Krč | Rozcestník

JANDA-EBLÉ, Edler von Burgringen, Adolf, Ing. – manželský syn Emanuela Jandy, mlynáře v Krči č. 31, syna † Františka Jandy, mlynáře v Krči č. 31 a jeho manželky Veroniky roz. Radoň z Podbořan u Čáslavi a Anny, dcery Matěje Soukupa, sedláka ze Lhoty č. 3 a Rozálie roz. Maškové ze Sudoměřic
(*30.5.1866, Krč. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Dle sdělení král. uherského ministerstva spravedlnosti ze dne 30/6 1917 čj. 1276/2 které došlo c.k. ministerstvu vnitra byl zde zapsaný Adolf Janda adoptován uherským státním příslušníkem Gabrielem Eblem v Budapešti vydaným. Dle ujednání v adopční smlouvě obsaženého má adoptovaný budoucně dvojjména Janda Eble.

divisní generál ve výslužbě, bytem v Č. Budějovicích, L.B.Schneidera ul. č. 256, manžel Herminy rod. Schimpke. Narozený 30.5.1866 v Krči u Protivína, okres Vodňany
Příbuzní dali písemné prohlášení, že ne on, nýbrž jen oni si přejí spálení.
(†17.9.1930, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

1./6.5.1915 Generalmajor
1./13.5.1918 Feldmarschalleutnant
1.1.1919 penzionován
(Österreichisches Staatsarchiv in Wien)

polní podmaršálek Adolf Janda-Eblé (weltkriege.at)

KOHAUT, Václav – syn † Václava Kohouta, někdy mlynáře blíž Čáslavi
(∞1713, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUT, Jakub – polodvorní sedlák a mlynář ze Čkyně č. 36
(†12.4.1834, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUT, Jakub – mlynář a vlastní syn † Jakuba Kohouta, mlynáře ze Čkyně č. 36 a Barbory
(∞19.5.1835 s Rozálií Frantovou, Zdíkovec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář a sedlák ze Čkyně č. 36
(†13.12.1837, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUTOWA, Rozálie – pozůstalá vdova po † Jakubovi Kohoutovi, mlynáři a sedláku ze Čkyně č. 36, vlastní pak dcera Václava Franty, chalupníka z Velkého Zdíkova č. 26 a matky Kateřiny roz. Lokajové z Velkého Zdíkova č. 10
(∞15.5.1838 s Josefem Reifem, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHOUT, Antonín – syn Antonína Kohouta, chalupníka v Krči č. 33 a Anny rodem Chmelové z Nových dvorů, na časné dovolené dragoun od c. k. 14. pluku dragounů I. eskadr. (Güns 11/7 1879)
(†28.3.1880, Krč u Protivína. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zabit, pikou probodnutý na Krčské návsi 28/3 880 v 2 hodiny v noci…

– Vrah z opilství. Ponocný v Krči u Protivína, jakýsi František Pařízek, člověk, když střízlivý, mírný a snášenlivý, propuštěn byl dne 28. m. m. z věznice vodňanské, kdež pro urážku na cti 4 dny ztráviti musil. Na počest zlatičké svobodě, kteráž mu téhož dne vrácena, přihnul si v hospodě daleko přes míru a pak, jak to již měl v obyčeji, zuřil jako šílený a spílal celému světu. „Někoho dnes musím zabít“, to bylo božíhodové jeho heslo. Až do půlnoci zůstal s několika čeledíny v hospodě, s nimiž, když odbila dvanáctá, dal se do hádky. Chasníci však hospodu raději opustili. Pařízek byl však v patách za nimi. Vyřítiv se za ubírajícími se domů, vrazil svou ponocenskou halapartnu selskému synkovi Antonínu Kohoutovi do těla. Týž skácel se ihned k zemi; dříve nežli dostavil se k němu lékař, vypustil ducha. Jakž druhého dne zjistila komise, vnikla mu halapartna hluboko do jater, tak že skonal vnitřním zakrvácením. Zavražděný jest jediný syn ze statku a dlel u rodičů svých co vojín 14. pluku dragounů na dovolené. Pařízek byl zatčen a dodán soudu.
Zdroj: Národní listy, roč. 20/1880, č. 81 (3.4.1880), s. 3

V Krči u Protivína probodl ponocný pikou domů z hostince jdoucího mladíka, vojenského dovolence, v noci z bílé soboty na boží hod, tak že ještě v noci týž zemřel. Příčina byla následující. Několik mladíků znepokojovalo vždy ponocného, volajíce na něho „hout“. Při posledním podobném výjevu, kde mladíci i ponocný pivem trochu rozkuráženi byli, dopálil se ponocný, že jednomu z mladíků piku do těla tak nešťastně vrazil, že mu ní žaludek protrhl.
Zdroj: Otavan, roč. 2/1880, č. 14 (3.4.1880)