« Rozcestník: Jihočeské rody

Anderle

ANDERLE, František – manželský syn Vojtěcha Anderle, rolníka v Nové Vsi č. 30, syna † Josefa Anderle, rolníka tamtéž a jeho manželky Anny rod. Sládkové z Roušína a Anny, manželské dcery Matěje Schwarze, rolníka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Votrubové z Homolí
(*19.5.1891, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞23.8.1921, Čakov)
(∞16.1.1923, Netolice – matrika pro Babice)
(†10.5.1943, Auschwitz II – Birkenau, Häftlingsnummer 19603)

Za mrtva prohlášen okres. soudem Č. Krumlov 2.3.1950 č.j. M3/49/7

29. ledna 1943 zatčen Gestapem (za účasti řidiče Johanna Wesselaka a vyšetřujícího úředníka Willy Steinmanna) pro účast na hospodářském deliktu spolu se svým švagrem Václavem Bauerem, 10 dnů vyslýchán na služebně Gestapa v Č. Budějovicích, vězněn ve věznici krajského soudu. Transportován do Terezína, posléze do věznice na Pankráci. Předán k transportu do Osvětimi II – Březinky. Při práci u silnice za živa ušlapán k smrti. Před smrtí sdělil Janu Polákovi, že jej Gestapu udal Jakub Reitinger z Liptmanovic (Lipanovice, statek č. 7, nar. 28.5.1889 v Záboří) a Matěj Grill z Dolních Chrášťan.

František Anderle byl synem Anny roz. Schwarz z Homolí, sestry Marie provd. Wollner, matky Jakuba Wollnera, řidiče u českobudějovické služebny Gestapa v době zatčení Fr. Anderle.

ANDERLE, Kateřina – manželská dcera Vojtěcha Anderle, rolníka v Nové Vsi č. 30, syna † Josefa Anderle, rolníka tamtéž a jeho manželky Anny rod. Sládkové z Roušína a Anny, manželské dcery Matěje Schwarze, rolníka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Votrubové
(*15.12.1897, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞9.2.1926 s Václavem Bauerem, Brloh)

Antl

ANTL, Vincenc – manželský syn Františka Antel, bednáře a jeho manželky Františky, dcery † Jindřicha Klumpara, truhláře z Luže
(*29.3.1822, Luže 156)

SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, řím.-katol. f.ú. Luže, inv. č. 5643, sign. 2187 (N 1796-1824), pag. 119

SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, řím.-katol. f.ú. Luže, inv. č. 5643, sign. 2187 (N 1796-1824), pag. 119


filiální učitel v Kojákovicích č. 67, manžel pozůstalé vdovy Kateřiny rodem Huber z Budějovic č. 305
(†17.5.1883, Kojákovice 67. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ANTL, Theodor – manželský syn Vincence Antla, učitele v Kojákovicích č. 67, syna † Františka Antla, bednáře z Luže č. 156 a jeho manželky † Františky roz. Klumpar, dcery truhláře z Luže č. 189 a Kateřiny, manželské dcery † Jana Huber, soukeníka z Budějovic č. 305 a jeho manželky † Kateřiny roz. Walter, dcery soukeníka z Budějovic
(*15.9.1860, Kojákovice 67. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knížecí švarcenberský úředník při archivu v Třeboni, bytem v Třeboni č. 108, manželský syn Vincence Antla, učitele v Kojákovicích č. 67 a jeho manželky Kateřiny, rodem Huber z Budějovic č. 305
(∞16.2.1897 s Františkou Körner, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knížecí schwarzenbergský adjunkt ve výslužbě, manžel Františky roz. Körner z Třeboně č. 86/I. Zemřel následkem udušení z oběšení, pohřben o dva dny později na třeboňském hřbitově
(†16.6.1903, Třeboň 86/I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FEUILLETON.
Za Theodorem Antlem.
Podává Fr. Mir. Čapek.

Ze řady dobrých synů českého jihu, pracujících duchem i pérem k jeho rozkvětu a vzpružení, vyrvala nám neúprosná Morana opět jednoho, Theodora Antla, adjunkta knížecího schwarzenbergského archivu v Třeboni. Antl narodil se 14. září r. 1860 ve vsi Kojákovicích u Třeboně, kde jeho otec byl učitelem. Již jako hoch jevil výtečné schopnosti, ještě lepší pak paměť. Dán do gymnasia v Třeboni, kde pobyl 3 léta, načež odešel do Č. Budějovic, kde na německém gymnasiu studoval s vyznamenáním. Ač absolvoval ústav německý, zůstal Antl, jemuž otec, tichý a opravdový vlastenec, zasil do duše první národní símě, věrným Čechem, a to vždy rozhodným, což osvědčil jedenkráte, když na gymnasiu svedli němečtí studenti s českými hotovou bitku a přísné vyšetřování zavedeno, předstoupil Antl a hájil české studenty. Od té doby platil za jejich vůdce. Po maturitě, s vyznamenáním odbyté, nastoupil jako jednoroční dobrovolník u 28. pluku v Praze a dal se zároveň zapsati na právnickou fakultu české university.
Odbyv důstojnickou zkoušku s vyznamenáním, věnoval se pilně vědě právní, avšak v tom zemřel mu otec, takže Antl zbaven byv prostředků, byl nucen přijati místo vychovatelské.
Studoval při tom sice dále, ale vida, že při tehdejších poměrech těžko něčeho se dopracuje (jurista se zkouškou musil tři roky čekati na adjutum), přijal r. 1884 slibné místo v kníž. schwarzenberg. archivu v Třeboni. Těše se tomu a maje hlavu plnou ilusí, věnoval se s chutí svému novému povolání, doufaje v dobrou budoucnost. Roku 1890 jsa zaměstnán v rodinném archivu ve Vídni, hospitoval Antl ještě přednášky pro pomocné vědy historické na tamější universitě. Během své krátké sice, ale důkladné praxe, neúmornou pílí a svědomitou studií získal si Antl velkých a všestranných vědomostí, které věnoval cele k rozkvětu knížecích archivů, jichž vzorné uspořádání a regesta podaly by o tom důkazu. Práce ta byla také uznávána, až teprvé, když přišla nová správa, byla umlčována, ignorována, rozhled a obratnost stala se nepohodlnou, takže když ochuravěl a zadal za pouhé kvieskování, rafinovaným způsobem prosazeno, jeho pensionování, začež dostalo se mu po 12leté službě 1000 zl., po srážkách asi 860 zl. Antl snášel osud svůj přes to trpělivě a krátil si čas psaním, v němž ukládal své vědomosti a to obratně, svérázně, rysem ostrým a hřejným. Jeho práce založeny jsou na hlubokém podkladě bohatých zkušeností a pilných studií, vyznamenávají se zvláštní originelností a slohovou jasností. Jeho spisy těšilyse vždy zvláštní pozornosti a proto když přišla zpráva o jeho úmrtí, rozletěla se po jihu českém jako blesk, trhla jeho ctiteli jako elektrická jiskra a vzbudila všeobecnou soustrasť.
S Antlem zemřel opět jeden poctivec, jakých semálo rodí, karakter celý, nezištný, příkladně ochotný, laskavý, přímý a nepřítel licoměrnictví a intrik.
Pokoj budiž Ti, příteli drahý, spi klidně; lid, jehož povznesení a otužení své mladé a svěží síly jsi věnoval, zachová Tě v paměti trvalé!
Z literárních prací Antlových uvádím“ Rejstřík k pozůstatkům desk zemských; Starocelské listiny; Dodatky k rožmberské korespondenci; Dějiny vesnice Kojákovic; Kde stávala stará tvrz Leptáč u Netolic; O zádušních lázních v Třeboni; K životopisu Havla Bekasta Vodňanského; Instrukce Hrušky z Března pro poddané Bitozevsi; Příspěvek k stavbě lounského kostela; Urbář zboží lounského r. 1450; Léta 1620-3 v Třeboni; Chodění s koníčkem; Čarování pastýřů; Běhy válečné a poměry poddaných na Třeboňsku r 1618–1648; Jízdy Táborů po Třeboňsku; Schwarzenbergský znak; Regesta třeboňských městských listin; Urbář kláštera sv. Kláry v Praze; Nárys dějin Třeboně až do r. 1611; Vývoj výroby piva v Třeboni; O cechovnictví v jižních Čechách; Rodlerův kalendář (1899, 1900 a 1901); O sboru střeleckém v Třeboni; Vývoj divadla v Třeboni; O poustevnících na Třeboňsku; Vývoj cechů v Třeboni, Lomnici, Veselí n. L.; O soukenictví v Třeboni a Soběslavi; Dějiny Třeboně a průvodce; Urbář Stráže; Plenění města Stříbra Švédy r. 1645; atd., atd.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 9/1903, č. 74 (27.6.1903), s. 2

Baštýř

BAŠTÝŘ, Václav – manželský syn Josefa Baštýře, rolníka v Břilicích č. 11 a jeho manželky Anny rodem Kořínek z Miletína č. 10, narozen v Břilicích č. 11
(†2.7.1904, Břilice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bleskem zabit byl dne 2. t. m. 18letý syn rolníka V. Baštýř z Břilic. Spěchal z nádraží třeboňského domů, aby bouři unikl, byl však bleskem zasažen a okamžitě usmrcen.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 10 (1904), čís. 78 (9.7.1904), str. 4

Bauer

BAUER, Václav – manželský syn Františka Bauera, sedláka v Nové Vsi č. 14, syna † Kašpara Bauera, sedláka v Nové Vsi č. 14 a jeho manželky Kateřiny roz. Krejčové z Nové Vsi č. 12 a Kateřiny, manželské dcery Vavřince Bauera, sedláka z Nové Vsi č. 18 a jeho manželky Marie roz. Kačerové z Nové Vsi č. 5
(*19.9.1891, Nová Ves 14. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞9.2.1926 s Kateřinou Anderlovou, Brloh)
(†2.3.1943, Auschwitz II – Birkenau. Häftlingsnummer 12826)

Bednář

BEDNÁŘ, Jan – manželský syn Františka Bednáře, zedníka v Horním Skrejchově, hejtmanství Jindř. Hradecké, syna Václava Bednáře, zedníka v Horním Skrejchově a jeho manželky Marie rozené Hrůza z Kostelní Radouně a Josefy, dcery Matěje Sedláčka, tkalce v Lásenici č. 124, hejtmanství Pelhřimovské a jeho manželky Marie rozené Stejskal z Lásenice
(*23.12.1870, Horní Skrýchov 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Josef Jan – dělník bez zaměst. bytem v Horním Skrýchově 17, t.č. vězeň kraj. soudu v Č. Bud., ženatý. Narozený 25/3 23/XII 1870 v Hor. Skrýchově, okres Jindř. Hradec.
(†22.7.1937, České Budějovice (věznice krajského soudu). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Berchtold

BERTHOLD, Prosper Carl Alexander Albert Aloisius Johann Nepomuk – syn hraběte Karla Berchtolda, pána od Neznašova a Emilie, dcery barona von Schell
(*1807, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Alexander Dominicus Josephus Aloisius
BERCHTOLD, Joannes Nepomucenus Caspar Melchior Balthasar – dvojčata, synové hraběte Karla Berchtolda a Emilie, hraběnky Berchtoldové, baronesy von Schell
(*1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Emilia – choť hraběte Karla Berchtolda, pána od Neznašova, baronesa von Schell
(†1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Karel – římský hrabě, pán od Neznašova, c. k. apoštolské Milosti komorní pán a major zemské obrany
(†1813, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Běšín

Erb Běšínů z Běšin

BĚŠÍN z BĚŠIN, Adam Felix – urozený a statečný rytíř, manžel urozené paní Františky
(†1749, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

BĚŠÍN z BĚŠIN, Jan Nepomucký Josef Adam Antonín František Jiří – syn urozeného a statečného pána rytíře Viléma Alexandra Běšiny z Běšin a urozené paní Lidmily rozené Morl z Letína
(*1744, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

BĚŠÍNOVÁ, Anna Františka – dcera urozeného a statečného pána rytíře Viléma Alexandra Běšiny z Běšin a urozené paní Lidmily rozené Morl z Letína
(*1747, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
(†1749, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Blažej

BLAŽEJ, Emanuel – manželský syn Jakuba Blažeje, obuvníka z Hradce, syna Josefa Blažeje, obuvníka ze Soběslavi 99 a jeho manželky Marie, dcery Jana Příhody, obuvníka ze Soběslavi a Anny, manželské dcery Františka Chuchel, cestáře ze Smíšovic č. 3 a jeho manželky Anežky, dcery Jiřího Sykory
(*22.12.1878, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
desátník pěšího pluku č. 75 v Třeboni, syn Jakuba Blažeje, obuvníka v Jindřichově Hradci a Anny roz. Chuchelové ze Smišovic. Úkladně zastřelen (více zde).
(†11.3.1901, Třeboň (kasárna). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Blumentritt

BLUMENTRITT, Friedericus Joannes Alphons – manželský syn profesora na vyšší reálce (Oberrealschule) in Leitmeritz – Vorstadt 581 Ferdinanda Blumentritta, manželského syna Ferdinanda Blumentritta, oficiála c.k. zemského finančního ředitelství v Praze (k.k. Finanz-Landes-Direktion in Prag) a jeho manželky Amálie roz. Schneider, dcery důchodního na Velehradě a Rosy, dcery obyvatele v Litoměřicích č. 530 Jana Müllera a jeho manželky Marie Anny roz. Ott, dcery c.k. celníka (Zolleinnehmer) v Zahájí u Tachova
(*3.6.1879, 11:30, Litoměřice – Vorstadt 581. URI:matriky.soalitomerice.cz)

Blüml

BLEMEL, Eleonora – dcera Václava Blemel, komedianta z Aupic (Úpice, okr. Trutnov)
(†16.2.1841, Vlachnovice 8. URI:digi.ceskearchivy.cz

BLÜMMEL, Antonín – manželský syn Ignáce Blümela, infanteristy od slavného c.k. pěšího pluku č. 54 – Froon, 8. kompanie hejtmana von Mataussek a Alžběty, dcery Antonína Seiffried z Weitry a jeho manželky Josefy
(*8.6.1818, Trhové Sviny 100. URI:digi.ceskearchivy.cz
nájemník, syn Ignáce Blümla, obyvatele zde č. 100 a jeho manželky roz. Pfeiffer z Vitoraze č. 7
(∞9.7.1851, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz s Marií Machovou)

BLÜMLOVÁ, Anna – dcera Jakuba Blümla, kramáře, sběrače hadrů z Březí, vltavotýnského okresu, syna Antona Blümla, kramáře z Trhových Svinů N. 60 a Anny Igerlsbringer? z Netolic a Kateřiny, dcery Jana Winklera, kramáře z Plačic u Králohradce a Johany Hajek z Ledenic
(*12.7.1852, Úsilné. URI:digi.ceskearchivy.cz

copulavit s Ignácem Hofingrem 15/1 10 ve Vitěsovci, dle listu oddavek

dcera Jakuba Blümla, kramáře v Březí a Kateřiny roz. Vinkler z Plánic
(∞12.8.1871, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz s Ignácem Habichem)

BLÜMEL, Eleonora – manželská dcera Jakuba Blümela, komedianta z Březí, kraj budějovický, okres týnský, syna Antonína Blümela, kramáře z Trhových Svínů a Anny rozené ?, učitelské dcery z Netolic a Kateřiny, dcery Jana Winklera, palíra z Vídně a Johany rozené Hájek z Ledenic
(*10.3.1862, Úsilné 2. URI:digi.ceskearchivy.cz

BLÜMEL, Rozalia – dítě Antonína Blümla, pilaře ze Svinů 306, rodilého z Jílovic a Marie roz. Fiala z Bavorova č. 18 (vagabundi)
(†8.1.1862, Libín 5. URI:digi.ceskearchivy.cz

Böhm

BEHEM, Hans – budějovický mlynář, syn † Matouše Behema a jeho manželky Evy
(∞1679, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BÖHM, Josef – učitel v Radouňce, vdovec po Marii Kellnerové, syn Josefa Böhma a Johany roz. Srnkové
(∞1896, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bossi

de Bossi, Antonín – Jeho Milost pán, vrchní direktor všech panství v Království českém Jeho knížecí Osvícenosti ze Schwarzenbergu, starý 60 let, všemi svátostmi zaopatřen skrze pana Františka Puchmajera, kaplana hlubockého a dne 6. při chrámu Páně svatých apoštolův Petra a Pavla hosínském církevně pohřben
(†4.5.1759, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Brod

BROD, František de Paula – manželský syn Josefa Broda, ledenického souseda, syna Matěje Broda, přísedícího při rychterním úřadu v Ledenicích č. 4 a jeho manželky Anny roz. Doležalové z Ledenic č. 22 a Rozálie, manželské dcery Mikoláše Fencla, souseda v Ledenicích č. 79 a jeho manželky Terezie roz. Skopcové z Ledenic č. 70
(*1829, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
František se oženil 16. října 1870 v Griffenu (Korutany) s Julianou, dcerou Lorenze Merdaus u Alžběty roz. Vogl, narozenou 13. února 1853 ve Völkermarktu v Korutanech.
(†1911, farnost Dobrá Voda.)
[dokumentace v projektu M†nulost]

BROD, Franz (1829-1911)

BROD, Franz (1829-1911). Projekt M†nulost

BROD, Alžběta, provdaná Seidel – dcera Františka Brod, domkáře v Griffenu, syna Josefa Brod a jeho manželky Rozálie roz. Fenzl a Juliany, dcery Lorenze Merdaus a jeho manželky Alžběty roz. Vogl z Völkermarktu v Korutanech
(*19. září 1872, Griffen (Kärnten))

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Brokatzky

BROKATZKY Friedrich Leonhard – poddůstojník Wehrmachtu v Budějovicích, Ritzendorfkasserne. Syn Hermanna Brokatzky ze Schopfheimu u Baden a jeho manželky Marie rodem Kempf. Narozen 16.7.1915 v Trevíru (Trier, Porýní–Falc)
(∞17.6.1941 s Rosou Marií Schäfer, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Broudré

BROUDRE, Viktor Jan Antonín – manželský syn Karle Broudre, obchodníka v Plzni, syna Emanuela Broudre, kupce v Praze č.d. 910-II a jeho † manželky Anny roz. Tittelovy z Prahy a Josefiny, dcery † Viléma Hanla, měšťana a obchodníka v Praze a jeho manželky Barbory roz. Schmidl z Vídně
(*18.6.1872, Plzeň. URI:portafontium.cz)

BROUDRÉ, Berta (Tomaschek) – narozena v Borovanech, manželka Viktora Broudréa, úředníka Škodových závodů v.v. v Plzni
žena Viktora Broudre, úředníka Škodových záv. v.v., rodem Tomášek. Narozená 8/3 1876 v Borovanech, okres Trhové Sviny
(†12.12.1932, Plzeň. URI:portafontium.cz, URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla arciděkanským úřadem v Plzni ku pohřbu zde propuštěna a s povolením okres. úřadu v Plzni ddto. 13/12 1932 č. 17-Br-614 sem převezena.

Bružek

BRUŽKOVÁ, Antonie – dcera učitele Jana Bružka a Marie Anny Lukešové
(*1803, Radětice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BRŮŽKOVÁ, Marie – narozena v Horních Slověnicích č. 30, okres Lišov, hejtmanství Budějovice, manželská dcera Matěje Brůžka, mlynáře v Horních Slověnicích č. 30 a manželky Anny rodem Michal z Břilic č. 18
(∞1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Budějický

BUDĚJICKÝ, Jan – mlynářský učeň ze Stráže nad Nežárkou, syn Antona Budějickýho, domkáře v Plavsku č. 6 a jeho manželky Roziny, dcery Šimona Schwetze
(∞27.11.1849, Blažejov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pachtýř mlýna, na výměnku v Bednárci č. 41, manžel Marie roz. Krisa z Malého Ratmírova č. 11
(†31.5.1895, Bednárec 41. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Buquoy

Erb hrabat de Buquoy

de LANGUEVALL, Ferdinandus Maria – hrabě de Buquoy
(†1685, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de BUQUOY et LONGUEVAL, Karel Josef – hrabě
(†1697, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de BUQUOY, Carolus Cajetanus – vysoce blahorozený pán, hrabě Svaté říše římské, manželský syn z domu pána Alberta, hraběte Buquoy, římského císařského komořího jeho Výsosti a rady dvorské komory a vysoce blahorozené paní Alžběty Polyxeny, hraběnky de Buquoy, rozené hraběnky Gabrianni
(∞6.7.1700 s Filipínou Alžbětou Barborou Pálffy, Wien I (Unsere Liebe Frau zu den Schotten). URI:matricula.info)
nejjasnější pán hrabě
(†6.9.1750, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čermák

CŽERMAKOVÁ, Anna – vdova po † Janovi Čermákovi, měšťanu přeštickému a spolu matka tehdejšího lokalisty slověnického
(†24. ledna 1829, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ČERMÁK, Karel – cikán a bačkorář bez stálého bydliště, narozen v Ousticích, okres Benešov
(†27.1.1929, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čermín

ČERMÍN, Karel – vedoucí fotoreprodukce zeměpisného ústavu Ministerstva vnitra v Praze XVIII Břevnově č. 1453, narozený v Týně n. Vlt. č. 304, okres soudní i polit. Týn n. Vlt., manželský syn Karla Čermína, mistra truhlářského v Týně n. Vlt. č. 304 a Anny rodem Panochové z Krakovčic, obou katolíků
(∞26.10.1941 s Marií Božovskou, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Červený

ČERVENÁ, Mariana – dcera † Šimona Červeného, pastýře
(∞1773, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ČERVENÝ, Tomáš – učitel v Suchdole, původem z Dráchova
(∞1922, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Charvát

CHARWATOVÁ, Anna – Vavřince Charváta, mlynáře obecního, starosti své 3/4 léta
(†9.5.1737, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHARWATOVÁ, Anna – mlynářka záblatská, starosti své 70 let. Zaopatřena svatou zpovědí, přijímáním velebné svátosti i posledním pomazáním
(†11.5.1737, Záblatí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHARWÁT, Jan – jízdní myslivec (Reitjäger) v Skočicích, panství Protivín, syn † Severina Charwáta, mlynáře z Jaroslavic č. 4 a Anny Čapkové z Křenovic č. 13
(∞2.2.1834 s Barborou Wolfovou, Libníč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Chuchel

CHUCHL, Wenzl – ponocný (Nachtwächter) z Olešnice č. 37, manžel Terezie rodem Wrázkové ze Svinů č. 129, země česká, okres svinenský, kraj budějovický
(†14.3.1860, Olešnice 37. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHUCHLOVÁ, Terezie – vdova po Václavu Chuchlovi, ponocném v Olešnici č. 44, rodem Vrázková ze Svinů č. 129
(†28.1.1886, Olešnice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHUCHEL, Tomáš – mlynář blíž Třepči č. 24, manželský syn Ondřeje Chuchel, rolníka z Třepče č. 34 a jeho manželky Kateřiny rodem Šnejda z Třebče č. 16
(∞5.8.1879 s Alžbětou Pitrovou, Mladošovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čížek

ČÍŽEK, Čestmír – četař, pilot. Zabil se následkem zřícení letadla (LVG C VI). Narozen v Horním Stupně u Plzně. Převoz svolila okresní politická správa v Milevsku 28/11 1919. Pohřben v Brandýse nad Labem
(† 25.11.1919, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Čutka

CŽUTKA, Casparus – poddaný budějovický. Spáchal sebevraždu v lese blízko Lhotky oběšením, podle sdělení vyšetřování hrdelního soudu
(†17.6.1781, Lhotka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Da beÿ der in Dorf Lhotka unheüte vorgenommenen Halßgerichtlichen Untersuchung sich gezeüget, daß der dasige Innman Caspar Czutka aus bloser Melancholeÿ und gemüths Verwirung sich in Waldt erhäncket habe, einfolgl: von Gerichts wegen anerkännet worden seÿe, daß dessen Körper auf einen geweÿseten orth Jedoch abseitig und ohne allen Kirchen gepräng zur Erde bestattet werden könne; daher habe hievon Euer Hochwürden und Gnaden die nöthige Anzeüge und Erkantnüß von Amts wegen ertheilen, zugleich aber ersuchen sollen, diesen todten Leichnam auf obige Arth ohne allen Cöremonien noch heüte abends begraben zu lassen, der mit vollkommenester hochachtung erhoere.

(SOkA České Budějovice, Farní archiv Trhové Sviny, karton I, inv.č. 82)

Daublebský ze Sternecku

Erb Daublebských ze Sternecku

DOUBLEBSKÝ ze STERNECKU, Vojtěch – revírník panství budějovického v Olešnici č. 1, manžel Marie roz. Pokorných z Rudolfova, Velkých Hor č. 21
(†1880, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DAUBLEBSKÝ-STERNECK, Bedřich Martin – manželský syn Eduarda Doublebského ze Sternecku, hostinského v Budějovicích, narozeného v Českém Vrbnu č. 18, manželského syna Jana Daublebskýho ze Sternecku, majitele usedlosti v Českém Vrbnu č. 18 a jeho manželky Barbory roz. Nedvědové v Lochovicích a Julie, manželské dcery Ludvíka Čáhy, mistra řeznického v Budějovicích a jeho manželky Kateřiny roz. Cába v Zahájí

Dle výnosu zemského úřadu v Praze ze dne 5. srpna 1939 č. 1737/odd. 9 r. 1939, schválil vrchnoporučenský okresní soud v Čes. Budějovicích usnesením ze dne 31.7.1939, číc. NcI599/39-3 adopci zde zapsaného dítěte Františkou Holanskou, majitelkou hospodářství v Čes. Budějovicích, Staroměstská ul. č. 19 a potvrdil smlouvu adopční ve smyslu zákona ze dne 28.III.1928 č. 56 Sb. z. a n. Následkem této adopce má adoptovaný v budoucnosti užívati příjmení Daublebský-Čáha.

(*1904, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
inženýr, manželský syn † Eduarda Daublebského-Sternecka, kupce v Českých Budějovicích a Julie roz. Čáhové
(∞1932, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Devaux

DEVAUX, Felicien – zemědělský pracovník, francouzský válečný zajatec od Arbeitskommanda C-1506/I ve Chvalšinách č. 17. Narozen 5.2.1914. Zemřel následkem zlomení vazu při úrazu během těžby dřeva.
(†14.12.1943, les u Beníkovic, Hořičky. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dirlam

DIRLAM, Wilhelm Herbert Wolfgang – voják z povolání, dělostřelec. Syn Wilhelma Dirlam a jeho manželky Ruth roz. Thomale, bydlištěm v Obornikách (Oborniki Śląskie, Obernigk). Narozen 28. dubna 1914 v Krotošíně (Krotoszyn, Krotoschin, Poznań, Posen)
(†30.4.1940, Sola, Stavanger (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Feldwebel Wilhelm Dirlam padl 30. dubna 1940 u Soly, Stavanger, Norsko. Pohřben na vojenském pohřebišti Trondheim, Havstein, řada 23, hrobové místo 29A.

Dittmann

DITTMANN, Ritter von Vendeville, Eduard Franz Alfred – podplukovník na odpočinku, syn Albrechta Dittmanna, posledně bydlištěm v Praze a jeho manželky Anny Josefiny Karoliny Dittmann roz. Castellain. Manžel Marie Dittmann roz. Putniarz, bydlištěm v Českých Budějovicích
(†17.8.1940, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dubský

DUBSKÁ, Kateřina – manželská dcera Josefa Dubského, kramáře z Březnice č. 55, syna kramáře Václava Dubského a jeho manželky Kateřiny a Marie, dcery komedianta Jiříka Rychtra a matky Anny rozené Worlickový
(*6.6.1822, Úsilné 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Kateřina – dcera Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Jan – syn Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1.10.1912 ve Lnářích s Annou Tylovou, f.ú. Lnáře. Matrika ulož. na matrice ve Lnářích)
potulný obchodník, toho času vojín c.k. pluku polních myslivců č. 6, příslušný do Předmíře
(†1916, Velký Vír. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Marie – dcera Prokopa Dubského, loutkáře z Kaňku u Kutné Hory a Barbory roz. Kočka
(†1888, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Otto – majitel mlýna ve Františkově, syn Viléma Dubského a Julie roz. Dubské
(∞1920, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Aloisie – učitelka, příslušná do Pamětic, okres Písek, dcera Josefa Dubského, vrchního oficiála státní dráhy v Českých Velenicích a Marie roz. Zikmundové
(∞1928, soudní okres Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Anna – dcera Marie Dubské, trhovkyně ve Volyni – kolonie 4. Narozená 9/9 1933 ve Volyni.
(†18.4.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Josef – svobodný světem jdoucí loutkoherec t.č. v Č. Budějovicích u nádraží. Narozený 4/4 1881 v Chotěboři, okres Chotěboř
(†18.11.1938, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dunda

DUNDA, Gabriela Carmina – manželská dcera Václava Dundy (24/10 1875), zahradníka, naroz. v Sadové č. 1, hejt. král.-hradec., syn Františka Dundy, poklasného v Petrovicích č. – a jeho manželky Kateřiny rod. Jahelka ve Ulžanech (Lužany) č. – a Marie Gall (16/5 1879), naroz. v Nechanicích č. 50, dc. Jana Galla, rolníka z téhož č. a jeho manželky Anny rod. Vaníček. Copulati 8/4 1907.
(*9.5.1909, Jelmo 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†8.8.1909. [snímek není digitální])

Dvořák

DVOŘÁK, Viktorie – vdova po † Václavovi Dvořákovi, mlynáři z Modlíkova č. 6
(†1892, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DVOŘÁK, Matěj – ponocný v Olešnici č. 48, manžel Kateřiny rodem Tomášek z Jílovic č. 38, okres a hejtmanství Třeboň
(†2.11.1901, Olešnice 48. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DVOŘÁKOVÁ, Kateřina – vdova po Matěji Dvořákovi, ponocném v Olešnici č. 48, rodem Tomášková z Jílovic č. 38
(†12.1.1907, Olešnice 61. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dytrt

DYTRT, Jan – manželský syn Františka Dytrta, podruha v Římově 42, příslušného k dolnořímovské obci, syna † Františka Dytrta, též podruha v Dolním Římově a jeho manželky Doroty rodem Indrovy z Dolního Římova 3 a Marie Terezie, dcery † Jana Karfiola, kramáře z Vranovic 35 a jeho manželky Eleonory rodem Melicharovy též z Vranovic
(*4.12.1856, Dolní Římov 42. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Eliáš

ELIÁŠOVÁ, Anna – svobodná úřednice jihoč. fíkovky, bytem ve Čtyřech Dvorech 199. Narozená 8.V.1914 v Čejkovicích, okres Hluboká n. V.
(†13.8.1933, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Rodinná tragedie ve Čtyřech Dvorech. Těžce postřelil svou dceru a sám spáchal sebevraždu. Včera asi o půl 8. hodině ranní postřelil ve Čtyřech Dvorech z dosud neznámé příčiny svou 19letou dceru Annu železničář Eliáš. Kule zasáhla pravý spánek a způsobila těžké zranění. Eliáš po činu obrátil zbraň proti sobě a dobře mířenou ranou zbavil se odpovědnosti před soudem. Povolaná záchranná stanice českobudějovická přivezla těžce zraněnou do nemocnice, kdežto Eliáš byl na místě mrtev. Jak se dovídáme, Anna Eliášová svým zraněním podlehla. Příčina vraždy a sebevraždy se vyšetřuje. Tato tragedie vyvolala ve Čt. Dvorech neobyčejný rozruch.
Zdroj: Republikán, roč. 14/1932, č. 61 (14.8.1933), s. 1

Pokus vraždy a sebevražda. V neděli dne 13. srpna 1933 o 8. hodině ranní byli občané Čtyř Dvorů, bydlící v Soukupově ulici, vyrušeni ranami z revolveru. Karel Eliáš, 41 rok starý železniční zřízenec, bydlící v Soukupově ulici č. 199, střelil ze žárlivosti po své dceři Anně, 20leté úřednici u fy. „Merkur“ v Č. Budějovicích, které nechtěl dáti svolení ku koupání. V okamžiku, když těžce raněná dcera klesla k zemi, namířil Eliáš smrtící zbraň proti sobě, když předtím ohrožoval ženu a dvě nedospělé děti, které se musely ukrýti k sousedům. Přivolané četnické pohotovosti naskytl se hrozný obraz. Na zemi ležel Eliáš s prostřelenou lebkou, držící v ruce bubínkový revolver ráže 6.35 mm. Opodál v kaluži krve těžce raněná dcera. Přivolaný lékař dr. Bureš ze Čtyř Dvorů konstatoval u Eliáše smrt a u dcery těžké zranění lebky. Anna Eliášová byla v beznadějném stavu dopravena záchranným sborem do všeob. nemocnice. Motiv činu není dostatečně objasněn, jelikož nemohla býti těžce zraněná vyslechnuta.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 27/1932-1933, č. 259 (14.8.1933), s. 1

Otec zastřelil dceru a sebe. Vzrušující rodinná tragedie odehrála se v neděli dne 13. t. m. kol 8. hodiny ranní ve Čtyřech Dvorech. Železniční zřízenec Karel Eliáš, muž 41letý, trpící často těžkomyslností a podrážděností, následkem úrazu na hlavě, jímž byl před delší dobou stižen při posunování vagonů, byl velmi žárliv na svou 19letou hezkou dceru Annu, soukromou úřednici, zaměstnanou v jedné českobudějovické továrně. Zakazoval jí známosti s mladými muži a nedovolil jí ani, aby se šla na plovárnu vykoupati. A tu dne 13. t. m. se stalo, že Anna ráno se ustrojila a řekla rodičům, že se půjde se svou přítelkyní koupati. Eliáš řekl, že to nedovolí, a když Anna dala se do pláče a trvala na svém, rozčílil se tak, že z kapsy kalhot vytáhl revolver a střelil po ní. Dívka, smrtelně zraněná na hlavě, klesla k zemi a Eliáš pak v rozrušení ohrožoval i svou ženu a druhé dvě děti, však tyto včas utekly, načež Karel Eliáš vypálil další ránu z revolveru sobě do spánku a byl ihned mrtev. Anna Eliášová dopravena byla rychle do nemocnice, ale do večera tam zemřela. Že se Eliáš na svůj děsný čin předem připravoval, tomu jistě nasvědčuje okolnost, že ač byl doma a jen polooblečen, měl při sobě ostře nabitý revolver. Rozumí se, že případ vyvolal v celé obcci i v Č. Budějovicích veliké vzrušení. – Zajímavé jest, že pozůstalá manželka uspořádala oběma mrtvým dne 16. t. m. slavný pohřeb s hudbou a družičkami z bytu ve Čtyřech Dvorech. A tu se opět ukázala zvědavost našeho lidu: v uicích, kudy se průvod ubíral, byly husté špalíry diváků a na hřbitově byl takový nával, že policie musila učiniti mimořádná opatření k udržení pořádku.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 39/1933, č. 65 (19.8.1933), s. 3

Eliášek

ELIÁŠEK, Josef Martin – manželský syn Josefa Eliáška, technického úředníka státní dráhy v Budějovicích, manželského syna Josefa Eliáška, strojníka v Protivíně 193 a jeho manželky Anny rodem Třešničkové z Protivína a Marie, dcery Jana Kestřánka, cukráře v Plzni 78 a jeho manželky Cecílie rodem Hrůzové z Plzně
(*27.3.1899, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞27.10.1945, Praha IV., Strahovský klášter s Otýlií Němcovou. (snímek není digitální))

Praha XII, Smetanova 17. Politický vězeň, od 16.6.1940 vězněn Gestapem v Malé pevnosti v Terezíně. Totálně nasazený, navrácen koncem května 1945 transportem z Moosburgu u Freisingu.

