« Rozcestník: Rozcestník

Ackenhoffer

ACKENHOFER, Josef Ferdinand – syn svobodných rodičů, knihaře v Březnici Josefa Ackenhofera a Magdaleny roz. Hovorkové
(*1779, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

ACKENHOFFER, Marie Anna – dcera knihaře v Březnici Josefa Ackenhoffera a Magdaleny roz. Hovorkové
(*1777, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Anderle

ANDERLE, František – manželský syn Vojtěcha Anderle, rolníka v Nové Vsi č. 30, syna † Josefa Anderle, rolníka tamtéž a jeho manželky Anny rod. Sládkové z Roušína a Anny, manželské dcery Matěje Schwarze, rolníka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Votrubové z Homolí
(*19.5.1891, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞23.8.1921, Čakov)
(∞16.1.1923, Netolice – matrika pro Babice)
(†10.5.1943, Auschwitz II – Birkenau, Häftlingsnummer 19603)

Za mrtva prohlášen okres. soudem Č. Krumlov 2.3.1950 č.j. M3/49/7

29. ledna 1943 zatčen Gestapem (za účasti řidiče Johanna Wesselaka a vyšetřujícího úředníka Willy Steinmanna) pro účast na hospodářském deliktu spolu se svým švagrem Václavem Bauerem, 10 dnů vyslýchán na služebně Gestapa v Č. Budějovicích, vězněn ve věznici krajského soudu. Transportován do Terezína, posléze do věznice na Pankráci. Předán k transportu do Osvětimi II – Březinky. Při práci u silnice za živa ušlapán k smrti. Před smrtí sdělil Janu Polákovi, že jej Gestapu udal Jakub Reitinger z Liptmanovic (Lipanovice, statek č. 7, nar. 28.5.1889 v Záboří) a Matěj Grill z Dolních Chrášťan.

František Anderle byl synem Anny roz. Schwarz z Homolí, sestry Marie provd. Wollner, matky Jakuba Wollnera, řidiče u českobudějovické služebny Gestapa v době zatčení Fr. Anderle.

ANDERLE, Kateřina – manželská dcera Vojtěcha Anderle, rolníka v Nové Vsi č. 30, syna † Josefa Anderle, rolníka tamtéž a jeho manželky Anny rod. Sládkové z Roušína a Anny, manželské dcery Matěje Schwarze, rolníka v Homolích č. 20 a jeho manželky Kateřiny roz. Votrubové
(*15.12.1897, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞9.2.1926 s Václavem Bauerem, Brloh)

Antl

ANTL, Vincenc – manželský syn Františka Antel, bednáře a jeho manželky Františky, dcery † Jindřicha Klumpara, truhláře z Luže
(*29.3.1822, Luže 156)

SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, řím.-katol. f.ú. Luže, inv. č. 5643, sign. 2187 (N 1796-1824), pag. 119

SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, řím.-katol. f.ú. Luže, inv. č. 5643, sign. 2187 (N 1796-1824), pag. 119


filiální učitel v Kojákovicích č. 67, manžel pozůstalé vdovy Kateřiny rodem Huber z Budějovic č. 305
(†17.5.1883, Kojákovice 67. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ANTL, Theodor – manželský syn Vincence Antla, učitele v Kojákovicích č. 67, syna † Františka Antla, bednáře z Luže č. 156 a jeho manželky † Františky roz. Klumpar, dcery truhláře z Luže č. 189 a Kateřiny, manželské dcery † Jana Huber, soukeníka z Budějovic č. 305 a jeho manželky † Kateřiny roz. Walter, dcery soukeníka z Budějovic
(*15.9.1860, Kojákovice 67. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knížecí švarcenberský úředník při archivu v Třeboni, bytem v Třeboni č. 108, manželský syn Vincence Antla, učitele v Kojákovicích č. 67 a jeho manželky Kateřiny, rodem Huber z Budějovic č. 305
(∞16.2.1897 s Františkou Körner, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
knížecí schwarzenbergský adjunkt ve výslužbě, manžel Františky roz. Körner z Třeboně č. 86/I. Zemřel následkem udušení z oběšení, pohřben o dva dny později na třeboňském hřbitově
(†16.6.1903, Třeboň 86/I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FEUILLETON.
Za Theodorem Antlem.
Podává Fr. Mir. Čapek.

Ze řady dobrých synů českého jihu, pracujících duchem i pérem k jeho rozkvětu a vzpružení, vyrvala nám neúprosná Morana opět jednoho, Theodora Antla, adjunkta knížecího schwarzenbergského archivu v Třeboni. Antl narodil se 14. září r. 1860 ve vsi Kojákovicích u Třeboně, kde jeho otec byl učitelem. Již jako hoch jevil výtečné schopnosti, ještě lepší pak paměť. Dán do gymnasia v Třeboni, kde pobyl 3 léta, načež odešel do Č. Budějovic, kde na německém gymnasiu studoval s vyznamenáním. Ač absolvoval ústav německý, zůstal Antl, jemuž otec, tichý a opravdový vlastenec, zasil do duše první národní símě, věrným Čechem, a to vždy rozhodným, což osvědčil jedenkráte, když na gymnasiu svedli němečtí studenti s českými hotovou bitku a přísné vyšetřování zavedeno, předstoupil Antl a hájil české studenty. Od té doby platil za jejich vůdce. Po maturitě, s vyznamenáním odbyté, nastoupil jako jednoroční dobrovolník u 28. pluku v Praze a dal se zároveň zapsati na právnickou fakultu české university.
Odbyv důstojnickou zkoušku s vyznamenáním, věnoval se pilně vědě právní, avšak v tom zemřel mu otec, takže Antl zbaven byv prostředků, byl nucen přijati místo vychovatelské.
Studoval při tom sice dále, ale vida, že při tehdejších poměrech těžko něčeho se dopracuje (jurista se zkouškou musil tři roky čekati na adjutum), přijal r. 1884 slibné místo v kníž. schwarzenberg. archivu v Třeboni. Těše se tomu a maje hlavu plnou ilusí, věnoval se s chutí svému novému povolání, doufaje v dobrou budoucnost. Roku 1890 jsa zaměstnán v rodinném archivu ve Vídni, hospitoval Antl ještě přednášky pro pomocné vědy historické na tamější universitě. Během své krátké sice, ale důkladné praxe, neúmornou pílí a svědomitou studií získal si Antl velkých a všestranných vědomostí, které věnoval cele k rozkvětu knížecích archivů, jichž vzorné uspořádání a regesta podaly by o tom důkazu. Práce ta byla také uznávána, až teprvé, když přišla nová správa, byla umlčována, ignorována, rozhled a obratnost stala se nepohodlnou, takže když ochuravěl a zadal za pouhé kvieskování, rafinovaným způsobem prosazeno, jeho pensionování, začež dostalo se mu po 12leté službě 1000 zl., po srážkách asi 860 zl. Antl snášel osud svůj přes to trpělivě a krátil si čas psaním, v němž ukládal své vědomosti a to obratně, svérázně, rysem ostrým a hřejným. Jeho práce založeny jsou na hlubokém podkladě bohatých zkušeností a pilných studií, vyznamenávají se zvláštní originelností a slohovou jasností. Jeho spisy těšilyse vždy zvláštní pozornosti a proto když přišla zpráva o jeho úmrtí, rozletěla se po jihu českém jako blesk, trhla jeho ctiteli jako elektrická jiskra a vzbudila všeobecnou soustrasť.
S Antlem zemřel opět jeden poctivec, jakých semálo rodí, karakter celý, nezištný, příkladně ochotný, laskavý, přímý a nepřítel licoměrnictví a intrik.
Pokoj budiž Ti, příteli drahý, spi klidně; lid, jehož povznesení a otužení své mladé a svěží síly jsi věnoval, zachová Tě v paměti trvalé!
Z literárních prací Antlových uvádím“ Rejstřík k pozůstatkům desk zemských; Starocelské listiny; Dodatky k rožmberské korespondenci; Dějiny vesnice Kojákovic; Kde stávala stará tvrz Leptáč u Netolic; O zádušních lázních v Třeboni; K životopisu Havla Bekasta Vodňanského; Instrukce Hrušky z Března pro poddané Bitozevsi; Příspěvek k stavbě lounského kostela; Urbář zboží lounského r. 1450; Léta 1620-3 v Třeboni; Chodění s koníčkem; Čarování pastýřů; Běhy válečné a poměry poddaných na Třeboňsku r 1618–1648; Jízdy Táborů po Třeboňsku; Schwarzenbergský znak; Regesta třeboňských městských listin; Urbář kláštera sv. Kláry v Praze; Nárys dějin Třeboně až do r. 1611; Vývoj výroby piva v Třeboni; O cechovnictví v jižních Čechách; Rodlerův kalendář (1899, 1900 a 1901); O sboru střeleckém v Třeboni; Vývoj divadla v Třeboni; O poustevnících na Třeboňsku; Vývoj cechů v Třeboni, Lomnici, Veselí n. L.; O soukenictví v Třeboni a Soběslavi; Dějiny Třeboně a průvodce; Urbář Stráže; Plenění města Stříbra Švédy r. 1645; atd., atd.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 9/1903, č. 74 (27.6.1903), s. 2

Arnošt

ARNOŠT, Karel, MUDr. – obvodní lékař městský v Třeboni čís. 12-I, záložní vojín c. k. pěš. pluku čís. 11, narozen v Praze čís. 4117-II, okres i hejtmanství Praha II, syn manželů Jindřicha Arnošta, lesmistra v Slavutě (Rusko) a Marie rodem Král z Nepomuku čís. –
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Arnstein

jude

ARNSTEIN, Carl – manželský syn Richarda Arnsteina, ochodního agenta v Budějovicích, syna Josefa Arnsteina a jeho manželky Agnes roz. Wagner a Ernestiny, narozené ve Voticích, dcery Josefa Eisensteina a jeho manželky Josefiny roz. Gaus
(*15.10.1907, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†12.8.1942, Mauthausen.)

Kuchař, do koncentračního tábora Mauthausen transportován 11.8.1942 (Alterstransport z Terezína, celkem 100 osob). Kategorie Jude T (Tscheche), vězeň č. (Häftlingsnummer) 12054. Druhý den po příjezdu spáchal sebevraždu.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 383

ARNSTEIN, Dr. Edmund/Eduard – manželský syn Efraima Arnsteina, kupce a obchodníka z Votice a Johanny, dcery Nathana Isaka Arnsteina, kupce ve Votici a jeho manželky Josefy roz. Pic ze Štěchovic
(*14.7.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
praktický lékař v Budějovicích, svobodný, syn Efraima a jeho manželky Johanny roz. Arnstein
(∞3.4.1898 s Paulinou Kreitner, Praha. URI:badatelna.eu)
(†25.6.1942, Terezín)

Pozn. V duplikátu matriky zřejmě chybně zapsán jako Edmund – Eduard Arnstein se narodil ve Voticích 23. srpna 1861, jeho rodiči však byli Moses Arnstein a Elisabeth, dcera Josefa Reicha z Votic

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

Obchod nástupce Efraima Arnsteina, obchodníka ve Voticích

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 642

studium do 9.5.1891 na Lékařské fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205

Matrika doktorů německé univerzity, 1891 (Archiv UK, f. Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 1, fol. 205)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/8 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6736a, 30. října 1939)

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 34/1895, č. 18, str. 11

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Annonce v periodiku Budweiser Zeitung, roč. 45/1906, č. 41,str. 16

Transportován pod č. 535 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení X – 12.2.1942) do Terezína.

ARNSTEIN, Franz – manželský syn Friedricha Arnsteina, kupce v Budějovicích, narozeného ve Veselí nad Lužnicí, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Marie roz. Steiner a Otýlie, narozené ve Veselí nad Lužnicí, dcery Emanuela Steinera a jeho manželky Agnes roz. Stein
(*30.1.1910, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(† po 21.10.1941, Łódź)

studium 1928-17.12.1932 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 5, fol. 145

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A492/27 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci, 13. září 1939)

Transportován pod č. 877 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení B – 21.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 429

ARNSTEIN, Gustav – syn MUDr. Eduarda Arnsteina a jeho manželky Pauliny roz. Kreitner
(zápis pouze v indexu duplikátů židovských matrik)
(*1.12.1901, České Budějovice. URI:badatelna.eu)
(†16.2.1945, Buchenwald.)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, vložený výtah

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 7.7.1922 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Prohlášení emigranta z obsazených území, žádost o povolení dalšího pobytu v Roudnici nad Labem, 10.11.1938 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Kartotéka uprchlíků na území Čech, Moravy a Slezska, 24.4.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádost o povolení pobytu v Praze, 18.7.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Tiskopis na žádost na všeobecnou občanskou legitimaci č. 58226-B, 5.12.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-50, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Žádanka o vysvědčení zachovalosti za účelem vycestování do Šnaghaje, 10.9.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A540/2)

Transportován pod č. 28 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, odkud byl dále transportován do Osvětimi (Häftlingsnummer B 6212) a Buchenwaldu (Häftlingsnummer 126684).

