovický. Spáchal sebevraždu v lese blízko Lhotky oběšením, podle sdělení vyšetřování hrdelního soudu
(†17.6.1781, Lhotka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Da beÿ der in Dorf Lhotka unheüte vorgenommenen Halßgerichtlichen Untersuchung sich gezeüget, daß der dasige Innman Caspar Czutka aus bloser Melancholeÿ und gemüths Verwirung sich in Waldt erhäncket habe, einfolgl: von Gerichts wegen anerkännet worden seÿe, daß dessen Körper auf einen geweÿseten orth Jedoch abseitig und ohne allen Kirchen gepräng zur Erde bestattet werden könne; daher habe hievon Euer Hochwürden und Gnaden die nöthige Anzeüge und Erkantnüß von Amts wegen ertheilen, zugleich aber ersuchen sollen, diesen todten Leichnam auf obige Arth ohne allen Cöremonien noch heüte abends begraben zu lassen, der mit vollkommenester hochachtung erhoere.

(SOkA České Budějovice, Farní archiv Trhové Sviny, karton I, inv.č. 82)

Daniel

DANIEL, Matěj – nemanželský syn Františky Danielové, nádenice a cikánky, poslední čas několik neděl ve vazbě v Krumlově Čes., odkud má legit. list od c.k. okr. hejtm. tamního ddto 17/5 887 č. 134, dle udání z Kohoutovic u Brna

Protože dle poznámky c.k. okr. hejtm. krumlovského příslušnost matky nejistá, byl křest sl. c.k. okr. hejtm. budějov. oznámen 27/3 t.r. č. 22 Nemanž. otec dítka Josef Daniel se nedostavil ke křtu. Žije s Františkou bez manželského svazku.

(*27.3.1888, Jelmo – Mojhova jednota. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DANIEL (IŠTVAN), Jan – nemanželský syn Magdaleny Ištvanové, nádenice a cikánky, příslušné do Kynice v okrese Dačice, nemanželské dcery Josefy, manželské dcery Jiřího Ištvana Matěje, cikána v Kynici a jeho manželky Josefy, dcery Jana Malíka, cikána z Kynice v okrese Dačice obchodníka v Kněnicích a jeho manželky Kateřiny. Za otce se přihlásil (17.2.1910) František Daniel, obchodník dobytkem, bytem v Třebíči, Nové Dvory 57, manželský syn Františka Daniela, obchodníka dobytkem v Kojetíně a jeho manželky Kateřiny
(*28.5.1893, Zvůle. URI:digi.ceskearchivy.cz)
trhovec ve Včelné 139, manžel Kristýny rodem Wertheim. Narozený 28.V.1893 ve Zvůli, okr. Jindř. Hradec
(†29.9.1934, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DANIEL, František – potulný cikán a obchodník v koních, syn Františka Daniela a Juliany
(∞8.8.1916 s Anežkou Růžičkovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DANIELOVÁ, Ludmila – dítě cikánů Karla a Amálie Danielů, narozená v Jindřichově Hradci. Zemřela na následky úrazu, přejeta automobilem
(*3.5.1924, Jindřichův Hradec)
(†13.7.1927, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Daublebský ze Sternecku

Erb Daublebských ze Sternecku

DOUBLEBSKÝ ze STERNECKU, Vojtěch – revírník panství budějovického v Olešnici č. 1, manžel Marie roz. Pokorných z Rudolfova, Velkých Hor č. 21
(†1880, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DAUBLEBSKÝ-STERNECK, Bedřich Martin – manželský syn Eduarda Doublebského ze Sternecku, hostinského v Budějovicích, narozeného v Českém Vrbnu č. 18, manželského syna Jana Daublebskýho ze Sternecku, majitele usedlosti v Českém Vrbnu č. 18 a jeho manželky Barbory roz. Nedvědové v Lochovicích a Julie, manželské dcery Ludvíka Čáhy, mistra řeznického v Budějovicích a jeho manželky Kateřiny roz. Cába v Zahájí

Dle výnosu zemského úřadu v Praze ze dne 5. srpna 1939 č. 1737/odd. 9 r. 1939, schválil vrchnoporučenský okresní soud v Čes. Budějovicích usnesením ze dne 31.7.1939, číc. NcI599/39-3 adopci zde zapsaného dítěte Františkou Holanskou, majitelkou hospodářství v Čes. Budějovicích, Staroměstská ul. č. 19 a potvrdil smlouvu adopční ve smyslu zákona ze dne 28.III.1928 č. 56 Sb. z. a n. Následkem této adopce má adoptovaný v budoucnosti užívati příjmení Daublebský-Čáha.

(*1904, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
inženýr, manželský syn † Eduarda Daublebského-Sternecka, kupce v Českých Budějovicích a Julie roz. Čáhové
(∞1932, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

David

DAVID, Václav – nemanželská dcera Anny, dcery Antonína Davida, parapláře v Jelmě č. 16 a matky Františky roz. Hubený z Ledenic
(*7.2.1884, Jelmo 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DAVIDOVÁ, Marie – manželská dcera Čeňka Davida, kramáře z Chýnova č. 55, syna Antoně Davida, domkáře v Chýnově č. 55 a jeho manželky Františky rodem Hubené z Ledenic a Barbory, dcery Antoně Hubenýho, brusíře z Ledenic a jeho manželky Josefy rodem Fialový z Bavorova č. 280
(*11.11.1898, Hůry 40. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dirlam

DIRLAM, Wilhelm Herbert Wolfgang – voják z povolání, dělostřelec. Syn Wilhelma Dirlam a jeho manželky Ruth roz. Thomale, bydlištěm v Obornikách (Oborniki Śląskie, Obernigk). Narozen 28. dubna 1914 v Krotošíně (Krotoszyn, Krotoschin, Poznań, Posen)
(†30.4.1940, Sola, Stavanger (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Feldwebel Wilhelm Dirlam padl 30. dubna 1940 u Soly, Stavanger, Norsko. Pohřben na vojenském pohřebišti Trondheim, Havstein, řada 23, hrobové místo 29A.

Dirnmayer

DIRNMAŸR, Bartholomaeus – manželský syn Wenzela Dirnmaÿera, obyvatele z předměstí Kašperských Hor (Unterbergreichenstein) (Kašperských Hor (Bergreichenstein), Rejštejna (Reichenstein)) a jeho manželky Elisabeth, nepoddaných rodičů
(*17.8.1763, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Filius legitimus Wenceslai Dirnmaÿer inquilini ex Unterbergreichenstein, et uxoris ejus Elisabetha, Parentum non Subcitorum, natus eadem die, ejus levans fuit Joannes Georgius Löffelmann, inquilinus pariter ex Unterbergreichenstein, testis Eva uxor. Diese waren aus Unteroestereich von der Arbeith auf dem weeg nacherhauß, unterdessen wurde daß weib beÿm sonnberger richter kranck, und hatte gebohre.

Dittmann

DITTMANN, Ritter von Vendeville, Eduard Franz Alfred – podplukovník na odpočinku, syn Albrechta Dittmanna, posledně bydlištěm v Praze a jeho manželky Anny Josefiny Karoliny Dittmann roz. Castellain. Manžel Marie Dittmann roz. Putniarz, bydlištěm v Českých Budějovicích
(†17.8.1940, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dubský

DUBSKÁ, Kateřina – manželská dcera Josefa Dubského, kramáře z Březnice č. 55, syna kramáře Václava Dubského a jeho manželky Kateřiny a Marie, dcery komedianta Jiříka Rychtra a matky Anny rozené Worlickový
(*6.6.1822, Úsilné 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Kateřina – dcera Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Jan – syn Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1.10.1912 ve Lnářích s Annou Tylovou, f.ú. Lnáře. Matrika ulož. na matrice ve Lnářích)
potulný obchodník, toho času vojín c.k. pluku polních myslivců č. 6, příslušný do Předmíře
(†1916, Velký Vír. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Marie – dcera Prokopa Dubského, loutkáře z Kaňku u Kutné Hory a Barbory roz. Kočka
(†1888, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Otto – majitel mlýna ve Františkově, syn Viléma Dubského a Julie roz. Dubské
(∞1920, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Aloisie – učitelka, příslušná do Pamětic, okres Písek, dcera Josefa Dubského, vrchního oficiála státní dráhy v Českých Velenicích a Marie roz. Zikmundové
(∞1928, soudní okres Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Anna – dcera Marie Dubské, trhovkyně ve Volyni – kolonie 4. Narozená 9/9 1933 ve Volyni.
(†18.4.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Josef – svobodný světem jdoucí loutkoherec t.č. v Č. Budějovicích u nádraží. Narozený 4/4 1881 v Chotěboři, okres Chotěboř
(†18.11.1938, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dunda

DUNDA, Gabriela Carmina – manželská dcera Václava Dundy (24/10 1875), zahradníka, naroz. v Sadové č. 1, hejt. král.-hradec., syn Františka Dundy, poklasného v Petrovicích č. – a jeho manželky Kateřiny rod. Jahelka ve Ulžanech (Lužany) č. – a Marie Gall (16/5 1879), naroz. v Nechanicích č. 50, dc. Jana Galla, rolníka z téhož č. a jeho manželky Anny rod. Vaníček. Copulati 8/4 1907.
(*9.5.1909, Jelmo 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†8.8.1909. [snímek není digitální])

Dvořák

DVOŘÁK, Viktorie – vdova po † Václavovi Dvořákovi, mlynáři z Modlíkova č. 6
(†1892, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DVOŘÁK, Matěj – ponocný v Olešnici č. 48, manžel Kateřiny rodem Tomášek z Jílovic č. 38, okres a hejtmanství Třeboň
(†2.11.1901, Olešnice 48. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DVOŘÁKOVÁ, Kateřina – vdova po Matěji Dvořákovi, ponocném v Olešnici č. 48, rodem Tomášková z Jílovic č. 38
(†12.1.1907, Olešnice 61. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dytrt

DYTRT, Jan – manželský syn Františka Dytrta, podruha v Římově 42, příslušného k dolnořímovské obci, syna † Františka Dytrta, též podruha v Dolním Římově a jeho manželky Doroty rodem Indrovy z Dolního Římova 3 a Marie Terezie, dcery † Jana Karfiola, kramáře z Vranovic 35 a jeho manželky Eleonory rodem Melicharovy též z Vranovic
(*4.12.1856, Dolní Římov 42. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Eliáš

ELIÁŠOVÁ, Anna – svobodná úřednice jihoč. fíkovky, bytem ve Čtyřech Dvorech 199. Narozená 8.V.1914 v Čejkovicích, okres Hluboká n. V.
(†13.8.1933, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Rodinná tragedie ve Čtyřech Dvorech. Těžce postřelil svou dceru a sám spáchal sebevraždu. Včera asi o půl 8. hodině ranní postřelil ve Čtyřech Dvorech z dosud neznámé příčiny svou 19letou dceru Annu železničář Eliáš. Kule zasáhla pravý spánek a způsobila těžké zranění. Eliáš po činu obrátil zbraň proti sobě a dobře mířenou ranou zbavil se odpovědnosti před soudem. Povolaná záchranná stanice českobudějovická přivezla těžce zraněnou do nemocnice, kdežto Eliáš byl na místě mrtev. Jak se dovídáme, Anna Eliášová svým zraněním podlehla. Příčina vraždy a sebevraždy se vyšetřuje. Tato tragedie vyvolala ve Čt. Dvorech neobyčejný rozruch.
Zdroj: Republikán, roč. 14/1932, č. 61 (14.8.1933), s. 1

Pokus vraždy a sebevražda. V neděli dne 13. srpna 1933 o 8. hodině ranní byli občané Čtyř Dvorů, bydlící v Soukupově ulici, vyrušeni ranami z revolveru. Karel Eliáš, 41 rok starý železniční zřízenec, bydlící v Soukupově ulici č. 199, střelil ze žárlivosti po své dceři Anně, 20leté úřednici u fy. „Merkur“ v Č. Budějovicích, které nechtěl dáti svolení ku koupání. V okamžiku, když těžce raněná dcera klesla k zemi, namířil Eliáš smrtící zbraň proti sobě, když předtím ohrožoval ženu a dvě nedospělé děti, které se musely ukrýti k sousedům. Přivolané četnické pohotovosti naskytl se hrozný obraz. Na zemi ležel Eliáš s prostřelenou lebkou, držící v ruce bubínkový revolver ráže 6.35 mm. Opodál v kaluži krve těžce raněná dcera. Přivolaný lékař dr. Bureš ze Čtyř Dvorů konstatoval u Eliáše smrt a u dcery těžké zranění lebky. Anna Eliášová byla v beznadějném stavu dopravena záchranným sborem do všeob. nemocnice. Motiv činu není dostatečně objasněn, jelikož nemohla býti těžce zraněná vyslechnuta.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 27/1932-1933, č. 259 (14.8.1933), s. 1

Otec zastřelil dceru a sebe. Vzrušující rodinná tragedie odehrála se v neděli dne 13. t. m. kol 8. hodiny ranní ve Čtyřech Dvorech. Železniční zřízenec Karel Eliáš, muž 41letý, trpící často těžkomyslností a podrážděností, následkem úrazu na hlavě, jímž byl před delší dobou stižen při posunování vagonů, byl velmi žárliv na svou 19letou hezkou dceru Annu, soukromou úřednici, zaměstnanou v jedné českobudějovické továrně. Zakazoval jí známosti s mladými muži a nedovolil jí ani, aby se šla na plovárnu vykoupati. A tu dne 13. t. m. se stalo, že Anna ráno se ustrojila a řekla rodičům, že se půjde se svou přítelkyní koupati. Eliáš řekl, že to nedovolí, a když Anna dala se do pláče a trvala na svém, rozčílil se tak, že z kapsy kalhot vytáhl revolver a střelil po ní. Dívka, smrtelně zraněná na hlavě, klesla k zemi a Eliáš pak v rozrušení ohrožoval i svou ženu a druhé dvě děti, však tyto včas utekly, načež Karel Eliáš vypálil další ránu z revolveru sobě do spánku a byl ihned mrtev. Anna Eliášová dopravena byla rychle do nemocnice, ale do večera tam zemřela. Že se Eliáš na svůj děsný čin předem připravoval, tomu jistě nasvědčuje okolnost, že ač byl doma a jen polooblečen, měl při sobě ostře nabitý revolver. Rozumí se, že případ vyvolal v celé obcci i v Č. Budějovicích veliké vzrušení. – Zajímavé jest, že pozůstalá manželka uspořádala oběma mrtvým dne 16. t. m. slavný pohřeb s hudbou a družičkami z bytu ve Čtyřech Dvorech. A tu se opět ukázala zvědavost našeho lidu: v uicích, kudy se průvod ubíral, byly husté špalíry diváků a na hřbitově byl takový nával, že policie musila učiniti mimořádná opatření k udržení pořádku.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 39/1933, č. 65 (19.8.1933), s. 3

Eliášek

ELIÁŠEK, Josef Martin – manželský syn Josefa Eliáška, technického úředníka státní dráhy v Budějovicích, manželského syna Josefa Eliáška, strojníka v Protivíně 193 a jeho manželky Anny rodem Třešničkové z Protivína a Marie, dcery Jana Kestřánka, cukráře v Plzni 78 a jeho manželky Cecílie rodem Hrůzové z Plzně
(*27.3.1899, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞27.10.1945, Praha IV., Strahovský klášter s Otýlií Němcovou. (snímek není digitální))

Praha XII, Smetanova 17. Politický vězeň, od 16.6.1940 vězněn Gestapem v Malé pevnosti v Terezíně. Totálně nasazený, navrácen koncem května 1945 transportem z Moosburgu u Freisingu.

Pohřben na Olšanech (rozptyl).

Eremiáš

REMIÁŠ, František z Pauly – manželský syn Josefa Remiáše, domkáře z Chlumce, syna Josefa Remiáše, sedláka z Chlumce č. 1 a jeho manželky Evy roz. Ambrožové z Purkarce č. 7 a Anny, dcery Tomáše Srnce, domkáře z Purkarce č. 5 a jeho manželky Marie roz. Mikotové též z Purkarce č. 5
(*2.4.1856, Chlumec 1. URI:digi.ceskearchivy.cz)

EREMIÁŠ, Jan z Mathy – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hamru č. 22, manželského syna Jana Eremiáše, domkáře v Chlumci č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černého, dělníka v Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechočové z Nové Vsi č. 5
(*7.2.1897, Hamr 22. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.8.1934, Benešov)

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Řada velkých krádeží. 4. května vloupal se zloděj do bytu prof. Rauschenbergera na Vinohradech. Odcizil služebným prádlo a šatstvo v ceně 7900 K. V noci 1. června odcizeno v témže bytě stolní prádlo, stříbro a doutníky v ceně 45.000 K. – Do Feiglovy továrny ve Vršovicích čp. 466 vloupal se po dvakráte v noci 11. června a 17. července. Zde odcizil různé hotové prádlo v ceně 23.000 K. – V noci na 17. června ukradeno bylo z uzamčené spíže dru. Inocenci Kučerovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 9, různých potravin za 650 K. – V noci na 14. července bylo odcizeno dru. Kolbenovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 1, prádlo a šatstvo v ceně 21.000 K. – V noci na 22. července továrníku Evženu Kubinskému na Vinohradech, Žižkova ul. č. 19, šatstvo a skvosty za 16.000 K. Pachatel byl sice dvakráte stíhán po činu, ale ve tmě podařilo se mu zmizeti. – Asi před měsícem vloupal se neznámý pachatel do bytu ministr. rady Kučery na Vinohradech, Hradešínská č. 3, kde odcizil, byv vyrušen, pouze stříbrnou tašku na cigarety v ceně 1200 K. Pátráním bylo zjištěno, že krádeže tyto prováděl Jan Eremiáš, 23letý svobodný zedník ze Žižkova, bytem Hluboká čp. 272. Věci odnášel ke své bytné Julii Poláčkové ze Žižkova, Riegrova ul. č. 51, která byla zatčena pro přechovávání známého zloděje Františka Habětína. Od ní pak odnášel věci po částech a rozprodával je. Část jich odvezl domů do Hluboké, značnou část košil, ukradených fě. Feiglově ve Vršovicích, prodal Marii Augustové, 64leté dělnici ze Žižkova, Rokycanova ul. č. 12, která je zašantročila. Eremiáš a Augustová dodáni byli do vazby zem. trest. soudu, kde dlí již bytná Eremiáše Julie Poláčková pro spoluúčast na krádežích zloděje Františka Habětína.
Zdroj: Národní listy, roč. 60/1920, č. 221 (12.8.1920), s. 3

Ze soudní síně.
Cestující zloděj.
(Před porotou. – Zločin krádeže a zločin proti vrchnosti dle uherského zákona.)
Vleze-li někdo do domu po hromosvodu a prohlédne-li celý byt s takovou tichostí, že se nevzbudí živá duše, pak vědí detektivové i bez otisku prstů, že to jiný nebyl, nežli 24letý zedník Jan Eremiáš z Vršovic. Nikdo jiný nedovede se v noci pohybovati v cizím domě s takovou jistotou, jako by se tam narodil; nikdo jiný neprotáhne se tak mrštně bez nejmenšího šramotu sebe menším okénkem, a nikdo jiný nevleze s takovou chladnokrevností i mezi spící a neukradne jim i to, co mají za hlavami! To dovede jedině Jan Eremiáš z Vršovic, který už má za sebou slavnou zlodějskou minulost. V r. 1920 začal svoji činnost ve Vršovicích a na Král. Vinohradech, kde mimo jiné vykradl vždycky na stejný způsob byty prof. dr. Rauchbergera, min. rady Emila Kučery, dra Emila Kolbena a továrníka Eugena Kubinského. Po dlouhém stíhání byl chycen a dodán k trestnímu soudu, odkudž byl ku podivu všech dobrých lidí i zlodějů propuštěn na slib na svobodu. Ale Eremiáš nelenil. Dal se na okružní cestu po Čechách a po řadě navštívil Kralupy, Ústí nad Labem, Teplice, Chomutov, Cheb, Liberec, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, kde čile lezl po hromosvodech do bytů a kradl všecko, co mu přišlo do ruky. Hotové peníze, skvosty, šatstvo, prádlo, doutníky, pečené husy, bábovky i jablka. Spočítá-li se to všecko od první krádeže na Vinohradech do poslední v Mariánských Lázních, nakradl celkem věcí v ceně přes 200.000 kor. V Mariánských Lázních ho opustilo štěstí, které mu přálo skoro celý rok. V noci na nádraží chtěl na něm četník průkazní listiny, a když jich Eremiáš neměl, odvedl ho k okresnímu soudu. Tam v něm čuli nebezpečného ptáka a poslali ho ke krajskému soudu do Chebu. Ale tam vydržel Eremiáš jen několik dní. Dne 4. září přelezl s pomocí jiného trestance zeď u vězeňského dvora a zmizel. Za čtyři dny ho chytili v Liberci, ale náhodou ho dostali do rukou dva nemocní strážníci. Eremiáš jim utekl dřív, nežli ho přivedli na komisařství. Kam utekl, nikdo nevěděl, a všecko pátrání po něm zůstávalo na čas bez výsledku.
Letos dne 4. ledna večer seděl bývalý ministr Fedor Houdek v ložnici svého bytu v Bratislavě a rozřezával si perořízkem knihu. Pak na maličkou chvilečku vyšel a když se vrátil, byl perořízek pryč! Kroutě hlavou, jaký to duch si s ním dovoluje takové žerty, hledal býv. ministr ztracený nožík na stole i na zemi, a když ho nenašel, šel si lehnout v přesvědčení, že perořízek někam založil. Když se pak ráno probudil, seznal jasně, že si s ním nezahrál duch, ale zloděj. Sebral mu s nočního stolku přímo u hlavy peněženku s 12.000 k a malý browuing, jeho sluhovi vzal z notesu 90 k. Začalo pátrání po pachateli a tu se našlo: hromosvod – otevřené okno! Aha! Jaroslav Eremiáš je tady! Ale v Bratislavi už nebyl. Zajel si do Trenčanských Teplic, kde u holiče vzbudil pozornost místního strážníka, který zase na něho upozornil četnického strážmistra Šrámka. Tento chtěl na Eremiášovi výkazy, ale zloděj mu klidně vysvětloval, že pracuje jako elektromechanik již tři dny v jedné ville u lesa a že má všecky své dokumenty tam. Chce-li, aby s ním šel, že mu je ukáže. Ale jen aby šel od něho ve větší vzdálenosti, protože je poctivý člověk a byl by nerad, aby si lidé myslili, že něco snad provedl. Proč ta prosba, viděl strážmistr za nedlouho. Neboť najednou skočil Eremiáš s půl třetího metru vysoké hráze do potoka a hnal se na druhý břeh. Strážmistr za ním a chytil ho za zimník, ale Eremiáš se rychle vysvlékl a vytáhnuv dlouhé dláto, začal se s ním oháněti a utíkati na druhou stranu. Strážmistr musice vyrazil dláto pažbou z ruky, ale Eremiáš dostal náskok a dosáhnuv břehu, začal utíkati k lesu. Strážmistr volal, aby se zastavil, a když Eremiáš neuposlechl, vypálil po něm ránu a střelil ho do pravé strany hrudníku. Těžce zraněný zloděj, u něhož byl nalezen i perořízek i peníze býv. ministra Houdka, byl dopraven do nemocnice, kde se za 4 neděle tak vzpamatoval, že se pokusil zase o útěk. Ale ten se mu nezdařil a tak byl po úplném uzdravení dopraven do Prahy, kde se včera zodpovídal před porotou. K některým krádežím, ze kterých byl usvědčen, se kajícně doznal, ostatní všecky zapřel, a o skvostech, které u něho byly nalezeny, ale jejichž majitelé nebyli zjištěni, jednoduše tvrdil, že je koupil. Porotci uznali, že jest vinnen a senát ho odsoudil do těžkého žaláře na 3 roky. Pomáhalo mu to, že je až dosud zachovalý a že se přiznal. Soudu předsedal vrch. rada Koželoužek, žalobu hájil státní zástupce dr. Prokeš, žalovaného dr. Quis.
Zdroj: Národní politika, roč. 39/1921, č. 268 (30.9.1921, ranní vydání pro Prahu), str. 10

Nebezpečný lupič dopaden. Detektivové bezpečnostního oddělení zjistili dne 2. t. m. po 1/2 6. hod. več., že známý a nebezpečný lupič Jan Eremiáš, r. 1897 v Hluboké naroz., do Čes. Budějovic příslušný, mnohými policejními úřady a četnickými stanicemi hledaný, odejel téhož dne odpoledne v 5.15 hod. budějovickým rychlovlakem z Wilsonova nádraží směrem na Benešov. Bezpečnostní oddělení ihned telefonicky vyrozumělo četnictvo v Benešově a udalo přesný jeho popis. Četnictvu podařilo se v Benešově Eremiáše dopadnouti ve vlaku. Eremiáš je nebezpečný zloděj, který vykrádá v noci byty, z nichž odnáší hlavně skvosty a peníze. V mnohých případech vnikl odvážným způsobem otevřenými okny i do bytů v I. patře. Četnictvem byl dodán k soudu.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, ranní vydání pro Prahu), s. 6

Lupič – „akrobat“ Eremiáš zpět za mřížemi.
Není hned tak hbitého, odvážného a drzého lupiče jako je J. Eremiáš, rozený r. 1897. Po okapech i střechách leze jako veverka a odtud podniká výpravy do bytů, ovšem za nočního šera. Vleze obyčejně oknem do ložnice, klidně vrhne ostré světlo ze svítilničky snícímu do očí a sebere pak klidně vše, co si lidé před spánkem uložili na noční stolky: peníze, hodinky, prsteny a j. Šaty nebo prádlem opovrhuje.
Eremiáš, povoláním zedník, tímto odvážným způsobem řádil snad po celé republice. Někde se po činu klidně najedl, uvařil čaj, ba na dvou místech v Praze nejdříve byt vykradl a potom znepokojoval služebné. Loni po namáhavé honbě a obklíčení policií v Karlových Varech byl konečně lapen a odsouzen. Sotva se na svobodě trochu ohřál, už docházejí souhlasné zprávy o jeho činnosti. Proto pražská policie, jak jsme již v ranním vydání našeho listu oznámili, po něm neobyčejně pátrala a zjistila v těchto dnech, že jede v posledním voze rychlíku směrem k Benešovu. Četnictvo pak na základě přesného popisu tohoto mnohokráte trestaného lupiče zatklo. –en.–
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, odpolední vydání), s. 5

Jak byl zatčen pověstný lupič Eremiáš. Pověstný lupič Jan Eremiáš, byl jak známo zatčen 2. srpna benešovským četnictvem v rychlovlaku, jedoucím k Táboru a to na telefonický poukaz pražského policejního ředitelství. Eremiáš, jenž před krátkým časem opustil trestnici, jest znovu již hledán několika desítkami četnických stanic. Jak byl Eremiáš činným, toho jest nejlepším důkazem kapesní prohlídka, u něho po zatčení provedená, která „vynesla“ 5 661 Kč 55 hal., dvoje zlaté hodinky, řadu zlatých prstenů, množství toiletních předmětů a prádla, nehledě ke dvěma brožovaným knihám. Střelné zbraně lupič neměl, pouze dva kapesní nože. Zajímavo je, že k jeho zatčení stačila jeho fotografie v policejním věstníku, podle níž ho poznali vrchní strážmistr Cheramza a strážmistři Stehlík, Krátký, Jiroušek a Uhrin. Při předběžném výslechu přiznal se Eremiáš i ke krádežím v Rakousku, podrobnosti však odepřel sděliti.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, č. 214 (5.8.1927, odpolední vydání), str. 3-4

Nevítaná noční návštěva – lupič v ložnici u hlav. postele.
V noci na neděli kolem půlnoci byla pí. Housková, choť vrchního fin. rady v Masarykových sadech probuzena světlem, svítícím jí do očí. Ku svému zděšení spatřila u svého lože státi neznámého muže s elektrickou svítilničkou. Muž, jak zpozoroval, že ho paní uviděla, ustupoval ke dveřím, vedoucím do prvního pokoje. Duchapřítomná paní vzbudila ihned svého manžela, který koupelnou a kuchyní vběhl do předsíně, odkudž pak na dvůr, kde vzbudil sousedy, kteří uvědomili policii. Do domu p. vrch. fin. rady ihned přišli městští strážníci pp. Pangrác a Petrák, kteří okamžitě prohledali celý dům, ale nočního návštěvníka nenašli. Lupič do bytu vnikl tím způsobem, že přelezl přes zeď sousední vily a oknem záchodu vnikl do vily p. Houskovy. V ložnici odcizil z kapsy kabátu p. vrch. fin. rady na věšáku jsoucího tašku s 2.430 Kč, a stříbrné hodinky se zlatým řetízkem. V kuchyni vzal služce 10 Kč v drobných načež zmizel, jakoby se do země propadl. Písecká policie v čele se svým komisařem ihned učinila rozsáhlé opatření k dopadení lupiče a také se stráž. Novákovi tohoto podařilo zatknouti časně ráno na nádraží putimském, kde ničema i s lupem hodlal odjeti do Plzně. V lupiči zjištěn byl starý známý, lupič-fasádník Jan Eremiáš, 31letý, zednický pomocník z Hluboké. Ukradené věci i peníze všechny u něho byly nalezeny. Eremiáš byl již vícekráte trestán a patří mezi nebezpečné bytové lupiče. V Karlových Varech provedl lup 100.000 Kč, v Prachaticích při loupeži znásilnil služku a pak i s lupem unikl. V r. 1925 byl hledán pro různé delikty proti bezpečnosti majetku i těla 18 soudy. V Karlových Varech byl v r. 1925 postřelen při přestřelce policií. V r. 1923 byla mu prostřelena při útěku četníkem prsa. Po odpykání těžkého žaláře léčil se Eremiáš, který trpí tuberkulosou v nemocnici v Čes. Budějovicích, odkudž byl 12. t. m. propuštěn a ihned zajel si do Písku, kde setkal se při prvním podniku s nezdarem. Eremiáš v Písku již před časem provedl četná vloupání do vil v Rašínově a p. tov. Birndtovi odcizil zlaté hodinky. Nebezpečný ptáček dodán byl do vazby krajského soudu v Písku. Písecké policii patří plné uznání za její pohotovost a brzké vypátrání zločince.
Zdroj: Písecké listy, roč. 32/1928, č. 42 (18.10.1928), str. 7

Písecko.
Lupič Eremiáš zatčen v Písku. Dne 15. října v odpoledních hodinách zatkla policie mezinárodního lupiče Jana Eremiáše, pocházejícího z Hluboké n. Vlt., který v nočních hodinách vyloupil byt vrch. finanč. rady Housky a prchl s lupem směrem k obci Putimi. Vyrozuměná policie stihala lupiče po ulicích města a když se mu podařilo prchnouti, rozjela se drahou na všechny směry. Eremiáš byl dopaden v Putimi a jeho lup nalezen zakopaný nedaleko železničního náspu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 23/1928-1929, č. 7 (22.10.1928), str. 7

Tajemné krádeže ve vilách pražského okolí. Odvážný a obratný zloděj vniká bos do ložnic a okrádá spící o klenoty, jež třídí s vybraným vkusem.
V noci na 30. srpna vnikl neznámý pachatel do vily jednoho bankovního ředitele oknem a v ložnici, aniž probudil spící, odcizil z odloženého kabátu majitele vily náprsní tašku s různými dokumenty a 6000 Kč.
V téže noci dostal se týž zloděj pomocí žebříku ještě do druhé rostocké vily, tam však byl náhodou vyplašen a prchl. Druhého dne nalezena byla odcizená tobolka se všemi doklady na nápadném místě u dráhy, peníze však byly samozřejmě pryč.
V noci na středu přeložil podle stop nohou týž zlodějský virtuos svoji činnost do Zbraslavi, kde především vnikl do vily přednosty okr. soudu v. r. Frant. Milka, prošel kuchyní, kde spala služebná, až do ložnice, kde spali manželé. Z nočního stolku sebral zde dvouplášťové zlaté hodinky se řetízkem a odešel opětně stejně duchovitě jako přišel, zanechav jen pod oknem, kudy do bytu přišel, otisk bosé nohy.
Téže noci zašel na druhou stranu Zbraslavě a odciziv 6 m dlouhý žebřík, podíval se podle stop do otevřeného okna ložnice majitelky vily Gertrudy Pollertové. Poznav, že těsně před oknem stojí dvě židle v takové poloze, že by je musel odsunovat a vydal se nebezpečí hluku, sestoupil opět a vnikl za rohem domu opět oknem do pokoje, kde spal nejstarší syn majitelky vily, jemuž odcizil z kapsy kabátu tobolku s větší částkou peněz. Potom opatrně otevřel si dvéře na chodbu a odtud vnikl do ložnice majitelky vily a tam odcizil jedny dámské náramkové zlaté hodinky, briliantový prsten v ceně 5000 Kč a několik jiných cenných klenotů, ponechav věci levnější zcela bez povšimnutí.
Z celého způsobu provedení těhto krádeží jest patrno, že zloděj je neobyčejně odvážný a silný muž, který vládne velkým orientačním smyslem a dovede si počínati s kočkovitou obratností.
Četničtí odborníci, povoláni jsouce na místo a shlédnuvše jeho práci, řekli jedním dechem: „To je Eremiáš!“
Josef Eremiáš jest totiž jméno zlodějského virtuosa, jehož práci jsou tyto nynější krádeže velmi podobny. Josef Eremiáš byl však v loni v říjnu zatčen poblíže Písku a není pravděpodobno, že by byl již hotov s trestem za předchozí zlodějské kousky, což se právě zjišťuje. Sedí-li však Josef Eremiáš pak nalezl důstojného následovníka, jemuž jest jen přáti, aby Eremiáše opět on v sezení co nejrychleji následoval. -f-
Zdroj: Národní politika, roč. 1929, č. 225 (13.9.1929), s. 4