Pohřben na Olšanech (rozptyl).

Eremiáš

REMIÁŠ, František z Pauly – manželský syn Josefa Remiáše, domkáře z Chlumce, syna Josefa Remiáše, sedláka z Chlumce č. 1 a jeho manželky Evy roz. Ambrožové z Purkarce č. 7 a Anny, dcery Tomáše Srnce, domkáře z Purkarce č. 5 a jeho manželky Marie roz. Mikotové též z Purkarce č. 5
(*2.4.1856, Chlumec 1. URI:digi.ceskearchivy.cz)

EREMIÁŠ, Jan z Mathy – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hamru č. 22, manželského syna Jana Eremiáše, domkáře v Chlumci č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černého, dělníka v Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechočové z Nové Vsi č. 5
(*7.2.1897, Hamr 22. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.8.1934, Benešov)

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Řada velkých krádeží. 4. května vloupal se zloděj do bytu prof. Rauschenbergera na Vinohradech. Odcizil služebným prádlo a šatstvo v ceně 7900 K. V noci 1. června odcizeno v témže bytě stolní prádlo, stříbro a doutníky v ceně 45.000 K. – Do Feiglovy továrny ve Vršovicích čp. 466 vloupal se po dvakráte v noci 11. června a 17. července. Zde odcizil různé hotové prádlo v ceně 23.000 K. – V noci na 17. června ukradeno bylo z uzamčené spíže dru. Inocenci Kučerovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 9, různých potravin za 650 K. – V noci na 14. července bylo odcizeno dru. Kolbenovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 1, prádlo a šatstvo v ceně 21.000 K. – V noci na 22. července továrníku Evženu Kubinskému na Vinohradech, Žižkova ul. č. 19, šatstvo a skvosty za 16.000 K. Pachatel byl sice dvakráte stíhán po činu, ale ve tmě podařilo se mu zmizeti. – Asi před měsícem vloupal se neznámý pachatel do bytu ministr. rady Kučery na Vinohradech, Hradešínská č. 3, kde odcizil, byv vyrušen, pouze stříbrnou tašku na cigarety v ceně 1200 K. Pátráním bylo zjištěno, že krádeže tyto prováděl Jan Eremiáš, 23letý svobodný zedník ze Žižkova, bytem Hluboká čp. 272. Věci odnášel ke své bytné Julii Poláčkové ze Žižkova, Riegrova ul. č. 51, která byla zatčena pro přechovávání známého zloděje Františka Habětína. Od ní pak odnášel věci po částech a rozprodával je. Část jich odvezl domů do Hluboké, značnou část košil, ukradených fě. Feiglově ve Vršovicích, prodal Marii Augustové, 64leté dělnici ze Žižkova, Rokycanova ul. č. 12, která je zašantročila. Eremiáš a Augustová dodáni byli do vazby zem. trest. soudu, kde dlí již bytná Eremiáše Julie Poláčková pro spoluúčast na krádežích zloděje Františka Habětína.
Zdroj: Národní listy, roč. 60/1920, č. 221 (12.8.1920), s. 3

Ze soudní síně.
Cestující zloděj.
(Před porotou. – Zločin krádeže a zločin proti vrchnosti dle uherského zákona.)
Vleze-li někdo do domu po hromosvodu a prohlédne-li celý byt s takovou tichostí, že se nevzbudí živá duše, pak vědí detektivové i bez otisku prstů, že to jiný nebyl, nežli 24letý zedník Jan Eremiáš z Vršovic. Nikdo jiný nedovede se v noci pohybovati v cizím domě s takovou jistotou, jako by se tam narodil; nikdo jiný neprotáhne se tak mrštně bez nejmenšího šramotu sebe menším okénkem, a nikdo jiný nevleze s takovou chladnokrevností i mezi spící a neukradne jim i to, co mají za hlavami! To dovede jedině Jan Eremiáš z Vršovic, který už má za sebou slavnou zlodějskou minulost. V r. 1920 začal svoji činnost ve Vršovicích a na Král. Vinohradech, kde mimo jiné vykradl vždycky na stejný způsob byty prof. dr. Rauchbergera, min. rady Emila Kučery, dra Emila Kolbena a továrníka Eugena Kubinského. Po dlouhém stíhání byl chycen a dodán k trestnímu soudu, odkudž byl ku podivu všech dobrých lidí i zlodějů propuštěn na slib na svobodu. Ale Eremiáš nelenil. Dal se na okružní cestu po Čechách a po řadě navštívil Kralupy, Ústí nad Labem, Teplice, Chomutov, Cheb, Liberec, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, kde čile lezl po hromosvodech do bytů a kradl všecko, co mu přišlo do ruky. Hotové peníze, skvosty, šatstvo, prádlo, doutníky, pečené husy, bábovky i jablka. Spočítá-li se to všecko od první krádeže na Vinohradech do poslední v Mariánských Lázních, nakradl celkem věcí v ceně přes 200.000 kor. V Mariánských Lázních ho opustilo štěstí, které mu přálo skoro celý rok. V noci na nádraží chtěl na něm četník průkazní listiny, a když jich Eremiáš neměl, odvedl ho k okresnímu soudu. Tam v něm čuli nebezpečného ptáka a poslali ho ke krajskému soudu do Chebu. Ale tam vydržel Eremiáš jen několik dní. Dne 4. září přelezl s pomocí jiného trestance zeď u vězeňského dvora a zmizel. Za čtyři dny ho chytili v Liberci, ale náhodou ho dostali do rukou dva nemocní strážníci. Eremiáš jim utekl dřív, nežli ho přivedli na komisařství. Kam utekl, nikdo nevěděl, a všecko pátrání po něm zůstávalo na čas bez výsledku.
Letos dne 4. ledna večer seděl bývalý ministr Fedor Houdek v ložnici svého bytu v Bratislavě a rozřezával si perořízkem knihu. Pak na maličkou chvilečku vyšel a když se vrátil, byl perořízek pryč! Kroutě hlavou, jaký to duch si s ním dovoluje takové žerty, hledal býv. ministr ztracený nožík na stole i na zemi, a když ho nenašel, šel si lehnout v přesvědčení, že perořízek někam založil. Když se pak ráno probudil, seznal jasně, že si s ním nezahrál duch, ale zloděj. Sebral mu s nočního stolku přímo u hlavy peněženku s 12.000 k a malý browuing, jeho sluhovi vzal z notesu 90 k. Začalo pátrání po pachateli a tu se našlo: hromosvod – otevřené okno! Aha! Jaroslav Eremiáš je tady! Ale v Bratislavi už nebyl. Zajel si do Trenčanských Teplic, kde u holiče vzbudil pozornost místního strážníka, který zase na něho upozornil četnického strážmistra Šrámka. Tento chtěl na Eremiášovi výkazy, ale zloděj mu klidně vysvětloval, že pracuje jako elektromechanik již tři dny v jedné ville u lesa a že má všecky své dokumenty tam. Chce-li, aby s ním šel, že mu je ukáže. Ale jen aby šel od něho ve větší vzdálenosti, protože je poctivý člověk a byl by nerad, aby si lidé myslili, že něco snad provedl. Proč ta prosba, viděl strážmistr za nedlouho. Neboť najednou skočil Eremiáš s půl třetího metru vysoké hráze do potoka a hnal se na druhý břeh. Strážmistr za ním a chytil ho za zimník, ale Eremiáš se rychle vysvlékl a vytáhnuv dlouhé dláto, začal se s ním oháněti a utíkati na druhou stranu. Strážmistr musice vyrazil dláto pažbou z ruky, ale Eremiáš dostal náskok a dosáhnuv břehu, začal utíkati k lesu. Strážmistr volal, aby se zastavil, a když Eremiáš neuposlechl, vypálil po něm ránu a střelil ho do pravé strany hrudníku. Těžce zraněný zloděj, u něhož byl nalezen i perořízek i peníze býv. ministra Houdka, byl dopraven do nemocnice, kde se za 4 neděle tak vzpamatoval, že se pokusil zase o útěk. Ale ten se mu nezdařil a tak byl po úplném uzdravení dopraven do Prahy, kde se včera zodpovídal před porotou. K některým krádežím, ze kterých byl usvědčen, se kajícně doznal, ostatní všecky zapřel, a o skvostech, které u něho byly nalezeny, ale jejichž majitelé nebyli zjištěni, jednoduše tvrdil, že je koupil. Porotci uznali, že jest vinnen a senát ho odsoudil do těžkého žaláře na 3 roky. Pomáhalo mu to, že je až dosud zachovalý a že se přiznal. Soudu předsedal vrch. rada Koželoužek, žalobu hájil státní zástupce dr. Prokeš, žalovaného dr. Quis.
Zdroj: Národní politika, roč. 39/1921, č. 268 (30.9.1921, ranní vydání pro Prahu), str. 10

Nebezpečný lupič dopaden. Detektivové bezpečnostního oddělení zjistili dne 2. t. m. po 1/2 6. hod. več., že známý a nebezpečný lupič Jan Eremiáš, r. 1897 v Hluboké naroz., do Čes. Budějovic příslušný, mnohými policejními úřady a četnickými stanicemi hledaný, odejel téhož dne odpoledne v 5.15 hod. budějovickým rychlovlakem z Wilsonova nádraží směrem na Benešov. Bezpečnostní oddělení ihned telefonicky vyrozumělo četnictvo v Benešově a udalo přesný jeho popis. Četnictvu podařilo se v Benešově Eremiáše dopadnouti ve vlaku. Eremiáš je nebezpečný zloděj, který vykrádá v noci byty, z nichž odnáší hlavně skvosty a peníze. V mnohých případech vnikl odvážným způsobem otevřenými okny i do bytů v I. patře. Četnictvem byl dodán k soudu.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, ranní vydání pro Prahu), s. 6

Lupič – „akrobat“ Eremiáš zpět za mřížemi.
Není hned tak hbitého, odvážného a drzého lupiče jako je J. Eremiáš, rozený r. 1897. Po okapech i střechách leze jako veverka a odtud podniká výpravy do bytů, ovšem za nočního šera. Vleze obyčejně oknem do ložnice, klidně vrhne ostré světlo ze svítilničky snícímu do očí a sebere pak klidně vše, co si lidé před spánkem uložili na noční stolky: peníze, hodinky, prsteny a j. Šaty nebo prádlem opovrhuje.
Eremiáš, povoláním zedník, tímto odvážným způsobem řádil snad po celé republice. Někde se po činu klidně najedl, uvařil čaj, ba na dvou místech v Praze nejdříve byt vykradl a potom znepokojoval služebné. Loni po namáhavé honbě a obklíčení policií v Karlových Varech byl konečně lapen a odsouzen. Sotva se na svobodě trochu ohřál, už docházejí souhlasné zprávy o jeho činnosti. Proto pražská policie, jak jsme již v ranním vydání našeho listu oznámili, po něm neobyčejně pátrala a zjistila v těchto dnech, že jede v posledním voze rychlíku směrem k Benešovu. Četnictvo pak na základě přesného popisu tohoto mnohokráte trestaného lupiče zatklo. –en.–
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, odpolední vydání), s. 5

Jak byl zatčen pověstný lupič Eremiáš. Pověstný lupič Jan Eremiáš, byl jak známo zatčen 2. srpna benešovským četnictvem v rychlovlaku, jedoucím k Táboru a to na telefonický poukaz pražského policejního ředitelství. Eremiáš, jenž před krátkým časem opustil trestnici, jest znovu již hledán několika desítkami četnických stanic. Jak byl Eremiáš činným, toho jest nejlepším důkazem kapesní prohlídka, u něho po zatčení provedená, která „vynesla“ 5 661 Kč 55 hal., dvoje zlaté hodinky, řadu zlatých prstenů, množství toiletních předmětů a prádla, nehledě ke dvěma brožovaným knihám. Střelné zbraně lupič neměl, pouze dva kapesní nože. Zajímavo je, že k jeho zatčení stačila jeho fotografie v policejním věstníku, podle níž ho poznali vrchní strážmistr Cheramza a strážmistři Stehlík, Krátký, Jiroušek a Uhrin. Při předběžném výslechu přiznal se Eremiáš i ke krádežím v Rakousku, podrobnosti však odepřel sděliti.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, č. 214 (5.8.1927, odpolední vydání), str. 3-4

Nevítaná noční návštěva – lupič v ložnici u hlav. postele.
V noci na neděli kolem půlnoci byla pí. Housková, choť vrchního fin. rady v Masarykových sadech probuzena světlem, svítícím jí do očí. Ku svému zděšení spatřila u svého lože státi neznámého muže s elektrickou svítilničkou. Muž, jak zpozoroval, že ho paní uviděla, ustupoval ke dveřím, vedoucím do prvního pokoje. Duchapřítomná paní vzbudila ihned svého manžela, který koupelnou a kuchyní vběhl do předsíně, odkudž pak na dvůr, kde vzbudil sousedy, kteří uvědomili policii. Do domu p. vrch. fin. rady ihned přišli městští strážníci pp. Pangrác a Petrák, kteří okamžitě prohledali celý dům, ale nočního návštěvníka nenašli. Lupič do bytu vnikl tím způsobem, že přelezl přes zeď sousední vily a oknem záchodu vnikl do vily p. Houskovy. V ložnici odcizil z kapsy kabátu p. vrch. fin. rady na věšáku jsoucího tašku s 2.430 Kč, a stříbrné hodinky se zlatým řetízkem. V kuchyni vzal služce 10 Kč v drobných načež zmizel, jakoby se do země propadl. Písecká policie v čele se svým komisařem ihned učinila rozsáhlé opatření k dopadení lupiče a také se stráž. Novákovi tohoto podařilo zatknouti časně ráno na nádraží putimském, kde ničema i s lupem hodlal odjeti do Plzně. V lupiči zjištěn byl starý známý, lupič-fasádník Jan Eremiáš, 31letý, zednický pomocník z Hluboké. Ukradené věci i peníze všechny u něho byly nalezeny. Eremiáš byl již vícekráte trestán a patří mezi nebezpečné bytové lupiče. V Karlových Varech provedl lup 100.000 Kč, v Prachaticích při loupeži znásilnil služku a pak i s lupem unikl. V r. 1925 byl hledán pro různé delikty proti bezpečnosti majetku i těla 18 soudy. V Karlových Varech byl v r. 1925 postřelen při přestřelce policií. V r. 1923 byla mu prostřelena při útěku četníkem prsa. Po odpykání těžkého žaláře léčil se Eremiáš, který trpí tuberkulosou v nemocnici v Čes. Budějovicích, odkudž byl 12. t. m. propuštěn a ihned zajel si do Písku, kde setkal se při prvním podniku s nezdarem. Eremiáš v Písku již před časem provedl četná vloupání do vil v Rašínově a p. tov. Birndtovi odcizil zlaté hodinky. Nebezpečný ptáček dodán byl do vazby krajského soudu v Písku. Písecké policii patří plné uznání za její pohotovost a brzké vypátrání zločince.
Zdroj: Písecké listy, roč. 32/1928, č. 42 (18.10.1928), str. 7

Písecko.
Lupič Eremiáš zatčen v Písku. Dne 15. října v odpoledních hodinách zatkla policie mezinárodního lupiče Jana Eremiáše, pocházejícího z Hluboké n. Vlt., který v nočních hodinách vyloupil byt vrch. finanč. rady Housky a prchl s lupem směrem k obci Putimi. Vyrozuměná policie stihala lupiče po ulicích města a když se mu podařilo prchnouti, rozjela se drahou na všechny směry. Eremiáš byl dopaden v Putimi a jeho lup nalezen zakopaný nedaleko železničního náspu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 23/1928-1929, č. 7 (22.10.1928), str. 7

Tajemné krádeže ve vilách pražského okolí. Odvážný a obratný zloděj vniká bos do ložnic a okrádá spící o klenoty, jež třídí s vybraným vkusem.
V noci na 30. srpna vnikl neznámý pachatel do vily jednoho bankovního ředitele oknem a v ložnici, aniž probudil spící, odcizil z odloženého kabátu majitele vily náprsní tašku s různými dokumenty a 6000 Kč.
V téže noci dostal se týž zloděj pomocí žebříku ještě do druhé rostocké vily, tam však byl náhodou vyplašen a prchl. Druhého dne nalezena byla odcizená tobolka se všemi doklady na nápadném místě u dráhy, peníze však byly samozřejmě pryč.
V noci na středu přeložil podle stop nohou týž zlodějský virtuos svoji činnost do Zbraslavi, kde především vnikl do vily přednosty okr. soudu v. r. Frant. Milka, prošel kuchyní, kde spala služebná, až do ložnice, kde spali manželé. Z nočního stolku sebral zde dvouplášťové zlaté hodinky se řetízkem a odešel opětně stejně duchovitě jako přišel, zanechav jen pod oknem, kudy do bytu přišel, otisk bosé nohy.
Téže noci zašel na druhou stranu Zbraslavě a odciziv 6 m dlouhý žebřík, podíval se podle stop do otevřeného okna ložnice majitelky vily Gertrudy Pollertové. Poznav, že těsně před oknem stojí dvě židle v takové poloze, že by je musel odsunovat a vydal se nebezpečí hluku, sestoupil opět a vnikl za rohem domu opět oknem do pokoje, kde spal nejstarší syn majitelky vily, jemuž odcizil z kapsy kabátu tobolku s větší částkou peněz. Potom opatrně otevřel si dvéře na chodbu a odtud vnikl do ložnice majitelky vily a tam odcizil jedny dámské náramkové zlaté hodinky, briliantový prsten v ceně 5000 Kč a několik jiných cenných klenotů, ponechav věci levnější zcela bez povšimnutí.
Z celého způsobu provedení těhto krádeží jest patrno, že zloděj je neobyčejně odvážný a silný muž, který vládne velkým orientačním smyslem a dovede si počínati s kočkovitou obratností.
Četničtí odborníci, povoláni jsouce na místo a shlédnuvše jeho práci, řekli jedním dechem: „To je Eremiáš!“
Josef Eremiáš jest totiž jméno zlodějského virtuosa, jehož práci jsou tyto nynější krádeže velmi podobny. Josef Eremiáš byl však v loni v říjnu zatčen poblíže Písku a není pravděpodobno, že by byl již hotov s trestem za předchozí zlodějské kousky, což se právě zjišťuje. Sedí-li však Josef Eremiáš pak nalezl důstojného následovníka, jemuž jest jen přáti, aby Eremiáše opět on v sezení co nejrychleji následoval. -f-
Zdroj: Národní politika, roč. 1929, č. 225 (13.9.1929), s. 4

Po stopách tajemného lupiče-akrobata. Onehdejší vyloupení pěti vil v Berouně a hned na to pěti vil v Senohrabech, o nichž jsme tu podávali obšírné zprávy, dostalo se na řadu několik bytů bohatých lázeňských hostí v Mariánských Lázních. I tato vloupání provedl lupič-akrobat, po němž dnes ještě není ani stopy, tak že se vynořila vzpomínka na odvážného lupiče-gentlemana Jana Eremiáše, který vynikal své doby přímo neobyčejným talentem akrobatickým. Nové případy krádeže jsou zatím oznámeny tyto: Do bytu českého lázeňského hosta z Prahy v prvním patře vily Wahnfried na Karlovarské třídě vnikl v noci zloděj balkonem a ukradl spícímu hostu z náprsní kapsy z tašky 7000 Kč v tisícových bankovkách a briliantový pánský prsten s jedním kamenem o váze 1 1/2 karátu v ceně 8000 Kč. Po činu opět nepozorovaně balkonem zmizel žebříkem, který uložil na vedlejší zahradě. Jinému lázeňskému hosti v blízké vile taktéž v Karlovarské tř. bylo téže noci ukradeno 8500 Kč v anglických bankovkách. Zmíněný Eremiáš je v důvodném podezření také i proto, že právě v těchto místech provedl před několika lety několik podobných krádeží. Policie v Mar. Lázních učinila nejrozsáhlejší pátrací opatření.
Zdroj: Národní politika, roč. 1931, č. 225 (18.8.1931), str. 3

Zajímavé zatčení. Včera ráno přišel na bezpečnostní úřad v Českých Budějovicích 34letý Jan Eremiáš, velmi známý a velmi obdivovaný fasádový lezec a zloděj-akrobat, o němž se právě v těchto dnech rozepsal tisk pro virtuosní vykradení vil v Berouně, v Senohrabech a v Mar. Lázních, které po sobě následovalo vždy v noci. Eremiáš přišel na policejní ředitelství s novinami v ruce a jak bylo vidět, velmi rozhořčen. Chřestil stránkami novin a rozčileně ukazoval na několik lokálek, vyvolaných vzpomínkou kriminální policie a četnictva na jeho dovedné kousky (před dvěma lety ve vile Wahnfried v Mar. Lázních) a počal se zapřísahat, že mu ani vesnu nemohlo napadnouti, vykrást za noci vily v Berouně nebo v Senohrabech či kde ještě jinde, neboť prý byl právě v těch dnech nikoli v Čechách, nýbrž na Slovensku. A chtěl dokazovati jakési bratislavské alibi. Pátrací oddělení českobudějovické zná však Jana Eremiáše velmi dobře (je krajan z Hluboké u Čes. Budějovic) a zná i jeho fortele. Mimo to byl zrovna hledán pro jakousi svědeckou maličkost jinou, takže rozčilená scéna s novinami padla českobudějovické policii zrovna do klína a byla vítána. Jan Eremiáš byl zatčen a posazen zatím do vazby, kde s ním bude o věci jednáno, zatím co se ihned začalo pátrat, zda uváděné bratislavské alibi má nějaký podklad. Je zajímavo, že onehdejší vykradení vily „Wahnfried“ v Mar. Lázních stalo se v témže pokoji, co před dvěma léty. Jan Eremiáš, když mu to bylo včera připomenuto, připustil, že by snad mohl míti – „dvojníka“.
Zdroj: Národní politika, roč. 49/1931, čís. 228 (21.8.1931, odpolední vydání), s. 3

EREMIÁŠ, Josef – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hluboké-Hamru č. 17, manželského syna Ignáce Eremiáše, domkáře z Chlumce č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černýho, dělníka z Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechoč z Nové Vsi č. 5
(*5.12.1888, Hamr 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kovář, nar. v Hluboké č. 197, manž. syn Františka Eremiáše, dělníka v Hluboké č. 275 a Marie, rodem Černý z Nové Vsi č. 5
(∞26.4.1913, České Budějovice (Kněžské Dvory). URI:digi.ceskearchivy.cz)

(1921) pilař v tužkárně Národního podniku v Českých Budějovicích

Cirkulárka mu uřízla ruku. Dne 16. dubna došlo v továrně „Národní podnik“ v Č. Budějovicích k vážnému zranění 57letého dělníka Josefa Eremiáše z Kněžských Dvorů u Č. Budějovic. Po sedmé hodině ranní byl zaměstnán obsluhou cirkulárky. Na podlaze, posypané pilinami, mu oklouzla náhle noha a Eremiáš padaje přišel levou rukou až na cirkulárku, jež mu ji odřízla za zápěstím. Přivolaná záchranná stanice dopravila ho ihned do všeobecné nemocnice. Část odříznuté ruky byla převezena na městský hřbitov.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, čís. 31 (20.4.1935), s. 2

EREMIÁŠOVÁ, Růžena – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*24.12.1913, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

EREMIÁŠOVÁ, Anna – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*7.2.1914, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

Farka

FARKA, Johann Nepomuk – manželský syn Františka Farky, domkář a kramář v Boršově č. 25, manželského syna Tomáše Farky, chalupníka z Heřmaně č. 15 a jeho manželky Marie roz. Kubíček z Nedabyle č. 16 a Anny, manželské dcery Josefa Komendy, chalupníka v Boršově č. 19 a jeho manželky Johany roz. Walenta z Křemže č. 16
(*5.5.1884, Boršov nad Vltavou 25. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†12.2.1944, Praha)

vysvěcen na kněze 17.7.1910

Fencl

FENCL, František – sprostý voják od c.k. 25. pěšího pluku de Wocher, 5. setniny, syn Jakuba Fencla, chalupníka v Libníči č. 25 a Magdaleny Novotné, selské dcery z Libníče č. 3
(†11.7.1853, Úsilné 28. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FENCL, Bohuslav – manželský syn Václava Fencla, rolníka v Libniči č. 11, syna Jakuba Fencla, rolníka z téhož čísla a jeho manželky Anny rodem Růtovy z Velechvína a Marie, dcery Martina Řepy, chalupníka ve Vyhlídkách č. 19 a jeho manželky Anny rodem z Jivna č. 3
(*25.9.1896, Libníč 11. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†23.9.1915, ruské zajetí (databáze))
studoval Jirsíkovo gymnázium do VII. tř. (1914/15). Voják 91. pěšího pluku, nezvěstný za velké války v Rusku

Fíla

FÍLOVÁ, Stanislava – manželská dcera Karla Fíly, zahradníka na ville Ferdinanda Zátky v Libniči Jelmě, syna Jana Fíly, cihláře z Bechyně č. I-3 a jeho manželky Alžběty rodem Parkosový ze Dražic a Terezie, dcery Vavřince Bukalíka, rolníka na výminku v Dubném č. 24 a jeho manželky Anny rodem Našincovy ze Štětic č. 21
(*3.5.1896, Jelmo 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Filípek

FILÍPEK, František – manželský syn Františka Filípka, dělníka v Třeboni 16, syna Františka Filípka, nádeníka na předměstí 16 a jeho manželky Rozálie rodem Matoušek z Břilic a Anny, manželské dcery Jakuba Pumpra, krejčího v Dunajovicích 54 a jeho manželky Františky rodem Blažek v Zálezlích
(*4.12.1895, Třeboň 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)

vojín 75. pěšího pluku, zajat 2. července 1917 u Hodova. Přiřazen u Darnice k 1. střeleckému pluku ruských legií. Demobilizován k 2. únoru 1920, naposledy v hodnosti svobodníka.