ARNSTEIN, Hugo – syn Karla, syna Jakoba Arnsteina a jeho manželky Fani a Amalie, dcery Bondiho Piesingra a jeho manželky Rosie
(*23.9.1877, Soběslav. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Soběslav, inv. č. 1897, N 1862-1940 (i pro roky 1869-1906), 1942, 1943, záp. 51/116

Pokřtěn 5.8.1903 na Královských Vinohradech

studium 1896-16.7.1904 na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Archiv UK, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv.č. 2, fol. 368

Transportován pod č. 420 v transportu z Brna (transport 1000 osob, označení G – 2.12.1941) do Terezína, dále transportován pod č. 31 (Piaski, transport 1000 vězňů pod označením Ag – 1.4.1942), zemřel.

ARNSTEIN, Leopold – kupec v Mladé Vožici, syn Natana Izáka Arnsteina, kupce v Mladé Vožici a jeho manželky Josefy roz. Pick ze Štěchovic
(∞12.6.1865 s Karolinou Mendl, Tábor. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1279, O 1869-1940, 1942-1944, záp. 161

ARNSTEIN, Ludwig – manželský syn MUDr. Eduarda Arnsteina, praktického lékaře, narozeného a příslušného do Votic, bydlištěm v Budějovicích, syna Ephraima Arnsteina a jeho manželky Anny roz. Arnstein a Pauly z Třebechovic pod Orebem (Hohenbruck, Bez. Königgrätz), dcery Karla Kreitnera a jeho manželky Marie roz. Fürth
(*17.10.1905, České Budějovice, hotel U Tří kohoutů. URI:badatelna.eu)

Transportován pod č. 229 v transportu z Prahy (transport celkem 761 osob, označení AE3 – 11.2.1945) do Terezína, kde byl osvobozen.

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 333

ARNSTEIN, Maria – manželská dcera Josefa Arnsteina, magazineura z Votic, bydlištěm v Budějovicích, Pražská ulice 3, syna Davida a jeho manželky Josefy Arnstein a Anny, narozené v Divišově, dcery Pinkase Reinera a jeho manželky Josefy roz. Kraus
(*8.5.1904, České Budějovice. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Budějovice, inv. č. 246, N 1863-1940, 1942-1949, záp. 301

ARNSTEIN, Otto – syn Josefa Arnsteina, syna Salomona a jeho manželky Anny roz. Chotišan a Marie, dcera Bernharda Fleischnera a jeho manželky Rosy
(*27.3.1889, Benešov 233. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Benešov, inv. č. 45, N 1869-1944, záp. 722

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí Otty Arnsteina v Praze č. 662-II pro neoprávněné zdržování v bytě kuplířky a výtržnosti (2.9.1913) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro krádež hotelového prádla (25.8.1918, Hotel Baroch) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi, toho času četaři vojenské policie Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vyhlášení pátrání po Ottovi Arnsteinovi Divisním soudem v Praze, 6. května 1919 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Oběžník Policejního ředitelství v Praze ohledně podmínečného odsouzení pro podvod a podílnictví na krádeži Otty Arnsteina (18.12.1920) NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Výkaz o cestovním pasu Otty Arnsteina, 10.1.1920 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu

Zpráva o zadržení a zatknutí pro zpronevěru až 14320 Kč v inzerci časopisu „Čas“ (1.6.1922, Praha) NA ČR, Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

Vysvědčení policejního ředitelství v Praze k cestě do Šanghaje, 27.2.1940 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-1940, sign. A491/10 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 12668a, 30. listopadu 1939)

Transportován pod č. 165 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení A – 16.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Friedricha Arnsteina, továrníka ve Voticích a jeho manželky Evy, dcery Samuela Poppera z Lipníku nad Bečvou (Leipnik in Mähren)
(*20.10.1866, Votice. URI:badatelna.eu)
(†3.4.1943, Terezín)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Votice, inv. č. 2382, N 1813-1870, záp. 646

dle sdělení okresn. úřadu na Kladně č. 3/557/38 ze dne 31./X 1938 přestoupil V. Arnstein k církvi ř. katolické

viktorarnstein_holocaustcz

Transportován pod č. 148 v transportu z Kladna (transport celkem 823 osob, označení Z – 26.2.1942) do Terezína, kde zemřel.

ARNSTEIN, Viktor – manželský syn Leopolda Arnsteina, syna Nathana Isaka Arnsteina a jeho manželky Josefy z Votic a Karoliny,dcery Aloise Mandla a jeho manželky Johany z Tábora
(*6.8.1881, Mladá Vožice. URI:badatelna.eu)
(†14.2.1942, Łódź)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Mladá Vožice, inv. č. 1278, N 1869-1930, 1932, 1934-1936, 1938-1940,1942-1944, záp. 549

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Cestovní pas Viktora Arnsteina, 30. léta 20. století (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost za všeobecnou občanskou legitimaci, 14.5.1937 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Tiskopis na žádost o cestovní pas, 8.3.1939 (NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931-40, sign. A493/30)

Transportován pod č. 173 v transportu z Prahy (transport celkem 1000 osob, označení C – 26.10.1941) do ghetta Łódź, kde zemřel.

Baštýř

BAŠTÝŘ, Václav – manželský syn Josefa Baštýře, rolníka v Břilicích č. 11 a jeho manželky Anny rodem Kořínek z Miletína č. 10, narozen v Břilicích č. 11
(†2.7.1904, Břilice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bleskem zabit byl dne 2. t. m. 18letý syn rolníka V. Baštýř z Břilic. Spěchal z nádraží třeboňského domů, aby bouři unikl, byl však bleskem zasažen a okamžitě usmrcen.

Zdroj: Jihočeské listy, roč. 10 (1904), čís. 78 (9.7.1904), str. 4

Bauer

BAUER, Václav – manželský syn Františka Bauera, sedláka v Nové Vsi č. 14, syna † Kašpara Bauera, sedláka v Nové Vsi č. 14 a jeho manželky Kateřiny roz. Krejčové z Nové Vsi č. 12 a Kateřiny, manželské dcery Vavřince Bauera, sedláka z Nové Vsi č. 18 a jeho manželky Marie roz. Kačerové z Nové Vsi č. 5
(*19.9.1891, Nová Ves 14. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞9.2.1926 s Kateřinou Anderlovou, Brloh)
(†2.3.1943, Auschwitz II – Birkenau. Häftlingsnummer 12826)

Berchtold

BERTHOLD, Prosper Carl Alexander Albert Aloisius Johann Nepomuk – syn hraběte Karla Berchtolda, pána od Neznašova a Emilie, dcery barona von Schell
(*1807, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Alexander Dominicus Josephus Aloisius
BERCHTOLD, Joannes Nepomucenus Caspar Melchior Balthasar – dvojčata, synové hraběte Karla Berchtolda a Emilie, hraběnky Berchtoldové, baronesy von Schell
(*1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Emilia – choť hraběte Karla Berchtolda, pána od Neznašova, baronesa von Schell
(†1812, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BERCHTOLD, Karel – římský hrabě, pán od Neznašova, c. k. apoštolské Milosti komorní pán a major zemské obrany
(†1813, Neznašov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Berousek

BROUSEK recte BEROUSEK, Josef – tělocvičný umělec, manželský syn Silesia Brouska recte Berouska, gymnastika světem jdoucího, komedianta, syna Ignáce Brouska, loutkáře, a Josefy, dcery Jana Schmieda, loutkáře světem jdoucího
(*1870, Kakejcov. URI:www.portafontium.de)
(∞1895, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Běšín

Erb Běšínů z Běšin

BĚŠÍN z BĚŠIN, Adam Felix – urozený a statečný rytíř, manžel urozené paní Františky
(†1749, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

BĚŠÍN z BĚŠIN, Jan Nepomucký Josef Adam Antonín František Jiří – syn urozeného a statečného pána rytíře Viléma Alexandra Běšiny z Běšin a urozené paní Lidmily rozené Morl z Letína
(*1744, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

BĚŠÍNOVÁ, Anna Františka – dcera urozeného a statečného pána rytíře Viléma Alexandra Běšiny z Běšin a urozené paní Lidmily rozené Morl z Letína
(*1747, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
(†1749, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Bianchi

BIANCHI, Maria Theresia – manželská dcera Ignáce Bianchi, parapláře (Paraplonimacher) v Jindřichově Hradci, syna † Karla Bianchi, písaře solného úřadu (Salzamtsschreiber) a jeho manželky Marie roz. Zeis a Heleny, dcery Franze Launy, kramáře v Lomnici a Josefy roz. Skamene, též odtamtud
(*5.12.1843, Jindřichův Hradec 63. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Blasy

BLASY, Juliana – výměnkářka v Kuří (Hermannschlag) č. 76, vdova po Františku Blasy, šlejfíři a domkáři v Kuří č. 76 z Mautern (Niederösterreich)
(†3.10.1889, Kuří. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BLASY, Ambrosius – šlejfíř z Benešova, manžel Evy roz. Sarauer ze Stropnice
(†22.9.1894, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Blažej

BLAŽEJ, Emanuel – manželský syn Jakuba Blažeje, obuvníka z Hradce, syna Josefa Blažeje, obuvníka ze Soběslavi 99 a jeho manželky Marie, dcery Jana Příhody, obuvníka ze Soběslavi a Anny, manželské dcery Františka Chuchel, cestáře ze Smíšovic č. 3 a jeho manželky Anežky, dcery Jiřího Sykory
(*22.12.1878, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
desátník pěšího pluku č. 75 v Třeboni, syn Jakuba Blažeje, obuvníka v Jindřichově Hradci a Anny roz. Chuchelové ze Smišovic. Úkladně zastřelen (více zde).
(†11.3.1901, Třeboň (kasárna). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Blumentritt

BLUMENTRITT, Friedericus Joannes Alphons – manželský syn profesora na vyšší reálce (Oberrealschule) in Leitmeritz – Vorstadt 581 Ferdinanda Blumentritta, manželského syna Ferdinanda Blumentritta, oficiála c.k. zemského finančního ředitelství v Praze (k.k. Finanz-Landes-Direktion in Prag) a jeho manželky Amálie roz. Schneider, dcery důchodního na Velehradě a Rosy, dcery obyvatele v Litoměřicích č. 530 Jana Müllera a jeho manželky Marie Anny roz. Ott, dcery c.k. celníka (Zolleinnehmer) v Zahájí u Tachova
(*3.6.1879, 11:30, Litoměřice – Vorstadt 581. URI:matriky.soalitomerice.cz)

Blüml

BLEMEL, Eleonora – dcera Václava Blemel, komedianta z Aupic (Úpice, okr. Trutnov)
(†16.2.1841, Vlachnovice 8. URI:digi.ceskearchivy.cz

BLÜMMEL, Antonín – manželský syn Ignáce Blümela, infanteristy od slavného c.k. pěšího pluku č. 54 – Froon, 8. kompanie hejtmana von Mataussek a Alžběty, dcery Antonína Seiffried z Weitry a jeho manželky Josefy
(*8.6.1818, Trhové Sviny 100. URI:digi.ceskearchivy.cz
nájemník, syn Ignáce Blümla, obyvatele zde č. 100 a jeho manželky roz. Pfeiffer z Vitoraze č. 7
(∞9.7.1851, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz s Marií Machovou)

BLÜMLOVÁ, Anna – dcera Jakuba Blümla, kramáře v Březí a Kateřiny roz. Vinkler z Plánic
(∞12.8.1871, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz s Ignácem Habichem)

BLÜMEL, Rozalia – dítě Antonína Blümla, pilaře ze Svinů 306, rodilého z Jílovic a Marie roz. Fiala z Bavorova č. 18 (vagabundi)
(†8.1.1862, Libín 5. URI:digi.ceskearchivy.cz

Böhm

BEHEM, Hans – budějovický mlynář, syn † Matouše Behema a jeho manželky Evy
(∞1679, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BÖHM, Josef – učitel v Radouňce, vdovec po Marii Kellnerové, syn Josefa Böhma a Johany roz. Srnkové
(∞1896, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bossi

de Bossi, Antonín – Jeho Milost pán, vrchní direktor všech panství v Království českém Jeho knížecí Osvícenosti ze Schwarzenbergu, starý 60 let, všemi svátostmi zaopatřen skrze pana Františka Puchmajera, kaplana hlubockého a dne 6. při chrámu Páně svatých apoštolův Petra a Pavla hosínském církevně pohřben
(†4.5.1759, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bridi

