GRUBER, Ferdinand Václav – knihovní u c. k. soudu v Bosenském Brodě, (fara Bosenský Brod) – Bosna – , syn manželů Josefa Grubra, truhláře v Plzni č. -, a Anny, rodem Brunn z Plzně č. -, vdovec po †Anně rodem Csaks ze Staro Čiče (Chorvatsko); náboženství římsko-katolického. Narozen v Plzni čís. 145, okres a hejtmanství Plzeň
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
PERNER, Franz Wilhelm – laborant z Kladna, Čechova 21. Manželský syn Maxmiliána Pernera, kuchaře na Cínovci a jeho manželky Johany Marie roz. Častek, dělnice, narozené ve Vídni, Floridsdorfu.
(*6.1.1915, Ičići, Volosco, Království chorvatské)
(∞7.12.1940 s Julií Annou Nürnberger, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)
PROCHÁZKOVÁ (legit. Pipergerová), Jindřiška – nemanželská dcera Pavlíny Procházkové, naroz. 15/11 1857 v Karlíně, manželské dcery Vojtěcha Procházky, dohlížitele v plynárně v Karlíně a jeho manželky Františky rodem Schuhové. Připsána 15.10.1915 za vlastní dceru Jana Pipergera, malíře dekorativního, naroz. v Essegu v Slavonii, příslušného do Prahy, syna Jana Pipergra, c.k. poprav. mistra a Reginy, manželky.
(*21.9.1895, Vinohrady (kostel sv. Ludmily). URI:ahmp.cz)
PIPERGER, Johann – c.k. popravčí pro Království české
*1838
†13.1.1888, Praha
1. manželství – Regina roz. Trottlow, ovdov. Wollschlager †6.12.1872, sňatek v Oseku (Esseg, Slavonie) 1864
2. manželství – Julie, Bezdan (Uhersko), †29.6.1875
Oddán podruhé 18. srpna 1873 u P. Marie Vítězné (Malá Strana)
3. manželství – Paulina, †15.6.1909
AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 888, poř. č. 88
AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 888, poř. č. 88, další strana
Pražský kat zemřel. Ve čtvrtek ráno minulého týdne odpravil pražský kat Jan Piperger v Kutné Hoře dva vrahy četníka. Po popravě pocítil kat, jenž delší dobu trpěl chorobou srdeční, dusící tlak v levé dutině hrudní, pročež spěchal do Prahy. V pátek na to o 11. hodině noční zemřel náhle raněn byv mrtvicí. Jan Piperger narodil se dne 24. června 1838 ve Štýrském Hradci. Jakožto hoch učil se čalounictví, ve kterémž také nabyl značnézručnosti. Nevěnoval se však tomuto řemeslu, nýbrž jako mladý muž hlásil se o uprázdněné místo kata pro Uhry a Slavonii a také je obdržel. V roku 1865 jmenován byl popravčím mistrem v Praze. Od té doby až do posledního čtvrtka dne 12. ledna, kdy popravil v Kutné Hoře vrahy četníka Melichara, totiž Karla Přenosila a Augustu Gustava, vykonal celkem padesát poprav. Ve svém katovském řemesle vynikal zvláštní dovedností. Zanechal po sobě vdovu, s níž měl syna Jana Pipergra, jenž jest dekoračním malířem divadelním. Kromě tohoto vlastního syna zanechal 5 nevlastních dětí po první své manželce; mezi těmi jsou tři synové z nich nejstarší, zlatnický pomocník Leopold Waldschlager již r. 1865 při popravách byl mu nápomocen a v r. 1876 sám popravil loupežného vraha Wagnera v Budějovicích. Před několika lety vydal Piperger své memoiry; ačkoliv bylo jich rozprodáno značné množství, přece mu vynesly jenom 300 zl.
Zdroj: Budivoj, roč. 24/1888, č. 6 (19.1.1888), str. 3
Podobizna Johana Pipergera, Zápisky pražského kata J.P., 1884
SCHWARZENBERG, Josef Johann Nepomuk Anton Karl, kníže ze Schwarzenbergu, landkrabě na Kleggau, hrabě ze Sulzu, vévoda krumlovský, hrabě z Illereichen, pán z Kellmünz, rytíř Řádu zlatého rouna, velkokřižník královského bavorského svatohubertského řádu, c.k. apoštolský tajný rada a komorník panství třeboňského a hlubockého – zemřel ve čtvrtek 19. prosince 1833 v 9:15 po šestitýdenní nemoci na hlubockém zámku ve věku 65 let. Byl pohřben budoucím salcburským a pražským arcibiskupem, kardinálem církve římskokatolické Bedřichem ze Schwarzenbergu v třeboňské hrobce u kostela svatého Jiljí 23. prosince.