FILÍPEK, Josef – nemanželský syn Marie Filípkové, manželské dcery Jana Filípka, nádeníka na předměstí 85 a jeho manželky Anny rodem Seyk ze Bzí
(*9.3.1897, Třeboň 85. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†4.10.1918, Trojck. (databáze))

padl v boji, pochován v Samaře 4/10 1918 dle evidenč. úřadu čs. vojsk

vojín 75. pěšího pluku, zajat 1. července 1917 u Zborova, k legiím přidělen 7. července 1917 u Darnice. Padl v boji u Trojcku, 4. října 1918

Fischer

FISCHER, Josef – děkan třeboňský, biskupský notář, konsistoriální rada, biskupský vikář, vrchní školdozorce a majitel zlatého záslužného kříže s korunou, rodilý z Nové Kdyně.
(†1867, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

Flachs

FLACHS, Katharina – manželská dcera putujícího kramáře Jana Flachse a jeho manželky Kateřiny, dcery Josefa Hrubského z Blatné. Kmotři Michal Brůžek, sedlák a Kateřina, manželka jeho. Křtěna v lomnickém farním kostele.
(*20.6.1819, Lužnice 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – manželský syn Jana Flachse, komedianta z Vlašimi a jeho manželky Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky Anny Tolarovy ze Záluží
(*7.3.1837, Skuhrov. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
herec s loutkama z Vlásenice č. 10, vlastní syn † Jana Flachsa, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a matky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic
(∞4.11.1862, Veselíčko s Eleonorou HubenouURI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Maria – manželská dcera Jana Flachse, světemjdoucího komedianta z Vlásenice, syna Jana Flachse, komedianta z Vlásenice a jeho manželky † Kateřiny roz. Dubský, komedianta z Kaňku a Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky † Anny roz. Toral, šafáře ze Spáleného Poříčí
(*11.1.1850, Velká 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – (matka) dle vlastního udání Josefa Plaktová z Vlásenice č. 1, okresu Tábor, recte Flachsová z Červené Lhoty
(*1857, Jesenice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
kočující herec, nar. v Jesenici, příslušný do Vlásenice, vdovec
(∞1920, Tábor (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Jan – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10, manželského syna † Jana Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a jeho manželky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce s loutkama z Budislavi č. 35 a jeho manželky Marie roz. Dubské z Mirovic
(*17.2.1863, Stehlovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – manželský syn Václava Flachse, herce neb komedianta z Vlásenice, manželského syna † Jana Flachse, herce z Vlásenice a jeho manželky Cecílie roz. Honsknechtové z Vlásenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce z Budislavi a jeho manželky Marie roz. Hubené z Budislavi
(*20.9.1864, Smrkovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, František – obchodník s galanterijním zbožím v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Kateřina – manželka Františka Flachse, majitele galanterie v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, František – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkami, příslušného do obce vlásenické, manželského syna Jana Flachsa, loutkáře ve Vlásenicích a jeho manželky Cecílie roz. Holzknechtovy z Březnice a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, loutkáře z Budislavě a jeho manželky Marie, dcery Matěje Dubského, loutkáře z Mirovic
(*10.2.1881, Psárov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín c. k. 91. pěšího pluku
(†13.11.1914, Valjevo. Pohřben: Žanać, Valjevo nebo †19.11.1914, Žvimrta u Kamenicu – Srbsko)

FLACHS, Anton – syn Františka Flachse, herce s marionetami (Marionettenspieler) z Předměřic, tamtéž příslušného, manželského syna † Adama Flachse, herce s marionetami a Josefy roz. Dubské z Předměřic a jeho manželky Alžběty Urbanové, manželské dcery † Františka Urbana, herce s marionetami z Bukovníku a Anny roz. Stýblové z Lipí
(*1883, Radčice. URI:portafontium.de)
loutkoherec, nar. v Račicích č. 15, manželský syn Františka Flachse, loutkoherce ve Staších a Alžběty Urbanové z Bukovníku
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Svobodník 11. pěšího pluku c.k. armády, 32. střeleckého pluku československých legií, četař 2. kulometné roty 6. divize československých legií v Itálii. V rámci 11. pěšího pluku (štábem v Písku) zajat 3. listopadu 1916 u San Grado di Merna, k legiím zařazen 15. dubna 1918.
Zdroj: databáze legionářů VÚA v Praze

FLACHSOVÁ, Terezie – dcera Františka Flachse, obchodníka v nádobí, narozeného v Pěšovicích, syn Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, narozené ve Strmilově, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 211 a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1900, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dcera Františka Flachse, obchodníka v Hodovicích č. 113 a Kateřiny roz. Hubený ze Strmilova
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Karel – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1898. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Bohumil – manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka v Kamenném Újezdě č. 46, manželského syna Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty rodem Urban z Bukovníka a Kateřiny, manželské dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 221 a jeho manželky Rozálie rodem Pleml z Neveklova
(*30.3.1906, Kamenný Újezd č. 46. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání lidu 1921))
dělník ve Včelné č. 95, manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka ve Včelné č. 95 a jeho manželky Kateřiny roz. Hubený z Ledenic č. 221
(†29.11.1925, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Adolf – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1907. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Vojtěch – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1912. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Antonín – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1916. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Václav – syn Františka Flachse, loutkáře z Předmíře, syna Františka Flachse, herce, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře, obchodníka z Ledenic a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1897, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Růžena – dcera Antonína Flachse, sluhy u železnice a Terezie Flachsové
(*1920, České Budějovice – Hodějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Julie – manželská dcera Jana Flachse, majitele loutkového divadla z Vlásenice u Tábora a matky Anny rozené Kočkové z Kraselova č. 6
(†1895, Chrastiny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLAKSOVÁ, Antonie – dcera Marie Kilianové rodem Flaksové, vdovy po † Josefu Kilianovi, kramáři v Bukovsku, manželské dcery Karla Flakse, kramáře z Benešova č. 14 a Anny roz. Koželuška z Kasejovic č. 18, narozena v Majdaleně č. 12
(†9.7.1905, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Forster

FORSTER, Johann – voják z povolání, poddůstojník, narozen 11. září 1916 v Kleinreiflingu, Oberdonau, Ostmark, farnost Weyer a. E., syn Ludwiga Forster, bydlištěm v Kleinreiflingu 75 a Amalie roz. Brandecker
(†30.5.1940, Prouvais au Aisne (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Poddůstojník Johann Forster padl v boji 30. května 1940, Prouvais, Francie. Pohřben je ve Fort de Malmaison, blok 5, řada VII, hrobové místo 299

Franta

FRANTOVÁ, Rozálie – manželská dcera Václava Randaka Franta, chalupníka ve Zdíkově č. 26 a jeho manželky Kateřiny, dcery Jakuba Ssulce, chalupníka ze Zdíkova a matky Lidmily roz. Houdek ze Zdíkova
(*27.3.1815, Zdíkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vlastní dcera Václava Franty, chalupníka ze Zdíkova č. 26 a Kateřiny Ssulc ze Zdíkova č. 120
(∞19.5.1835 s Jakubem Kohoutem, Zdíkovec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Frolík

FROLÍK, Antonín – manželský syn Jana Frolíka, rolníka z Hůrek č. 18, manželského syna Matěje Frolíka, rolníka v Hůrkách č. 28 a jeho manželky Anny rodem Tůma z Hůrek č. 4 a Marie, manželské dcery Jana Lukše, rolníka zDolního Miletína č. 5 a jeho manželky Marie rodem Hešík z Libína
(*30.3.1879, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(Anton von Padua FROLIK) kolářský pomocník (Wagnergehilfe), reservník c. k. pěšího pluku svobodného pána von Fröhlich č. 91, zletilý, narozený 30. března 1879 v Hůrkách (Hurek), tamtéž příslušný, manželský syn žijících rodičů Jana Nepomuckého Frolíka, polnohospodáře, a Marie roz. Lukeš (Lukesch)
(∞17.11.1907 s Boženou Petrovou, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Gärtner

GAERTNER von LINIENSTURM, Vincenc Václav Stanislav – manželský syn Vincence Gärtnera z Liliensturmu, písaře obce řemíčovské v Mladé Vožici č. 194, syna p. Antonína Gärtnera z Liliensturmu, pensionírovaného c. k. nadporučíka v Mladé Vožici č. 196 a jeho manželky Anny, dcery Františka Beryes, majitele hospodářství u Kolína nad Rýnem a Kateřiny, dcery Antonína Brannhofra, školního učitele v Kambergu č. 71 a matky Kateřiny, dcery Tomáše Davida, mistra pekařského v Kambergce
(*1.2.1858, Mladá Vožice č. 194. URI:digi.ceskearchivy.cz)
bývalý naddozorce u finanční stráže, záložní vojín c. k. 75. pluku, narozen v Mladé Vožici, manželský syn † Vincence Gaertnera z Liniensturmu, právníka v Mladé Vožici č. 194, politický okres Tábor, a jeho manželky Kateřiny roz. Braunhofer z Kamberka č. 71, politický okres Tábor
(∞11.10.1886, Soběslav. URI:digi.ceskearchivy.cz)
staniční mistr c. k. státních drah v Mezimostí č. 160, narozen v Mladé Vožici č. 194, hejtmanství Tábor, vdovec po † Marii Gärtnerové z Liniensturmu, rodem Kroupové, manželský syn Vincence Gärtnera z Liniensturmu, úředníka v Mladé Vožici č. 194 a Kateřiny roz. Brannhoferové z Kamberka č. 7
(∞16.1.1911, Veselí nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

GÄRTNER, šlechtic z LINIENSTURMU, Čeněk – manželský syn Čeňka Gärtnera, šlechtice z Liniensturmu, staničního dozorce na nádraží č. 26 u Českého Krumlova, manželského syna Čeňka (Vincence) Gärtnera, šlechtice z Liniensturmu, právníka v Mladé Vožici č. 194 a manželky jeho Kateřiny roz. Braunhofer z Kamberka č. 71 a Marie, manželské dcery † Václava Kroupy, hostinského ze Soběslavi č. 37 a jeho manželky Karolíny, roz. Plaňanský ze Zálší č. 2
(*7.2.1893, Nádraží č. 26 u Českého Krumlova. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hable

HABLE, Karl – poručík a pilot letounu bombardovací eskadry (Leutnant und Flugzeugführer in einem Kampfgeschwadwer) narozený v Hořičkách čp. 17, manželský syn Josefa Hable, sedláka v Hořičkách čp. 17 a jeho manželky Marie roz. Jany z Hořiček čp. 12. Zemřel následkem zřícení letounu.
(†10.5.1943, Nizozemsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Smuteční oznámení o smrti poručíka Karla Hable. Budweiser Zeitung, 1943/41 (28.5.1943), s. 16

Smuteční oznámení o smrti poručíka Karla Hable. Budweiser Zeitung, 1943/41 (28.5.1943), s. 16

Hácha

HÁCHA, Emil Dominik Josef – manželský syn Josefa Háchy, kontrolora při c.k. berním úřadu ve Svinech, syna Jana Háchy, rolníka v Hrázankách č. 4 a jeho manželky Anny roz. Jakešové z Branšovic č. 4 a Marie Karolíny Pavlíny, dcery Dominika Klause, měšťana ve Vlašimi a jeho manželky Anny roz. Pruhy (Průchová) z Vlašimi č. 65
(*12.7.1872, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Emil Hácha v době promoce. Foto ČTK

Emil Hácha v době promoce

Pamětní deska   presidenta Emila Háchy na rodném domě v Trhových Svinech  od akademického sochaře Josefa Václava Schwarze. Foto ČTK

Pamětní deska presidenta Emila Háchy na rodném domě v Trhových Svinech od akademického sochaře Josefa Václava Schwarze (27. února 1939)

Protokol o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, podepsaný 15. března 1939 v Berlíně prezidentem Emilem Háchou, Františkem Chvalkovským, Adolfem Hitlerem a Joachimem von Ribbentropem. Foto ČTK

Protokol o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, podepsaný 15. března 1939 v Berlíně prezidentem Emilem Háchou, Františkem Chvalkovským, Adolfem Hitlerem a Joachimem von Ribbentropem

HÁCHA, Theodor Josef – manželský syn Josefa Háchy, kontrolora u c.k. berního úřadu ve Svinech, syna Jana Háchy, rolníka v Hrázankách č. 4 a jeho manželky Anny roz. Jakešové z Branšovic č. 4 a Marie Karolíny Pavlíny, dcery Dominika Klause, měšťana ve Vlašimi a jeho manželky Anny roz. Pruhy (Průchová) z Vlašimi č. 65
(*22.7.1874, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vycestoval 1891 z přístavu v Hamburku do britského přístavu Hartlepool. Dále pokračoval z Liverpoolu do Spojených států.

Přístav Hartlepool. Foto: HHTandN.org

Přístav Hartlepool. Foto: HHTandN.org

Emil Hácha se svými rodiči - matkou Marií, otcem Josefem a bratrem Theodorem. Foto ČTK

Emil Hácha se svými rodiči – matkou Marií, otcem Josefem a bratrem Theodorem

Státní prezident Emil Hácha přijal 19.prosince deputaci své rodné obce Trhových Svin, jejímiž členy byli také dva spolužáci a bratr pana prezidenta Theodor Hácha. Zleva Theodor Hácha a Emil Hácha. Foto ČTK

Státní prezident Emil Hácha přijal 19.prosince deputaci své rodné obce Trhových Svin, jejímiž členy byli také dva spolužáci a bratr pana prezidenta Theodor Hácha. Zleva Theodor Hácha a Emil Hácha

Josef Hácha, otec prezidenta Emila Háchy. Foto ČTK

Josef Hácha, otec prezidenta Emila Háchy

Malý Emil Hácha na klíně své matky Marie Háchové. Foto ČTK

Malý Emil Hácha na klíně své matky Marie Háchové

Halek

HALEK, P. Wenzel – manželský syn Josefa Halka, školního učitele, syna Vojtěcha Halka, školního učitele ve Svučicích (Schwutzitz) č. 36 a jeho manželky roz. Janitzarin z Uzenic (Usenitz) a Marie, dcery Ondřeje Brabsch z Přídolí (Priethal) č. 24 a jeho manželky Žofie roz. Possinger z Omlenice (Umlowitz)
(*6.8.1828, Rychnov u Nových Hradů. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář a vikář v Benešově (Deutsch-Beneschau), manželský syn Josefa Halek z Rychnova č. 17 a jeho manželky Marie roz. Brabsch
(†20.3.1890, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hampl

HAMPL, Johann – manželský syn Antonína Hampla, bednáře, syna Matěje Hampla, obyvatele z Vinařic č. 35 a jeho manželky Marieroz. Pacovské a Juliany, manželské dcery Josefa Guehz, skláře ve Vyšším Brodu č. 114 a jeho manželky Kateřiny roz. Woitsch z Dolního Přísahova (Unter Schönhub)
(*5.12.1891, Vyšší Brod. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kameník, narozený ve Vyšším Brodě č. 114, manželský syn Antona Hampla, bednáře ve Vyšším Brodě č. 114 a jeho manželky Juliany roz Guehs ve Vyšším Brodě č. 114
(∞24.1.1920, České Budějovice (Rožnov). URI:digi.ceskearchivy.cz)

a fide deficit 4.1.1943 (g[ottes]g[läubig]) Stand.Amt. Budweis No2 v. 5.1.1943 – ad fidem rediit 22.7.1945. Lager Friedau, Pfarramt Friedberg v. 23.7.1945

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Hardtmuth

Erb rodu von Hardtmuth

HARDTMUTH, Mathilde Jakobine Wilhelmine – manželská dcera Franze Hardtmutha, majitele továrny v Budějovicích, manželského syna Karla, továrníka tamtéž a jeho manželky Friederiky, dcery svobodného pána von Schlechta a Mathilde, manželské dcery Johanna von Mayer, doktora medicíny v Bukurešti a jeho manželky Jakobiny roz. Hartl
(*11.3.1864, České Budějovice, Linzerstraße 58. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HARDTMUTH, Franz Karl Josef Johann – manželský syn pána Franze Hardtmutha, majitele továrny zde, manželského syna Karla, majitele továrny zde a jeho manželky Friederike roz. Freiin von Schlachta a Mathilde, manž. dcery Johanna von Meyer, doktora medicíny v Bukurešti a jeho manželky Jakobine roz. Hartl, evangelického vyznání.
(*15.3.1870, České Budějovice, Linzerstraße 58. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Auf Grund des a. h. Diplomes vom 16/1 1874 die Führung des Ehrentitels „Adler von“ bewilligt dem Karl Hardtmuth u. seinen ehelichen Nachkommen.

velkoprůmyslník, nar. v Č. Budějovicích, manžel Matildy roz. Rostočil.
(†14.3.1927, České Budějovice, Goethova. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hauszer

HAUSZER, Jiří, šlechtic – c.k. poručík hulánského pluku cara Alexandra II. v 6. švadroně ve Stockerau, manželský syn pána Jiřího šlechtice z Hauszeru, c.k. ritmistra a generálního jednatele rakousko-uherského Lloydu ve Vídni v I. okresu Schwarzenbergovo náměstí č. 6 a jeho manželky paní Alžběty rozené svobodné paní Morpurgo z Triestu.
Spáchal sebevraždu zastřelením v Bregenz, Vorarlberg.
NB: Důstojník tento byl dne 12. března 1887 v Štokravě (Stockerau) pochován, dne 26. března do Veselíčka převezen a hned pohřben.
(†1887, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Heral

HERAL Václav – četnický nadporučík v Michalově, fara Polhora, župa XVIII na Slovensku. Manželský syn Václava Herala, rolníka v Boršově čp. 11 a jeho manželky Anny rodem Mikuška z Černodubu čp. 5. Narozený 10.9.1901 v Boršově čp. 11, náboženství římsko-katolického
(∞24.7.1928 s Kristýnou Gutwirthovou, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Herring-Frankensdorf

Freiherr von Herring-Frankensdorf, Friedrich Johann Isidor Franz – doktor, bydlištěm v Gerstnerstraße 318 v Českých Budějovicích. Poprvé oddán ve Vídni (St. Stephansdom) 21. června 1932 s Wilhelmine Renate Giselou Marií roz. Gräfin Sermage. Manželský syn Ernsta Adolfa Johanna, svobodného pána von Herring-Frankensdorf, továrníka v Grünau 60 a jeho manželky Marie Augusty Caroline Johanny von Hardtmuth
(*7.4.1898, Gmunden)
(∞24.4.1940 s Rose Ilse Annalies Riedel roz. Wagner, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hraše

HRASCHE, Albina – manželská dcera Johana Hrasche, mlynářského mistra ve Skrýchově, manželského syna Františka Hrasche, mlynářského mistra v Ratajích a jeho manželky † Kateřiny roz. Swoboda z Dobronic a Marie, manželské dcery † Johana Bednáře, mlynářského mistra ve Skrýchově a jeho manželky Marie roz. Kreuderl, dcery Vojtěcha, mlynáře v Lásenici
(*9.2.1844, Skrýchov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Johana Hrasche, mlynářského mistra ve Skrýchově č. 10 (Krischau) a jeho manželky Marie, manželské dcery mlynářského mistra Jana Bednaře
(∞18.11.1862 s Františkem Vrzákem, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HRAŠE, Jan – mlynář v Podsosní blíže Lišova č. 200. Náhodou se zastřelil.
(†21.6.1843, Lišov č. 200. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HRAŠE, Josef – mlynář z Lišova a c. k. reservník od pěšího pluku Creneville č. 75, manželský syn Jana Hraše, mlynáře z Lišova č. 200 a jeho manželky Antonie roz. Chvojka z Lišova č. 106
(∞10.8.1885 s Marií Fiedlerovou, Týn nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HRAŠE, Václav – manželský syn Norberta Hraše, domkáře v Ledenicích 158, syna Jana Hraše, měšťana z Lišova 299 (později mlynáře v Ledenicích 20) a jeho manželky Marie, dcery Šimona Adama Adamce, měšťana z Lišova 299 a Rozálie, dcery Matěje Uhlíře, nájemníka v Ledenicích 6 (dříve souseda v Ledenicích 22) a jeho manželky Marie, dcery Tomáše Bychy, souseda z Ledenic 103
(*19.9.1886, Ledenice 158. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oddán byl 19/11 1912 v Ledenicích s Petronilou Šimek, padl ve světové válce 1917

Voják dragounského pluku č. 10, od 8.10.1915 nezvěstný. Zemřel v ruském zajetí, pohřben neznámo kde.

Jackl

JAKL, Johann – manželský syn Johanna Jackla, domkáře v Horní Pěně (Oberbaumgarten) č. 59, syna Jakuba Jakla, domkáře tamtéž a jeho manželky Anny, dcery Jiřího Jakla, sedláka v Horní Pěně č. 54 a Terezie, dcery Bartla Landrichtera, obyvatele z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten) a jeho manželky Marie, dcery Johanna Handla, domkáře tamtéž z č. 28
(*15.12.1856, Horní Pěna 59. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JAKL, Johana – manželská dcera Johanna Jackla, domkáře v Horní Pěně (Oberbaumgarten) č. 59, syna Jakuba Jakla, domkáře tamtéž a jeho manželky Anny, dcery Jiřího Jakla, sedláka v Horní Pěně č. 54 a Terezie, dcery Bartla Landrichtera, obyvatele z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten) a jeho manželky Marie, dcery Johanna Handla, domkáře tamtéž z č. 28
(*15.12.1856, Horní Pěna 59. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JACKL, Theresia – nemanželská dcera Johany Jackl, služebné z Hospříze (Köpferschlag) č. 13, manželské dcery Johanna Jackla, domkáře z Pěny (Baumgarten) č. 59 a jeho manželky Terezie, dcery Bartla Landrichtera z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten)
(*27.9.1884, Hospříz. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞ s Johannem Pfauserem)

Janda

JANDA-EBLÉ, Edler von Burgringen, Adolf, Ing. – manželský syn Emanuela Jandy, mlynáře v Krči č. 31, syna † Františka Jandy, mlynáře v Krči č. 31 a jeho manželky Veroniky roz. Radoň z Podbořan u Čáslavi a Anny, dcery Matěje Soukupa, sedláka ze Lhoty č. 3 a Rozálie roz. Maškové ze Sudoměřic
(*30.5.1866, Krč. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Dle sdělení král. uherského ministerstva spravedlnosti ze dne 30/6 1917 čj. 1276/2 které došlo c.k. ministerstvu vnitra byl zde zapsaný Adolf Janda adoptován uherským státním příslušníkem Gabrielem Eblem v Budapešti vydaným. Dle ujednání v adopční smlouvě obsaženého má adoptovaný budoucně dvojjména Janda Eble.

divisní generál ve výslužbě, bytem v Č. Budějovicích, L.B.Schneidera ul. č. 256, manžel Herminy rod. Schimpke. Narozený 30.5.1866 v Krči u Protivína, okres Vodňany
Příbuzní dali písemné prohlášení, že ne on, nýbrž jen oni si přejí spálení.
(†17.9.1930, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

1./6.5.1915 Generalmajor
1./13.5.1918 Feldmarschalleutnant
1.1.1919 penzionován
(Österreichisches Staatsarchiv in Wien)

polní podmaršálek Adolf Janda-Eblé (weltkriege.at)

polní podmaršálek Adolf Janda-Eblé (weltkriege.at)

Jenšík

JENŠÍK Čeněk – manželský syn Čeňka Jenšíka, nádeníka z Vodice č. 3, syna Josefa Jenšíka, nádeníka z Vodice č. 5 a jeho manželky Kateřiny rodem Ouřadník z Hájku a Marie, manželské dcery Jana Jiříka, zedníka z Vodice č. 3 a jeho manželky Marie rodem Holubové z Vodice č. 22
(*10.11.1894, Vodice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(† před 1.10.1946, zřejmě Grünberg (Hessen, Kreis Gießen) při bombardování 13.3.1945)

export

/totálně nasazen/ † 1.10.1946 – Grünberg, dle rozhodnutí Okr. soudu v Jindřichově Hradci z 30.3.1950 M10/49

Kabourek

KABOUREK, František – syn Václava Kabourka z Kam. Újezda a Kateřiny, rodem Fejgl. Narozený 5/10 1920 prý 2/X 1920 v Kam. Újezdě č. 247, okr. Č. Buděj.
(†5.5.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Smrtelné neštěstí školáka na nádraží. František Kabourek, 14letý žák měšť. školy z Kamenného Újezda u Č. Budějovic jel 5. května o 7. h. ranní osobním vlakem do školy do Č. Budějovic. Dle výpovědi několika jeho spolužáků stál na přední uzavřené plošině prvého osobního vozu již ve vzdálenosti as 200 m od stanice Č. Budějovice, uvolnil si ochranný závěr u dveří vozu a držel se za kliku. Tím patrně se stalo, že když vlak přejížděl poslední výhybku do stanice, otevřely se dvéře vozu a Kabourek vypadl na vedlejší kolej, zatím co vlak pokračoval v jízdě. Případ zpozoroval jeden železniční úředník, jsoucí mimo službu, přiběhl k místu a nalezl hocha v bezvědomí, krvácejícího z úst. Ihned vyrozuměl dopravní úřad, který obstaral převezení do nádražní budovy a odtud převoz záchrannou stanicí do všeobecné nemocnice. Tam bylo konstatováno velmi těžké vnitřní zranění, jemuž hoch druhého dne podlehl.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 40/1932, č. 36 (9.5.1934), s. 3

Kaiser

KAYSER, Jakub – vdovec, pastýř v Bubovicích
(∞1754, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KAISER, Marie – pozůstalá vdova po † Michaelu Kaiserovi, mlynáři v Jindřichově Hradci
(†6.7.1856, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Marie – nalezenec z vídeňského ústavu č. 3846 z r. 1880 v péči u Barbary Čouzové, domkářky v Žáru č. 45
(†25.12.1880, Žár 45. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Josef – městský ponocný, narozen v Budějovicích, manžel Kateřiny roz. Klíma
(†16.4.1912, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Franz – manželský syn Franze Kaisera, učitele v Rožnově, nar. 8.10.1880 v Suchém Vrbném, manž. syna Adalberta Kaisera, sedláka ve Vrbném čp. 16 a jeho manželky Terezie roz. Erhart a Marie, nar. 11.11.1888 ve Vrátě, manželské dcery Václava Jaukera, sedláka ve Vrátě čp. 5 a jeho manželky Terezie roz. Janda z Kněžských Dvorů čp. 6
(*28.5.1911, Vráto 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)
doktor přírodních věd, asesor (Studienassessor Doktor der Naturwissenschaften)
(∞26.8.1939, České Budějovice (Standesamt) s Rosou Jandy. URI:digi.ceskearchivy.cz)
poručík (Leutnant), padl následkem střelného zranění hlavy (Kopfschuß)
(†9.6.1940, Neufchâtel-Aisne (Francie). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kaňka

KAŇKA, Jan – suplující c. k. gymnaziální profesor při c. k. vyšším gymnáziu v Žitné ulici v Praze, syn pololáníka Jana Kaňky ze Zvole a Josefy, dcery familianta Václava Taubera z Roženeckých Pasek
(*1858, Zvole, okr. Žďár nad Sázavou. URI:actapublica.eu/brno)

(∞1890, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karlinger

KALLINGER, Adalbert – manželský syn Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. 6, manželského syna † Alberta Kallingera, sedláka v Hořipné č. 6 a jeho manželky † Marie roz. Woisetschläger z Valkounova (Walketschlag) a Terezie, manželské dcery Bartoloměje Erdarta, sedláka ve Větřní č. 2 a jeho manželky Mariany roz. Ticháčkové z Metlína (Mödling) č. 16
(*26.4.1859, Hořipná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající hospodář v Branné č. 3, manželský syn Jana Kallingera, sedláka v Hořipné (Hurschippen) č. 6 a † Terezie roz. Erhart z Větřní č. 2
(∞30.5.1881, Zátoň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou, rodový katastr: URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Jan – manželský syn Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*11.6.1882, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†15.6.1882, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Marie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*9.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Anna – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*9.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.9.1884, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Václav – manželský syn Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna † Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*17.5.1886, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞8.5.1910, Wien XIV. (Pfarramt Reindorf). (matrika není digitální))

KALLINGER, Marie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*8.3.1891, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†8.3.1891, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Terezie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*25.9.1892, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karpíšek

KARPÍŠEK, Pius František – manželský syn Františka Karpíška, sedláka v Češnovicích č. 3, syna Františka Karpíška, sedláka v Češnovicích č. 3 a jeho manželky Marie, dcery Františka Jindry, sedláka v Nestanicích č. 3 a Anny, dcery Jana Marka, sedláka v Pištíně č. 17 a jeho manželky Voršily, dcery Martina Koupala, sedláka ve Vlhlavech č. 3
(*8.1.1859, Češnovice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
superior kongregace bratří nejsvětější Svátosti v Budějovicích, Žižkova tř. č. 14
(†26.3.1926, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karták

KARTAK, Anton – manželský syn Jakuba Kartaka, souseda, syna † Karla Kartaka, souseda z Lomnice č. 40 a jeho manželky Petronily roz. Tuček z Lomnice č. 40 a Žofie, dcery Vavřince Marše, souseda z Lomnice č. 56 a jeho manželky Eleonory roz. Kubeš z Lomnice
(*8.1.1848, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†10.11.1918)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KARTAK, Maria – manželská dcera Štěpána Kartaka, kožešníka v Gmündu č. 86 a jeho manželky Marie, dcery Augusta Zanko, hřebíkářského mistra (Nagelschmiedmeister) ve Weitře a jeho manželky Barbary roz. Scheuchenast z Weitry
(*16.11.1861, Gmünd. URI:matricula.info)

Kern

KERN, Jan Vilém – syn svobodných rodičů Antonína Kerna, hraběcího posla (Laufer) a jeho manželky Marie Anny. Kmotrem dítěte byl vysoce urozený pán Jan Nepomucký Krakovský z Kolowrat, hrabě Svaté římské říše, svobodný pán z Újezda, pán na Březnici
(*1746, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Klečatský

KLEČATSKÝ, Josef

Dne 17. července [1928] nalezen Josef Klečatský zvaný „Pepík ze Lžina“ mrtev v polích za strážním domkem u Jíry. Opil se asi a poněvadž ležel na slunci zemřel slunečním úžehem. Pochován v Dráchově na útraty své pozůstalosti, že obec neutrpěla žádné hmotné škody.

Zdroj: SOkA Tábor, Archiv obce Řípec, Pamětní kniha obce Řípce 1922-1936, pag. 113

Klenka

KLENKOVÁ z VLASTIMILU, Pavlína – vdova po Dr. Eduardu Klenkovi, rytíři z Vlastimilu, primáři nemocnice v Brně, narozená v Sedlečku č. 1, okres Votice, manželská dcera Josefa Kominíka, statkáře v Sedlečku č. 1 a Josefy rodem Zavadil ze Sudoměřic
(†16.1.1912, Bohnice – Zemský ústav pro choromyslné. URI:ahmp.cz)

Knapp

KNAPP, Robert – manželský syn Adolfa Knapp, měšťana a obchodníka v Budějovicích, manželského syna Adalberta Franze Knappa, měšťana a obchodníka v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Hummel a Franzisky Veroniky, manželské dcery Heinricha Knappa, měšťana a ekonoma v Budějovicích a jeho manželky Veroniky roz. Lager z Budějovic
(*1.10.1885, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1954, Regensburg)

SS-Brigadeführer, nositel prstenu s umrlčí lebkou SS
18.1.1908 vystoupil z církve římsko-katolické a přestoupil k evangelické, augšpurské konfese.