BRIDI, Isidor Michael – uprchlík z jihu (Königsflüchtling aus dem Süden), narozen v Chiusole, farnost Pomarolo, manželský syn Philippa Bridi, nádeníka v Chiusole a jeho manželky Theresie Recti (?), vdovec po † Luigii roz. Cesctini
(∞31.8.1915 s Virginií Vigliotti, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Brod

BROD, František de Paula – manželský syn Josefa Broda, ledenického souseda, syna Matěje Broda, přísedícího při rychterním úřadu v Ledenicích č. 4 a jeho manželky Anny roz. Doležalové z Ledenic č. 22 a Rozálie, manželské dcery Mikoláše Fencla, souseda v Ledenicích č. 79 a jeho manželky Terezie roz. Skopcové z Ledenic č. 70
(*1829, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
František se oženil 16. října 1870 v Griffenu (Korutany) s Julianou, dcerou Lorenze Merdaus u Alžběty roz. Vogl, narozenou 13. února 1853 ve Völkermarktu v Korutanech.
(†1911, farnost Dobrá Voda.)
[dokumentace v projektu M†nulost]

BROD, Franz (1829-1911)

BROD, Franz (1829-1911). Projekt M†nulost

BROD, Alžběta, provdaná Seidel – dcera Františka Brod, domkáře v Griffenu, syna Josefa Brod a jeho manželky Rozálie roz. Fenzl a Juliany, dcery Lorenze Merdaus a jeho manželky Alžběty roz. Vogl z Völkermarktu v Korutanech
(*19. září 1872, Griffen (Kärnten))

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Rodný a křestní list Alžběty Brod – Seidel

Bružek

BRUŽKOVÁ, Antonie – dcera učitele Jana Bružka a Marie Anny Lukešové
(*1803, Radětice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

BRŮŽKOVÁ, Marie – narozena v Horních Slověnicích č. 30, okres Lišov, hejtmanství Budějovice, manželská dcera Matěje Brůžka, mlynáře v Horních Slověnicích č. 30 a manželky Anny rodem Michal z Břilic č. 18
(∞1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Bryx

BRYKS, Josef – syn Jana Bryxe, brusiče v Milevsku č. 49, manželského syna Leopolda Bryxe, brusiče v Sepekově č. 158 a jeho manželky Barbory roz. Rangl, kramáře z Kamenice a Rozálie, manželské dcery Josefa Grubra, brusiče z Jezera a jeho manželky Anny roz. Stauberové, řešetáře z Lochova
(∞1891, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)
brusič z Milevska č. 246, manželský syn Jana Bryxe, brusiče v Milevsku č. 246 a Rozálie roz. Grubrové z Jezera, hejtmanství Benešov
(∞1914, Mirovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Budějický

BUDĚJICKÝ, Jan – mlynářský učeň ze Stráže nad Nežárkou, syn Antona Budějickýho, domkáře v Plavsku č. 6 a jeho manželky Roziny, dcery Šimona Schwetze
(∞27.11.1849, Blažejov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
pachtýř mlýna, na výměnku v Bednárci č. 41, manžel Marie roz. Krisa z Malého Ratmírova č. 11
(†31.5.1895, Bednárec 41. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Buquoy

Erb hrabat de Buquoy

de LANGUEVALL, Ferdinandus Maria – hrabě de Buquoy
(†1685, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de BUQUOY et LONGUEVAL, Karel Josef – hrabě
(†1697, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de BUQUOY, Carolus Cajetanus – vysoce blahorozený pán, hrabě Svaté říše římské, manželský syn z domu pána Alberta, hraběte Buquoy, římského císařského komořího jeho Výsosti a rady dvorské komory a vysoce blahorozené paní Alžběty Polyxeny, hraběnky de Buquoy, rozené hraběnky Gabrianni
(∞6.7.1700 s Filipínou Alžbětou Barborou Pálffy, Wien I (Unsere Liebe Frau zu den Schotten). URI:matricula.info)
nejjasnější pán hrabě
(†6.9.1750, Nové Hrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čechman

CZECHMAN, Jakub – manželský syn mlynáře z Čertíkovskýho mlýna č. 1 a pachtýř lázní v Libniči, syna † Augustýna Čechmana, mlynáře z toho mlejna a jeho manželky Marie rodem Němec z Libníče č. 12 a Terezie, dcery Jana Březkýho, mlynáře z Horusic a jeho manželky Kateřiny rozené Waňkové z Vodňan
(*25.7.1837, Libníč 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čermák

CŽERMAKOVÁ, Anna – vdova po † Janovi Čermákovi, měšťanu přeštickému a spolu matka tehdejšího lokalisty slověnického
(†24. ledna 1829, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ČERMÁK, Karel – cikán a bačkorář bez stálého bydliště, narozen v Ousticích, okres Benešov
(†27.1.1929, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Červený

ČERVENÁ, Mariana – dcera † Šimona Červeného, pastýře
(∞1773, Bílá Hůrka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ČERVENÝ, Tomáš – učitel v Suchdole, původem z Dráchova
(∞1922, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Chuchel

CHUCHL, Wenzl – ponocný (Nachtwächter) z Olešnice č. 37, manžel Terezie rodem Wrázkové ze Svinů č. 129, země česká, okres svinenský, kraj budějovický
(†14.3.1860, Olešnice 37. URI:digi.ceskearchivy.cz)

CHUCHLOVÁ, Terezie – vdova po Václavu Chuchlovi, ponocném v Olešnici č. 44, rodem Vrázková ze Svinů č. 129
(†28.1.1886, Olešnice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čížek

ČÍŽEK, Čestmír – četař, pilot. Zabil se následkem zřícení letadla (LVG C VI). Narozen v Horním Stupně u Plzně. Převoz svolila okresní politická správa v Milevsku 28/11 1919. Pohřben v Brandýse nad Labem
(† 25.11.1919, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Corradini

CORRADINI, Maria – dělnice v továrně na cigarety v Saccu u Rovereta v jižním Tyrolsku, tamtéž narozená, toho času válečný utečenec v Suchém Vrbném č. 149, dcera Konráda Corradini, sedláka v Saccu a Josefy roz. Dalci.
(∞7.12.1918 s Franzem Giacomelli, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Čutka

CŽUTKA, Casparus – poddaný budějovický. Spáchal sebevraždu v lese blízko Lhotky oběšením, podle sdělení vyšetřování hrdelního soudu
(†17.6.1781, Lhotka. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Da beÿ der in Dorf Lhotka unheüte vorgenommenen Halßgerichtlichen Untersuchung sich gezeüget, daß der dasige Innman Caspar Czutka aus bloser Melancholeÿ und gemüths Verwirung sich in Waldt erhäncket habe, einfolgl: von Gerichts wegen anerkännet worden seÿe, daß dessen Körper auf einen geweÿseten orth Jedoch abseitig und ohne allen Kirchen gepräng zur Erde bestattet werden könne; daher habe hievon Euer Hochwürden und Gnaden die nöthige Anzeüge und Erkantnüß von Amts wegen ertheilen, zugleich aber ersuchen sollen, diesen todten Leichnam auf obige Arth ohne allen Cöremonien noch heüte abends begraben zu lassen, der mit vollkommenester hochachtung erhoere.

(SOkA České Budějovice, Farní archiv Trhové Sviny, karton I, inv.č. 82)

Daniel

DANIEL, František – potulný cikán a obchodník v koních, syn Františka Daniela a Juliany
(∞8.8.1916 s Anežkou Růžičkovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DANIELOVÁ, Ludmila – dítě cikánů Karla a Amálie Danielů, narozená v Jindřichově Hradci. Zemřela na následky úrazu, přejeta automobilem
(*3.5.1924, Jindřichův Hradec)
(†13.7.1927, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Daublebský ze Sternecku

Erb Daublebských ze Sternecku

DOUBLEBSKÝ ze STERNECKU, Vojtěch – revírník panství budějovického v Olešnici č. 1, manžel Marie roz. Pokorných z Rudolfova, Velkých Hor č. 21
(†1880, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DAUBLEBSKÝ-STERNECK, Bedřich Martin – manželský syn Eduarda Doublebského ze Sternecku, hostinského v Budějovicích, narozeného v Českém Vrbnu č. 18, manželského syna Jana Daublebskýho ze Sternecku, majitele usedlosti v Českém Vrbnu č. 18 a jeho manželky Barbory roz. Nedvědové v Lochovicích a Julie, manželské dcery Ludvíka Čáhy, mistra řeznického v Budějovicích a jeho manželky Kateřiny roz. Cába v Zahájí

Dle výnosu zemského úřadu v Praze ze dne 5. srpna 1939 č. 1737/odd. 9 r. 1939, schválil vrchnoporučenský okresní soud v Čes. Budějovicích usnesením ze dne 31.7.1939, číc. NcI599/39-3 adopci zde zapsaného dítěte Františkou Holanskou, majitelkou hospodářství v Čes. Budějovicích, Staroměstská ul. č. 19 a potvrdil smlouvu adopční ve smyslu zákona ze dne 28.III.1928 č. 56 Sb. z. a n. Následkem této adopce má adoptovaný v budoucnosti užívati příjmení Daublebský-Čáha.

(*1904, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
inženýr, manželský syn † Eduarda Daublebského-Sternecka, kupce v Českých Budějovicích a Julie roz. Čáhové
(∞1932, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

David

DAVIDOVÁ, Marie – manželská dcera Čeňka Davida, kramáře z Chýnova č. 55, syna Antoně Davida, domkáře v Chýnově č. 55 a jeho manželky Františky rodem Hubené z Ledenic a Barbory, dcery Antoně Hubenýho, brusíře z Ledenic a jeho manželky Josefy rodem Fialový z Bavorova č. 280
(*11.11.1898, Hůry 40. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dubský

DUBSKÁ, Kateřina – manželská dcera Josefa Dubského, kramáře z Březnice č. 55, syna kramáře Václava Dubského a jeho manželky Kateřiny a Marie, dcery komedianta Jiříka Rychtra a matky Anny rozené Worlickový
(*6.6.1822, Úsilné 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Kateřina – dcera Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Jan – syn Josefa Dubskýho, loutkoherce, příslušného do Předmíře, syna Jana Dubského, loutkoherce z předmíře a jeho manželky Rozálie rodem Prentlové z Mačic a Anny, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníku a jeho manželky Anny rodem Stýblo z Hrádku
(*1886, Nahošín. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1.10.1912 ve Lnářích s Annou Tylovou, f.ú. Lnáře. Matrika ulož. na matrice ve Lnářích)
potulný obchodník, toho času vojín c.k. pluku polních myslivců č. 6, příslušný do Předmíře
(†1916, Velký Vír. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Marie – dcera Prokopa Dubského, loutkáře z Kaňku u Kutné Hory a Barbory roz. Kočka
(†1888, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÝ, Otto – majitel mlýna ve Františkově, syn Viléma Dubského a Julie roz. Dubské
(∞1920, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

DUBSKÁ, Aloisie – učitelka, příslušná do Pamětic, okres Písek, dcera Josefa Dubského, vrchního oficiála státní dráhy v Českých Velenicích a Marie roz. Zikmundové
(∞1928, soudní okres Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dvořák

DVOŘÁK, Viktorie – vdova po † Václavovi Dvořákovi, mlynáři z Modlíkova č. 6
(†1892, Milevsko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DVOŘÁK, Matěj – ponocný v Olešnici č. 48, manžel Kateřiny rodem Tomášek z Jílovic č. 38, okres a hejtmanství Třeboň
(†2.11.1901, Olešnice 48. URI:digi.ceskearchivy.cz)

DVOŘÁKOVÁ, Kateřina – vdova po Matěji Dvořákovi, ponocném v Olešnici č. 48, rodem Tomášková z Jílovic č. 38
(†12.1.1907, Olešnice 61. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Dytrt

DYTRT, Jan – manželský syn Františka Dytrta, podruha v Římově 42, příslušného k dolnořímovské obci, syna † Františka Dytrta, též podruha v Dolním Římově a jeho manželky Doroty rodem Indrovy z Dolního Římova 3 a Marie Terezie, dcery † Jana Karfiola, kramáře z Vranovic 35 a jeho manželky Eleonory rodem Melicharovy též z Vranovic
(*4.12.1856, Dolní Římov 42. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Eliášek

ELIÁŠEK, Josef Martin – manželský syn Josefa Eliáška, technického úředníka státní dráhy v Budějovicích, manželského syna Josefa Eliáška, strojníka v Protivíně 193 a jeho manželky Anny rodem Třešničkové z Protivína a Marie, dcery Jana Kestřánka, cukráře v Plzni 78 a jeho manželky Cecílie rodem Hrůzové z Plzně
(*27.3.1899, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞27.10.1945, Praha IV., Strahovský klášter s Otýlií Němcovou. (snímek není digitální))

Praha XII, Smetanova 17. Politický vězeň, od 16.6.1940 vězněn Gestapem v Malé pevnosti v Terezíně. Totálně nasazený, navrácen koncem května 1945 transportem z Moosburgu u Freisingu.