Po stopách tajemného lupiče-akrobata. Onehdejší vyloupení pěti vil v Berouně a hned na to pěti vil v Senohrabech, o nichž jsme tu podávali obšírné zprávy, dostalo se na řadu několik bytů bohatých lázeňských hostí v Mariánských Lázních. I tato vloupání provedl lupič-akrobat, po němž dnes ještě není ani stopy, tak že se vynořila vzpomínka na odvážného lupiče-gentlemana Jana Eremiáše, který vynikal své doby přímo neobyčejným talentem akrobatickým. Nové případy krádeže jsou zatím oznámeny tyto: Do bytu českého lázeňského hosta z Prahy v prvním patře vily Wahnfried na Karlovarské třídě vnikl v noci zloděj balkonem a ukradl spícímu hostu z náprsní kapsy z tašky 7000 Kč v tisícových bankovkách a briliantový pánský prsten s jedním kamenem o váze 1 1/2 karátu v ceně 8000 Kč. Po činu opět nepozorovaně balkonem zmizel žebříkem, který uložil na vedlejší zahradě. Jinému lázeňskému hosti v blízké vile taktéž v Karlovarské tř. bylo téže noci ukradeno 8500 Kč v anglických bankovkách. Zmíněný Eremiáš je v důvodném podezření také i proto, že právě v těchto místech provedl před několika lety několik podobných krádeží. Policie v Mar. Lázních učinila nejrozsáhlejší pátrací opatření.
Zdroj: Národní politika, roč. 1931, č. 225 (18.8.1931), str. 3

Zajímavé zatčení. Včera ráno přišel na bezpečnostní úřad v Českých Budějovicích 34letý Jan Eremiáš, velmi známý a velmi obdivovaný fasádový lezec a zloděj-akrobat, o němž se právě v těchto dnech rozepsal tisk pro virtuosní vykradení vil v Berouně, v Senohrabech a v Mar. Lázních, které po sobě následovalo vždy v noci. Eremiáš přišel na policejní ředitelství s novinami v ruce a jak bylo vidět, velmi rozhořčen. Chřestil stránkami novin a rozčileně ukazoval na několik lokálek, vyvolaných vzpomínkou kriminální policie a četnictva na jeho dovedné kousky (před dvěma lety ve vile Wahnfried v Mar. Lázních) a počal se zapřísahat, že mu ani vesnu nemohlo napadnouti, vykrást za noci vily v Berouně nebo v Senohrabech či kde ještě jinde, neboť prý byl právě v těch dnech nikoli v Čechách, nýbrž na Slovensku. A chtěl dokazovati jakési bratislavské alibi. Pátrací oddělení českobudějovické zná však Jana Eremiáše velmi dobře (je krajan z Hluboké u Čes. Budějovic) a zná i jeho fortele. Mimo to byl zrovna hledán pro jakousi svědeckou maličkost jinou, takže rozčilená scéna s novinami padla českobudějovické policii zrovna do klína a byla vítána. Jan Eremiáš byl zatčen a posazen zatím do vazby, kde s ním bude o věci jednáno, zatím co se ihned začalo pátrat, zda uváděné bratislavské alibi má nějaký podklad. Je zajímavo, že onehdejší vykradení vily „Wahnfried“ v Mar. Lázních stalo se v témže pokoji, co před dvěma léty. Jan Eremiáš, když mu to bylo včera připomenuto, připustil, že by snad mohl míti – „dvojníka“.
Zdroj: Národní politika, roč. 49/1931, čís. 228 (21.8.1931, odpolední vydání), s. 3

EREMIÁŠ, Josef – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hluboké-Hamru č. 17, manželského syna Ignáce Eremiáše, domkáře z Chlumce č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černýho, dělníka z Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechoč z Nové Vsi č. 5
(*5.12.1888, Hamr 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kovář, nar. v Hluboké č. 197, manž. syn Františka Eremiáše, dělníka v Hluboké č. 275 a Marie, rodem Černý z Nové Vsi č. 5
(∞26.4.1913, České Budějovice (Kněžské Dvory). URI:digi.ceskearchivy.cz)

(1921) pilař v tužkárně Národního podniku v Českých Budějovicích

Cirkulárka mu uřízla ruku. Dne 16. dubna došlo v továrně „Národní podnik“ v Č. Budějovicích k vážnému zranění 57letého dělníka Josefa Eremiáše z Kněžských Dvorů u Č. Budějovic. Po sedmé hodině ranní byl zaměstnán obsluhou cirkulárky. Na podlaze, posypané pilinami, mu oklouzla náhle noha a Eremiáš padaje přišel levou rukou až na cirkulárku, jež mu ji odřízla za zápěstím. Přivolaná záchranná stanice dopravila ho ihned do všeobecné nemocnice. Část odříznuté ruky byla převezena na městský hřbitov.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, čís. 31 (20.4.1935), s. 2

EREMIÁŠOVÁ, Růžena – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*24.12.1913, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

EREMIÁŠOVÁ, Anna – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*7.2.1914, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

Farka

FARKA, Johann Nepomuk – manželský syn Františka Farky, domkář a kramář v Boršově č. 25, manželského syna Tomáše Farky, chalupníka z Heřmaně č. 15 a jeho manželky Marie roz. Kubíček z Nedabyle č. 16 a Anny, manželské dcery Josefa Komendy, chalupníka v Boršově č. 19 a jeho manželky Johany roz. Walenta z Křemže č. 16
(*5.5.1884, Boršov nad Vltavou 25. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†12.2.1944, Praha)

vysvěcen na kněze 17.7.1910

Fater

FATEROVÁ, Marie – manželská dcera Antona Fatra, brusiče, rozená z Knínic na Moravě, panství hraběte Wallis, syna Jana Fatra, kramáře z Kinic (Knínic) na Moravě ve Znojemském kraji č. 13 a jeho manželky Františky Picmanové, kramářské dcery z Wobramkostela (Olbramkostel) ve Znojemském kraji a Rozálie, dcery Jana Sstastného, kramáře bytujícího v Libniči č. 21 a jeho manželky Marie Hubený z Ledenic
(*3.12.1848, Libníč 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FATROVÁ, Anežka – manželská dcera Antona Fatra, brusiče z Vysokohrádku, syna Jana Fatra, kramáře z Knínic (Kinic) v Moravě v Znaimsku čp. 13 a Františky Pičmanové, kramářské dcery z Vobrankostel (Olbramkostel) v Znaimsku a Rozálie, dcery Jána Šťastného, kramáře bytujícího v Libníči čp. 21 a Marie Hubený z Ledenic čp. 19, knihařské dcery
(*6.4.1850, Jelmo 15. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FATR, Vojtěch – manželský syn Antonína Fatra, brusiče z Vysokohrádku č. 15, syna Jana Fatra, kramáře z Knínic u Znojma na Moravě č. 13 a jeho manželky Františky rozené Picman, kramářské dcery z Wobrankostela na Znojemsku č. 9 a Rozálie, dcery Jana Šťastného, kramáře ve Vysokohrádku č. 6 a Marie Hubený, knihařské dcery z Ledenic č. 19
(*11.3.1855, Libníč 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FATR, Antonín Paduánský – manželský syn Antonína Fatra, brusiče, náležejícího k Vysokohrádku č. 15, syna Jana Fatra, kramáře z Knínic u Znojma na Moravě a jeho manželky Františky rozené Pičmannové, kramářské dcery z Vobrankostela na Znojemsku č. 9 na Moravě a Rozálie, dcery Jana Štiasnýho, kramáře ve Vysokém Hrádku č. 6 a jeho manželky Marie rozené Hubené, knihařské dcery z Ledenic č. 19
(*27.6.1856, Libníč 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FATR, Ján – manželský syn Antonína Fatra, brusiče náležejícího k Vysokohrádku č. 15 panství a okr. vltavotýnský, kraj budějovický, syna Jana Fatr, kramáře z Kinic u Znojma v Moravě a matky Františky roz. Pičman, kramářské dcery v Vobrankostl v Znojmsku č. 9 na Moravě a Rozálie, dcery Jána Štiasnýho, kramáře ve Vysokém Hrádku č. 6, okr. vltavotýnský, kraj budějovický, a matky Marie roz. Hubený, knihařské dcery z Ledenic č. 19, okr. Lišov v Budějovicku, prve panství třeboňské z Budějovicka
(*6.7.1859, Jelmo 18. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dělník, narozen v Jelmu č. 18, okres Lišov, Č. Budějovice, manž. syn † Antonína Fatra, brousiče na Vysokohrádku č. 15, okres Týn nad Vlt. a † Rozálie roz. Šťastný z Vysokého Hrádku č. 6
(∞22.7.1920 s Marií Fenclovou, Dobrá Voda. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fencl

FENCL, František – sprostý voják od c.k. 25. pěšího pluku de Wocher, 5. setniny, syn Jakuba Fencla, chalupníka v Libníči č. 25 a Magdaleny Novotné, selské dcery z Libníče č. 3
(†11.7.1853, Úsilné 28. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FENCL, Bohuslav – manželský syn Václava Fencla, rolníka v Libniči č. 11, syna Jakuba Fencla, rolníka z téhož čísla a jeho manželky Anny rodem Růtovy z Velechvína a Marie, dcery Martina Řepy, chalupníka ve Vyhlídkách č. 19 a jeho manželky Anny rodem z Jivna č. 3
(*25.9.1896, Libníč 11. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†23.9.1915, ruské zajetí (databáze))
studoval Jirsíkovo gymnázium do VII. tř. (1914/15). Voják 91. pěšího pluku, nezvěstný za velké války v Rusku

Ferrari

FERRARI, Ida – dělnice v továrně na cigarety v Saccu u Rovereta v Tyrolsku, tamtéž narozena, toho času válečný utečenec v Suchém Vrbném č. 107, manželská dcera Eustasia Ferrari, sedláka v Saccu a Virginie roz. Dalci
(∞7.12.1918 s Emilem Maffei, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fiedler

FIEDLER, Jan – měšťan a mlynář příkopský, manželský syn Jana Fiedlera, mlynáře v Třeboni č. 27 a Karolíny roz. Fischkali
(*1822, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1850, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1872, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, Julius – měšťan a krupař v Třeboni č. 93, manželský syn Jana Fiedlera, mlynáře v Třeboni č. 122 a matky Karolíny Fiškali
(*1827, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1855, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1857, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, roz. Filasová, Maria – manželka Julia Fiedlera, měšťana a krupaře v Třeboni č. 93, manželská dcera Františka Filasa, měšťana v Třeboni č. 93
(*1835, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1857, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, roz. Wagnerová, Josefína – manželka Julia Fiedlera, měšťana a krupaře v Třeboni č. 93, manželská dcera řezníka a měšťana v Třeboni č. 34 Jana Wagnera
(*1833, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1897, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLEROVÁ, Marie – manželská dcera Jana Fiedlera, mlynáře z Hněvkovic č. 10 a jeho manželky Marie roz. Švec z Krásné Hory
(∞10.8.1885 s Josefem Hraše, Týn nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, Jan – nalezenec z Prahy, v ošetřování u pěstounů Jana a Kateřiny Bachler v Deskách č. 9 u Kaplice. Narozený 13.9.1930 v Praze (č. zn. 8841/30)
(†12.7.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fíla

FÍLOVÁ, Stanislava – manželská dcera Karla Fíly, zahradníka na ville Ferdinanda Zátky v Libniči Jelmě, syna Jana Fíly, cihláře z Bechyně č. I-3 a jeho manželky Alžběty rodem Parkosový ze Dražic a Terezie, dcery Vavřince Bukalíka, rolníka na výminku v Dubném č. 24 a jeho manželky Anny rodem Našincovy ze Štětic č. 21
(*3.5.1896, Jelmo 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fišák

FIŠÁK/CÍFKA, Jakub – manželský syn Josefa Fišáka neb Cífky, chalupníka v Hůrkách č. 35, manželského syna Františka Cífky neb Fišáka a jeho manželky Alžběty roz. Pavlečka ze Lhoty č. 4 a Anny, dcery Jakuba Píchy neb Dvořáka, sedláka v Hrutově č. 1 a jeho manželky Marie roz. Novotný z Levína
(*26.3.1867, Hůrky 35. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající hospodář v Hůrkách č. 35, syn Josefa Fišáka, chalupníka v Hůrkách č. 35 a jeho manželky Anny roz. Pícha vulgo Dvořák z Hrutova č. 1
(∞18.11.1890, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†18.5.1954, Vlkovice 12)

FIŠÁK, Jakub – manželské dítě Jakuba Fišáka, mlynáře v Lišově v Sosenském mlýně č. 210 (správně č. 200) a jeho manželky Marie, roz. Kovářík z Hůrek č. 31
(†15.9.1891, Sosní. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sčítací operát pro mlýn v Sosní (jednota Sosní č. p. 200), 2. ledna 1891.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1/I Fišak, Jakub vlastník bytu 1868 Hůrky mlynářství
2/I Marie choť 1869 Hůrky (v rodině)
3/I Kovářík, Josef čeledín 1870 Hůrky polní hospodářství
1/II Vacl, Vojtěch vlastník bytu 1830 Hůrky (žije z důchodu)
2/II Marie choť 1828 Hůrky (v rodině)
3/II František syn 1870 Hůrky studující gymnasia
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Sosní, sn. 1-2

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Sosní, sn. 1–2

Flachs

FLACHS, Katharina – manželská dcera putujícího kramáře Jana Flachse a jeho manželky Kateřiny, dcery Josefa Hrubského z Blatné. Kmotři Michal Brůžek, sedlák a Kateřina, manželka jeho. Křtěna v lomnickém farním kostele.
(*20.6.1819, Lužnice 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – manželský syn Jana Flachse, komedianta z Vlašimi a jeho manželky Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky Anny Tolarovy ze Záluží
(*7.3.1837, Skuhrov. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
herec s loutkama z Vlásenice č. 10, vlastní syn † Jana Flachsa, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a matky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic
(∞4.11.1862, Veselíčko s Eleonorou HubenouURI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Maria – manželská dcera Jana Flachse, světemjdoucího komedianta z Vlásenice, syna Jana Flachse, komedianta z Vlásenice a jeho manželky † Kateřiny roz. Dubský, komedianta z Kaňku a Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky † Anny roz. Toral, šafáře ze Spáleného Poříčí
(*11.1.1850, Velká 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – (matka) dle vlastního udání Josefa Plaktová z Vlásenice č. 1, okresu Tábor, recte Flachsová z Červené Lhoty
(*1857, Jesenice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
kočující herec, nar. v Jesenici, příslušný do Vlásenice, vdovec
(∞1920, Tábor (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Jan – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10, manželského syna † Jana Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a jeho manželky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce s loutkama z Budislavi č. 35 a jeho manželky Marie roz. Dubské z Mirovic
(*17.2.1863, Stehlovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – manželský syn Václava Flachse, herce neb komedianta z Vlásenice, manželského syna † Jana Flachse, herce z Vlásenice a jeho manželky Cecílie roz. Honsknechtové z Vlásenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce z Budislavi a jeho manželky Marie roz. Hubené z Budislavi
(*20.9.1864, Smrkovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, František – obchodník s galanterijním zbožím v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Kateřina – manželka Františka Flachse, majitele galanterie v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, František – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkami, příslušného do obce vlásenické, manželského syna Jana Flachsa, loutkáře ve Vlásenicích a jeho manželky Cecílie roz. Holzknechtovy z Březnice a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, loutkáře z Budislavě a jeho manželky Marie, dcery Matěje Dubského, loutkáře z Mirovic
(*10.2.1881, Psárov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín c. k. 91. pěšího pluku
(†13.11.1914, Valjevo. Pohřben: Žanać, Valjevo nebo †19.11.1914, Žvimrta u Kamenicu – Srbsko)

FLACHS, Anton – syn Františka Flachse, herce s marionetami (Marionettenspieler) z Předměřic, tamtéž příslušného, manželského syna † Adama Flachse, herce s marionetami a Josefy roz. Dubské z Předměřic a jeho manželky Alžběty Urbanové, manželské dcery † Františka Urbana, herce s marionetami z Bukovníku a Anny roz. Stýblové z Lipí
(*1883, Radčice. URI:portafontium.de)
loutkoherec, nar. v Račicích č. 15, manželský syn Františka Flachse, loutkoherce ve Staších a Alžběty Urbanové z Bukovníku
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Svobodník 11. pěšího pluku c.k. armády, 32. střeleckého pluku československých legií, četař 2. kulometné roty 6. divize československých legií v Itálii. V rámci 11. pěšího pluku (štábem v Písku) zajat 3. listopadu 1916 u San Grado di Merna, k legiím zařazen 15. dubna 1918.
Zdroj: databáze legionářů VÚA v Praze

FLACHSOVÁ, Terezie – dcera Františka Flachse, obchodníka v nádobí, narozeného v Pěšovicích, syn Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, narozené ve Strmilově, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 211 a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1900, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dcera Františka Flachse, obchodníka v Hodovicích č. 113 a Kateřiny roz. Hubený ze Strmilova
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Karel – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1898. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Bohumil – manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka v Kamenném Újezdě č. 46, manželského syna Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty rodem Urban z Bukovníka a Kateřiny, manželské dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 221 a jeho manželky Rozálie rodem Pleml z Neveklova
(*30.3.1906, Kamenný Újezd č. 46. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání lidu 1921))
dělník ve Včelné č. 95, manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka ve Včelné č. 95 a jeho manželky Kateřiny roz. Hubený z Ledenic č. 221
(†29.11.1925, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Adolf – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1907. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Vojtěch – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1912. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Antonín – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1916. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Václav – syn Františka Flachse, loutkáře z Předmíře, syna Františka Flachse, herce, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře, obchodníka z Ledenic a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1897, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Růžena – dcera Antonína Flachse, sluhy u železnice a Terezie Flachsové
(*1920, České Budějovice – Hodějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Julie – manželská dcera Jana Flachse, majitele loutkového divadla z Vlásenice u Tábora a matky Anny rozené Kočkové z Kraselova č. 6
(†1895, Chrastiny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLAKSOVÁ, Antonie – dcera Marie Kilianové rodem Flaksové, vdovy po † Josefu Kilianovi, kramáři v Bukovsku, manželské dcery Karla Flakse, kramáře z Benešova č. 14 a Anny roz. Koželuška z Kasejovic č. 18, narozena v Majdaleně č. 12
(†9.7.1905, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fresl

FRESL, František – kolporter novin v Rožnově č. 348, narozený 1/12 1914 v Praze
(†10.6.1935, V řece Vltavě blíže Rožnova. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zachraňoval tonoucí děvče a přitom sám se utopil.

Ein Mädchen vor dem Ertrinkungstode gerettet und selbst ertrunken. Am Pfingstsonntage nachmittags badete das Dienstmädchen Rosa Soukup aus Strodenitz, bedienstet bei Herrn Dr. Albrecht in Budweis, in der Moldau bei Strodenitz. Plötzlich geriet sie in Ertrinkungsgefaht. Es eilte ihr sofort der 21 jährige Bäckergehilfe Franz Fresl, wohnhaft in Strodenitz Nr. 348, zur Hilfe, dem es gelang, das Mädchen ans Ufer zu bringen. Fresl selbst aber versank entkräftet im Flusse und ertrank. Seine Leiche wurde Mittwoch, den 12. Juni, um 10 Uhr 45 Minuten vormittags nächst der Fabrik Gellert von dem Arbeiter Jaroslav Komarek, wohnhaft in Strodenitz, aus der Moldau gezogen.
Zdroj: Budweise Zeitung, roč. 74/1935, č. 45 (15.6.1935), s. 7-8

Frolík

FROLÍK, Antonín – manželský syn Jana Frolíka, rolníka z Hůrek č. 18, manželského syna Matěje Frolíka, rolníka v Hůrkách č. 28 a jeho manželky Anny rodem Tůma z Hůrek č. 4 a Marie, manželské dcery Jana Lukše, rolníka zDolního Miletína č. 5 a jeho manželky Marie rodem Hešík z Libína
(*30.3.1879, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(Anton von Padua FROLIK) kolářský pomocník (Wagnergehilfe), reservník c. k. pěšího pluku svobodného pána von Fröhlich č. 91, zletilý, narozený 30. března 1879 v Hůrkách (Hurek), tamtéž příslušný, manželský syn žijících rodičů Jana Nepomuckého Frolíka, polnohospodáře, a Marie roz. Lukeš (Lukesch)
(∞17.11.1907 s Boženou Petrovou, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Fürst

FÜRST, Matěj – manželský syn Josefa Fürsta, havíře, syna Vojtěcha Fürsta, pensionovaného havíře (Bergsteiger) z Bulíkova 66 (Bolíkov) na Moravě, panství Český Rudolec v Jihlavském kraji a jeho manželky Mariany Anny roz. Stoklasa z Klikova, panství Chlumec v kraji budějovickém a Marie, dcery Evy Smíškové, vlastní dcery † Tomáše Smíška, chalupníka z Čenkova 1, panství bechyňské a jeho manželky Mariany roz. Poklasný ze Sedlíkovic, panství třeboňského
(*20.2.1846, Popovice 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FÜRST, Václav – světem jdoucí brusič a deštníkář nestálého bydliště, příslušný do Březí, okres Týn nad Vltavou. Narozený 16/8 1870 v ?
(†19.1.1936, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla převezena do Prahy do anatom. ústavu

Giacomelli

GIACOMELLI, Franz – truhlář, narozen v Saccu u Rovereta v jižním Tyrolsku, syn † Franze Giacomelli, truhláře v Saccu u Rovereta v jižním Tyrolsku a Marie roz. Chiusole. Toho času válečný utečenec zde
(∞7.12.1918 s Marií Corradini, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Habich

HABICH, Franz – podle cestovního pasu dítě Karla Habicha, loutkoherce z Hamru u Třeboně a jeho manželky Josefy , dcery Adalberta Schimona, kováře ze Zhoře, čáslavského kraje, třeboňského poddaného
(†6.8.1848, Malče. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – hadrář v Hamru, syn Matěje Habicha, knihaře ve Vesci č. 22, matky Kateřiny, dcery † Šimona Hubenýho, kramáře v Dobronicích č. 20
HABICHOVÁ, Josefa – vdova po Karlu Habichovi, komediantu v Hamru č. 7, nemanželská dcera Alžběty Maškové, dcery Jana Maška, kotláře v Humpolci
(∞1854, Borovany. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Ignác – knihvazač, nar. v Nové Bystřici, zemřel na zápal plic v Malém Bednárci, Bednárečku
(†17.2.1855, Bednáreček. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – kramář v Trhových Svinech, syn Ignáce Habicha, žebráka z Obrataně č. 10 a Anny Tillingerové
(∞20.5.1857, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICHOVÁ, Marie – dcera Karla Habicha, kramáře z Hamru č. 7 a Josefy roz. Mašek
(∞26.12.1870 s Josefem Hubeným, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Ignác – loutkář ve Svinech, syn Karla Habicha, loutkáře z Hamru a Josefy Maškové
(∞12.8.1871 s Annou Blümlovou, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Kateřina – dceruška Václava Habicha, komedianta z Hostic a jeho manželky Marie roz. L…ové
(†23.12.1872, Malče 11. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – kramář, příslušný do Hoštic u Strakonic, narozen v Novém Etynku. Oběsil se ve vězení c.k. okresního soudu v Jindřichově Hradci č. 123-II.
(†12.4.1908, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oběsil se ve vězení.
K okres. soudu v Jindř. Hradci dodán byl kramář Jan Habich, který obviněn byl ze zločinu těžkého ublížení na těle, kterého dopustil se v Terezínově na rolníku F. Tůmovi. Téhož dne přibyl výše jmenovaný kramář do Terezínova, kdež v chalupě P. Šamala zastavili, by si uvařili oběd. Za nedlouho vznikla mezi kramářem a ženou s dcerami hádka, kteráž v krátké době proměnila se ve rvačku. Dcera surově mlátila do otce, který zmožen značnou dávkou alkoholu – vypilť šest čtvrtek kořalky – vyběhl na dvůr, zde uchopil stojící lopatu a s tou hnal se po dceři. Napadeným ku pomoci přispěti chtěl rolník F. Tůma, který postavil se zmíněnému kramáři na odpor. Zlou však se potázal. Zdivočelý kramář rozehnal se po něm a zranil jej ostřím lopaty hrozně v obličeji. Po činu byl svázán a k okr. soudu v Jindř. Hradci dodán, kdež po dopolední inspekci na klice svého vězení na řemínku od kalhot svému velice dobrodružnému životu konec učinil.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, č. 32 (21.4.1908), str. 3

HÁBICHOVÁ, Karolína – manželská dcera Václava Habicha, komedianta z Hostic 4, manželského syna Matěje Habicha, komedianta z Hostic a jeho manželky Kateřiny rodem Hubený z Ledenic a Marie, nemanželské dcery Ferdinanda Richtra, bednáře z Mezilesí a jeho manželky Anny
(*19.6.1885, Okrouhlička (Šejdorf) 20)
kočující, narozená v Šejdorfě č. 20, okr. Něm. Brod, manželská dcera Václava Habicha, komedianta z Hostic č. 4 a Marie roz. Richtrovy z Mezilesí
(∞22.8.1910 s Prokopem Jungem, Liboc. URI:ahmp.cz)

HABICH, Josef – manželský syn Ignáce Habicha, loutkáře světem jdoucího, příslušného do Březí, manželského syna † Karla Habicha, loutkáře z Hamru a jeho manželky † Josefy roz. Mašek z Humpolce a Anny, manželské dcery Jakuba Blümla, kramáře z Březí a jeho manželky Kateřiny roz. Vinkler z Plačic.
(*4. června 1886, Borek (farnost Hosín). URI:digi.ceskearchivy.cz. Kmotrem Josef Hubený, loutkář světem jdoucí z Budislavi)

Vražda. V noci z 29. na 30. duben vnikl oknem do hostince Jana Maxy ve Františkově údolí (obec Klikov) neznámí pachatelé a odcizili v nálevně za 22 K 90 h doutníků a nápojů. Když syn hostinského, 21letý Adolf Maxa, spící ve vedlejší místnosti, se probudil a vešel do nálevny, vystřelil naň jeden z lupičů z revolveru. Adolf Maxa klesl, raněn byv smrtelně, do pravého spánku a zemřel o 8. hod. ranní. Po lupičích, již po vraždě uprchli, není ani stopy. Má se za to, že byli z tlupy cikánů, již potulovali se po tamním vůkolí.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, čís. 35 (2.5.1908), str. 3
Loupežný vrah Habich polapen.
Včera brzy po polednách rozšířila se po celém městě zpráva, že Habich, kterýž před delší dobou zavraždil a oloupil jistého hostinského v Sukdole u Třeboně, nalézá se ve vůkolí našeho města. Obyvatelstva zmocnilo se následkem toho pochopitelné vzrušení. Vzrůstalo každou chvílí a jedna poplašná pověst stíhala druhou. Netrvalo příliš a vrah hledaný tak dlouho a úsilovně byl chycen. Přišel do hospody „U ruského císaře“, kdež jedl a popíjel. Za nedlouho navštívil hostinec občan z Českého Vrbného, jehož jméno z opatrnosti před možnou pomstou utajujeme. Spatřiv prvního hosta, asi 22letého, silného ramenatého muže, nepříjemné vzdorné tváře a povšimnuv si, že chybí mu ukazováček na levé ruce, vzpomněl si ihned, že ho zná a skutečně upamatoval se, že je to komediant Habich, vrah, stíhaný zatykačem. Neřeknuv ničeho, opustil hostinec, vzal si doma svou dvouhlavňovou pušku, zašel k obecnímu starostovi a oznámil mu, koho spatřil. Vyslán byl ihned do Č. Budějovic posel pro četníky, načež více občanů rozestoupilo se poblíž jmenovaného hostince v řetěz, ve kterém střežili okolí, aby Habich snad nemohl uniknouti. Habich skutečně také pojal podezření a opustil hostinec. Na štěstí jeli právě k jmenovanému hostinci čtyři páni z Č. Budějovic. Zastavivše kočár a uslyševše oč běží, rozkázali vozkovi, aby jel čekaným četníkům vstříc, vzal je pak do kočáru a pak co nejrychleji je přivezl. Kočár zastihl četníky ve Čt. Dvorech, ale do kočáru vsedl jen jeden. Druhý z opatrnosti spěchal k jmenovanému místu polem. Habich je spatřil a vběhl do žita, z něhož podle všeho chtěl skočiti do sousedního rybníka. Ale v tom již stál asi na tři kroky před ním četník, jenž dojel v kočáru, namířil proti němu svou pušku s bodákem nasazeným a zvolal: „Stůj nebo střelím!“ — Habich se zarazil, protože však četník se obával, že mohl by míti u sebe nějakou zbraň, velel dále: „Ruce vzhůru! Lehnout!“ Habichovi nezbylo než uposlechnouti. Mezitím dostavil se také druhý četník a ostatní stihatelé a loupežný vrah Habich na zemi ležící byl nejdřív spoután na rukou. Potom jej četníci důkladně prohledali a odebrali mu mimo silnou hůl, na jednom konci těžce zalitou olovem, revolver a dýku. Když jeden z nich prohodil, že by Habich zasluhoval, aby jej ihned probodnul, protože jim dal tolik práce, odsekl Habich se vzdorným úsměvem: „No však oni si to rozmyslejí!“ Později byl Habich doveden ku starostovi Českého Vrbna, odkudž po sepsání příslušného protokolu dovedli jej četníci do Č. Budějovic, kdež odevzdán byl do vazby u zdejšího c. k. kraj. soudu. Protože zpráva o polapení vraha tak dlouho a tak úsilovně stíhaného doletěla do města rychlostí blesku, sběhly se celé spousty lidí ku Dlouhému mostu, kudy četníci musili s Habichem přijíti a přehojně lidu doprovázelo ten smutný průvod až k samému paláci justičnímu. Podle druhé pověsti, za jejíž pravdivost však neručíme, dopadena byla zde později také Habichova milenka s dítětem, kterouž Habich poslal do města na nákup a „U ruského císaře“ na ni čekal.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, čís. 54 (7.7.1908), str. 2–3
Zatčený vrah.
Z Českých Budějovic se sděluje: Dlouho hledaný loupežný vrah Josef Habich, který před nějakou dobou zastřelil syna hostinského Maxu, když jej tento dopadl při krádeži, byl zde včera zatčen.
Zdroj: Národní listy, roč. 48/1908, čís. 185 (7.7.1908), str. 3
Honba na loupežného vraha.
V pondělí odpoledne dopaden byl blíže Českého Vrbna loupežný vrah Habich, potulný kramář, jenž nedávno zavraždil syna hostinského Maxy ve Františkově a hostinec vyloupil. Umírající syn hostinského poznal vraha a sdělil jeho jméno, však četnictvo po vrahu marně pátralo. Až v pondělí odpoledne občan jistý jej poznal, když popíjel v hostinci „U ruského císaře“. I učinil opatrně oznámení starostovi a četnictvu a hostinec z povzdálí obklopen občany. Habich postřehnuv nebezpečí, chtěl prchnouti, ale neprchl daleko – v žitném poli byl četníky dopaden a vzdal se, vida nezbytí. Byl ozbrojen revolverem, dýkou a těžkou kovanou holí. Důkladně spoután a odzbrojen byl za velikého shluku obecenstva dopraven ke zdejšímu krajskému soudu, kde postaven bude před porotu.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 14/1908, čís. 77 (8.7.1908), str. 2
Honba na nebezpečného vraha.
Dne 6.t.m. pobouřeno bylo naše město a obce Č. Vrbné a Čtyři Dvory zprávou, že v okolí nalézá se vrah syna hostinského ve Františkově údolí u Třeboně, Habich, 22 roků starý kramář z Březí. Zpráva ta ukázala se pravdivou. Habich, cítě se jistým, zašel si na pivo do hostince p. Čalouna v Č. Vrbném, kdež si zahráti nechal na automatu. Zatím jeho milenka odebrala se do Č. Budějovic nakoupit různých pokrmů. Pojednou byl vrah poznán a přičiněním p. Čalouna v žitě, kamž z hostince vida, že je pozorován, utekl, chycen a zatčen. Nalezena u něho velká hůl t.zv. „zabiják“, vážící asi 3 kg., mimo to dva dlouhé řeznické nože. Zatčen byl v 1 hod. odpoledne a dopraven k c. k. kraj. soudu v Č. Budějovicích. Večer zatčena i jeho milenka s chlapcem, který s ní chodil. Postaven bude před porotu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 2/1907–1908, čís. 80 (9.7.1908), str. 3

(∞11.4.1921 s Josefou Zahradníkovou, Hosín. (nedigitalizovaná matrika))
(†9.6.1942, Auschwitz. URI:pl.auschwitz.org. Häftlingsnummer 35859)

Podle rozhodnutí okresního soudu v Týně n. Vlt. ze dne 14.9.1951 č.j. M1/51-15 byl zde jako dítě zapsaný prohlášen za mrtvého a jest den 31.12.1944 považovati za den, který nepřežil.
Zdroj: poznámka v matrice řím.-katol.f.ú. Hosín, N 1864–1891, fol. pag. 655

HABICH, Antonie – manželská dcera Josefa Habicha, cestujícího obchodníka, bytem v Rozích č. 10, naroz. ve Zvěrkovicích, syna Augusta Habicha, loutkáře v Březí a jeho manželky Anny roz. Pleml z Vlachova Březí a Františky, manželské dcery Dominika Fialy, obchodníka ve Včelné č. 31 a jeho manželky Marie roz. Žižka z Volyně, naroz. v Habří č. 24
(*8.12.1900, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz
(†13.2.1901)

HABICH, Karel – syn Josefa Habicha, kramáře (trhovce) v Březí 33 u Týna n/V a Josefy r. Zahradník. Naroz. 28/8 1923 v Chlumci, okres Hluboká n/V
(†4.7.1938, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hácha

HÁCHA, Emil Dominik Josef – manželský syn Josefa Háchy, kontrolora při c.k. berním úřadu ve Svinech, syna Jana Háchy, rolníka v Hrázankách č. 4 a jeho manželky Anny roz. Jakešové z Branšovic č. 4 a Marie Karolíny Pavlíny, dcery Dominika Klause, měšťana ve Vlašimi a jeho manželky Anny roz. Pruhy (Průchová) z Vlašimi č. 65
(*12.7.1872, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Emil Hácha v době promoce. Foto ČTK

Emil Hácha v době promoce

Pamětní deska   presidenta Emila Háchy na rodném domě v Trhových Svinech  od akademického sochaře Josefa Václava Schwarze. Foto ČTK

Pamětní deska presidenta Emila Háchy na rodném domě v Trhových Svinech od akademického sochaře Josefa Václava Schwarze (27. února 1939)

Protokol o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, podepsaný 15. března 1939 v Berlíně prezidentem Emilem Háchou, Františkem Chvalkovským, Adolfem Hitlerem a Joachimem von Ribbentropem. Foto ČTK

Protokol o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, podepsaný 15. března 1939 v Berlíně prezidentem Emilem Háchou, Františkem Chvalkovským, Adolfem Hitlerem a Joachimem von Ribbentropem

HÁCHA, Theodor Josef – manželský syn Josefa Háchy, kontrolora u c.k. berního úřadu ve Svinech, syna Jana Háchy, rolníka v Hrázankách č. 4 a jeho manželky Anny roz. Jakešové z Branšovic č. 4 a Marie Karolíny Pavlíny, dcery Dominika Klause, měšťana ve Vlašimi a jeho manželky Anny roz. Pruhy (Průchová) z Vlašimi č. 65
(*22.7.1874, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vycestoval 1891 z přístavu v Hamburku do britského přístavu Hartlepool. Dále pokračoval z Liverpoolu do Spojených států.

