Rozcestník jihočeských rodů

Omluvte prosím omezení v projektu Rozcestník Jihočeské rody. Snažíme se o jeho obnovu a plné zprovoznění po kritické technické chybě, která vedla k nefunkčnosti celého webu v posledních dnech. S obnovením funkčnosti pro Vás plánujeme také zabezpečené připojení Let’s Encrypt a uživatelské zpřehlednění…

Hlavním cílem Genealogie Jihočeské rody je, jak již z názvu vyplývá, mapovat jihočeské rody a vracet paměť a povědomí o našich předcích. Děje se tak především díky dochovaným archivním pramenům, zvláště církevním a civilním matrikám, gruntovním knihám, urbářům, sčítacím operátům nebo školním výkazům. Snažíme se zapomenutým jménům vrátit nejen existenci, ale také příběh – víme, že je to úkol nelehký, celoživotní. Někdy je ale potřeba začít – i s nelehkou prací, s dalekou cestou k cíli…

Prohlédněte si, na jaké rody jsme narazili při bádání – více naleznete v jednotlivých rubrikách v postranním menu. Můžete si zobrazit všechny rody pohromadě nebo také vyhledávat podle štítků.

Můžete rovněž využít indexy (elektronické jmenné rejstříky), za jejichž správnost ručíme.

Aktuálně. Do sekce Elektronické rejstříky matričních knih byla zařazena nově vzniklá podsekce Sčítání lidu. Tímto také dochází k rozšíření indexovaného materiálu – a tím i k drobné změně v názvu sekce, která by nyní měla zahrnovat i další archivní prameny mimo samotné knihy vzniklé z matriční agendy. Projekt Rozcestníku tak Vám, návštěvníkům, nově bude moci nabídnout ještě více zpřístupněných dat se zárukou správnosti.

(poslední aktualizace 30.06.2022, 16:26 — 616 zaevidovaných příjmení)

Avízo nové indexace. Zpracováváme pro Vás data (dokončeno 4,36%) pro velkou aktualizaci námi vytvořených elektronických jmenných rejstříků z jihočeské metropole, čítající na sedm stovek stran zápisů do r. 1948. Sledujte Rozcestník Jihočeských rodů – zpřístupnění plánujeme pravděpodobně během dalších týdnů.
Ukázka zápisu: Den, měsíc, rok úmrtí, 11.1.1927. Jméno, povolání, Chadimová Anna, vdova po domkáři. Bydliště, Jírovcova 30. Den, měsíc, rok narození, 6.10.1854. Vyznání římskokatolické. Pouze na návštěvě u pí. A. Kostečkové, Jírovcova 30, cizí, st.bydl. v Lišově.

Mimo jiné stále usilovně pracujeme na tvorbě elektronických jmenných rejstříků nově digitalizovaných matričních knih a jiných digitalizovaných materiálů. Právě probíhající indexace: Okresní úřad České Budějovice I, fasc. 40 (1890), 112 (1900), 197 (1910), 289 (1921), inv. č. 2633 (1890), 2742 (1900), 2860 (1910), 2990 (1921) – sčítací operáty pro Dunajovice, 1890–1921 (přípravné práce).

Aktuální stav databáze

Mlynářští a hamerníci (96)

Lidé zpoza hranice (75)

Vojáci (70)

Šlechta (57)

Učitelští (56)

Selské rody (53)

Kramáři, kupci (44)

Potulní herci (32)

Vídeňští nalezenci (32)

Duchovní (25)

Vrchnostenské, městské a jiné úřednictvo (14)

Šlejfíři (12)

Drnomistři, rasové, pohodní (12)

Kovářští (11)

Ponocní (10)

Tuláci a jiní neznámí (10)

Sluhové obecní a panští (10)

Cikáni (8)

Myslivci (7)

Ovčáci a pastevci (5)

Mistři popravčí (4)

Pražští nalezenci (4)

Četnictvo, policie (4)

Sládci (3)

Šafáři (1)

Index štítků

Disclaimer. Řazení jednotlivých záznamů probíhá ryze podle abecedního pořádku, v pravém sloupečku pak podle data přidání či změny konkrétního tématu, příjmí/příjmení. V tématech obsažené informace či přílohy jsou přepisy, respektive pak shodné kopie archivních materiálů, jež mohly ve své době sloužit i k propagaci totalitních režimů. Upozorňujeme proto, že jejich publikováním pouze reflektujeme skutečnosti a okolnosti již historické, neslouží k propagaci hnutí či ideálů, směřujících k potlačení lidských práv.

Elektronické rejstříky

Co je potřeba vědět?

