ARNOŠT, Karel, MUDr. – obvodní lékař městský v Třeboni čís. 12-I, záložní vojín c. k. pěš. pluku čís. 11, narozen v Praze čís. 4117-II, okres i hejtmanství Praha II, syn manželů Jindřicha Arnošta, lesmistra v Slavutě (Rusko) a Marie rodem Král z Nepomuku čís. –
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
ARNSTEIN, Carl – manželský syn Richarda Arnsteina, ochodního agenta v Budějovicích, syna Josefa Arnsteina a jeho manželky Agnes roz. Wagner a Ernestiny, narozené ve Voticích, dcery Josefa Eisensteina a jeho manželky Josefiny roz. Gaus
(*15.10.1907, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†12.8.1942, Mauthausen.)
Kuchař, do koncentračního tábora Mauthausen transportován 11.8.1942 (Alterstransport z Terezína, celkem 100 osob). Kategorie Jude T (Tscheche), vězeň č. (Häftlingsnummer) 12054. Druhý den po příjezdu spáchal sebevraždu.
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383
ARNSTEIN, Dr. Edmund/Eduard – manželský syn Efraima Arnsteina, kupce a obchodníka z Votice a Johanny, dcery Nathana Isaka Arnsteina, kupce ve Votici a jeho manželky Josefy roz. Pic ze Štěchovic
(*14.7.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
praktický lékař v Budějovicích, svobodný, syn Efraima a jeho manželky Johanny roz. Arnstein
(∞3.4.1898 s Paulinou Kreitner, Praha. URI:badatelna.eu)
(†25.6.1942, Terezín)
Pozn. V duplikátu matriky zřejmě chybně zapsán jako Edmund – Eduard Arnstein se narodil ve Voticích 23. srpna 1861, jeho rodiči však byli Moses Arnstein a Elisabeth, dcera Josefa Reicha z Votic
Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642
studium do 9.5.1891 na Lékařské fakultě Německé univerzity v Praze
Matrika doktorů německé univerzity, 1891 (Archiv UK, f. Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205)
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80
NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)
Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11
Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16
Transportován pod č. 535 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení X – 12.2.1942) do Terezína.
ARNSTEIN, Franz – manželský syn Friedricha Arnsteina, kupce v Budějovicích, narozeného ve Veselí nad Lužnicí, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Marie roz. Steiner a Otýlie, narozené ve Veselí nad Lužnicí, dcery Emanuela Steinera a jeho manželky Agnes roz. Stein
(*30.1.1910, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(† po 21.10.1941, Łódź)
studium 1928-17.12.1932 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze
Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145
NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)
Transportován pod č. 877 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení B – 21.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429
ARNSTEIN, Gustav – syn MUDr. Eduarda Arnsteina a jeho manželky Pauliny roz. Kreitner
(zápis pouze v indexu duplikátů židovských matrik)
(*1.12.1901, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†16.2.1945, Buchenwald.)
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah
Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)
Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)
Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)
Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)
Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)
Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)
Transportován pod č. 28 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, odkud byl dále transportován do Osvětimi (Häftlingsnummer B 6212) a Buchenwaldu (Häftlingsnummer 126684).
ARNSTEIN, Hugo – syn Karla, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Fani a Amalie, dcery Bondiho Piesingra a jeho manželky Rosie
(*23.9.1877, Soběslav. URI:badatelna.eu)
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116
Pokřtěn 5.8.1903 na Královských Vinohradech
studium 1896-16.7.1904 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze
Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368
Transportován pod č. 420 v transportu z Brna (transport 1000 osob, označení G – 2.12.1941) do Terezína, dále transportován pod č. 31 (Piaski, transport 1000 vězňů pod označením Ag – 1.4.1942), zemřel.
ARNSTEIN, Leopold – kupec v Mladé Vožici, syn Natana Izáka Arnsteina, kupce v Mladé Vožici a jeho manželky Josefy roz. Pick ze Štěchovic
(∞12.6.1865 s Karolinou Mendl, Tábor. URI:badatelna.eu)
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161
ARNSTEIN, Ludwig – manželský syn MUDr. Eduarda Arnsteina, praktického lékaře, narozeného a příslušného do Votic, bydlištěm v Budějovicích, syna Ephraima Arnsteina a jeho manželky Anny roz. Arnstein a Pauly z Třebechovic pod Orebem (Hohenbruck, Bez. Königgrätz), dcery Karla Kreitnera a jeho manželky Marie roz. Fürth
(*17.10.1905, České Budějovice, hotel U Tří kohoutů. URI:badatelna.eu)
Transportován pod č. 229 v transportu z Prahy (transport celkem 761 osob, označení AE3 – 11.2.1945) do Terezína, kde byl osvobozen.
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333
ARNSTEIN, Maria – manželská dcera Josefa Arnsteina, magazineura z Votic, bydlištěm v Budějovicích, Pražská ulice 3, syna Davida a jeho manželky Josefy Arnstein a Anny, narozené v Divišově, dcery Pinkase Reinera a jeho manželky Josefy roz. Kraus
(*8.5.1904, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301
ARNSTEIN, Otto – syn Josefa Arnsteina, syna Salomona a jeho manželky Anny roz. Chotišan a Marie, dcera Bernharda Fleischnera a jeho manželky Rosy
(*27.3.1889, Benešov 233. URI:badatelna.eu)
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722
Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10
Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10
Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)
Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10
Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10
Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu „Čas“ (1.6.1922, Praha) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10
Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)
NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)
Transportován pod č. 165 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení A – 16.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.
ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Friedricha Arnsteina, továrníka ve Voticích a jeho manželky Evy, dcery Samuela Poppera z Lipníku nad Bečvou (Leipnik in Mähren)
(*20.10.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
(†3.4.1943, Terezín)
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646
dle sdělení okresn. úřadu na Kladně č. 3/557/38 ze dne 31./X 1938 přestoupil V. Arnstein k církvi ř. katolické
Transportován pod č. 148 v transportu z Kladna (transport celkem 823 osob, označení Z – 26.2.1942) do Terezína, kde zemřel.
ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Leopolda Arnsteina, syna Nathana Isaka Arnsteina a jeho manželky Josefy z Votic a Karoliny,dcery Aloise Mandla a jeho manželky Johany z Tábora
(*6.8.1881, Mladá Vožice. URI:badatelna.eu)
(†14.2.1942, Łódź)
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549
Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)
Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)
Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)
Transportován pod č. 173 v transportu z Prahy (transport celkem 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.
BLUDSKI, Josef – manželský syn Josefa Bludského, mlynáře v Radotíně
(∞1771, Bubovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
ČERMÍN, Karel – vedoucí fotoreprodukce zeměpisného ústavu Ministerstva vnitra v Praze XVIII Břevnově č. 1453, narozený v Týně n. Vlt. č. 304, okres soudní i polit. Týn n. Vlt., manželský syn Karla Čermína, mistra truhlářského v Týně n. Vlt. č. 304 a Anny rodem Panochové z Krakovčic, obou katolíků
(∞26.10.1941 s Marií Božovskou, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)
ČÍŽEK, Čestmír – četař, pilot. Zabil se následkem zřícení letadla (LVG C VI). Narozen v Horním Stupně u Plzně. Převoz svolila okresní politická správa v Milevsku 28/11 1919. Pohřben v Brandýse nad Labem
(† 25.11.1919, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI
Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)
Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)
ELIÁŠEK, Josef Martin – manželský syn Josefa Eliáška, technického úředníka státní dráhy v Budějovicích, manželského syna Josefa Eliáška, strojníka v Protivíně 193 a jeho manželky Anny rodem Třešničkové z Protivína a Marie, dcery Jana Kestřánka, cukráře v Plzni 78 a jeho manželky Cecílie rodem Hrůzové z Plzně
(*27.3.1899, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞27.10.1945, Praha IV., Strahovský klášter s Otýlií Němcovou. (snímek není digitální))
Praha XII, Smetanova 17. Politický vězeň, od 16.6.1940 vězněn Gestapem v Malé pevnosti v Terezíně. Totálně nasazený, navrácen koncem května 1945 transportem z Moosburgu u Freisingu.