Přístav Hartlepool. Foto: HHTandN.org

Přístav Hartlepool. Foto: HHTandN.org

Emil Hácha se svými rodiči - matkou Marií, otcem Josefem a bratrem Theodorem. Foto ČTK

Emil Hácha se svými rodiči – matkou Marií, otcem Josefem a bratrem Theodorem

Státní prezident Emil Hácha přijal 19.prosince deputaci své rodné obce Trhových Svin, jejímiž členy byli také dva spolužáci a bratr pana prezidenta Theodor Hácha. Zleva Theodor Hácha a Emil Hácha. Foto ČTK

Státní prezident Emil Hácha přijal 19.prosince deputaci své rodné obce Trhových Svin, jejímiž členy byli také dva spolužáci a bratr pana prezidenta Theodor Hácha. Zleva Theodor Hácha a Emil Hácha

Josef Hácha, otec prezidenta Emila Háchy. Foto ČTK

Josef Hácha, otec prezidenta Emila Háchy

Malý Emil Hácha na klíně své matky Marie Háchové. Foto ČTK

Malý Emil Hácha na klíně své matky Marie Háchové

Halek

HALEK, P. Wenzel – manželský syn Josefa Halka, školního učitele, syna Vojtěcha Halka, školního učitele ve Svučicích (Schwutzitz) č. 36 a jeho manželky roz. Janitzarin z Uzenic (Usenitz) a Marie, dcery Ondřeje Brabsch z Přídolí (Priethal) č. 24 a jeho manželky Žofie roz. Possinger z Omlenice (Umlowitz)
(*6.8.1828, Rychnov u Nových Hradů. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář a vikář v Benešově (Deutsch-Beneschau), manželský syn Josefa Halek z Rychnova č. 17 a jeho manželky Marie roz. Brabsch
(†20.3.1890, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hampl

HAMPL, Johann – manželský syn Antonína Hampla, bednáře, syna Matěje Hampla, obyvatele z Vinařic č. 35 a jeho manželky Marieroz. Pacovské a Juliany, manželské dcery Josefa Guehz, skláře ve Vyšším Brodu č. 114 a jeho manželky Kateřiny roz. Woitsch z Dolního Přísahova (Unter Schönhub)
(*5.12.1891, Vyšší Brod. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kameník, narozený ve Vyšším Brodě č. 114, manželský syn Antona Hampla, bednáře ve Vyšším Brodě č. 114 a jeho manželky Juliany roz Guehs ve Vyšším Brodě č. 114
(∞24.1.1920, České Budějovice (Rožnov). URI:digi.ceskearchivy.cz)

a fide deficit 4.1.1943 (g[ottes]g[läubig]) Stand.Amt. Budweis No2 v. 5.1.1943 – ad fidem rediit 22.7.1945. Lager Friedau, Pfarramt Friedberg v. 23.7.1945

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Hanzel

HANZEL, Josef – kočí v Záblatí čp. 22, narozený v Dolní Luči čp. 283, okres Trenčín na Slovensku, manželský syn Aloise Hanzela, rolníka v Dolní Luči čp. 283 a Františky rodem Harkošové z Dolní Luče, obou katolíků
(∞4.1.1937 s Annou Plevovou, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hardtmuth

Erb rodu von Hardtmuth

HARDTMUTH, Mathilde Jakobine Wilhelmine – manželská dcera Franze Hardtmutha, majitele továrny v Budějovicích, manželského syna Karla, továrníka tamtéž a jeho manželky Friederiky, dcery svobodného pána von Schlechta a Mathilde, manželské dcery Johanna von Mayer, doktora medicíny v Bukurešti a jeho manželky Jakobiny roz. Hartl
(*11.3.1864, České Budějovice, Linzerstraße 58. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HARDTMUTH, Franz Karl Josef Johann – manželský syn pána Franze Hardtmutha, majitele továrny zde, manželského syna Karla, majitele továrny zde a jeho manželky Friederike roz. Freiin von Schlachta a Mathilde, manž. dcery Johanna von Meyer, doktora medicíny v Bukurešti a jeho manželky Jakobine roz. Hartl, evangelického vyznání.
(*15.3.1870, České Budějovice, Linzerstraße 58. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Auf Grund des a. h. Diplomes vom 16/1 1874 die Führung des Ehrentitels „Adler von“ bewilligt dem Karl Hardtmuth u. seinen ehelichen Nachkommen.

velkoprůmyslník, nar. v Č. Budějovicích, manžel Matildy roz. Rostočil.
(†14.3.1927, České Budějovice, Goethova. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Havelka

HAVELKA, Eduard Gothard Josef – nemanželský syn Anny Havelkové, narozené v Praze č. 441/II, herečky divadelní toho času v Lišově č. 234, dcery Terezie Havelkové, rozené i příslušné na Březových Horách, okres i hejtmanství Příbram, dcery Josefa Havelky, zedníka na Březových Horách a Kateřiny roz. Hubené z Březových Hor
(*6. ledna 1906, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†25. ledna 1906, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Henner

HENNERIN, Rosina – manželská dcera otce Františka Hennera, pohodného v Ortvínovicích, manželského syna Šimona Hennera, pohodného na knížecím lobkowitzkém panství a jeho manželky Kateřiny, dcery Jana Veselého, zedníka na Kutné Hoře a matky Kateřiny, manželské dcery Josefa Červíčka, pohodného v Ortvínovicích a jeho manželky Anny, dcery Tomáše Turka, pohodného z Ortvínovic
(*1832, Ortvínovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Heral

HERAL Václav – četnický nadporučík v Michalově, fara Polhora, župa XVIII na Slovensku. Manželský syn Václava Herala, rolníka v Boršově čp. 11 a jeho manželky Anny rodem Mikuška z Černodubu čp. 5. Narozený 10.9.1901 v Boršově čp. 11, náboženství římsko-katolického
(∞24.7.1928 s Kristýnou Gutwirthovou, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Herring-Frankensdorf

Freiherr von Herring-Frankensdorf, Friedrich Johann Isidor Franz – doktor, bydlištěm v Gerstnerstraße 318 v Českých Budějovicích. Poprvé oddán ve Vídni (St. Stephansdom) 21. června 1932 s Wilhelmine Renate Giselou Marií roz. Gräfin Sermage. Manželský syn Ernsta Adolfa Johanna, svobodného pána von Herring-Frankensdorf, továrníka v Grünau 60 a jeho manželky Marie Augusty Caroline Johanny von Hardtmuth
(*7.4.1898, Gmunden)
(∞24.4.1940 s Rose Ilse Annalies Riedel roz. Wagner, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Holzäpfel

HOLZÄPFEL, Václav – manželský syn Jana Holzäpfel, kramáře, syna Martina Holzäpfla, měšťana a kramáře z Veselí a jeho manželky Kateřiny roz. Fialový z Jistebnice a Alžběty, dcery † Václava Indry, kramáře z Dolního Římova a jeho manželky Kateřiny roz. Černý též odtud
(*7.9.1819, Horní Římov 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)

1835 – Josef HOLZEPL z Mirovic vyšetřován magistrátem města Lišova pro nedovolený prodej břitev na jarmarcích
(SOkA České Budějovice, Archiv města Lišov, karton 53, inv.č. 1873, sign. IV/3 43)

HOLZÄPFEL, Lukáš – obchodník s nádobím v Budějovicích
(†8.1.1901, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZEPL, Karel – hudebník v Adamově, narozen v Majdaleně č. 22, syn Karla Holzepla, kramáře v Křtěnově a Rozálie roz. Kloc z Počátek
(∞9.1.1899 s Marií Musilovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Marie – vdova po Lukáši Holzäpfelovi, roz. Melisová
(∞11.8.1901, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Marie – manželská dcera Lukáše Holzäpfla, kramáře z Mirovic č. 47, syna † Jana, kramáře tamtéž a jeho manželky Marie roz. Boukal z Nakvasovic (Horní Nakvasovice) a Apolonie, dcery Josefa Puchlera, klempíře z Ledenic a jeho manželky Marie roz. Musil
(*22.3.1881, Mirovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞29.9.1901 s Vojtěchem Pickem, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Jan – kočující kramář, příslušný do Mirovic, okres Mirovice, hejtmanství Písek, narozen v Pašnovicích č. 31, okres Trhové Sviny, hejtmanství České Budějovice, manželský syn Jana Holzäpfla, potulného kramáře z Mirovic a jeho manželky Anny rozené Vladykovy z Bavorova, katolického náboženství
(∞20.8.1903 s Františkou Březovskou, Chelčice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dle křestního listu od farního úřadu ve Střížově ze dne 25. srpna 1901 č. 250 narodil se ženich dne 28. srpna 1876 v Pašnovicích. Prominutí překážky II. stupně pokrevenství od bisk. Ordinariatu v Č. Budějovicích ze dne 20. července 1903 č. 6004. Totéž od c.k. místodržitelství v Praze ze dne 21. července 1903 č. 156 292.

HOLZAPFEL, Antonín – manželský syn Jana Holzapfela, kramáře v Mirovicích, syna † Jana Holzapfela, kramáře v Mirovicích a jeho manželky Marie rozené Boukal z Nekvasovic u Vlachova Březí a Anny, dcery Františka Vladyky, nájemníka v Bavorově a jeho manželky Marie rozené Fialové z Bavorova
(*18.11.1884, Hůry, hospoda „Na Vinici“ řečená. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†14.4.1885, farnost Volyně)

HOLCÄPFEL, Václav – brusič bez bydliště na cestách, manžel Alžběty roz. Habich. Narozen v Tálíně č. 45. Byt v Mirovicích
(†6.3.1925, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLCEPLOVÁ, Kateřina – manželka Jana Holcepla, trhovce v Temelíně, rodem Fiala, nar. 23.10.1856 v Lipí
(†3.4.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZEPL Bohuslav Bohumil – manželský syn Bohumila Holzepla, trhovce v Temelíně a matky Josefy rodem Rangl. Narozený 16.8.1915 ve Zlivi, okr. Hluboká n. V.
(†8.12.1933, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Holzbauer

HOLZBAUEROVÁ Irma Kristýna – manželská dcera Leopolda Holzbauera, obchodníka v Myšlanech a Eugenie rod. Reiner (ambo israël.) Naroz. 1/XI.1896 v Myšlanech, okr. úřad Kaplice
(∞27.9.1938 s poštovním úředníkem Viktorem Lukešem, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Transportována dne 31.1.1945 transportem AE1 pod číslem 890 z Prahy do Terezína, pronásledování přežila.

Hraše

HRASCHE, Albina – manželská dcera Johana Hrasche, mlynářského mistra ve Skrýchově, manželského syna Františka Hrasche, mlynářského mistra v Ratajích a jeho manželky † Kateřiny roz. Swoboda z Dobronic a Marie, manželské dcery † Johana Bednáře, mlynářského mistra ve Skrýchově a jeho manželky Marie roz. Kreuderl, dcery Vojtěcha, mlynáře v Lásenici
(*9.2.1844, Skrýchov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Johana Hrasche, mlynářského mistra ve Skrýchově č. 10 (Krischau) a jeho manželky Marie, manželské dcery mlynářského mistra Jana Bednaře
(∞18.11.1862 s Františkem Vrzákem, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HRAŠE, Jan – mlynář v Podsosní blíže Lišova č. 200. Náhodou se zastřelil.
(†21.6.1843, Lišov č. 200. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HRAŠE, Josef – mlynář z Lišova a c. k. reservník od pěšího pluku Creneville č. 75, manželský syn Jana Hraše, mlynáře z Lišova č. 200 a jeho manželky Antonie roz. Chvojka z Lišova č. 106
(∞10.8.1885 s Marií Fiedlerovou, Týn nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HRAŠE, Václav – manželský syn Norberta Hraše, domkáře v Ledenicích 158, syna Jana Hraše, měšťana z Lišova 299 (později mlynáře v Ledenicích 20) a jeho manželky Marie, dcery Šimona Adama Adamce, měšťana z Lišova 299 a Rozálie, dcery Matěje Uhlíře, nájemníka v Ledenicích 6 (dříve souseda v Ledenicích 22) a jeho manželky Marie, dcery Tomáše Bychy, souseda z Ledenic 103
(*19.9.1886, Ledenice 158. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oddán byl 19/11 1912 v Ledenicích s Petronilou Šimek, padl ve světové válce 1917

Voják dragounského pluku č. 10, od 8.10.1915 nezvěstný. Zemřel v ruském zajetí, pohřben neznámo kde.

Hubený

HUBENY, Josef – obyvatel ve městě Ledenicích
(∞22.11.1772, Ledenice.URI:digi.ceskearchivy.cz)
kramář z Ledenic
(†14.4.1791, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENEY, Matěj – vlastní syn Vojtěcha Hubenýho z Ledenic kramáře
(†4.12.1801, Olešnice 13. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÁ, Marie – manželská dcera Jakuba Hubenýho, kramáře, syna Josefa Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 48 a jeho manželky Voršily roz. Mandelíčkové z Ledenic č. 52 a Terezie, dcery Jana Bárty, tovaryše papírnického z Dobronic č. 54 a jeho manželky Rozálie roz. Stoklasové z Dobronic č. 54
(*13.10.1813, Drahotěšice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENY, Eleonora – manželská dcera Františka Hubeného, herce a kramáře z Budislavi č. 35, syna † Jakuba Hubeného, kramáře z Ledenic a jeho manželky Terezie roz. Barta z Opařan a Mariany, dcery Matěje Dubského, obchodníka z Mirovic a jeho manželky Anny roz. Kočková z Haustitz (Berounský kraj)
(*16.1.1844, Ločenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vlastní dcera Františka Hubeného, herce s loutkama z Budislavič. 36 a matky Marie roz. Dubské z Mirovic. Níže psaný otec nezletilé Eleonory Hubené k sňatku s ženichem Václavem svoluje.
(∞4.11.1862, Veselíčko s Václavem FlachsemURI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Václav – syn Anny, dcery Josefa Hubenýho, kramáře z Ledenic a matky Doroty roz. Procháskové
(*15.5.1847, Lhota (Choustník). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zdržuje se v [Trhovém] Štěpánově, hejtmanství Benešov. Vulgo Kutiček.

HUBENÁ, Dorota – vdova po Josefu Hubeným, kramáři v Pištíně č. 24, dcera Františka Prochasky, podruha ve Stupnu č. 20 a Kláry roz. Růžičkové
(∞20.5.1857, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Josef – loutkář z Budislavi, syn Františka Hubenýho, loutkáře z Budislavi a Marie Anny Dubské z Mirovic
(∞26.12.1870 s Marií Habichovou, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Tomáš – gymnastik z Ledenic, manžel Barbory roz. Kellnerové z Hluboše
(†11.1.1875, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zůstali po něm sirotci: Rudolf, 10 let
Marie, 12 let
František, 17 let
Anna, 18 let

HUBENÝ, Josef – paraplář světem jdoucí, příslušný do Ledenic, syn Jana Hubenýho, hadráře z Ledenic č. 49 a Barbory roz. Studené z Plavska č. 12
(∞29.1.1883 s Kristýnou Vicanovou, Pošná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
brusič v Ledenicích, narozen v Ledenicích č. 49, okres Lišov, hejtmanství České Budějovice, vdovec po † Kristýně roz. Vican z Vysoké Lhoty č. 26, manželský syn Jana Hubenýho, loutkáře v Ledenicích a jeho manželky Barbory roz. Studený z Plavska č. 12
(∞8.2.1909, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÁ, Karolína – manželská dcera Viléma Hubeného, trhovce v Budislavi 19 a Kristýny rodem Truhlář. Narozená 23.5.1931 v Budislavi, okres Soběslav.
(†20.3.1932, České Budějovice (nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hůrková

HŮRKOVÁ Marie – soukromnice v Hůrce č. 22, vdova po Janu Hůrkovi, rodem Babková, narozená 1878 v Kamenném Újezdě u Č. Budějovic
(†30.12.1932, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Střížova 31/12 1932 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č. Budějocicích ddto 31/XII 1932 č. 17/177 převezena.

Nová Ves. Dne 30. prosince 1932 stala se v Nové Vsi u Čes. Budějovic železniční nehoda, která si vyžádala lidský život a tím zároveň nový motorový vůz prvně zbrocen lidskou krví. Na této trati byla konána zkušební jízda s motorovým vozem č. 222.094, který přišel dnem 1. ledna 1933 na této trati do provozu a tento křižoval se tady s osobním vlakem od Č. Budějovic v 6 hod. večer. Následkem delšího zdržení osob. vlaku obcházela stařena Marie Hůrková z Hůrky tento vlak, kterým přijela, a chtěla přejíti na druhou stranu; v tomto okamžiku se vůz počal rozjížděti a nešťastnice byla stržena pod vůz, kde pod předním kolem zůstala ležet (ne jak „Večerník Čes. sl.“ píše ze dne 2. ledna, že byla odhozena stranou). Za pomoci diváků byl motorový vůz z místa neštěstí odsunut zpět a pak teprve umírající žena s kolejí vyzdvižena a tímto vozem ihned odvezena do nemocnice v Č. Budějovicích, kde za krátko zemřela. S politováním nutno poznamenati, že stanice pro takovéto případy nejsou vyzbrojeny nejnutnějšími lékařskými pomůckami, jako obvazy atd., takže zraněný musí býti bez první pomoci odeslán do nemocnice.
Zdroj: Jihočech, roč. 36/1933, č. 1 (5.1.1933), s. 2-3

Ištván

ISTVAN, Josef – potulný cikán a kovář, narozen v Okrouhlé na Moravě
(†5.6.1898, nemocnice České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

IŠTVÁN, Jakub – cikán, narozen v Okrouhlé, okres Boskovice na Moravě, manžel Rozálie roz. Růžičkové. Zemřel na následky vnitřního zakrvácení bodné rány (více zde)
(†8.4.1920, nemocnice České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Janda

JANDA-EBLÉ, Edler von Burgringen, Adolf, Ing. – manželský syn Emanuela Jandy, mlynáře v Krči č. 31, syna † Františka Jandy, mlynáře v Krči č. 31 a jeho manželky Veroniky roz. Radoň z Podbořan u Čáslavi a Anny, dcery Matěje Soukupa, sedláka ze Lhoty č. 3 a Rozálie roz. Maškové ze Sudoměřic
(*30.5.1866, Krč. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Dle sdělení král. uherského ministerstva spravedlnosti ze dne 30/6 1917 čj. 1276/2 které došlo c.k. ministerstvu vnitra byl zde zapsaný Adolf Janda adoptován uherským státním příslušníkem Gabrielem Eblem v Budapešti vydaným. Dle ujednání v adopční smlouvě obsaženého má adoptovaný budoucně dvojjména Janda Eble.

divisní generál ve výslužbě, bytem v Č. Budějovicích, L.B.Schneidera ul. č. 256, manžel Herminy rod. Schimpke. Narozený 30.5.1866 v Krči u Protivína, okres Vodňany
Příbuzní dali písemné prohlášení, že ne on, nýbrž jen oni si přejí spálení.
(†17.9.1930, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

1./6.5.1915 Generalmajor
1./13.5.1918 Feldmarschalleutnant
1.1.1919 penzionován
(Österreichisches Staatsarchiv in Wien)

polní podmaršálek Adolf Janda-Eblé (weltkriege.at)

polní podmaršálek Adolf Janda-Eblé (weltkriege.at)

Janni

JANNI, Marie Aloisie – služebná v Malšicích čp. 1, narozená v Purkersdorfu, Kaiser Josef Straße Nr. 47, politický okres Hietzing–Umgebung, Dolní Rakousy, dcera Anny Janniové, dělnice v Purkersdorfu, příslušné do Suchdolna u Třeboně, dcery Šebestiána Janniho, nájemníka a Kateřiny rodem Perausové, obou katolíků.
(∞3.6.1935 s Františkem Mádlem, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ječný

JEČNÝ recte LOTZ, Ludwig – gymnasta a majitel loutkového divadla (Gymnastiker und Besitzer eines Marionettentheaters) v Šejbách (Scheiben) čp. 5
(†23.11.1917, Šejby 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JEČNÝ recte LOTZ, Theresia – vdova po † Ludvíku Ječném rekte Lotz, gymnastovi v Šejbách č. 5
(†1.6.1918, Šejby 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jiskra

JISKRA, Franz – manželský syn Franze Jiskry, strojvůdce u státní dráhy zde, manželského syna Franze … ve Švihově a jeho manželky Alžběty roz. Desolda a Rozálie, manželské dcery Václava Bílek, hospodáře v Dražicích a jeho manželky † Kateřiny roz. Zouzalík
(*23.8.1884, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz
strojvůdce v Budějovicích, Gratznerstraße Nr. 2, narozen v Budějovicích č. 16, manželský syn Franze Jiskry, penzionovaného strojvůdce v Budějovicích, Gratznerstraße Nr. 2 a jeho manželky Rosalie roz. Bílek z Dražic
(∞20.9.1909, Hodňov (České Budějovice, per delegationem) s Marií PenzenstadlerURI:digi.ceskearchivy.cz a URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojvůdce, narozen v Budějovicích, vdovec po † Marii roz. Pensenstadler z Hodňova, manželský syn Františka Jiskry, vlakvedoucího v Budějovicích a jeho manželky Rozálie roz. Bílek z Dražic
(∞2.8.1913 s Rozálií Jaksch, České Budějovice (Šindlovy Dvory). URI:digi.ceskearchivy.cz)

JISKRA, Franz Johann – manželský syn otce Franze Jiskry, strojvůdce v Budějovicích, tamtéž narozeného manželského syna Franze, strojvůdce v Budějovicích a jeho manželky Rosalie roz. Bílek z Dražic, okres Bechyně. Matky Marie naroz. ve Starých Hutích čp. 10, manželské dcery Herrmanna Penzenstadlera, obyvatele ve Starých Hutích čp. 10 a jeho manželky Genovefy roz. Schmidgruber v Maňávce (Böhmisch-Haidl) čp. 10. Vše okres Horní Planá.
(*18.11.1911, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knihtiskař v Šindlových Dvorech 6, manželský syn katolických rodičů Franze Jiskry, penzionovaného strojvůdce na železnici a jeho manželky Marie roz. Penzenstadler ze Starých Hutí (Althütten) č. 10. Narozen v Č. Budějovicích 18.11.1911.
(∞3.7.1937 s Marií Schwarz, České Budějovice (sv. Jan Nep.). URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†15.4.1947, České Budějovice)

Jung

JUNG, Prokop – manželský syn Václava Junga, majitele loutkového divadla z Vonoklas, syna Josefa Junga, loutkáře z Vonoklas a jeho manželky Josefy roz. Kočkové z Kraselova a Marie, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníka a jeho manželky rodem Stýblové z Lipí
(*22.2.1887, Čejkovy. URI:portafontium.cz)
kočující akrobat, příslušný do Vonoklas, hejtmanství Smíchov, okres Zbraslav, nar. v Čejkovech č. 9, okres Sušice, manželský syn Václava Junga, loutkoherce z Vonoklas a Marie roz. Urbanovy z Bukovníka, okres Sušice
(∞22.8.1910 s Karolínou Habichovou, Liboc. URI:ahmp.cz)
brusič a majitel loutkového divadla, světem jdoucí, manžel Karolíny rodem Jung
(†20.3.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kabourek

KABOUREK, František – syn Václava Kabourka z Kam. Újezda a Kateřiny, rodem Fejgl. Narozený 5/10 1920 prý 2/X 1920 v Kam. Újezdě č. 247, okr. Č. Buděj.
(†5.5.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Smrtelné neštěstí školáka na nádraží. František Kabourek, 14letý žák měšť. školy z Kamenného Újezda u Č. Budějovic jel 5. května o 7. h. ranní osobním vlakem do školy do Č. Budějovic. Dle výpovědi několika jeho spolužáků stál na přední uzavřené plošině prvého osobního vozu již ve vzdálenosti as 200 m od stanice Č. Budějovice, uvolnil si ochranný závěr u dveří vozu a držel se za kliku. Tím patrně se stalo, že když vlak přejížděl poslední výhybku do stanice, otevřely se dvéře vozu a Kabourek vypadl na vedlejší kolej, zatím co vlak pokračoval v jízdě. Případ zpozoroval jeden železniční úředník, jsoucí mimo službu, přiběhl k místu a nalezl hocha v bezvědomí, krvácejícího z úst. Ihned vyrozuměl dopravní úřad, který obstaral převezení do nádražní budovy a odtud převoz záchrannou stanicí do všeobecné nemocnice. Tam bylo konstatováno velmi těžké vnitřní zranění, jemuž hoch druhého dne podlehl.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 40/1932, č. 36 (9.5.1934), s. 3

Kaiser

KAYSER, Jakub – vdovec, pastýř v Bubovicích
(∞1754, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KAISER, Marie – pozůstalá vdova po † Michaelu Kaiserovi, mlynáři v Jindřichově Hradci
(†6.7.1856, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Marie – nalezenec z vídeňského ústavu č. 3846 z r. 1880 v péči u Barbary Čouzové, domkářky v Žáru č. 45
(†25.12.1880, Žár 45. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Josef – městský ponocný, narozen v Budějovicích, manžel Kateřiny roz. Klíma
(†16.4.1912, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Franz – manželský syn Franze Kaisera, učitele v Rožnově, nar. 8.10.1880 v Suchém Vrbném, manž. syna Adalberta Kaisera, sedláka ve Vrbném čp. 16 a jeho manželky Terezie roz. Erhart a Marie, nar. 11.11.1888 ve Vrátě, manželské dcery Václava Jaukera, sedláka ve Vrátě čp. 5 a jeho manželky Terezie roz. Janda z Kněžských Dvorů čp. 6
(*28.5.1911, Vráto 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)
doktor přírodních věd, asesor (Studienassessor Doktor der Naturwissenschaften)
(∞26.8.1939, České Budějovice (Standesamt) s Rosou Jandy. URI:digi.ceskearchivy.cz)
poručík (Leutnant), padl následkem střelného zranění hlavy (Kopfschuß)
(†9.6.1940, Neufchâtel-Aisne (Francie). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karpíšek

KARPÍŠEK, Pius František – manželský syn Františka Karpíška, sedláka v Češnovicích č. 3, syna Františka Karpíška, sedláka v Češnovicích č. 3 a jeho manželky Marie, dcery Františka Jindry, sedláka v Nestanicích č. 3 a Anny, dcery Jana Marka, sedláka v Pištíně č. 17 a jeho manželky Voršily, dcery Martina Koupala, sedláka ve Vlhlavech č. 3
(*8.1.1859, Češnovice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
superior kongregace bratří nejsvětější Svátosti v Budějovicích, Žižkova tř. č. 14
(†26.3.1926, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kloc

KLOC, Marie – narozená na ovčích lukách u Brandýsa v Čechách a v Přívorách křtěná, dcera Václava Kloce, potulného obchodníka s koni a Anny Klocové. Dle zprávy farního úřadu ve Všetatech u Brandýsa nad Labem jest Marie Kloc dcerou Anastasie Kloc, řemenářky, dcery Marie Kloc, dcery Václava Kloce, řemenáře z Církvice a Anny rodem Vinter, narozena v Nedomicích, okres a hejtmanství Brandýs nad Labem, pokřtěna 14.7.1894
(∞20.6.1915 s Matějem Ferdinandem Růžičkou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Knapp

KNAPP, Robert – manželský syn Adolfa Knapp, měšťana a obchodníka v Budějovicích, manželského syna Adalberta Franze Knappa, měšťana a obchodníka v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Hummel a Franzisky Veroniky, manželské dcery Heinricha Knappa, měšťana a ekonoma v Budějovicích a jeho manželky Veroniky roz. Lager z Budějovic
(*1.10.1885, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1954, Regensburg)

SS-Brigadeführer, nositel prstenu s umrlčí lebkou SS
18.1.1908 vystoupil z církve římsko-katolické a přestoupil k evangelické, augšpurské konfese.