Knoll

KNOLL, Bertha Stefanie Anna – manželská dcera Adolfa Antona Knolla, továrníka v Rybářích, narozeného v Karlových Varech, manželského syna Karla Knolla, majitele domu a továrny v Karlových Varech a jeho manželky Anny roz. Penkerl a Marie Anny, narozené v Karlových Varech, manželské dcery Karla Knolla, cukráře a majitele domu v Karlových Varech a jeho manželky Marie Kateřiny roz. Mannl z Karlových Varů
(*26.12.1869, Rybáře. URI:portafontium.eu)

Kohout

KOHAUT, Václav – syn † Václava Kohouta, někdy mlynáře blíž Čáslavi
(∞1713, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUT, Jakub – polodvorní sedlák a mlynář ze Čkyně č. 36
(†12.4.1834, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUT, Jakub – mlynář a vlastní syn † Jakuba Kohouta, mlynáře ze Čkyně č. 36 a Barbory
(∞19.5.1835 s Rozálií Frantovou, Zdíkovec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář a sedlák ze Čkyně č. 36
(†13.12.1837, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUTOWA, Rozálie – pozůstalá vdova po † Jakubovi Kohoutovi, mlynáři a sedláku ze Čkyně č. 36, vlastní pak dcera Václava Franty, chalupníka z Velkého Zdíkova č. 26 a matky Kateřiny roz. Lokajové z Velkého Zdíkova č. 10
(∞15.5.1838 s Josefem Reifem, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHOUT, Antonín – syn Antonína Kohouta, chalupníka v Krči č. 33 a Anny rodem Chmelové z Nových dvorů, na časné dovolené dragoun od c. k. 14. pluku dragounů I. eskadr. (Güns 11/7 1879)
(†28.3.1880, Krč u Protivína. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zabit, pikou probodnutý na Krčské návsi 28/3 880 v 2 hodiny v noci…

– Vrah z opilství. Ponocný v Krči u Protivína, jakýsi František Pařízek, člověk, když střízlivý, mírný a snášenlivý, propuštěn byl dne 28. m. m. z věznice vodňanské, kdež pro urážku na cti 4 dny ztráviti musil. Na počest zlatičké svobodě, kteráž mu téhož dne vrácena, přihnul si v hospodě daleko přes míru a pak, jak to již měl v obyčeji, zuřil jako šílený a spílal celému světu. „Někoho dnes musím zabít“, to bylo božíhodové jeho heslo. Až do půlnoci zůstal s několika čeledíny v hospodě, s nimiž, když odbila dvanáctá, dal se do hádky. Chasníci však hospodu raději opustili. Pařízek byl však v patách za nimi. Vyřítiv se za ubírajícími se domů, vrazil svou ponocenskou halapartnu selskému synkovi Antonínu Kohoutovi do těla. Týž skácel se ihned k zemi; dříve nežli dostavil se k němu lékař, vypustil ducha. Jakž druhého dne zjistila komise, vnikla mu halapartna hluboko do jater, tak že skonal vnitřním zakrvácením. Zavražděný jest jediný syn ze statku a dlel u rodičů svých co vojín 14. pluku dragounů na dovolené. Pařízek byl zatčen a dodán soudu.
Zdroj: Národní listy, roč. 20/1880, č. 81 (3.4.1880), s. 3

V Krči u Protivína probodl ponocný pikou domů z hostince jdoucího mladíka, vojenského dovolence, v noci z bílé soboty na boží hod, tak že ještě v noci týž zemřel. Příčina byla následující. Několik mladíků znepokojovalo vždy ponocného, volajíce na něho „hout“. Při posledním podobném výjevu, kde mladíci i ponocný pivem trochu rozkuráženi byli, dopálil se ponocný, že jednomu z mladíků piku do těla tak nešťastně vrazil, že mu ní žaludek protrhl.
Zdroj: Otavan, roč. 2/1880, č. 14 (3.4.1880)

Koklar

KOKLAR, Franz – manželský syn Vojtěcha Koklara, hospodáře v Homolích č. 32, narozeného v Lipí č. 13, syna Johanna Koklara z Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Johanna Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Vráta č. 26
(*22.10.1900, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞3.10.1925 s Anastázií Krejčí, Boršov nad Vltavou)
(†5.3.1952, Brno, Pekařská 53)

Vězeňský dozorce u Gestapa. Odsouzen lidovým soudem 18. září 1945 k těžkému žaláři po dobu 20 let s výkonem trestu v pracovních oddílech, 1/4letně k půstu, ke ztrátě občanské cti a propadnutí jmění ve prospěch státu.

KOKLAR, Jakub – manželský syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32, syna Jana Koklara, malosedláka (chalupníka) v Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Jana Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Brodu č. 26
(*21.7.1902, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojní zámečník, nar. v Homolích č. 32, manž. syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32 a Marie roz. Wollnerové z Homol č. 27
(∞30.4.1929, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojní zámečník, Nádražní 60. Popraven oběšením na základě rozsudku lidového soudu
(†10.4.1947, České Budějovice)

laut Zuschrift des Standesamtes in Budweis v. 12/9 1941 Z- 101/41 aus der r-k. Kirche ausgetreten u. bleibt „gottgläubig“

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

KOKLAR, František – vdovec, hostinský v Čakově čp. 33, narozen v Lipí čp. 29, manželský syn Jana Koklara, výměnkáře v Lipí čp. 29 a Anny roz. Kozákové z Lipí čp. 28
(∞30.4.1929 s Kateřinou Luňákovou, Čakov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOKLAR, Johan – zámečník, automechanik. 18.8.1944 odsouzen Volksgerichtshofem (Lidový soudní dvůr) k trestu smrti oběšením za opakovanou těžkou loupež, krádeže oblečení a cenných věcí v soukromých protileteckých krytech na předměstích Berlína
(*17.3.1916, Čakov)
(†8.9.1944, Berlin-Plötzensee)

Koller

KOLLER, Josef – mlynář ve Stropnici
(∞1741, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOLLER, Maria – dcera Jana Kollera, mistra mlynářského v Pěčíně č. 2 a jeho ženy Žofie roz. Hartelové
(∞1855, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOLLEROVÁ, Kateřina – dcera Petra Kollera, rolníka v Heinrichsödtu (Hrdoňov) č. 1, okres Vyšší Brod a jeho manželky Terezie roz. Brunner
(∞10.9.1867 s Františkem Ratajem, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Konečný

KONEČNÝ, Erasmus – pensionýrovaný úřední písař v České Olešné
(†11.11.1864, Česká Olešná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KONEČNÁ, Johana – manželka † pana Erasma Konečného, vrchnostenského kancelářského v České Olešné
(†1.4.1870, Česká Olešná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Korbel

KORBEL, Alois – střelec domobraneckého pluku č. 28 (Písek), 5. záložní setnina. Zajetí: Ruttschenkowo, gubernie Jekaterinoslaw (Dněpropetrovsk), Rusko
(*16.2.1890, Vídeň)
(∞9.2.1915)
(†2.6.1959, Třeboň)

Verlustliste ausgegeben am 7.6.1917, Nr. 587, pag. 28

Verlustliste ausgegeben am 7.6.1917, Nr. 587, pag. 28

Další dokumenty:
1/ FELDPOST

Körner

KÖRNER, Josef – štuknecht ze vsi Kudenic (Chotěnice, něm. Kuttenitz), žateckého kraje, polického panství (Poláky)
(†3.2.1810, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KÖRNER, František – měšťan v Třeboni č. 9, manžel Antonie roz. Vagner z Třeboně č. 34
(†24.5.1904, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNER, Josef – měšťan a úředník záložny v Třeboni č. 86. Oběsil se v návalu chorobného rozčilení
(†10.1.1898, Třeboň 86. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNEROVÁ, Františka – vdova po †Josefu Körnerovi, měšťanu v Třeboni č. 86, roz. Sompek z Mladošovic
(*7.11.1837, Mladošovice 2. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†17.11.1904, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNEROVÁ, Františka – manželská dcera Josefa Körnera, měšťana v Třeboni č. 86 a jeho manželky Františky rodem Sompek z Mladošovic č. 8
(∞16.2.1897 s Theodorem Antlem, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

Kostka

KOSTKA, Jan – syn Ignáce Kostky, sedláka z Plané č. 7 a Marie roz. Sadecké z Klučenic č. 29, dcery panského hajného Tomáše Sadeckého
(*1860, Klučenice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

řídící učitel obecné školy v Třeboni čís. 296/II, vdovec po †Marii rodem Celerýn z Uhřic, manželský syn Ignáce Kostky, hostinského v Lašovicích čís.- a jeho manželky Marie rodem Sadecký z Klučenic čís. 26. Narozen v Klučenicích čís. 26, okres i hejtmanství Milevsko, bydlící v Třeboni č. 75-I
(∞1912, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kouba

KOUBA, Jan Křtitel – učitel v Pasekách č. 90, manželský syn Josefa Kouby, rolníka v Pasekách č. 28 a jeho manželky Marie rodem Bínové z Chalup č. 4, narozen v Chalupách č. 20,okres Vodňany, hejtmanství Písek
(∞18.10.1923 s Annou Reifovou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOUBA (nyní ŠRÁMEK) Karel – syn Emílie Koubové Šrámkové, majitelky houpaček v Č. Budějovicích, Budivojova ul., obývací vůz. Narozený 20/9 1931 v Č. Budějovicích
(†8.1.1933, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kovář

KOVÁŘ, Václav – manželský syn Josefa Kováře, nájemníka z Jinína č. 29, manželského syna Františka Kováře, koláře ze Zorkovic č. 1 a jeho manželky Karolíny rodem Procházka z Volyně a Anny, manželky dcery Václava Urbana, domkáře z Jinína č. 34 a jeho manželky Anny rodem Králiček z Mladějovic č. 51
(*22.11.1890, Jinín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Další dokumenty:
1/ FELDPOST

KOVÁŘOVÁ, Anna – narozená v Křišťanovicích u mlýna Blanického č. 25, manželská dcera Dominika Kováře, cestujícího obchodníka v Drahonicích č. 31 a Boženy roz. Holzseppl z Týna nad Vltavou č. 108
(∞27.12.1923 s Václavem Zahradníkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Král

KRAL, Ondřej Václav – vysoce učený páter, zasloužilý kooperátor bubovský. Dne 7. února 1749 dle žádosti své a vůle poslední pochován před samýma velkýma dveřma chrámu Páně svatého Václava bubovského na krychově
(†1749, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KRÁL, Veronika – vdova a výměnkářka z Lišova
(†9.1.1818, Božejov 4. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KRÁL, Vincenc – manželský syn Čeňka Krále, pachtýře mlýna v Hodkově č. 40, manželského syna † Václava Krále, rolníka z Hodkova č. 19 a jeho manželky Josefy roz. Hájek z Hodkova č. 40 a Anny, manželské dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5 a jeho manželky Františky roz. Langer z Vlastějovic (Hammerstadt)
(*5.3.1869, Hodkov 40. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
zástupce národního obchodního podniku v Praze č. 208-II, rodilý z Hodkova č. 40, okres Dolní Kralovice, tamže příslušný, manž. syn Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a Anny, dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5, okres Dolní Kralovice
(∞28.7.1898, Praha-Nové Město (sv. Vojtěch). URI:ahmp.cz)

KRAL von Dobra Voda, Helene – učitelka, bydlištěm v Českém Krumlově, dcera Františka Serafínského Krále z Dobré Vody, poštovního revidenta na Rudolfově a jeho manželky Anny roz. Bílé z Lišova
(*16.8.1909, Rudolfov)
(∞12.8.1939 s Rudolfem Schwetzem, České Budějovice (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

von KRAL, Walter – učitel, šikovatel 11. roty 130. pluku pěchoty (11. Kompanie, Infanterie Regiment 130), syn Franze von Kral a jeho manželky Anny roz. Bílý, narozený 22. října 1913.
(†9.6.1940, Pignicourt (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Feldwebel Walter von Kral padl 9. června 1940, Pignicourt/Menneville, Francie. Pohřben je ve Fort de Malmaison, blok 5, řada VII, hrobové místo 287

KRÁLOVÁ, Milada Anna Vlasta – manželská dcera Čeňka Krále, obchodního zástupce národního podniku v Praze, nar. 5.3.1869 v Hodkově č. 40, okres Dolní Kralovice, tamtéž příslušného, manželského syna Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a jeho manželky Anny roz. Franclovy z Březiny č. 5 a Anny rodem Velíšek, nar. 30.9.1876 v Kutné Hoře č. 303, manželské dcery Vincence Velíška, mistra truhláře z Kutné Hory a jeho manželky Anny roz. Zvonečkovy z Kutné Hory
(*25.12.1901, Královské Vinohrady 28. URI:ahmp.cz)
(†27.6.1950, popravena ve věznici Pankrác)

Kubal

KUBAL, Vojtěch – manželský syn Tomáše Kubala, poklasného v Naději č. 19, syna Jakuba Kubala, rolníka z Břilic č. 36 a matky Kateřiny roz. Bubla ze Spolí a Marie, dcery Ondřeje Matějky, rolníka v Domaníně a matky Doroty roz. Řídký též z Domanína
(*6.4.1875, knížecí dvůr Naděje. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(∞28.2.1905 s Antonií Reifovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, vdovec po † Antonii Kubalové, rodem Reif z Lišova č. 199, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(II ∞17.11.1907 s Růženou Reifovou, Lišov (oddáni u sv. Štěpána v Praze na Novém Městě). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lepař

LEPAŘ, Vladimír – poručík, pilot, narozen 13. září 1890 v Plzni. Manžel Štěpánky. Zabil se následkem zřícení letadla. Převoz svolila okresní politická správa v Milevsku 28/11 1919. Pohřben v Praze na Olšanech
(† 25.11.1919, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

Liebl

LIEBL, František – manželský syn Jana Liebla, krejčího v Budějovicích, manželského syna Jakuba Liebla, řemenáře v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Tomek z Hoštic, okres Volyně a Anny, narozené v Budějovicích, manželské dcery Ludvíka Vladaře, továrního dělníka v Budějovicích u Anny roz. Skočdopole z Milína č. 30, okres Příbram
(*23.11.1900, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín čs. pěšího pluku č. 29, technická rota v Jindřichově Hradci, strojní zámečník z Českých Budějovic, Linecké předměstí č. 292, syn krejčího Jana Františka Liebla a Anny roz. Vladařové z Českých Budějovic, příslušný a narozený v Českých Budějovicích III-8
(†19.12.1921, Jindřichův Hradec 167/III (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIEBL, Veronika – výměnkářka, vdova po † hospodáři Matěji Lieblovi, narozená 21. prosince 1854 v Rožnově, manželská dcera Franze Hummlera a jeho manželky Marie roz. Miegl.
(†22.10.1940, Mladé 20 (Standesamt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIEBL, Veronika Katharina – manželská dcera Matěje Liebl, vlastníka domu v Mladém č. 20, narozeného v Rožnově č. 15, manželského syna Matěje Liebla, majitele stavení v Mladém č. 20 a jeho manželky Veroniky roz. Hummler a Marie, narozené v Rožnově č. 7, manželské dcery Tomáše Neubauer, majitele stavení v Rožnově č. 7 a jeho manželky Kateřiny roz. Seiler ze Šindlových Dvorů č. 4
(*9.4.1909, Mladé 20. snímek není digitální)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

(∞21.3.1935, Passau)
(†1997)

Veronika Lieblová

Veronika Lieblová

Cop. 21/3 1935 v Pasově s Eichmannem – u Standesamt
Vystoupila z církve řím.katol. a je „gottgläubig“ od 21/6 1943. Das deutsche Standesamt in Prag. (Urkundenbuch Nr. 228/43) ddto 21/6 1943.

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

(podpis Adolfa Eichmanna)

(podpis Adolfa Eichmanna)

Limburský

LIMBURSKÝ, Josef – vojín 24. pluku myslivců, manželský syn Vojtěcha Limburského, familianta ve Slavětíně č. 24 a Terezie roz. Turkové z Vračkovic
(†1873, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIMBURSKÝ, s.n. – mrtvý chlapec Antonína Limburského, drnmistra z Tučap č. 51. Pochován hrobníkem na tučapském hřbitově
(†1873, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ludwig

LUDWIG, Terezie Polexina – nemanželská dcera Josefa Ludwiga, jezdce c.k. 16. dělostřelecké potahové divize, manželského syna Josefa Ludwiga, kominíka (Rauchfakgkehrer) v Rychnově, královehradecký kraj, a jeho manželky Polexiny roz. Blažek z Rychnova a Margarety, manželské dcery Rudolfa Liebi, bednářského mistra v Seftigenu, kanton Bern ve Švýcarsku, a jeho manželky Margarety roz. Bumann ze Seftigenu
(*24.6.1818, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mach

MACH, František – učitel v Třeboni, původem z Řípce
(∞29.11.1919, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

MACH, Vojtěch – manželský syn Matěje Macha, domkáře v Doudlebech č. 35, syna Jakuba Macha, rolníka z Dolní Pláně č. 10 a jeho manželky Terezie z Pořešína č. 5 a Kateřiny, dcery Matěje Talíře, výminkáře ve Střížově č. 6 a jeho manželky Terezie roz. Pavel ze Střížova č. 12
(*7.4.1882, Doudleby 35. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář v Malontech. Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Doudleb dne 17.VI.1930 propuštěna a s povolením okr. úřadu v Č. Budějovicích ddto 17.VI.1930 č. 94 převezena.
(†15.6.1930, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Maggi

de MAGGI, Johanna Terezie – vlastní dcera urozeného pána Jakuba Antonína de Maggi, schwarzenberského stavitele na Hluboké, oddána s urozeným pánem Václavem Antonínem Josefem Záhorkou, sekretářem při královské krajské hejtmanské expedici v bechyňském kraji
(∞1690, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGGI, Mariana – oddána s Šebestiánem Putscheidlem z Chvalšin
(∞1697, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGGI, Johannes – toho času obroční třeboňského panství. Oddán s urozenou paní Annou Marií Schwankovou
(∞1705, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGG, Franciscus Aloÿsius – měšťan a lékárník v Benešově
(†1760, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Malovec

Erb Malovců z Malovic

MALOWEC, Adam – při chrámu Páně sv. Kříže dle způsobu křesťanského pohřben urozený a statečný rytíř, soused mezimostský
(†10.1.1686, Veselí nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWETZ z MALOWITZ, Jan – urozený pán
(∞1711, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWCZOWA, Máří Magdaléna – urozená paní, rozená slečna Obitecká z Obitec, paní na Tučapech. Usnula po porodu děťátka nedošlého a mrtvého v životě, maje věku svého 39 let. Pochována v Tučapech u svatého Jakuba.
(†1735, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWECZ z MALOWITZ, Jan Kryštof – vysoce urozený pán, pán na Tučapech
(†1754, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWCZE z MALOWITZ, Máří Magdaléna Kateřina Markéta – dcera vysoce urozeného pána Františka Ernesta Malovce z Malovec, pána na Tučapech a Maxmiliány rozené Říkovské z Dobršic
(*1757, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWETZ z MALOWETZ, Johana Marie Ludmila – dcera vysoce urozeného pána Františka Malovce z Malovec, pána na Tučapech a Maxmiliány rozené Říkovské z Dobršic
(*1758, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mandelíček

(MANDELÍČEK) DLOUHÝ, František Xaverský – nemanželský syn Jana, vlastního syna Matěje Mandelíčka, kramáře z Chlumce č. 12 a Anny, dcery Josefa Dlouhýho, kramáře z Benice a jeho manželky Lidmily Hlubocký z Moravce z panství neb statku hezovického (?)
(*14.5.1798, Drahotěšice 19. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Jan – nádeník v Adamově č. 61, narozen v Ledenicích č. 37, nemanželský syn Marie, vdovy po † Antonínu Zahradníkovi, kramáři v Bludově č. 9, dcery Josefa Mandelíčka, knihaře z Ledenic a Anny roz. Bušta z Dolní Lukavice č. 31
(∞19.1.1899 s Julií Wolfovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Josef – čeledín v Jindřichově Hradci č. 173/II, narozen ve Světlé č. 12, okres a hejtmanství Ledeč, manželský syn Františka Mandelíčka, čeledína ve dvoře světelském a jeho manželky Kateřiny, manželské dcery Josefa Heřmanskýho, kožešníka ve Vrbici č. 18, okres Habry, hejtmanství Čáslav
(∞16.8.1909 s Annou Šelepovou, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel Mandelíček
MANDELÍČEK, Karel – dělník, zatčen 19.12.1942 za sabotáže u odbojové skupiny „ŠKODA“. V Osvětimi vězeň č. 10822/1943, holič (Friseur)
(*12.2.1920, Jindřichův Hradec. (matrika není digitální))
(†25.2.1943, Auschwitz. URI:base.auschwitz.org)

Mára

MÁRA, Marie – manželská dcera otce Františka Máry, císařského havíře a syna Jakuba Máry, podruha ze Zvíkova, panství třeboňské, a matky Anny roz. Katrové, dcery chalupníkovy ze Dvorce, panství třeboňského, matky Evy, dcery Matěje Zachara, podruha z Hůr, panství hlubockého čp. 7 a matky Veroniky rozené Jankové, dcery chalupníkovy z Hůr čp. 18, panství hlubockého
(*29.6.1824, Hůry 1. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Marek

MARKOVÁ, Kateřina – domkářka ve Chvaleticích č. 38, žena Františka roz. Žemlička. Naroz. 1871 ve Chvaleticích, okr. Vodňany
(†15.11.1938, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Srážka vlaků. V úterý krátce před 7. hod. ranní srazil se mezi stanicí Chvalešovice a zastávkou Lhota pod horami na trati Číčenice – Týn n. Vlt. motorový vlak č. 5001 jedoucí z Číčenic s nákladním vlakem č. 5099 jedoucím z Týna n. Vlt. Následky srážky byly těžké. Motorový vůz byl i s přívěsným vozem sražen s kolejí a byl tlačen lokomotivou nákladního vlaku téměř 130 m po pražcích. Vozy motorového vlaku byly rozbity, lidé v panice vyskakovali a mnoho jich bylo raněno střepinami skla. Deset osob bylo zraněno vážně. Všichni byli převezeni do nemocnice v Č. Budějovicích, kde brzy po převozu podlehla zraněním Kateřina Marková z Chvaletic u Vodňan, která jela k příbuzným na křtiny. Nedojela, potkala ji smrt. Neštěstí se stalo tím, že oba vlaky měly křižovati ve Chvalešovicích. Na trati nejsou ve staničkách žádní výpravčí a doprava jest řízena z Číčenic. Tady dostal vlakvedoucí motorového vlaku 37letý Josef Schömer z Č. Budějovic, Denisova ul., rozkaz ke křižování ve Chvalešovicích, kde však z neznámé příčiny dal rozkaz k další jízdě, která skončila tak špatně. Vlakový personál vyvázl téměř bez zranění. Řidič motorového vlaku zachránil se před jistou smrtí seskočením s vlaku, který již nemohl zastaviti.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 44/1938, č. 90 (19.11.1938), s. 3

Martínek

MARTÍNEK, Vincenc

Narodil jsem se v Oseku r. 1895. vychodiv školy obecné a měšťanské, následkem smrti svého otce ostal jsem hospodařiti s matkou na chalupě č.p. 18., následkem světové války v r. 1914. byl jsem v r. 1915. povolán k odvodu a odveden, ve 3 nedělích jsem nastoupil jsem vojenskou službu v Benešově u 102. pěšího pluku. Odtud jsem odjel 5. června 1915. na frontu ruskou, tam byv raněn 6. srpna 1915. dán do nemocnice v Uhrách, po 4. nedělích jsem byl poslán spátky k pluku t.č. do Bekes-čáby. Tam jsem byl v Reconvalescentu až do konce roku 1915. Na to 5. ledna r. 1916. Jel jsem znovu do pole a to na Itálie, kdež jsem bojoval až do 27. října 1918. Tam byv zajat, zavezen jsem byl do Avezána v Itálie, tam jsem prodělal a zažil krušné chvíle zajatce. Tam jsem byl až do konce r. 1918., pak nás převezli do Foligna kde jsem nastoupil k vojsku Československému a přidělen jsem byl 31. prap.
Tam jsem byl až do května r. 1919, na to nás poslali do Čech na německé hranice za Frýdland. Odtud jsem byl sproštěn na neurčito. Byl jsem doma 2. dni byl jsem znova povolán do Benešova a znovu jsem odjel na Slovensko proti bolševikům, kdeš jsem sloužil aš do 15. září 1919. byvše propuštěn. V roce 1920 jsem se oženil k Stejskalovům, v r. 1923. byl jsem zvolen za člena poradního zboru parc. dvora Jenšovic. V roce 1924. byl jsem zvolen za 1. radního.
Zdroj: SOkA v Písku, Pamětní kniha obce Níkovic

MARTÍNKOVÁ, Marie – narozena ve Slaném č. 164, okres i hejtmanství Slané, manželská dcera †Ludvíka Martínka, stavitele v Slaném, později v Třeboni č. 4-I, a jeho manželky Kateřiny rodem Brunn z Plzně č. -, náboženství římsko-katolického
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mašek

MASSIK, Václav – noční hlídač na oseleckém zámku
(∞1756, Kotouň. URI:portafontium.cz)

MAŠKOVÁ, Rozina – vdova po Janu Maškovi, polním mistru
(†1820, Čečkov-Březnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MAŠEK, Karel – desátník čs. pol. dělostř. pluku č. 121/II v Č. Budějovicích, dělostř. kasárna, narozen v Kněžských Dvorech, Suchomel č. 12, okres i hejtm. Č. Budějovice, manž. syn Václava Maška, dělníka v mlýně Suchomelu v Kněžských Dvorech č. 12 a Marie rod. Novotný z Kolného č. 6, nábož. římsko-katolického
(∞6.5.1919 s Terezií Bohoňkovou, Libníč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matějka

MATEJKA, Karel – důstojný pán, velezasloužilý farář v Těchonicích, hejtmanství Klatovy. Zemřel ve věku 37 let na tuberkulózu.
(†30.4.1881, Bednárec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MATĚJKA, Matěj – manželský syn Václava Matějky, nádeníka z Jaroslavic č. 16, syna Matěje Matějky, nádeníka z Hroznějovic č. 14 a jeho manželky Marie rozené Frolíkové z Hroznějovic č. 20 a Anny, dcery Václava Fošenbaura, nádeníka z Jaroslavic č. 8 a jeho manželky Marie rozené Kořínkové ze Svínů u Veselí č. 9
(*11.2.1885, Jaroslavice 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nádeník v Hroznějovicích č. 36, manželský syn Václava Matějky, nádeníka z Jaroslavic č. 16 a jeho manželky Anny, dcery Václava Fošenbaura, nádeníka z Jaroslavic č. 8
(∞10.2.1914 s Veronikou Čiperovou, Žimutice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Krajský soud v Č. Budějovicích prohlásil právoplatným usnesením ze dne 28./8. resp. 15/9. 1924. č T688/23 manželství toto za rozloučené – ježto manžel (Matěj Matějka byl prohlášen za mrtva. Den 22. května 1917 jest považovati za onen den, jehož pohřešovaný nepřežil. Výnos zemské správy politické v Praze ze dne 17./9. 1924. č. 394.701./ 1/B 5576

MATĚJKOVÁ, Marie – z Bitětic č. 2, okres. soud i okres. úřad Pelhřimov, narozena v Bitěticích č. 2, manželská dcera † Františka Matějky, zeměděl. dělníka v Bitěticích č. 2 a Terezie rodem Nemravové z Biliny č. 21, okres Duchcov (Dux)
(†10.1.1942, zádušní les u Milotiček. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matourek

MATOUREK, Jakub – ponocný v Olešnici č. 44, manžel Marie rodem Mlčákové z Třeboně, ženatý 45 roků 6 měsíců
(†25.7.1895, Olešnice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MATOURKOVÁ, Marie – vdova po Jakubu Matourkovi, ponocném z Olešnice, rodem Mlčáková z Třeboně
(†3.5.1903, Olešnice 76. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matoušek

matousek-01

MATAUSCHEK von BENNDORF, Joseph, rytíř – c.k. polní maršál, poručík v penzi, vdovec
(*23.8.1776, Košice, Uhersko)
(∞22.5.1804 s Elisabeth Mutz von Waldau)
(†22.10.1863, Wien XVIII – Pötzleinsdorf 55. URI:matricula.info))

Syn velitele dělostřelecké posádky Karla Matauschka, který chtěl ze syna vychovat vzdělaného důstojníka dělostřelectva. Mladý Josef nastoupil do školy 1. polního dělostřeleckého pluku v Praze, ale po vypuknutí války s Francií vstoupil proti vůli svého otce 8. července 1793 do řadové armády, k 54. pěšímu pluku říšského hraběte Callenberga (později pluk hraběte Froon). Svou pílí a horlivostí se stal brzy plukovním kadetem. Matauschek byl přidělen ke 3. praporu, z počátku roku 1794 odvelenému do pevnosti v belgických Yprách, s osádkou čtyř a půl tisíce vojáků, municí na dvacet dnů obležení a sto deseti kanóny, vesměs malé ráže. Francouzské obléhání začalo 1. června 1794 a přesile pod Moreauovým velením v počtu dvaceti tisíc mužů se posádka pevnosti vzdala po více než dvou týdnech bojů, přičemž pevnost byla denně ostřelována pěti stovkami francouzských střel. Důstojníci v počtu 35 mužů, vesměs z Rakouska, Pruska, Bavorska nebo Württemberska, byli zajati a eskortováni do francouzského vnitrozemí, do burgundského města Mâcon, kde měli být všichni v jednom dni na popravišti sťati gilotinou. První obětí kata byl plukovní duchovní, kapucín. Poprava se však zastavila, když se k popravišti dostala zpráva o smrti bratří Robespierrových a dalších čelních stoupenců tyranie. 17 přeživších důstojníků se pod eskortou vydalo do kostela nebo do města, s nimi také již praporčík Matauschek, který popravě zázrakem unikl. Díky Matauschkovým znalostem francouzštiny se v noci 26. dubna 1795 dali na útěk, překonali francouzskou hranici a přes Švýcarsko se dostali k pozicím císařské armády na Horním Rýně. Arcivévoda Karel laskavě zachráněné vojáky přijal, pohostil a každému z nich vyplatil 300 zlatých k vystrojení.
V polním tažení v roce 1796 působil u pluku, podřízenému skupině generála ozbrojených sil Wartenslebena, který byl umístěn nedaleko Benndorfu (Bendorf, Porýní – Falc, JV od Neuwiedu). Během neústupných bojů byl dvakrát těžce seknut šavlí do hlavy a ze zranění se léčil v klášteře Kremsmünster, spolu s dalšími sem dopravenými důstojníky. Do hodnosti nadporučíka byl povýšen 16. března 1799, v tomto roce se jeho pluk nacházel v oblasti Švýcarska, kde čelil francouzským vojskům. Právě tam se účastnil bojů o pevnost Wasen (Wasen im Emmental, Švýcarsko) a jako jeden z prvních se svou setninou uskutečnil přepad u Luciensteige. V dalších dnech během pokračujících bojů na ústupu přes Chiamat, Disentis, Ilanz na Chur byl Matauschek postřelen do levé nohy, což mu znemožnilo další účast v bojích. Po lunevillském míru se jeho pluk přemístil do Chebu, krátce na to se oženil s Alžbětou baronkou Mülz von Waldau, ale již 20. října 1805 stál při nešťastné kapitulaci města Ulmu. 15. února 1809 byl povýšen do hodnosti kapitána a v tomto roce stanul v bitvách u Thannu, Landshutu, Eckmühlu, Řezna, Lambachu a Ebelsbergu. Také odolal uprostřed praporu svého pluku, který se Napoleonova železná jízda marně snažila prolomit. Konečně u Wagramu, kde nebyl dostatek rakouského velení, protože kapitáni a důstojnický sbor veskrze padl již dříve, velel kapitán Matauschek vlastnímu pluku. V této bitvě přišel o koně a byl zasažen bajonetem do stehna a kulí z muškety do pravého ramene. V polním tažení roku 1813 velel 2. praporu svého pluku v bitvě u Chlumce 30. srpna 1813. Během útoku na bajonety vlastnoručně ukořistil nepřátelskou zástavu a zajal 7 důstojníků a 107 mužů, za což byl velitelem tažení hrabětem Hieronymem von Colloredo před celým armádním sborem pochválen a jeho plukovní zástava byla hrabětem vlastnoručně dekorována stuhami z kořistní nepřátelské zástavy.
Po obsazení Paříže se Matauschek stal vojenským místodržícím v Mâconu – tamtéž, kde měl být před dvaceti lety popraven a kde meškal po dobu více než jednoho roku v zajetí.
V roce 1824 byl povýšen do hodnosti majora a byl mu udělen dědičný šlechtický stav s přídomkem von Bendorf. Od následujícího roku velel praporu granátníků, elitní pěchoty, v roce 1831 povýšil do hodnosti podplukovníka. Se svým praporem byl odvelen v létě 1835 do Teplic, aby dohlížel na setkání panovníků Rakouska, Pruska, Ruska a Saska. Mimo jiné zde zastával funkci vojenského místodržícího a neušel pozornosti polního podmaršálka hraběte Clam-Martinic, prvního pobočníka Jeho Veličenstva císaře. Tak byl jmenován již v roce 1836 vojenským místodržícím Vídně a za zásluhy obdržel v roce 1842 diplom rakouského rytířského stavu. Další rok byl císařským patentem jmenován generálmajorem.
Polní podmaršálek, rytíř Josef Matauschek von Bendorf vyslovil před smrtí přání, aby jeho tělo po smrti neviděl nikdo ze známých. Zemřel bez utrpení, po obdržení svátosti umírajícího ve čtvrtek 22. října 1865 v 16:30 ve vídeňském okrsku Pötzleinsdorf, pohřben byl následujícího dne na hřbitově nedaleko Schönbrunnu ve vídeňské části Hietzing. Zanechal po sobě více dětí, z nichž někteří synové sloužili také u císařsko-královské armády v důstojnických pozicích.