Pohřben na Olšanech (rozptyl).

Eremiáš

REMIÁŠ, František z Pauly – manželský syn Josefa Remiáše, domkáře z Chlumce, syna Josefa Remiáše, sedláka z Chlumce č. 1 a jeho manželky Evy roz. Ambrožové z Purkarce č. 7 a Anny, dcery Tomáše Srnce, domkáře z Purkarce č. 5 a jeho manželky Marie roz. Mikotové též z Purkarce č. 5
(*2.4.1856, Chlumec 1. URI:digi.ceskearchivy.cz)

EREMIÁŠ, Jan z Mathy – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hamru č. 22, manželského syna Jana Eremiáše, domkáře v Chlumci č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černého, dělníka v Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechočové z Nové Vsi č. 5
(*7.2.1897, Hamr 22. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.8.1934, Benešov)

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Lupič Jan Eremiáš na portrétní fotografii z archivu táborského fotoateliéru Ignáce Šechtla & Jana Vosečka, po r. 1923

Řada velkých krádeží. 4. května vloupal se zloděj do bytu prof. Rauschenbergera na Vinohradech. Odcizil služebným prádlo a šatstvo v ceně 7900 K. V noci 1. června odcizeno v témže bytě stolní prádlo, stříbro a doutníky v ceně 45.000 K. – Do Feiglovy továrny ve Vršovicích čp. 466 vloupal se po dvakráte v noci 11. června a 17. července. Zde odcizil různé hotové prádlo v ceně 23.000 K. – V noci na 17. června ukradeno bylo z uzamčené spíže dru. Inocenci Kučerovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 9, různých potravin za 650 K. – V noci na 14. července bylo odcizeno dru. Kolbenovi na Vinohradech, Hradešínská ul. č. 1, prádlo a šatstvo v ceně 21.000 K. – V noci na 22. července továrníku Evženu Kubinskému na Vinohradech, Žižkova ul. č. 19, šatstvo a skvosty za 16.000 K. Pachatel byl sice dvakráte stíhán po činu, ale ve tmě podařilo se mu zmizeti. – Asi před měsícem vloupal se neznámý pachatel do bytu ministr. rady Kučery na Vinohradech, Hradešínská č. 3, kde odcizil, byv vyrušen, pouze stříbrnou tašku na cigarety v ceně 1200 K. Pátráním bylo zjištěno, že krádeže tyto prováděl Jan Eremiáš, 23letý svobodný zedník ze Žižkova, bytem Hluboká čp. 272. Věci odnášel ke své bytné Julii Poláčkové ze Žižkova, Riegrova ul. č. 51, která byla zatčena pro přechovávání známého zloděje Františka Habětína. Od ní pak odnášel věci po částech a rozprodával je. Část jich odvezl domů do Hluboké, značnou část košil, ukradených fě. Feiglově ve Vršovicích, prodal Marii Augustové, 64leté dělnici ze Žižkova, Rokycanova ul. č. 12, která je zašantročila. Eremiáš a Augustová dodáni byli do vazby zem. trest. soudu, kde dlí již bytná Eremiáše Julie Poláčková pro spoluúčast na krádežích zloděje Františka Habětína.
Zdroj: Národní listy, roč. 60/1920, č. 221 (12.8.1920), s. 3

Ze soudní síně.
Cestující zloděj.
(Před porotou. – Zločin krádeže a zločin proti vrchnosti dle uherského zákona.)
Vleze-li někdo do domu po hromosvodu a prohlédne-li celý byt s takovou tichostí, že se nevzbudí živá duše, pak vědí detektivové i bez otisku prstů, že to jiný nebyl, nežli 24letý zedník Jan Eremiáš z Vršovic. Nikdo jiný nedovede se v noci pohybovati v cizím domě s takovou jistotou, jako by se tam narodil; nikdo jiný neprotáhne se tak mrštně bez nejmenšího šramotu sebe menším okénkem, a nikdo jiný nevleze s takovou chladnokrevností i mezi spící a neukradne jim i to, co mají za hlavami! To dovede jedině Jan Eremiáš z Vršovic, který už má za sebou slavnou zlodějskou minulost. V r. 1920 začal svoji činnost ve Vršovicích a na Král. Vinohradech, kde mimo jiné vykradl vždycky na stejný způsob byty prof. dr. Rauchbergera, min. rady Emila Kučery, dra Emila Kolbena a továrníka Eugena Kubinského. Po dlouhém stíhání byl chycen a dodán k trestnímu soudu, odkudž byl ku podivu všech dobrých lidí i zlodějů propuštěn na slib na svobodu. Ale Eremiáš nelenil. Dal se na okružní cestu po Čechách a po řadě navštívil Kralupy, Ústí nad Labem, Teplice, Chomutov, Cheb, Liberec, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, kde čile lezl po hromosvodech do bytů a kradl všecko, co mu přišlo do ruky. Hotové peníze, skvosty, šatstvo, prádlo, doutníky, pečené husy, bábovky i jablka. Spočítá-li se to všecko od první krádeže na Vinohradech do poslední v Mariánských Lázních, nakradl celkem věcí v ceně přes 200.000 kor. V Mariánských Lázních ho opustilo štěstí, které mu přálo skoro celý rok. V noci na nádraží chtěl na něm četník průkazní listiny, a když jich Eremiáš neměl, odvedl ho k okresnímu soudu. Tam v něm čuli nebezpečného ptáka a poslali ho ke krajskému soudu do Chebu. Ale tam vydržel Eremiáš jen několik dní. Dne 4. září přelezl s pomocí jiného trestance zeď u vězeňského dvora a zmizel. Za čtyři dny ho chytili v Liberci, ale náhodou ho dostali do rukou dva nemocní strážníci. Eremiáš jim utekl dřív, nežli ho přivedli na komisařství. Kam utekl, nikdo nevěděl, a všecko pátrání po něm zůstávalo na čas bez výsledku.
Letos dne 4. ledna večer seděl bývalý ministr Fedor Houdek v ložnici svého bytu v Bratislavě a rozřezával si perořízkem knihu. Pak na maličkou chvilečku vyšel a když se vrátil, byl perořízek pryč! Kroutě hlavou, jaký to duch si s ním dovoluje takové žerty, hledal býv. ministr ztracený nožík na stole i na zemi, a když ho nenašel, šel si lehnout v přesvědčení, že perořízek někam založil. Když se pak ráno probudil, seznal jasně, že si s ním nezahrál duch, ale zloděj. Sebral mu s nočního stolku přímo u hlavy peněženku s 12.000 k a malý browuing, jeho sluhovi vzal z notesu 90 k. Začalo pátrání po pachateli a tu se našlo: hromosvod – otevřené okno! Aha! Jaroslav Eremiáš je tady! Ale v Bratislavi už nebyl. Zajel si do Trenčanských Teplic, kde u holiče vzbudil pozornost místního strážníka, který zase na něho upozornil četnického strážmistra Šrámka. Tento chtěl na Eremiášovi výkazy, ale zloděj mu klidně vysvětloval, že pracuje jako elektromechanik již tři dny v jedné ville u lesa a že má všecky své dokumenty tam. Chce-li, aby s ním šel, že mu je ukáže. Ale jen aby šel od něho ve větší vzdálenosti, protože je poctivý člověk a byl by nerad, aby si lidé myslili, že něco snad provedl. Proč ta prosba, viděl strážmistr za nedlouho. Neboť najednou skočil Eremiáš s půl třetího metru vysoké hráze do potoka a hnal se na druhý břeh. Strážmistr za ním a chytil ho za zimník, ale Eremiáš se rychle vysvlékl a vytáhnuv dlouhé dláto, začal se s ním oháněti a utíkati na druhou stranu. Strážmistr musice vyrazil dláto pažbou z ruky, ale Eremiáš dostal náskok a dosáhnuv břehu, začal utíkati k lesu. Strážmistr volal, aby se zastavil, a když Eremiáš neuposlechl, vypálil po něm ránu a střelil ho do pravé strany hrudníku. Těžce zraněný zloděj, u něhož byl nalezen i perořízek i peníze býv. ministra Houdka, byl dopraven do nemocnice, kde se za 4 neděle tak vzpamatoval, že se pokusil zase o útěk. Ale ten se mu nezdařil a tak byl po úplném uzdravení dopraven do Prahy, kde se včera zodpovídal před porotou. K některým krádežím, ze kterých byl usvědčen, se kajícně doznal, ostatní všecky zapřel, a o skvostech, které u něho byly nalezeny, ale jejichž majitelé nebyli zjištěni, jednoduše tvrdil, že je koupil. Porotci uznali, že jest vinnen a senát ho odsoudil do těžkého žaláře na 3 roky. Pomáhalo mu to, že je až dosud zachovalý a že se přiznal. Soudu předsedal vrch. rada Koželoužek, žalobu hájil státní zástupce dr. Prokeš, žalovaného dr. Quis.
Zdroj: Národní politika, roč. 39/1921, č. 268 (30.9.1921, ranní vydání pro Prahu), str. 10

Nebezpečný lupič dopaden. Detektivové bezpečnostního oddělení zjistili dne 2. t. m. po 1/2 6. hod. več., že známý a nebezpečný lupič Jan Eremiáš, r. 1897 v Hluboké naroz., do Čes. Budějovic příslušný, mnohými policejními úřady a četnickými stanicemi hledaný, odejel téhož dne odpoledne v 5.15 hod. budějovickým rychlovlakem z Wilsonova nádraží směrem na Benešov. Bezpečnostní oddělení ihned telefonicky vyrozumělo četnictvo v Benešově a udalo přesný jeho popis. Četnictvu podařilo se v Benešově Eremiáše dopadnouti ve vlaku. Eremiáš je nebezpečný zloděj, který vykrádá v noci byty, z nichž odnáší hlavně skvosty a peníze. V mnohých případech vnikl odvážným způsobem otevřenými okny i do bytů v I. patře. Četnictvem byl dodán k soudu.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, ranní vydání pro Prahu), s. 6

Lupič – „akrobat“ Eremiáš zpět za mřížemi.
Není hned tak hbitého, odvážného a drzého lupiče jako je J. Eremiáš, rozený r. 1897. Po okapech i střechách leze jako veverka a odtud podniká výpravy do bytů, ovšem za nočního šera. Vleze obyčejně oknem do ložnice, klidně vrhne ostré světlo ze svítilničky snícímu do očí a sebere pak klidně vše, co si lidé před spánkem uložili na noční stolky: peníze, hodinky, prsteny a j. Šaty nebo prádlem opovrhuje.
Eremiáš, povoláním zedník, tímto odvážným způsobem řádil snad po celé republice. Někde se po činu klidně najedl, uvařil čaj, ba na dvou místech v Praze nejdříve byt vykradl a potom znepokojoval služebné. Loni po namáhavé honbě a obklíčení policií v Karlových Varech byl konečně lapen a odsouzen. Sotva se na svobodě trochu ohřál, už docházejí souhlasné zprávy o jeho činnosti. Proto pražská policie, jak jsme již v ranním vydání našeho listu oznámili, po něm neobyčejně pátrala a zjistila v těchto dnech, že jede v posledním voze rychlíku směrem k Benešovu. Četnictvo pak na základě přesného popisu tohoto mnohokráte trestaného lupiče zatklo. –en.–
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, čís. 213 (4.8.1927, odpolední vydání), s. 5

Jak byl zatčen pověstný lupič Eremiáš. Pověstný lupič Jan Eremiáš, byl jak známo zatčen 2. srpna benešovským četnictvem v rychlovlaku, jedoucím k Táboru a to na telefonický poukaz pražského policejního ředitelství. Eremiáš, jenž před krátkým časem opustil trestnici, jest znovu již hledán několika desítkami četnických stanic. Jak byl Eremiáš činným, toho jest nejlepším důkazem kapesní prohlídka, u něho po zatčení provedená, která „vynesla“ 5 661 Kč 55 hal., dvoje zlaté hodinky, řadu zlatých prstenů, množství toiletních předmětů a prádla, nehledě ke dvěma brožovaným knihám. Střelné zbraně lupič neměl, pouze dva kapesní nože. Zajímavo je, že k jeho zatčení stačila jeho fotografie v policejním věstníku, podle níž ho poznali vrchní strážmistr Cheramza a strážmistři Stehlík, Krátký, Jiroušek a Uhrin. Při předběžném výslechu přiznal se Eremiáš i ke krádežím v Rakousku, podrobnosti však odepřel sděliti.
Zdroj: Národní politika, roč. 45/1927, č. 214 (5.8.1927, odpolední vydání), str. 3-4