Pohřben na Olšanech (rozptyl).
FARKA, Johann Nepomuk – manželský syn Františka Farky, domkář a kramář v Boršově č. 25, manželského syna Tomáše Farky, chalupníka z Heřmaně č. 15 a jeho manželky Marie roz. Kubíček z Nedabyle č. 16 a Anny, manželské dcery Josefa Komendy, chalupníka v Boršově č. 19 a jeho manželky Johany roz. Walenta z Křemže č. 16
(*5.5.1884, Boršov nad Vltavou 25. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†12.2.1944, Praha)
vysvěcen na kněze 17.7.1910
FOREJTOVÁ, Božena – naroz. v Oseku, okres Rokycany, manželská dcera Jana Forejta, obchodníka v Oseku a Marie Liškové z Oseku
(∞9.11.1904 s Františkem Sandtnerem, Praha-Smíchov. URI:amp.bach.cz/pragapublica)
HABICH, Franz – podle cestovního pasu dítě Karla Habicha, loutkoherce z Hamru u Třeboně a jeho manželky Josefy , dcery Adalberta Schimona, kováře ze Zhoře, čáslavského kraje, třeboňského poddaného
(†6.8.1848, Malče. URI:digi.ceskearchivy.cz)
HABICH, Jan – hadrář v Hamru, syn Matěje Habicha, knihaře ve Vesci č. 22, matky Kateřiny, dcery † Šimona Hubenýho, kramáře v Dobronicích č. 20
HABICHOVÁ, Josefa – vdova po Karlu Habichovi, komediantu v Hamru č. 7, nemanželská dcera Alžběty Maškové, dcery Jana Maška, kotláře v Humpolci
(∞1854, Borovany. URI:digi.ceskearchivy.cz)
HABICH, Ignác – knihvazač, nar. v Nové Bystřici, zemřel na zápal plic v Malém Bednárci, Bednárečku
(†17.2.1855, Bednáreček. URI:digi.ceskearchivy.cz)
HABICH, Jan – kramář v Trhových Svinech, syn Ignáce Habicha, žebráka z Obrataně č. 10 a Anny Tillingerové
(∞20.5.1857, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
HABICHOVÁ, Marie – dcera Karla Habicha, kramáře z Hamru č. 7 a Josefy roz. Mašek
(∞26.12.1870 s Josefem Hubeným, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)
HABICH, Ignác – loutkář ve Svinech, syn Karla Habicha, loutkáře z Hamru a Josefy Maškové
(∞12.8.1871 s Annou Blümlovou, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)
HABICH, Kateřina – dceruška Václava Habicha, komedianta z Hostic a jeho manželky Marie roz. L…ové
(†23.12.1872, Malče 11. URI:digi.ceskearchivy.cz)
HABICH, Jan – kramář, příslušný do Hoštic u Strakonic, narozen v Novém Etynku. Oběsil se ve vězení c.k. okresního soudu v Jindřichově Hradci č. 123-II.
(†12.4.1908, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Oběsil se ve vězení.
K okres. soudu v Jindř. Hradci dodán byl kramář Jan Habich, který obviněn byl ze zločinu těžkého ublížení na těle, kterého dopustil se v Terezínově na rolníku F. Tůmovi. Téhož dne přibyl výše jmenovaný kramář do Terezínova, kdež v chalupě P. Šamala zastavili, by si uvařili oběd. Za nedlouho vznikla mezi kramářem a ženou s dcerami hádka, kteráž v krátké době proměnila se ve rvačku. Dcera surově mlátila do otce, který zmožen značnou dávkou alkoholu – vypilť šest čtvrtek kořalky – vyběhl na dvůr, zde uchopil stojící lopatu a s tou hnal se po dceři. Napadeným ku pomoci přispěti chtěl rolník F. Tůma, který postavil se zmíněnému kramáři na odpor. Zlou však se potázal. Zdivočelý kramář rozehnal se po něm a zranil jej ostřím lopaty hrozně v obličeji. Po činu byl svázán a k okr. soudu v Jindř. Hradci dodán, kdež po dopolední inspekci na klice svého vězení na řemínku od kalhot svému velice dobrodružnému životu konec učinil.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, č. 32 (21.4.1908), str. 3
HÁBICHOVÁ, Karolína – manželská dcera Václava Habicha, komedianta z Hostic 4, manželského syna Matěje Habicha, komedianta z Hostic a jeho manželky Kateřiny rodem Hubený z Ledenic a Marie, nemanželské dcery Ferdinanda Richtra, bednáře z Mezilesí a jeho manželky Anny
(*19.6.1885, Okrouhlička (Šejdorf) 20)
kočující, narozená v Šejdorfě č. 20, okr. Něm. Brod, manželská dcera Václava Habicha, komedianta z Hostic č. 4 a Marie roz. Richtrovy z Mezilesí
(∞22.8.1910 s Prokopem Jungem, Liboc. URI:ahmp.cz)
HABICH, Josef – manželský syn Ignáce Habicha, loutkáře světem jdoucího, příslušného do Březí, manželského syna † Karla Habicha, loutkáře z Hamru a jeho manželky † Josefy roz. Mašek z Humpolce a Anny, manželské dcery Jakuba Blümla, kramáře z Březí a jeho manželky Kateřiny roz. Vinkler z Plačic.
(*4. června 1886, Borek (farnost Hosín). URI:digi.ceskearchivy.cz. Kmotrem Josef Hubený, loutkář světem jdoucí z Budislavi)
Vražda. V noci z 29. na 30. duben vnikl oknem do hostince Jana Maxy ve Františkově údolí (obec Klikov) neznámí pachatelé a odcizili v nálevně za 22 K 90 h doutníků a nápojů. Když syn hostinského, 21letý Adolf Maxa, spící ve vedlejší místnosti, se probudil a vešel do nálevny, vystřelil naň jeden z lupičů z revolveru. Adolf Maxa klesl, raněn byv smrtelně, do pravého spánku a zemřel o 8. hod. ranní. Po lupičích, již po vraždě uprchli, není ani stopy. Má se za to, že byli z tlupy cikánů, již potulovali se po tamním vůkolí.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, čís. 35 (2.5.1908), str. 3
Loupežný vrah Habich polapen.