Kohout

KOHAUT, Václav – syn † Václava Kohouta, někdy mlynáře blíž Čáslavi
(∞1713, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUT, Jakub – polodvorní sedlák a mlynář ze Čkyně č. 36
(†12.4.1834, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUT, Jakub – mlynář a vlastní syn † Jakuba Kohouta, mlynáře ze Čkyně č. 36 a Barbory
(∞19.5.1835 s Rozálií Frantovou, Zdíkovec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář a sedlák ze Čkyně č. 36
(†13.12.1837, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUTOWA, Rozálie – pozůstalá vdova po † Jakubovi Kohoutovi, mlynáři a sedláku ze Čkyně č. 36, vlastní pak dcera Václava Franty, chalupníka z Velkého Zdíkova č. 26 a matky Kateřiny roz. Lokajové z Velkého Zdíkova č. 10
(∞15.5.1838 s Josefem Reifem, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHOUT, Antonín – syn Antonína Kohouta, chalupníka v Krči č. 33 a Anny rodem Chmelové z Nových dvorů, na časné dovolené dragoun od c. k. 14. pluku dragounů I. eskadr. (Güns 11/7 1879)
(†28.3.1880, Krč u Protivína. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zabit, pikou probodnutý na Krčské návsi 28/3 880 v 2 hodiny v noci…

– Vrah z opilství. Ponocný v Krči u Protivína, jakýsi František Pařízek, člověk, když střízlivý, mírný a snášenlivý, propuštěn byl dne 28. m. m. z věznice vodňanské, kdež pro urážku na cti 4 dny ztráviti musil. Na počest zlatičké svobodě, kteráž mu téhož dne vrácena, přihnul si v hospodě daleko přes míru a pak, jak to již měl v obyčeji, zuřil jako šílený a spílal celému světu. „Někoho dnes musím zabít“, to bylo božíhodové jeho heslo. Až do půlnoci zůstal s několika čeledíny v hospodě, s nimiž, když odbila dvanáctá, dal se do hádky. Chasníci však hospodu raději opustili. Pařízek byl však v patách za nimi. Vyřítiv se za ubírajícími se domů, vrazil svou ponocenskou halapartnu selskému synkovi Antonínu Kohoutovi do těla. Týž skácel se ihned k zemi; dříve nežli dostavil se k němu lékař, vypustil ducha. Jakž druhého dne zjistila komise, vnikla mu halapartna hluboko do jater, tak že skonal vnitřním zakrvácením. Zavražděný jest jediný syn ze statku a dlel u rodičů svých co vojín 14. pluku dragounů na dovolené. Pařízek byl zatčen a dodán soudu.
Zdroj: Národní listy, roč. 20/1880, č. 81 (3.4.1880), s. 3

V Krči u Protivína probodl ponocný pikou domů z hostince jdoucího mladíka, vojenského dovolence, v noci z bílé soboty na boží hod, tak že ještě v noci týž zemřel. Příčina byla následující. Několik mladíků znepokojovalo vždy ponocného, volajíce na něho „hout“. Při posledním podobném výjevu, kde mladíci i ponocný pivem trochu rozkuráženi byli, dopálil se ponocný, že jednomu z mladíků piku do těla tak nešťastně vrazil, že mu ní žaludek protrhl.
Zdroj: Otavan, roč. 2/1880, č. 14 (3.4.1880)

Koklar

KOKLAR, Franz – manželský syn Vojtěcha Koklara, hospodáře v Homolích č. 32, narozeného v Lipí č. 13, syna Johanna Koklara z Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Johanna Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Vráta č. 26
(*22.10.1900, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞3.10.1925 s Anastázií Krejčí, Boršov nad Vltavou)
(†5.3.1952, Brno, Pekařská 53)

Vězeňský dozorce u Gestapa. Odsouzen lidovým soudem 18. září 1945 k těžkému žaláři po dobu 20 let s výkonem trestu v pracovních oddílech, 1/4letně k půstu, ke ztrátě občanské cti a propadnutí jmění ve prospěch státu.

KOKLAR, Jakub – manželský syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32, syna Jana Koklara, malosedláka (chalupníka) v Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Jana Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Brodu č. 26
(*21.7.1902, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojní zámečník, nar. v Homolích č. 32, manž. syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32 a Marie roz. Wollnerové z Homol č. 27
(∞30.4.1929, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojní zámečník, Nádražní 60. Popraven oběšením na základě rozsudku lidového soudu
(†10.4.1947, České Budějovice)

laut Zuschrift des Standesamtes in Budweis v. 12/9 1941 Z- 101/41 aus der r-k. Kirche ausgetreten u. bleibt „gottgläubig“

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

KOKLAR, František – vdovec, hostinský v Čakově čp. 33, narozen v Lipí čp. 29, manželský syn Jana Koklara, výměnkáře v Lipí čp. 29 a Anny roz. Kozákové z Lipí čp. 28
(∞30.4.1929 s Kateřinou Luňákovou, Čakov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOKLAR, Johan – zámečník, automechanik. 18.8.1944 odsouzen Volksgerichtshofem (Lidový soudní dvůr) k trestu smrti oběšením za opakovanou těžkou loupež, krádeže oblečení a cenných věcí v soukromých protileteckých krytech na předměstích Berlína
(*17.3.1916, Čakov)
(†8.9.1944, Berlin-Plötzensee)

Koller

KOLLER, Josef – mlynář ve Stropnici
(∞1741, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOLLER, Maria – dcera Jana Kollera, mistra mlynářského v Pěčíně č. 2 a jeho ženy Žofie roz. Hartelové
(∞1855, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOLLEROVÁ, Kateřina – dcera Petra Kollera, rolníka v Heinrichsödtu (Hrdoňov) č. 1, okres Vyšší Brod a jeho manželky Terezie roz. Brunner
(∞10.9.1867 s Františkem Ratajem, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Körner

KÖRNER, Josef – štuknecht ze vsi Kudenic (Chotěnice, něm. Kuttenitz), žateckého kraje, polického panství (Poláky)
(†3.2.1810, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KÖRNER, František – měšťan v Třeboni č. 9, manžel Antonie roz. Vagner z Třeboně č. 34
(†24.5.1904, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNER, Josef – měšťan a úředník záložny v Třeboni č. 86. Oběsil se v návalu chorobného rozčilení
(†10.1.1898, Třeboň 86. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNEROVÁ, Františka – vdova po †Josefu Körnerovi, měšťanu v Třeboni č. 86, roz. Sompek z Mladošovic
(*7.11.1837, Mladošovice 2. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†17.11.1904, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNEROVÁ, Františka – manželská dcera Josefa Körnera, měšťana v Třeboni č. 86 a jeho manželky Františky rodem Sompek z Mladošovic č. 8
(∞16.2.1897 s Theodorem Antlem, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

Kotal

KOTALOVÁ, Marie – manželská dcera Martina Kotala, světem jdoucího obchodníka v bílém nádobí ze Stachů č. 63, vlastního syna Vojtěcha Kotala, obchodníka ze Stachů č. 63 a jeho manželky Františky roz. Marasnové z Jaroškova č. 67 a Marie, manželské dcery Václava Foltína, obchodníka na Staších č. 89 a jeho manželky Marie roz. Voldřichové ze Stachů
(*24.10.1867, Hůry 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kouba

KOUBA, Jan Křtitel – učitel v Pasekách č. 90, manželský syn Josefa Kouby, rolníka v Pasekách č. 28 a jeho manželky Marie rodem Bínové z Chalup č. 4, narozen v Chalupách č. 20,okres Vodňany, hejtmanství Písek
(∞18.10.1923 s Annou Reifovou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOUBA (nyní ŠRÁMEK) Karel – syn Emílie Koubové Šrámkové, majitelky houpaček v Č. Budějovicích, Budivojova ul., obývací vůz. Narozený 20/9 1931 v Č. Budějovicích
(†8.1.1933, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kovář

KOVÁŘ, Václav – manželský syn Josefa Kováře, nájemníka z Jinína č. 29, manželského syna Františka Kováře, koláře ze Zorkovic č. 1 a jeho manželky Karolíny rodem Procházka z Volyně a Anny, manželky dcery Václava Urbana, domkáře z Jinína č. 34 a jeho manželky Anny rodem Králiček z Mladějovic č. 51
(*22.11.1890, Jinín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Další dokumenty:
1/ FELDPOST

KOVÁŘOVÁ, Anna – narozená v Křišťanovicích u mlýna Blanického č. 25, manželská dcera Dominika Kováře, cestujícího obchodníka v Drahonicích č. 31 a Boženy roz. Holzseppl z Týna nad Vltavou č. 108
(∞27.12.1923 s Václavem Zahradníkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Král

KRAL, Ondřej Václav – vysoce učený páter, zasloužilý kooperátor bubovský. Dne 7. února 1749 dle žádosti své a vůle poslední pochován před samýma velkýma dveřma chrámu Páně svatého Václava bubovského na krychově
(†1749, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KRÁL, Veronika – vdova a výměnkářka z Lišova
(†9.1.1818, Božejov 4. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KRÁL, Vincenc – manželský syn Čeňka Krále, pachtýře mlýna v Hodkově č. 40, manželského syna † Václava Krále, rolníka z Hodkova č. 19 a jeho manželky Josefy roz. Hájek z Hodkova č. 40 a Anny, manželské dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5 a jeho manželky Františky roz. Langer z Vlastějovic (Hammerstadt)
(*5.3.1869, Hodkov 40. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
zástupce národního obchodního podniku v Praze č. 208-II, rodilý z Hodkova č. 40, okres Dolní Kralovice, tamže příslušný, manž. syn Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a Anny, dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5, okres Dolní Kralovice
(∞28.7.1898, Praha-Nové Město (sv. Vojtěch). URI:ahmp.cz)

KRAL von Dobra Voda, Helene – učitelka, bydlištěm v Českém Krumlově, dcera Františka Serafínského Krále z Dobré Vody, poštovního revidenta na Rudolfově a jeho manželky Anny roz. Bílé z Lišova
(*16.8.1909, Rudolfov)
(∞12.8.1939 s Rudolfem Schwetzem, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

von KRAL, Walter – učitel, šikovatel 11. roty 130. pluku pěchoty (11. Kompanie, Infanterie Regiment 130), syn Franze von Kral a jeho manželky Anny roz. Bílý, narozený 22. října 1913.
(†9.6.1940, Pignicourt (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Feldwebel Walter von Kral padl 9. června 1940, Pignicourt/Menneville, Francie. Pohřben je ve Fort de Malmaison, blok 5, řada VII, hrobové místo 287

KRÁLOVÁ, Milada Anna Vlasta – manželská dcera Čeňka Krále, obchodního zástupce národního podniku v Praze, nar. 5.3.1869 v Hodkově č. 40, okres Dolní Kralovice, tamtéž příslušného, manželského syna Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a jeho manželky Anny roz. Franclovy z Březiny č. 5 a Anny rodem Velíšek, nar. 30.9.1876 v Kutné Hoře č. 303, manželské dcery Vincence Velíška, mistra truhláře z Kutné Hory a jeho manželky Anny roz. Zvonečkovy z Kutné Hory
(*25.12.1901, Královské Vinohrady 28. URI:ahmp.cz)
(†27.6.1950, popravena ve věznici Pankrác)

Krifta

KRIFTA, Catharina – poctivá panna, dcera ctihodného Josefa Krifty, knížecího mlynáře, svobodného (nepoddaného)
(∞10.10.1775 s Karlem Zellerem, Žumberk 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KRIFTA, Josephus – mlynář v Žumberku 12
Müller und mein liebstes Pfarrkind. Requiescat in pace. (Spalt, Par:)
(†27.4.1777, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KRIFTA, Joannes – syn † Josefa Krifty, žumberského mlynáře
(∞28.10.1781 s Rosou Sperger, Žumberk 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KRIFTA, Martinus – syn † Josefa Krifty, mlynáře v Žumberku
(∞10.2.1784 s Ludmilou Weilguni, Pohorská Ves 33. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Křížek

KŘÍŽKOVÁ, Zdeňka Anna Marie – narozena v Týně nad Vltavou čís. 368, okres i hejtmanství Týn nad Vltavou, manželská dcera Jana Křížka, c. k. vrchního geometra v Třeboni čís. 106-I a jeho manželky †Anny Boženy rodem Hovora z Týna nad Vltavou čís. 214
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kubal

KUBAL, Vojtěch – manželský syn Tomáše Kubala, poklasného v Naději č. 19, syna Jakuba Kubala, rolníka z Břilic č. 36 a matky Kateřiny roz. Bubla ze Spolí a Marie, dcery Ondřeje Matějky, rolníka v Domaníně a matky Doroty roz. Řídký též z Domanína
(*6.4.1875, knížecí dvůr Naděje. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(∞28.2.1905 s Antonií Reifovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, vdovec po † Antonii Kubalové, rodem Reif z Lišova č. 199, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(II ∞17.11.1907 s Růženou Reifovou, Lišov (oddáni u sv. Štěpána v Praze na Novém Městě). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kulhánek

KADLEC KULHÁNEK, Karel – vězeň krajsk. soudu v Č. Budějovicích, ženatý s …, příslušný do Potěhů u Čáslavi. Narozený 14/1 1873 ve Šternberku, okres Vlašim
(†3.3.1937, České Budějovice (věznice krajského soudu). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lidé před soudem: Hrom aby to zapálil!
V srpnu t.r. potuloval se po Suchdole nad Luž. 53letý tulák Karel Kulhánek ze Šternberka na Moravě, 18krát již trestaný pro potulky a žebrotu, a žebral dům od domu. Nespokojil se však pouhým chlebem, poskytovaným soucitnými lidmi, a dožadoval se také masa a peněz. A když požadované nedostal, nadával a vyhrožoval zapálením. K splnění podobných vyhrůžek došlo již na venkově dosti a proto není divu, že se lidé drzého žebráka báli a zavírali se před ním. Zapálením pak zejména vyhrožoval před Marií Císařovou, Marií Jindrovou a Marií Zárubovou. Kulhánek je sešlý, bezzubý, špatně mluví a na tom založil svoji obhajobu před trest. senátem krajského soudu v Č. Budějovicích. Ulevoval si prý nadávkami „hrom aby to zapálil“. Sám zapálením však nevyhrožoval. Za účelem přesného zjištění jeho obhajoby líčení bylo odročeno a včera, kdy předvolaná svědkyně M. Císařová vyvrátila žebrákovu obhajobu, Kulhánek byl odsouzen k 1 roku těžkého žaláře a ke ztrátě volebního práva, nepodmíněně. Trest přijal a ještě pěkně poděkoval. A jak by ne, když rok má po starostech o žaludek a střechu nad hlavou! Senátu předsedal rada Ulrich, veřej. žalobcem byl stát. zást. Czerny.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 42/1936, č. 77 (30.9.1936), s. 3

Lagron

LAGRON, Václav – manželský syn Celestýna Lagrona, komedianta světem jdoucího, manželského syna Jana Lagrona, komedianta z Dřešínka, osada Dobrš a jeho manželky Kateřiny roz. Dubský z Mirovic a Marie Franzové, manželské dcery Jana Franze, brusiče z Bernartic a jeho manželky Marie roz. Bambásek z Bezděřovic
(*9. března 1889, Střelské Hoštice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

LAGRONOVÁ, Marie – vdaná deštníkářka světem jdoucí. Narozená 1855 v Municích, okres Březnice
(†29.6.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lapka

LAPKA, Josef – manželský syn Františka Lapky, kováře v Ehrendorfu č. 6, manželského syna Josefa Lapky, bývalého sedláka ve Včelničce (Bienenthal) a jeho manželky † Kateřiny roz. Votočka a Ludmily, manželské dcery Ondřeje Nováka, bývalého sedláka v Mníšku (Mischek bei Platz in Böhmen) a jeho manželky † Marie roz. Šnekaus
(*20.3.1897, Ehrendorf 6 (St. Stephan, Gmünd). URI:matricula.info)
adjunkt panství ve Štáhlavech č. 1, narozen v Ehrendorfu č. 6, okr. i hejtm. Gmünd, Dolní Rakousy, manželský syn Františka Lapky, dílovedoucího v. v. ve Štáhlavech č. 169 a Ludmily roz. Novákové z Míšku č. 24
(∞13.1.1920, Praha – Vinohrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Leština

LEŠTINA, Vojtěch

Okresní soud v Čes. Budějovicích, odd. 8, rozhodl dne 13. července 1962 o návrhu Josefa a Marie Škardových, bytem Dobrá Voda čp. 6, aby byl jejich tchán a otec Vojtěch Leština, zast. JUDrem Janem Beranem, členem AP v Českých Budějovicích, jako opatrovníkem prohlášen za mrtvého, takto:
Soud prohlašuje Vojtěcha Leštinu, nar. 17.5.1874 ve Smržově, o. Jindřichův Hradec, syn Vojtěcha Leštiny a Anežky Leštinové, roz. Brůžkové, oddaného dne 26.5.1893 před farním úřadem církve římskokatolické v Ševětíně s Marií Leštinovou, roz. Ludvíkovou, důchodce, naposledy bytem v Rudolfově za mrtvého.
Za den jeho smrti se považuje den 31. prosince 1960.
Odůvodnění:
Z návrhu účastníků bylo zjištěno, že Vojtěch Leština odešel dne 1. června 1955 ze svého domova a od té doby je nezvěstný. Pátrání bezpečnosti bylo bezvýsledné a je pravděpodobné, že někde utonul a nebo zapadl do bahna.

Vyhlášková lhůta uplynula bevýsledně.
Za tohoto stavu věcí byl nezvěstný Vojtěch Leština podle § 7 obč. zák. prohlášen za mrtvého.
Za den smrti byl ustanoven poslední den 5leté lhůty, která uplynula od konce roku, v kterém nezvěstný podle poslední zprávy ještě žil.
Toto usnesení je podle § 313 odst. 1 o.s.ř. vykonatelný, jakmile bude v právní moci.

V Čes. Budějovicích dne 13. července 1962.

SOAT, Sbírka matrik jihočeského kraje, Římskokatolická farnost Lomnice nad Lužnicí, kniha N7 (1817-1893), volně vložený list

Liebl

LIEBL, František – manželský syn Jana Liebla, krejčího v Budějovicích, manželského syna Jakuba Liebla, řemenáře v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Tomek z Hoštic, okres Volyně a Anny, narozené v Budějovicích, manželské dcery Ludvíka Vladaře, továrního dělníka v Budějovicích u Anny roz. Skočdopole z Milína č. 30, okres Příbram
(*23.11.1900, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín čs. pěšího pluku č. 29, technická rota v Jindřichově Hradci, strojní zámečník z Českých Budějovic, Linecké předměstí č. 292, syn krejčího Jana Františka Liebla a Anny roz. Vladařové z Českých Budějovic, příslušný a narozený v Českých Budějovicích III-8
(†19.12.1921, Jindřichův Hradec 167/III (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIEBL, Veronika – výměnkářka, vdova po † hospodáři Matěji Lieblovi, narozená 21. prosince 1854 v Rožnově, manželská dcera Franze Hummlera a jeho manželky Marie roz. Miegl.
(†22.10.1940, Mladé 20 (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIEBL, Veronika Katharina – manželská dcera Matěje Liebl, vlastníka domu v Mladém č. 20, narozeného v Rožnově č. 15, manželského syna Matěje Liebla, majitele stavení v Mladém č. 20 a jeho manželky Veroniky roz. Hummler a Marie, narozené v Rožnově č. 7, manželské dcery Tomáše Neubauer, majitele stavení v Rožnově č. 7 a jeho manželky Kateřiny roz. Seiler ze Šindlových Dvorů č. 4
(*9.4.1909, Mladé 20. snímek není digitální)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

(∞21.3.1935, Passau)
(†1997)

Veronika Lieblová

Veronika Lieblová

Cop. 21/3 1935 v Pasově s Eichmannem – u Standesamt
Vystoupila z církve řím.katol. a je „gottgläubig“ od 21/6 1943. Das deutsche Standesamt in Prag. (Urkundenbuch Nr. 228/43) ddto 21/6 1943.

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

(podpis Adolfa Eichmanna)

(podpis Adolfa Eichmanna)

Ludwig

LUDWIG, Terezie Polexina – nemanželská dcera Josefa Ludwiga, jezdce c.k. 16. dělostřelecké potahové divize, manželského syna Josefa Ludwiga, kominíka (Rauchfakgkehrer) v Rychnově, královehradecký kraj, a jeho manželky Polexiny roz. Blažek z Rychnova a Margarety, manželské dcery Rudolfa Liebi, bednářského mistra v Seftigenu, kanton Bern ve Švýcarsku, a jeho manželky Margarety roz. Bumann ze Seftigenu
(*24.6.1818, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mach

MACH, František – učitel v Třeboni, původem z Řípce
(∞29.11.1919, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

MACH, Vojtěch – manželský syn Matěje Macha, domkáře v Doudlebech č. 35, syna Jakuba Macha, rolníka z Dolní Pláně č. 10 a jeho manželky Terezie z Pořešína č. 5 a Kateřiny, dcery Matěje Talíře, výminkáře ve Střížově č. 6 a jeho manželky Terezie roz. Pavel ze Střížova č. 12
(*7.4.1882, Doudleby 35. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář v Malontech. Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Doudleb dne 17.VI.1930 propuštěna a s povolením okr. úřadu v Č. Budějovicích ddto 17.VI.1930 č. 94 převezena.
(†15.6.1930, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Maffei

MAFFEI, Emil – sedlák v Marano di Isera, okres Rovereto v Tyrolsku, tamtéž narozen, toho času válečný utečenec v Suchém Vrbném č. 6, vdovec po † Melanii roz. Festi, manželský syn Antona Maffei, hospodáře v Roveretu a Katariny roz. Dalmolin
(∞7.12.1918 s Idou Ferrari, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Maggi

de MAGGI, Johanna Terezie – vlastní dcera urozeného pána Jakuba Antonína de Maggi, schwarzenberského stavitele na Hluboké, oddána s urozeným pánem Václavem Antonínem Josefem Záhorkou, sekretářem při královské krajské hejtmanské expedici v bechyňském kraji
(∞1690, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGGI, Mariana – oddána s Šebestiánem Putscheidlem z Chvalšin
(∞1697, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGGI, Johannes – toho času obroční třeboňského panství. Oddán s urozenou paní Annou Marií Schwankovou
(∞1705, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGG, Franciscus Aloÿsius – měšťan a lékárník v Benešově
(†1760, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Malec

MALEC, Franz – manželský syn Tomáše Maltze, čtvrtláníka, syna Tomáše Maltze a jeho manželky Mariany, dcery Martina Maltze a Anny, dcery Jakuba Kudelika, čtvrtníka v Komni a jeho manželky Kateřiny, roz. Machacžek
(*16.2.1845, Komňa. URI:actapublica.eu/brno)
syn Tomáše Malca, domkáře v Komni, a jeho manželky Anny, dcery Jakuba Kudelika z Komné
(∞8.1.1873 s Annou Mikulkovou, Komňa. URI:actapublica.eu/brno)
zvěrokleštič (řezáč) z Komné, okres a hejtmanství Uherský Brod na Moravě a výměnkář tamtéž, manžel Anny roz. Mikulka z Komné
(†30.9.1903, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Malík

MALÍK, Eduard – nemanželský syn Anny Malík, svobodné dcery † Jiřího Malíka, cikána, kováře v Bosoudově (Bohosoudově, romském táboře), obec Knínice a Františky /další neznámo/
(*24.7.1859, Kněžice. URI:actapublica.eu)
cikán a řemínkář nestálého bydliště, nemanželský syn Anny Malikové, narozen 24.7.1859 v Kněžicích, okr. Jihlava na Moravě, příslušný do Kynic, okres Dačice na Moravě. Násilně uškrcen v lese u Lhotic, pohřben na hosínském farním hřbitově (více zde)
(†16.10.1920, Lhotice (les). (snímek není digitální))

Manazeder

SCHRAMM [MANAZEDER], Maria – nemanželská dcera Anny Schramm, dělnice z Venusbergu, nemanželské dcery Kateřiny Schramm (více nemůže být sděleno)
(*19.11.1867, Venusberg (Traismauer). URI:matricula-online.eu)
NB Die Eltern des Kindes Franz Manazeder u. Anna Schramm haben sich laut beigebrachten Trauunsschein der Pfarre Böhmkirchen ddto 5. Dez. 878 daselbst am 20 Febr. 1871 verehelicht u. auf Grund dessen gescheh am 6. dezemb. 878 die Legitimation des Kindes
STIXOVÁ, Marie – žena Jana Stixe, dělníka v Kaplici, rozená Manauder [Manazder]. Narozená 19.XI.1867 v Traisenmauer D.Rak.
(†17.12.1935, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mandelíček

(MANDELÍČEK) DLOUHÝ, František Xaverský – nemanželský syn Jana, vlastního syna Matěje Mandelíčka, kramáře z Chlumce č. 12 a Anny, dcery Josefa Dlouhýho, kramáře z Benice a jeho manželky Lidmily Hlubocký z Moravce z panství neb statku hezovického (?)
(*14.5.1798, Drahotěšice 19. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Jan – nádeník v Adamově č. 61, narozen v Ledenicích č. 37, nemanželský syn Marie, vdovy po † Antonínu Zahradníkovi, kramáři v Bludově č. 9, dcery Josefa Mandelíčka, knihaře z Ledenic a Anny roz. Bušta z Dolní Lukavice č. 31
(∞19.1.1899 s Julií Wolfovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Josef – čeledín v Jindřichově Hradci č. 173/II, narozen ve Světlé č. 12, okres a hejtmanství Ledeč, manželský syn Františka Mandelíčka, čeledína ve dvoře světelském a jeho manželky Kateřiny, manželské dcery Josefa Heřmanskýho, kožešníka ve Vrbici č. 18, okres Habry, hejtmanství Čáslav
(∞16.8.1909 s Annou Šelepovou, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel Mandelíček
MANDELÍČEK, Karel – dělník, zatčen 19.12.1942 za sabotáže u odbojové skupiny „ŠKODA“. V Osvětimi vězeň č. 10822/1943, holič (Friseur)
(*12.2.1920, Jindřichův Hradec. (matrika není digitální))
(†25.2.1943, Auschwitz. URI:base.auschwitz.org)

Mára

MÁRA, Marie – manželská dcera otce Františka Máry, císařského havíře a syna Jakuba Máry, podruha ze Zvíkova, panství třeboňské, a matky Anny roz. Katrové, dcery chalupníkovy ze Dvorce, panství třeboňského, matky Evy, dcery Matěje Zachara, podruha z Hůr, panství hlubockého čp. 7 a matky Veroniky rozené Jankové, dcery chalupníkovy z Hůr čp. 18, panství hlubockého
(*29.6.1824, Hůry 1. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Marek

MARKOVÁ, Kateřina – domkářka ve Chvaleticích č. 38, žena Františka roz. Žemlička. Naroz. 1871 ve Chvaleticích, okr. Vodňany
(†15.11.1938, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Srážka vlaků. V úterý krátce před 7. hod. ranní srazil se mezi stanicí Chvalešovice a zastávkou Lhota pod horami na trati Číčenice – Týn n. Vlt. motorový vlak č. 5001 jedoucí z Číčenic s nákladním vlakem č. 5099 jedoucím z Týna n. Vlt. Následky srážky byly těžké. Motorový vůz byl i s přívěsným vozem sražen s kolejí a byl tlačen lokomotivou nákladního vlaku téměř 130 m po pražcích. Vozy motorového vlaku byly rozbity, lidé v panice vyskakovali a mnoho jich bylo raněno střepinami skla. Deset osob bylo zraněno vážně. Všichni byli převezeni do nemocnice v Č. Budějovicích, kde brzy po převozu podlehla zraněním Kateřina Marková z Chvaletic u Vodňan, která jela k příbuzným na křtiny. Nedojela, potkala ji smrt. Neštěstí se stalo tím, že oba vlaky měly křižovati ve Chvalešovicích. Na trati nejsou ve staničkách žádní výpravčí a doprava jest řízena z Číčenic. Tady dostal vlakvedoucí motorového vlaku 37letý Josef Schömer z Č. Budějovic, Denisova ul., rozkaz ke křižování ve Chvalešovicích, kde však z neznámé příčiny dal rozkaz k další jízdě, která skončila tak špatně. Vlakový personál vyvázl téměř bez zranění. Řidič motorového vlaku zachránil se před jistou smrtí seskočením s vlaku, který již nemohl zastaviti.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 44/1938, č. 90 (19.11.1938), s. 3

Mašek

MASSIK, Václav – noční hlídač na oseleckém zámku
(∞1756, Kotouň. URI:portafontium.cz)

MAŠKOVÁ, Rozina – vdova po Janu Maškovi, polním mistru
(†1820, Čečkov-Březnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MAŠEK, Karel – desátník čs. pol. dělostř. pluku č. 121/II v Č. Budějovicích, dělostř. kasárna, narozen v Kněžských Dvorech, Suchomel č. 12, okres i hejtm. Č. Budějovice, manž. syn Václava Maška, dělníka v mlýně Suchomelu v Kněžských Dvorech č. 12 a Marie rod. Novotný z Kolného č. 6, nábož. římsko-katolického
(∞6.5.1919 s Terezií Bohoňkovou, Libníč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matějka

MATEJKA, Karel – důstojný pán, velezasloužilý farář v Těchonicích, hejtmanství Klatovy. Zemřel ve věku 37 let na tuberkulózu.
(†30.4.1881, Bednárec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MATĚJKA, Matěj – manželský syn Václava Matějky, nádeníka z Jaroslavic č. 16, syna Matěje Matějky, nádeníka z Hroznějovic č. 14 a jeho manželky Marie rozené Frolíkové z Hroznějovic č. 20 a Anny, dcery Václava Fošenbaura, nádeníka z Jaroslavic č. 8 a jeho manželky Marie rozené Kořínkové ze Svínů u Veselí č. 9
(*11.2.1885, Jaroslavice 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nádeník v Hroznějovicích č. 36, manželský syn Václava Matějky, nádeníka z Jaroslavic č. 16 a jeho manželky Anny, dcery Václava Fošenbaura, nádeníka z Jaroslavic č. 8
(∞10.2.1914 s Veronikou Čiperovou, Žimutice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Krajský soud v Č. Budějovicích prohlásil právoplatným usnesením ze dne 28./8. resp. 15/9. 1924. č T688/23 manželství toto za rozloučené – ježto manžel (Matěj Matějka byl prohlášen za mrtva. Den 22. května 1917 jest považovati za onen den, jehož pohřešovaný nepřežil. Výnos zemské správy politické v Praze ze dne 17./9. 1924. č. 394.701./ 1/B 5576

MATĚJKOVÁ, Marie – z Bitětic č. 2, okres. soud i okres. úřad Pelhřimov, narozena v Bitěticích č. 2, manželská dcera † Františka Matějky, zeměděl. dělníka v Bitěticích č. 2 a Terezie rodem Nemravové z Biliny č. 21, okres Duchcov (Dux)
(†10.1.1942, zádušní les u Milotiček. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matourek

MATOUREK, Jakub – ponocný v Olešnici č. 44, manžel Marie rodem Mlčákové z Třeboně, ženatý 45 roků 6 měsíců
(†25.7.1895, Olešnice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MATOURKOVÁ, Marie – vdova po Jakubu Matourkovi, ponocném z Olešnice, rodem Mlčáková z Třeboně
(†3.5.1903, Olešnice 76. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Melis

MELISOVÁ, provd. Holzäpflová, Marie – manželská dcera Františka Melise, kramáře v Drahonicích, okr. Vodňany, syna Josefa Melise, podruha z Dobronic, okr. Bechyně a jeho manželky Anny roz. Bártovy z Dobronic a Marie, dcery Matěje Koníře, kramáře z Drahonic a jeho manželky Františky roz. Hlínské
(*6.5.1864, Horní Římov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mensch

MENCH, Antonín

Léta 1734 bil v městě Českých Budějovicích Antonín Mench knoflíkář to jest řemeslník který tkaný knoflíky k šatům dělá, a dělal knoflíky pro mou potřebu. Přímění to dává že jest z německejch krajin nebo jeho předkové odtad do Budějovic přišly, kdy a odkud, to posavade nevím.