Nevítaná noční návštěva – lupič v ložnici u hlav. postele.
V noci na neděli kolem půlnoci byla pí. Housková, choť vrchního fin. rady v Masarykových sadech probuzena světlem, svítícím jí do očí. Ku svému zděšení spatřila u svého lože státi neznámého muže s elektrickou svítilničkou. Muž, jak zpozoroval, že ho paní uviděla, ustupoval ke dveřím, vedoucím do prvního pokoje. Duchapřítomná paní vzbudila ihned svého manžela, který koupelnou a kuchyní vběhl do předsíně, odkudž pak na dvůr, kde vzbudil sousedy, kteří uvědomili policii. Do domu p. vrch. fin. rady ihned přišli městští strážníci pp. Pangrác a Petrák, kteří okamžitě prohledali celý dům, ale nočního návštěvníka nenašli. Lupič do bytu vnikl tím způsobem, že přelezl přes zeď sousední vily a oknem záchodu vnikl do vily p. Houskovy. V ložnici odcizil z kapsy kabátu p. vrch. fin. rady na věšáku jsoucího tašku s 2.430 Kč, a stříbrné hodinky se zlatým řetízkem. V kuchyni vzal služce 10 Kč v drobných načež zmizel, jakoby se do země propadl. Písecká policie v čele se svým komisařem ihned učinila rozsáhlé opatření k dopadení lupiče a také se stráž. Novákovi tohoto podařilo zatknouti časně ráno na nádraží putimském, kde ničema i s lupem hodlal odjeti do Plzně. V lupiči zjištěn byl starý známý, lupič-fasádník Jan Eremiáš, 31letý, zednický pomocník z Hluboké. Ukradené věci i peníze všechny u něho byly nalezeny. Eremiáš byl již vícekráte trestán a patří mezi nebezpečné bytové lupiče. V Karlových Varech provedl lup 100.000 Kč, v Prachaticích při loupeži znásilnil služku a pak i s lupem unikl. V r. 1925 byl hledán pro různé delikty proti bezpečnosti majetku i těla 18 soudy. V Karlových Varech byl v r. 1925 postřelen při přestřelce policií. V r. 1923 byla mu prostřelena při útěku četníkem prsa. Po odpykání těžkého žaláře léčil se Eremiáš, který trpí tuberkulosou v nemocnici v Čes. Budějovicích, odkudž byl 12. t. m. propuštěn a ihned zajel si do Písku, kde setkal se při prvním podniku s nezdarem. Eremiáš v Písku již před časem provedl četná vloupání do vil v Rašínově a p. tov. Birndtovi odcizil zlaté hodinky. Nebezpečný ptáček dodán byl do vazby krajského soudu v Písku. Písecké policii patří plné uznání za její pohotovost a brzké vypátrání zločince.
Zdroj: Písecké listy, roč. 32/1928, č. 42 (18.10.1928), str. 7

Písecko.
Lupič Eremiáš zatčen v Písku. Dne 15. října v odpoledních hodinách zatkla policie mezinárodního lupiče Jana Eremiáše, pocházejícího z Hluboké n. Vlt., který v nočních hodinách vyloupil byt vrch. finanč. rady Housky a prchl s lupem směrem k obci Putimi. Vyrozuměná policie stihala lupiče po ulicích města a když se mu podařilo prchnouti, rozjela se drahou na všechny směry. Eremiáš byl dopaden v Putimi a jeho lup nalezen zakopaný nedaleko železničního náspu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 23/1928-1929, č. 7 (22.10.1928), str. 7

Tajemné krádeže ve vilách pražského okolí. Odvážný a obratný zloděj vniká bos do ložnic a okrádá spící o klenoty, jež třídí s vybraným vkusem.
V noci na 30. srpna vnikl neznámý pachatel do vily jednoho bankovního ředitele oknem a v ložnici, aniž probudil spící, odcizil z odloženého kabátu majitele vily náprsní tašku s různými dokumenty a 6000 Kč.
V téže noci dostal se týž zloděj pomocí žebříku ještě do druhé rostocké vily, tam však byl náhodou vyplašen a prchl. Druhého dne nalezena byla odcizená tobolka se všemi doklady na nápadném místě u dráhy, peníze však byly samozřejmě pryč.
V noci na středu přeložil podle stop nohou týž zlodějský virtuos svoji činnost do Zbraslavi, kde především vnikl do vily přednosty okr. soudu v. r. Frant. Milka, prošel kuchyní, kde spala služebná, až do ložnice, kde spali manželé. Z nočního stolku sebral zde dvouplášťové zlaté hodinky se řetízkem a odešel opětně stejně duchovitě jako přišel, zanechav jen pod oknem, kudy do bytu přišel, otisk bosé nohy.
Téže noci zašel na druhou stranu Zbraslavě a odciziv 6 m dlouhý žebřík, podíval se podle stop do otevřeného okna ložnice majitelky vily Gertrudy Pollertové. Poznav, že těsně před oknem stojí dvě židle v takové poloze, že by je musel odsunovat a vydal se nebezpečí hluku, sestoupil opět a vnikl za rohem domu opět oknem do pokoje, kde spal nejstarší syn majitelky vily, jemuž odcizil z kapsy kabátu tobolku s větší částkou peněz. Potom opatrně otevřel si dvéře na chodbu a odtud vnikl do ložnice majitelky vily a tam odcizil jedny dámské náramkové zlaté hodinky, briliantový prsten v ceně 5000 Kč a několik jiných cenných klenotů, ponechav věci levnější zcela bez povšimnutí.
Z celého způsobu provedení těhto krádeží jest patrno, že zloděj je neobyčejně odvážný a silný muž, který vládne velkým orientačním smyslem a dovede si počínati s kočkovitou obratností.
Četničtí odborníci, povoláni jsouce na místo a shlédnuvše jeho práci, řekli jedním dechem: „To je Eremiáš!“
Josef Eremiáš jest totiž jméno zlodějského virtuosa, jehož práci jsou tyto nynější krádeže velmi podobny. Josef Eremiáš byl však v loni v říjnu zatčen poblíže Písku a není pravděpodobno, že by byl již hotov s trestem za předchozí zlodějské kousky, což se právě zjišťuje. Sedí-li však Josef Eremiáš pak nalezl důstojného následovníka, jemuž jest jen přáti, aby Eremiáše opět on v sezení co nejrychleji následoval. -f-
Zdroj: Národní politika, roč. 1929, č. 225 (13.9.1929), s. 4

Po stopách tajemného lupiče-akrobata. Onehdejší vyloupení pěti vil v Berouně a hned na to pěti vil v Senohrabech, o nichž jsme tu podávali obšírné zprávy, dostalo se na řadu několik bytů bohatých lázeňských hostí v Mariánských Lázních. I tato vloupání provedl lupič-akrobat, po němž dnes ještě není ani stopy, tak že se vynořila vzpomínka na odvážného lupiče-gentlemana Jana Eremiáše, který vynikal své doby přímo neobyčejným talentem akrobatickým. Nové případy krádeže jsou zatím oznámeny tyto: Do bytu českého lázeňského hosta z Prahy v prvním patře vily Wahnfried na Karlovarské třídě vnikl v noci zloděj balkonem a ukradl spícímu hostu z náprsní kapsy z tašky 7000 Kč v tisícových bankovkách a briliantový pánský prsten s jedním kamenem o váze 1 1/2 karátu v ceně 8000 Kč. Po činu opět nepozorovaně balkonem zmizel žebříkem, který uložil na vedlejší zahradě. Jinému lázeňskému hosti v blízké vile taktéž v Karlovarské tř. bylo téže noci ukradeno 8500 Kč v anglických bankovkách. Zmíněný Eremiáš je v důvodném podezření také i proto, že právě v těchto místech provedl před několika lety několik podobných krádeží. Policie v Mar. Lázních učinila nejrozsáhlejší pátrací opatření.
Zdroj: Národní politika, roč. 1931, č. 225 (18.8.1931), str. 3

Zajímavé zatčení. Včera ráno přišel na bezpečnostní úřad v Českých Budějovicích 34letý Jan Eremiáš, velmi známý a velmi obdivovaný fasádový lezec a zloděj-akrobat, o němž se právě v těchto dnech rozepsal tisk pro virtuosní vykradení vil v Berouně, v Senohrabech a v Mar. Lázních, které po sobě následovalo vždy v noci. Eremiáš přišel na policejní ředitelství s novinami v ruce a jak bylo vidět, velmi rozhořčen. Chřestil stránkami novin a rozčileně ukazoval na několik lokálek, vyvolaných vzpomínkou kriminální policie a četnictva na jeho dovedné kousky (před dvěma lety ve vile Wahnfried v Mar. Lázních) a počal se zapřísahat, že mu ani vesnu nemohlo napadnouti, vykrást za noci vily v Berouně nebo v Senohrabech či kde ještě jinde, neboť prý byl právě v těch dnech nikoli v Čechách, nýbrž na Slovensku. A chtěl dokazovati jakési bratislavské alibi. Pátrací oddělení českobudějovické zná však Jana Eremiáše velmi dobře (je krajan z Hluboké u Čes. Budějovic) a zná i jeho fortele. Mimo to byl zrovna hledán pro jakousi svědeckou maličkost jinou, takže rozčilená scéna s novinami padla českobudějovické policii zrovna do klína a byla vítána. Jan Eremiáš byl zatčen a posazen zatím do vazby, kde s ním bude o věci jednáno, zatím co se ihned začalo pátrat, zda uváděné bratislavské alibi má nějaký podklad. Je zajímavo, že onehdejší vykradení vily „Wahnfried“ v Mar. Lázních stalo se v témže pokoji, co před dvěma léty. Jan Eremiáš, když mu to bylo včera připomenuto, připustil, že by snad mohl míti – „dvojníka“.
Zdroj: Národní politika, roč. 49/1931, čís. 228 (21.8.1931, odpolední vydání), s. 3

EREMIÁŠ, Josef – manželský syn Františka Eremiáše, nádeníka v Hluboké-Hamru č. 17, manželského syna Ignáce Eremiáše, domkáře z Chlumce č. 15 a jeho manželky Rozálie roz. Dvořákové z Nákří č. 8 a Marie, manželské dcery Antonína Černýho, dělníka z Nové Vsi č. 5 a jeho manželky Anny roz. Pechoč z Nové Vsi č. 5
(*5.12.1888, Hamr 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kovář, nar. v Hluboké č. 197, manž. syn Františka Eremiáše, dělníka v Hluboké č. 275 a Marie, rodem Černý z Nové Vsi č. 5
(∞26.4.1913, České Budějovice (Kněžské Dvory). URI:digi.ceskearchivy.cz)

(1921) pilař v tužkárně Národního podniku v Českých Budějovicích

Cirkulárka mu uřízla ruku. Dne 16. dubna došlo v továrně „Národní podnik“ v Č. Budějovicích k vážnému zranění 57letého dělníka Josefa Eremiáše z Kněžských Dvorů u Č. Budějovic. Po sedmé hodině ranní byl zaměstnán obsluhou cirkulárky. Na podlaze, posypané pilinami, mu oklouzla náhle noha a Eremiáš padaje přišel levou rukou až na cirkulárku, jež mu ji odřízla za zápěstím. Přivolaná záchranná stanice dopravila ho ihned do všeobecné nemocnice. Část odříznuté ruky byla převezena na městský hřbitov.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 41/1935, čís. 31 (20.4.1935), s. 2

EREMIÁŠOVÁ, Růžena – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*24.12.1913, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

EREMIÁŠOVÁ, Anna – dcera Josefa Eremiáše a Anny roz. Sládkové
(*7.2.1914, Kněžské Dvory. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