Zdroje:
von WURZBACH, Constant: Biographisches Lexicon des Kaiserthums Österreich, sv. 17, Wien, tisk k. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1867, s. 95–98.
STREFFLEUR, V.: Österreichische militärische Zeitschrift, Wien, nákladem a tiskem Carl Gerold’s Sohn, 1864, s. 25 – 32.

(August Sedláček, databáze)

B02D___________0M1KN31845P

B02D___________0M1KN31847P

MATOUŠKOVÁ, Leokadie
viz. GAŇK

Mattoni

Erb von Mattoni, udělený 1890

MATTONI, Leo Friedrich Karl – manželský syn Heinricha Kaspara Mattoni, měšťana a kupce v Karlových Varech, tamtéž narozeného, syna Karla Mattoni, měšťana a obecního rady v Karlových Varech a jeho manželky Marie Theresie roz. Voigt z Karlových Varů a Wilhelminy Theresie Rosy, dcery Johana Petra Knolla, měšťana a obchodníka v Karlových Varech čp. 24 a jeho manželky Marie roz. Roscher z Karlových Varů
(*12.11.1862, Karlovy Vary 370. URI:portafontium.eu)
(†31.1.1940, Karlovy Vary)

MATTONI, Heinrich Adolf Karl Andreas – manželský syn Lea, šlechtice von Mattoni, továrníka v Karlových Varech, narozeného tamtéž, manželského syna Friedricha, šlechtice von Mattoni, statkáře ve Stružné (Gießhübl-Puchstein) 50 a jeho manželky Wilhelminy roz. Knoll z Karlových Varů a Berty roz. Knoll, narozené v Rybářích (Fischern), dcery Adolfa Knolla, majitele továrny v Rybářích a jeho manželky Marie Anny roz. Knoll z Karlových Varů
(*17.11.1895, Karlovy Vary 716. URI:portafontium.eu)

Jindřich Matoni je narozen 17. listopadu 1895 v Karlových Varech, tam příslušný, posledně bytem v Jindřichově Hradci čís. 118/II, syn Leo Matoniho a Berty, rozené Matoniové, ženatý s Johannou, rozenou Tellerovou, povoláním obchodník, čtení a psaní znalý, římskokatolického vyznání, národnosti německé, říšskoněmecký státní příslušník, nebyl trestaný.
Jindřich Matoni přišel do Jindřichova Hradce dne 1. října 1941 z Prahy, Berlínská ulice čís. 5/VI, již jako říšskoněmecký státní příslušníks pověřením, aby jako nacistický důvěrník převzal vedení podniku pro výrobu ovocných vín a šťáv firmy M. Schultz v Jindřichově Hradci, kterýžto podnik byl v té době arisován a jeho majitel, izraelita M. Schultz, uvězněn v koncentračním táboře, odkud se nevrátil. Jindřich Matoni nezavinil sám smrt izraelity M. Schultze v koncentračním táboře. Úvodem, jak se do podniku dostal, chci jen naznačiti, že v nacistických kruzích požíval naprosté důvěry, bylo-li mu vedení podniku svěřeno. Té si patrně získal členstvím v těchto nacistických složkách, organisacích a oddílech v době okupace; Jindřich Matoni byl totiž členem NSDAP. Členem SS-oddílu. Členem Technische-Nothilfe a NSKK.
Svědci Jaroslav Kučera, František Brož, Josef Koranda a Karel Písař popisují ho jako charakterního Němce, který prý nedělal rozdílu mezi Čechem a Němcem v době německé okupace, měřil všem stejně jak se lidově říká, nevnucoval německou řeč zaměstnancům, jak Češi, tak i Němci za jeho vedení požívali v podniku stejná práva, nezrušil závazky s českými peněžními ústavy a pojišťovnami a v prospěch všech zaměstnanců podniku, Čechů a Němců, založil úrazovou pojistku, s rovnými výhodami pro obě národnosti. Do politické činnosti v Jindřichově Hradci prý nezasahoval.
V revolučních květnových dnech uprchl Jindřich Matoni z Jindřichova Hradce a jeho nynější pobyt neznámý.

V Jindřichově Hradci, 10. dubna 1947.

Zdroj: SOA v Třeboni, fond Mimořádný lidový soud České Budějovice, vyšetřovací spis 249/47

Reklama Mattoniho kyselky, 1925

Reklama Mattoniho kyselky, 1925

Michal

MÍCHAL, František – veledůstojný pán, tajemník střídníctví třeboňského a děkan v Lišově, manželský syn Františka Míchala, rolníka v Kloubu č. 2 a Anny roz. Klíma z Kloubu č. 20
(†27.7.1902, Lišov č. 171. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MICHAL, Friedrich – bývalý vlakvedoucí (Lokomotivsführer) na k.k. Kaisef Franz Josef-Orientbahn v Konstantinopoli (Istanbul) a Adrianopoli (Edirne), ženatý od 17 let s Terezií roz. Hoffener, narozený ve Schweinfurth, Bavorsko
(†28.5.1909, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Milian

MILIANOVÁ, Anna – vdova po Josefu Miliánu, obuvníku, hlásná na věži děkanského chrámu Páně, manželská dcera zemř. Pavla Peřiny, domkáře v Polné č. 33
(†4.8.1863 15:30, Polná 1. URI:actapublica.eu)

Dle umrlčí cedule C. 132 pd 5. srpna 1863 se zabila. Když dne 4. srpna děkanský dům a kostel s věží v tom největším ohni byly a Anna Milianova co hlásná více dolu utéci nemohla, odzvonivší si umíráčkem, po provazu dolu se spustivší a na zem padnuvší se zabila. Pochována od Ignáce Kunce, děkana 7. srpna 1863.

Mrázek

MRÁZEK, František – truhlářský pomocník v Lišově č. 351, manželský syn Františka Mrázka, truhlářského mistra v Lišově č. 352 a jeho manželky Majdaleny, rodem Hujz z Lišova, narozen v Lišově č. 267. Příčinou úmrtí roztříštění a otřesení tkáně mozkové následkem střelné rány. Pohřben nezaopatřený 13. února v Lišově, povolení ku převozu dáno od c.k. hejtmanství v Budějovicích, dne 12. února 1906.
(†10.2.1906, Chyňava. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Neubauer

NEUBAUER, Sebastian – manželský syn Sebastiana Neubauera, domkáře v Běleni 17, manželského syna † Sebastiana Neubauera, výměnkáře v Běleni 4 a jeho manželky Marie z Běleně 4 a Johany, nemanželské dcery Marie, manželské dcery Johana Tomschi, chalupníka v Suši 27 a jeho manželky Johany roz. Neubauer ze Suše 35
(*11.1.1884, Běleň 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Novák

NOVÁK, František – učitel, původem z Dráchova, příslušný do Chlumu
(∞1924, soudní okres Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVÁK, František – manželský syn Dominika Nováka, podomního obchodníka z Bukovska č. 69, manželského syna Václava Nováka z Bechyně č. 75 a jeho manželky Františky roz. Žižko z Volyně, narozeného v Žitné č. 22 a Kateřiny, manželské dcery Jana Zahradníka, podomního obchodníka z Bludovic a jeho manželky Marie roz. Holzepl z Mirovic č. 87, rozené v Netolicích
(*14.4.1903, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVÁK, Ludvík – manželský syn Františka Nováka, 1/2 láníka z Domašína, syna Martina Nováka, výměnkáře ze Sumrakova a jeho manželky Marie rodem Vodičkové a Kateřiny, dcery Antonína Sedláka, 1/2 láníka z Řásné a jeho manželky Veroniky rodem Hávové
(*19.8.1886, Domašín 13. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vězeň kraj. soudu v Táboře č. 44, narozen v Domašíně č. 13, 19/8 1886.

Dle přípisu c.k. okr. hejt. v Jindřichově Hradci dto 2. září 1913 čís. 29200 farnímu úřadu v Jarošově vystoupil z církve římskokatolické a zůstává bez vyznání /Přípis far. úř. dn. 20/9 1913 č. 282/
Dle přípisu děk. úř. v Táboře byl 9/1 1922 popraven v Táboře; kajícně vrátil se do církve katol. 8/1 1922.

(†9.1.1923, Tábor č. 44 (věznice). Popraven provazem. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Novohradský

NOVOHRADSKÝ, Josef – řídící učitel ve Vyklicích (německy Wiklitz, obec zanikla), příslušný do Kostelecké Lhoty (okres Rychnov nad Kněžnou)
(∞1925, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Novotný

NOVOTNÝ, Jan – mlynářský tovaryš z Nového Etinku, toho času v Dolejším Skrejchově, syn Martina Novotného, slouhy z Nového Etinku č. 101 a matky Marie roz. Petřičkové z Kostelní Radouně
(∞5.11.1867, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVOTNÁ, Anna – dcera Aloise Novotnýho, mlynáře v Kuklích č. 51, okres píseckého a matky Josefy roz. Chromých, mlynáře z Bratřínova č. 19
(∞26.1.1892 s Václavem Reifem, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVOTNÝ, František – odborný učitel na Královských Vinohradech
(∞8.8.1903, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOWOTNY, Rudolf – manželský syn Václava Novotného, horníka a obyvatele v Hořicích č. 91, maželského syna Franze Novotného, tkalce ve Vrcholtovicích č. 15 a jeho manželky Anny roz. Novotný z Vrcholtovic č. 14 a Aloisie, dcery Terezie Mugrauer, dcery Marie, manželské dcery Johana Mugrauer, sedláka v Mýtě (Mautstadt) č. 10 a jeho manželky Rosiny roz. Pachner z Mýta č. 1
(*17.4.1879, Hořice na Šumavě 91. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zřízenec c.k. státní dráhy, manželský syn † Václava Novotného, horníka v Hořicích č. 91 a jeho manželky Aloisie roz. Mugrauer z Mýta (Mauthstadt) č. 10
(∞17.4.1912 s Hedwig Mugrauer, Wien I – St. Stephan. URI:matricula.eu)
(†6.4.1949, Gemeind Krankenhaus Gmünd)

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

NOWOTNY, Rudolf Johann – manželský syn Rudolfa Nowotny, zřízence c.k. státní dráhy v Českých Velenicích (Böhmzeil), narozeného v Hořicích na Šumavě, manželského syna Václava Nowotny, havíře v Hořicích č. 91 a jeho manželky Aloisie roz. Mugrauer z Mýta č. 10 a Hedviky, narozené v Hořicích, manželské dcery Johana Mugrauera, měšťana a obchodníka v Hořicích č. 48 a jeho manželky Anny roz. Breitschopf z Hořic
(*10.1.1913, Česká Cejle 185. URI:matricula.eu)
(†18.10.2007, Linz)

Diözesenarchiv St. Pölten, Gmünd - St. Stephan. Taufbuch 1908–1913, fol. 221, Nr. 6

Diözesenarchiv St. Pölten, Gmünd – St. Stephan. Taufbuch 1908–1913, fol. 221, Nr. 6

NOWOTNY, Hubert
(*3.11.1917, Česká Cejle 185)

NOWOTNY, Walter
(*7.12.1920, Česká Cejle 185)
(†8.11.1944, Epe – Bramsche/Braumske b. Osnabrück)

Hedwig a Rudolf Nowotny ve Vídni, listopad 1944 (repro Tygr z Volchovstroje, 1994)

Hedwig a Rudolf Nowotny ve Vídni, listopad 1944 (repro Tygr z Volchovstroje, 1994)

Obitecký

OBITETZKÝ z OBITETZ, Antonín Josef – Jeho Milost vysoce urozený pán, jehožto tělo leží v chrámu Páně sv. Jakuba Apoštola v Tučapech, věku svého majíc 47 let
(†1706, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

OBITECZKÁ z OBITECZ, Magdalena – urozená panna, slečna
(∞1711, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

OBITECZKÁ z OBITECZ, Anna – urozená panna, slečna
(∞1712, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ondok

ONDOK, František, Msgre. – manželský syn Václava Ondoka vulgo Píchy, sedláka a představeného, syna † Jakuba Ondoka vulgo Havrdy, chalupníka v Hosíně č. 35 a jeho manželky Roziny roz. Přibylové vulgo Havrdové, chalupnické dcery z Hosína č. 35 a Kateřiny, dcery † Vojtěcha Kantora, selského výminkáře z Levína č. 1 a jeho manželky † Marie roz. Kloudové, selské dcery z Velechvína č. 7
(*26.1.1856, Hosín 34. URI:digi.ceskearchivy.cz)
biskupský vikář a farář v Hradešicích, narozen v Hosíně č. 34
(†19.6.1927, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ondrát

ONDRÁT, Andreas – manželský syn Bartoloměje Ondráta, nádeníka ve Velkém Strodově č. 14, manželského syna Matěje Ondráta, výměnkáře v Kondrači č. 2 a jeho manželky Roziny roz. Benesch ze Slavošovic č. 6 a Evy, mynželské dcery Františka Novaka, domkáře ve Velkém Strodově č. 12 a jeho manželky Marie roz. Hauser z Malého Strodova
(*26.11.1874, Velký Stradov 14. URI:digi.ceskearchivy.cz)
truhlář, voják 2. setniny c.k. zeměbraneckého pěšího pluku č. 29, spáchal sebevraždu podříznutím hrdla
(†4.9.1901, České Budějovice. snímek není digitální)

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Ouborný

OUBORNÝ, Jan – krejčí v Řípci čís. 78, narozen v Kovářově čís. 17, okres soudní a politický Milevsko, manželský syn řím.-katol. rodičů Ignáce Oubornýho, pastýře v Kovářově čís. 17 a Františky rozené Procházkovy z Petrovic čís. 31.
(*20.3.1900)
(∞9.5.1928 s Otýlií Havlovou v Řípci 78. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mistr krejčovský Jan Ouborný, který se sem [do Řípce] před rokem z Lomnice přestěhoval, onemocněv, byl dne 29. [dubna 1928] zaopatřen svátostí posledního pomazání a na srtelné posteli oddán se svojí družkou. Druhého dne zemřel.

Zdroj: SOkA Tábor, Archiv obce Řípec, Pamětní kniha obce Řípce 1922-1936, pag. 111-112

Ouda

AUDA, Martin – manželský syn Josefa Audy, domkáře z Kolince a Kateřiny, vlastní dcery † Ondřeje Schüllera, mlynáře z Buchwerečka 6, statku Hlavňovic a matky Kateřiny rozené Kondrhel z Loučova 2, statku Žikov
(*1.11.1844, Kolinec 93. URI:portafontium.cz)
mlynářský chasník v Kolinci 80 (papírna), syn Josefa Oudy, nádeníka v Kolinci 16 a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Šetlera, mlynáře v Puchwerečku
(∞21.1.1867, Kolinec. URI:portafontium.cz)
chasník mlynářský v Kolinci 2, syn Josefa Oudy, nádeníka v Kolinci 49 a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Šellera, mlynáře v Jindřichovicích 37
(∞7.10.1873, Kolinec. URI:portafontium.cz)

AUDA, Petr – manželský syn Josefa Audy, nájemníka v Kolinci 93, syna Josefa Audy, chalupníka v Kolinci 93 a matky Lidmily rozené Nowák Javoří a Kateřiny, vlastní dcery France Zíky, mlynáře z Jindřichovic 24 a matky Kateřiny Schelerové rozené z Puchwerečka /// chybně zapsané údaje u matky, viz Martin Auda *1.11.1844
(*20.12.1846, Kolinec 93. URI:portafontium.cz)

OUDA, Vojtěch – obuvník v Kolinci 2, manželský syn Josefa Oudy, nádeníka z Kolince 2 a jeho manželky Kateřiny rodem Šeller z Puchverečka
(∞9.2.1886, Kolinec. URI:portafontium.cz)

OUDA, Matěj – reservník 7. pluku c.k. dragounů a čeledín v Mlázově 1, manželský syn Josefa Oudy, sedláka z Mlázov 2 a jeho manželky Josefy rodem Potužák z Brodu 10
(∞1.2.1887, Mlázovy. URI:portafontium.cz)

OUDA, Jan – vojín v záloze, nádeník v Mlázově 21, manželský syn Františka Oudy, krejčího z Mlázov 21 a matky Marie rodem Dražka ze Sluhova 2
(∞5.2.1889, Mlázovy. URI:portafontium.cz)

OUDA, František Xaver – manželský syn Petra Oudy, mlynářského v Sušici, syna Josefa Oudy, nájemníka v Kolinci 93 a jeho manželky Kateřiny roz. Schellerové, dcery mlynáře z Puchwerku 6 a Antonie, dcery Josefa Potužníka, krejčího v Sušici, horní předměstí 7 a jeho manželky Marie rozené Hostkové, mlynářské dcery ze Sušice, horní předměstí 7
(*24.1.1873, Sušice. URI:portafontium.cz)
vojín 11. pěšího pluku, příslušný do Kolince. Pohřben 8. prosince 1915 v Praze na Olšanech
(†5.12.1915, Praha VI)

OUDA, Marie – narozena v Budějovicích, Jírovcova ul. č. 13, manželská dcera Petra Oudy, mlynáře ve Střížově č. 28 a Antonie rodem Potužník ze Sudoměřice č. 7
(∞20.9.1904, Střížov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

OUDA, Josef – manželský syn Vojtěcha Oudy, obuvníka v Kolinci 5, syna Vojtěcha Oudy, nádeníka v Kolinci 46 a jeho manželky Kateřiny rozené Šellerové z Puchwerečku u Petrovic a Barbory, dcery Marie Trochovy, dcery Kašpara Trocha, dvorského čeledína v Mlázově 1
(*28.11.1891, Kolinec. URI:portafontium.cz)

Vojín 7., později 29. zeměbraneckého pěšího pluku, zajat v Karpatech 15. února 1915. Vstoupil do ruských legií 20. června 1917 u Berestobohoduchovského zavodu, přiřazen k 5. střeleckému pluku československých legií – až do 27. září 1920, demobilizován.

OUDA, Josef – manželský syn Jana Oudy, panského čeledína v Kolinci 1, syna Františka Oudy, krejčího z Mlázov 21 a jeho manželky Marie rodem Dražka ze Sluhova, narozen v Mlázovech 1 a Josefy, dcery Václava Maňasa, čeledína z Mlázov 24 a jeho manželky Marie rodem Jakl z Boříkov 1
(*31.3.1894, Kolinec. URI:portafontium.cz)

Vojín rakouské armády, bydlištěm v Mokrosukách okres Sušice, zajat 21. srpna 1917 u Monte Cucco. 16. července 1918 zařazen v hodnosti desátníka k 35. pěšímu pluku československých legií v Itálii, až do 1. února 1921. Povýšen na rotmistra. Dále sloužil v československé armádě.

OUDA, Matěj Emanuel – manželský syn Ondřeje Oudy, rolníka z Lukoviště 4, syna Adama Oudy, výměnkáře z Lukovišť 4 a matky Josefy rozené Valdhauser ze Stříteže a Barbory, manželské dcery Josefa Kočího, měšťana v Strážově 72 a matky Františky rozené Petrmichl ze Strážova 80
(*24.2.1895, Kolinec. URI:portafontium.cz)
obuvník v Plzni, Veleslavínova ul. 13, narozený v Lukovišti 4, manželský syn katolických rodičů Ondřeje Oudy, rolníka v Lukovišti 4 a Barbory rozené Kočí ze Strážova 72
(∞27.4.1920, Střížov. URI:portafontium.cz)

Vojín 28. pěšího pluku, zajat 2. října 1915 u Lucku. V Kyjevě přiřazen 14. září 1916 ke 3. střeleckému pluku československých legií na Rusi. Z legií demobilizován 14. listopadu 1922, v hodnosti svobodníka.

Pálffy

PALFFI, Philippina Elisabetha Barbara – vysoce blahorozená paní, rozená hraběnka z Pálffy, dcera Jeho Excelence vysoce blahorozeného pána Mikuláše hraběte Pálffy z Erdett, komořího císařského rady Jeho Výsosti, hejtmana trabantské tělesné stráže, generála a polního podmaršálka, plukovníka pěšího regimentu, etc.
(∞6.7.1700 s Karlem Kajetánem Buquoyem, Wien I (Unsere Liebe Frau zu den Schotten). URI:matricula.info)

Pávek

PÁVEK, Jakub – toho času dělník na dráze v Rodvínově č. 35, syn Františka Pávka, sloužícího v Jakubovicích na Moravě a jeho manželky Anny, dcery Jakuba Chalupy, panského drába v Jakubovicích
(∞5.2.1889, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NB. Toto manželství Josefa Pavka s Marií Neznámou jest za neplatné uznáno, následkem bigamie Josefa Pávka. – Přípisem velesl. ck. Místodrž. v Praze od 31/12 1897 č. 210182 prohlásil nejvyšší soudní dvůr dekretem od 19./10. 1897 č. 10808

Pavel

PAWEL, Georgius – ex pago Mauřicz (Mohuřice) oriundus filius Thoma Pawel, molitoris. Oddán s Magdalenou, dcerou † Jana Laussenmüllera, ctihodnou pannou ze Slavče
∞23.11.1760, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PAVEL, Roman – voják I. roty československých legií, v civilu dělník
(†13.7.1920, Cuknštejn. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Na cestě pod stromem nedaleko tvrzi Cuknštejn zabit bleskem, byl ihned mrtvý.

Penzenstadler

PENSZENSTADLER, Maria – služebná v Budějovicích, Gratznerstraße Nr. 2, dcera Hermanna Penzenstadlera, obyvatele ve Staré Huti (Althütten) č. 10 u jeho manželky Jenovéfy roz. Schmidgruber z Maňávky (Böhmisch Heidl) č. 10
(∞20.9.1909, Hodňov (České Budějovice, per delegationem) s Franzem JiskrouURI:digi.ceskearchivy.cz a URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†12/1912, Hodňov)

Peschke

PESCHKE, Eduard – odborný učitel, bytem v Č. Budějovicích, Žižkova ul. (Schmerlinggase) č. 1, manžel …
(†15.3.1939, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oznamujeme všem našim milým přátelům, že můj dobrý, drahý choť EDUARD PESCHKE, odbor. učitel v.v. byl na své výslovné přání zpopelněn dne 20. března 1939. Děkuji všem za upřímné projevení soustrasti. Klára Peschke. Za vzorné vypravení pohřbu děkuji pohřeb. úst. města Č. Budějovic.
Zdroj: Jihočeská jednota, roč. 1/1939, č. 24 (28.3.1939), s. 6

Petr

PETR, Václav Probus – bratr řádu sv. Františka v Jindřichově Hradci č. 98/II, syn Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a Veroniky roz. Prokšové ze Ševětína č. 35, narodil se ve Velechvíně, okres Lišov, hejtmanství České Budějovice
(*15.10.1838, Velechvín)
(†21.8.1917, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZABILKA, vlastně PETER, Matěj – manželský syn Františka Zabilky, vlastně Petra, sedláka, syna Františka Petra, výměnkáře na též živnosti, a jeho manželky † Kateřiny roz. Zabilkové z též živnosti a Veroniky, dcery † Vojtěcha Prokše, sedláka ze Ševětína č. 35 a jeho manželky Anny roz. Chlupové, sedlácké dcery z Neplachova č. 42
(*26.1.1841, Velechvín 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†20.7.1893, Hůrky)

PETER, Jan Nepomuk – manželský syn Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, syna † Františka Petra, sedláka z Velechvína č. 8 a Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery † Václava Šteinocher, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*22.5.1871, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETER, František – manželský syn Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, syna Františka Petra, sedláka z Velechvína č. 8 a Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*11.11.1873, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Hůrkách č. 8, rodem z Lišova č. 284, manželský syn Matěje Petra, býv. domkáře v Lišově č. 284 a manželky jeho Terezie roz. Steinocher z Oudraže č. 35
(∞19.11.1909 s Marií Šachlovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†23.9.1935)

Křestní list Františka Petra

Křestní list Františka Petra, farnost Lišov, 18. dubna 1892

PETR, Marie Magdalena – manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, manželského syna Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a jeho manželky Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 3, okres Písek a jeho manželky Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*7.7.1882, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zletilá služebná, narozená 7. července 1882 v Lišově (Lischau), příslušná do Hůrek, manželská dcera † Matěje Petra, bývalého majitele mlýna, a žijící Terezie roz. Steinocher
(∞28.11.1908 s Antonínem Pospíšilem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

PETR, Božena – manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, manželského syna Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a jeho manželky Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a jeho manželky Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*1.8.1885, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(Beatrix Petr) neplnoletá mlynářská dcera, narozená 1. srpna 1885 v Lišově (Lischau), příslušná do Hůrek (Hurek), manželská dcera právě zemřelého Matěje Petra, majitele mlýna, a žijící Terezie roz. Steinocher
(∞17.11.1907 s Antonínem Frolíkem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)
rodem z Lišova č. 284, manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, později mlynáře v Hůrkách č. 8 a manželky jeho Marie rodem Steinochr z Oudraže
(∞17.11.1907 s Antonínem Frolíkem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETROVÁ, Aloisie – narozená v Hůrkách č. 8, manželská dcera Matěje Petra, mlynáře v Hůrkách č. 8 a Terezie roz. Šteinochrové v Oudraži č. 3
(∞25.10.1920 s Janem Sládkem, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETR, Františka – narozená v Hůrkách č.8, manželská dcera † Matěje Petra, mlynáře v Hůrkách č. 8 a jeho manželky Terezie roz. Šteinochrové v Oudraži č. 3
(∞17.6.1919 s Josefem Mrzenou, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 18

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 4. ledna 1891.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Petr, Matěj majitel bytu 2.2.1841 Velechvín mlynářství
2 Terezie choť 17.8.1852 Albrechtice, okres Písek – Velechvín (v rodině)
3 Jan syn 22.5.1871 Lišov – Velechvín mlynářství, pomocník
4 Marie dcera 7.7.1882 Lišov – Velechvín
5 Božena 1.8.1885 Lišov – Velechvín
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 17

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 10. ledna 1901.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání, vedlejší výdělek
1 Petrová, Terezie majitelka bytu 11.4.1853 Albrechtice, okres Písek – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
2 Petr, Jan syn 20.5.1871 Lišov – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
3 Petr, František syn 11.11.1873 Lišov – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
4 Petrová, Marie dcera 7.7.1882 Lišov – Hůrky domácí služba
5 Petrová, Božena dcera 1.8.1885 Lišov – Hůrky domácí služba
6 Petrová, Františka dcera 27.10.1891 Hůrky (žákyně)
7 Petrová, Aloisie dcera 18.10.1893 Hůrky (žákyně)
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 180

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 18

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 10. ledna 1911.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Petr, František majetník bytu 11.11.1873 Lišov – Hůrky mlynářství, polní hospodářství
2 Petrová, Marie manželka 9.8.1889 Hůrky mlynářství
3 Petrová, Marie dcera 5.1.1910 Hůrky (dítě)
4 Petrová, Terezie matka 11.4.1853 – Hůrky výměnkářka
5 Petr, Jan bratr 22.5.1871 Hůrky mlynářský pomocník
6 Petrová, Františka sestra 20.10.1891 Hůrky učednice šití šatu
7 Petrová, Aloisie sestra 22.10.1893 Hůrky (domácí služby)
8 Petr, Theodor synovec 3.11.1903 Vídeň – Hůrky žák
9 Kubeš, Jan učedník 27.5.1891 Štěpánovice učeň mlynářský
10 Krejčí, František čeledín 23.9.1882 Miletín polní hospodářství
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 281

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 34

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 16. února 1921.
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Petr, František majitel bytu, samostatný mlynář 12.11.1873, Lišov 1.5.1890, Hůrky
2 Petrová, Marie manželka 9.8.1889, Hůrky 9.8.1889, Hůrky
3 Petrová, Marie dcera 5.1.1910, Hůrky 5.1.1910, Hůrky
4 Petrová, Helena dcera 18.8.1912, Hůrky 18.8.1912, Hůrky
5 Petr, Jan syn 13.6.1914, Hůrky 13.6.1914, Hůrky
6 Petrová, Terezie matka, výměnkářka 11.4.1853, Oudraž 1.5.1890, Hůrky
7 Petr, Jan bratr, mlynář 22.5.1871, Lišov 1.5.1890, Hůrky
8 Matějková, Anna služka 18.9.1895, Domanín 5.1.1921, Domanín
9 Zemánek, Rudolf čeledín 6.11.1901, Suchdol nad Lužnicí 25.6.1920, Suchdol nad Lužnicí
10 Michálek, Adolf mlynářský pomocník, stárek 5.9.1893, Heřmaneč (Dačice) 1.9.1920, Heřmaneč (Dačice)
11 Svoboda, Bohumil mlynářský pomocník, stárek 22.11.1895, Čejkov (Kamenice nad Lipou) 14.2.1921, Čejkov (Kamenice nad Lipou)

Petřík

PETŘÍK, Jan – nastávající mlynář z Borovan č. 32, syn Jana Petříka, mlynáře v Borovanech č. 32 a Marie rodem Panka z Křenovic č. 1
(∞1883, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍK, František – mladší učitel v Podolí č. 16, syn Jana Petříka, rolníka v Podolí č. 16 a † Marie rodem Kouba z Hodonic č. 19
(∞1886, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍK, Jan Nepomuk – manželský syn Josefa Petříka, půlláníka a rady obce ševětínské z Vitína č. 7, syna Tomáše Petříka, sedláka z též živnosti a jeho manželky Marie roz. Janové, sedlácké dcery z Dynína č. 15 a Marie, druhé manželky, dcery Jana Sejka, půlláníka z Ševětína č. 13 a jeho manželky Marie roz. Janovské, sedlácké dcery z téhož místa č. 26
(*5.5.1855, Vitín 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kočí, narozen ve Vitíně, manželský syn Josefa Petříka, půlláníka z Vitína č. 7 a Marie roz. Sejk ze Ševětína č. 13. Vdovec po Rozálii roz. Moudré ze Lhoty
(∞28.4.1905 s Marií Petříkovou (na smrtelném loži), České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nádeník, narozen ve Vitíně, manžel Marie roz. Slamšidlo
(†1.5.1905, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍKOVÁ (roz. SLAMSCHIDLO), Marie – manželská dcera Josefa Slamschidlo, obyvatele v Milešicích č. 52, syna Veroniky Slamschidlo, dcery domkáře na Rudolfově a Otýlie Ködl, manželské dcery Josefa Ködla, kostelníka v Záblatí (Kirschner in Sablat) a jeho manželky Kateřiny roz. Wagnerové z Vimperka
(*24.5.1878, Milešice 52. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Oberschlagu č. 52, manž. dcera Josefa Slamšídlo, nájemníka v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(∞28.4.1905 s Janem Petříkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
roz. v Horním Záblatí, okres Vodňany, vdova po Janu čeledínu. Zemřela na následky poranění lebky (více).
(†13.2.1912, Všeobecná nemocnice v Českých Budějovicích. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 127

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 127

SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Růžena – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Budějovicích, nemanž. dcera Marie Slamšídlové
(†7.7.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Veronika – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera † Jana Petříka, kočího a Marie roz. Slamschidlové z Oberschlagu
(∞19.9.1931, Praha – Vinohrady (sv. Ludmily) s Josefem Kopalem. URI:amp.bach.cz)

SLAMŠÍDLO, Rosa – nemanželská dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27. Vdovy po † Janu Petříkovi, kočím
(*25.1.1908, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pitra

PITROVÁ, Alžběta – manželská dcera Vojtěcha Pitry, sedláka, ze Lhoty 34, manželského syna Jana Pitra, výměnkáře ze Lhoty 34 a jeho † manželky Doroty rodem Fisser, dcery sedláka z Petrovic 34 a Marie, manželské dcery Františka Fuxa, sedláka z Vlkovic 10 a jeho † manželky Marie rodem Konopa, dcery sedláka ze Zalin
(*22.4.1857, Lhota (Mladošovice). URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Vojtěcha Pitra, rolníka ze Lhoty č. 34 a jeho manželky Marie rodem Fuxa z Vlkovic č. 10
(∞5.8.1879 s Tomášem Chuchlem, Mladošovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
chovanka chudobince, vdova po Tomáši Chuchelovi, rodem Pietrová (správně Pitrová). Narozená 22/4 1857 ve Lhotě, okres Třeboň
(†14.1.1933, České Budějovice, nemocnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Plocha

PLOCHA, František – čeledín v Hůrkách č. 11, narozen v Hůrkách č. 76, okres Lišov, hejtm. Budějovice, manželský syn Františka Plochy, nájemníka v Hůrkách č. 21 a jeho manželky Alžběty roem Pícha z Hůrek č. 55, náboženství římsko-katolického
(∞29.10.1912 s Petronelou Šedivou, Libníč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Krajský soud v Č. Budějovicích prohlásil právoplatným usnesením ze dne 2. února 1927 č. M 11/27 manželství toto za rozloučené, ježto manžel František Ploch byl prohlášen za mrtva. Den 5. září 1917 jest považovati za onen den, jehož pohřešovaný nepřežil. Výnos zemské správy politické v Praze ze dne 1./3. 1927 č. 77 a 99 ai 1927. 1/B-1243 ai 1927.