Včera brzy po polednách rozšířila se po celém městě zpráva, že Habich, kterýž před delší dobou zavraždil a oloupil jistého hostinského v Sukdole u Třeboně, nalézá se ve vůkolí našeho města. Obyvatelstva zmocnilo se následkem toho pochopitelné vzrušení. Vzrůstalo každou chvílí a jedna poplašná pověst stíhala druhou. Netrvalo příliš a vrah hledaný tak dlouho a úsilovně byl chycen. Přišel do hospody „U ruského císaře“, kdež jedl a popíjel. Za nedlouho navštívil hostinec občan z Českého Vrbného, jehož jméno z opatrnosti před možnou pomstou utajujeme. Spatřiv prvního hosta, asi 22letého, silného ramenatého muže, nepříjemné vzdorné tváře a povšimnuv si, že chybí mu ukazováček na levé ruce, vzpomněl si ihned, že ho zná a skutečně upamatoval se, že je to komediant Habich, vrah, stíhaný zatykačem. Neřeknuv ničeho, opustil hostinec, vzal si doma svou dvouhlavňovou pušku, zašel k obecnímu starostovi a oznámil mu, koho spatřil. Vyslán byl ihned do Č. Budějovic posel pro četníky, načež více občanů rozestoupilo se poblíž jmenovaného hostince v řetěz, ve kterém střežili okolí, aby Habich snad nemohl uniknouti. Habich skutečně také pojal podezření a opustil hostinec. Na štěstí jeli právě k jmenovanému hostinci čtyři páni z Č. Budějovic. Zastavivše kočár a uslyševše oč běží, rozkázali vozkovi, aby jel čekaným četníkům vstříc, vzal je pak do kočáru a pak co nejrychleji je přivezl. Kočár zastihl četníky ve Čt. Dvorech, ale do kočáru vsedl jen jeden. Druhý z opatrnosti spěchal k jmenovanému místu polem. Habich je spatřil a vběhl do žita, z něhož podle všeho chtěl skočiti do sousedního rybníka. Ale v tom již stál asi na tři kroky před ním četník, jenž dojel v kočáru, namířil proti němu svou pušku s bodákem nasazeným a zvolal: „Stůj nebo střelím!“ — Habich se zarazil, protože však četník se obával, že mohl by míti u sebe nějakou zbraň, velel dále: „Ruce vzhůru! Lehnout!“ Habichovi nezbylo než uposlechnouti. Mezitím dostavil se také druhý četník a ostatní stihatelé a loupežný vrah Habich na zemi ležící byl nejdřív spoután na rukou. Potom jej četníci důkladně prohledali a odebrali mu mimo silnou hůl, na jednom konci těžce zalitou olovem, revolver a dýku. Když jeden z nich prohodil, že by Habich zasluhoval, aby jej ihned probodnul, protože jim dal tolik práce, odsekl Habich se vzdorným úsměvem: „No však oni si to rozmyslejí!“ Později byl Habich doveden ku starostovi Českého Vrbna, odkudž po sepsání příslušného protokolu dovedli jej četníci do Č. Budějovic, kdež odevzdán byl do vazby u zdejšího c. k. kraj. soudu. Protože zpráva o polapení vraha tak dlouho a tak úsilovně stíhaného doletěla do města rychlostí blesku, sběhly se celé spousty lidí ku Dlouhému mostu, kudy četníci musili s Habichem přijíti a přehojně lidu doprovázelo ten smutný průvod až k samému paláci justičnímu. Podle druhé pověsti, za jejíž pravdivost však neručíme, dopadena byla zde později také Habichova milenka s dítětem, kterouž Habich poslal do města na nákup a „U ruského císaře“ na ni čekal.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, čís. 54 (7.7.1908), str. 2–3
Zatčený vrah.
Z Českých Budějovic se sděluje: Dlouho hledaný loupežný vrah Josef Habich, který před nějakou dobou zastřelil syna hostinského Maxu, když jej tento dopadl při krádeži, byl zde včera zatčen.
Zdroj: Národní listy, roč. 48/1908, čís. 185 (7.7.1908), str. 3
Honba na loupežného vraha.
V pondělí odpoledne dopaden byl blíže Českého Vrbna loupežný vrah Habich, potulný kramář, jenž nedávno zavraždil syna hostinského Maxy ve Františkově a hostinec vyloupil. Umírající syn hostinského poznal vraha a sdělil jeho jméno, však četnictvo po vrahu marně pátralo. Až v pondělí odpoledne občan jistý jej poznal, když popíjel v hostinci „U ruského císaře“. I učinil opatrně oznámení starostovi a četnictvu a hostinec z povzdálí obklopen občany. Habich postřehnuv nebezpečí, chtěl prchnouti, ale neprchl daleko – v žitném poli byl četníky dopaden a vzdal se, vida nezbytí. Byl ozbrojen revolverem, dýkou a těžkou kovanou holí. Důkladně spoután a odzbrojen byl za velikého shluku obecenstva dopraven ke zdejšímu krajskému soudu, kde postaven bude před porotu.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 14/1908, čís. 77 (8.7.1908), str. 2
Honba na nebezpečného vraha.
Dne 6.t.m. pobouřeno bylo naše město a obce Č. Vrbné a Čtyři Dvory zprávou, že v okolí nalézá se vrah syna hostinského ve Františkově údolí u Třeboně, Habich, 22 roků starý kramář z Březí. Zpráva ta ukázala se pravdivou. Habich, cítě se jistým, zašel si na pivo do hostince p. Čalouna v Č. Vrbném, kdež si zahráti nechal na automatu. Zatím jeho milenka odebrala se do Č. Budějovic nakoupit různých pokrmů. Pojednou byl vrah poznán a přičiněním p. Čalouna v žitě, kamž z hostince vida, že je pozorován, utekl, chycen a zatčen. Nalezena u něho velká hůl t.zv. „zabiják“, vážící asi 3 kg., mimo to dva dlouhé řeznické nože. Zatčen byl v 1 hod. odpoledne a dopraven k c. k. kraj. soudu v Č. Budějovicích. Večer zatčena i jeho milenka s chlapcem, který s ní chodil. Postaven bude před porotu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 2/1907–1908, čís. 80 (9.7.1908), str. 3
(∞11.4.1921 s Josefou Zahradníkovou, Hosín. (nedigitalizovaná matrika))
(†9.6.1942, Auschwitz. URI:pl.auschwitz.org. Häftlingsnummer 35859)
Podle rozhodnutí okresního soudu v Týně n. Vlt. ze dne 14.9.1951 č.j. M1/51-15 byl zde jako dítě zapsaný prohlášen za mrtvého a jest den 31.12.1944 považovati za den, který nepřežil.
Zdroj: poznámka v matrice řím.-katol.f.ú. Hosín, N 1864–1891, fol. pag. 655
HABICH, Antonie – manželská dcera Josefa Habicha, cestujícího obchodníka, bytem v Rozích č. 10, naroz. ve Zvěrkovicích, syna Augusta Habicha, loutkáře v Březí a jeho manželky Anny roz. Pleml z Vlachova Březí a Františky, manželské dcery Dominika Fialy, obchodníka ve Včelné č. 31 a jeho manželky Marie roz. Žižka z Volyně, naroz. v Habří č. 24
(*8.12.1900, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz
(†13.2.1901)
HABICH, Karel – syn Josefa Habicha, kramáře (trhovce) v Březí 33 u Týna n/V a Josefy r. Zahradník. Naroz. 28/8 1923 v Chlumci, okres Hluboká n/V
(†4.7.1938, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
HNATIUK, Nazar – student techniky v Praze, původem z Šabelné u Kyjeva
(∞1924, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)
JELÍNKOVÁ, Terezie – manželská dcera Viléma Jelínek, divadelního ředitele nyní v Milevsku č. 62 a matky Anny roz. Kramorové z Prahy
(∞1893, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)
JUNG, Prokop – manželský syn Václava Junga, majitele loutkového divadla z Vonoklas, syna Josefa Junga, loutkáře z Vonoklas a jeho manželky Josefy roz. Kočkové z Kraselova a Marie, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníka a jeho manželky rodem Stýblové z Lipí
(*22.2.1887, Čejkovy. URI:portafontium.cz)
kočující akrobat, příslušný do Vonoklas, hejtmanství Smíchov, okres Zbraslav, nar. v Čejkovech č. 9, okres Sušice, manželský syn Václava Junga, loutkoherce z Vonoklas a Marie roz. Urbanovy z Bukovníka, okres Sušice
(∞22.8.1910 s Karolínou Habichovou, Liboc. URI:ahmp.cz)
brusič a majitel loutkového divadla, světem jdoucí, manžel Karolíny rodem Jung
(†20.3.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)
KAŇKA, Jan – suplující c. k. gymnaziální profesor při c. k. vyšším gymnáziu v Žitné ulici v Praze, syn pololáníka Jana Kaňky ze Zvole a Josefy, dcery familianta Václava Taubera z Roženeckých Pasek
(*1858, Zvole, okr. Žďár nad Sázavou. URI:actapublica.eu/brno)
(∞1890, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
KLENKOVÁ z VLASTIMILU, Pavlína – vdova po Dr. Eduardu Klenkovi, rytíři z Vlastimilu, primáři nemocnice v Brně, narozená v Sedlečku č. 1, okres Votice, manželská dcera Josefa Kominíka, statkáře v Sedlečku č. 1 a Josefy rodem Zavadil ze Sudoměřic
(†16.1.1912, Bohnice – Zemský ústav pro choromyslné. URI:ahmp.cz)
KRAL, Ondřej Václav – vysoce učený páter, zasloužilý kooperátor bubovský. Dne 7. února 1749 dle žádosti své a vůle poslední pochován před samýma velkýma dveřma chrámu Páně svatého Václava bubovského na krychově
(†1749, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
KRÁL, Veronika – vdova a výměnkářka z Lišova
(†9.1.1818, Božejov 4. URI:digi.ceskearchivy.cz)
KRÁL, Vincenc – manželský syn Čeňka Krále, pachtýře mlýna v Hodkově č. 40, manželského syna † Václava Krále, rolníka z Hodkova č. 19 a jeho manželky Josefy roz. Hájek z Hodkova č. 40 a Anny, manželské dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5 a jeho manželky Františky roz. Langer z Vlastějovic (Hammerstadt)
(*5.3.1869, Hodkov 40. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
zástupce národního obchodního podniku v Praze č. 208-II, rodilý z Hodkova č. 40, okres Dolní Kralovice, tamže příslušný, manž. syn Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a Anny, dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5, okres Dolní Kralovice
(∞28.7.1898, Praha-Nové Město (sv. Vojtěch). URI:ahmp.cz)
KRAL von Dobra Voda, Helene – učitelka, bydlištěm v Českém Krumlově, dcera Františka Serafínského Krále z Dobré Vody, poštovního revidenta na Rudolfově a jeho manželky Anny roz. Bílé z Lišova
(*16.8.1909, Rudolfov)
(∞12.8.1939 s Rudolfem Schwetzem, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)
von KRAL, Walter – učitel, šikovatel 11. roty 130. pluku pěchoty (11. Kompanie, Infanterie Regiment 130), syn Franze von Kral a jeho manželky Anny roz. Bílý, narozený 22. října 1913.