Farka

FARKA, Johann Nepomuk – manželský syn Františka Farky, domkář a kramář v Boršově č. 25, manželského syna Tomáše Farky, chalupníka z Heřmaně č. 15 a jeho manželky Marie roz. Kubíček z Nedabyle č. 16 a Anny, manželské dcery Josefa Komendy, chalupníka v Boršově č. 19 a jeho manželky Johany roz. Walenta z Křemže č. 16
(*5.5.1884, Boršov nad Vltavou 25. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†12.2.1944, Praha)

vysvěcen na kněze 17.7.1910

Fater

FATEROVÁ, Marie – manželská dcera Antona Fatra, brusiče, rozená z Knínic na Moravě, panství hraběte Wallis, syna Jana Fatra, kramáře z Kinic (Knínic) na Moravě ve Znojemském kraji č. 13 a jeho manželky Františky Picmanové, kramářské dcery z Wobramkostela (Olbramkostel) ve Znojemském kraji a Rozálie, dcery Jana Sstastného, kramáře bytujícího v Libniči č. 21 a jeho manželky Marie Hubený z Ledenic
(*3.12.1848, Libníč 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FATR, Vojtěch – manželský syn Antonína Fatra, brusiče z Vysokohrádku č. 15, syna Jana Fatra, kramáře z Knínic u Znojma na Moravě č. 13 a jeho manželky Františky rozené Picman, kramářské dcery z Wobrankostela na Znojemsku č. 9 a Rozálie, dcery Jana Šťastného, kramáře ve Vysokohrádku č. 6 a Marie Hubený, knihařské dcery z Ledenic č. 19
(*11.3.1855, Libníč 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FATR, Antonín Paduánský – manželský syn Antonína Fatra, brusiče, náležejícího k Vysokohrádku č. 15, syna Jana Fatra, kramáře z Knínic u Znojma na Moravě a jeho manželky Františky rozené Pičmannové, kramářské dcery z Vobrankostela na Znojemsku č. 9 na Moravě a Rozálie, dcery Jana Štiasnýho, kramáře ve Vysokém Hrádku č. 6 a jeho manželky Marie rozené Hubené, knihařské dcery z Ledenic č. 19
(*27.6.1856, Libníč 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fencl

FENCL, František – sprostý voják od c.k. 25. pěšího pluku de Wocher, 5. setniny, syn Jakuba Fencla, chalupníka v Libníči č. 25 a Magdaleny Novotné, selské dcery z Libníče č. 3
(†11.7.1853, Úsilné 28. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FENCL, Bohuslav – manželský syn Václava Fencla, rolníka v Libniči č. 11, syna Jakuba Fencla, rolníka z téhož čísla a jeho manželky Anny rodem Růtovy z Velechvína a Marie, dcery Martina Řepy, chalupníka ve Vyhlídkách č. 19 a jeho manželky Anny rodem z Jivna č. 3
(*25.9.1896, Libníč 11. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†23.9.1915, ruské zajetí (databáze))
studoval Jirsíkovo gymnázium do VII. tř. (1914/15). Voják 91. pěšího pluku, nezvěstný za velké války v Rusku

Ferrari

FERRARI, Ida – dělnice v továrně na cigarety v Saccu u Rovereta v Tyrolsku, tamtéž narozena, toho času válečný utečenec v Suchém Vrbném č. 107, manželská dcera Eustasia Ferrari, sedláka v Saccu a Virginie roz. Dalci
(∞7.12.1918 s Emilem Maffei, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fiedler

FIEDLER, Jan – měšťan a mlynář příkopský, manželský syn Jana Fiedlera, mlynáře v Třeboni č. 27 a Karolíny roz. Fischkali
(*1822, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1850, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1872, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, Julius – měšťan a krupař v Třeboni č. 93, manželský syn Jana Fiedlera, mlynáře v Třeboni č. 122 a matky Karolíny Fiškali
(*1827, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1855, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1857, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1903, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, roz. Filasová, Maria – manželka Julia Fiedlera, měšťana a krupaře v Třeboni č. 93, manželská dcera Františka Filasa, měšťana v Třeboni č. 93
(*1835, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1857, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, roz. Wagnerová, Josefína – manželka Julia Fiedlera, měšťana a krupaře v Třeboni č. 93, manželská dcera řezníka a měšťana v Třeboni č. 34 Jana Wagnera
(*1833, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1897, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLEROVÁ, Marie – manželská dcera Jana Fiedlera, mlynáře z Hněvkovic č. 10 a jeho manželky Marie roz. Švec z Krásné Hory
(∞10.8.1885 s Josefem Hraše, Týn nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FIEDLER, Jan – nalezenec z Prahy, v ošetřování u pěstounů Jana a Kateřiny Bachler v Deskách č. 9 u Kaplice. Narozený 13.9.1930 v Praze (č. zn. 8841/30)
(†12.7.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Fíla

FÍLOVÁ, Stanislava – manželská dcera Karla Fíly, zahradníka na ville Ferdinanda Zátky v Libniči Jelmě, syna Jana Fíly, cihláře z Bechyně č. I-3 a jeho manželky Alžběty rodem Parkosový ze Dražic a Terezie, dcery Vavřince Bukalíka, rolníka na výminku v Dubném č. 24 a jeho manželky Anny rodem Našincovy ze Štětic č. 21
(*3.5.1896, Jelmo 12. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Filípek

FILÍPEK, František – manželský syn Františka Filípka, dělníka v Třeboni 16, syna Františka Filípka, nádeníka na předměstí 16 a jeho manželky Rozálie rodem Matoušek z Břilic a Anny, manželské dcery Jakuba Pumpra, krejčího v Dunajovicích 54 a jeho manželky Františky rodem Blažek v Zálezlích
(*4.12.1895, Třeboň 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)

vojín 75. pěšího pluku, zajat 2. července 1917 u Hodova. Přiřazen u Darnice k 1. střeleckému pluku ruských legií. Demobilizován k 2. únoru 1920, naposledy v hodnosti svobodníka.

FILÍPEK, Josef – nemanželský syn Marie Filípkové, manželské dcery Jana Filípka, nádeníka na předměstí 85 a jeho manželky Anny rodem Seyk ze Bzí
(*9.3.1897, Třeboň 85. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†4.10.1918, Trojck. (databáze))

padl v boji, pochován v Samaře 4/10 1918 dle evidenč. úřadu čs. vojsk

vojín 75. pěšího pluku, zajat 1. července 1917 u Zborova, k legiím přidělen 7. července 1917 u Darnice. Padl v boji u Trojcku, 4. října 1918

Fišák

FIŠÁK/CÍFKA, Jakub – manželský syn Josefa Fišáka neb Cífky, chalupníka v Hůrkách č. 35, manželského syna Františka Cífky neb Fišáka a jeho manželky Alžběty roz. Pavlečka ze Lhoty č. 4 a Anny, dcery Jakuba Píchy neb Dvořáka, sedláka v Hrutově č. 1 a jeho manželky Marie roz. Novotný z Levína
(*26.3.1867, Hůrky 35. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající hospodář v Hůrkách č. 35, syn Josefa Fišáka, chalupníka v Hůrkách č. 35 a jeho manželky Anny roz. Pícha vulgo Dvořák z Hrutova č. 1
(∞18.11.1890, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†18.5.1954, Vlkovice 12)

FIŠÁK, Jakub – manželské dítě Jakuba Fišáka, mlynáře v Lišově v Sosenském mlýně č. 210 (správně č. 200) a jeho manželky Marie, roz. Kovářík z Hůrek č. 31
(†15.9.1891, Sosní. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sčítací operát pro mlýn v Sosní (jednota Sosní č. p. 200), 2. ledna 1891.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1/I Fišak, Jakub vlastník bytu 1868 Hůrky mlynářství
2/I Marie choť 1869 Hůrky (v rodině)
3/I Kovářík, Josef čeledín 1870 Hůrky polní hospodářství
1/II Vacl, Vojtěch vlastník bytu 1830 Hůrky (žije z důchodu)
2/II Marie choť 1828 Hůrky (v rodině)
3/II František syn 1870 Hůrky studující gymnasia
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Sosní, sn. 1-2

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Sosní, sn. 1–2

Fischer

FISCHER, Josef – děkan třeboňský, biskupský notář, konsistoriální rada, biskupský vikář, vrchní školdozorce a majitel zlatého záslužného kříže s korunou, rodilý z Nové Kdyně.
(†1867, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

Flachs

FLACHS, Václav – manželský syn Jana Flachse, komedianta z Vlašimi a jeho manželky Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky Anny Tolarovy ze Záluží
(*7.3.1837, Skuhrov. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
herec s loutkama z Vlásenice č. 10, vlastní syn † Jana Flachsa, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a matky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic
(∞4.11.1862, Veselíčko s Eleonorou HubenouURI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Maria – manželská dcera Jana Flachse, světemjdoucího komedianta z Vlásenice, syna Jana Flachse, komedianta z Vlásenice a jeho manželky † Kateřiny roz. Dubský, komedianta z Kaňku a Cecílie, dcery Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a jeho manželky † Anny roz. Toral, šafáře ze Spáleného Poříčí
(*11.1.1850, Velká 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – (matka) dle vlastního udání Josefa Plaktová z Vlásenice č. 1, okresu Tábor, recte Flachsová z Červené Lhoty
(*1857, Jesenice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
kočující herec, nar. v Jesenici, příslušný do Vlásenice, vdovec
(∞1920, Tábor (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Jan – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10, manželského syna † Jana Flachse, herce s loutkama z Vlásenice č. 10 a jeho manželky Cecílie roz. Holzknecht ze Zbenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce s loutkama z Budislavi č. 35 a jeho manželky Marie roz. Dubské z Mirovic
(*17.2.1863, Stehlovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Václav – manželský syn Václava Flachse, herce neb komedianta z Vlásenice, manželského syna † Jana Flachse, herce z Vlásenice a jeho manželky Cecílie roz. Honsknechtové z Vlásenic a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, herce z Budislavi a jeho manželky Marie roz. Hubené z Budislavi
(*20.9.1864, Smrkovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, František – obchodník s galanterijním zbožím v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Kateřina – manželka Františka Flachse, majitele galanterie v Hodějovicích č. 113
(*1870. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, František – manželský syn Václava Flachse, herce s loutkami, příslušného do obce vlásenické, manželského syna Jana Flachsa, loutkáře ve Vlásenicích a jeho manželky Cecílie roz. Holzknechtovy z Březnice a Eleonory, manželské dcery Františka Hubeného, loutkáře z Budislavě a jeho manželky Marie, dcery Matěje Dubského, loutkáře z Mirovic
(*10.2.1881, Psárov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín c. k. 91. pěšího pluku
(†13.11.1914, Valjevo. Pohřben: Žanać, Valjevo nebo †19.11.1914, Žvimrta u Kamenicu – Srbsko)

FLACHS, Anton – syn Františka Flachse, herce s marionetami (Marionettenspieler) z Předměřic, tamtéž příslušného, manželského syna † Adama Flachse, herce s marionetami a Josefy roz. Dubské z Předměřic a jeho manželky Alžběty Urbanové, manželské dcery † Františka Urbana, herce s marionetami z Bukovníku a Anny roz. Stýblové z Lipí
(*1883, Radčice. URI:portafontium.de)
loutkoherec, nar. v Račicích č. 15, manželský syn Františka Flachse, loutkoherce ve Staších a Alžběty Urbanové z Bukovníku
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Svobodník 11. pěšího pluku c.k. armády, 32. střeleckého pluku československých legií, četař 2. kulometné roty 6. divize československých legií v Itálii. V rámci 11. pěšího pluku (štábem v Písku) zajat 3. listopadu 1916 u San Grado di Merna, k legiím zařazen 15. dubna 1918.
Zdroj: databáze legionářů VÚA v Praze

FLACHSOVÁ, Terezie – dcera Františka Flachse, obchodníka v nádobí, narozeného v Pěšovicích, syn Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, narozené ve Strmilově, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 211 a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1900, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dcera Františka Flachse, obchodníka v Hodovicích č. 113 a Kateřiny roz. Hubený ze Strmilova
(∞1920, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Karel – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1898. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Bohumil – manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka v Kamenném Újezdě č. 46, manželského syna Františka Flachse, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty rodem Urban z Bukovníka a Kateřiny, manželské dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 221 a jeho manželky Rozálie rodem Pleml z Neveklova
(*30.3.1906, Kamenný Újezd č. 46. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání lidu 1921))
dělník ve Včelné č. 95, manželský syn Františka Flachse, podomního obchodníka ve Včelné č. 95 a jeho manželky Kateřiny roz. Hubený z Ledenic č. 221
(†29.11.1925, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLACHS, Adolf – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1907. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Vojtěch – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1912. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Antonín – syn Františka Flachse a Kateřiny Flachsové
(*1916. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHS, Václav – syn Františka Flachse, loutkáře z Předmíře, syna Františka Flachse, herce, komedianta z Předmíře a jeho manželky Alžběty roz. Urbanové z Bukovníka a Kateřiny, dcery Vojtěcha Hubenýho, kramáře, obchodníka z Ledenic a jeho manželky Rozálie roz. Plemlové z Neveklova
(*1897, Písek. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Růžena – dcera Antonína Flachse, sluhy u železnice a Terezie Flachsové
(*1920, České Budějovice – Hodějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz (sčítání 1921))