Farní úřad v Libniči. Ita in fidem publicam dne 28./3.1927. Karel Linhart, farář

Pokorný

POKORNÝ, šlechtic Kazimír – JUDr. a sekretář při generálním ředitelství Buštěhradské dráhy v Praze, syn Jindřicha šlechtice Pokornýho, c. k. místodržitelského rady ve výslužbě v Pelhřimově a Vilemíny, dcery Kazimíra Fortwänglera, c. k. krajského hejtmana v Praze
(∞1891, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pospíšil

POSPIŠIL, Anton Erem. – instalatérský mistr, vrchní ženista (Oberpionier) c. k. ženijního praporu č. 2, plnoletý, narozený 16.ledna 1877 v Ivančicích, okres Brno, příslušný do Ostopovic u Brna, Morava, manželský syn žijících rodičů zedníka Jana od Kříže Pospíšila a Anny roz. Košik
(∞28.11.1908 s Marií Magdalenou Petrovou, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

Rehfeld

von Rehfeld, Sophia Karoline – manželská dcera pána Karla von Rehfeld, magazineura františkovské železárny a jeho manželky Terezie, manželské dcery pána Martina Reindla, měšťana z Budějovic a jeho manželky Terezie roz. Hager, též z Budějovic
(*9.4.1853, Františkov čp. 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Provdaná za Karla Janovského, knížecího lesního úředníka. Místo pobytu ke 4. lednu 1901 Velechvín čp. 1, byt č. 1 URI:digi.ceskearchivy.cz

Řehoř

ŘEHOR, Johann – narozen ve Vídni, příslušný do Lodhéřova (Riegerschlag) infanterista 75. pěšího pluku Kristiána IX., krále dánského, 3. polní setniny. Odsouzen k smrti provazem 30. září 1901, rozsudek vykonán 2. října 1901 ve dvoře Mariánských kasáren (více zde). Zastřelil svého nadřízeného desátníka Blažka v jindřichohradeckých kasárnách (správně desátník Blažej, zastřelený v třeboňských kasárnách). Pohřben bez přítomnosti duchovního, 2. října 1901 v 8 hodin večer na vojenském hřbitově, hrob č. 181
(†2.10.1901, České Budějovice. snímek není digitální)

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Reif

2014-07-22: image 1 0f 1 thumb

REIFF, Ondřej – mlynář z Češtic č. 16
(∞19.6.1805 s Marií Luckovou, Tedražice (Hrádek). URI:www.portafontium.cz)

REIF, Josef – manželský syn Ondřeje Raifa, mlynáře a Marie Luckové, manželské dcery Michaela Lucek, mlynáře z Tedražic a jeho manželky Doroty rozené Kazdové
(*2.3.1808, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář a sedlák ze Čkyně č. 36, vlastní syn Ondřeje Raifa, mlynáře hořejšího ze Čkyně č. 44 a matky Marie rozené Luckové z Tedražic
(∞15.5.1838 s Rozálií Kohoutovou, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vdovec, mlynářský výměnkář z Lišova č. 199 pod Konířem, narozen ve Čkyni, okresu politického Prachatice
(†1.6.1874, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIFOVÁ, Rosalie – manželka Josefa Reifa, mlynáře pod Konířem blíže Lišova č. 199
(†7.5.1872, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Václav – manželský syn Josefa Reifa, mlynáře, syna Ondřeje Reifa, mlynáře ze Čkyně č. 94 a jeho manželky Rozárie Frantové ze Zdíkova Marie rozené Luckové (?) z Tedražic panství Nalžov a Rozárie, dcery Václava Franty, tkalce ze Zdíkova č. 9 a matky Doroty roz. Lokajové ze Zdíkova
(*3.9.1849, Dub. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Kuklích č. 51, okres písecký, syn Josefa Reifa, mlynáře v Dubu č. 33 a matky Rozálie roz. Franta ze Zdíkova č. 9
(∞26.1.1892 s Annou Novotnou, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Jan – manželský syn Josefa Reifa, mlynáře z Předmíře č. 5, manželského syna Ondřeje Reifa, mlynáře ve Čkyních č. 44 a jeho manželky Marie roz. Luckové z Tedražického mlýna a Rosalie, dcery Václava Franty, tkadlce z Velkého Ždíkova č. 9 a jeho manželky Kateřiny roz. Lokajové z Velkého Ždíkova č. 26
(*2.7.1854, Předmíř 5 (farnost Kasejovice). URI:portafontium.cz)
narozen v Předmíři č. 5, okres politický i soudní Blatná, mlynář na Borkovně u Třeboně, manž. syn Josefa Reifa, mlynáře v Předmiři a jeho manželky Rosalie roz. Franta z Velkého Zdíkova č. 9, okres Vimperk, hejtmanství Prachatice
(∞4.8.1896, Jílovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Anna – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199, syna Josefa Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199 a manželky jeho Rozálie rodem Franta z Velkého Zdíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a manželky jeho Kateřiny rodem Míka z Levína
(*13.7.1877, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem z Lišova č. 199, manželská dcera † Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny roz. Turinský z Lišova č. 170
(∞11.6.1904, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†26.4.1955, Třeboň)

REIF, Antonie – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199, manželského syna † Josefa Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199 a jeho manželky Rozálie rodem Franta z Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*5.4.1882, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem ze mlýna pod Konířem v Lišově č. 199, manželská dcera † Aloise Reifa, mlynáře ve mlýně pod Konířem v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny roz. Turinský z Lišova č. 170
(∞28.2.1905 s Vojtěchem Kubalem, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželka Vojtěcha Kubala, mistra Krejčovského v Třeboni č. 82-I, rodem Reif z Lišovač. 199, narozena v Lišově č. 199
(†21.4.1907, Třeboň 82-I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Karel – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod rybníkem Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*24.10.1885, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Lišově č. 199 ve mlýně pod rybníkem Konířem, rodem z Lišova č. 199, manželský syn † Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny rodem Turinský z Lišova č. 170
(∞20.4.1909, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†5.1916, Orlová (Orjol))

57. Reif, Karel, mlynář, otec 2 dítek, zemřel května 1916 u Orlové v Rusku
Zdroj: SOkA České Budějovice, Kronika školy Lišov 1918-1945, str. 110

REIF, Rosa – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho ženy Rozálie roz. Franta z Velkého Zdíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a jeho ženy Kateřiny rodem Mika z Levína
(*19.9.1888, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem z Lišova č. 199 – mlýn pod Konířem, manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a jeho manželky Roziny rodem Turinský z Lišova č. 73
(∞17.11.1907 s Vojtěchem Kubalem, Lišov (oddáni u sv. Štěpána v Praze na Novém Městě). URI:digi.ceskearchivy.cz)
vdova po Vojtěchu Kubalovi, krejčím a majiteli domů v Třeboni č. 397/II, rodem Reif. Narozená 20.IX.1888 v Lišově
(†7.11.1935, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sebevražda proříznutím střev a krku. Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Třeboně 8/XI 1935 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č. Buděj-cích ddto 8/XI 1935 č. 17/315 převezena. Měla „přechod“

REIF, František – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*22.3.1891, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†11/21.2.1916, Trojsk, Taškent/Троицк, Ташкент)

52. Reif František, učitel, zemřel 21. února v Taškendu, Troikoilonger v Rusku
Zdroj: SOkA České Budějovice, Kronika školy Lišov 1918-1945, str. 110

VHÚ Praha, lístek "bílé" kartotéky padlých a nezvěstných v první světové válce. VÚA Praha, 2015

VHÚ Praha, lístek „bílé“ kartotéky padlých a nezvěstných v první světové válce. VÚA Praha, 2015

František REIF, desátník střeleckého pluku 29. Zemřel 11. února 1916 v Trojckém táboře č. 5 u Taškentu v Rusku následkem růže a zánětu mozkových blan. Pohřben následujícího dne na hřbitově tamtéž.

VÚA Praha, Vojenské matriky, matriky pěšího pluku 1 a předchůdců, Kniha zemřelých 1914-1922 čs. pěšího pluku č. 1 (dříve pěší pluk č. 91 a střel. 29), sv. VII, fol. 22

VÚA Praha, Vojenské matriky, matriky pěšího pluku 1 a předchůdců, Kniha zemřelých 1914-1922 čs. pěšího pluku č. 1 (dříve pěší pluk č. 91 a střel. 29), sv. VII, fol. 22

REIF, Václav – syn mlynáře Václava a Anny Reifových z Kukel. Absolvent píseckého gymnázia a medicínské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, promoval 16. června 1917.
(*13.2.1893, Kukly)
uk-praha-reif-vaclav

REIF, Bohumil Václav – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*27.9.1897, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vystoupil z církve katol. k československé. Pelhřimov, o. úř. 18/2 1938

REIFOVÁ, Anna Jarmila – manželská dcera Václava Reifa, mlynáře v Kuklích č. 51 a jeho manželky Anny rodem Novotné z Kukel č. 51. Narozena v Kuklích č. 51
(*8.11.1898, Kukle)
(∞18.10.1923 s Janem Křtitelem Koubou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Václav – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*19.9.1879, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynářský, manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a Roziny, roz. Turinský z Lišova č. 170
(†26.7.1898, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 349

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 10. ledna 1901.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Alois majitel bytu 25.2.1844 Čkyně, okres Prachatice–Lišov mlynářství
2 Raif, Rosalia manželka 23.2.1858 Lišov
3 Raif, Anna dcera 13.7.1877 Lišov (domácnost)
4 Reif, Antonie dcera 3.4.1882 Lišov (domácnost)
5 Reif, Karel syn 25.11.1885 Lišov mlynářství
6 Reif, Rosalia dcera 11.3.1888 Lišov (obec. škola)
7 Reif, František syn 22.3.1891 Lišov (obec. škola)
8 Reif, Bohumil syn 27.9.1897 Lišov

REIF, Alois – manželský syn Josefa Raifa, mlynáře a sedláka ze Čkyně č. 36, vlastního syna Ondřeje Raifa, mlynáře hořejšího ze Čkyně č. 44 a matky Marie roz. Luckové z Tedražic č. 36 a Rozálie, vlastní dcery Václava Franty, chalupníka z Velkého Zdíková č. 26 a matky Kateřiny roz. Ssulcowé z Velkého Zdíkova č. 120
(*26.2.1844, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
reservník od c. k. 11. řadového pěšího pluku a mlynář z Lišova pod Konířem č. 199, syn Josefa Reifa, mlynáře z Lišova pod Konířem a † Rozálie roz. Franta z Velkého Zdíkova
(∞12.5.1874, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář u Koníře, Lišov č. 199, manžel Roziny roz. Turinské z Lišova č. 73. Zemřel na zlomení páteře ve výši posledního obratle šíjového ve věku 57 let, 11 měsíců. Dne 4. února 1902 zaopatřen kaplanem Josefem Leškou, 8. února pohřben na lišovském hřbitově.
(†6.2.1902, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 180

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 180

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 10. ledna 1911.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Karel majitel bytu 24.10.1885 Lišov polní hospodářství, mlynářství
2 Reifová, Růžena choť 6.8.1887 Lišov řídí domácnost
3 Reifová, Marie dcera 25.4.1909 Lišov
4 Reifová, Rosalie matka 9.10.1848 Lišov výměnkářka
5 Reif, František bratr 22.3.1891 Lišov učitel
6 Reif, Bohumil bratr 27.9.1897 Lišov žák

Záhadná událost přihodila se v Lišově. M. Hovorková, svobodná dcera tamního hrobníka, vyšla si s nemanželským synáčkem Bedřichem na procházku k rybníku Koníři, ale za nedlouho jala se s hráze rybníka volati o pomoc, protože hošík se v rybníce topil. Skočil sice na rychlo do vody nedaleko se nalézající mlynář p. Reif, ale vytáhl hošíka již jen jako mrtvolu. Protože matka hošíkova nedovedla vyložiti, jak se vše stalo, byla zatčena a dopravena do vyšetřovací vazby.
Zdroj: Budivoj, roč. 48/1912, číslo 32 (19.4.1912), strana 4 (v původním znění)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 281

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 281

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 16. února 1921.
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Rajfová, Růžena majitelka bytu 6.8.1887, Lišov 6.8.1887, Lišov
2 Rajfová, Marie dcera 25.4.1909, Lišov 25.4.1909, Lišov
3 Kubal vulgo Kovářík, Ludvík čeledín 1.2.1897, Lišov 1.2.1897, Lišov
4 Farková, Paula služka 4.8.1898, Č. Budějovice 1.1.1920, Zaliny
5 Rohlík, Jan stárek 10.6.1862, Mezimostí 15.9.1920, Brloh
Jihočeské listy, roč. XXX/1924, č. 57, s. 3

Jihočeské listy, roč. XXX/1924, č. 57, s. 3

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1890
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Novotný, Alois majetník bytu 24.7.1829 Kukle majitel polního hospodářství, majitel mlýna o 1 složení na rybníčku
2 roz. Chromá, Josefa manželka 21.8.1826 Bratřínov (vede domácnost)
3 Václav syn 24.9.1866 Kukle medik, studuje na medicínské fakultě pražské
4 Anna dcera 1868 Kukle (pomáhá rodičům)
5 Štěpánková, Františka vnučka majitele bytu 1869 Paseky (pomáhá rodičům)
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 10

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1900
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1/I Reif, Václav majitel bytu 2.1.1849 Dub polní hospodářství, cihlářský mistr
2/I Raifova, Anna manželka 13.2.1868 Kukle – Dub
3/I Raif, Václav syn 27.2.1892 Kukle – Dub (žák)
4/I Reifová, Anna dcera 7.11.1898 Kukle – Dub
5/II Novotný, Alois otec 29.10.1827 Kukle výměnkář
6/II Novotná, Josefa matka 11.5.1824 Dobříš – Paseky výměnkářka
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 18

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 18

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1910
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Václav majitel bytu 3.9.1849 Dub – Paseky polní hospodářství, cihlářství a mlynářství
2 Reifová, Anna manželka 30.5.1868 Kukle – Paseky polní hospodářství
3 Reif, Václav syn 13.2.1893 Kukle – Paseky střední škola
4 Reifová, Anna dcera 8.11.1899 Kukle – Paseky měšťanská škola, žákyně
5 Reif, Jaroslav syn 10.6.1905 Kukle – Paseky dítě
© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 11

© SOkA v Písku, fond Okresní úřad Písek I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Písek, lokalita Kukle, sn. 11

Sčítací operát pro mlýn Kukly (Kukle, č. p. 51) 1921
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Reif, Václav majitel bytu 3.9.1849, Dub 26.1.1892, Paseky
2 Reifová, Anna manželka 30.5.1868, Kukle 30.5.1868, Paseky
3 Reifová, Anna dcera 8.11.1898, Kukle 8.11.1898, Paseky
4 Veselý, Josef čeledín 15.11.1859, Chvaletice 9.1.1917, Vídeň
5 Koutníková, Božena služebná 19.3.1902, Ražice 1.1.1919, Ražice

REIF, Josef – manželský syn Františka Reifa, mlynáře ve Svinech č. 195, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře ve Čkyni č. 36 a jeho manželky Rozálie Frantové z Velkého Zdíkova č. 26 a Kateřiny, manželské dcery Tomáše Valeše, knížecího šafáře v Mysletíně č. 15 a jeho manželky Anny Dankové z Drahotěšic
(*19.3.1883, Trhové Sviny 195. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželský syn Františka Reifa, mlynáře v Trhových Svinech a Kateřiny roz. Valešové ze Zborova u Ledenic
(†21.3.1890, Trhové Sviny 195. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Reisner

von REISNER, Elisabeth Maria Dorothea – herečka, dcera † Eduarda von Reisner, bývalého univerzitního archiváře v Dorpatu v Livonsku (Dorpat in Livland) a jeho manželky Augusty Dorothey roz. Nöschell
(∞9.8.1905 s Johannem Brunem Frankem, České Budějovice (německá církev evangelická). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Řezníček

ŘEZNÍČEK, Josef – manželský syn Tomáše Řeznička, podruha ze Lhoty, syna Martina Řezníčka, domkáře z Temelína 41 a matky Marie roz. Prochaska z Temelína č. 1 a Terezie, dcery Jakuba Weselý, domkáře z Temelína č. 18 a Rozálie roz. Janda ze Strpí
(*18.8.1863, Lhota pod Horami. URI:digi.ceskearchivy.cz)
c. k. okr. soudu v Hluboké zaslán ex offo křestní list dne 27/1 1912

vězeň, narozen ve Lhotě pod Horami, okr. Týn n. Vlt., manžel Marie rodem Trubkové. Samovražda oběšením (více zde)
(†15.4.1912, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 133

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 133

Rothmeier

ROTHMEIER, Franz – manželský syn Josefa Rothmeiera, dílenského mistra v Boubské (Schlossbezirk Nr. 1), syna Franze Rothmeiera, c.k. finančního vrchního dozorčího ve Vimperku č. 97 a jeho manželky Terezie roz. Feil z Folmavy a Franzisky, manželské dcery Ludvíka Břesnitzera, domovníka ve Vimperku č. 97 a jeho manželky † Alžběty roz. Groß z Vimperka č. 61
(*18.4.1902, Boubská–Vimperk. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželský syn Josefa Rothmeiera, strojvůdce dílny Fürstovy, bytem v Boubské, manželského syna Františka Rothmeiera c.k. dohližitele z Vimperka č. 97 a jeho manželky Terezie rodem Fesl z Folmavy a Františky, manželské dcery Ludvíka Březnitzra, majitele domu z Vimperka č. 97 a jeho manželky Alžběty roz. Gross z Vimperka č. 61
(*18.4.1902, Boubská–Svatá Máří. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞20.10.1927, Dolní Bukovsko. (zápis není digitální))

vystoupil z církve ř. katol. a zůstává „gottgläubig“ dle sdělení Standesamtu Budweis č. 119 ze dne 23.10.1942

Franz ROTHMEIER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Franz ROTHMEIER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Ryant

RYANTOVÁ, Anna – dcera Josefa Ryanta, obecního drába a ponocného, syna Jana Ryanta, domkáře z Petrovic a matky Veroniky roz. Votlučka z Petrovic a Kateřiny, dcery Jana Šimáka, gruntovníka z Petrovic a matky Kateřiny roz. Hrůzové z Hrazan
(*1868, Petrovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

RYANTOVÁ, Antonie – dcera Josefa Ryanta, obecního strážníka v Petrovicích, syna Jana Ryanta, domkáře z Petrovic a matky Veroniky roz. Votlučka z Petrovic a Kateřiny, dcery Jana Šimáka, gruntovníka z Petrovic a matky Kateřiny roz. Hrůzové z Hrazan
(*1869, Petrovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Sassmann

SAßMANN, Theresia – manželská dcera Jakuba Saßmanna, sedláka v Bedřichově č. 21, syna Vojtěcha Saßmanna, sedláka ve Štiptoni (Winau) č. 14 a jeho manželky Terezie roz. Prinz z Hrádku (Häusles) a Anny, dcery Bernarda Reitera, sedláka v Bedřichově č. 21 a jeho manželky Marie roz. Hartl z Chlupaté Vsi (Rauchenschlag)
(*19.9.1850, Bedřichov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞ s Tomášem Zemanem)

Schaffelhofer

SCHAFFELHOFER, Albert Thomas – manželský syn Tomáše Schaffelhofera, tesaře, syna tesaře Jakuba Schaffelhofera a jeho manželky Kateřiny roz. Bauer a Marie, dcery kapitána lodi Bartoloměje Ployhara a jeho manželky Marie roz. Danek
(*23.4.1889, Wien II — St. Leopold. URI:matricula.info)
Strojvůdce lokomotivy, narozen ve Vídni u sv. Leopolda, manželský syn Tomáše Schaffelhofera, konduktéra státní dráhy v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Ployhar
(∞4.2.1904, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†18.2.1958, Neuburg an der Donau)

SCHAFFELHOFER, Leopold Adalbert – manželský syn Alberta Schaffelhofera, vlakvedoucího v Budějovicích, narozeného ve Vídni (St. Leopold), syna Tomáše Schaffelhofer, konduktéra v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Plojharové a Rosy, manželské dcery Josefa Brože, dílenvedoucího v Budějovicích a jeho manželky Rosiny roz. Blažkové
(*29.6.1909, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞25.4.1937, České Budějovice. (zápis není digitální))

Leopold SCHAFFELHOFER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Leopold SCHAFFELHOFER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Schaffgotsch

schaffgotsch_bischof

SCHAFFGOTSCH, Joannes Procopius Hermannus Josephus Joachimus Wenceslaus Gotthardus Adalbertus Ernestus Franciscus de Paula Dominicus Adamus Loverius Ignatius Antonius Desiderius – manželský syn svobodného pána, barona von Ginast et Greifferstein Viléma řečeného Schaffgotsch a Maxmiliany, hraběnky z Götzen
(*22.5.1748, Praha III (Malá Strana, kostel sv. Tomáše). URI:ahmp.cz)
Graf von SCHAFFGOTSCHE, Jeho Excelence svobodný pán von Künast und Greifenstein, první českobudějovický biskup, c. k. tajný rada a komandér Řádu svatého Leopolda, Johann Prokop
(†8.5.1813, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schmidt

SCHMIDT, Christoph – sochařský tovaryš (Kunstreiche Junggesell, Bildhauer) ve Znojmě, syn šikovatele (Feldwebel bei dem löblichen Balavischen Regiment) Johanna Konráda Schmidta
(∞1758, Znojmo. URI:actapublica.eu/brno)

SCHMID, Andreas – kriminální rada z Budějovic
(∞19.8.1798, Římov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHMIDT, Bedřich – učitel v Suchdole nad Lužnicí, původem ze Soběslavi
(∞1923, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schneidler

Erb rodu Schneidler von Rottenburg

SCHNEIDLER de Rothenburg, Mathias – Anno 1766 die 17 Mense Martio in communione Sancta Matris Ecclesiae animam Deo reddidit p[ater] f[amiliae] inquilinus pauper ex pago Dobrkow, aetatis 60 annorum, tribus ultimis sacramentis ante 3 dies provisus, cuius corpus 19 de super sepultum est more Catholico in coemeterio P[a]r[o]ch[ia]lis Eccle[si]ae Sonnbergensis
(†17.3.1766, Dobrkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHNEIDLER de Rohtenburg, Andreas – syn Mathiase Schneidler de Rohtenburg, obyvatele z Dobrkova (Dobrkow), stáří jedné hodiny, křtěn porodní bábou Agnes Smolečkovou z Besednice
(†18.11.1760, Dobrkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHNEIDLER von Rothenburg, Benno – manželský syn Mathiase Schneidlera von Rotenburg, obyvatele z Dobrkova, pohřben na žumberském farním hřbitově o dva dny později.
(†20.6.1762, Dobrkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Johann Schneidler von Rottenburg zu Neudorf, Euphrosina
(Rodový katastr farnosti Rychnov u Nových Hradů. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Schwarz

SCHWARZ, Thomas – zaměstnanec státní dráhy, narozen v Plané č. 1, syn Anny, manželské dcery Tomáše Schwarze, sedláka v Plané č. 1 a jeho manželky Marie roz. Graman z Branišova č. 21
(∞21.11.1911, České Budějovice (Rožnov) s Rozinou Seiml. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHWARZ, Maria
(*10.8.1911, Rožnov 140. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

Schwarzenberg

Erb pánů ze Schwarzenbergu

SCHWARZENBERG, Josef Johann Nepomuk Anton Karl, kníže ze Schwarzenbergu, landkrabě na Kleggau, hrabě ze Sulzu, vévoda krumlovský, hrabě z Illereichen, pán z Kellmünz, rytíř Řádu zlatého rouna, velkokřižník královského bavorského svatohubertského řádu, c.k. apoštolský tajný rada a komorník panství třeboňského a hlubockého – zemřel ve čtvrtek 19. prosince 1833 v 9:15 po šestitýdenní nemoci na hlubockém zámku ve věku 65 let. Byl pohřben budoucím salcburským a pražským arcibiskupem, kardinálem církve římskokatolické Bedřichem ze Schwarzenbergu v třeboňské hrobce u kostela svatého Jiljí 23. prosince.
(†1833, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel, kníže ze Schwarzenbergu – okněžněný landkrabě v Kleggavsku, hrabě ze Sulzu, c.k. skutečný tajný rada, c.k. poručík zemské obrany, c.k. ministerský koncipista, m. sl. rytíř řádu zlatého rouna, čestný rytíř řádu Maltánského, velkokřižník papežských řádů Piova, sv. Řehoře a Božího Hrobu v Jeruzalémě, komtur královského saského řádu Albrechtova II. tř., majitel císařského ottomanského řádu Osmanie II. třídy a císařského ruského řádu sv. Anny III. třídy, dědičný člen panské sněmovny říšské rady, pán na Orlíku. Manžel Její Jasnosti Idy, kněžny ze Schwarzenbergu, rozené hraběnky Hoyosové, dámy řádu hvězdného kříže a palácové dámy Jeho Veličenstva zesnulé císařovny a královny, dámy řádu Alžbětina I. třídy, narozený v Čimelicích č. 1, okres Mirovice
(†1913, Orlík (Valkóvár). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel, kníže ze Schwarzenbergu – okněžněný landkrabě v Kleggau, hrabě ze Sulzu, c.k. poručík hulánského pluku č. 2, dědičný člen panské sněmovny říšské rady, c.k. místodržitelský koncipista m. sl., pán na Orlíku, Čimelicích, manžel Eleonory, kněžny ze Schwarzenbergu, dámy řádu hvězdného kříže, rozené hraběnky Clam-Gallasové z Friedlandu, narozený v Praze
(†1914, Vukovar (Valkóvár). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Princezna ze Schwarzenbergu, Marie Kristýna – dáma řádu hvězdného kříže, choť JUDr. Bedřicha, prince ze Schwarzenbergu, skutečného tajného rady, rodem hraběnka ze Schönbornu, narozená v Malešicích, okres Touškov
(†1918, Tochovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sedláček

SEDLAČEK, Josef – měšťan, zednický mistr a věžný v Lišově, zemřel na následky nešťastného pádu ve věži
(†14.1.1844, Lišov 127. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SEDLÁČEK, Augustin, PhDr. – profesor v.v. a městský archivář v Písku, Žižkova tř. 355, nar. v Mladé Vožici č. 190, syn Františka Sedláčka, justiciára v Mladé Vožici a Františky, roz. Šemberové z Blatné, vdovec po Ernestině roz. Hlavatý z Koldína
(∞26.4.1922, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Seiler

SEILER, Veronika – manželská dcera Václava Seilera, chalupníka v Roudném č. 29, manželského syna Adalberta Seiler, sedláka v Litvínovicích č. 24 a jeho manželky Alžběty roz. Maurenz z Litvínovic č. 24 a Marie, manželské dcery Vavřince Erharta, sedláka ve Vrátě (Brod) č. 23 a jeho manželky Rozálie roz. Bauer z Kněžských Dvorů (Pfaffenhöf) č. 5
(*28.12.1888, Roudné 29. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞19.4.1910, Boršov nad Vltavou s Franzem Wittnerem. (snímek není digitální))

Šelepa

ŠELEPOVÁ, Anna – manželská dcera Františka Šelepy, chalupníka v Chválkově č. 36, syn † Jana Šelepy, sedláka v Hojovicích č. 25 a jeho manželky Anny roz. Pruchářovy z Mlyn č. 26 a Anny Čabelkové, manželské dcery † Josefa Čábelky, gruntovníka v Chválkově č. 8 a manželky jeho Anny roz. Rozšafný z Chválkova
(*18.2.1884, Chválkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
narozena ve Chválkově č. 36, manželská dcera Františka Šelepy, chalupníka ve Chválkově č. 3 a Anny, manželské dcery Josefa Čábelky, gruntovníka ve Chválkově č. 8, okres a hejtmanství Kamenice nad Lipou
(∞16.8.1909 s Josefem Mandelíčkem, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Šícho

ŠÍCHO, Antonín – manželský syn Josefa Šícho, souseda zde, manželského syna Víta Šíchy, podruha a jeho manželky Marie roz. Holub ze Slavče č. 17 a Marie, manželské dcery Jakuba Lhoty, podruha z Vítějovic, bývalého libějckého poddaného a jeho manželky Marie roz. Fidler z Vítějovic
(*11.6.1854, Trhové Sviny 282. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Další dokumenty:
Poslední pilníkáři a pilaři v Trhových Svinech

Simeth

SIMETH, Alois – manželský syn Georga Simeta, sedláka v Chalupách 7 (Friedrichsthal), manželského syna Georga Simeta, výměnkáře v Chalupách 22 a jeho † manželky Margaret roz. Baumann z Maxova (Maxberg) a Terezie, manželské dcery Antona Wesselaka, sedláka v Chudeníne 34 (Chudiwa) a jeho manželky Kathariny roz. Küppel z Hamrů (Hammern)
(*24.6.1874, Sruby. URI:portafontium.eu)
důstojný pán Monsignore, papežský komoří a kanovník v Č. Budějovicích, narozený 18/2 1868 v Heuhofu, okres Nýrsko (zřejmě chybně zapsané datum)
(†5.5.1934, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sine Nomine