(†9.6.1940, Pignicourt (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)
Feldwebel Walter von Kral padl 9. června 1940, Pignicourt/Menneville, Francie. Pohřben je ve Fort de Malmaison, blok 5, řada VII, hrobové místo 287
KRÁLOVÁ, Milada Anna Vlasta – manželská dcera Čeňka Krále, obchodního zástupce národního podniku v Praze, nar. 5.3.1869 v Hodkově č. 40, okres Dolní Kralovice, tamtéž příslušného, manželského syna Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a jeho manželky Anny roz. Franclovy z Březiny č. 5 a Anny rodem Velíšek, nar. 30.9.1876 v Kutné Hoře č. 303, manželské dcery Vincence Velíška, mistra truhláře z Kutné Hory a jeho manželky Anny roz. Zvonečkovy z Kutné Hory
(*25.12.1901, Královské Vinohrady 28. URI:ahmp.cz)
(†27.6.1950, popravena ve věznici Pankrác)
KREITNER, Paulina – dcera Karla, syna Davida Kreitnera a jeho manželky Anny z Třebechovic pod Orebem, podílníka ve firmě Kreitner & Söhne a Marie, dcery Simona B. Fürtha a jeho manželky Kathariny ze Sušice (Schüttenhofen)
(*14.10.1877, Třebechovice pod Orebem. URI:badatelna.eu)
svobodná, dcera Karla Kreitnera z Třebechovic pod Orebem (Hohenbruck, Bez. Königgrätz) a jeho manželky Marie roz. Furth
(∞3.4.1898 s Dr. Eduardem Arnsteinem, Praha. URI:badatelna.eu)
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Hradec Králové, inv. č. 518, N 1864-1949, záp. 92
NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80
NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A543/9 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6735a, 30. října 1939)
Transportována pod č. 536 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení X – 12.2.1942) do Terezína, odkud byla dále transportována pod č. 272 (transport 2000 osob, označení Bv – 15.10.1942) do Treblinky, kde zemřela.
KŮRKOVÁ, Anna – dcera Františka Kůrky, kramáře z Lešan č. 36, syna Františka Kůrky, kramáře z Oujezdce a matky Anny roz. Dvořáčková z Křížkového Kostelce a Marie, dcery Josefa Milýho, kramáře z Lešan a matky Marie roz. Berounské z Benešova
(*1887, Petrovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
LAPKA, Josef – manželský syn Františka Lapky, kováře v Ehrendorfu č. 6, manželského syna Josefa Lapky, bývalého sedláka ve Včelničce (Bienenthal) a jeho manželky † Kateřiny roz. Votočka a Ludmily, manželské dcery Ondřeje Nováka, bývalého sedláka v Mníšku (Mischek bei Platz in Böhmen) a jeho manželky † Marie roz. Šnekaus
(*20.3.1897, Ehrendorf 6 (St. Stephan, Gmünd). URI:matricula.info)
adjunkt panství ve Štáhlavech č. 1, narozen v Ehrendorfu č. 6, okr. i hejtm. Gmünd, Dolní Rakousy, manželský syn Františka Lapky, dílovedoucího v. v. ve Štáhlavech č. 169 a Ludmily roz. Novákové z Míšku č. 24
(∞13.1.1920, Praha – Vinohrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)
LEPAŘ, Vladimír – poručík, pilot, narozen 13. září 1890 v Plzni. Manžel Štěpánky. Zabil se následkem zřícení letadla. Převoz svolila okresní politická správa v Milevsku 28/11 1919. Pohřben v Praze na Olšanech
(† 25.11.1919, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI
Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)
Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)
SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka
MOSKALA, Jan – strojník, rodilý z Brenné v Rakouském Slezsku, manžel Anny roz. Budilovy z Modřan
(†1901, Praha-Karlín. URI:amp.bach.cz/pragapublica)
AUDA, Martin – manželský syn Josefa Audy, domkáře z Kolince a Kateřiny, vlastní dcery † Ondřeje Schüllera, mlynáře z Buchwerečka 6, statku Hlavňovic a matky Kateřiny rozené Kondrhel z Loučova 2, statku Žikov
(*1.11.1844, Kolinec 93. URI:portafontium.cz)
mlynářský chasník v Kolinci 80 (papírna), syn Josefa Oudy, nádeníka v Kolinci 16 a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Šetlera, mlynáře v Puchwerečku
(∞21.1.1867, Kolinec. URI:portafontium.cz)
chasník mlynářský v Kolinci 2, syn Josefa Oudy, nádeníka v Kolinci 49 a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Šellera, mlynáře v Jindřichovicích 37
(∞7.10.1873, Kolinec. URI:portafontium.cz)
AUDA, Petr – manželský syn Josefa Audy, nájemníka v Kolinci 93, syna Josefa Audy, chalupníka v Kolinci 93 a matky Lidmily rozené Nowák Javoří a Kateřiny, vlastní dcery France Zíky, mlynáře z Jindřichovic 24 a matky Kateřiny Schelerové rozené z Puchwerečka /// chybně zapsané údaje u matky, viz Martin Auda *1.11.1844
(*20.12.1846, Kolinec 93. URI:portafontium.cz)
OUDA, Vojtěch – obuvník v Kolinci 2, manželský syn Josefa Oudy, nádeníka z Kolince 2 a jeho manželky Kateřiny rodem Šeller z Puchverečka
(∞9.2.1886, Kolinec. URI:portafontium.cz)
OUDA, Matěj – reservník 7. pluku c.k. dragounů a čeledín v Mlázově 1, manželský syn Josefa Oudy, sedláka z Mlázov 2 a jeho manželky Josefy rodem Potužák z Brodu 10
(∞1.2.1887, Mlázovy. URI:portafontium.cz)
OUDA, Jan – vojín v záloze, nádeník v Mlázově 21, manželský syn Františka Oudy, krejčího z Mlázov 21 a matky Marie rodem Dražka ze Sluhova 2
(∞5.2.1889, Mlázovy. URI:portafontium.cz)
OUDA, František Xaver – manželský syn Petra Oudy, mlynářského v Sušici, syna Josefa Oudy, nájemníka v Kolinci 93 a jeho manželky Kateřiny roz. Schellerové, dcery mlynáře z Puchwerku 6 a Antonie, dcery Josefa Potužníka, krejčího v Sušici, horní předměstí 7 a jeho manželky Marie rozené Hostkové, mlynářské dcery ze Sušice, horní předměstí 7
(*24.1.1873, Sušice. URI:portafontium.cz)
vojín 11. pěšího pluku, příslušný do Kolince. Pohřben 8. prosince 1915 v Praze na Olšanech
(†5.12.1915, Praha VI)
OUDA, Marie – narozena v Budějovicích, Jírovcova ul. č. 13, manželská dcera Petra Oudy, mlynáře ve Střížově č. 28 a Antonie rodem Potužník ze Sudoměřice č. 7
(∞20.9.1904, Střížov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
OUDA, Josef – manželský syn Vojtěcha Oudy, obuvníka v Kolinci 5, syna Vojtěcha Oudy, nádeníka v Kolinci 46 a jeho manželky Kateřiny rozené Šellerové z Puchwerečku u Petrovic a Barbory, dcery Marie Trochovy, dcery Kašpara Trocha, dvorského čeledína v Mlázově 1
(*28.11.1891, Kolinec. URI:portafontium.cz)
Vojín 7., později 29. zeměbraneckého pěšího pluku, zajat v Karpatech 15. února 1915. Vstoupil do ruských legií 20. června 1917 u Berestobohoduchovského zavodu, přiřazen k 5. střeleckému pluku československých legií – až do 27. září 1920, demobilizován.