FLACHSOVÁ, Julie – manželská dcera Jana Flachse, majitele loutkového divadla z Vlásenice u Tábora a matky Anny rozené Kočkové z Kraselova č. 6
(†1895, Chrastiny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

FLAKSOVÁ, Antonie – dcera Marie Kilianové rodem Flaksové, vdovy po † Josefu Kilianovi, kramáři v Bukovsku, manželské dcery Karla Flakse, kramáře z Benešova č. 14 a Anny roz. Koželuška z Kasejovic č. 18, narozena v Majdaleně č. 12
(†9.7.1905, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Franta

FRANTOVÁ, Rozálie – manželská dcera Václava Randaka Franta, chalupníka ve Zdíkově č. 26 a jeho manželky Kateřiny, dcery Jakuba Ssulce, chalupníka ze Zdíkova a matky Lidmily roz. Houdek ze Zdíkova
(*27.3.1815, Zdíkov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vlastní dcera Václava Franty, chalupníka ze Zdíkova č. 26 a Kateřiny Ssulc ze Zdíkova č. 120
(∞19.5.1835 s Jakubem Kohoutem, Zdíkovec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Frolík

FROLÍK, Antonín – manželský syn Jana Frolíka, rolníka z Hůrek č. 18, manželského syna Matěje Frolíka, rolníka v Hůrkách č. 28 a jeho manželky Anny rodem Tůma z Hůrek č. 4 a Marie, manželské dcery Jana Lukše, rolníka zDolního Miletína č. 5 a jeho manželky Marie rodem Hešík z Libína
(*30.3.1879, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(Anton von Padua FROLIK) kolářský pomocník (Wagnergehilfe), reservník c. k. pěšího pluku svobodného pána von Fröhlich č. 91, zletilý, narozený 30. března 1879 v Hůrkách (Hurek), tamtéž příslušný, manželský syn žijících rodičů Jana Nepomuckého Frolíka, polnohospodáře, a Marie roz. Lukeš (Lukesch)
(∞17.11.1907 s Boženou Petrovou, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Fürst

FÜRST, Matěj – manželský syn Josefa Fürsta, havíře, syna Vojtěcha Fürsta, pensionovaného havíře (Bergsteiger) z Bulíkova 66 (Bolíkov) na Moravě, panství Český Rudolec v Jihlavském kraji a jeho manželky Mariany Anny roz. Stoklasa z Klikova, panství Chlumec v kraji budějovickém a Marie, dcery Evy Smíškové, vlastní dcery † Tomáše Smíška, chalupníka z Čenkova 1, panství bechyňské a jeho manželky Mariany roz. Poklasný ze Sedlíkovic, panství třeboňského
(*20.2.1846, Popovice 9. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Gärtner

GAERTNER von LINIENSTURM, Vincenc Václav Stanislav – manželský syn Vincence Gärtnera z Liliensturmu, písaře obce řemíčovské v Mladé Vožici č. 194, syna p. Antonína Gärtnera z Liliensturmu, pensionírovaného c. k. nadporučíka v Mladé Vožici č. 196 a jeho manželky Anny, dcery Františka Beryes, majitele hospodářství u Kolína nad Rýnem a Kateřiny, dcery Antonína Brannhofra, školního učitele v Kambergu č. 71 a matky Kateřiny, dcery Tomáše Davida, mistra pekařského v Kambergce
(*1.2.1858, Mladá Vožice č. 194. URI:digi.ceskearchivy.cz)
bývalý naddozorce u finanční stráže, záložní vojín c. k. 75. pluku, narozen v Mladé Vožici, manželský syn † Vincence Gaertnera z Liniensturmu, právníka v Mladé Vožici č. 194, politický okres Tábor, a jeho manželky Kateřiny roz. Braunhofer z Kamberka č. 71, politický okres Tábor
(∞11.10.1886, Soběslav. URI:digi.ceskearchivy.cz)
staniční mistr c. k. státních drah v Mezimostí č. 160, narozen v Mladé Vožici č. 194, hejtmanství Tábor, vdovec po † Marii Gärtnerové z Liniensturmu, rodem Kroupové, manželský syn Vincence Gärtnera z Liniensturmu, úředníka v Mladé Vožici č. 194 a Kateřiny roz. Brannhoferové z Kamberka č. 7
(∞16.1.1911, Veselí nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

GÄRTNER, šlechtic z LINIENSTURMU, Čeněk – manželský syn Čeňka Gärtnera, šlechtice z Liniensturmu, staničního dozorce na nádraží č. 26 u Českého Krumlova, manželského syna Čeňka (Vincence) Gärtnera, šlechtice z Liniensturmu, právníka v Mladé Vožici č. 194 a manželky jeho Kateřiny roz. Braunhofer z Kamberka č. 71 a Marie, manželské dcery † Václava Kroupy, hostinského ze Soběslavi č. 37 a jeho manželky Karolíny, roz. Plaňanský ze Zálší č. 2
(*7.2.1893, Nádraží č. 26 u Českého Krumlova. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Giacomelli

GIACOMELLI, Franz – truhlář, narozen v Saccu u Rovereta v jižním Tyrolsku, syn † Franze Giacomelli, truhláře v Saccu u Rovereta v jižním Tyrolsku a Marie roz. Chiusole. Toho času válečný utečenec zde
(∞7.12.1918 s Marií Corradini, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Gruber

GRUBER, Ferdinand Václav – knihovní u c. k. soudu v Bosenském Brodě, (fara Bosenský Brod) – Bosna – , syn manželů Josefa Grubra, truhláře v Plzni č. -, a Anny, rodem Brunn z Plzně č. -, vdovec po †Anně rodem Csaks ze Staro Čiče (Chorvatsko); náboženství římsko-katolického. Narozen v Plzni čís. 145, okres a hejtmanství Plzeň
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Gružewski

GRUŽEWSKI, Petr – kovářský pomocník v Kuklích č. 61, obec Paseky, manželský syn Antonína Gružewskího, dělníka ze Susku u Ostrolenky v Polsku a jeho manželky Maryanny rodem Zaborowskiej ze Zabiele, okres Ostrolenka, Polsko, narozen v Susku, okres Ostrolenka, Polsko, farní osada Rzekuń, okres Ostrolenko, Polsko
(∞3.3.1919 s Marií Kudlátovou, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Habich

HABICH, Franz – podle cestovního pasu dítě Karla Habicha, loutkoherce z Hamru u Třeboně a jeho manželky Josefy , dcery Adalberta Schimona, kováře ze Zhoře, čáslavského kraje, třeboňského poddaného
(†6.8.1848, Malče. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – hadrář v Hamru, syn Matěje Habicha, knihaře ve Vesci č. 22, matky Kateřiny, dcery † Šimona Hubenýho, kramáře v Dobronicích č. 20
HABICHOVÁ, Josefa – vdova po Karlu Habichovi, komediantu v Hamru č. 7, nemanželská dcera Alžběty Maškové, dcery Jana Maška, kotláře v Humpolci
(∞1854, Borovany. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Ignác – knihvazač, nar. v Nové Bystřici, zemřel na zápal plic v Malém Bednárci, Bednárečku
(†17.2.1855, Bednáreček. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – kramář v Trhových Svinech, syn Ignáce Habicha, žebráka z Obrataně č. 10 a Anny Tillingerové
(∞20.5.1857, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICHOVÁ, Marie – dcera Karla Habicha, kramáře z Hamru č. 7 a Josefy roz. Mašek
(∞26.12.1870 s Josefem Hubeným, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Ignác – loutkář ve Svinech, syn Karla Habicha, loutkáře z Hamru a Josefy Maškové
(∞12.8.1871 s Annou Blümlovou, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Kateřina – dceruška Václava Habicha, komedianta z Hostic a jeho manželky Marie roz. L…ové
(†23.12.1872, Malče 11. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HABICH, Jan – kramář, příslušný do Hoštic u Strakonic, narozen v Novém Etynku. Oběsil se ve vězení c.k. okresního soudu v Jindřichově Hradci č. 123-II.
(†12.4.1908, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Oběsil se ve vězení.
K okres. soudu v Jindř. Hradci dodán byl kramář Jan Habich, který obviněn byl ze zločinu těžkého ublížení na těle, kterého dopustil se v Terezínově na rolníku F. Tůmovi. Téhož dne přibyl výše jmenovaný kramář do Terezínova, kdež v chalupě P. Šamala zastavili, by si uvařili oběd. Za nedlouho vznikla mezi kramářem a ženou s dcerami hádka, kteráž v krátké době proměnila se ve rvačku. Dcera surově mlátila do otce, který zmožen značnou dávkou alkoholu – vypilť šest čtvrtek kořalky – vyběhl na dvůr, zde uchopil stojící lopatu a s tou hnal se po dceři. Napadeným ku pomoci přispěti chtěl rolník F. Tůma, který postavil se zmíněnému kramáři na odpor. Zlou však se potázal. Zdivočelý kramář rozehnal se po něm a zranil jej ostřím lopaty hrozně v obličeji. Po činu byl svázán a k okr. soudu v Jindř. Hradci dodán, kdež po dopolední inspekci na klice svého vězení na řemínku od kalhot svému velice dobrodružnému životu konec učinil.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, č. 32 (21.4.1908), str. 3

HÁBICHOVÁ, Karolína – manželská dcera Václava Habicha, komedianta z Hostic 4, manželského syna Matěje Habicha, komedianta z Hostic a jeho manželky Kateřiny rodem Hubený z Ledenic a Marie, nemanželské dcery Ferdinanda Richtra, bednáře z Mezilesí a jeho manželky Anny
(*19.6.1885, Okrouhlička (Šejdorf) 20)
kočující, narozená v Šejdorfě č. 20, okr. Něm. Brod, manželská dcera Václava Habicha, komedianta z Hostic č. 4 a Marie roz. Richtrovy z Mezilesí
(∞22.8.1910 s Prokopem Jungem, Liboc. URI:ahmp.cz)

HABICH, Josef – manželský syn Ignáce Habicha, loutkáře světem jdoucího, příslušného do Březí, manželského syna † Karla Habicha, loutkáře z Hamru a jeho manželky † Josefy roz. Mašek z Humpolce a Anny, manželské dcery Jakuba Blümla, kramáře z Březí a jeho manželky Kateřiny roz. Vinkler z Plačic.
(*4. června 1886, Borek (farnost Hosín). URI:digi.ceskearchivy.cz. Kmotrem Josef Hubený, loutkář světem jdoucí z Budislavi)