Okřtěno jest dítě jménem Alžběta, kteréž bylo opuštěno a zanecháno od nějaký osoby u Havla Martínka týž Havel Martínek jsouce pohnut milosrdenství aby bez svatého křtu nezahynulo a v knihy života bylo zapsáno, dal je pokřtíti a pro odplatu Boží chová je, do vůle Božské.
(*1696, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jan – ponocný tučapský
(†1704, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n., Josef – královský voják
(†1742, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – královský husar, střelený do hlavy
(†1742, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – Nomen et Cognomen incognitum mansit qua peregrinans et advena mortua in nominato pago
(†10.1781, Božejov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – francouzský voják, nalezený zamordovaný v lese
(†24.1.1806, Horní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – francouzský voják, v bitvě raněný, sem přivezený
(†1813, Košice u Plané nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – Vlach (Ital), voják francouzské armády tudy jdoucí
(†1813, Strkov u Plané nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – jakýho cizince, zcela neznámý, mrtvý nalezený, muž věku 55 let. Za vsí v haldě mrtvý nalezen, dle svědectví sl. právního úřadu hlubockého. Pohřbil lokalista Josef Hubr na obecním, blíž silnice.
(†27.4.1847, haldy u obce Hůr. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámá osoba v lese již mrtvá nalezená, jejížto jméno, stav, obydlí a původ nepovědomý jest
(†23.4.1862, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámý muž, snad žebrák, jehož mrtvola jest nalezena na poli v Hůrkách nazvaném
(†1879, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – neznámý, as 45 let starý člověk
(†29.1.1888, Nová Kdyně 19. URI:portafontium.cz)

s.n. – neznámý, ve vojenském ošacení. Smrt následkem oběšení.
(†19.10.1889, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

s.n. – mrtvola neznámého muže nalezena v knížecím schwarzenberském lese katastru obce Nevězice
(†1916, Nevězice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sládek

SLÁDEK, Tomáš – učitel na obecné chlapecké škole v Jindřichově Hradci
(∞1903, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SLÁDEK, Josef – manželský syn Josefa Sládka, nádeníka ve Vitíně 24, narozeného v Drahotěšicích 19, manželského syna Josefa Sládka, nájemníka v Drahotěšicích 19 a jeho manželky Anny rodem Kubát z Drahotěšic a Magdaleny, narozené ve Vitíně 45, manželské dcery Václava Rypáčka, rolníka ve Vitíně 45 a jeho manželky Anny rodem Brož ze Záles 7
(*21.12.1899, Vitín 24. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†13.9.1933, antracitový důl Etna u Lhotic)

Sláma

SLÁMA, Ludvík František – manželský syn Daniela Slámy, měšťana v Lišově 291, syna Matěje Slámy, měšťana v Lišově 291 a jeho manželky Cecílie rodem Češka z Lišova a Marie, manželské dcery Josefa Novotnýho, rolníka v Levíně 9 a jeho manželky Anny rodem Šachl z Levína 5
(*25.8.1889, Lišov 291. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Ludvík Sláma, učitel v Libníči č. 57, syn Daniela Slámy, měšťana v Lišově a Marie roz. Novotné
(∞29.9.1923 s Milenou Lustigovou, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†21.3.1975, České Budějovice)

Svou učitelskou dráhu nastoupil v r. 1909 na moravském Slovácku, kde v 9 služebních místech působil do r. 1920. Odtud nastoupil vojenskou službu, již konal ve 3 válečných letech (1915-1917). Byl zat. správcem jednotř. školy v Labuti, 2 tříd. v Újezdci a ve Strážovicích a 3 třídní v Břesovicích ve škol. okr. kyjovském. Od r. 1920 vyučoval na obecných a měšťan. školách ve škol. okr. č. budějovickém, v letech 1925/27 přechodně také na dívčí měšťanské škole v Soběslavi. Na zdejší škole působí od 1. září 1931.
Blízkost střediska kulturního a společenského života jihočeského kraje, Č. Budějovic, umožnila mu věnovati se mimo školu také činnosti na poli kulturním a odborově stavovském v Jednotě učitelstva st. škol nár., v okr. a kraj. akč. výboru učitel. organisací a v odb. Školy vysokých studií pedagog., v nichž zastává funkci předsedy.
Nový ředitel přejal řízení této školy s nejlepší vůlí prospěti škole a jejímu žactvu.
Zdroj: SOkA České Budějovice, fond Národní škola Čtyři Dvory, kn. 1

Penzionován 1.8.1951.

slama_ludvik_1889-ctyridvory_ns

Šlechta

Erb rodu Šlechta ze Všehrd

SCHLECHTA, Franz Xavier Friedrich Baptist – manželský syn Franze Xavera Vincence Schlechty, c.k. poručíka, rytíře von Schlechta a jeho manželky Friederikke Ursuly Schlichta, šlechtičny von Scheurich
(*20.10.1796, Písek – město. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SCHLECHTA, Friderika Amalia Johanna – manželská dcera Franze Schlechty, c.k. kapitána, místního velitele v Braunau (K. K. Platzhauptmann allhier) a jeho manželky Frideriky Ursuly von Scheurich
(*24.2.1801, Braunau am Inn. URI:matricula.info)

ŠLECHTA, Jaroslav, Ing.
(* 14.3.1898)
(† 25.10.1898)

Šlehovr

ŠLEHOBR, Josefa – manželská dcera Jana Šlehobra, řemenáře v Bostově č. 30, manželského syna Vojtěcha Šlehobra, řemenáře v Mladovicích č. 18 a jeho manželky Kateřiny roz. Leigner ze Živohouště a Josefy, manželské dcery Ondřeje Peršína, drnomistra v Bostově č. 30 a jeho manželky roz. Šnidl z Tloskova
(*11.2.1888, Radvanov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sobětický

Erb Sobětických ze Sobětic

SOPETIZKŸ von SOBETITZ, Wentzl – syn statečného a urozeného pána, kapitána dělostřelectva Floriana Sobětického ze Sobětic a jeho manželky Lidmily Františky (Luthomilla Frantisca)
(*1664, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOBĚTICKÝ ze SOBĚTIC, Václav – statečný a urozený rytíř, usnul v Pánu svátostmi zaopatřen ve věku 66 let
(†1745, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Sosnovec

SOSNOVEC, Václav – hudebník u Honvédského pluku č. 13 v Prešpurku (Bratislava), nyní v Jindřichově Hradci. Syn Václava Sosnovce, mlynáře v Líšnici a Františky roz. Marouškové
(∞1902, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sova

SOVA, Antonín – manželský syn Jana Sovy, podučitele a ředitele chóru v Pacově čp. 1, syna Jakuba Sovy, hodináře v Klášterci u Vimperka a jeho manželky Barbory, dcery Ondřeje Selnera, sedláka též z Klášterce. Matky Josefy, dcery Antonína Skalyckýho, měšťana a voskáře z Vodňan čp. 93 a jeho manželky Aloisie, dcery Jiřího Hoydara, knížecího schwarzenberského sládka z Libějic
(*26.2.1864, Pacov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOVA Jaroslav Antonín – četnický strážmistr v Rožmitále na Šumavě, okres soudní a politický Kaplice, narozený ve Smilkově čp. 4, okres soudní Votice, okres politický Sedlčany. Manželský syn Antonína Sovy, lesního hajného ve Smilkově čp. 4 a manželky jeho Antonie roz. Šimák z Hlaváčkovy Lhoty čp. 1, okres Votice, okres politický Sedlčany. Náboženství římsko-katolického
(∞4.7.1925 s Kristýnou Hallovou, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Steinbauer

STEINBAUER, Karel – manželský syn Bartoloměje Steinbauera, měšťana, syna Václava Steinbauera a jeho manželky Terezie roz. Pašek a Evy, dcery Františka Ortnera, měšťana ve Svínech č. 147 a jeho manželky Anny roz. Fantové
(*25.1.1814, Trhové Sviny 18. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zámečník z Trh. Svinů, manžel Josefy roz. Valterové z Trh. Svinů
(†24.9.1895, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

STEINBAUER, Franz de Paula – manželský syn Karla Steibauera, měšťana, zámečnického mistra, syna Bartoloměje Steinbauera, měšťana a mistra tkalcovského a jeho manželky Evy roz. Wortner ze Svínů č. 145 a Josefy, manželské dcery Josefa Waltera, měšťana a mistra punčochářského (Strumpfwirkermeister) a jeho manželky Marie roz. Reindlové z Trutmaně č. 1
(*2.4.1845, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pekař ve Svínech č. 297, syn Karla Steinbaura, souseda zde a Josefy Valter
(∞24.10.1869 s Johanou Puchner, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

STEINBAUER, Maxmilian – manželský syn Karla Šteinbauera, souseda a mistra zámečnického zde, manželského syna Bartoloměje Šteinbaura, mistra tkalcovského zde a jeho manželky Evy roz. Vortner ze Svínů č. 147 a Josefy, manž. dcery † Josefa Valtra, souseda a mistra stávkařského zde a jeho manželky Marie roz. Reindl z Trutmaně
(*5.10.1852, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Přestoupil k církvi československé 6.2.1921 (o. spr. pol. Č. Budějovice)

STEINBAUER, Antonín – manželský syn Karla Steinbauera, souseda a mistra zámečnického ze Svínů č. 297, syna † Bartoloměje Steinbaura, souseda ze Svínů a jeho manželky Evy roz. Wortner ze Svínů č. 147 a Josefy, dcery Josefa Waltera, souseda ze Svínů a jeho manželky Marie roz. Reindl z Trutmaně
(*15.1.1858, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pilníkář ve Svinech č. 297, manž. syn Karla Steinbaura, souseda a zámečníka zde a Josefy Valterové ze Svinů
(∞2.6.1885 s Karolinou Heidinger, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†9.10.1932)

Přestoupil k církvi československé 8.2.1921 (o. spr. pol. Č. Budějovice)

STEINBAUER, Roman – manželský syn Antonína Steinbauera, pilníkáře v Trh. Svinech č. 297, manželského syna Karla Steinbauera, zámečníka v Trh. Svinech a jeho manželky Josefy roz. Waltrové z Trh. Svinů a Karolíny, manželské dcery Václava Heidingra, souseda v Trh. Svinech a jeho manželky Marie roz. Roulové z Trh. Svinů č. 10
(*24.2.1889, Trhové Sviny 297. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Přestoupil k církvi československé 6.2.1921 (O. spr. pol. Č. Budějovice) Navrátil se do církve řím. katol. 22.6.1938.

Oddán zde 16./6.1914

Oddán (II.) v Trh. Svinech 17.2.1920 s Annou Kollarovou, roz. Brašničkovou.

SOkA České Budějovice, AM Trhové Sviny, domovská matrika 1870, list pro dům č.p. 297

SOkA České Budějovice, AM Trhové Sviny, domovská matrika 1870, list pro dům č.p. 297

Další dokumenty:
Poslední pilníkáři a pilaři v Trhových Svinech

STEINBAUER, Roman – sedlářský pomocník, bydlištěm Praha – Dolní Krč, Klostermannova čp. 256, syn Petra Steinbauera, zámečníka v Trhových Svinech a † Jany rodem Šípanové
(∞6.2.1932 s Karlou Valůtovou, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Steinhauser

STEINHAUSER, Josef – suplující gymnaziální učitel v Uherském Hradišti, syn c. k. gymnaziálního profesora Josefa Steinhausera a Anny roz. Šimakové, dcery majitele velkostatku Kardašovy Řečice Aloise Šimaka
(∞1891, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Studený

STUDENÁ, Marie Anna – dcera Alžběty, manželské dcery Matěje Studenýho, koníře ve Stráži a Alžběty roz. Truhlář ze Stráže
(∞4.8.1868 s Jindřichem Štědronským, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželka Jindřicha Stedronskýho, žebráka a slepce v Lišově č. 329, rozená Studený ze Stráže
(†20.4.1880, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Stupart von Löwenthal

STUPART von LÖWENTHAL, Maria Josefa Anna Terezia Philippina – dcera urozeného a statečného rytíře pána Filipa Stuparta z Löwenthalu a paní Marie Terezie
(*1744, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

STUPART von LÖWENTHAL, Philipp – urozený rytíř z Löwenthalu
(†1786, Malá Strana. URI:books.google.com)

Swietochowski

Swietochowski, rytíř Victor Franz Ignaz – c.k. nadporučík pěšího pluku Ritter von Fröhlich Nr. 91, učitel K. u. K. Militär Unterrealschule in Eisenstadt, manželský syn Michaela Hieronyma Swietochowski a Katharine roz. Korač
(*10.8.1867, farnost Mostar, Bosna)
(∞2.7.1898 s Theresií König, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Tinger

TINGER, Otakar František – manželský syn Františka Tingera, prozatimního řídícího učitele v Kasejovicích č. 2, syna Jana Tingra, měšťana v Kasejovicích č. 24 a jeho manželky Rozálie roz. Švůgrové z Kasejovic č. 18 a Anny, dcery † Jana Vorla, měšťana v Kasejovicích č. 29 a jeho manželky Barbory roz. Hupáčové z Březnice č. 6
(*5.5.1877, Kasejovice. URI:portafontium.cz)
učitel, naroz. v Kasejovicích, okres a hejtmanství Blatná, manželský syn Františka Tingera, řídícího učitele v Kasejovicích a Anny rodem Worlové z Kasejova
(∞16.8.1909, Královské Vinohrady, kostel sv. Ludmily (VIN011). URI:amp.bach.cz)
učitel v Kasejovicích, ženatý, rozen 5.5.1877, bytem v Kasejovicích č. 173
(†19.9.1923, Kasejovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Tomášek

TOMÁŠEK, Matěj – mistr hrnčířský v Ševětíně č. 39, syn Tomáše, chalupníka Kosově č. 4 a jeho manželky Kateřiny roz. Kohout z Jílovic. Vdova po Kateřině roz. Kuchař z Borovan
(∞7.1.1875 s Marií Hlaváčovou, ovdovělou Hubenou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Josefa – manželská dcera Jana Tomáška, kramáře z Obříství č. 77, okres Mělnický a jeho manželky Anny rodem Hasmukové z Nové Cerekve, okres Pelhřimov
(∞1886, Starý Rožmitál. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

TOMÁŠEK, Jan – obchodník smíšeným zbožím v Olešnici č. 71, manžel Marie rodem Zemanové z Malešic č. 26, okres Hlubocký, ženatý 11 roků
(†10.4.1891, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Marie – vdova po Janu Tomáškovi, kramáři v Olešnici č. 71, rodem Zemanová z Malešice č. 26, okres Hluboká, hejtmanství Budějovice
(†29.4.1901, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOMÁŠKOVÁ, Berta – (doplnit, f.ú., Borovany, kn. 5A – 45)
viz. Broudré

Toušek

TOUŠEK, Antonín – manželský syn Alberta Touška, souseda a řemenářského mistra v Netolicích č. 105 a jeho manželky Marie, dcery Matěje Michálka, souseda v Netolicích
(*12.6.1792, Netolice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
velebný pán farář v Lišově č. 171 a biskupský notář okresu lišovského v Budějovsku
(†16.2.1859, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

TOUŠEK, František – manželský syn Františka Touška, mlynáře v Bavorově č. 255, manželského syna † Antonína Touška, mlynáře z Bílska 27 a jeho manželky † Josefy roz. Souhrada z Netolic a Františky, manželské dcery Antonína Nováka, rolníka v Neuslužicích č. a jeho manželky Františky roz. Dlohoš ze Slaníku
(*8.9.1899, Bavorov 255. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Týmal

TÝMALOVÁ, Marie – manželka listonoše Václava, bytem v Č. Budějovicích, Nám. Svobody č. 14, rod. Holcepl. Narozená 15.III.1885 v Římově 8, okres Č. Budějovice.
(†30.9.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Římova 1.10.1932 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č. Budějovicích ddto 1/10 1932 č. 17/126 převezena

Urban

URBANI, Jozefa – manželská dcera Josefa Urbany, revírníka z Albrechtic a jeho manželky Anny, dcery Michala Madra, revírníka z panství Waitra v Dolních Rakousích
(*29.11.1815, Albrechtice nad Vltavou 70. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞12.11.1839 s Václavem Steinochrem, Albrechtice nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

URBANOVÁ, Anna – manželská dcera Josefa Urbana, komedianta a Justýny rodem Habich z Hostic č. 4
(†11.3.1885, Netěchovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

URBAN, Rudolf – nalezenec z Vídně čís. zn. 4556 u pěstounů Josefy a Jana Kotrby, obuvníka v Božeticích č. 55
(†1897, Božetice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

URBANOVÁ, Emílie – nalezenka z Prahy čís. zn. 13546 u pěstounů Františka a Kateřiny Doubkových, nádeníků v Sepekově č. 167
(†1901, Sepekov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vacek

VACKOVÁ, Marie – z Červené Řečice č. 44, okres. soud i okres. úřad Pelhřimov, narozena ve Vídni, Alservorstadt č. 195, manželka Františka Vacka, kníž. arcib. šafáře v Červené Řečici č. 44, rodem Štěpánková z Vídně
(*30.5.1885, Alservorstadtkrankenhaus. URI:matricula-online.eu)
(†17.1.1942, Červená Řečice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VACEK, Jan – syn Anny Vackové, na letním bytu v Jelmě č. 15, dcery Jana Vacka, zřízence při st. dráze v Č. Budějovicích a Alžběty rod. Bulín z Příbrami
(*23.8.1909, Jelmo 15. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vacl

von WATZL, Josef Johann – poručík na odpočinku, manželský syn † c.k. polního maršála poručíka Josefa von Watzl a jeho manželky Kateřiny roz. Freyburg
(∞19.3.1844, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WACL, Ján – mlynář ze vsi Hůrek
(∞22.10.1822, Štěpánovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†11.4.1852, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WACEL, Kateřina – manželská dcera Jána Wacla, mlynáře z Hůrek a jeho manželky Anny, dcery Vojtěcha Bílýho, sedláka ze Zvíkova a jeho manželky Kateřiny roz. Kroupové ze Spolí
(*3.4.1825, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞17.6.1845 s Václavem Schanderou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WACL/WATZEL, Vojtěch – manželský syn Jana Watzla, mlynáře v Hůrkách č. 8, syna † Matěje Watzla, chalupníka v Rojšíně a jeho manželky † Kateřiny roz. Řídelové ze Mříčí a Anny, dcery Vojtěcha Bílého, sedláka ze Zvíkova a jeho manželky Kateřiny rozené Kroupové ze Spolí
(*13.4.1830, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Hůrkách č. 8, manželský syn † Jana Wacla, mlynáře z Hůrek a jeho manželky Anny roz. Bílý ze Zvíkova
(∞23.8.1853, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel domu v Budějovicích, nar. v Hůrkách č. 8, vdovec po † Marii roz. Kovařík v Hůrkách, manželský syn Jana Vacla, mlynáře v Hůrkách č. 8 a jeho manželky Anny roz. Bílý ze Zvíkova
(∞17.5.1910, České Budějovice (sv. Mikuláš). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bývalý mlynář Vacl se odstěhoval do Č. Budějovic, kde si postavil dům blíže dráhy u Rudolfovský silnice, dům pak odkazal své dceři Rosalii provdané Valentová z Lišova (proti hřbytovu). Mlynář Vacl měl 2 syni a 3 dceri, syna Jana a dvě dceri vypravil do Ameriky, František byl řeholníkem v ústavě u Petra v Čes. Budějovicích, a dcera Rosalie provdaná Valentová v Lišově. Dítky co byli v Americe nutili otce, aby mlýn předčastně prodal aby přijel za nimi do Ameriky že se jim tam dobře daří, mlynář jim nevěři, dojel se tam podívat zjistil jeli to pravdou ten jejich blahobyt, zdržel se tam 14 dnů, a přijel zpět, tak byl mazaný. † po světové válce r. 1920 v Budějovicích. Jakub Fišák koupil ve Vlkovicích statek.

Zdroj: SOkA České Budějovice, Archiv obce Hůrky, 1851–1945 (1952), Památní kniha obce Hůrecké založená v roce 1851, s. 51

VACL, Rozina – manželská dcera Vojtěcha Vacla, mlynáře z Hůrek č. 8, syna Jana Vacla, mlynáře v témž čísle a jeho manželky Anny roz. Bílý ze Zvíkova č. 4 a Marie, dcery Václava Kovaříka, sedláka z Hůrek č. 31 a jeho manželky Anny roz. Šachl z Hůrek č. 1
(*25.6.1865, Hůrky 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞23.10.1888 s Tomášem Valentou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vančura

VANČUROVÁ, Vlasta – svobodná úřednice okres. nemoc. pojišťovny v Rudolfově 240. Narozená 20/5 1913 v Rudolfově, okr. Č. Budějce
(†6.9.1938, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Srážka motocyklu s autem. Dne 28. srpna o 14. hod. jel Josef Fabián, soukromý úředník, bydlící v Libníči č. 44, Lineckou silnicí směrem k Rožnovu na motocyklu r. zn. 4.128-Č. Na tandemu vezl Vlastu Vančurovou, úřednici okr. nem. pojišťovny, bydlící v Rudolfově č. 240. V téže době jel Jan Těšínský, stravovatel voj. sborové nemocnice, bydlící zde ve Zborovské ul. čp. 594, s osob. automobilem r. zn. Č-99.188 Ulicí Matice školské směrem k řece Malši. Na křižovatce Linecké sil. a ulice Matice školské došlo ke srážce. Spolujezdkyně Vančurová byla vymrštěna s tandemu a zůstala ležeti v jízdní dráze. Byla dopravena autem Těšínského do zdejší v. v. nemocnice a ponechána tam v léčení, poněvadž utrpěla slabý otřes mozku. Fabián nebyl zraněn. Obě vozidla byla částečně poškozena.
Zdroj: Republikán, roč. 20/1938, č. 63 (1.9.1938), s. 3

Vaněk

WANIEK, Matěj – z Kratošic, 85 let
(†1707, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Jan – syn Jana Vaňka z Tučap
(†1709, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIAK, Václav – http://digi.ceskearchivy.cz/cs/8075/275/1619/2215/150/0
(†1715, Mezná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Kateřina – z Kratošic, 65 let
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota z Kratošic
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIEK, Pavel z Kratošic
(†1719, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Máří Magdaléna – dcera Jana Vaňka, kováře z Kratošic
(†1728, Krátošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANIEK, Johana – dcera Jana Vaňka
(†1729, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Máří Magdaléna, 40 let
(†1735, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Jan, 70 let
(†1735, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Kateřina, 50 let
(†1737, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota, 60 let
(†1739, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Judita, 96 let
(†1740, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VANEK, Matěj – syn Jana Vaňka z Kratošic, 4 léta
VANKOVÁ, Eva – dcera Jana Vanka z Kratošic, 6 let
(†1746, Kratošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANEK, Vít – syn otce Josefa Vaňka, 3 léta
(†1747, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOVÁ, Kateřina – dcera Jana Vaňka, rychtáře z Kratošic
(†1748, Kratošice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Eva – z Brandlína
(†1754, Brandlín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Mariana – dcera Jana Wanka z Kratošic, maje věku svého 6 let
(†1754, Brandlín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANKOWA, Dorota – z Tučap, 49 let
(†1755, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VANĚK, Františka – rodem Janouch z Lovětína, vdova po † Josefu Vaňkovi, sladovnického z Německé Radouni, okres Jindřichův Hradec
(†1886, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WANĚK, Karel – elektrotechnik, nar. v Příbrami, manželský syn Karla Vaňka, mechanika v Českých Budějovicích a Marie roz. David ze Stříbrné Skalice
(∞12.8.1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel elektrotechnického závodu, nar. v Příbrami, manžel Žofie roz. Šafránek
(†10.11.1926, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zdroj: Chytilův úplný adresář království Českého, 1915. Královské město České Budějovice I, s. 127

Zdroj: Chytilův úplný adresář království Českého, 1915. Královské město České Budějovice I, s. 127

Štítek elektrotechnického závodu Karla Vaňka, České Budějovice, kolem r. 1920

Štítek elektrotechnického závodu Karla Vaňka, České Budějovice, kolem r. 1920

Vašek

VAŠEK, Josef – manželský syn Františka Vaška, zedníka a podruha v Těchařovicích č. 20, manželského syna Františka Vaška, tovaryše zednického z Kletic č. 10 a jeho manželky Marie roz. Sádlo tymtéž z č. 16 a Josefy, dcery Vojtěcha Duchoně, horníka a chalupníka v Narysově č. 27 a jeho manželky Anny roz. Hošek
(*19.3.1882, Těchařovice 20. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Pracovní knížka Josefa Vaška, vydaná ve Svojšicích, Kleticích 20. srpna 1900

Pracovní knížka Josefa Vaška, vydaná ve Svojšicích, Kleticích 20. srpna 1900

Vávra

WAWROVÁ, Klára – dcera Kateřiny, dcery † Franze Wawry, mlynáře na bechyňské papírně (Papiermühle) a Barbory roz. Lukasch
(*1821, Hlinsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

VÁVRA, František – manželský syn Františka Vávry, rolníka ve Straňanech č. 18, manželského syna Jana Vávry, výměnkáře ve Straňanech č. 18 a jeho manželky Marie roz. Dvořák z Branišova č. 15 a Marie, manželské dcery Františka Bauera, rolníka v Roudném č. 16 a jeho manželky Marie roz. Reitinger ze Strýčic č. 3
(*16.11.1889, Straňany 18. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Brigádní generál, veterán z první světové války, ruský legionář. Velitel 1. pěšího pluku Mistra Jana Husi v Českých Budějovicích, jedna z čelních postav organizace protinacistického odboje v roce 1945, organizátor Revolučního národního výboru v Českých Budějovicích a vojenský velitel čs. branných sil pro jihočeskou oblast. Po návratu exilové vlády jmenován velitelem 5. divize, později velitel 4. armádního sboru. Roku 1948 penzionován, zemřel v říjnu 1980 v Nedabyli.

Voneš

WONESS, Veronika Kateřina – manželská dcera z trojčat otce Václava Voneše, myslivce ve Staré Oboře u Hluboké a jeho manželky Kateřiny, dcery Jana Krause, myslivce
(*24.9.1756, Stará Obora u Zahájí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WONESS, Terezie Kateřina – manželská dcera z trojčat otce Václava Voneše, myslivce ve Staré Oboře u Hluboké a jeho manželky Kateřiny, dcery Jana Krause, myslivce
(*24.9.1756, Stará Obora u Zahájí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WONESS, Anna Kateřina – manželská dcera z trojčat otce Václava Voneše, myslivce ve Staré Oboře u Hluboké a jeho manželky Kateřiny, dcery Jana Krause, myslivce
(*24.9.1756, Stará Obora u Zahájí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vorlíček

VORLÍČEK, Rozálie – manželská dcera Jana Vorlíčka, nádeníka v Nové Vsi č. 21, syna † Jana Vorlíčka, zedníka z Albrechce č. 37 a jeho manželky Barbory roz. Říhové z Albrechce č. 19 a Kateřiny, dcery Vavřince Pavlíčka, zedníka z Chalup nad Žďárem č. 19 a jeho manželky Marie roz. Veselé z Chalup nad Žďárem č. 15
(*12.1.1871, Nová Ves u Protivína. URI:digi.ceskearchivy.cz)
narozená v Nové Vsi č. 21, manželská dcera Jana Vorlíčka, domkáře v Kuklech č. 61 a Kateřiny roz. Pavlíček z Chalup č. 19
(∞3.4.1894 s Vojtěchem Kudlátem, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vratislav

hrabě Wratislav z Mitrovic, Eugen František – držitel svěřenských statků Dírné okres Soběslavský, hejtmanství Táborské a Zálší, okres Veselský hejtmanství Táborské a majitel statku Myslkovice okres Soběslavský hejtmanství Táborské a Krnska okres a hejtmanství Mlado Boleslavské narozen v Krnsku manžel Arnoštky rozené hraběnky Thun-Hohenstein-ové v Sehušicích (Žehušice) č. 1 okres a hejtmanství Čáslavské naroz. 17/6 1855 odd. 31/5 1881.
(†22.6.1897, Dírná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vrba

VRBA, Josef – cikán, syn Anny Vrbové, cikánky ze Starého Sedla, pol. okres Písek, narozen 26/11 1891 v Dobříši, pol. okres Příbram, příslušný do Bukové.
(†24.12.1920, zastřelen cikánem u železničního mostu ve vitínském lese. (snímek není digitální))
Zemřel na zakrvácení následkem střelné rány podle ohledacího lístku soudní komise okresního soudu lomnického dr. Mácou, soudním znalcem a dr. Ant. Pfeiferem, soudcem. Více zde.

Řím.-katol. far. úř. Ševětín, matrika Z 1865-1949 (ÚM Ševětín)

Řím.-katol. far. úř. Ševětín, matrika Z 1865-1949 (ÚM Ševětín)

VRBA, Václav – hlídač městských sadů v Č. Budějovicích, Třída čsl. legií č. 51, manžel Kateřiny rod. Fridkové. Narozený 2/9 1855 v Č. Budějovicích
(†30.9.1932, České Budějovice (sv. Jan Nepomucký). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Stařec poražen cyklistou a zraněn až k smrti. Dne 29. září 1932 o 16. hod. 10 min. poražen byl cyklistou na rohu Otakarovy a Skuherského ulice v Č. Budějovicích Václav Vrba, 77letý hlídač městských sadů z Č. Budějovic. Týž stěžoval si na velké bolesti v hlavě a byl proto přivolanou záchrannou stanicí dopraven do všeobecné nemocnice. Tam po důkladném prohlédnutí konstatováno zranění velmi vážné, označené jako smrtelné (zlomenina lebky), kterému stařec také dne 30. září 1932 po 10. hod. dopolední podlehl.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 27/1932-1933, č. 1 (1.10.1932), s. 2

Wagner

WAGNER, Josef – manželský syn Ondřeje Wagnera, obyvatele v Krčíně, syna † Vavřince Wagnera, sedláka tamtéž a jeho manželky Marie roz. Lust z Krčína č. 14 a Marie, dcery † Alberta Kuppelhubera, sedláka v Dlouhé Stropnici č. 62 a jeho manželky Evy roz. Grip z Pasek (Schlagles)
(†28.1.1831, Krčín 3 (Nové Hrady). URI:digi.ceskearchivy.cz)
svobodný čeledín, rozen v Nových Hradech. Zemřel udušením následkem výkonu soudního rozhodnutí (více zde)
(†26.7.1876, České Budějovice, Staré město I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Weselak

WESELAK, Johann – manželský syn Václava Weselaka, kolářského mistra v Krumlově, Plešivec č. 252, syna koláře v Práčově č. 2 Jakuba Weselaka a jeho manželky Marie roz. Gilek (Jílek) z Oseku a Marie, dcery sedláka v Lověšíně č.1 Alberta Lausekera a jeho manželky Johany roz. Pisko z Posudova (Stüblern)
(*19.12.1892, Český Krumlov — Plešivec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kolář, narozen v Krumlově, Plešivec (Flössberg) č. 239, manželský syn Václava Weselaka, kolářského mistra v Krumlově č. 252 a jeho manželky Marie roz. Lauseker z Lověšic (Lobiesching)
(∞2.6.1919, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jan WESSELAK, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jan WESSELAK, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Wittner

WITTNER, Franz – manželský syn Jakuba Wittnera, sedláka v Homolích č. 3, manželského syna Adalberta Wittnera, sedláka v Homolích č. 28 a jeho manželky Marie roz. Bauer z Roudného č. 3 a Marie, manželské dcery Jana Schmidta, sedláka v Homolích č. 3 a jeho manželky Marie roz. Wittner z Homolí č. 28
(*15.10.1884, Homole 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞19.4.1910, Boršov nad Vltavou s Veronikou Seiler. (snímek není digitální))

WITTNER, Johann – manželský syn Franze Wittnera, sedláka v Homolích č. 3, tamtéž narozeného, manželského syna Jakuba Wittnera, sedláka v Homolích č. 3 a jeho manželky Marie roz. Schmidt z Homolí č. 3 a Veroniky, manželské dcery Václava Seiler, sedláka v Roudném č. 19 a jeho manželky Marie roz. Erhart z Vráta (Brod)
(*4.2.1911, Homole 3. (snímek není digitální))
(∞27.10.1934, Boršov nad Vltavou s Růženou Vítek. (snímek není digitální))

„Gestapák“

cop. zde 27./10. 1934 s Růženou Vítek p. 44

podle oznámení okr. úř. v Č. Budějovicích 25./4. 1940 č. 3/202ai1940 „ausgetreten aus der r-k. Kirche u. bleibt „gottgläubig“.