OUDA, Josef – manželský syn Jana Oudy, panského čeledína v Kolinci 1, syna Františka Oudy, krejčího z Mlázov 21 a jeho manželky Marie rodem Dražka ze Sluhova, narozen v Mlázovech 1 a Josefy, dcery Václava Maňasa, čeledína z Mlázov 24 a jeho manželky Marie rodem Jakl z Boříkov 1
(*31.3.1894, Kolinec. URI:portafontium.cz)
Vojín rakouské armády, bydlištěm v Mokrosukách okres Sušice, zajat 21. srpna 1917 u Monte Cucco. 16. července 1918 zařazen v hodnosti desátníka k 35. pěšímu pluku československých legií v Itálii, až do 1. února 1921. Povýšen na rotmistra. Dále sloužil v československé armádě.
OUDA, Matěj Emanuel – manželský syn Ondřeje Oudy, rolníka z Lukoviště 4, syna Adama Oudy, výměnkáře z Lukovišť 4 a matky Josefy rozené Valdhauser ze Stříteže a Barbory, manželské dcery Josefa Kočího, měšťana v Strážově 72 a matky Františky rozené Petrmichl ze Strážova 80
(*24.2.1895, Kolinec. URI:portafontium.cz)
obuvník v Plzni, Veleslavínova ul. 13, narozený v Lukovišti 4, manželský syn katolických rodičů Ondřeje Oudy, rolníka v Lukovišti 4 a Barbory rozené Kočí ze Strážova 72
(∞27.4.1920, Střížov. URI:portafontium.cz)
Vojín 28. pěšího pluku, zajat 2. října 1915 u Lucku. V Kyjevě přiřazen 14. září 1916 ke 3. střeleckému pluku československých legií na Rusi. Z legií demobilizován 14. listopadu 1922, v hodnosti svobodníka.
PAULOVÁ, Marie Anna – manželská dcera Michaela Paula, zámečníka na Smíchově, manželského syna Michaela Paula, zámečníka z Prahy a jeho manželky Anny rodem Votápkové a Františky, manželské dcery Antonína Boudy, /řezníka z Blatné a jeho manželky Marie N./ obyvatele z Místce, okr. Březnice a jeho manželky Marie rodem Cikánové
(*8.9.1871, Praha-Smíchov. URI:ahmp.cz)
PETŘÍK, Jan – nastávající mlynář z Borovan č. 32, syn Jana Petříka, mlynáře v Borovanech č. 32 a Marie rodem Panka z Křenovic č. 1
(∞1883, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
PETŘÍK, František – mladší učitel v Podolí č. 16, syn Jana Petříka, rolníka v Podolí č. 16 a † Marie rodem Kouba z Hodonic č. 19
(∞1886, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
PETŘÍK, Jan Nepomuk – manželský syn Josefa Petříka, půlláníka a rady obce ševětínské z Vitína č. 7, syna Tomáše Petříka, sedláka z též živnosti a jeho manželky Marie roz. Janové, sedlácké dcery z Dynína č. 15 a Marie, druhé manželky, dcery Jana Sejka, půlláníka z Ševětína č. 13 a jeho manželky Marie roz. Janovské, sedlácké dcery z téhož místa č. 26
(*5.5.1855, Vitín 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kočí, narozen ve Vitíně, manželský syn Josefa Petříka, půlláníka z Vitína č. 7 a Marie roz. Sejk ze Ševětína č. 13. Vdovec po Rozálii roz. Moudré ze Lhoty
(∞28.4.1905 s Marií Petříkovou (na smrtelném loži), České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nádeník, narozen ve Vitíně, manžel Marie roz. Slamšidlo
(†1.5.1905, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)
PETŘÍKOVÁ (roz. SLAMSCHIDLO), Marie – manželská dcera Josefa Slamschidlo, obyvatele v Milešicích č. 52, syna Veroniky Slamschidlo, dcery domkáře na Rudolfově a Otýlie Ködl, manželské dcery Josefa Ködla, kostelníka v Záblatí (Kirschner in Sablat) a jeho manželky Kateřiny roz. Wagnerové z Vimperka
(*24.5.1878, Milešice 52. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Oberschlagu č. 52, manž. dcera Josefa Slamšídlo, nájemníka v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(∞28.4.1905 s Janem Petříkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
roz. v Horním Záblatí, okres Vodňany, vdova po Janu čeledínu. Zemřela na následky poranění lebky (více).
(†13.2.1912, Všeobecná nemocnice v Českých Budějovicích. URI:digi.ceskearchivy.cz)
SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 127
SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Růžena – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Budějovicích, nemanž. dcera Marie Slamšídlové
(†7.7.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Veronika – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera † Jana Petříka, kočího a Marie roz. Slamschidlové z Oberschlagu
(∞19.9.1931, Praha – Vinohrady (sv. Ludmily) s Josefem Kopalem. URI:amp.bach.cz)
SLAMŠÍDLO, Rosa – nemanželská dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27. Vdovy po † Janu Petříkovi, kočím
(*25.1.1908, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
PROCHÁZKOVÁ (legit. Pipergerová), Jindřiška – nemanželská dcera Pavlíny Procházkové, naroz. 15/11 1857 v Karlíně, manželské dcery Vojtěcha Procházky, dohlížitele v plynárně v Karlíně a jeho manželky Františky rodem Schuhové. Připsána 15.10.1915 za vlastní dceru Jana Pipergera, malíře dekorativního, naroz. v Essegu v Slavonii, příslušného do Prahy, syna Jana Pipergra, c.k. poprav. mistra a Reginy, manželky.