SVĚTECKÝ, Petr Kašpar. SOAT, Rukopis A 22/1 – Historische Nachrichten I., 1759, pag. 306

Moškoř

MOŠKOŘ, Josef Konrad – zaměstnanec (úředník – Angestellte), manželský syn Josefa Konrada Moškoře, sedláka ve Skalici 37 a jeho manželky Otýlie rodem Chylek, hostinské ze Skalice 93
(∞17.10.1939, České Budějovice (Standesamt) s Rosou Marií Šustr roz. Brandner. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrázek

MRÁZEK, František – truhlářský pomocník v Lišově č. 351, manželský syn Františka Mrázka, truhlářského mistra v Lišově č. 352 a jeho manželky Majdaleny, rodem Hujz z Lišova, narozen v Lišově č. 267. Příčinou úmrtí roztříštění a otřesení tkáně mozkové následkem střelné rány. Pohřben nezaopatřený 13. února v Lišově, povolení ku převozu dáno od c.k. hejtmanství v Budějovicích, dne 12. února 1906.
(†10.2.1906, Chyňava. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Novák

NOVÁK, František – učitel, původem z Dráchova, příslušný do Chlumu
(∞1924, soudní okres Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVÁK, František – manželský syn Dominika Nováka, podomního obchodníka z Bukovska č. 69, manželského syna Václava Nováka z Bechyně č. 75 a jeho manželky Františky roz. Žižko z Volyně, narozeného v Žitné č. 22 a Kateřiny, manželské dcery Jana Zahradníka, podomního obchodníka z Bludovic a jeho manželky Marie roz. Holzepl z Mirovic č. 87, rozené v Netolicích
(*14.4.1903, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVÁK, Ludvík – manželský syn Františka Nováka, 1/2 láníka z Domašína, syna Martina Nováka, výměnkáře ze Sumrakova a jeho manželky Marie rodem Vodičkové a Kateřiny, dcery Antonína Sedláka, 1/2 láníka z Řásné a jeho manželky Veroniky rodem Hávové
(*19.8.1886, Domašín 13. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vězeň kraj. soudu v Táboře č. 44, narozen v Domašíně č. 13, 19/8 1886.

Dle přípisu c.k. okr. hejt. v Jindřichově Hradci dto 2. září 1913 čís. 29200 farnímu úřadu v Jarošově vystoupil z církve římskokatolické a zůstává bez vyznání /Přípis far. úř. dn. 20/9 1913 č. 282/
Dle přípisu děk. úř. v Táboře byl 9/1 1922 popraven v Táboře; kajícně vrátil se do církve katol. 8/1 1922.

(†9.1.1923, Tábor č. 44 (věznice). Popraven provazem. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ondok

ONDOK, František, Msgre. – manželský syn Václava Ondoka vulgo Píchy, sedláka a představeného, syna † Jakuba Ondoka vulgo Havrdy, chalupníka v Hosíně č. 35 a jeho manželky Roziny roz. Přibylové vulgo Havrdové, chalupnické dcery z Hosína č. 35 a Kateřiny, dcery † Vojtěcha Kantora, selského výminkáře z Levína č. 1 a jeho manželky † Marie roz. Kloudové, selské dcery z Velechvína č. 7
(*26.1.1856, Hosín 34. URI:digi.ceskearchivy.cz)
biskupský vikář a farář v Hradešicích, narozen v Hosíně č. 34
(†19.6.1927, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ouda

AUDA, Martin – manželský syn Josefa Audy, domkáře z Kolince a Kateřiny, vlastní dcery † Ondřeje Schüllera, mlynáře z Buchwerečka 6, statku Hlavňovic a matky Kateřiny rozené Kondrhel z Loučova 2, statku Žikov
(*1.11.1844, Kolinec 93. URI:portafontium.cz)
mlynářský chasník v Kolinci 80 (papírna), syn Josefa Oudy, nádeníka v Kolinci 16 a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Šetlera, mlynáře v Puchwerečku
(∞21.1.1867, Kolinec. URI:portafontium.cz)
chasník mlynářský v Kolinci 2, syn Josefa Oudy, nádeníka v Kolinci 49 a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Šellera, mlynáře v Jindřichovicích 37
(∞7.10.1873, Kolinec. URI:portafontium.cz)

AUDA, Petr – manželský syn Josefa Audy, nájemníka v Kolinci 93, syna Josefa Audy, chalupníka v Kolinci 93 a matky Lidmily rozené Nowák Javoří a Kateřiny, vlastní dcery France Zíky, mlynáře z Jindřichovic 24 a matky Kateřiny Schelerové rozené z Puchwerečka /// chybně zapsané údaje u matky, viz Martin Auda *1.11.1844
(*20.12.1846, Kolinec 93. URI:portafontium.cz)

OUDA, Vojtěch – obuvník v Kolinci 2, manželský syn Josefa Oudy, nádeníka z Kolince 2 a jeho manželky Kateřiny rodem Šeller z Puchverečka
(∞9.2.1886, Kolinec. URI:portafontium.cz)

OUDA, Matěj – reservník 7. pluku c.k. dragounů a čeledín v Mlázově 1, manželský syn Josefa Oudy, sedláka z Mlázov 2 a jeho manželky Josefy rodem Potužák z Brodu 10
(∞1.2.1887, Mlázovy. URI:portafontium.cz)

OUDA, Jan – vojín v záloze, nádeník v Mlázově 21, manželský syn Františka Oudy, krejčího z Mlázov 21 a matky Marie rodem Dražka ze Sluhova 2
(∞5.2.1889, Mlázovy. URI:portafontium.cz)

OUDA, František Xaver – manželský syn Petra Oudy, mlynářského v Sušici, syna Josefa Oudy, nájemníka v Kolinci 93 a jeho manželky Kateřiny roz. Schellerové, dcery mlynáře z Puchwerku 6 a Antonie, dcery Josefa Potužníka, krejčího v Sušici, horní předměstí 7 a jeho manželky Marie rozené Hostkové, mlynářské dcery ze Sušice, horní předměstí 7
(*24.1.1873, Sušice. URI:portafontium.cz)
vojín 11. pěšího pluku, příslušný do Kolince. Pohřben 8. prosince 1915 v Praze na Olšanech
(†5.12.1915, Praha VI)

OUDA, Marie – narozena v Budějovicích, Jírovcova ul. č. 13, manželská dcera Petra Oudy, mlynáře ve Střížově č. 28 a Antonie rodem Potužník ze Sudoměřice č. 7
(∞20.9.1904, Střížov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

OUDA, Josef – manželský syn Vojtěcha Oudy, obuvníka v Kolinci 5, syna Vojtěcha Oudy, nádeníka v Kolinci 46 a jeho manželky Kateřiny rozené Šellerové z Puchwerečku u Petrovic a Barbory, dcery Marie Trochovy, dcery Kašpara Trocha, dvorského čeledína v Mlázově 1
(*28.11.1891, Kolinec. URI:portafontium.cz)

Vojín 7., později 29. zeměbraneckého pěšího pluku, zajat v Karpatech 15. února 1915. Vstoupil do ruských legií 20. června 1917 u Berestobohoduchovského zavodu, přiřazen k 5. střeleckému pluku československých legií – až do 27. září 1920, demobilizován.

OUDA, Josef – manželský syn Jana Oudy, panského čeledína v Kolinci 1, syna Františka Oudy, krejčího z Mlázov 21 a jeho manželky Marie rodem Dražka ze Sluhova, narozen v Mlázovech 1 a Josefy, dcery Václava Maňasa, čeledína z Mlázov 24 a jeho manželky Marie rodem Jakl z Boříkov 1
(*31.3.1894, Kolinec. URI:portafontium.cz)

Vojín rakouské armády, bydlištěm v Mokrosukách okres Sušice, zajat 21. srpna 1917 u Monte Cucco. 16. července 1918 zařazen v hodnosti desátníka k 35. pěšímu pluku československých legií v Itálii, až do 1. února 1921. Povýšen na rotmistra. Dále sloužil v československé armádě.

OUDA, Matěj Emanuel – manželský syn Ondřeje Oudy, rolníka z Lukoviště 4, syna Adama Oudy, výměnkáře z Lukovišť 4 a matky Josefy rozené Valdhauser ze Stříteže a Barbory, manželské dcery Josefa Kočího, měšťana v Strážově 72 a matky Františky rozené Petrmichl ze Strážova 80
(*24.2.1895, Kolinec. URI:portafontium.cz)
obuvník v Plzni, Veleslavínova ul. 13, narozený v Lukovišti 4, manželský syn katolických rodičů Ondřeje Oudy, rolníka v Lukovišti 4 a Barbory rozené Kočí ze Strážova 72
(∞27.4.1920, Střížov. URI:portafontium.cz)

Vojín 28. pěšího pluku, zajat 2. října 1915 u Lucku. V Kyjevě přiřazen 14. září 1916 ke 3. střeleckému pluku československých legií na Rusi. Z legií demobilizován 14. listopadu 1922, v hodnosti svobodníka.

Pavel

PAWEL, Georgius – ex pago Mauřicz (Mohuřice) oriundus filius Thoma Pawel, molitoris. Oddán s Magdalenou, dcerou † Jana Laussenmüllera, ctihodnou pannou ze Slavče
∞23.11.1760, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PAVEL, Roman – voják I. roty československých legií, v civilu dělník
(†13.7.1920, Cuknštejn. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Na cestě pod stromem nedaleko tvrzi Cuknštejn zabit bleskem, byl ihned mrtvý.

Penzenstadler

PENSZENSTADLER, Maria – služebná v Budějovicích, Gratznerstraße Nr. 2, dcera Hermanna Penzenstadlera, obyvatele ve Staré Huti (Althütten) č. 10 u jeho manželky Jenovéfy roz. Schmidgruber z Maňávky (Böhmisch Heidl) č. 10
(∞20.9.1909, Hodňov (České Budějovice, per delegationem) s Franzem JiskrouURI:digi.ceskearchivy.cz a URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†12/1912, Hodňov)

Peschke

PESCHKE, Eduard – odborný učitel, bytem v Č. Budějovicích, Žižkova ul. (Schmerlinggase) č. 1, manžel …
(†15.3.1939, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oznamujeme všem našim milým přátelům, že můj dobrý, drahý choť EDUARD PESCHKE, odbor. učitel v.v. byl na své výslovné přání zpopelněn dne 20. března 1939. Děkuji všem za upřímné projevení soustrasti. Klára Peschke. Za vzorné vypravení pohřbu děkuji pohřeb. úst. města Č. Budějovic.
Zdroj: Jihočeská jednota, roč. 1/1939, č. 24 (28.3.1939), s. 6

Petr

PETR, Václav Probus – bratr řádu sv. Františka v Jindřichově Hradci č. 98/II, syn Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a Veroniky roz. Prokšové ze Ševětína č. 35, narodil se ve Velechvíně, okres Lišov, hejtmanství České Budějovice
(*15.10.1838, Velechvín)
(†21.8.1917, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZABILKA, vlastně PETER, Matěj – manželský syn Františka Zabilky, vlastně Petra, sedláka, syna Františka Petra, výměnkáře na též živnosti, a jeho manželky † Kateřiny roz. Zabilkové z též živnosti a Veroniky, dcery † Vojtěcha Prokše, sedláka ze Ševětína č. 35 a jeho manželky Anny roz. Chlupové, sedlácké dcery z Neplachova č. 42
(*26.1.1841, Velechvín 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†20.7.1893, Hůrky)

PETER, Jan Nepomuk – manželský syn Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, syna † Františka Petra, sedláka z Velechvína č. 8 a Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery † Václava Šteinocher, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*22.5.1871, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETER, František – manželský syn Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, syna Františka Petra, sedláka z Velechvína č. 8 a Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*11.11.1873, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Hůrkách č. 8, rodem z Lišova č. 284, manželský syn Matěje Petra, býv. domkáře v Lišově č. 284 a manželky jeho Terezie roz. Steinocher z Oudraže č. 35
(∞19.11.1909 s Marií Šachlovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†23.9.1935)

Křestní list Františka Petra

Křestní list Františka Petra, farnost Lišov, 18. dubna 1892

PETR, Marie Magdalena – manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, manželského syna Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a jeho manželky Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 3, okres Písek a jeho manželky Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*7.7.1882, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zletilá služebná, narozená 7. července 1882 v Lišově (Lischau), příslušná do Hůrek, manželská dcera † Matěje Petra, bývalého majitele mlýna, a žijící Terezie roz. Steinocher
(∞28.11.1908 s Antonínem Pospíšilem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

PETR, Božena – manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, manželského syna Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a jeho manželky Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a jeho manželky Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*1.8.1885, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(Beatrix Petr) neplnoletá mlynářská dcera, narozená 1. srpna 1885 v Lišově (Lischau), příslušná do Hůrek (Hurek), manželská dcera právě zemřelého Matěje Petra, majitele mlýna, a žijící Terezie roz. Steinocher
(∞17.11.1907 s Antonínem Frolíkem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)
rodem z Lišova č. 284, manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, později mlynáře v Hůrkách č. 8 a manželky jeho Marie rodem Steinochr z Oudraže
(∞17.11.1907 s Antonínem Frolíkem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETROVÁ, Aloisie – narozená v Hůrkách č. 8, manželská dcera Matěje Petra, mlynáře v Hůrkách č. 8 a Terezie roz. Šteinochrové v Oudraži č. 3
(∞25.10.1920 s Janem Sládkem, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETR, Františka – narozená v Hůrkách č.8, manželská dcera † Matěje Petra, mlynáře v Hůrkách č. 8 a jeho manželky Terezie roz. Šteinochrové v Oudraži č. 3
(∞17.6.1919 s Josefem Mrzenou, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 18

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 4. ledna 1891.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Petr, Matěj majitel bytu 2.2.1841 Velechvín mlynářství
2 Terezie choť 17.8.1852 Albrechtice, okres Písek – Velechvín (v rodině)
3 Jan syn 22.5.1871 Lišov – Velechvín mlynářství, pomocník
4 Marie dcera 7.7.1882 Lišov – Velechvín
5 Božena 1.8.1885 Lišov – Velechvín
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 17

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 10. ledna 1901.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání, vedlejší výdělek
1 Petrová, Terezie majitelka bytu 11.4.1853 Albrechtice, okres Písek – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
2 Petr, Jan syn 20.5.1871 Lišov – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
3 Petr, František syn 11.11.1873 Lišov – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
4 Petrová, Marie dcera 7.7.1882 Lišov – Hůrky domácí služba
5 Petrová, Božena dcera 1.8.1885 Lišov – Hůrky domácí služba
6 Petrová, Františka dcera 27.10.1891 Hůrky (žákyně)
7 Petrová, Aloisie dcera 18.10.1893 Hůrky (žákyně)
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 180

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 18

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 10. ledna 1911.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Petr, František majetník bytu 11.11.1873 Lišov – Hůrky mlynářství, polní hospodářství
2 Petrová, Marie manželka 9.8.1889 Hůrky mlynářství
3 Petrová, Marie dcera 5.1.1910 Hůrky (dítě)
4 Petrová, Terezie matka 11.4.1853 – Hůrky výměnkářka
5 Petr, Jan bratr 22.5.1871 Hůrky mlynářský pomocník
6 Petrová, Františka sestra 20.10.1891 Hůrky učednice šití šatu
7 Petrová, Aloisie sestra 22.10.1893 Hůrky (domácí služby)
8 Petr, Theodor synovec 3.11.1903 Vídeň – Hůrky žák
9 Kubeš, Jan učedník 27.5.1891 Štěpánovice učeň mlynářský
10 Krejčí, František čeledín 23.9.1882 Miletín polní hospodářství
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 281

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 34

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 16. února 1921.
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Petr, František majitel bytu, samostatný mlynář 12.11.1873, Lišov 1.5.1890, Hůrky
2 Petrová, Marie manželka 9.8.1889, Hůrky 9.8.1889, Hůrky
3 Petrová, Marie dcera 5.1.1910, Hůrky 5.1.1910, Hůrky
4 Petrová, Helena dcera 18.8.1912, Hůrky 18.8.1912, Hůrky
5 Petr, Jan syn 13.6.1914, Hůrky 13.6.1914, Hůrky
6 Petrová, Terezie matka, výměnkářka 11.4.1853, Oudraž 1.5.1890, Hůrky
7 Petr, Jan bratr, mlynář 22.5.1871, Lišov 1.5.1890, Hůrky
8 Matějková, Anna služka 18.9.1895, Domanín 5.1.1921, Domanín
9 Zemánek, Rudolf čeledín 6.11.1901, Suchdol nad Lužnicí 25.6.1920, Suchdol nad Lužnicí
10 Michálek, Adolf mlynářský pomocník, stárek 5.9.1893, Heřmaneč (Dačice) 1.9.1920, Heřmaneč (Dačice)
11 Svoboda, Bohumil mlynářský pomocník, stárek 22.11.1895, Čejkov (Kamenice nad Lipou) 14.2.1921, Čejkov (Kamenice nad Lipou)

Petřík

PETŘÍK, Jan – nastávající mlynář z Borovan č. 32, syn Jana Petříka, mlynáře v Borovanech č. 32 a Marie rodem Panka z Křenovic č. 1
(∞1883, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍK, František – mladší učitel v Podolí č. 16, syn Jana Petříka, rolníka v Podolí č. 16 a † Marie rodem Kouba z Hodonic č. 19
(∞1886, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍK, Jan Nepomuk – manželský syn Josefa Petříka, půlláníka a rady obce ševětínské z Vitína č. 7, syna Tomáše Petříka, sedláka z též živnosti a jeho manželky Marie roz. Janové, sedlácké dcery z Dynína č. 15 a Marie, druhé manželky, dcery Jana Sejka, půlláníka z Ševětína č. 13 a jeho manželky Marie roz. Janovské, sedlácké dcery z téhož místa č. 26
(*5.5.1855, Vitín 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kočí, narozen ve Vitíně, manželský syn Josefa Petříka, půlláníka z Vitína č. 7 a Marie roz. Sejk ze Ševětína č. 13. Vdovec po Rozálii roz. Moudré ze Lhoty
(∞28.4.1905 s Marií Petříkovou (na smrtelném loži), České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nádeník, narozen ve Vitíně, manžel Marie roz. Slamšidlo
(†1.5.1905, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍKOVÁ (roz. SLAMSCHIDLO), Marie – manželská dcera Josefa Slamschidlo, obyvatele v Milešicích č. 52, syna Veroniky Slamschidlo, dcery domkáře na Rudolfově a Otýlie Ködl, manželské dcery Josefa Ködla, kostelníka v Záblatí (Kirschner in Sablat) a jeho manželky Kateřiny roz. Wagnerové z Vimperka
(*24.5.1878, Milešice 52. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Oberschlagu č. 52, manž. dcera Josefa Slamšídlo, nájemníka v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(∞28.4.1905 s Janem Petříkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
roz. v Horním Záblatí, okres Vodňany, vdova po Janu čeledínu. Zemřela na následky poranění lebky (více).
(†13.2.1912, Všeobecná nemocnice v Českých Budějovicích. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 127

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 127

SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Růžena – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Budějovicích, nemanž. dcera Marie Slamšídlové
(†7.7.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Veronika – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera † Jana Petříka, kočího a Marie roz. Slamschidlové z Oberschlagu
(∞19.9.1931, Praha – Vinohrady (sv. Ludmily) s Josefem Kopalem. URI:amp.bach.cz)

SLAMŠÍDLO, Rosa – nemanželská dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27. Vdovy po † Janu Petříkovi, kočím
(*25.1.1908, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pitra

PITROVÁ, Alžběta – manželská dcera Vojtěcha Pitry, sedláka, ze Lhoty 34, manželského syna Jana Pitra, výměnkáře ze Lhoty 34 a jeho † manželky Doroty rodem Fisser, dcery sedláka z Petrovic 34 a Marie, manželské dcery Františka Fuxa, sedláka z Vlkovic 10 a jeho † manželky Marie rodem Konopa, dcery sedláka ze Zalin
(*22.4.1857, Lhota (Mladošovice). URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Vojtěcha Pitra, rolníka ze Lhoty č. 34 a jeho manželky Marie rodem Fuxa z Vlkovic č. 10
(∞5.8.1879 s Tomášem Chuchlem, Mladošovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
chovanka chudobince, vdova po Tomáši Chuchelovi, rodem Pietrová (správně Pitrová). Narozená 22/4 1857 ve Lhotě, okres Třeboň
(†14.1.1933, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Plocha

PLOCHA, František – čeledín v Hůrkách č. 11, narozen v Hůrkách č. 76, okres Lišov, hejtm. Budějovice, manželský syn Františka Plochy, nájemníka v Hůrkách č. 21 a jeho manželky Alžběty roem Pícha z Hůrek č. 55, náboženství římsko-katolického
(∞29.10.1912 s Petronelou Šedivou, Libníč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Krajský soud v Č. Budějovicích prohlásil právoplatným usnesením ze dne 2. února 1927 č. M 11/27 manželství toto za rozloučené, ježto manžel František Ploch byl prohlášen za mrtva. Den 5. září 1917 jest považovati za onen den, jehož pohřešovaný nepřežil. Výnos zemské správy politické v Praze ze dne 1./3. 1927 č. 77 a 99 ai 1927. 1/B-1243 ai 1927.

Farní úřad v Libniči. Ita in fidem publicam dne 28./3.1927. Karel Linhart, farář

Rangl

RANGL, Bohuslav – svobodný malířský pomocník v Nemanicích 57, syn Rudolfa a Marie roz. Rangl. Narozený 28/8 1916 v Lišově.
(†9.11.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Tragedie dne Všech svatých. Dne 1. listopadu t. r. o 14.10 hod. zachytil Antonín Beneš, syn majitele autodopravy z Hluboké nad Vlt. autobusem, kterým jel Pražskou silnicí z města Bohuslava Rangla, 18letého malířského pomocníka z Úsilného, přecházejícího za značné frekvence vozidel jízdní dráhu poblíže benzinové čerpací stanice u městských jatek. Ačkoliv Beneš užil všech fungujících brzd, přece jen několik metrů vlekl Rangla s sebou. Při zastavení byl Rangl v bezvědomí se značným zraněním na hlavě. Autobus T. Vaněčka z Besednic, obstarávající dopravu osob na městský hřbitov dopravil Rangla do všeobecné nemocnice.
Zdroj: Republikán, roč. 16/1934, č. 84 (5.11.1934), s. 1

Rausch

RAUSCH, Maria – manželská dcera † Franze Rausche, bývalého hamerníka v Haidu, Grossgerungs, Niederösterreich a jeho manželky Terezie roz. Baumgartner z Welzles, Niederösterreich
(∞4.2.1908 s Václavem Koppelhuberem, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Rehfeld

von Rehfeld, Sophia Karoline – manželská dcera pána Karla von Rehfeld, magazineura františkovské železárny a jeho manželky Terezie, manželské dcery pána Martina Reindla, měšťana z Budějovic a jeho manželky Terezie roz. Hager, též z Budějovic
(*9.4.1853, Františkov čp. 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Provdaná za Karla Janovského, knížecího lesního úředníka. Místo pobytu ke 4. lednu 1901 Velechvín čp. 1, byt č. 1 URI:digi.ceskearchivy.cz

Řehoř

ŘEHOR, Johann – narozen ve Vídni, příslušný do Lodhéřova (Riegerschlag) infanterista 75. pěšího pluku Kristiána IX., krále dánského, 3. polní setniny. Odsouzen k smrti provazem 30. září 1901, rozsudek vykonán 2. října 1901 ve dvoře Mariánských kasáren (více zde). Zastřelil svého nadřízeného desátníka Blažka v jindřichohradeckých kasárnách (správně desátník Blažej, zastřelený v třeboňských kasárnách). Pohřben bez přítomnosti duchovního, 2. října 1901 v 8 hodin večer na vojenském hřbitově, hrob č. 181
(†2.10.1901, České Budějovice. snímek není digitální)

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Reif

2014-07-22: image 1 0f 1 thumb

REIFF, Ondřej – mlynář z Češtic č. 16
(∞19.6.1805 s Marií Luckovou, Tedražice (Hrádek). URI:www.portafontium.cz)

REIF, Josef – manželský syn Ondřeje Raifa, mlynáře a Marie Luckové, manželské dcery Michaela Lucek, mlynáře z Tedražic a jeho manželky Doroty rozené Kazdové
(*2.3.1808, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář a sedlák ze Čkyně č. 36, vlastní syn Ondřeje Raifa, mlynáře hořejšího ze Čkyně č. 44 a matky Marie rozené Luckové z Tedražic
(∞15.5.1838 s Rozálií Kohoutovou, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vdovec, mlynářský výměnkář z Lišova č. 199 pod Konířem, narozen ve Čkyni, okresu politického Prachatice
(†1.6.1874, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIFOVÁ, Rosalie – manželka Josefa Reifa, mlynáře pod Konířem blíže Lišova č. 199
(†7.5.1872, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Václav – manželský syn Josefa Reifa, mlynáře, syna Ondřeje Reifa, mlynáře ze Čkyně č. 94 a jeho manželky Rozárie Frantové ze Zdíkova Marie rozené Luckové (?) z Tedražic panství Nalžov a Rozárie, dcery Václava Franty, tkalce ze Zdíkova č. 9 a matky Doroty roz. Lokajové ze Zdíkova
(*3.9.1849, Dub. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Kuklích č. 51, okres písecký, syn Josefa Reifa, mlynáře v Dubu č. 33 a matky Rozálie roz. Franta ze Zdíkova č. 9
(∞26.1.1892 s Annou Novotnou, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Jan – manželský syn Josefa Reifa, mlynáře z Předmíře č. 5, manželského syna Ondřeje Reifa, mlynáře ve Čkyních č. 44 a jeho manželky Marie roz. Luckové z Tedražického mlýna a Rosalie, dcery Václava Franty, tkadlce z Velkého Ždíkova č. 9 a jeho manželky Kateřiny roz. Lokajové z Velkého Ždíkova č. 26
(*2.7.1854, Předmíř 5 (farnost Kasejovice). URI:portafontium.cz)
narozen v Předmíři č. 5, okres politický i soudní Blatná, mlynář na Borkovně u Třeboně, manž. syn Josefa Reifa, mlynáře v Předmiři a jeho manželky Rosalie roz. Franta z Velkého Zdíkova č. 9, okres Vimperk, hejtmanství Prachatice
(∞4.8.1896, Jílovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Anna – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199, syna Josefa Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199 a manželky jeho Rozálie rodem Franta z Velkého Zdíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a manželky jeho Kateřiny rodem Míka z Levína
(*13.7.1877, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem z Lišova č. 199, manželská dcera † Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny roz. Turinský z Lišova č. 170
(∞11.6.1904, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†26.4.1955, Třeboň)

REIF, Antonie – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199, manželského syna † Josefa Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199 a jeho manželky Rozálie rodem Franta z Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*5.4.1882, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem ze mlýna pod Konířem v Lišově č. 199, manželská dcera † Aloise Reifa, mlynáře ve mlýně pod Konířem v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny roz. Turinský z Lišova č. 170
(∞28.2.1905 s Vojtěchem Kubalem, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželka Vojtěcha Kubala, mistra Krejčovského v Třeboni č. 82-I, rodem Reif z Lišovač. 199, narozena v Lišově č. 199
(†21.4.1907, Třeboň 82-I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Karel – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod rybníkem Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*24.10.1885, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Lišově č. 199 ve mlýně pod rybníkem Konířem, rodem z Lišova č. 199, manželský syn † Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny rodem Turinský z Lišova č. 170
(∞20.4.1909, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†5.1916, Orlová (Orjol))

57. Reif, Karel, mlynář, otec 2 dítek, zemřel května 1916 u Orlové v Rusku
Zdroj: SOkA České Budějovice, Kronika školy Lišov 1918-1945, str. 110

REIF, Rosa – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho ženy Rozálie roz. Franta z Velkého Zdíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a jeho ženy Kateřiny rodem Mika z Levína
(*19.9.1888, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem z Lišova č. 199 – mlýn pod Konířem, manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a jeho manželky Roziny rodem Turinský z Lišova č. 73
(∞17.11.1907 s Vojtěchem Kubalem, Lišov (oddáni u sv. Štěpána v Praze na Novém Městě). URI:digi.ceskearchivy.cz)
vdova po Vojtěchu Kubalovi, krejčím a majiteli domů v Třeboni č. 397/II, rodem Reif. Narozená 20.IX.1888 v Lišově
(†7.11.1935, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sebevražda proříznutím střev a krku. Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Třeboně 8/XI 1935 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č. Buděj-cích ddto 8/XI 1935 č. 17/315 převezena. Měla „přechod“

REIF, František – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*22.3.1891, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†11/21.2.1916, Trojsk, Taškent/Троицк, Ташкент)

52. Reif František, učitel, zemřel 21. února v Taškendu, Troikoilonger v Rusku
Zdroj: SOkA České Budějovice, Kronika školy Lišov 1918-1945, str. 110

VHÚ Praha, lístek "bílé" kartotéky padlých a nezvěstných v první světové válce. VÚA Praha, 2015

VHÚ Praha, lístek „bílé“ kartotéky padlých a nezvěstných v první světové válce. VÚA Praha, 2015

František REIF, desátník střeleckého pluku 29. Zemřel 11. února 1916 v Trojckém táboře č. 5 u Taškentu v Rusku následkem růže a zánětu mozkových blan. Pohřben následujícího dne na hřbitově tamtéž.