Indexace je složitý a náročný proces, při kterém dochází k ručnímu přepisu v matrikách zapsaných údajů, jmen a příjmení. Zde v Rozcestníku naleznete vypsány ty zápisy, které si z nějakého důvodu zaslouží, aby byly zapsány podrobněji než pouze v databázové položce, jménem a příjmením osoby, které se týkají.
Díky elektronickém rejstříku, indexu, je možné po zaindexování prohledávat matriční knihy archiválie daleko efektivněji. Bez schopnosti paleografie a obvykle i znalosti místních poměrů a dobového jazyka však pořád procházení archiválií nebývá tak snadné. Zvlášť, když se v podobě indexu odráží i několik dalších faktorů, na něž je vhodné upozornit.
Především, ne vždy je možné identifikovat jednoznačně osobu, o které zápis pojednává. Například, pokud došlo k úmrtí v místě neznámé osoby, nebylo ani v silách místního faráře, aby zemřelého mohl pojmenovat, tedy, zapsat do matriky jeho vlastní jméno a příjmení. Občas se ve starších matrikách, jejichž zápisy ještě nebyly tak stroze psány, vyskytují zápisy, kde bývá uváděno alespoň jméno zemřelého, místo jeho předchozího pobytu nebo původu nebo přibližný věk. Takový nebožtík nám obvykle, bohužel, zůstává neznámým dílkem mozaiky, která svou celistvost ztratila v proudu času.
Na jihočeském venkově především, narážíme na rozsáhlý problém, opět především u starších matrik. Tedy u těch, které ještě nemívají „formulářový“ vzhled. Tímto problémem je buďto chybějící nebo zavádějící příjmení, příjmí. Dříve nebývalo zvykem, příjmení dědit tak, jak je tomu dnes. Vpravdě, především na venkově tento vžitý zvyk ještě stále přežívá, úředně je však již vymýcený. Vlastník usedlosti se obvykle po jejím zakoupení tradičně začal nazývat příjmím dávného původního majitele usedlosti, toho, kdo usedlost vystavěl nebo obnovil. Stejně tak v případě přiženění se na usedlost, ženich – nový hospodář – obvykle přejal příjmí nevěstina otce. Pokud žena ovdověla, sirotků se mohl ujmout nový hospodář. A pokud již nebyl s rodinou spřízněn, ani ten do hospodářství nové příjmí nepřinesl.
Někdy je nevěsta zapsána jako dcera jistého zemřelého Laussenmüllera ze Slavče (1760). Ženichem byl mlynářský syn, a nyní již víme, že opatrnost byla namístě. Laussenmüller totiž vůbec není příjmí, jedná se o špatně pochopené informace, zapsané na stránkách obsáhlé matriky. Nedaleko Slavče je mlýn, který se mimo jiné zval Lousovým mlýnem, tedy Laußenmühle, jak bylo zvykem v německy mluvící oblasti. Odtud tedy původ dočasného příjmí nevěsty, v překladu dcera mlynáře na Lousově mlýně.
Přílišnou jistotu a váhu do pátrání pak nedodá ani člověk, který se jmenuje například Steinhauer (něm. lamač kamene), ač se v okolí toto příjmí třeba již vyskytuje (farnost Žumberk, rok 1772) – Steinhauer byl totiž ve skutečnosti Kaindl.
A nastává další problém, který ani indexace nevyřeší, nechává jej však i nadále na úsudku toho, kdo po zapomenutých osudech pátrá. Když narazíte na příjmí Kaindl a Reindl, obě ze stejné farnosti – nenapadne Vás také, že tato příjmí prostě musejí souviset? Ano, důvodem je ve farnosti přítomná němčina, respektive velmi podobná výslovnost obou podob příjmí v části -ei/-ai, a také to, že paleograficky je majuskulní K v určitých situacích velmi podobné též „velkému“ R.
Hned na dalším listu už můžete narazit na zaindexovaného Bartoloměje Banžuru, syna vdovy z Kramolína. Kramolínů je několik, stejně tak, jako je tomu u nekonečné řady dalších menších sídel, které už dnes navíc nenajdeme jinde než na historických mapách. Tentokrát se jedná o Kramolín u Jílovic na Třeboňsku. V křestní matrice však žádného Banžuru nikdy nenajdeme, jedná se totiž o zkomolenou podobu příjmí Vančura, tehdy zapisovaného poněmčeným způsobem, Wanczura. Obdobně třeba Paurnöpl a Bauernäpl. Jinde zase marně pátráme po vsi Zachles. Není to Zálesí, jen a pouze v nářečí vyslovený název Sacherles, Kamenná – ves, která je od žumberského farního kostela vzdálená sotva pár desítek minut chůze? Jindy máme zapsáno u ženicha v r. 1760 Gollen – nepředvídatelně Dechanal Gallein, Děkanské Skaliny, menší osada nedaleko Benešova nad Černou. A Hayßles? Samozřejmě, nic jiného než opět foneticky zapsané Häusles, Hrádek.
Je celkem obvyklé, že v rámci jednoho zápisu nebo jedné strany matriky se mísí více jazyků, němčina s latinou i s češtinou a podle toho pak vypadá i paleografická stránka, některé zápisy jsou psány úhledným (ale hůře čitelným) německým kurentem, jiné již latinským humanistickým písmem. U německého stylu písma je čtení velmi zrádné především u transliterace vlastních jmen, a náhlý přechod mezi jednotlivými zápisy s různou podobou písma pak může být nejen poněkud více namáhající pro oko, ale může při troše nepozornosti znamenat třeba i zásadní chybu. Proto se vyplatí dodržovat základní pravidlo poodhalování minulosti, a to – nespěchat. Další výhodou pak je, pokud je badatel tak říkajíc schopen improvizace tvorby úsudku spočívajícího z několika možných scénářů – a disponuje představivostí. Jak jinak bychom našli osoby s příjmím Kadlec, když bychom nehledali i Tkalce? Nebo neviděli spojitost mezi příjmeními Rokabaur, Lakapour a Lockenbauer?
Nepodceňujte proto ani Nápovědu k hledání ve jmenném rejstříku, kterou pro Vás připravili ti nejpovolanější, pracovníci Státního oblastního archivu v Třeboni, jejichž zásluhou máme na jihu Čech jeden z nejlépe fungujících digitálních archivů – a můžeme se také našimi silami podílet na propracovaném, funkčním přetváření zápisů z matrik do obrovské celistvé databáze jinak zapomenutých jmen.