(*21.9.1895, Vinohrady (kostel sv. Ludmily). URI:ahmp.cz)
PIPERGER, Johann – c.k. popravčí pro Království české
*1838
†13.1.1888, Praha
1. manželství – Regina roz. Trottlow, ovdov. Wollschlager †6.12.1872, sňatek v Oseku (Esseg, Slavonie) 1864
2. manželství – Julie, Bezdan (Uhersko), †29.6.1875
Oddán podruhé 18. srpna 1873 u P. Marie Vítězné (Malá Strana)
3. manželství – Paulina, †15.6.1909
AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 888, poř. č. 88
AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 888, poř. č. 88, další strana
Pražský kat zemřel. Ve čtvrtek ráno minulého týdne odpravil pražský kat Jan Piperger v Kutné Hoře dva vrahy četníka. Po popravě pocítil kat, jenž delší dobu trpěl chorobou srdeční, dusící tlak v levé dutině hrudní, pročež spěchal do Prahy. V pátek na to o 11. hodině noční zemřel náhle raněn byv mrtvicí. Jan Piperger narodil se dne 24. června 1838 ve Štýrském Hradci. Jakožto hoch učil se čalounictví, ve kterémž také nabyl značnézručnosti. Nevěnoval se však tomuto řemeslu, nýbrž jako mladý muž hlásil se o uprázdněné místo kata pro Uhry a Slavonii a také je obdržel. V roku 1865 jmenován byl popravčím mistrem v Praze. Od té doby až do posledního čtvrtka dne 12. ledna, kdy popravil v Kutné Hoře vrahy četníka Melichara, totiž Karla Přenosila a Augustu Gustava, vykonal celkem padesát poprav. Ve svém katovském řemesle vynikal zvláštní dovedností. Zanechal po sobě vdovu, s níž měl syna Jana Pipergra, jenž jest dekoračním malířem divadelním. Kromě tohoto vlastního syna zanechal 5 nevlastních dětí po první své manželce; mezi těmi jsou tři synové z nich nejstarší, zlatnický pomocník Leopold Waldschlager již r. 1865 při popravách byl mu nápomocen a v r. 1876 sám popravil loupežného vraha Wagnera v Budějovicích. Před několika lety vydal Piperger své memoiry; ačkoliv bylo jich rozprodáno značné množství, přece mu vynesly jenom 300 zl.
Zdroj: Budivoj, roč. 24/1888, č. 6 (19.1.1888), str. 3
Podobizna Johana Pipergera, Zápisky pražského kata J.P., 1884
PLECHÁČEK, Emilián František – herec, původem ze Žižkova, příslušný na Královské Vinohrady, toho času v Chlumu
(∞1924, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)
POČTOVÁ, Marie – nalezenec pod č. 1292/1889 z Prahy, u pěstounů Jana Dvořáka, chalupníka v Bilině č. 24 a jeho manželky Rozálie
(†1892, Bilina. URI:digi.ceskearchivy.cz)
POKORNÝ, šlechtic Kazimír – JUDr. a sekretář při generálním ředitelství Buštěhradské dráhy v Praze, syn Jindřicha šlechtice Pokornýho, c. k. místodržitelského rady ve výslužbě v Pelhřimově a Vilemíny, dcery Kazimíra Fortwänglera, c. k. krajského hejtmana v Praze
(∞1891, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
ROUDNICKÁ, Marie – herečka, původem z Prahy, příslušná do Kochánek, toho času v Chlumu
(∞1924, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)
SANDNER, František – manželský syn Františka Sandnera, dělníka na železné dráze v Rokycanech, syna Martina Sandnera, cihláře z Kareza č. 29, okres Zbirov a jeho manželky Marie roz. Altmannové z Doubravky č. 1 a Barbory, dcery Jana Lukše, výminkáře z Litohlav č. 19 a jeho manželky Kateřiny roz. Valentové z Ledkova č. 7
(*22.5.1879, Rokycany 113. URI:www.portafontium.cz)
c.k. suplent profesor v Brně, naroz. v Rokycanech, týž okres, manželský syn Františka Sandtnera, zřízence dráhy v Rokycanech a Barbory roz. Lukšovy z Litohlav
(∞9.11.1904 s Boženou Forejtovou, Praha-Smíchov. URI:amp.bach.cz/pragapublica)
Sensační vražda. Praha jest rozechvěna bestiální vraždou, jejíž obětí stal se 34letý hlídač v Umělecko-průmyslovém museu, Václav Scháněl. Týž nalezen byl v pondělí ráno v jednom sálu musea mrtev, krváceje z množství ran, nožem mu zákeřně zasazených. Při pátrání po stopách vraha nalezen tento v zahradním altánu na dvoře musea oběšený. Vyšlo na jevo, že chtěl se zmocniti některých drahocenných předmětů v museu uložených, pročež ukryl se ve skříni a dal se v museu zavříti, v noci pak hlídače zavraždil. Však lup se mu nepovedl a zlosyn, patrně něčím při práci vyrušen, chtěl se spasiti útěkem. Spustil se po provaze ze šňůr od záclon spleteném s výše 12 metrů s okna do dvora, však v polovici této výšky se provaz přetrhl a vrah spadnuv dolů zlomil si nohu. V zoufalství pak, vida naprostý nezdar své zločinné výpravy, doplížil se do altánu a oběsil se. Osoba vrahova byla zjištěna včera. Jest to supplent František Sandner roku 1879 v Rokycanech narozený, do Mirošova u Plzně příslušný. Otec jeho byl podúředníkem na západní dráze a žil v poměrech velmi slušných. Jediný jeho syn František vychodil obecnou školu v Rokycanech, studoval v Plzni s velmi dobrým prospěchem. Studoval pak na české universitě v Praze filosofii a po absolvování studií těch stal se jednoročním dobrovolníkem dosáhnuv hodnosti kadeta. Na to jmenován byl supplentem v Brně a v loni 9. listopadu oženil se s dcerou nájemce usedlosti „Nikolajky“ na Smíchově, p. Jana Forejta, Boženou. V listopadu 1904 nastoupil v Brně své místo, ale v dubnu vrátil se se ženou do Prahy. Svému tchánu udal, že se mu v Brně nelíbí, že zatím dostal v Praze jiné místo, které však ihned nastoupiti nemůže. Bydlel se svou ženou u tchána na „Nikolajce“. V květnu t. r. odejel na čtyřnedělní cvičení vojenské do Haliče. Když se v červnu vrátil, najal mu tchán byt a poněvadž byl Sandner zatím bez prostředků, dal mu v červenci 600 korun na živobytí. Sandner každého dne odcházel ráno z domova. Manželce své sdělil Sandner, že chodí do archivu zem. výboru. Přicházel vždy o 3. hod. odpol. V neděli, kdy v noci vražda se stala, odešel Sandner v 10 hod. ráno z domova. Když se jej žena tázala, kam jde, řekl, že na nějakou komisi do blázince. Vrátí prý se o 9. hod. večerní. Více již se nevrátil…
Pokud tchán rodinu svého zetě zná, nebyla v ní nijaká duševní zatíženost a nikdo z příbuzných jeho nebyl těžce nebo duševně churav. Sandner nežil v bídě, byv tchánem neustále podporován. Byl milovníkem starožitných věcí a krása vystavených předmětů v museu jej zaslepila. Toť patrně motiv činu. Manželka Sandnerova, nacházející se v těhotenství, když jí sdělena strašná událost, upadla ve křeče, kteréž se stále opakovaly, tak že nemohla býti dosud vyslechnuta. Při pytvě konstatováno, že Sandner pádem z okna musejního — z něhož se chtěl spustiti po šňůře — si zlomil ruku a nohu, a že vůbec celou pravou část těla, na niž dopadl, si téměř roztříštil. V takovém strašném zranění vlekl se asi 200 kroků až k místu, kde se oběsil.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 11/1905, č. 152 (9.8.1905), str. 4
SANDTNER, Franz – manželský syn Augusta Sandnera, internovaného v Mostě č. 1, naroz. v Postoloprtech (Postelberg) dne 28.10.1868, příslušného do Skalné (Wildstein, Eger), manželského syna Jana Sandnera a jeho manželky Kateřiny roz. Kastner z Lenešic (Leneschitz, Laun) a Anny, nar. 29.5.1873 v Postoloprtech, manželské dcery Eduarda Schildhabla, horníka v Postoloprtech č. 122 a Marie Kreisl z Postoloprt
(*1.3.1903, Most 1 (věznice). URI:matriky.soalitomerice.cz)