VÚA Praha, Vojenské matriky, matriky pěšího pluku 1 a předchůdců, Kniha zemřelých 1914-1922 čs. pěšího pluku č. 1 (dříve pěší pluk č. 91 a střel. 29), sv. VII, fol. 22

VÚA Praha, Vojenské matriky, matriky pěšího pluku 1 a předchůdců, Kniha zemřelých 1914-1922 čs. pěšího pluku č. 1 (dříve pěší pluk č. 91 a střel. 29), sv. VII, fol. 22

REIF, Václav – syn mlynáře Václava a Anny Reifových z Kukel. Absolvent píseckého gymnázia a medicínské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, promoval 16. června 1917.
(*13.2.1893, Kukly)
uk-praha-reif-vaclav

REIF, Bohumil Václav – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*27.9.1897, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vystoupil z církve katol. k československé. Pelhřimov, o. úř. 18/2 1938

REIFOVÁ, Anna Jarmila – manželská dcera Václava Reifa, mlynáře v Kuklích č. 51 a jeho manželky Anny rodem Novotné z Kukel č. 51. Narozena v Kuklích č. 51
(*8.11.1898, Kukle)
(∞18.10.1923 s Janem Křtitelem Koubou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Václav – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*19.9.1879, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynářský, manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a Roziny, roz. Turinský z Lišova č. 170
(†26.7.1898, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 349

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 10. ledna 1901.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Alois majitel bytu 25.2.1844 Čkyně, okres Prachatice–Lišov mlynářství
2 Raif, Rosalia manželka 23.2.1858 Lišov
3 Raif, Anna dcera 13.7.1877 Lišov (domácnost)
4 Reif, Antonie dcera 3.4.1882 Lišov (domácnost)
5 Reif, Karel syn 25.11.1885 Lišov mlynářství
6 Reif, Rosalia dcera 11.3.1888 Lišov (obec. škola)
7 Reif, František syn 22.3.1891 Lišov (obec. škola)
8 Reif, Bohumil syn 27.9.1897 Lišov

REIF, Alois – manželský syn Josefa Raifa, mlynáře a sedláka ze Čkyně č. 36, vlastního syna Ondřeje Raifa, mlynáře hořejšího ze Čkyně č. 44 a matky Marie roz. Luckové z Tedražic č. 36 a Rozálie, vlastní dcery Václava Franty, chalupníka z Velkého Zdíková č. 26 a matky Kateřiny roz. Ssulcowé z Velkého Zdíkova č. 120
(*26.2.1844, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
reservník od c. k. 11. řadového pěšího pluku a mlynář z Lišova pod Konířem č. 199, syn Josefa Reifa, mlynáře z Lišova pod Konířem a † Rozálie roz. Franta z Velkého Zdíkova
(∞12.5.1874, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář u Koníře, Lišov č. 199, manžel Roziny roz. Turinské z Lišova č. 73. Zemřel na zlomení páteře ve výši posledního obratle šíjového ve věku 57 let, 11 měsíců. Dne 4. února 1902 zaopatřen kaplanem Josefem Leškou, 8. února pohřben na lišovském hřbitově.
(†6.2.1902, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 180

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 180

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 10. ledna 1911.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Karel majitel bytu 24.10.1885 Lišov polní hospodářství, mlynářství
2 Reifová, Růžena choť 6.8.1887 Lišov řídí domácnost
3 Reifová, Marie dcera 25.4.1909 Lišov
4 Reifová, Rosalie matka 9.10.1848 Lišov výměnkářka
5 Reif, František bratr 22.3.1891 Lišov učitel
6 Reif, Bohumil bratr 27.9.1897 Lišov žák

Záhadná událost přihodila se v Lišově. M. Hovorková, svobodná dcera tamního hrobníka, vyšla si s nemanželským synáčkem Bedřichem na procházku k rybníku Koníři, ale za nedlouho jala se s hráze rybníka volati o pomoc, protože hošík se v rybníce topil. Skočil sice na rychlo do vody nedaleko se nalézající mlynář p. Reif, ale vytáhl hošíka již jen jako mrtvolu. Protože matka hošíkova nedovedla vyložiti, jak se vše stalo, byla zatčena a dopravena do vyšetřovací vazby.
Zdroj: Budivoj, roč. 48/1912, číslo 32 (19.4.1912), strana 4 (v původním znění)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 281

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 281

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 16. února 1921.
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Rajfová, Růžena majitelka bytu 6.8.1887, Lišov 6.8.1887, Lišov
2 Rajfová, Marie dcera 25.4.1909, Lišov 25.4.1909, Lišov
3 Kubal vulgo Kovářík, Ludvík čeledín 1.2.1897, Lišov 1.2.1897, Lišov
4 Farková, Paula služka 4.8.1898, Č. Budějovice 1.1.1920, Zaliny
5 Rohlík, Jan stárek 10.6.1862, Mezimostí 15.9.1920, Brloh
Jihočeské listy, roč. XXX/1924, č. 57, s. 3

Jihočeské listy, roč. XXX/1924, č. 57, s. 3

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1890
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Novotný, Alois majetník bytu 24.7.1829 Kukle majitel polního hospodářství, majitel mlýna o 1 složení na rybníčku
2 roz. Chromá, Josefa manželka 21.8.1826 Bratřínov (vede domácnost)
3 Václav syn 24.9.1866 Kukle medik, studuje na medicínské fakultě pražské
4 Anna dcera 1868 Kukle (pomáhá rodičům)
5 Štěpánková, Františka vnučka majitele bytu 1869 Paseky (pomáhá rodičům)
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1900
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1/I Reif, Václav majitel bytu 2.1.1849 Dub polní hospodářství, cihlářský mistr
2/I Raifova, Anna manželka 13.2.1868 Kukle – Dub
3/I Raif, Václav syn 27.2.1892 Kukle – Dub (žák)
4/I Reifová, Anna dcera 7.11.1898 Kukle – Dub
5/II Novotný, Alois otec 29.10.1827 Kukle výměnkář
6/II Novotná, Josefa matka 11.5.1824 Dobříš – Paseky výměnkářka
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 18

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 18

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1910
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Václav majitel bytu 3.9.1849 Dub – Paseky polní hospodářství, cihlářství a mlynářství
2 Reifová, Anna manželka 30.5.1868 Kukle – Paseky polní hospodářství
3 Reif, Václav syn 13.2.1893 Kukle – Paseky střední škola
4 Reifová, Anna dcera 8.11.1899 Kukle – Paseky měšťanská škola, žákyně
5 Reif, Jaroslav syn 10.6.1905 Kukle – Paseky dítě
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 11

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 11

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1921
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Reif, Václav majitel bytu 3.9.1849, Dub 26.1.1892, Paseky
2 Reifová, Anna manželka 30.5.1868, Kukle 30.5.1868, Paseky
3 Reifová, Anna dcera 8.11.1898, Kukle 8.11.1898, Paseky
4 Veselý, Josef čeledín 15.11.1859, Chvaletice 9.1.1917, Vídeň
5 Koutníková, Božena služebná 19.3.1902, Ražice 1.1.1919, Ražice

REIF, Josef – manželský syn Františka Reifa, mlynáře ve Svinech č. 195, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře ve Čkyni č. 36 a jeho manželky Rozálie Frantové z Velkého Zdíkova č. 26 a Kateřiny, manželské dcery Tomáše Valeše, knížecího šafáře v Mysletíně č. 15 a jeho manželky Anny Dankové z Drahotěšic
(*19.3.1883, Trhové Sviny 195. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželský syn Františka Reifa, mlynáře v Trhových Svinech a Kateřiny roz. Valešové ze Zborova u Ledenic
(†21.3.1890, Trhové Sviny 195. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Řezníček

ŘEZNÍČEK, Josef – manželský syn Tomáše Řeznička, podruha ze Lhoty, syna Martina Řezníčka, domkáře z Temelína 41 a matky Marie roz. Prochaska z Temelína č. 1 a Terezie, dcery Jakuba Weselý, domkáře z Temelína č. 18 a Rozálie roz. Janda ze Strpí
(*18.8.1863, Lhota pod Horami. URI:digi.ceskearchivy.cz)
c. k. okr. soudu v Hluboké zaslán ex offo křestní list dne 27/1 1912

vězeň, narozen ve Lhotě pod Horami, okr. Týn n. Vlt., manžel Marie rodem Trubkové. Samovražda oběšením (více zde)
(†15.4.1912, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 133

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 133

Růžička

RŮŽIČKA, Karel – mlynářský pomocník z Hrádku u Vlašimi
(†1886, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKA, Josef – varhanář v Českých Budějovicích č. 25. Narozen ve Zvole č. 58, okres politický Nové Město – Morava – manželský syn Josefa Růžičky, obchodníka ve Žďáru č.- Morava a manželky Kristýny rodem Hertik ze Sebranic č.-
(∞1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKA, František recte Matěj Ferdinand – vojín c. k. zeměbraneckého pluku chebského č. 6, toho času v Budějovicích, náhradní setnina č. 3, v občanském životě potulný obchodník s koni, narozen u Pardubic v Čechách, tamtéž křtěn. Rodiče nezná, syn Jana Růžičky, cikána kováře a Žofie rodem Jakuba Růžičky, cikánka
(∞20.6.1915 s Marií Klocovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oddací list Františka (správně Matěje Ferdinanda) Růžičky a Marie Klocové, 11. září 1942

Oddací list Františka (správně Matěje Ferdinanda) Růžičky a Marie Klocové, 11. září 1942

Farní úřad v Pšově u Podbořan
Č.j: 144a1930. dne 12.7.1930.

Důst. děkanskému úřadu v Lišově

Dle tamního, zde předloženého oddacího listu č. 6 ze dne 8.1.1926 oddáni byli v Lišově dne 15.6.1915 Matěj Růžička a Marie Klocová (VII/59/2). Dle udání Marie Klocové ovdov. Růžičkové padl Matěj Růžička ve světové válce; vdova žije v konkubinátě s cikánem Danielem, s nímž chce uzavříti nyní skutečný sňatek. Prosim tedy jmenem strany o vlídné zaslání křestního listu jmenované Marie Klocové, provd. resp. ovdov. Růžičkové z tamních snubních spisů, nebyl-li ovšem kř. list již stranou vyzvednut. Eventuelní potvrzení o vydání kř. listu a o převzetí jeho žádající stranou bude na přání posláno. Farní úřad v Pšově používá této příležitosti, aby veld. děkanskému úřadu v Lišově vyslovil svou úctu a oddanost. Správce úřadu v.r.

Přípis farního úřadu v Pšově ze 12. července 1930

Přípis farního úřadu v Pšově ze 12. července 1930

RŮŽIČKA, František – zeměbranec c. kr. zeměbraneckého pěšího pluku chebského č. 6, náhradní setnina č. 3, toho času v Budějovicích, v občanském životě potulný obchodník s koni, narozen v lese u Vodňan, syn Františka Růžičky, potulného obchodníka s koni a Sidonie
(∞20.6.1915, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKOVÁ, Marie – narozena v Netolicích, tam křtěna, jména rodičů nepamatuje. Dle přípisu děkanského úřadu v Netolicích jest nevěsta dcerou Johany Růžičkové, cikánky, příslušné do Opatovic u Pardubic, dcery Matěje Růžičky, cikána a kováře z Opatovic a jeho manželky Johany rodem — z Opatovic, narozená v Žitné v polích, okres Netolice a hejtmanství Prachatice
(∞20.6.1915, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RŮŽIČKOVÁ, Anežka – cikánka, manželská dcera Františka Růžičky, cikána ze Strášova a Aloisie, rodem Růžičkové z Hlavečníka, narozena ve Vysokém Veselí č. 13, okres i hejtmanství Nový Bydžov
(∞8.8.1916 s Františkem Danielem, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Saiko

SAIKO, Ferdinand – čeledín v Malešicích č. 33, narozený v Ploesti okres Prachová v Rumunsku, příslušný do Seehaidu obec Neugebau, okres Vimperk, manželský syn Adolfa Saika, stavitele v Ploesti a Vileminy rodem Preisové ze Sarajeva v Jugoslavii, obou říms. katolíků
(∞18.12.1939 s Boženou Brůhovou, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Samek

SAMEK, Václav – podomní obchodník v Č. Budějovicích, Ul. Mat. Šk. č.2, manžel Marie, rod. Candra. Naroz. 13/9 1878 v Č. Budějovicích
(†28.3.1938, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pokus o sebevraždu. Včera ve 3/4 6 hod. ranní střelil se do levé strany prsou doma v kuchyni, Václav Samek, 60letý kočébr, bytem v Komenského ul. Byl převezen záchr. stanicí do nemocnice. Zranění není smrtelné. Zoufal prý si pro ztrátu 60 Kč.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 32/1937-1938, č. 67 (14.3.1938), s. 1

Šandera

SSANDERA, Václav – manželský syn Ondřeje Šandery, zdejšího mlynáře a Barbory, dcery Františka Píchy, soukenického mistra a jeho manželky Johany roz. Klaužkové
(*18.9.1812, Vlachovo Březí 142. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynářský tovaryš a pachtýř mlejna v Hůrkách, syn † Ondřeje Schendery, mlynáře ve Vlachovém Březí a † Barbory roz. Pýcha z Vlachového Březí
(∞17.6.1845 s Kateřinou Vaclovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schaffelhofer

SCHAFFELHOFER, Albert Thomas – manželský syn Tomáše Schaffelhofera, tesaře, syna tesaře Jakuba Schaffelhofera a jeho manželky Kateřiny roz. Bauer a Marie, dcery kapitána lodi Bartoloměje Ployhara a jeho manželky Marie roz. Danek
(*23.4.1889, Wien II — St. Leopold. URI:matricula.info)
Strojvůdce lokomotivy, narozen ve Vídni u sv. Leopolda, manželský syn Tomáše Schaffelhofera, konduktéra státní dráhy v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Ployhar
(∞4.2.1904, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†18.2.1958, Neuburg an der Donau)

SCHAFFELHOFER, Leopold Adalbert – manželský syn Alberta Schaffelhofera, vlakvedoucího v Budějovicích, narozeného ve Vídni (St. Leopold), syna Tomáše Schaffelhofer, konduktéra v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Plojharové a Rosy, manželské dcery Josefa Brože, dílenvedoucího v Budějovicích a jeho manželky Rosiny roz. Blažkové
(*29.6.1909, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞25.4.1937, České Budějovice. (zápis není digitální))

Leopold SCHAFFELHOFER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Leopold SCHAFFELHOFER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Schaffgotsch

schaffgotsch_bischof

SCHAFFGOTSCH, Joannes Procopius Hermannus Josephus Joachimus Wenceslaus Gotthardus Adalbertus Ernestus Franciscus de Paula Dominicus Adamus Loverius Ignatius Antonius Desiderius – manželský syn svobodného pána, barona von Ginast et Greifferstein Viléma řečeného Schaffgotsch a Maxmiliany, hraběnky z Götzen
(*22.5.1748, Praha III (Malá Strana, kostel sv. Tomáše). URI:ahmp.cz)
Graf von SCHAFFGOTSCHE, Jeho Excelence svobodný pán von Künast und Greifenstein, první českobudějovický biskup, c. k. tajný rada a komandér Řádu svatého Leopolda, Johann Prokop
(†8.5.1813, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schmidt

SCHMIDT, Christoph – sochařský tovaryš (Kunstreiche Junggesell, Bildhauer) ve Znojmě, syn šikovatele (Feldwebel bei dem löblichen Balavischen Regiment) Johanna Konráda Schmidta
(∞1758, Znojmo. URI:actapublica.eu/brno)

SCHMID, Andreas – kriminální rada z Budějovic
(∞19.8.1798, Římov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHMIDT, Bedřich – učitel v Suchdole nad Lužnicí, původem ze Soběslavi
(∞1923, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schneidler

Erb rodu Schneidler von Rottenburg

SCHNEIDLER de Rothenburg, Mathias – Anno 1766 die 17 Mense Martio in communione Sancta Matris Ecclesiae animam Deo reddidit p[ater] f[amiliae] inquilinus pauper ex pago Dobrkow, aetatis 60 annorum, tribus ultimis sacramentis ante 3 dies provisus, cuius corpus 19 de super sepultum est more Catholico in coemeterio P[a]r[o]ch[ia]lis Eccle[si]ae Sonnbergensis
(†17.3.1766, Dobrkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHNEIDLER de Rohtenburg, Andreas – syn Mathiase Schneidler de Rohtenburg, obyvatele z Dobrkova (Dobrkow), stáří jedné hodiny, křtěn porodní bábou Agnes Smolečkovou z Besednice
(†18.11.1760, Dobrkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHNEIDLER von Rothenburg, Benno – manželský syn Mathiase Schneidlera von Rotenburg, obyvatele z Dobrkova, pohřben na žumberském farním hřbitově o dva dny později.
(†20.6.1762, Dobrkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Johann Schneidler von Rottenburg zu Neudorf, Euphrosina
(Rodový katastr farnosti Rychnov u Nových Hradů. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schoppenhauer

SCHOPPENHAUER, Edwin James Floris Arthur – akademický sochař, syn Karla Adolfa Ludwiga Schoppenhauera a jeho manželky Mathilde Leonie roz. Oppermann, manžel Elisabeth Mathilde Schoppenhauer roz. Traunlob
(*1.11.1876, St. Paul – Greenwich, Anglie)
(∞17.3.1913, České Budějovice)
(†1.1.1940, Dobrá Voda (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schreib

ŠRAIBOVÁ, Anna – manželka Jana Šraiba, obchodníka hrnčeným zbožím z Masákové Lhoty, roz. Foltýnová ze Stach
(†26.4.1886, Lišov – náměstí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ŠRAIBOVÁ, Terezie – manželské dítě Matěje Šraiba, kočujícího obchodníka v nádobí z Masákové Lhoty č. 12 u Vimperka, a Marie, roz. Wastl ze Stachů č. 7
(†13.4.1887, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schwarz

SCHWARZ, Thomas – zaměstnanec státní dráhy, narozen v Plané č. 1, syn Anny, manželské dcery Tomáše Schwarze, sedláka v Plané č. 1 a jeho manželky Marie roz. Graman z Branišova č. 21
(∞21.11.1911, České Budějovice (Rožnov) s Rozinou Seiml. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHWARZ, Maria
(*10.8.1911, Rožnov 140. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

Schwarzenberg

Erb pánů ze Schwarzenbergu

SCHWARZENBERG, Josef Johann Nepomuk Anton Karl, kníže ze Schwarzenbergu, landkrabě na Kleggau, hrabě ze Sulzu, vévoda krumlovský, hrabě z Illereichen, pán z Kellmünz, rytíř Řádu zlatého rouna, velkokřižník královského bavorského svatohubertského řádu, c.k. apoštolský tajný rada a komorník panství třeboňského a hlubockého – zemřel ve čtvrtek 19. prosince 1833 v 9:15 po šestitýdenní nemoci na hlubockém zámku ve věku 65 let. Byl pohřben budoucím salcburským a pražským arcibiskupem, kardinálem církve římskokatolické Bedřichem ze Schwarzenbergu v třeboňské hrobce u kostela svatého Jiljí 23. prosince.
(†1833, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel, kníže ze Schwarzenbergu – okněžněný landkrabě v Kleggavsku, hrabě ze Sulzu, c.k. skutečný tajný rada, c.k. poručík zemské obrany, c.k. ministerský koncipista, m. sl. rytíř řádu zlatého rouna, čestný rytíř řádu Maltánského, velkokřižník papežských řádů Piova, sv. Řehoře a Božího Hrobu v Jeruzalémě, komtur královského saského řádu Albrechtova II. tř., majitel císařského ottomanského řádu Osmanie II. třídy a císařského ruského řádu sv. Anny III. třídy, dědičný člen panské sněmovny říšské rady, pán na Orlíku. Manžel Její Jasnosti Idy, kněžny ze Schwarzenbergu, rozené hraběnky Hoyosové, dámy řádu hvězdného kříže a palácové dámy Jeho Veličenstva zesnulé císařovny a královny, dámy řádu Alžbětina I. třídy, narozený v Čimelicích č. 1, okres Mirovice
(†1913, Orlík (Valkóvár). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel, kníže ze Schwarzenbergu – okněžněný landkrabě v Kleggau, hrabě ze Sulzu, c.k. poručík hulánského pluku č. 2, dědičný člen panské sněmovny říšské rady, c.k. místodržitelský koncipista m. sl., pán na Orlíku, Čimelicích, manžel Eleonory, kněžny ze Schwarzenbergu, dámy řádu hvězdného kříže, rozené hraběnky Clam-Gallasové z Friedlandu, narozený v Praze
(†1914, Vukovar (Valkóvár). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Princezna ze Schwarzenbergu, Marie Kristýna – dáma řádu hvězdného kříže, choť JUDr. Bedřicha, prince ze Schwarzenbergu, skutečného tajného rady, rodem hraběnka ze Schönbornu, narozená v Malešicích, okres Touškov
(†1918, Tochovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sedláček

SEDLAČEK, Josef – měšťan, zednický mistr a věžný v Lišově, zemřel na následky nešťastného pádu ve věži
(†14.1.1844, Lišov 127. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SEDLÁČEK, Augustin, PhDr. – profesor v.v. a městský archivář v Písku, Žižkova tř. 355, nar. v Mladé Vožici č. 190, syn Františka Sedláčka, justiciára v Mladé Vožici a Františky, roz. Šemberové z Blatné, vdovec po Ernestině roz. Hlavatý z Koldína
(∞26.4.1922, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Seiler

SEILER, Veronika – manželská dcera Václava Seilera, chalupníka v Roudném č. 29, manželského syna Adalberta Seiler, sedláka v Litvínovicích č. 24 a jeho manželky Alžběty roz. Maurenz z Litvínovic č. 24 a Marie, manželské dcery Vavřince Erharta, sedláka ve Vrátě (Brod) č. 23 a jeho manželky Rozálie roz. Bauer z Kněžských Dvorů (Pfaffenhöf) č. 5
(*28.12.1888, Roudné 29. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞19.4.1910, Boršov nad Vltavou s Franzem Wittnerem. (snímek není digitální))

Sezemský

SEZEMSKÝ, František – manželský syn Jana Sezemského, mlynáře v Borovnici č. 17, syna † Jana Sezemského, mlynáře v Meteli č. 6 a jeho manželky Kateřiny roz. Velíšek v Poděbraže a Anežky Šusterové, dcery Vojtěcha Šustera, kováře ve Zlaté Koruně a jeho manželky Marie roz. Kyselové z Přísečné č. 4
(*4.6.1870, Borovnice 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Borovnici č. 17, syn † Jana Sezemského, mlynáře tamž a Anežky rod. Šusterovy ze Zlaté Koruny č. –
(∞23.2.1897 s Marií Kantorovou, Úsilné. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Šícho

ŠÍCHO, Antonín – manželský syn Josefa Šícho, souseda zde, manželského syna Víta Šíchy, podruha a jeho manželky Marie roz. Holub ze Slavče č. 17 a Marie, manželské dcery Jakuba Lhoty, podruha z Vítějovic, bývalého libějckého poddaného a jeho manželky Marie roz. Fidler z Vítějovic
(*11.6.1854, Trhové Sviny 282. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Další dokumenty:
Poslední pilníkáři a pilaři v Trhových Svinech

Šimák

ŠIMÁK, Josef – mlynář, výminkář z Radavy č. 1, vdovec po † Marii rozené Flanderové z Blatné č. 118
(†1893, Radava. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PEKSA, legit. SCHIMAK, Josef – nemanželský syn (v roce 1896 legitimizován) Petra Schimaka, obchodníka s nádobím, obyvatele v Schördingu (Schärding am Inn), manželského syna Karla Schimaka a jeho manželky Antonie roz. Weiss a Marie, manželské dcery Vojtěcha Peksy, domkáře v Lišově č. 214 a jeho ženy Josefy roz. Porákové z Lišova č. 18
(*1895, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Simeth

SIMETH, Alois – manželský syn Georga Simeta, sedláka v Chalupách 7 (Friedrichsthal), manželského syna Georga Simeta, výměnkáře v Chalupách 22 a jeho † manželky Margaret roz. Baumann z Maxova (Maxberg) a Terezie, manželské dcery Antona Wesselaka, sedláka v Chudeníne 34 (Chudiwa) a jeho manželky Kathariny roz. Küppel z Hamrů (Hammern)
(*24.6.1874, Sruby. URI:portafontium.eu)
důstojný pán Monsignore, papežský komoří a kanovník v Č. Budějovicích, narozený 18/2 1868 v Heuhofu, okres Nýrsko (zřejmě chybně zapsané datum)
(†5.5.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sine Nomine

Okřtěno jest dítě jménem Alžběta, kteréž bylo opuštěno a zanecháno od nějaký osoby u Havla Martínka týž Havel Martínek jsouce pohnut milosrdenství aby bez svatého křtu nezahynulo a v knihy života bylo zapsáno, dal je pokřtíti a pro odplatu Boží chová je, do vůle Božské.
(*1696, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jan – ponocný tučapský
(†1704, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n., Josef – královský voják
(†1742, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – královský husar, střelený do hlavy
(†1742, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – jedna děvečka žebravá, z panství hlubockého z Munic. 2. téhož pochována při chrámu Páně farním v Bošilci. Stará okolo 32 let
(*21.1.1743, Bošilec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – Nomen et Cognomen incognitum mansit qua peregrinans et advena mortua in nominato pago
(†10.1781, Božejov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – francouzský voják, nalezený zamordovaný v lese
(†24.1.1806, Horní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – francouzský voják, v bitvě raněný, sem přivezený
(†1813, Košice u Plané nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – Vlach (Ital), voják francouzské armády tudy jdoucí
(†1813, Strkov u Plané nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – jakýho cizince, zcela neznámý, mrtvý nalezený, muž věku 55 let. Za vsí v haldě mrtvý nalezen, dle svědectví sl. právního úřadu hlubockého. Pohřbil lokalista Josef Hubr na obecním, blíž silnice.
(†27.4.1847, haldy u obce Hůr. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámá osoba v lese již mrtvá nalezená, jejížto jméno, stav, obydlí a původ nepovědomý jest
(†23.4.1862, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámý muž, snad žebrák, jehož mrtvola jest nalezena na poli v Hůrkách nazvaném
(†1879, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámý, as 45 let starý člověk
(†29.1.1888, Nová Kdyně 19. URI:portafontium.cz)

s.n. – neznámý, ve vojenském ošacení. Smrt následkem oběšení.
(†19.10.1889, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – mrtvola neznámého muže nalezena v knížecím schwarzenberském lese katastru obce Nevězice
(†1916, Nevězice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sládek

SLÁDEK, Tomáš – učitel na obecné chlapecké škole v Jindřichově Hradci
(∞1903, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SLÁDEK, Josef – manželský syn Josefa Sládka, nádeníka ve Vitíně 24, narozeného v Drahotěšicích 19, manželského syna Josefa Sládka, nájemníka v Drahotěšicích 19 a jeho manželky Anny rodem Kubát z Drahotěšic a Magdaleny, narozené ve Vitíně 45, manželské dcery Václava Rypáčka, rolníka ve Vitíně 45 a jeho manželky Anny rodem Brož ze Záles 7
(*21.12.1899, Vitín 24. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†13.9.1933, antracitový důl Etna u Lhotic)

Sláma

SLÁMA, Ludvík František – manželský syn Daniela Slámy, měšťana v Lišově 291, syna Matěje Slámy, měšťana v Lišově 291 a jeho manželky Cecílie rodem Češka z Lišova a Marie, manželské dcery Josefa Novotnýho, rolníka v Levíně 9 a jeho manželky Anny rodem Šachl z Levína 5
(*25.8.1889, Lišov 291. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Ludvík Sláma, učitel v Libníči č. 57, syn Daniela Slámy, měšťana v Lišově a Marie roz. Novotné
(∞29.9.1923 s Milenou Lustigovou, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†21.3.1975, České Budějovice)

Svou učitelskou dráhu nastoupil v r. 1909 na moravském Slovácku, kde v 9 služebních místech působil do r. 1920. Odtud nastoupil vojenskou službu, již konal ve 3 válečných letech (1915-1917). Byl zat. správcem jednotř. školy v Labuti, 2 tříd. v Újezdci a ve Strážovicích a 3 třídní v Břesovicích ve škol. okr. kyjovském. Od r. 1920 vyučoval na obecných a měšťan. školách ve škol. okr. č. budějovickém, v letech 1925/27 přechodně také na dívčí měšťanské škole v Soběslavi. Na zdejší škole působí od 1. září 1931.
Blízkost střediska kulturního a společenského života jihočeského kraje, Č. Budějovic, umožnila mu věnovati se mimo školu také činnosti na poli kulturním a odborově stavovském v Jednotě učitelstva st. škol nár., v okr. a kraj. akč. výboru učitel. organisací a v odb. Školy vysokých studií pedagog., v nichž zastává funkci předsedy.
Nový ředitel přejal řízení této školy s nejlepší vůlí prospěti škole a jejímu žactvu.
Zdroj: SOkA České Budějovice, fond Národní škola Čtyři Dvory, kn. 1

Penzionován 1.8.1951.

slama_ludvik_1889-ctyridvory_ns

Sova

SOVA, Antonín – manželský syn Jana Sovy, podučitele a ředitele chóru v Pacově čp. 1, syna Jakuba Sovy, hodináře v Klášterci u Vimperka a jeho manželky Barbory, dcery Ondřeje Selnera, sedláka též z Klášterce. Matky Josefy, dcery Antonína Skalyckýho, měšťana a voskáře z Vodňan čp. 93 a jeho manželky Aloisie, dcery Jiřího Hoydara, knížecího schwarzenberského sládka z Libějic
(*26.2.1864, Pacov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOVA Jaroslav Antonín – četnický strážmistr v Rožmitále na Šumavě, okres soudní a politický Kaplice, narozený ve Smilkově čp. 4, okres soudní Votice, okres politický Sedlčany. Manželský syn Antonína Sovy, lesního hajného ve Smilkově čp. 4 a manželky jeho Antonie roz. Šimák z Hlaváčkovy Lhoty čp. 1, okres Votice, okres politický Sedlčany. Náboženství římsko-katolického
(∞4.7.1925 s Kristýnou Hallovou, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Špindl

SSPINDL, Dorota – dítě Blažeje Špindla, pohodlného z Mezné
(*1743, Mezná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SSPINDLOVÁ, Alžběta – pohodná ze samoty blíž Mezné, z bolesti porodu, maje věku svého 32 léta
(†1745, Mezná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SSPINDL, Václav – syn Blažeje Špindla, pohodnýho, maje okolo 17 let, umříc náhle
(†1749, Mezná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pohodnice, Mezná. Františkovo vojenské mapování, 1836–1852, list O-14-IV

Pohodnice, Mezná. Františkovo vojenské mapování, 1836–1852, list O-14-IV

ŠPINDLOVÁ, Marie – manželská dcera drnomistra Josefa Špindla z Rovné č. 29, syna Jana Špindla, drnomistra tamtéž a jeho manželky Kateřiny roz. Turkové z Nové Vsi u Hluboké a Alžběty, dcery Jana Dřevo, drnomistra ze Zelče č. 60 a jeho manželky Anny, dcery Špindlera, drnomistra z Netolic
(*27.1.1915, Rovenka. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞31.5.1915 s Lukášem Brucknerem, Rudolfov. (matrika má být předána archivu))

Špindler

SPINDLER, Katharina – manželská dcera otce Martina Spindlera z Rudy, syna † Jana Spindlera z Rudy č. 47 a jeho manželky Kateřiny Wotrubový z Kojákovic a matky Johany, dcery otce † Josefa Staňka, sedláka z Hrachoviště a jeho manželky Evy Benešové z Mladošovic
(*1818, Kojákovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Martina Spindlera, pohodného v Kojákovicích č. 47 a Johany roz. Staňkové, selské dcery z Hrachoviště č. 14
(∞1842, Kojákovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Skica stabilního katastru, 1827, 3254-1 Kojákovice

Skica stabilního katastru, 1827, 3254-1 Kojákovice

SPINDLER, Martin – pohodný z Rudy u Kojákovic č. 47
(†1854, Kojákovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SPINDLER, Agnes – dcera Marie, dcery † Martina Spindlera, bývalého drnomistra v Mýtinách (Kropfschlag) č. 13 a jeho manželky † Marie roz. Ebhard z Veveří (Piberschlag) č. 20
(∞21.7.1896 s Viktorínem Wiesingerem, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ŠPINDLER Josef – kovář v Rožnově č. 404, manželský syn Františka Špindlera, kováře v Rožnově č. 404 a Antonie rodem Čužna z Dubu. Nar. 22/5 1911 v Rožnově č. 28, všichni jsou řím. katolíci.
(∞30.5.1934 s Aloisií Kubištovou, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Stegmann

STEGMANN, Walter – optik, narozený 7. února 1915 v Č. Budějovicích, manželský syn elektrotechnika v Českých Budějovicích Julia Stegmanna a jeho manželky Marie rodem Klíma
(∞13.3.1940 s Gertrud Friedou roz. Lumenda, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1.1.1943, Čertkovo (Чертково, Ростовская область), Rusko)

Steinbauer

STEINBAUER, Karel – manželský syn Bartoloměje Steinbauera, měšťana, syna Václava Steinbauera a jeho manželky Terezie roz. Pašek a Evy, dcery Františka Ortnera, měšťana ve Svínech č. 147 a jeho manželky Anny roz. Fantové
(*25.1.1814, Trhové Sviny 18. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zámečník z Trh. Svinů, manžel Josefy roz. Valterové z Trh. Svinů
(†24.9.1895, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

STEINBAUER, Franz de Paula – manželský syn Karla Steibauera, měšťana, zámečnického mistra, syna Bartoloměje Steinbauera, měšťana a mistra tkalcovského a jeho manželky Evy roz. Wortner ze Svínů č. 145 a Josefy, manželské dcery Josefa Waltera, měšťana a mistra punčochářského (Strumpfwirkermeister) a jeho manželky Marie roz. Reindlové z Trutmaně č. 1
(*2.4.1845, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pekař ve Svínech č. 297, syn Karla Steinbaura, souseda zde a Josefy Valter
(∞24.10.1869 s Johanou Puchner, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

STEINBAUER, Maxmilian – manželský syn Karla Šteinbauera, souseda a mistra zámečnického zde, manželského syna Bartoloměje Šteinbaura, mistra tkalcovského zde a jeho manželky Evy roz. Vortner ze Svínů č. 147 a Josefy, manž. dcery † Josefa Valtra, souseda a mistra stávkařského zde a jeho manželky Marie roz. Reindl z Trutmaně
(*5.10.1852, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Přestoupil k církvi československé 6.2.1921 (o. spr. pol. Č. Budějovice)

STEINBAUER, Antonín – manželský syn Karla Steinbauera, souseda a mistra zámečnického ze Svínů č. 297, syna † Bartoloměje Steinbaura, souseda ze Svínů a jeho manželky Evy roz. Wortner ze Svínů č. 147 a Josefy, dcery Josefa Waltera, souseda ze Svínů a jeho manželky Marie roz. Reindl z Trutmaně
(*15.1.1858, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pilníkář ve Svinech č. 297, manž. syn Karla Steinbaura, souseda a zámečníka zde a Josefy Valterové ze Svinů
(∞2.6.1885 s Karolinou Heidinger, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†9.10.1932)

Přestoupil k církvi československé 8.2.1921 (o. spr. pol. Č. Budějovice)

STEINBAUER, Roman – manželský syn Antonína Steinbauera, pilníkáře v Trh. Svinech č. 297, manželského syna Karla Steinbauera, zámečníka v Trh. Svinech a jeho manželky Josefy roz. Waltrové z Trh. Svinů a Karolíny, manželské dcery Václava Heidingra, souseda v Trh. Svinech a jeho manželky Marie roz. Roulové z Trh. Svinů č. 10
(*24.2.1889, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Přestoupil k církvi československé 6.2.1921 (O. spr. pol. Č. Budějovice) Navrátil se do církve řím. katol. 22.6.1938.

Oddán zde 16./6.1914

Oddán (II.) v Trh. Svinech 17.2.1920 s Annou Kollarovou, roz. Brašničkovou.