(†1833, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Karel, kníže ze Schwarzenbergu – okněžněný landkrabě v Kleggavsku, hrabě ze Sulzu, c.k. skutečný tajný rada, c.k. poručík zemské obrany, c.k. ministerský koncipista, m. sl. rytíř řádu zlatého rouna, čestný rytíř řádu Maltánského, velkokřižník papežských řádů Piova, sv. Řehoře a Božího Hrobu v Jeruzalémě, komtur královského saského řádu Albrechtova II. tř., majitel císařského ottomanského řádu Osmanie II. třídy a císařského ruského řádu sv. Anny III. třídy, dědičný člen panské sněmovny říšské rady, pán na Orlíku. Manžel Její Jasnosti Idy, kněžny ze Schwarzenbergu, rozené hraběnky Hoyosové, dámy řádu hvězdného kříže a palácové dámy Jeho Veličenstva zesnulé císařovny a královny, dámy řádu Alžbětina I. třídy, narozený v Čimelicích č. 1, okres Mirovice
(†1913, Orlík (Valkóvár). URI:digi.ceskearchivy.cz)
Karel, kníže ze Schwarzenbergu – okněžněný landkrabě v Kleggau, hrabě ze Sulzu, c.k. poručík hulánského pluku č. 2, dědičný člen panské sněmovny říšské rady, c.k. místodržitelský koncipista m. sl., pán na Orlíku, Čimelicích, manžel Eleonory, kněžny ze Schwarzenbergu, dámy řádu hvězdného kříže, rozené hraběnky Clam-Gallasové z Friedlandu, narozený v Praze
(†1914, Vukovar (Valkóvár). URI:digi.ceskearchivy.cz)
Princezna ze Schwarzenbergu, Marie Kristýna – dáma řádu hvězdného kříže, choť JUDr. Bedřicha, prince ze Schwarzenbergu, skutečného tajného rady, rodem hraběnka ze Schönbornu, narozená v Malešicích, okres Touškov
(†1918, Tochovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
de VUKASSOVICH, Joannes Josephus – polní kaplan (Capellanus Castrensis), farář v chorvatské Gospići, narozen v Dalmácii v městečku Senj (Segnia in Dalmatia)
(†1757, Kaplice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
WOHLSCHLAGER, Karl Bartolomäus – královský uherský penzionovaný poštovní konduktér v Pešti 6 a manžel paní Terezie rozené Rülky z Pešti
(†17.7.1875, Žár 46. URI:digi.ceskearchivy.cz)
WOHLSCHLÄGER, Karl – žák třetího ročníku reálné školy v Pešti, manželský syn Karla Wohlschlägera, královského uherského poštovního konduktéra v Pešti a Terezie Külkÿ (i Rülki/Rülky) z Pešti
(*3.8.1860, Pešť, Fútó utca 38. URI:familysearch.org)
(†19.9.1873, Žár. URI:digi.ceskearchivy.cz)
WOHLSCHLÄGER, Leopold – zlatník a c.k. popravčí mistr, 397/III. Nevlastní syn c.k. popravčího mistra Jana Pipergera, vlastní syn Reginy, ovdovělé Wohlschlagerové
Dle č.j. 35348/1892 (seznam oddaných) jmenuje se Wohlschlager
Narozen v Oseku v Slavonsku I/II 1855
Dekretem presidia c.k. vrch. soudu zemského ze dne 22. června 1888 č.j. 11.116 jmenován popravčím pro obvod pražského vrchního soudu zemského a složil přísahu dne 26. června 1888
Má dom. list od purkm. úřadu svob. král. města Oseku ze dne 24. ledna 1879 č. 4
Má voj. pas (domobranska izkaznica) dle kteréhož přísluší do Oseku.
Do 23. června 1888 dom. list!