Vražda v Kynžvartu byla provedena třemi vrahy. Dosavadním šetřením se zjistilo, že vrazi byli tři: voják Antonín Sandtner, Karel Kronhöfer a Erich Ziegler. Sandtner pojal svůj vražedný úmysl již před dovolenou a pozval si oba kamarády ke schůzce do Schönbachu. kde navštívili svého býv. zaměstnavatele Vogla na Zelený čtvrtek. Při tom ho Ziegler informoval, že Döllner prodal Vola a vepře a má tedy hodně peněz doma. Na trhu v Kynšperku si slíbili, že se o lup rozdělí stejným dílem a přísahou zavázali se vzájemně k mlčenlivosti. Večer sešli se Sandtner s Kronhöfrem v lese u Rockendorfu a v noci provedli svůj plán. Kronhöfer hlídal, Sandtner vraždil. Když byl uvnitř křik, chtěl Kronhöfer ozbrojen klackem přispěti mu pomocí, ale Sandtner pravil, že toho není už třeba. O peníze, celkem 3050 Kč, se rozdělili. Sandtner, byv dopaden, bral sice vše na sebe a druhých kamarádů neprozrazoval, ale když četnictvem zachycen Kronhöfrův dopis, kde se kamarádům přiznával, přiznal i Sandtner, jak vražda provedena. Zároveň zjištěno, že tato lupičská trojka spáchala pokus vraždy na tulačce Dietzové v hostinci u Horšova Týna. Po obou pomocnících Kronhöfrovi a Zieglerovi bezpečnostní orgány dosud pátrají. — Voják Sandtner pochází z rodiny zločinecké. Bylo zjištěno, že přišel na svět ve vězení krajského soudu v Mostě. Jeho matka, Anna Sandtnerová, odpykávala si v tomto vězení jednoroční žalář pro zločin krádeže, a ve vazbě dala dne 3. ledna 1903 život hochu, který pak vyrůstal od malička v prostředí zločinu, až vyspěl v zločince a vraha.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 20/1925-1926, č. 57 (22.4.1926), str. 1
Sandtner, hromadný vrah, má býti popraven. 21letý hromadný vrah Sandtner, příslušný do Chebu, jenž vyvraždil před časem rodinu Döllnerovu, připraviv na místě čtyři osoby o život a dvě těžce poraniv, bude prý podle novinářských zpráv popraven. Poněvadž konal v době svého zločinu činnou službu vojenskou, bude prý mu cestou milosti změněn trest smrti provazem, k němuž byl odsouzen, v trest smrti zastřelením.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 21/1926-1927, č. 74 (30.6.1927), str. 6
(†1.7.1927, Plzeň)
SCHAFFGOTSCH, Joannes Procopius Hermannus Josephus Joachimus Wenceslaus Gotthardus Adalbertus Ernestus Franciscus de Paula Dominicus Adamus Loverius Ignatius Antonius Desiderius – manželský syn svobodného pána, barona von Ginast et Greifferstein Viléma řečeného Schaffgotsch a Maxmiliany, hraběnky z Götzen
(*22.5.1748, Praha III (Malá Strana, kostel sv. Tomáše). URI:ahmp.cz)
Graf von SCHAFFGOTSCHE, Jeho Excelence svobodný pán von Künast und Greifenstein, první českobudějovický biskup, c. k. tajný rada a komandér Řádu svatého Leopolda, Johann Prokop
(†8.5.1813, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
STUPART von LÖWENTHAL, Maria Josefa Anna Terezia Philippina – dcera urozeného a statečného rytíře pána Filipa Stuparta z Löwenthalu a paní Marie Terezie
(*1744, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
STUPART von LÖWENTHAL, Philipp – urozený rytíř z Löwenthalu
(†1786, Malá Strana. URI:books.google.com)
TAUSSIG, Gustav – obchodní cestující, izraelita, původem z Chaběřic, příslušný do Vlkové
(∞1925, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)
TINGER, Otakar František – manželský syn Františka Tingera, prozatimního řídícího učitele v Kasejovicích č. 2, syna Jana Tingra, měšťana v Kasejovicích č. 24 a jeho manželky Rozálie roz. Švůgrové z Kasejovic č. 18 a Anny, dcery † Jana Vorla, měšťana v Kasejovicích č. 29 a jeho manželky Barbory roz. Hupáčové z Březnice č. 6
(*5.5.1877, Kasejovice. URI:portafontium.cz)
učitel, naroz. v Kasejovicích, okres a hejtmanství Blatná, manželský syn Františka Tingera, řídícího učitele v Kasejovicích a Anny rodem Worlové z Kasejova
(∞16.8.1909, Královské Vinohrady, kostel sv. Ludmily (VIN011). URI:amp.bach.cz)
učitel v Kasejovicích, ženatý, rozen 5.5.1877, bytem v Kasejovicích č. 173
(†19.9.1923, Kasejovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
TROCHOVÁ, Kristína – svobodná služebná v Břevnově, Štikova 550, dcera Vavřince a Marie, rodem Pešl. Narozená 10/12 1914 v Č. Budějovicích
(†4.6.1935, Praha (I. čes. kožní klinika). URI:digi.ceskearchivy.cz)
Popálena při výbuchu. Včera ohřívala v bytě svého zaměstnavatele 21letá pomocnice v domácnosti K. Trochová, v Břevnově čp. 550, nějaký pokrm na petrolejovém vařiči. Poblíže vařiče postavila konévku s lihem, který náhle explodoval. Při explosi vzňaly se na Trochové šaty, které na ní její zaměstnavatelka uhasila. Trochová utrpěla popáleniny II. a III. stupně na celém těle a zůstala v ošetřování na klinice prof. dr. Šambergra. P.K.
Národní listy, roč. 75/1935, č. 152 (2.6.1935), s. 3
REITER-TŮMOVÁ, Marie – manželská dcera Josefa Reitera, hamerníka u p. Blechmanna a Marie roz. Deubler
(*27.7.1883, Lambach 5. URI:graz-seckau.at)
(∞10.9.1906)
manželka Antonína Tůmy, kovodělníka v Újezdě pod Kladnem č. 91, narozena v Lambachu ve Štýrsku, manželská dcera Josefa Reitra, hutníka z Lambachu a jeho manželky Marie rodem Deubler
(†19.4.1912, Bohnice – Zemský ústav pro choromyslné. URI:ahmp.cz)
Starý bohnický hřbitov, náhrobek Marie Tůmové–Reiter (Foto Pavel Mička, 2015)
URBANI, Jozefa – manželská dcera Josefa Urbany, revírníka z Albrechtic a jeho manželky Anny, dcery Michala Madra, revírníka z panství Waitra v Dolních Rakousích
(*29.11.1815, Albrechtice nad Vltavou 70. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞12.11.1839 s Václavem Steinochrem, Albrechtice nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)
URBANOVÁ, Anna – manželská dcera Josefa Urbana, komedianta a Justýny rodem Habich z Hostic č. 4
(†11.3.1885, Netěchovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
URBAN, Rudolf – nalezenec z Vídně čís. zn. 4556 u pěstounů Josefy a Jana Kotrby, obuvníka v Božeticích č. 55
(†1897, Božetice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
URBANOVÁ, Emílie – nalezenka z Prahy čís. zn. 13546 u pěstounů Františka a Kateřiny Doubkových, nádeníků v Sepekově č. 167
(†1901, Sepekov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Vražední manželé Valešovi dostali milost. Z Prahy se oznamuje: Příšerná loupežná vražda v Krči, jejímiž oběťmi byli Takács a Hanzelyová, pachateli pak Alois Valeš, jeho manželka L. Valešová a nevlastní dcera Fr. Jelínková, nyní došla konečného svého závěru. Po třídenním porotním líčení koncem ledna letošního roku byl vyměřen Al. Valešovi a Ludm. Valešové trest smrti provazem a Jelínkové 7letý těžký žalář, zostřený čtvrtletně postem, samovazbou a ve výroční den vraždy, t.j. 21. dubna, po celou dobu trestu tmavou komůrkou. Při publikaci rozsudku dodal předseda, že nejdříve má trest proveden býti na Valešové a pak teprve na Al. Valešovi. Po rozsudku ohlásili obhájcové jménem svých klientů zmateční stížnost a vyžádali sobě opis protokolu o líčení, žádajíce pro každý případ, aby delikventi doporučeni byli panovníkově milosti. Včera ráno došlo od kasačního soudu ve Vídni rozhodnutí. Rozhodnutím panovníkova udělena Al. Valešovi a Ludm. Valešové milost a trest smrti změněn jim v doživotní žalář. Oba odsouzení vyslechli publikaci zcela apaticky. Záhy dodáni budou k odpykání trestu a sice Valeš do trestnice na Pankráci a Valešová do trestnice pro ženy v Řepích.