SOkA České Budějovice, AM Trhové Sviny, domovská matrika 1870, list pro dům č.p. 297

SOkA České Budějovice, AM Trhové Sviny, domovská matrika 1870, list pro dům č.p. 297

Další dokumenty:
Poslední pilníkáři a pilaři v Trhových Svinech

STEINBAUER, Roman – sedlářský pomocník, bydlištěm Praha – Dolní Krč, Klostermannova čp. 256, syn Petra Steinbauera, zámečníka v Trhových Svinech a † Jany rodem Šípanové
(∞6.2.1932 s Karlou Valůtovou, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Stohr

STOHR, Richard – svobodný, t.č. vězeň krajsk. soudu v Č. Budějovicích. Narozený 7/4 1886 ve Sletech, okr. Litoměřice
(†10.4.1938, České Budějovice (věznice krajského soudu). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dopadený zloděj. V noci 13. října, jak jsme již psali,vloupal se neznámý pachatel do farní budovy v Přídolí, kde učinil velkou krádež. Teprve nyní se podařilo zloděje dopadnouti a to ústřední četnické pátrací stanici v Praze. Je to jakýsi Richard Stohr, který byl dopaden v Tuchoměřicích u Slaného. Stohr začátkem října šel toulkou od Slaného, a na počátku cesty setkal se s jakýmsi Josefem Kovankou se kterým došli až k Čes. Krumlovu, kde se dali do spolku s domorodcem Jos. Krumholzem a společně se smluvili, že provedou vloupání do fary v Přídolí. To také provedli a zmizeli. Dopaden byl zatím Stohr, po ostatních se pátrá.
Zdroj: Jihočeské Listy, roč. 43/1937, č. 94 (4.12.1937), s. 2

Strehblow

STREHBLOW, Ludwig Karl – manželský syn Ludwiga Strehblow, evangelíka augšpurského vyznání, knoflíkáře, syna Rudolfa Strehblow, truhláře a jeho manželky Anny Marie roz. Wolf a Agnes, katolické dcery Josefa Zöllner, pěstitele (Anbauer) a jeho manželky Terezie roz. Höniger
(*11.8.1872, Wien VII (St. Ulrich). URI:matricula.info)
faktor v Hojné Vodě č. 111, narozen ve Vídni, manželský syn Ludwiga Strehblow, evangelického vyznání augšpurské konfese, knoflíkáře (Zwirnknöpfelerzeuger) v Jeleniej Górze (Hirschberg) v Pruském Slezsku a jeho manželky Agnes roz. Zöllner, římsko-katolického vyznání
(∞25.10.1910 s Terezií Schadenböck, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Struska

STRUSKA, Václav – kovář v Třebotovicích č. 24, syn Antonína Strusky, lišovského souseda a obecního kovářského mistra a Majdaleny roz. Kopta, dcery kolářského mistra z Hluboké č. 32
KŘÍŽOVÁ, Alžběta – dcera Matěje Kříže, vejměnkáře v Kalištích č. 8 a †Anny roz. Němec – Tvrzák ze Zvíkova č. 10
(∞1853, Kaliště u Zalin, farnost Dobrá Voda. URI:digi.ceskearchivy.cz)

STRUSKA, Elisabeth – manželská dcera Jana Strusky (* 21/9/1874, Modrá Hůrka), pomocného dělníka, příslušného do Hartmanic, okres Týn nad Vltavou, nemanželského syna Alžběty Struskové a Alžběty Polákové (* 13/6/1883, Modrá Hůrka), manželské dcery Františka Polaka a Marie roz. Bromové
(*17.9.1910, Wien IX (f.ú. Lichtental). URI:matricula-online.eu)

Studený

STUDENÁ, Marie Anna – dcera Alžběty, manželské dcery Matěje Studenýho, koníře ve Stráži a Alžběty roz. Truhlář ze Stráže
(∞4.8.1868 s Jindřichem Štědronským, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželka Jindřicha Stedronskýho, žebráka a slepce v Lišově č. 329, rozená Studený ze Stráže
(†20.4.1880, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Suchomel

SUCHOMEL, Josef – syn Walburga Suchomele, tovaryše mlynářského, bydlícího v Koloměřicích č. 20, syna Karla Suchomela, nájemníka v Neponeku-Karlově a † Anny, dcery Martina Troníčka, sedláka z Jemnice, příslušný do Velké Turné u Strakonic
(*1866, Koloměřice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SUCHOMEL, Jan – syn otce Valburka Suchomele, podruha v Koloměřicích č. 32, syn Karla Suchomele, býv. podruha v Koloměřicích a † Anny, dcery † Martina Trávníčka, sedláka a matky Anny, dcery † Josefa Suchana, půlláníka z Koloměřic č. 12 a matky Marie, dcery Matěje Kocourka, rolníka ze Zálší
(*1875, Koloměřice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SUCHOMEL, Valburk
(†1928, Chicago. URI:familysearch.org)

Swietochowski

Swietochowski, rytíř Victor Franz Ignaz – c.k. nadporučík pěšího pluku Ritter von Fröhlich Nr. 91, učitel K. u. K. Militär Unterrealschule in Eisenstadt, manželský syn Michaela Hieronyma Swietochowski a Katharine roz. Korač
(*10.8.1867, farnost Mostar, Bosna)
(∞2.7.1898 s Theresií König, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Tomandl

TOMANDL, Viktor Friedrich Johann Nepomuk – zaměstnanec kriminální policie. Manželský syn Viktora Mathiase Tomandla, revidenta v Liberci (Reichenberg) a jeho manželky Marie roz. Reindl
(*1.5.1911, České Budějovice)
(∞2.10.1940 s Marií Helenou Wittner, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Tomášek

TOMÁŠEK, Matěj – mistr hrnčířský v Ševětíně č. 39, syn Tomáše, chalupníka Kosově č. 4 a jeho manželky Kateřiny roz. Kohout z Jílovic. Vdova po Kateřině roz. Kuchař z Borovan
(∞7.1.1875 s Marií Hlaváčovou, ovdovělou Hubenou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Josefa – manželská dcera Jana Tomáška, kramáře z Obříství č. 77, okres Mělnický a jeho manželky Anny rodem Hasmukové z Nové Cerekve, okres Pelhřimov
(∞1886, Starý Rožmitál. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

TOMÁŠEK, Jan – obchodník smíšeným zbožím v Olešnici č. 71, manžel Marie rodem Zemanové z Malešic č. 26, okres Hlubocký, ženatý 11 roků
(†10.4.1891, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Marie – vdova po Janu Tomáškovi, kramáři v Olešnici č. 71, rodem Zemanová z Malešice č. 26, okres Hluboká, hejtmanství Budějovice
(†29.4.1901, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Berta – (doplnit, f.ú., Borovany, kn. 5A – 45)
viz. Broudré

Toušek

TOUŠEK, Antonín – manželský syn Alberta Touška, souseda a řemenářského mistra v Netolicích č. 105 a jeho manželky Marie, dcery Matěje Michálka, souseda v Netolicích
(*12.6.1792, Netolice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
velebný pán farář v Lišově č. 171 a biskupský notář okresu lišovského v Budějovsku
(†16.2.1859, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOUŠEK, František – manželský syn Františka Touška, mlynáře v Bavorově č. 255, manželského syna † Antonína Touška, mlynáře z Bílska 27 a jeho manželky † Josefy roz. Souhrada z Netolic a Františky, manželské dcery Antonína Nováka, rolníka v Neuslužicích č. a jeho manželky Františky roz. Dlohoš ze Slaníku
(*8.9.1899, Bavorov 255. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Trajer

TRAJER, Franz – majitel mlýna Walchmühle v Humenici č. 16 (Maierhof), manžel Johany roz. Grössing z Německého Benešova č. 150
(†25.12.1901, Humenice 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TRAJER, Johann – manželská dcera Franze Trajera, mlynáře v Pasekách č. 14, syna Johanna Trajera, mlynáře v Třebči č. 36 a jeho manželky Johany Eleonory Schönbauer z Benešova č. 50 a Johany, manželské dcery Jakuba Gröffing, hamerníka (Hammerschmied) v Benešově č. 150 a jeho manželky Walburgy roz. Schachner ze Stropnice č. 20
(*15.12.1883, Paseky 14. URI:digi.ceskearchivy.cz)
tesař, narozený v Pasekách (Schlagles) č. 14, manželský syn † Franze Trajera, mlynářského mistra v Humenici (Maierhof) č. 16 a jeho manželky Johany roz. Grössing z Německého Benešova č. 150
(∞13.2.1912 s Julianou Kasper, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Trocha

TROCHOVÁ, Kristína – svobodná služebná v Břevnově, Štikova 550, dcera Vavřince a Marie, rodem Pešl. Narozená 10/12 1914 v Č. Budějovicích
(†4.6.1935, Praha (I. čes. kožní klinika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Popálena při výbuchu. Včera ohřívala v bytě svého zaměstnavatele 21letá pomocnice v domácnosti K. Trochová, v Břevnově čp. 550, nějaký pokrm na petrolejovém vařiči. Poblíže vařiče postavila konévku s lihem, který náhle explodoval. Při explosi vzňaly se na Trochové šaty, které na ní její zaměstnavatelka uhasila. Trochová utrpěla popáleniny II. a III. stupně na celém těle a zůstala v ošetřování na klinice prof. dr. Šambergra. P.K.
Národní listy, roč. 75/1935, č. 152 (2.6.1935), s. 3

Turek

TUREK, Wenzel – Waasenmeister (Abdecker, pohodný)
(∞1792, Kaliště u Zalin, farnost Dobrá Voda. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TUREK, Johann – nastávající obyvatel v Rudě u Kojákovic č. 47, manželský syn † Matěje Turka, pohodného v Nemanicích č. 22 a Františky roz. Spindlerové, dcery pohodného z Třebánky č. 20 (Siberberg, Za Cihelnou, Stříbrný)
(∞1842, Kojákovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pohodnice, Ruda u Kojákovic. Františkovo vojenské mapování, 1836–1852, list O-16-IV

Pohodnice, Ruda u Kojákovic. Františkovo vojenské mapování, 1836–1852, list O-16-IV

TUREK, Terezie – manželská dcera Jakuba Turka, drnomistra, syna † Martina Turka, drnomistra též odtud a matky Magdaleny rozené Geber z Rudy u Třeboně a Anny, dcery † Vavřince Sspindla, drnomistra z Mnichu, pnaství Červené Lhoty a matky Marie rozené z Mnichu téhož panství
(*12.8.1845, Lhotice 17 – jednota u Chyňavy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TUREK (legit. Kosmata), Josef – nemanželský syn Kateřiny, dcery Václava Turka, drnomistra ve Velici č. 22 a matky Terezie, dcery Martina Špindlera, drnomistra z Kojákovic u Třeboně
(*1862, Neponek (Karlov-Nepomuk). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Týmal

TÝMALOVÁ, Marie – manželka listonoše Václava, bytem v Č. Budějovicích, Nám. Svobody č. 14, rod. Holcepl. Narozená 15.III.1885 v Římově 8, okres Č. Budějovice.
(†30.9.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Římova 1.10.1932 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č. Budějovicích ddto 1/10 1932 č. 17/126 převezena

Urban

URBANI, Jozefa – manželská dcera Josefa Urbany, revírníka z Albrechtic a jeho manželky Anny, dcery Michala Madra, revírníka z panství Waitra v Dolních Rakousích
(*29.11.1815, Albrechtice nad Vltavou 70. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞12.11.1839 s Václavem Steinochrem, Albrechtice nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

URBANOVÁ, Anna – manželská dcera Josefa Urbana, komedianta a Justýny rodem Habich z Hostic č. 4
(†11.3.1885, Netěchovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

URBAN, Rudolf – nalezenec z Vídně čís. zn. 4556 u pěstounů Josefy a Jana Kotrby, obuvníka v Božeticích č. 55
(†1897, Božetice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

URBANOVÁ, Emílie – nalezenka z Prahy čís. zn. 13546 u pěstounů Františka a Kateřiny Doubkových, nádeníků v Sepekově č. 167
(†1901, Sepekov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vacek

VACKOVÁ, Marie – z Červené Řečice č. 44, okres. soud i okres. úřad Pelhřimov, narozena ve Vídni, Alservorstadt č. 195, manželka Františka Vacka, kníž. arcib. šafáře v Červené Řečici č. 44, rodem Štěpánková z Vídně
(*30.5.1885, Alservorstadtkrankenhaus. URI:matricula-online.eu)
(†17.1.1942, Červená Řečice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VACEK, Jan – syn Anny Vackové, na letním bytu v Jelmě č. 15, dcery Jana Vacka, zřízence při st. dráze v Č. Budějovicích a Alžběty rod. Bulín z Příbrami
(*23.8.1909, Jelmo 15. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vacl

von WATZL, Josef Johann – poručík na odpočinku, manželský syn † c.k. polního maršála poručíka Josefa von Watzl a jeho manželky Kateřiny roz. Freyburg
(∞19.3.1844, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WACL, Ján – mlynář ze vsi Hůrek
(∞22.10.1822, Štěpánovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†11.4.1852, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WACEL, Kateřina – manželská dcera Jána Wacla, mlynáře z Hůrek a jeho manželky Anny, dcery Vojtěcha Bílýho, sedláka ze Zvíkova a jeho manželky Kateřiny roz. Kroupové ze Spolí
(*3.4.1825, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞17.6.1845 s Václavem Schanderou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WACL/WATZEL, Vojtěch – manželský syn Jana Watzla, mlynáře v Hůrkách č. 8, syna † Matěje Watzla, chalupníka v Rojšíně a jeho manželky † Kateřiny roz. Řídelové ze Mříčí a Anny, dcery Vojtěcha Bílého, sedláka ze Zvíkova a jeho manželky Kateřiny rozené Kroupové ze Spolí
(*13.4.1830, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Hůrkách č. 8, manželský syn † Jana Wacla, mlynáře z Hůrek a jeho manželky Anny roz. Bílý ze Zvíkova
(∞23.8.1853, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel domu v Budějovicích, nar. v Hůrkách č. 8, vdovec po † Marii roz. Kovařík v Hůrkách, manželský syn Jana Vacla, mlynáře v Hůrkách č. 8 a jeho manželky Anny roz. Bílý ze Zvíkova
(∞17.5.1910, České Budějovice (sv. Mikuláš). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bývalý mlynář Vacl se odstěhoval do Č. Budějovic, kde si postavil dům blíže dráhy u Rudolfovský silnice, dům pak odkazal své dceři Rosalii provdané Valentová z Lišova (proti hřbytovu). Mlynář Vacl měl 2 syni a 3 dceri, syna Jana a dvě dceri vypravil do Ameriky, František byl řeholníkem v ústavě u Petra v Čes. Budějovicích, a dcera Rosalie provdaná Valentová v Lišově. Dítky co byli v Americe nutili otce, aby mlýn předčastně prodal aby přijel za nimi do Ameriky že se jim tam dobře daří, mlynář jim nevěři, dojel se tam podívat zjistil jeli to pravdou ten jejich blahobyt, zdržel se tam 14 dnů, a přijel zpět, tak byl mazaný. † po světové válce r. 1920 v Budějovicích. Jakub Fišák koupil ve Vlkovicích statek.

Zdroj: SOkA České Budějovice, Archiv obce Hůrky, 1851–1945 (1952), Památní kniha obce Hůrecké založená v roce 1851, s. 51

VACL, Rozina – manželská dcera Vojtěcha Vacla, mlynáře z Hůrek č. 8, syna Jana Vacla, mlynáře v témž čísle a jeho manželky Anny roz. Bílý ze Zvíkova č. 4 a Marie, dcery Václava Kovaříka, sedláka z Hůrek č. 31 a jeho manželky Anny roz. Šachl z Hůrek č. 1
(*25.6.1865, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞23.10.1888 s Tomášem Valentou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vančura

VANČUROVÁ, Vlasta – svobodná úřednice okres. nemoc. pojišťovny v Rudolfově 240. Narozená 20/5 1913 v Rudolfově, okr. Č. Budějce
(†6.9.1938, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Srážka motocyklu s autem. Dne 28. srpna o 14. hod. jel Josef Fabián, soukromý úředník, bydlící v Libníči č. 44, Lineckou silnicí směrem k Rožnovu na motocyklu r. zn. 4.128-Č. Na tandemu vezl Vlastu Vančurovou, úřednici okr. nem. pojišťovny, bydlící v Rudolfově č. 240. V téže době jel Jan Těšínský, stravovatel voj. sborové nemocnice, bydlící zde ve Zborovské ul. čp. 594, s osob. automobilem r. zn. Č-99.188 Ulicí Matice školské směrem k řece Malši. Na křižovatce Linecké sil. a ulice Matice školské došlo ke srážce. Spolujezdkyně Vančurová byla vymrštěna s tandemu a zůstala ležeti v jízdní dráze. Byla dopravena autem Těšínského do zdejší v. v. nemocnice a ponechána tam v léčení, poněvadž utrpěla slabý otřes mozku. Fabián nebyl zraněn. Obě vozidla byla částečně poškozena.
Zdroj: Republikán, roč. 20/1938, č. 63 (1.9.1938), s. 3

Vaněk

WANIEK, Matěj – z Kratošic, 85 let
(†1707, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Jan – syn Jana Vaňka z Tučap
(†1709, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIAK, Václav – http://digi.ceskearchivy.cz/cs/8075/275/1619/2215/150/0
(†1715, Mezná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Kateřina – z Kratošic, 65 let
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota z Kratošic
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIEK, Pavel z Kratošic
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Máří Magdaléna – dcera Jana Vaňka, kováře z Kratošic
(†1728, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIEK, Johana – dcera Jana Vaňka
(†1729, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Máří Magdaléna, 40 let
(†1735, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Jan, 70 let
(†1735, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Kateřina, 50 let
(†1737, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota, 60 let
(†1739, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Judita, 96 let
(†1740, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VANEK, Matěj – syn Jana Vaňka z Kratošic, 4 léta
VANKOVÁ, Eva – dcera Jana Vanka z Kratošic, 6 let
(†1746, Kratošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Vít – syn otce Josefa Vaňka, 3 léta
(†1747, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Kateřina – dcera Jana Vaňka, rychtáře z Kratošic
(†1748, Kratošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Eva – z Brandlína
(†1754, Brandlín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Mariana – dcera Jana Wanka z Kratošic, maje věku svého 6 let
(†1754, Brandlín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota – z Tučap, 49 let
(†1755, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VANĚK, Františka – rodem Janouch z Lovětína, vdova po † Josefu Vaňkovi, sladovnického z Německé Radouni, okres Jindřichův Hradec
(†1886, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANĚK, Karel – elektrotechnik, nar. v Příbrami, manželský syn Karla Vaňka, mechanika v Českých Budějovicích a Marie roz. David ze Stříbrné Skalice
(∞12.8.1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel elektrotechnického závodu, nar. v Příbrami, manžel Žofie roz. Šafránek
(†10.11.1926, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zdroj: Chytilův úplný adresář království Českého, 1915. Královské město České Budějovice I, s. 127

Zdroj: Chytilův úplný adresář království Českého, 1915. Královské město České Budějovice I, s. 127

Štítek elektrotechnického závodu Karla Vaňka, České Budějovice, kolem r. 1920

Štítek elektrotechnického závodu Karla Vaňka, České Budějovice, kolem r. 1920

Vávra

WAWROVÁ, Klára – dcera Kateřiny, dcery † Franze Wawry, mlynáře na bechyňské papírně (Papiermühle) a Barbory roz. Lukasch
(*1821, Hlinsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VÁVRA, František – manželský syn Františka Vávry, rolníka ve Straňanech č. 18, manželského syna Jana Vávry, výměnkáře ve Straňanech č. 18 a jeho manželky Marie roz. Dvořák z Branišova č. 15 a Marie, manželské dcery Františka Bauera, rolníka v Roudném č. 16 a jeho manželky Marie roz. Reitinger ze Strýčic č. 3
(*16.11.1889, Straňany 18. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Brigádní generál, veterán z první světové války, ruský legionář. Velitel 1. pěšího pluku Mistra Jana Husi v Českých Budějovicích, jedna z čelních postav organizace protinacistického odboje v roce 1945, organizátor Revolučního národního výboru v Českých Budějovicích a vojenský velitel čs. branných sil pro jihočeskou oblast. Po návratu exilové vlády jmenován velitelem 5. divize, později velitel 4. armádního sboru. Roku 1948 penzionován, zemřel v říjnu 1980 v Nedabyli.

Vavrda

VAVRDA, Rudolf – studující, syn Rudolfa Vavrdy, ředitele sirkárny Solo v Č. Budějovicích U sirkárny 458 a Karly, rodem Křen, narozený 3/4 1916 v Č. Budějovicích
(†3.8.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Těžké zranění cyklisty autem. Včera před 6. hod. večerní došlo u české rolnické školy k hroznému neštěstí. Šofér V. Koželuh z Třeboně vracel se os. autem zn. O-III-330 Třídou čsl. legií domů. Pod vrškem před školou, asi naproti tužkárně „Grafo“, jel proti němu na kole 19letý syn ředitele české sirkárny „Solo“, Rudolf Vavrda, který buď smykem kola po vlhké půdě, uvolněním řetězu nebo z jiné příčiny ztratil vládu nad kolem, vjel přímo do rozjetého auta a utrpěl velmi těžká zranění. V bezvědomí byl v doprovodu svého otce, který byl k místu neštěstí přivolán, dopraven sanitním autem do všeob. nemocnice. Na místě neštěstí shromáždily se zástupy lidí. Dle výpovědí některých svědků šofér nenese na případu žádné viny, jde pouze o nešťastnou náhodu. – Zraněný dnes v noci zemřel.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 26/1931-1932, č. 130 (4.8.1932), s. 1+3

Tragický skon 16letého studenta Dne 3. srpna t. r. o 17. hodině 50 min. došlo v Třídě legií v Č. Budějovicích, poblíže továrny „Ripet“ ku srážce osobního automobilu značky O-III-330 s cyklistou Rudolfem Vavrdou, 16letým studujícím z Čes. Budějovic. Vavrda utrpěl viditelné zranění na hlavě a ježto zůstal na místě v bezvědomí, byla povolána ochranná stanice, která ho okamžitě dopravila do všeobecné nemocnice, kde konstatováno velmi vážné – proražení lebeční kosti a provedena okamžitá operace. Zranění bylo však tak životu nebezpečné, že Vavrda mu ještě téhož dne o 23. hodině podlehl. Auto, s nímž se Vavrda srazil řídil jeho majitel Jindřich Beránek, 30letý majitel autosprávkárny z Třeboně. Týž byl podržen v zajišťovací vazbě do vyšetření příčiny srážky.
Zdroj: Republikán, roč. 14/1932, č. 59 (8.8.1932), s.2

Jihočeské listy, roč. 38/1932, č. 61 (6.8.1932), s. 4

Jihočeské listy, roč. 38/1932, č. 61 (6.8.1932), s. 4

Vlha

VLHOVÁ, Marie – služebná ve Chvalešovicích č. 5, narozená ve Vrbovém, okres Píšťany na Slovensku, manželská dcera Josefa Vlhy, dělníka ve Vrbovém č. 437 (?) a Anny rodem Klčové z Vrbového, obou katolíků.
(∞27.1.1940 s Václavem Novákem, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Volbracht

VOLBRACHT, Jindřich – mistr pekařský v Strakonicích, Malé náměstí č. 102, manžel Libuše, rozené Boček. Narozený v Strakonicích (11.VI.1902)
(†21.4.1935, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Automobilová katastrofa v rodině okresního hejtmana. Do Čes. Budějovic přijeli na Boží hod velikonoční ztráviti svátky manželé Volbrachtovi ze Strakonic, k rodině českobudějovického okresního hejtmana V. Bočka, jehož jest pí Volbrachtová dcerou. Po polednách vyjel si p. Volbracht na výlet na Českokrumlovsko autem, do něhož přibral dvě svobodné švagrové Miladu a Vlastu. Ve večerních hodinách vraceli se všichni tři vozem, řízeným 33letým majitelem pekařského závodu, Jindřichem Volbrachtem, do Čes. Budějovic.
Kolem 19.50 projížděli obcí Kamenný Újezd a měli dále přejeti železniční trať České Budějovice – Hor. Dvořiště. Závory na přejezdu trati byly spuštěny, ježto se po trati již blížil osobní vlak jedoucí z Čes. Budějovic. Z nevysvětlitelné dosud příčiny narazilo auto v prudké jízdě na závory. Následky tohoto neštěstí byly hrozné. Všechny tři osoby sedící ve voze byly smrtelně zraněny. Automobilisté, jedoucí kolem, poskytli zraněným první pomoc a přivolali okamžitě českobudějovickou záchrannou stanici. Sanitní auto dojelo na místo neštěstí, vzdálené od Čes. Budějovic 8 km, za pouhých 10 minut. Zatím byli soukromými auty převáženi již zranění p. Volbracht a sl. Milada Bočková do Masarykovy nemocnice v Čes. Budějovicích. Tamtéž dopravilo sanitní auto třetí zraněnou, slečnu Vlastu Bočkovou.
Těžce zraněná sl. Milada Bočková zemřela cestou do nemocnice, podlehnuvší těžkým zraněním na hlavě. Při vjezdu do nemocniční brány skonal také zraněný majitel pekařského závodu Jindřich Volbracht. Zranění třetí cestující nešťastného auta, slečny Vlasty Bočkové jest vážné, nikoli beznadějné. Sl. Vlasta Bočková seděla na nouzovém sedadle vzadu v malém voze Aero, zatím co její sestra seděla vedle svého švagra řídícího vůz. Zranění přivodily si všechny osoby prudkým nárazem hlavami na spuštěné závory. Oběma zesnulým byly proraženy lebeční kosti.
Na místo neštěstí dostavili se okamžitě četníci z Kamenného Újezda, kteří vyšetřují bližší okolnosti této velikonoční tragedie. Mrtvoly obou zvěčnělých byly během noci na pondělí dopraveny po lékařském ohledání do márnice městského hřbitova sv. Otilie. Auto bylo značně poškozeno. V Čes. Budějovicích a blízkém okolí vyvolalo neštěstí velké vzrušení celé veřejnosti.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, č. 32 (24.4.1935), s. 1

Automobilové neštěstí u Českých Budějovic. Z Č. Krumlova vraceli se do Č. Budějovic autem zn. „Aero“ na Boží Hod před 8. hod. več. dvě dcery českobudějovického okres. hejtmana dr. Bočka. Vůz řídil jejich švagr Jindř. Volbracht, majitel stroj. závodu pekařského ve Strakonicích. Za Kamen. Újezdem směrem k Č. Budějovicům k 8. hod. več. narazilo neosvětlené auto, jedoucí neobyčejnou rychlostí na spuštěné závory u železn. tratě, opomenuvše výstražného znamení hlídače tratě, obě závory s neobyčejnou prudkostí podjelo a značně demolované jelo jelo ještě 70 m po silnici. Nárazem rozdrcená část auta a rovněž kůl závory způsobily v předu sedícímu J. Volbrachtovi a a 20leté M. Bočkové smrtelné zranění na hlavě, že při převážení do českobud. nemocnice oba zemřeli. – Mrtvoly obou pak byly ještě v neděli v noci uloženy do rakví a odvezeny na zdejší hřbitov. Druhá slečna v autu sedící, 18letá A. Bočková, utrpěla těžký otřes mozku a je naděje na uzdravení. Zpráva některýchnovin, že byla zabita choť J. Volbrachta, není pravdivá – ta zůstala ve Strakonicích. V Č. Budějovicích a okolí vyvolalo toto neštěstí velké vzrušení celé veřejnosti, která želí tragického skonu členů rodiny p. okresního hejtmana.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 29/1934-1935, č. 86 (24.4.1935), s. 1

Voneš

WONESS, Veronika Kateřina – manželská dcera z trojčat otce Václava Voneše, myslivce ve Staré Oboře u Hluboké a jeho manželky Kateřiny, dcery Jana Krause, myslivce
(*24.9.1756, Stará Obora u Zahájí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WONESS, Terezie Kateřina – manželská dcera z trojčat otce Václava Voneše, myslivce ve Staré Oboře u Hluboké a jeho manželky Kateřiny, dcery Jana Krause, myslivce
(*24.9.1756, Stará Obora u Zahájí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WONESS, Anna Kateřina – manželská dcera z trojčat otce Václava Voneše, myslivce ve Staré Oboře u Hluboké a jeho manželky Kateřiny, dcery Jana Krause, myslivce
(*24.9.1756, Stará Obora u Zahájí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vrba

VRBA, Josef – cikán, syn Anny Vrbové, cikánky ze Starého Sedla, pol. okres Písek, narozen 26/11 1891 v Dobříši, pol. okres Příbram, příslušný do Bukové.
(†24.12.1920, zastřelen cikánem u železničního mostu ve vitínském lese. (snímek není digitální))
Zemřel na zakrvácení následkem střelné rány podle ohledacího lístku soudní komise okresního soudu lomnického dr. Mácou, soudním znalcem a dr. Ant. Pfeiferem, soudcem. Více zde.

Řím.-katol. far. úř. Ševětín, matrika Z 1865-1949 (ÚM Ševětín)

Řím.-katol. far. úř. Ševětín, matrika Z 1865-1949 (ÚM Ševětín)

VRBA, Václav – hlídač městských sadů v Č. Budějovicích, Třída čsl. legií č. 51, manžel Kateřiny rod. Fridkové. Narozený 2/9 1855 v Č. Budějovicích
(†30.9.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Stařec poražen cyklistou a zraněn až k smrti. Dne 29. září 1932 o 16. hod. 10 min. poražen byl cyklistou na rohu Otakarovy a Skuherského ulice v Č. Budějovicích Václav Vrba, 77letý hlídač městských sadů z Č. Budějovic. Týž stěžoval si na velké bolesti v hlavě a byl proto přivolanou záchrannou stanicí dopraven do všeobecné nemocnice. Tam po důkladném prohlédnutí konstatováno zranění velmi vážné, označené jako smrtelné (zlomenina lebky), kterému stařec také dne 30. září 1932 po 10. hod. dopolední podlehl.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 27/1932-1933, č. 1 (1.10.1932), s. 2

Wagner

WAGNER, Josef – manželský syn Ondřeje Wagnera, obyvatele v Krčíně, syna † Vavřince Wagnera, sedláka tamtéž a jeho manželky Marie roz. Lust z Krčína č. 14 a Marie, dcery † Alberta Kuppelhubera, sedláka v Dlouhé Stropnici č. 62 a jeho manželky Evy roz. Grip z Pasek (Schlagles)
(†28.1.1831, Krčín 3 (Nové Hrady). URI:digi.ceskearchivy.cz)
svobodný čeledín, rozen v Nových Hradech. Zemřel udušením následkem výkonu soudního rozhodnutí (více zde)
(†26.7.1876, České Budějovice, Staré město I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Weber

jude

WEBER, Adolf – dle vlastního sdělení z Kulikova v Haliči (Kulikow, Galizien), bydlištěm v Budějovicích, syn Mojžíše Webera a Baše roz. Weber
(*10.8.1875, Kulikov)
(∞7.11.1905 s Rosou Langerovou, Rožmberk nad Vltavou. URI:badatelna.eu)

WEBER, Josef Theodor – manželský syn Adolfa Webera, agenta, narozeného v Kulikově v Haliči (Kulików, Galizien), bydlištěm v Budějovicích, nemanželského syna Mojžíše Webera a jeho manželky Baschy roz. Weber a Rosy Langer z Načeradce (Natscheradetz, okres Benešov), dcery Samuela Langera, kupce, a jeho manželky Marie roz. Wotzasek
(*28.3.1908, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†3.11.1941, Osvětim)

Protokol o transportu bratří Weberových z vedoucí úřadovny říšské státní tajné policie v Brně (Geheime Staatspolizeileitstelle Brünn) do Osvětimi ze dne 24. října 1941

Protokol o transportu bratří Weberových z vedoucí úřadovny říšské státní tajné policie v Brně (Geheime Staatspolizeileitstelle Brünn) do Osvětimi ze dne 24. října 1941

Kartotéční lístky bratří Weberových z Osvětimi - bloku 11

Kartotéční lístky bratří Weberových z Osvětimi – bloku 11

weber-bohdan-farbe

Úmrtní list Bohdana Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Úmrtní list Bohdana Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

WEBER, Rudolf Jaroslav – manželský syn Adolfa Webera, agenta, narozeného v Kulikově v Haliči, okresu Žovkva (Kulików, Źolkiew, Galizien), syna Mořice Webera a Barbary roz. Weber a Rosy Weber, narozené v Opařanech u Tábora, dcery Gabriela Langer a jeho manželky Marie roz. Waldek
(*28.1.1911, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†3.11.1941, Osvětim)

weber-jaroslav-farbe

Úmrtní list Jaroslava Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Úmrtní list Jaroslava Webera — zastřelen na útěku (Auschwitz, 6.11.1941, auf dem Flucht erschossen)

Weselak

WESELAK, Johann – manželský syn Václava Weselaka, kolářského mistra v Krumlově, Plešivec č. 252, syna koláře v Práčově č. 2 Jakuba Weselaka a jeho manželky Marie roz. Gilek (Jílek) z Oseku a Marie, dcery sedláka v Lověšíně č.1 Alberta Lausekera a jeho manželky Johany roz. Pisko z Posudova (Stüblern)
(*19.12.1892, Český Krumlov — Plešivec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kolář, narozen v Krumlově, Plešivec (Flössberg) č. 239, manželský syn Václava Weselaka, kolářského mistra v Krumlově č. 252 a jeho manželky Marie roz. Lauseker z Lověšic (Lobiesching)
(∞2.6.1919, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jan WESSELAK, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jan WESSELAK, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Wittner

WITTNER, Franz – manželský syn Jakuba Wittnera, sedláka v Homolích č. 3, manželského syna Adalberta Wittnera, sedláka v Homolích č. 28 a jeho manželky Marie roz. Bauer z Roudného č. 3 a Marie, manželské dcery Jana Schmidta, sedláka v Homolích č. 3 a jeho manželky Marie roz. Wittner z Homolí č. 28
(*15.10.1884, Homole 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞19.4.1910, Boršov nad Vltavou s Veronikou Seiler. (snímek není digitální))

WITTNER, Johann – manželský syn Franze Wittnera, sedláka v Homolích č. 3, tamtéž narozeného, manželského syna Jakuba Wittnera, sedláka v Homolích č. 3 a jeho manželky Marie roz. Schmidt z Homolí č. 3 a Veroniky, manželské dcery Václava Seiler, sedláka v Roudném č. 19 a jeho manželky Marie roz. Erhart z Vráta (Brod)
(*4.2.1911, Homole 3. (snímek není digitální))
(∞27.10.1934, Boršov nad Vltavou s Růženou Vítek. (snímek není digitální))

„Gestapák“

cop. zde 27./10. 1934 s Růženou Vítek p. 44

podle oznámení okr. úř. v Č. Budějovicích 25./4. 1940 č. 3/202ai1940 „ausgetreten aus der r-k. Kirche u. bleibt „gottgläubig“.