Vlachovo Březí (okr. Prachatice, řím.-katol.f.ú.)
Neuhofen im Innkreis (Oberösterreich, Bez. Ried, řím.-katol.f.ú.)
Třeboň (okr. Jindřichův Hradec, žid. obec)

Dokončené jmenné elektronické rejstříky (DigiArchiv)

Římsko-katolické farnosti

okres České Budějovice

Bílá Hůrka 7A (O 1892-1945)
České Budějovice, sv. Jan Nepomucký (O 1925-1945)
České Budějovice, sv. Jan Nepomucký (Z 1925-1931)
České Budějovice, sv. Jan Nepomucký (Z 1932-1939)
České Budějovice, sv. Jan Nepomucký (Z 1939-1945)
Dobrá Voda u Českých Budějovic (Z 1820-1873)
Dobrá Voda u Českých Budějovic (pro Hlinsko, O 1785-1873)
Dobrá Voda u Českých Budějovic (pro Hlinsko, Z 1785-1873)
Dobrá Voda u Českých Budějovic (pro Kaliště u Zalin, O 1785-1873)
Olešnice (Z 1847-1921)

okres Prachatice

Netolice (pro Lékařovu Lhotu, O 1785-1806)

okres Strakonice

Bavorov (pro Svinětice, NOZ 1785-1786)

Civilní matriky

Třeboň (politický okres Třeboň, O 1883-1916)
Třeboň (politický okres Třeboň, O 1919-1929)

Stavovské matriky (Standesamt)

okres České Budějovice

České Budějovice 1 (O 1939)
České Budějovice 2 (O 1940)
České Budějovice 3 (Z 1939)
České Budějovice 4 (Z 1940)

okres Jindřichův Hradec

Horní Pěna 1 (O 1939)
Horní Pěna 2 (O 1940)
Horní Pěna 3 (Z 1940)

Sčítání lidu

[1857–1921; 10 447 záznamů]

okres České Budějovice

Dunajovice (DA) [1890], [1900], [1910], [1921]
Hrutov (Hrůtov, Růtov) (DA) [1890], [1900], [1910], [1921]
Hůrky u Lišova (DA) [1890], [1900], [1910]
Hvozdec (DA) [1890], [1900], [1910], [1921]
Chlumec (Olešník) (DA) [1890], [1900], [1910], [1921]
Jelmo (DA) [1890], [1900], [1910], [1921]
Levín (DA) [1890], [1900], [1910], [1921]
Ortvínovice, dvůr (Urtínovice. Lihovar, samota a ovčín) (DA) [1890], [1900], [1910], [1921]
Sádek, Horní Slověnice (DA) [1890], [1900], [1910]
Slověnice, Dolní (DA) [1890], [1900], [1910], [1921]
Slověnice, Horní (DA) [1890], [1900], [1910], [1921]
Velechvín (DA) [1890], [1900], [1910], [1921]

okres Jindřichův Hradec

Bašta, Smržov (Kamenné Troubky) (DA) [1921]
Na Borkovně, Smržov (Bašta, Ptačí Blato) (DA) [1921]
Dvořiště, Smržov (Kamenné Troubky) (DA) [1921]
Smržov (DA) [1921]