Domovský list 9. března 1907 č. 322
Jmenován popravčím mistrem dekr. praesid. c.k. vrch. zem. soudu sdto 22/6 1888 č. 11116 (přísahal 26/7 1888)
1. manželka Matilda † 1854 roz. Zoul-ová
2. manželka Josefa roz. Haklová
Podruhé oddáni dne 12. července 1891 u svatého Ducha v Praze dle č.j. 35348/92
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 330, poř. č. 164
Návštěvou u mistra popravčího.
Zpravodaj „Tribuny“ navštívil v těchto dnech mistra popravčího a své dojmy popisuje takto: „Navštívil jsem Leopolda Wohlschlagera (nikoliv Wohlschlägera!) v jeho středostavovsky prostě, ale mile a čistě zařízeném bytě v jednom z činžovních domů Prahy VII. Představil jsem se milému, snad trochu zasmušilému, starému pánu, který mne vlídně zval do pokoje k pobesedování. Třeba že jsem byl již předem prost romantických představ o pražském mistru popravčím, přece byl jsem trochu zmaten, když jsem viděl jeho dobromyslný úsměv a klidný, trochu smutkem zamžený zrak. V té chvíli, když se mne ptal, čím mně může posloužit, měl jsem dojem, že se trochu ironicky usmál. Ale brzy byl jsem prost určité tísně prvních chvil a počal jsem klásti otázky, na které odpovědi zněly tak prostě, že jsem měl spíše dojem, že mluvím s panem Wohlschlagerem – zlatníkem než s Wohlschlagerem – mistrem popravčím, který samostatně, jako mistr, vykonal již 19 exekucí tak, jak společnost rozhodla a zákony předpisovaly. Úřad mistra popravčího byl panu Wohlschlagerovi propůjčen po smrti jeho nevlastního otce, popravčího mistra Pipergera. K tomu vstoupil do prakse r. 1872 17letý Wohlschlager, aby r. 1876 vykonal samostatně pod jeho dozorem první popravu v Č. Budějovicích. Po smrti popravčího mistra Pipergera r. 1888 přihlásili se o uprázdněné místo asi 22 žadatelé, mezi nimi několik nedostudovaných mediků. Mistrem popravčím však jmenován p. Leopold Wohlschlager. Jako každý, kdo mnoho viděl a zakusil, jest i pan Wohlschlager málomluvným patronem. Vidělvykonávati exekuci i mnohé své kolegy, leč nezmiňuje se o jejich výkonech nikterak pochvalně. Zdá se mu, že nepracují dosti rychle a jistě – ani pověstného vídeňského Langa nevyjímaje. On sám je se svým výkonem hotov ve 2 minutách, svázáním delikventa počínaje. Jest klidný vědomím své zručnosti. A jest člověkem, který jest plný soucitu a srdce, které omlouvá i odpouští. ‚Válka způsobila tuto zvlčilost…‘, praví, hovoře se mnou o zločinu v Bráníku. A: ‚…bude-li to nutné, pak…‘, – zakončuje rozpravu o tomto thematu. Jest prostředníkem, jímž společnost vykonává svou spravedlnost. Jesť mírumilovným společníkem v kruhu svých přátel, se kterými čas od času sehraje krejcarovou partii ‚šistky‘.“
Zdroj: Hlas lidu, roč. 16/1921-1922, č. 50 (27.3.1922), str. 3
Pražský kat do pense. Známý pražský kat Leopold Wohlschläger, jenž se letošního roku dožívá 70 let, hodlá zažádati o své pensionování. Wohlschläger, jenž zdědil katovské řemeslo po svém otčímovi Pippergerovi, pomáhal již ve svých 15 letech při popravování Janečka v Plzni. Za Rakouska vykonal devatenáct poprav, z nichž jednu v Č. Budějovicích a za republiky dvě: 9. ledna 1924 popravil vraha Nováka v Táboře a pak loupežného vraha Kolinského v Praze. S katovstvím byl dříve spojen plat 800 zl. ročně, 5 zlatých denních diet a 25 zlatých za popravu. Dnes činí plat 1000 Kč měsíčně a 100 Kč za popravu.
Jihočeské listy, roč. 31/1925, čís. 8 (28.1.1925), str. 3
Reklama Google
(zobrazované reklamy podporují financování Rozcestníku)