† sebevraždou 1./9. 1946. +Č. Bud. ve vězení

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 27 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 27 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Johann WITTNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Johann WITTNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

býv. krim. asistent Gestapa, posl. bytem Litvínovice 41, nar. v Homolích, manžel Růženy roz. Vítkové. Zemřel na následky střelného zranění hlavy (Vulmus sclopetarium capitis, sebevražda)
(†1.9.1946, policejní ředitelství, Dr. Ed. Beneše, České Budějovice. (snímek není digitální))

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice - sv. Mikuláš, matrika Z 1939-1949 (MÚ České Budějovice)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – sv. Mikuláš, matrika Z 1939-1949 (MÚ České Budějovice)

Wohlschläger

WOHLSCHLAGER, Karl Bartolomäus – královský uherský penzionovaný poštovní konduktér v Pešti 6 a manžel paní Terezie rozené Rülky z Pešti
(†17.7.1875, Žár 46. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOHLSCHLÄGER, Karl – žák třetího ročníku reálné školy v Pešti, manželský syn Karla Wohlschlägera, královského uherského poštovního konduktéra v Pešti a Terezie Külkÿ (i Rülki/Rülky) z Pešti
(*3.8.1860, Pešť, Fútó utca 38. URI:familysearch.org)
(†19.9.1873, Žár. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOHLSCHLÄGER, Leopold – zlatník a c.k. popravčí mistr, 397/III. Nevlastní syn c.k. popravčího mistra Jana Pipergera, vlastní syn Reginy, ovdovělé Wohlschlagerové
Dle č.j. 35348/1892 (seznam oddaných) jmenuje se Wohlschlager
Narozen v Oseku v Slavonsku I/II 1855

Dekretem presidia c.k. vrch. soudu zemského ze dne 22. června 1888 č.j. 11.116 jmenován popravčím pro obvod pražského vrchního soudu zemského a složil přísahu dne 26. června 1888
Má dom. list od purkm. úřadu svob. král. města Oseku ze dne 24. ledna 1879 č. 4
Má voj. pas (domobranska izkaznica) dle kteréhož přísluší do Oseku.
Do 23. června 1888 dom. list!
Domovský list 9. března 1907 č. 322
Jmenován popravčím mistrem dekr. praesid. c.k. vrch. zem. soudu sdto 22/6 1888 č. 11116 (přísahal 26/7 1888)

1. manželka Matilda † 1854 roz. Zoul-ová
2. manželka Josefa roz. Haklová
Podruhé oddáni dne 12. července 1891 u svatého Ducha v Praze dle č.j. 35348/92

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 330, poř. č. 164

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 330, poř. č. 164

Návštěvou u mistra popravčího.
Zpravodaj „Tribuny“ navštívil v těchto dnech mistra popravčího a své dojmy popisuje takto: „Navštívil jsem Leopolda Wohlschlagera (nikoliv Wohlschlägera!) v jeho středostavovsky prostě, ale mile a čistě zařízeném bytě v jednom z činžovních domů Prahy VII. Představil jsem se milému, snad trochu zasmušilému, starému pánu, který mne vlídně zval do pokoje k pobesedování. Třeba že jsem byl již předem prost romantických představ o pražském mistru popravčím, přece byl jsem trochu zmaten, když jsem viděl jeho dobromyslný úsměv a klidný, trochu smutkem zamžený zrak. V té chvíli, když se mne ptal, čím mně může posloužit, měl jsem dojem, že se trochu ironicky usmál. Ale brzy byl jsem prost určité tísně prvních chvil a počal jsem klásti otázky, na které odpovědi zněly tak prostě, že jsem měl spíše dojem, že mluvím s panem Wohlschlagerem – zlatníkem než s Wohlschlagerem – mistrem popravčím, který samostatně, jako mistr, vykonal již 19 exekucí tak, jak společnost rozhodla a zákony předpisovaly. Úřad mistra popravčího byl panu Wohlschlagerovi propůjčen po smrti jeho nevlastního otce, popravčího mistra Pipergera. K tomu vstoupil do prakse r. 1872 17letý Wohlschlager, aby r. 1876 vykonal samostatně pod jeho dozorem první popravu v Č. Budějovicích. Po smrti popravčího mistra Pipergera r. 1888 přihlásili se o uprázdněné místo asi 22 žadatelé, mezi nimi několik nedostudovaných mediků. Mistrem popravčím však jmenován p. Leopold Wohlschlager. Jako každý, kdo mnoho viděl a zakusil, jest i pan Wohlschlager málomluvným patronem. Vidělvykonávati exekuci i mnohé své kolegy, leč nezmiňuje se o jejich výkonech nikterak pochvalně. Zdá se mu, že nepracují dosti rychle a jistě – ani pověstného vídeňského Langa nevyjímaje. On sám je se svým výkonem hotov ve 2 minutách, svázáním delikventa počínaje. Jest klidný vědomím své zručnosti. A jest člověkem, který jest plný soucitu a srdce, které omlouvá i odpouští. ‚Válka způsobila tuto zvlčilost…‘, praví, hovoře se mnou o zločinu v Bráníku. A: ‚…bude-li to nutné, pak…‘, – zakončuje rozpravu o tomto thematu. Jest prostředníkem, jímž společnost vykonává svou spravedlnost. Jesť mírumilovným společníkem v kruhu svých přátel, se kterými čas od času sehraje krejcarovou partii ‚šistky‘.“
Zdroj: Hlas lidu, roč. 16/1921-1922, č. 50 (27.3.1922), str. 3

Pražský kat do pense. Známý pražský kat Leopold Wohlschläger, jenž se letošního roku dožívá 70 let, hodlá zažádati o své pensionování. Wohlschläger, jenž zdědil katovské řemeslo po svém otčímovi Pippergerovi, pomáhal již ve svých 15 letech při popravování Janečka v Plzni. Za Rakouska vykonal devatenáct poprav, z nichž jednu v Č. Budějovicích a za republiky dvě: 9. ledna 1924 popravil vraha Nováka v Táboře a pak loupežného vraha Kolinského v Praze. S katovstvím byl dříve spojen plat 800 zl. ročně, 5 zlatých denních diet a 25 zlatých za popravu. Dnes činí plat 1000 Kč měsíčně a 100 Kč za popravu.
Jihočeské listy, roč. 31/1925, čís. 8 (28.1.1925), str. 3

Wolf

WOLF, Josephus – syn Víta Wolfa ze Svaryšova (Wareschau) a Anny, manželky jeho. Kmotry Anton Hamer z Bukové (Wuggau) se Sofií, matkou svou
(*18.2.1742, Svaryšov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
počestný mládenec původem ze Svaryšova (Villa Dominicali Woreschow), syn Víta Wolffa, knížecího šafáře ze jmenované vsi
(∞20.11.1763 s Marií Annou Sojkovou, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLF, Wenzel – syn svobodných rodičů Václava Wolfa, mlynáře a Terezie
(*31.8.1770, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
syn Václava Wolfa, mlynářského mistra (Mihlmeister) na Opatovickém mlýně
(∞28.7.1801 s Annou Schiman, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLF, Barbora – manželská dcera Václava Wolfa, mušketýra a jeho manželky Anny, dcery Josefa Schimaka, šenkýře
(*28.11.1805, Třeboň, předměstí 124. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dcera Václava Wolfa, úředního mušketýra v Třeboni č. 31 a Anny Šimákové z Týna
(∞2.2.1834 s Janem Charvátem, Libníč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Wölfl

WÖLFL – SMOLIN, Jakub – nemanželský syn Terezie, dcery Václava Smoly, ševcovského mistra v Myslkovicích a jeho manželky Anny
(*17.7.1814, České Budějovice, Pražské předm. 117. URI:digi.ceskearchivy.cz)

(1834) podmyslivec u hraniční stráže, 8. setniny
(1840-1846) nádeník v Praze

WELFEL, Wenzel – manželský syn Alexandra Wölfla, invalidy od 11. dělostřeleckého pluku, tambora a Terezie, dcery Václava Smolíka, ševce z Myslkovic a jeho manželky Anny
(*28.9.1823, Zhoř. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 332, poř. č. 91

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 332, poř. č. 91

WÖLFL, Leopold – manželský syn Antona Wölfla, dělníka v Budějovicích, zde též narozeného, manželského syna Tomáše, kováře v Budějovicích a jeho manželky Juliany rozené Kaiser v Homolích a Marie, narozené v Budějovicích, dcery Josefa Fučíka, nádeníka v Budějovicích a Veroniky rozené Fiala z Bavorovic
(*18.10.1892, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
tovární dělník, vojín 14. polní roty 91. pěšího pluku. Střelen do hrudi
(†26.7.1915, Sokal (Halič). URI:kramerius.army.cz)

Wollner

WOLLNER, Josef – sluha v domácnosti u p. Adalberta Knappa, manželský syn Tomáše, sedláka v Homolích a jeho manželky Anny roz. Wollnerové
(∞12.11.1833, České Budějovice (sv. Mikuláš). URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Johann – manželský syn Josefa Wollnera, obyvatele v Homolích, syna Tomáše Wollnera, sedláka v Homolích a jeho manželky Anny roz. Tondl z Litvínovic č. 4 a Marie, dcery Jana Houdka, šafáře ve Čtyřech Dvorech č. 4 a jeho manželky Kateřiny roz. Konop z Radostic č. 12
(*9.5.1839, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající sedlák v Homolích č. 27, manželský syn Josefa, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Marie roz. Houdek ze Čtyřech Dvorů č. 4
(∞22.2.1870, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
výměnkář v Homolích č. 27, vdovec po † Kateřině roz. Motz z Vráta č. 26, narozen v Homolích
(†20.5.1919, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Adalbert – manželský syn Jana Wollnera, sedláka v Homolích č. 27, syna Josefa Wollnera, výměnkáře tamtéž a jeho manželky Marie roz. Houdek ze Čtyřech Dvorů č. 4 a Kateřiny, manželské dcery Adalberta Motze, sedláka ve Vrátě č. 26 a jeho manželky Anny roz. Wölfl z Hlinska
(*4.4.1885, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞13.5.1919, Zlatá Koruna. (snímek není digitální))
(†22.6.1945, Homole. (snímek není digitální))

+ 22.6.1945 se oběsil v lese u Homolí (IX–146)

8. Februar 43.
Geheim !

An den Wehrmachtsbevollmächtigten beim Reichsprotektor und Befehlshaber im Wehrkreis Böhmen und Mähren, Herrn Generalleutnant Toussaint o. V. i. A., Prag.

Betr.: Verhalten von Angehörigen der Luftflotten-nachrichtenschule Budweis am 3.2.1943.
Verg.: Ohne.

Soeben geht bei mir folgender Bericht ein, den ich zuständigkeitshalbermit der Bitte um Kenntnis-nahme weiterleite:

„Am 3.2.43 trug sich im tschechischen Gasthaus Heizl in Hummeln Nr. 83 bei Budweis folgender Vorfall zu:
Obwohl an diesem Tage der Fall von Stalingrad und die Beendigunng des Heldenkampfes der 6. Armee bekanntgegeben worden war, erhielt der NSDAP-Ortsgruppenleiter von Hummeln, Karl Wittner, davon Kenntnis, daß im dortigen tschechischen Gasthaus Heinzl getanzt wird. Er beauftragte den dortigen deutschen Regierungskomissar Pg. Wittner – Binder, nach dem Rechten zu sehen, welcher bereits in 100 Meter Entfernung hören konnte, daß in dem Gasthaus Musik gespielt wird. Durch einen Blick durchs Fenster konnte er feststellen, daß getanzt wurde. Als er in die Gaststube eintreten wollte, war die Tür verschlossen. Auf sein Klopfen kam der tschechische Gastwirt heraus. Auf die Frage, ob hier getanzt wird, laugnete er. Wittner-Binder ging hierauf in die Gaststube und fand dort zwei Unteroffiziere und drei Gefreite in Gesellschaft von zwei Mädchen, von denen eine die Dienstmagd des Regierungskomissars und die andere die Tochter des Bauern Adalbert Wollner aus Hummeln Nr. 27 war.
Wittner-Binder stellte die Anwesenden zur Rede, wieso sie trotz des Verbotes tanzen könnten und fragte sie, ob sie nicht wissen, daß durch das Ereignis in Stalingrad ein allgemeines Unterhaltungsverbot erlassen wurde. Daraufhin erklärte einer der Unteroffiziere, welcher später angab, Eigel zu heißen: „Ich habe das genau so gehört wie Sie und weiß, was verboten und was erlaubt ist. Überhaupt wer sind Sie?“ – Wittner-Binder sagte, daß er der zuständige Regierungskomissar sei, welcher dafür verantwortlich ist, daß die Vorschriften in seiner Gemeinde eingehalten werden. Eigel bezweifelte dies und forderte ihn auf, sich zu legitimieren. Der Regierungskomissar lehnte dies ab und berief sich auf Gastwirt, welcher seine Angaben bestätigte. Dem Unteroffizier genügte dies jedoch nicht und er verlangte daher nachdrücklichst eine Legitimierung. Als W. deis abermals ablehnte, kam es zu einem Wortwechsel, der Unteroffizier verstellte ihm den Weg zur Tür mit dem Bemerken: „Sie verlassen nicht früher das Lokal, bevor Sie sich nicht legitimiert haben.“ Im weiteren Wortwechsel wurde dem Regierungskomissar u. a. vorgeworfen, daß er Zivilist sei und nur in der Heimat her…achiniere. Ein anderer Wehrmachtsangehöriger machte Anstalten, gegen W. tätlich vorzugehen, wurde aber von einem anderen Unteroffizier zurückgedrängt. W. bekam Schimpfworte zu hören, wie:
„Sie Schweinehund, Sie Halbjude“ u. a. mehr. In einem weiteren Wortwechsel, der sich hauptsächlich darum drehte, ob die Türe versperrt war, wurde der Gastwirt vom Regierungskomissar aufgefordert, dessen Vertreter zu holen, da er selbst nicht bis früh dort stehen bleiben könne. W. erklärte weiters, daß der Ortsgruppenleiter von der Tanzerei Kenntnis habe und er von ihm beauftragt worden sei, die Unterhaltung einzustellen. Der Unteroffizier erklärte hierauf, es könnte sich jeder Schuster das Parteiabzeichen anstecken. Dem Regierungskomissar gelang es schließlich doch noch, nach Hause zu kommen, doch sah er von seiner Wohnung aus, daß im Gasthaus noch Lichte brannte und musiziert wurde. Um 1.30 Uhr verliessen sie das Gasthaus und waren dann noch am Dorfplatz zu hören, wie sie musizierten und sangen. Nach der erfolgten Sondermeldung hatte das Verbot von Unterhaltungen und Lustbarkeiten jeder Art bei der Bewölkerung von Hummeln tiefsten Anklang gefunden, umso beschämender fand die deutsche Bewölkerung von Hummeln an diesem Abend das Verhaltender Soldaten.“

ᛋᛋ-Standartenführer

Zpráva o nepřístojném chování příslušníků Luftflotten-Nachrichtenschule 4 Budweis v homolském hostinci v den pádu Stalingradu (Národní archiv České republiky, fond Státního tajemníka u říšského protektora v Čechách a na Moravě, inv. č. 2019, sign. 109-7/26, karton 117)

WOLLNER, Franz – manželský syn Franze Wollnera, sedláka v Mladém č. 7, manželského syna Jakoba Wollnera, sedláka v Mladém č. 7 a jeho manželky Kateřiny roz. Seiml z Mladého a Marie, manželské dcery Johanna Gschmeidy, sedláka v Mladém a jeho manželky Marie roz. Jaksch z Haklových Dvorů
(*8.9.1887, Mladé 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞21.2.1922 s Annou Liebl, České Budějovice. (snímek není digitální))

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Policejní ředitelství České Budějovice, inv. č. 645, karton 904

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Policejní ředitelství České Budějovice, inv. č. 645, karton 904

WOLLNER, Jakob – manželský syn Franze Wollnera, sedláka v Mladém č. 7, manželského syna Jakuba Wollnera, sedláka tamtéž a jeho manželky Kateřiny roz. Seiml z Mladého a Marie, manželské dcery Johanna Gschmeidy, sedláka v Mladém a jeho manželky Marie roz. Jaksch z Haklových Dvorů
(*26.4.1891, Mladé 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Četař 91. pěšího pluku. Rolník, bytem v Mladém, od 1.4.1939 Ortsbauernführer NSDAP, Ortsgruppe Hodowitz Nr. 9, členem SdP, NSKK a SA. Kandidát za Sudetendeutsche Partei ve volbách do obecních zastupitelstev dne 29.5.1938. Ve vazbě od 26. června 1945 od 8. hodiny. Odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Českých Budějovicích dne 21. února 1945 na odpykání trestu ve výši 8 let v pracovních oddílech, náhradě nákladů trestního řízení, ztrátě cti na doživotí a propadnutí jmění ve prospěch státu. Rada ONV se 9. října 1946 usnesla, že trvá na výkonu trestu. V roce 1947 byl trestanec Jakub Wollner nasazen v Pečkovském mlýně, v papírnách ve Větřní (Český Krumlov). Okresní prokuratura v Českých Budějovicích upustila od dalšího výkonu trestu za účelem odsunu. Propuštěn podmíněně z příkazu Ministerstva spravedlnosti o 6. hodině ranní dne 5. února 1951 a byl dodán do internačního střediska pro odsun v Chebu (Reichenbach im Täle, Kreis Göppingen).

WOLLNER, Marie – manželská dcera Jakoba Wollnera, sedláka v Homolích č. 44, manželského syna Jakuba Wollnera, někdejšího sedláka v Homolích č. 44 a jeho manželky Terezie roz. Martschini z Homolí č. 30 a Marie Schwarz, manželské dcery Matěje Schwarze, sedláka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Wotruba z Homolí č. 20
(*1.5.1900, Homole 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)
narozena v Homolích č. 44, manželská dcera † Jakuba Wollnera, hospodáře v Homolích č. 44 a Marie roz. Schwarz z Homolí č. 20
(∞15.2.1927 s Johannem Grillem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Jakob – manželský syn Jakoba Wollnera, sedláka v Homolích č. 44, manželského syna Jakuba Wollnera, někdejšího sedláka v Homolích č. 44 a jeho manželky Terezie roz. Martschini z Homolí č. 30 a Marie Schwarz, manželské dcery Matěje Schwarze, sedláka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Wotruba z Homolí č. 20
(*13.7.1910, Homole 44. (snímek není digitální))

wollner_01_a

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 19 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 19 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Jakub WOLLNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jakub WOLLNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Wundrak

WUNDRAK, Gustav – obchodní zástupce (major v záloze), ženatý, bytem v Linci, Götheova 57. Narozený 13/1 1880 v Mafersdorfu, okr. Liberec
(†12.12.1936, České Budějovice (krajská věznice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

sebevražda oběšením (ohled. list 381)
byl odsouzen pro špionáž k dlouhému žaláři
Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Lince 15/12 1936 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č Buděj. ddto 15/XII 1936 č. 17/337 převezena

Zacharda

ZACHARDA, Tomáš – manželský syn Jakuba Zachardy, sedláka, syna Matouše Zachardy, sedláka z Újezda č. 55 a jeho manželky Johany roz. Paule z Újezda č. 37 a Marie, dcery Vavřince Nawary, sedláka z Branšova č. 4 a jeho manželky Terezie roz. Nawara z Dubnýho č. 8
(*9.12.1858, Kamenný Újezd. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář v Doudlebech č. 28, narozen v Kamenném Újezdě
(†18.3.1926, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Záhorka

ZAHORKA, Maxmilian – manželský syn Václava Zahorky, továrního dělníka v Budějovicích, syna zedníka Josefa Zahorky a jeho manželky Anny roz. Filipek z Lomnice a Marie Anny, dcery Šimona Jungschaffera, dělníka v porcelánce (Weißdreher) v Budějovicích a jeho manželky Anny roz. Liebl
(*2.3.1908, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Maxmilian ZAHORKA, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Maxmilian ZAHORKA, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Zahradník

ZAHRADNÍKOVÁ, Jozefína – manželská dcera Josefa Zahradníka, světem jdoucího kramáře z Bludova č. 5, manželského syna Jana Zahradníka, nádeníka z Bludova a jeho manželky Anny roz. Jagl ze Zruče a Františky, manželské dcery † Matěje Kováře, kramáře ve Vlkonicích a jeho manželky Anny roz. Fixl z Křeče
(*1.1.1900, Nová Ves (farnost Brloh). URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞11.4.1921 s Josefem Habichem, Hosín. (nedigitalizovaná matrika))

ZAHRADNÍK, Václav – manželský syn Josefa Zahradníka, světem jdoucího kramáře z Bludova č. 5, manželského syna Jana Zahradníka, nádeníka z Bludova a jeho manželky Anny roz. Jagl ze Zruče a Františky, manželské dcery † Matěje Kováře, kramáře ve Vlkonicích a jeho manželky Anny roz. Fixl z Křeče
(*1.1.1900, Nová Ves (farnost Brloh). URI:digi.ceskearchivy.cz)
trhovec v Českých Budějovicích, narozen v Nové Vsi č. 32, manželský syn † Josefa Zahradníka, kramáře z Bludova č. 5 a † Františky roz. Kovářové z Netřebic
(∞27.12.1923 s Annou Kovářovou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZAHRADNÍKOVÁ, Marie – manželka trhovce Jana ve Zlivi č. 178, rodem Fiala. Narozena 25.3.1869 v Chrášťanech
(†10.11.1930, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZAHRADNÍK, Jan – trhovec ve Zlivi č. 44, manžel Terezie, rodem Štilic. Narozený 1903 v Břehově, okres Hluboká n/Vlt.
(†23.10.1936, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Želízko

ŽELISKA, Josef – mlynář ze Želiskovýho mlýna, 44 let
(†27.5.1746, Želízkův mlýn (Řevnovice-Jedovary). URI:digi.ceskearchivy.cz)

ŽELISKO, Matěj – syn wogty želisky pod ržewnogczy, stary 10 let. byl od narozenj niemy.
(†4.12.1750, Želízkův mlýn (Řevnovice-Jedovary). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zeman

ZEMAN, Tomáš – kovář v Olešnici č. 151
(*11.12.1858, Olešnice 21)

20.1.1917, Trhové Sviny – odsouzen za zdražování k pokutě 10 K. Amnestován 21.10.1919
SOkA České Budějovice, AO Olešnice 1858-1945 (1961), inv. č. 10, Trestní rejstřík obce Olešnice 1914-1948

Obecnímu úřadu v Olešnici.
Zemanová Růžena, roku 1896 v Olešnici rozená, bytem Olešnice čp. 151, manželka domkáře Tomáše Zemana a její svobodná sestra
Průková Kateřina, bytem v Olešnici čp. 107, spáchaly dne 24.10.1930 polní pych tím, že odcizily rolníku Matěji Kříhovi z Olešnice čp. 29, hromádku země z obecní cesty před kovárnou a as před týdnem se ztratily Kříhovy rovněž 2 hromádky země, kterou pravděpodobno tyto ženy rovněž odcizily.
Přistiženi byly hajným Vránou. Vyšetřovány strážm. Samcem. Na vědomí a k příslušného řízení.
SOkA České Budějovice, AO Olešnice 1858-1945 (1961), inv. č. 12, Matrika obyvatel obce (1939-1949) – volné přílohy

SOkA České Budějovice, Archiv obce Olešnice, Kronika obce Olešnice, pag. 249

SOkA České Budějovice, Archiv obce Olešnice, Kronika obce Olešnice, pag. 249

Další dokumenty:
Vzpomínky čtyřiadevadesátiletého kováře Tomáše Zemana z Olešnice

Ziegelbauer

CZIGLPAUR, Antonín – syn Šimona Ciglpaura z Vlhlav
(*1751, Češnovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1773, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CZIKLPAUR, Antonín – syn pastýře Antonína Ciklpaura (*1751) a Mariany roz. Červené
(*1775, Dříteň 24. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CZIKLPAUR, Jakub – syn pastýře Antonína Cikepaura (*1751) a Mariany roz. Červené
(*1777, Dříteň 24. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zíka

ZIKA, Josef – sedlák v Třebči 12, manželský syn Jakuba Ziky, sedláka tamtéž a jeho manželky Kateřiny Šveidové z Bulíkovic (Bolíkovice, okres Strakonice)
(∞9.11.1880 v Trhových Svinech. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZÍKA, Tomáš – manželský syn Josefa Zíky, sedláka v Třebči 12, syna Jakuba Zíky, sedláka v Třebči 12 a jeho manželky Kateřiny roz. Švejdové z Bulíkovic a Terezie, manželské dcery Šimona Košíčka, sedláka v Březí 13 a jeho manželky Terezie roz. Kyselové ze Lnišť 6
(*7.12.1886, Třebeč 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín pěšího pluku 91 na italské frontě
(†6.10.1916, Jamiano, Monfalcone-Přímoří)

Zmeškal

MESSKAL, Jan – manželský syn Vavřince Meškala, chalupníka v Úsilném a Johany, dcery Jiřího Werla, sedláka v Hausen an der Möhlin k panství hraběte Falkensteina v Horních neb Předních Rakousích
(*1804, Úsilné. URI:digi.ceskearchivy.cz)
syn Vavřince Zmeškala, chalupníka z Voselna a Johany Werlin, sedlské dcerky z Hausen, Hořejších Rakous
(∞1826, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zub

ZUB, Felix Emanuel – manželský syn Františka Zuba, měšťana z Lišova, syna Františka Zuba, měšťana z Lišova a jeho manželky Kateřiny roz. Batka z Lišova a Antonie, dcery Vojtěcha Svobody, měšťana a mistra kolářského z Lišova a jeho manželky Anny roz. Krátký z Lišova
(*9.11.1848, Lišov 50. URI:digi.ceskearchivy.cz)
schwarzenberský archivář, svobodný. Spáchal sebevraždu oběšením v nepříčetnosti, pohřben na hřbitově v Murau, 15. oddělení, č. 22
(†29.10.1902, Stadt Murau 1. URI:matriken.graz-seckau.at)

Diözesenarchiv Graz-Seckau, řím.-katol. f.ú. Murau, Sterbebuch IV B 1893-1928, pag. 125

Diözesenarchiv Graz-Seckau, řím.-katol. f.ú. Murau, Sterbebuch IV B 1893-1928, pag. 125

FEUILLETON.
Za Felixem Zubem.
Milému druhu a rodáku věnuje Fr. Miroslav Čapek.

Sousední tiché městečko Lišov má opět o jeden čerstvý rov více, rozloučivši se s jedním z nejlepších a nejzasloužilejších svých synů, které do své rodinné kroniky s hrdostí může zapsati.
Pan Felix Zub, knížecí Schwarzenbergský archivář, historik a spisovatel, t.č. ve Štýrské Muravě, není více mezi živými.
Odloučen od svých známých, odebral se na věčnost, sám přetrhnuv nit života svého, aby zhostil se nesnesitelných muk, která, majíce mu za veškerou nezištnou práci a horlivou činnost býti odměnou, trpce jej v tklivém srdci bodala a ve vznětlivé mysli rozrušila.
Jako obmezenost místa nedovoluje podati úplný obraz celé jeho obrovské činnosti, tak tato slova nejsou s to, vystihnouti jeho jako křišťál ryzý karakter a opravdovou lásku k rodné půdě, již tak věrně miloval, mimo níž bylo mu ale souzeno k velké jeho lítosti dlíti, pracovati a posléze i také zemříti.
Mluvím li krátce, pak tím jistěji mohu říci, že zvěčnělý byl člověk celý a přímý, Čech otevřený a opravdový, vlastenec poctivý, srdce zlatého a dobrého.
Než tyto šlechetné vlastnosti byly Zubovi na závadu jako člověku šlechetnému a čestnému, dalekému tajných spádů, intrik, diplomatických kliček, patolízalství a pokoutního tajnůstkářství.
V práci byl vzorný, sám na sebe až příliš přísný a každému příkladně ochotný.
Nevyrovnatelná jeho píle, stotožněná s vrozeným praktickým duchem a organisátorským talentem, hnala jej do každé mu svěřené práce až nad sílu vlastní, takřka do úmoru; než Zub nepodlehl a překážek se nebál, a nad čím jiní zoufali, na to vložil on svou obratnou ruku a vzorně to vykonal.
Jeho vrozené nadání a vlohy hranily tak znenáhla a vykrystalovaly konečně v poměrně mladém věku v pravou vědeckost a učenost, s níž s každým ze svých starších kolegů mohl se nejen měřiti, ale které i předčil a mluvím-li objektivně, lze mi říci, že mimo dosud žijícího talentovaného odborníka a obratného historika p. Antla, kníž. Schwarzenbergského archiváře, české archivy lepšího a nadanějšího pracovníka neměly a hned tak míti nebudou.
Toho nejlepším dokladem a svědkem jest dnešní světoznámý archiv třeboňský, který se právě za tehdejšího úřadování Zubova v Třeboni k nynějšímu rozkvětu křísil a budoval.
Dnes pohlížeti na hotové dílo jest tak snadné, jako tehdy bylo zoufalé pohlížeti na spousty neurovnaného materiálu.
Než mladý Zub ani té práce se nelekl a ku podivu, znaje téměř všecky spisy až do těch nejkrajnějších detailů, vložil se s udivenými kolegy v těžkou práci s takovou odhodlaností, jakou může se vykázati jen člověk dlouholetou praxí zkušený, vrozeně nadaný a organisátorským talentem obdařený.
A jako i v této velké a nezměrné práci obstál Zub čestně, tak získal si tím u svých druhů plný respekt, a archiv třeboňský zůstane vždy nejlepším zrcadlem jeho obrovské činnosti a pomníkem jeho odborných vědomostí, obratnosti, bystrozraku, nevyrovnatelného talentu a vědátorství.
Než i venkovské knížecí archivy stejné svědectví mohou podati, neboť zvěčnělý přivedl je do takového pořádku, v jakém před tím nikdy nebyly a možno, že v budoucnu dlouho nebudou, neboť Zub byl dříč neúmorný, který věnoval veškerý svůj volný čas práci, jíž konal rád, z lásky ku svému oblíbenému povolání, pro dobro šlechetné věci a nikoli, aby pachtil po zvláštních za to odměnách od svého chlebodárce.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 8/1902, čís. 128 (5.11.1902), s. 2