Zdroj: Lidové noviny, roč. 13/1905, č. 152 (8.7.1905), str. 7
WAHLE, Artur – syn Marka Wahle, syna Jonáše Wahle a Evy rozené Wienovy Kuranda-ovy a Terezie roz. Wien. Dle rodného listu vystaveného od israelitské správy matrik v Praze dto 28/11 1898
(*6.12.1861, Praha čp. 60/II, křtěn 17.12.1898 URI:ahmp.cz)
Dle přípisu c.k. okr. hejtm. na Kr. Vinohradech dto: 7.7.1909 č. 50556 vystoupil z církve řím. katol. a přistoupil k israelitskému náb. vyznání
WOHLSCHLAGER, Karl Bartolomäus – královský uherský penzionovaný poštovní konduktér v Pešti 6 a manžel paní Terezie rozené Rülky z Pešti
(†17.7.1875, Žár 46. URI:digi.ceskearchivy.cz)
WOHLSCHLÄGER, Karl – žák třetího ročníku reálné školy v Pešti, manželský syn Karla Wohlschlägera, královského uherského poštovního konduktéra v Pešti a Terezie Külkÿ (i Rülki/Rülky) z Pešti
(*3.8.1860, Pešť, Fútó utca 38. URI:familysearch.org)
(†19.9.1873, Žár. URI:digi.ceskearchivy.cz)
WOHLSCHLÄGER, Leopold – zlatník a c.k. popravčí mistr, 397/III. Nevlastní syn c.k. popravčího mistra Jana Pipergera, vlastní syn Reginy, ovdovělé Wohlschlagerové
Dle č.j. 35348/1892 (seznam oddaných) jmenuje se Wohlschlager
Narozen v Oseku v Slavonsku I/II 1855
Dekretem presidia c.k. vrch. soudu zemského ze dne 22. června 1888 č.j. 11.116 jmenován popravčím pro obvod pražského vrchního soudu zemského a složil přísahu dne 26. června 1888
Má dom. list od purkm. úřadu svob. král. města Oseku ze dne 24. ledna 1879 č. 4
Má voj. pas (domobranska izkaznica) dle kteréhož přísluší do Oseku.
Do 23. června 1888 dom. list!
Domovský list 9. března 1907 č. 322
Jmenován popravčím mistrem dekr. praesid. c.k. vrch. zem. soudu sdto 22/6 1888 č. 11116 (přísahal 26/7 1888)
1. manželka Matilda † 1854 roz. Zoul-ová
2. manželka Josefa roz. Haklová
Podruhé oddáni dne 12. července 1891 u svatého Ducha v Praze dle č.j. 35348/92
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 330, poř. č. 164
Návštěvou u mistra popravčího.
Zpravodaj „Tribuny“ navštívil v těchto dnech mistra popravčího a své dojmy popisuje takto: „Navštívil jsem Leopolda Wohlschlagera (nikoliv Wohlschlägera!) v jeho středostavovsky prostě, ale mile a čistě zařízeném bytě v jednom z činžovních domů Prahy VII. Představil jsem se milému, snad trochu zasmušilému, starému pánu, který mne vlídně zval do pokoje k pobesedování. Třeba že jsem byl již předem prost romantických představ o pražském mistru popravčím, přece byl jsem trochu zmaten, když jsem viděl jeho dobromyslný úsměv a klidný, trochu smutkem zamžený zrak. V té chvíli, když se mne ptal, čím mně může posloužit, měl jsem dojem, že se trochu ironicky usmál. Ale brzy byl jsem prost určité tísně prvních chvil a počal jsem klásti otázky, na které odpovědi zněly tak prostě, že jsem měl spíše dojem, že mluvím s panem Wohlschlagerem – zlatníkem než s Wohlschlagerem – mistrem popravčím, který samostatně, jako mistr, vykonal již 19 exekucí tak, jak společnost rozhodla a zákony předpisovaly. Úřad mistra popravčího byl panu Wohlschlagerovi propůjčen po smrti jeho nevlastního otce, popravčího mistra Pipergera. K tomu vstoupil do prakse r. 1872 17letý Wohlschlager, aby r. 1876 vykonal samostatně pod jeho dozorem první popravu v Č. Budějovicích. Po smrti popravčího mistra Pipergera r. 1888 přihlásili se o uprázdněné místo asi 22 žadatelé, mezi nimi několik nedostudovaných mediků. Mistrem popravčím však jmenován p. Leopold Wohlschlager. Jako každý, kdo mnoho viděl a zakusil, jest i pan Wohlschlager málomluvným patronem. Vidělvykonávati exekuci i mnohé své kolegy, leč nezmiňuje se o jejich výkonech nikterak pochvalně. Zdá se mu, že nepracují dosti rychle a jistě – ani pověstného vídeňského Langa nevyjímaje. On sám je se svým výkonem hotov ve 2 minutách, svázáním delikventa počínaje. Jest klidný vědomím své zručnosti. A jest člověkem, který jest plný soucitu a srdce, které omlouvá i odpouští. ‚Válka způsobila tuto zvlčilost…‘, praví, hovoře se mnou o zločinu v Bráníku. A: ‚…bude-li to nutné, pak…‘, – zakončuje rozpravu o tomto thematu. Jest prostředníkem, jímž společnost vykonává svou spravedlnost. Jesť mírumilovným společníkem v kruhu svých přátel, se kterými čas od času sehraje krejcarovou partii ‚šistky‘.“
Zdroj: Hlas lidu, roč. 16/1921-1922, č. 50 (27.3.1922), str. 3
Pražský kat do pense. Známý pražský kat Leopold Wohlschläger, jenž se letošního roku dožívá 70 let, hodlá zažádati o své pensionování. Wohlschläger, jenž zdědil katovské řemeslo po svém otčímovi Pippergerovi, pomáhal již ve svých 15 letech při popravování Janečka v Plzni. Za Rakouska vykonal devatenáct poprav, z nichž jednu v Č. Budějovicích a za republiky dvě: 9. ledna 1924 popravil vraha Nováka v Táboře a pak loupežného vraha Kolinského v Praze. S katovstvím byl dříve spojen plat 800 zl. ročně, 5 zlatých denních diet a 25 zlatých za popravu. Dnes činí plat 1000 Kč měsíčně a 100 Kč za popravu.
Jihočeské listy, roč. 31/1925, čís. 8 (28.1.1925), str. 3
Reklama Google
(zobrazované reklamy podporují financování Rozcestníku)