† sebevraždou 1./9. 1946. +Č. Bud. ve vězení

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 27 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 27 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Johann WITTNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Johann WITTNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

býv. krim. asistent Gestapa, posl. bytem Litvínovice 41, nar. v Homolích, manžel Růženy roz. Vítkové. Zemřel na následky střelného zranění hlavy (Vulmus sclopetarium capitis, sebevražda)
(†1.9.1946, policejní ředitelství, Dr. Ed. Beneše, České Budějovice. (snímek není digitální))

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice - sv. Mikuláš, matrika Z 1939-1949 (MÚ České Budějovice)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – sv. Mikuláš, matrika Z 1939-1949 (MÚ České Budějovice)

Wohlschläger

WOHLSCHLAGER, Karl Bartolomäus – královský uherský penzionovaný poštovní konduktér v Pešti 6 a manžel paní Terezie rozené Rülky z Pešti
(†17.7.1875, Žár 46. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOHLSCHLÄGER, Karl – žák třetího ročníku reálné školy v Pešti, manželský syn Karla Wohlschlägera, královského uherského poštovního konduktéra v Pešti a Terezie Külkÿ (i Rülki/Rülky) z Pešti
(*3.8.1860, Pešť, Fútó utca 38. URI:familysearch.org)
(†19.9.1873, Žár. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOHLSCHLÄGER, Leopold – zlatník a c.k. popravčí mistr, 397/III. Nevlastní syn c.k. popravčího mistra Jana Pipergera, vlastní syn Reginy, ovdovělé Wohlschlagerové
Dle č.j. 35348/1892 (seznam oddaných) jmenuje se Wohlschlager
Narozen v Oseku v Slavonsku I/II 1855

Dekretem presidia c.k. vrch. soudu zemského ze dne 22. června 1888 č.j. 11.116 jmenován popravčím pro obvod pražského vrchního soudu zemského a složil přísahu dne 26. června 1888
Má dom. list od purkm. úřadu svob. král. města Oseku ze dne 24. ledna 1879 č. 4
Má voj. pas (domobranska izkaznica) dle kteréhož přísluší do Oseku.
Do 23. června 1888 dom. list!
Domovský list 9. března 1907 č. 322
Jmenován popravčím mistrem dekr. praesid. c.k. vrch. zem. soudu sdto 22/6 1888 č. 11116 (přísahal 26/7 1888)

1. manželka Matilda † 1854 roz. Zoul-ová
2. manželka Josefa roz. Haklová
Podruhé oddáni dne 12. července 1891 u svatého Ducha v Praze dle č.j. 35348/92

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 330, poř. č. 164

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 330, poř. č. 164

Návštěvou u mistra popravčího.
Zpravodaj „Tribuny“ navštívil v těchto dnech mistra popravčího a své dojmy popisuje takto: „Navštívil jsem Leopolda Wohlschlagera (nikoliv Wohlschlägera!) v jeho středostavovsky prostě, ale mile a čistě zařízeném bytě v jednom z činžovních domů Prahy VII. Představil jsem se milému, snad trochu zasmušilému, starému pánu, který mne vlídně zval do pokoje k pobesedování. Třeba že jsem byl již předem prost romantických představ o pražském mistru popravčím, přece byl jsem trochu zmaten, když jsem viděl jeho dobromyslný úsměv a klidný, trochu smutkem zamžený zrak. V té chvíli, když se mne ptal, čím mně může posloužit, měl jsem dojem, že se trochu ironicky usmál. Ale brzy byl jsem prost určité tísně prvních chvil a počal jsem klásti otázky, na které odpovědi zněly tak prostě, že jsem měl spíše dojem, že mluvím s panem Wohlschlagerem – zlatníkem než s Wohlschlagerem – mistrem popravčím, který samostatně, jako mistr, vykonal již 19 exekucí tak, jak společnost rozhodla a zákony předpisovaly. Úřad mistra popravčího byl panu Wohlschlagerovi propůjčen po smrti jeho nevlastního otce, popravčího mistra Pipergera. K tomu vstoupil do prakse r. 1872 17letý Wohlschlager, aby r. 1876 vykonal samostatně pod jeho dozorem první popravu v Č. Budějovicích. Po smrti popravčího mistra Pipergera r. 1888 přihlásili se o uprázdněné místo asi 22 žadatelé, mezi nimi několik nedostudovaných mediků. Mistrem popravčím však jmenován p. Leopold Wohlschlager. Jako každý, kdo mnoho viděl a zakusil, jest i pan Wohlschlager málomluvným patronem. Vidělvykonávati exekuci i mnohé své kolegy, leč nezmiňuje se o jejich výkonech nikterak pochvalně. Zdá se mu, že nepracují dosti rychle a jistě – ani pověstného vídeňského Langa nevyjímaje. On sám je se svým výkonem hotov ve 2 minutách, svázáním delikventa počínaje. Jest klidný vědomím své zručnosti. A jest člověkem, který jest plný soucitu a srdce, které omlouvá i odpouští. ‚Válka způsobila tuto zvlčilost…‘, praví, hovoře se mnou o zločinu v Bráníku. A: ‚…bude-li to nutné, pak…‘, – zakončuje rozpravu o tomto thematu. Jest prostředníkem, jímž společnost vykonává svou spravedlnost. Jesť mírumilovným společníkem v kruhu svých přátel, se kterými čas od času sehraje krejcarovou partii ‚šistky‘.“
Zdroj: Hlas lidu, roč. 16/1921-1922, č. 50 (27.3.1922), str. 3

Pražský kat do pense. Známý pražský kat Leopold Wohlschläger, jenž se letošního roku dožívá 70 let, hodlá zažádati o své pensionování. Wohlschläger, jenž zdědil katovské řemeslo po svém otčímovi Pippergerovi, pomáhal již ve svých 15 letech při popravování Janečka v Plzni. Za Rakouska vykonal devatenáct poprav, z nichž jednu v Č. Budějovicích a za republiky dvě: 9. ledna 1924 popravil vraha Nováka v Táboře a pak loupežného vraha Kolinského v Praze. S katovstvím byl dříve spojen plat 800 zl. ročně, 5 zlatých denních diet a 25 zlatých za popravu. Dnes činí plat 1000 Kč měsíčně a 100 Kč za popravu.
Jihočeské listy, roč. 31/1925, čís. 8 (28.1.1925), str. 3

Wolf

WOLF, Josephus – syn Víta Wolfa ze Svaryšova (Wareschau) a Anny, manželky jeho. Kmotry Anton Hamer z Bukové (Wuggau) se Sofií, matkou svou
(*18.2.1742, Svaryšov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
počestný mládenec původem ze Svaryšova (Villa Dominicali Woreschow), syn Víta Wolffa, knížecího šafáře ze jmenované vsi
(∞20.11.1763 s Marií Annou Sojkovou, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLF, Wenzel – syn svobodných rodičů Václava Wolfa, mlynáře a Terezie
(*31.8.1770, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
syn Václava Wolfa, mlynářského mistra (Mihlmeister) na Opatovickém mlýně
(∞28.7.1801 s Annou Schiman, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLF, Barbora – manželská dcera Václava Wolfa, mušketýra a jeho manželky Anny, dcery Josefa Schimaka, šenkýře
(*28.11.1805, Třeboň, předměstí 124. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dcera Václava Wolfa, úředního mušketýra v Třeboni č. 31 a Anny Šimákové z Týna
(∞2.2.1834 s Janem Charvátem, Libníč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Wölfl

WÖLFL – SMOLIN, Jakub – nemanželský syn Terezie, dcery Václava Smoly, ševcovského mistra v Myslkovicích a jeho manželky Anny
(*17.7.1814, České Budějovice, Pražské předm. 117. URI:digi.ceskearchivy.cz)

(1834) podmyslivec u hraniční stráže, 8. setniny
(1840-1846) nádeník v Praze

WELFEL, Wenzel – manželský syn Alexandra Wölfla, invalidy od 11. dělostřeleckého pluku, tambora a Terezie, dcery Václava Smolíka, ševce z Myslkovic a jeho manželky Anny
(*28.9.1823, Zhoř. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 332, poř. č. 91

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 332, poř. č. 91

WÖLFL, Leopold – manželský syn Antona Wölfla, dělníka v Budějovicích, zde též narozeného, manželského syna Tomáše, kováře v Budějovicích a jeho manželky Juliany rozené Kaiser v Homolích a Marie, narozené v Budějovicích, dcery Josefa Fučíka, nádeníka v Budějovicích a Veroniky rozené Fiala z Bavorovic
(*18.10.1892, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
tovární dělník, vojín 14. polní roty 91. pěšího pluku. Střelen do hrudi
(†26.7.1915, Sokal (Halič). URI:kramerius.army.cz)

Wollner

WOLLNER, Josef – sluha v domácnosti u p. Adalberta Knappa, manželský syn Tomáše, sedláka v Homolích a jeho manželky Anny roz. Wollnerové
(∞12.11.1833, České Budějovice (sv. Mikuláš). URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Johann – manželský syn Josefa Wollnera, obyvatele v Homolích, syna Tomáše Wollnera, sedláka v Homolích a jeho manželky Anny roz. Tondl z Litvínovic č. 4 a Marie, dcery Jana Houdka, šafáře ve Čtyřech Dvorech č. 4 a jeho manželky Kateřiny roz. Konop z Radostic č. 12
(*9.5.1839, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající sedlák v Homolích č. 27, manželský syn Josefa, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Marie roz. Houdek ze Čtyřech Dvorů č. 4
(∞22.2.1870, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
výměnkář v Homolích č. 27, vdovec po † Kateřině roz. Motz z Vráta č. 26, narozen v Homolích
(†20.5.1919, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Adalbert – manželský syn Jana Wollnera, sedláka v Homolích č. 27, syna Josefa Wollnera, výměnkáře tamtéž a jeho manželky Marie roz. Houdek ze Čtyřech Dvorů č. 4 a Kateřiny, manželské dcery Adalberta Motze, sedláka ve Vrátě č. 26 a jeho manželky Anny roz. Wölfl z Hlinska
(*4.4.1885, Homole 27. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞13.5.1919, Zlatá Koruna. (snímek není digitální))
(†22.6.1945, Homole. (snímek není digitální))

+ 22.6.1945 se oběsil v lese u Homolí (IX–146)

8. Februar 43.
Geheim !

An den Wehrmachtsbevollmächtigten beim Reichsprotektor und Befehlshaber im Wehrkreis Böhmen und Mähren, Herrn Generalleutnant Toussaint o. V. i. A., Prag.

Betr.: Verhalten von Angehörigen der Luftflotten-nachrichtenschule Budweis am 3.2.1943.
Verg.: Ohne.

Soeben geht bei mir folgender Bericht ein, den ich zuständigkeitshalbermit der Bitte um Kenntnis-nahme weiterleite:

„Am 3.2.43 trug sich im tschechischen Gasthaus Heizl in Hummeln Nr. 83 bei Budweis folgender Vorfall zu:
Obwohl an diesem Tage der Fall von Stalingrad und die Beendigunng des Heldenkampfes der 6. Armee bekanntgegeben worden war, erhielt der NSDAP-Ortsgruppenleiter von Hummeln, Karl Wittner, davon Kenntnis, daß im dortigen tschechischen Gasthaus Heinzl getanzt wird. Er beauftragte den dortigen deutschen Regierungskomissar Pg. Wittner – Binder, nach dem Rechten zu sehen, welcher bereits in 100 Meter Entfernung hören konnte, daß in dem Gasthaus Musik gespielt wird. Durch einen Blick durchs Fenster konnte er feststellen, daß getanzt wurde. Als er in die Gaststube eintreten wollte, war die Tür verschlossen. Auf sein Klopfen kam der tschechische Gastwirt heraus. Auf die Frage, ob hier getanzt wird, laugnete er. Wittner-Binder ging hierauf in die Gaststube und fand dort zwei Unteroffiziere und drei Gefreite in Gesellschaft von zwei Mädchen, von denen eine die Dienstmagd des Regierungskomissars und die andere die Tochter des Bauern Adalbert Wollner aus Hummeln Nr. 27 war.
Wittner-Binder stellte die Anwesenden zur Rede, wieso sie trotz des Verbotes tanzen könnten und fragte sie, ob sie nicht wissen, daß durch das Ereignis in Stalingrad ein allgemeines Unterhaltungsverbot erlassen wurde. Daraufhin erklärte einer der Unteroffiziere, welcher später angab, Eigel zu heißen: „Ich habe das genau so gehört wie Sie und weiß, was verboten und was erlaubt ist. Überhaupt wer sind Sie?“ – Wittner-Binder sagte, daß er der zuständige Regierungskomissar sei, welcher dafür verantwortlich ist, daß die Vorschriften in seiner Gemeinde eingehalten werden. Eigel bezweifelte dies und forderte ihn auf, sich zu legitimieren. Der Regierungskomissar lehnte dies ab und berief sich auf Gastwirt, welcher seine Angaben bestätigte. Dem Unteroffizier genügte dies jedoch nicht und er verlangte daher nachdrücklichst eine Legitimierung. Als W. deis abermals ablehnte, kam es zu einem Wortwechsel, der Unteroffizier verstellte ihm den Weg zur Tür mit dem Bemerken: „Sie verlassen nicht früher das Lokal, bevor Sie sich nicht legitimiert haben.“ Im weiteren Wortwechsel wurde dem Regierungskomissar u. a. vorgeworfen, daß er Zivilist sei und nur in der Heimat her…achiniere. Ein anderer Wehrmachtsangehöriger machte Anstalten, gegen W. tätlich vorzugehen, wurde aber von einem anderen Unteroffizier zurückgedrängt. W. bekam Schimpfworte zu hören, wie:
„Sie Schweinehund, Sie Halbjude“ u. a. mehr. In einem weiteren Wortwechsel, der sich hauptsächlich darum drehte, ob die Türe versperrt war, wurde der Gastwirt vom Regierungskomissar aufgefordert, dessen Vertreter zu holen, da er selbst nicht bis früh dort stehen bleiben könne. W. erklärte weiters, daß der Ortsgruppenleiter von der Tanzerei Kenntnis habe und er von ihm beauftragt worden sei, die Unterhaltung einzustellen. Der Unteroffizier erklärte hierauf, es könnte sich jeder Schuster das Parteiabzeichen anstecken. Dem Regierungskomissar gelang es schließlich doch noch, nach Hause zu kommen, doch sah er von seiner Wohnung aus, daß im Gasthaus noch Lichte brannte und musiziert wurde. Um 1.30 Uhr verliessen sie das Gasthaus und waren dann noch am Dorfplatz zu hören, wie sie musizierten und sangen. Nach der erfolgten Sondermeldung hatte das Verbot von Unterhaltungen und Lustbarkeiten jeder Art bei der Bewölkerung von Hummeln tiefsten Anklang gefunden, umso beschämender fand die deutsche Bewölkerung von Hummeln an diesem Abend das Verhaltender Soldaten.“

ᛋᛋ-Standartenführer

Zpráva o nepřístojném chování příslušníků Luftflotten-Nachrichtenschule 4 Budweis v homolském hostinci v den pádu Stalingradu (Národní archiv České republiky, fond Státního tajemníka u říšského protektora v Čechách a na Moravě, inv. č. 2019, sign. 109-7/26, karton 117)

WOLLNER, Franz – manželský syn Franze Wollnera, sedláka v Mladém č. 7, manželského syna Jakoba Wollnera, sedláka v Mladém č. 7 a jeho manželky Kateřiny roz. Seiml z Mladého a Marie, manželské dcery Johanna Gschmeidy, sedláka v Mladém a jeho manželky Marie roz. Jaksch z Haklových Dvorů
(*8.9.1887, Mladé 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞21.2.1922 s Annou Liebl, České Budějovice. (snímek není digitální))

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Policejní ředitelství České Budějovice, inv. č. 645, karton 904

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Policejní ředitelství České Budějovice, inv. č. 645, karton 904

WOLLNER, Jakob – manželský syn Franze Wollnera, sedláka v Mladém č. 7, manželského syna Jakuba Wollnera, sedláka tamtéž a jeho manželky Kateřiny roz. Seiml z Mladého a Marie, manželské dcery Johanna Gschmeidy, sedláka v Mladém a jeho manželky Marie roz. Jaksch z Haklových Dvorů
(*26.4.1891, Mladé 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Četař 91. pěšího pluku. Rolník, bytem v Mladém, od 1.4.1939 Ortsbauernführer NSDAP, Ortsgruppe Hodowitz Nr. 9, členem SdP, NSKK a SA. Kandidát za Sudetendeutsche Partei ve volbách do obecních zastupitelstev dne 29.5.1938. Ve vazbě od 26. června 1945 od 8. hodiny. Odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Českých Budějovicích dne 21. února 1945 na odpykání trestu ve výši 8 let v pracovních oddílech, náhradě nákladů trestního řízení, ztrátě cti na doživotí a propadnutí jmění ve prospěch státu. Rada ONV se 9. října 1946 usnesla, že trvá na výkonu trestu. V roce 1947 byl trestanec Jakub Wollner nasazen v Pečkovském mlýně, v papírnách ve Větřní (Český Krumlov). Okresní prokuratura v Českých Budějovicích upustila od dalšího výkonu trestu za účelem odsunu. Propuštěn podmíněně z příkazu Ministerstva spravedlnosti o 6. hodině ranní dne 5. února 1951 a byl dodán do internačního střediska pro odsun v Chebu (Reichenbach im Täle, Kreis Göppingen).

WOLLNER, Marie – manželská dcera Jakoba Wollnera, sedláka v Homolích č. 44, manželského syna Jakuba Wollnera, někdejšího sedláka v Homolích č. 44 a jeho manželky Terezie roz. Martschini z Homolí č. 30 a Marie Schwarz, manželské dcery Matěje Schwarze, sedláka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Wotruba z Homolí č. 20
(*1.5.1900, Homole 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)
narozena v Homolích č. 44, manželská dcera † Jakuba Wollnera, hospodáře v Homolích č. 44 a Marie roz. Schwarz z Homolí č. 20
(∞15.2.1927 s Johannem Grillem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WOLLNER, Jakob – manželský syn Jakoba Wollnera, sedláka v Homolích č. 44, manželského syna Jakuba Wollnera, někdejšího sedláka v Homolích č. 44 a jeho manželky Terezie roz. Martschini z Homolí č. 30 a Marie Schwarz, manželské dcery Matěje Schwarze, sedláka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Wotruba z Homolí č. 20
(*13.7.1910, Homole 44. (snímek není digitální))

wollner_01_a

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 19 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Řím.-katol. f. ú. Boršov nad Vltavou, matrika N 1909–1929, fol. 19 (OÚ Boršov nad Vltavou)

Jakub WOLLNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jakub WOLLNER, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Wundrak

WUNDRAK, Gustav – obchodní zástupce (major v záloze), ženatý, bytem v Linci, Götheova 57. Narozený 13/1 1880 v Mafersdorfu, okr. Liberec
(†12.12.1936, České Budějovice (krajská věznice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

sebevražda oběšením (ohled. list 381)
byl odsouzen pro špionáž k dlouhému žaláři
Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Lince 15/12 1936 propuštěna a s povolením okres. úřadu v Č Buděj. ddto 15/XII 1936 č. 17/337 převezena

Wurzinger

WURZINGER, Marie – manželská dcera Františka Wurzingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Martina Wurzingera, bývalého sedláka tamtéž a jeho manželky Kateřiny a Anny, manželské dcery Jiřího Zierlingera, sedláka v Malé Strašni a jeho manželky Kateřiny
(*8.10.1854, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Františka Würzingera, sedláka v Branné č. 3 a Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně (Malá Strašeň, Malé Strážné, Kleindrossen)
(∞30.5.1881, Zátoň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WURZINGER, Franz – výminkář v Branné č. , manžel Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně (Kleindrosen)
(†27.4.1888, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WURZINGER, Anna – vdova po † Františkovi Wurzingerovi, výminkáři v Branné č. 3, roz. Zierlinger z Malé Strašně (Kleindrosen)
(†10.11.1888, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WURZINGER, Johanna – svobodná dcera † Františka Wurzingera, výměnkáře v Branné č. 3 a † Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně (Kleindrausen)
(†31.8.1889, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WURZINGER, Anna – svobodná dcera † Františka Wurzingera, výměnkáře v Branné č. 3 a † Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně (Kleindrausen)
(†4.10.1889, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

WURZINGER, Josef – manželský svobodný syn † Františka Wurzingera, sedláka v Branné č. 3 a Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně (Kleindrosen)
(†4.5.1893, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zacharda

ZACHARDA, Tomáš – manželský syn Jakuba Zachardy, sedláka, syna Matouše Zachardy, sedláka z Újezda č. 55 a jeho manželky Johany roz. Paule z Újezda č. 37 a Marie, dcery Vavřince Nawary, sedláka z Branšova č. 4 a jeho manželky Terezie roz. Nawara z Dubnýho č. 8
(*9.12.1858, Kamenný Újezd. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář v Doudlebech č. 28, narozen v Kamenném Újezdě
(†18.3.1926, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zádrapa

ZÁDRAPA, Antonín – podplukovník a velitel horského dělostřeleckého pluku č. 8 v Hradci u Opavy ve Slezsku, manžel Žofie roz. Czwetlerové ve Švihově č. 19, nar. v Kroměříži č. 402, pol. okres Kroměříž na Moravě, přísl. do Horních Beřkovic
(†9.6.1923, čs. divisní nemocnice na Královských Vinohradech. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Copul. 14.12.1915. Povolení ku převozu mrtvoly od okr. spr. polit. na Král. Vinohradech z 12.6.1923 č. 13227/A.

Zeman

ZEMAN, Tomáš – kovář v Olešnici č. 151
(*11.12.1858, Olešnice 21)

20.1.1917, Trhové Sviny – odsouzen za zdražování k pokutě 10 K. Amnestován 21.10.1919
SOkA České Budějovice, AO Olešnice 1858-1945 (1961), inv. č. 10, Trestní rejstřík obce Olešnice 1914-1948

Obecnímu úřadu v Olešnici.
Zemanová Růžena, roku 1896 v Olešnici rozená, bytem Olešnice čp. 151, manželka domkáře Tomáše Zemana a její svobodná sestra
Průková Kateřina, bytem v Olešnici čp. 107, spáchaly dne 24.10.1930 polní pych tím, že odcizily rolníku Matěji Kříhovi z Olešnice čp. 29, hromádku země z obecní cesty před kovárnou a as před týdnem se ztratily Kříhovy rovněž 2 hromádky země, kterou pravděpodobno tyto ženy rovněž odcizily.
Přistiženi byly hajným Vránou. Vyšetřovány strážm. Samcem. Na vědomí a k příslušného řízení.
SOkA České Budějovice, AO Olešnice 1858-1945 (1961), inv. č. 12, Matrika obyvatel obce (1939-1949) – volné přílohy

SOkA České Budějovice, Archiv obce Olešnice, Kronika obce Olešnice, pag. 249

SOkA České Budějovice, Archiv obce Olešnice, Kronika obce Olešnice, pag. 249

Další dokumenty:
Vzpomínky čtyřiadevadesátiletého kováře Tomáše Zemana z Olešnice

Zíka

ZIKA, Josef – sedlák v Třebči 12, manželský syn Jakuba Ziky, sedláka tamtéž a jeho manželky Kateřiny Šveidové z Bulíkovic (Bolíkovice, okres Strakonice)
(∞9.11.1880 v Trhových Svinech. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZÍKA, Tomáš – manželský syn Josefa Zíky, sedláka v Třebči 12, syna Jakuba Zíky, sedláka v Třebči 12 a jeho manželky Kateřiny roz. Švejdové z Bulíkovic a Terezie, manželské dcery Šimona Košíčka, sedláka v Březí 13 a jeho manželky Terezie roz. Kyselové ze Lnišť 6
(*7.12.1886, Třebeč 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín pěšího pluku 91 na italské frontě
(†6.10.1916, Jamiano, Monfalcone-Přímoří)

Živný

ŽIWNEG, Josef – tesař, rodilý ze vsi Puklic na Moravě
(*1731, Puklice. URI:actapublica.eu/brno)
(∞1758, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ŽIWNEG, Magdalena – dcera Josefa, tesaře v Tučapech, syna † Michaela Živného, ponocného (Custos nocturnus) v Moravských Puklicích a Žofie, dcery † Jana Krásy
(*1782, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zmeškal

MESSKAL, Jan – manželský syn Vavřince Meškala, chalupníka v Úsilném a Johany, dcery Jiřího Werla, sedláka v Hausen an der Möhlin k panství hraběte Falkensteina v Horních neb Předních Rakousích
(*1804, Úsilné. URI:digi.ceskearchivy.cz)
syn Vavřince Zmeškala, chalupníka z Voselna a Johany Werlin, sedlské dcerky z Hausen, Hořejších Rakous
(∞1826, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zub

ZUB, Felix Emanuel – manželský syn Františka Zuba, měšťana z Lišova, syna Františka Zuba, měšťana z Lišova a jeho manželky Kateřiny roz. Batka z Lišova a Antonie, dcery Vojtěcha Svobody, měšťana a mistra kolářského z Lišova a jeho manželky Anny roz. Krátký z Lišova
(*9.11.1848, Lišov 50. URI:digi.ceskearchivy.cz)
schwarzenberský archivář, svobodný. Spáchal sebevraždu oběšením v nepříčetnosti, pohřben na hřbitově v Murau, 15. oddělení, č. 22
(†29.10.1902, Stadt Murau 1. URI:matriken.graz-seckau.at)

Diözesenarchiv Graz-Seckau, řím.-katol. f.ú. Murau, Sterbebuch IV B 1893-1928, pag. 125

Diözesenarchiv Graz-Seckau, řím.-katol. f.ú. Murau, Sterbebuch IV B 1893-1928, pag. 125

FEUILLETON.
Za Felixem Zubem.
Milému druhu a rodáku věnuje Fr. Miroslav Čapek.

Sousední tiché městečko Lišov má opět o jeden čerstvý rov více, rozloučivši se s jedním z nejlepších a nejzasloužilejších svých synů, které do své rodinné kroniky s hrdostí může zapsati.
Pan Felix Zub, knížecí Schwarzenbergský archivář, historik a spisovatel, t.č. ve Štýrské Muravě, není více mezi živými.
Odloučen od svých známých, odebral se na věčnost, sám přetrhnuv nit života svého, aby zhostil se nesnesitelných muk, která, majíce mu za veškerou nezištnou práci a horlivou činnost býti odměnou, trpce jej v tklivém srdci bodala a ve vznětlivé mysli rozrušila.
Jako obmezenost místa nedovoluje podati úplný obraz celé jeho obrovské činnosti, tak tato slova nejsou s to, vystihnouti jeho jako křišťál ryzý karakter a opravdovou lásku k rodné půdě, již tak věrně miloval, mimo níž bylo mu ale souzeno k velké jeho lítosti dlíti, pracovati a posléze i také zemříti.
Mluvím li krátce, pak tím jistěji mohu říci, že zvěčnělý byl člověk celý a přímý, Čech otevřený a opravdový, vlastenec poctivý, srdce zlatého a dobrého.
Než tyto šlechetné vlastnosti byly Zubovi na závadu jako člověku šlechetnému a čestnému, dalekému tajných spádů, intrik, diplomatických kliček, patolízalství a pokoutního tajnůstkářství.
V práci byl vzorný, sám na sebe až příliš přísný a každému příkladně ochotný.
Nevyrovnatelná jeho píle, stotožněná s vrozeným praktickým duchem a organisátorským talentem, hnala jej do každé mu svěřené práce až nad sílu vlastní, takřka do úmoru; než Zub nepodlehl a překážek se nebál, a nad čím jiní zoufali, na to vložil on svou obratnou ruku a vzorně to vykonal.
Jeho vrozené nadání a vlohy hranily tak znenáhla a vykrystalovaly konečně v poměrně mladém věku v pravou vědeckost a učenost, s níž s každým ze svých starších kolegů mohl se nejen měřiti, ale které i předčil a mluvím-li objektivně, lze mi říci, že mimo dosud žijícího talentovaného odborníka a obratného historika p. Antla, kníž. Schwarzenbergského archiváře, české archivy lepšího a nadanějšího pracovníka neměly a hned tak míti nebudou.
Toho nejlepším dokladem a svědkem jest dnešní světoznámý archiv třeboňský, který se právě za tehdejšího úřadování Zubova v Třeboni k nynějšímu rozkvětu křísil a budoval.
Dnes pohlížeti na hotové dílo jest tak snadné, jako tehdy bylo zoufalé pohlížeti na spousty neurovnaného materiálu.
Než mladý Zub ani té práce se nelekl a ku podivu, znaje téměř všecky spisy až do těch nejkrajnějších detailů, vložil se s udivenými kolegy v těžkou práci s takovou odhodlaností, jakou může se vykázati jen člověk dlouholetou praxí zkušený, vrozeně nadaný a organisátorským talentem obdařený.
A jako i v této velké a nezměrné práci obstál Zub čestně, tak získal si tím u svých druhů plný respekt, a archiv třeboňský zůstane vždy nejlepším zrcadlem jeho obrovské činnosti a pomníkem jeho odborných vědomostí, obratnosti, bystrozraku, nevyrovnatelného talentu a vědátorství.
Než i venkovské knížecí archivy stejné svědectví mohou podati, neboť zvěčnělý přivedl je do takového pořádku, v jakém před tím nikdy nebyly a možno, že v budoucnu dlouho nebudou, neboť Zub byl dříč neúmorný, který věnoval veškerý svůj volný čas práci, jíž konal rád, z lásky ku svému oblíbenému povolání, pro dobro šlechetné věci a nikoli, aby pachtil po zvláštních za to odměnách od svého chlebodárce.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 8/1902, čís. 128 (5.11.1902), s. 2

Zurowski

ZUROWSKŸ, Amalia Anna Maria – dcera Luciana Eques de Zurowskÿ poddůstojníka, prvního majora 2. eskadrony 1. coburgského hulánského pluku, manželského syna † rytíře Paula Zurowského, majitele statku Zabluče ve výchdním Haliči a paní Magdaleny roz. Koslawskÿ z Malawy ve východním Haliči a Kateřiny, svobodné dcery Václava Haula, chalupníka a toho času rychtáře v Bohušovicích a Alžběty roz. Kučerové z Kopist (Deutsch Kopist)
(*7.10.1830, Bohušovice nad Ohří. URI:matriky.soalitomerice.cz)