Vražda. V noci z 29. na 30. duben vnikl oknem do hostince Jana Maxy ve Františkově údolí (obec Klikov) neznámí pachatelé a odcizili v nálevně za 22 K 90 h doutníků a nápojů. Když syn hostinského, 21letý Adolf Maxa, spící ve vedlejší místnosti, se probudil a vešel do nálevny, vystřelil naň jeden z lupičů z revolveru. Adolf Maxa klesl, raněn byv smrtelně, do pravého spánku a zemřel o 8. hod. ranní. Po lupičích, již po vraždě uprchli, není ani stopy. Má se za to, že byli z tlupy cikánů, již potulovali se po tamním vůkolí.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, čís. 35 (2.5.1908), str. 3
Loupežný vrah Habich polapen.
Včera brzy po polednách rozšířila se po celém městě zpráva, že Habich, kterýž před delší dobou zavraždil a oloupil jistého hostinského v Sukdole u Třeboně, nalézá se ve vůkolí našeho města. Obyvatelstva zmocnilo se následkem toho pochopitelné vzrušení. Vzrůstalo každou chvílí a jedna poplašná pověst stíhala druhou. Netrvalo příliš a vrah hledaný tak dlouho a úsilovně byl chycen. Přišel do hospody „U ruského císaře“, kdež jedl a popíjel. Za nedlouho navštívil hostinec občan z Českého Vrbného, jehož jméno z opatrnosti před možnou pomstou utajujeme. Spatřiv prvního hosta, asi 22letého, silného ramenatého muže, nepříjemné vzdorné tváře a povšimnuv si, že chybí mu ukazováček na levé ruce, vzpomněl si ihned, že ho zná a skutečně upamatoval se, že je to komediant Habich, vrah, stíhaný zatykačem. Neřeknuv ničeho, opustil hostinec, vzal si doma svou dvouhlavňovou pušku, zašel k obecnímu starostovi a oznámil mu, koho spatřil. Vyslán byl ihned do Č. Budějovic posel pro četníky, načež více občanů rozestoupilo se poblíž jmenovaného hostince v řetěz, ve kterém střežili okolí, aby Habich snad nemohl uniknouti. Habich skutečně také pojal podezření a opustil hostinec. Na štěstí jeli právě k jmenovanému hostinci čtyři páni z Č. Budějovic. Zastavivše kočár a uslyševše oč běží, rozkázali vozkovi, aby jel čekaným četníkům vstříc, vzal je pak do kočáru a pak co nejrychleji je přivezl. Kočár zastihl četníky ve Čt. Dvorech, ale do kočáru vsedl jen jeden. Druhý z opatrnosti spěchal k jmenovanému místu polem. Habich je spatřil a vběhl do žita, z něhož podle všeho chtěl skočiti do sousedního rybníka. Ale v tom již stál asi na tři kroky před ním četník, jenž dojel v kočáru, namířil proti němu svou pušku s bodákem nasazeným a zvolal: „Stůj nebo střelím!“ — Habich se zarazil, protože však četník se obával, že mohl by míti u sebe nějakou zbraň, velel dále: „Ruce vzhůru! Lehnout!“ Habichovi nezbylo než uposlechnouti. Mezitím dostavil se také druhý četník a ostatní stihatelé a loupežný vrah Habich na zemi ležící byl nejdřív spoután na rukou. Potom jej četníci důkladně prohledali a odebrali mu mimo silnou hůl, na jednom konci těžce zalitou olovem, revolver a dýku. Když jeden z nich prohodil, že by Habich zasluhoval, aby jej ihned probodnul, protože jim dal tolik práce, odsekl Habich se vzdorným úsměvem: „No však oni si to rozmyslejí!“ Později byl Habich doveden ku starostovi Českého Vrbna, odkudž po sepsání příslušného protokolu dovedli jej četníci do Č. Budějovic, kdež odevzdán byl do vazby u zdejšího c. k. kraj. soudu. Protože zpráva o polapení vraha tak dlouho a tak úsilovně stíhaného doletěla do města rychlostí blesku, sběhly se celé spousty lidí ku Dlouhému mostu, kudy četníci musili s Habichem přijíti a přehojně lidu doprovázelo ten smutný průvod až k samému paláci justičnímu. Podle druhé pověsti, za jejíž pravdivost však neručíme, dopadena byla zde později také Habichova milenka s dítětem, kterouž Habich poslal do města na nákup a „U ruského císaře“ na ni čekal.
Zdroj: Budivoj, roč. 44/1908, čís. 54 (7.7.1908), str. 2–3
Zatčený vrah.
Z Českých Budějovic se sděluje: Dlouho hledaný loupežný vrah Josef Habich, který před nějakou dobou zastřelil syna hostinského Maxu, když jej tento dopadl při krádeži, byl zde včera zatčen.
Zdroj: Národní listy, roč. 48/1908, čís. 185 (7.7.1908), str. 3
Honba na loupežného vraha.
V pondělí odpoledne dopaden byl blíže Českého Vrbna loupežný vrah Habich, potulný kramář, jenž nedávno zavraždil syna hostinského Maxy ve Františkově a hostinec vyloupil. Umírající syn hostinského poznal vraha a sdělil jeho jméno, však četnictvo po vrahu marně pátralo. Až v pondělí odpoledne občan jistý jej poznal, když popíjel v hostinci „U ruského císaře“. I učinil opatrně oznámení starostovi a četnictvu a hostinec z povzdálí obklopen občany. Habich postřehnuv nebezpečí, chtěl prchnouti, ale neprchl daleko – v žitném poli byl četníky dopaden a vzdal se, vida nezbytí. Byl ozbrojen revolverem, dýkou a těžkou kovanou holí. Důkladně spoután a odzbrojen byl za velikého shluku obecenstva dopraven ke zdejšímu krajskému soudu, kde postaven bude před porotu.
Zdroj: Jihočeské listy, roč. 14/1908, čís. 77 (8.7.1908), str. 2
Honba na nebezpečného vraha.
Dne 6.t.m. pobouřeno bylo naše město a obce Č. Vrbné a Čtyři Dvory zprávou, že v okolí nalézá se vrah syna hostinského ve Františkově údolí u Třeboně, Habich, 22 roků starý kramář z Březí. Zpráva ta ukázala se pravdivou. Habich, cítě se jistým, zašel si na pivo do hostince p. Čalouna v Č. Vrbném, kdež si zahráti nechal na automatu. Zatím jeho milenka odebrala se do Č. Budějovic nakoupit různých pokrmů. Pojednou byl vrah poznán a přičiněním p. Čalouna v žitě, kamž z hostince vida, že je pozorován, utekl, chycen a zatčen. Nalezena u něho velká hůl t.zv. „zabiják“, vážící asi 3 kg., mimo to dva dlouhé řeznické nože. Zatčen byl v 1 hod. odpoledne a dopraven k c. k. kraj. soudu v Č. Budějovicích. Večer zatčena i jeho milenka s chlapcem, který s ní chodil. Postaven bude před porotu.
Zdroj: Hlas lidu, roč. 2/1907–1908, čís. 80 (9.7.1908), str. 3

(∞11.4.1921 s Josefou Zahradníkovou, Hosín. (nedigitalizovaná matrika))
(†9.6.1942, Auschwitz. URI:pl.auschwitz.org. Häftlingsnummer 35859)

Podle rozhodnutí okresního soudu v Týně n. Vlt. ze dne 14.9.1951 č.j. M1/51-15 byl zde jako dítě zapsaný prohlášen za mrtvého a jest den 31.12.1944 považovati za den, který nepřežil.
Zdroj: poznámka v matrice řím.-katol.f.ú. Hosín, N 1864–1891, fol. pag. 655

HABICH, Antonie – manželská dcera Josefa Habicha, cestujícího obchodníka, bytem v Rozích č. 10, naroz. ve Zvěrkovicích, syna Augusta Habicha, loutkáře v Březí a jeho manželky Anny roz. Pleml z Vlachova Březí a Františky, manželské dcery Dominika Fialy, obchodníka ve Včelné č. 31 a jeho manželky Marie roz. Žižka z Volyně, naroz. v Habří č. 24
(*8.12.1900, Nová Ves 30. URI:digi.ceskearchivy.cz
(†13.2.1901)

Hácha

HÁCHA, Emil Dominik Josef – manželský syn Josefa Háchy, kontrolora při c.k. berním úřadu ve Svinech, syna Jana Háchy, rolníka v Hrázankách č. 4 a jeho manželky Anny roz. Jakešové z Branšovic č. 4 a Marie Karolíny Pavlíny, dcery Dominika Klause, měšťana ve Vlašimi a jeho manželky Anny roz. Pruhy (Průchová) z Vlašimi č. 65
(*12.7.1872, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Emil Hácha v době promoce. Foto ČTK

Emil Hácha v době promoce

Pamětní deska   presidenta Emila Háchy na rodném domě v Trhových Svinech  od akademického sochaře Josefa Václava Schwarze. Foto ČTK

Pamětní deska presidenta Emila Háchy na rodném domě v Trhových Svinech od akademického sochaře Josefa Václava Schwarze (27. února 1939)

Protokol o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, podepsaný 15. března 1939 v Berlíně prezidentem Emilem Háchou, Františkem Chvalkovským, Adolfem Hitlerem a Joachimem von Ribbentropem. Foto ČTK

Protokol o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, podepsaný 15. března 1939 v Berlíně prezidentem Emilem Háchou, Františkem Chvalkovským, Adolfem Hitlerem a Joachimem von Ribbentropem

HÁCHA, Theodor Josef – manželský syn Josefa Háchy, kontrolora u c.k. berního úřadu ve Svinech, syna Jana Háchy, rolníka v Hrázankách č. 4 a jeho manželky Anny roz. Jakešové z Branšovic č. 4 a Marie Karolíny Pavlíny, dcery Dominika Klause, měšťana ve Vlašimi a jeho manželky Anny roz. Pruhy (Průchová) z Vlašimi č. 65
(*22.7.1874, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vycestoval 1891 z přístavu v Hamburku do britského přístavu Hartlepool. Dále pokračoval z Liverpoolu do Spojených států.

Přístav Hartlepool. Foto: HHTandN.org

Přístav Hartlepool. Foto: HHTandN.org

Emil Hácha se svými rodiči - matkou Marií, otcem Josefem a bratrem Theodorem. Foto ČTK

Emil Hácha se svými rodiči – matkou Marií, otcem Josefem a bratrem Theodorem

Státní prezident Emil Hácha přijal 19.prosince deputaci své rodné obce Trhových Svin, jejímiž členy byli také dva spolužáci a bratr pana prezidenta Theodor Hácha. Zleva Theodor Hácha a Emil Hácha. Foto ČTK

Státní prezident Emil Hácha přijal 19.prosince deputaci své rodné obce Trhových Svin, jejímiž členy byli také dva spolužáci a bratr pana prezidenta Theodor Hácha. Zleva Theodor Hácha a Emil Hácha

Josef Hácha, otec prezidenta Emila Háchy. Foto ČTK

Josef Hácha, otec prezidenta Emila Háchy

Malý Emil Hácha na klíně své matky Marie Háchové. Foto ČTK

Malý Emil Hácha na klíně své matky Marie Háchové

Halek

HALEK, P. Wenzel – manželský syn Josefa Halka, školního učitele, syna Vojtěcha Halka, školního učitele ve Svučicích (Schwutzitz) č. 36 a jeho manželky roz. Janitzarin z Uzenic (Usenitz) a Marie, dcery Ondřeje Brabsch z Přídolí (Priethal) č. 24 a jeho manželky Žofie roz. Possinger z Omlenice (Umlowitz)
(*6.8.1828, Rychnov u Nových Hradů. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář a vikář v Benešově (Deutsch-Beneschau), manželský syn Josefa Halek z Rychnova č. 17 a jeho manželky Marie roz. Brabsch
(†20.3.1890, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hampl

HAMPL, Johann – manželský syn Antonína Hampla, bednáře, syna Matěje Hampla, obyvatele z Vinařic č. 35 a jeho manželky Marieroz. Pacovské a Juliany, manželské dcery Josefa Guehz, skláře ve Vyšším Brodu č. 114 a jeho manželky Kateřiny roz. Woitsch z Dolního Přísahova (Unter Schönhub)
(*5.12.1891, Vyšší Brod. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kameník, narozený ve Vyšším Brodě č. 114, manželský syn Antona Hampla, bednáře ve Vyšším Brodě č. 114 a jeho manželky Juliany roz Guehs ve Vyšším Brodě č. 114
(∞24.1.1920, České Budějovice (Rožnov). URI:digi.ceskearchivy.cz)

a fide deficit 4.1.1943 (g[ottes]g[läubig]) Stand.Amt. Budweis No2 v. 5.1.1943 – ad fidem rediit 22.7.1945. Lager Friedau, Pfarramt Friedberg v. 23.7.1945

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jan HAMPL, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Handrych

s.n. – neznámý muž, žebrák, prý narozený v Běšicích Zběšičkách, světem se toulající. Dle písemného dosvědčení od obecního úřadu z Běšiček ze 17.5.1899 to byl Antonín Handrych, světem jdoucí žebrák, narozený ve Zběšičkách, syn Vojtěcha a Marie Handrychových. Umrzl v kapličce na návsi 3. dubna 1897, o dva dny později byl pohřben v Horním Záhoří.
(†1897, Jamný. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hardtmuth

Erb rodu von Hardtmuth

HARDTMUTH, Mathilde Jakobine Wilhelmine – manželská dcera Franze Hardtmutha, majitele továrny v Budějovicích, manželského syna Karla, továrníka tamtéž a jeho manželky Friederiky, dcery svobodného pána von Schlechta a Mathilde, manželské dcery Johanna von Mayer, doktora medicíny v Bukurešti a jeho manželky Jakobiny roz. Hartl
(*11.3.1864, České Budějovice, Linzerstraße 58. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hauszer

HAUSZER, Jiří, šlechtic – c.k. poručík hulánského pluku cara Alexandra II. v 6. švadroně ve Stockerau, manželský syn pána Jiřího šlechtice z Hauszeru, c.k. ritmistra a generálního jednatele rakousko-uherského Lloydu ve Vídni v I. okresu Schwarzenbergovo náměstí č. 6 a jeho manželky paní Alžběty rozené svobodné paní Morpurgo z Triestu.
Spáchal sebevraždu zastřelením v Bregenz, Vorarlberg.
NB: Důstojník tento byl dne 12. března 1887 v Štokravě (Stockerau) pochován, dne 26. března do Veselíčka převezen a hned pohřben.
(†1887, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Havelka

HAVELKA, Eduard Gothard Josef – nemanželský syn Anny Havelkové, narozené v Praze č. 441/II, herečky divadelní toho času v Lišově č. 234, dcery Terezie Havelkové, rozené i příslušné na Březových Horách, okres i hejtmanství Příbram, dcery Josefa Havelky, zedníka na Březových Horách a Kateřiny roz. Hubené z Březových Hor
(*6. ledna 1906, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†25. ledna 1906, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Henner

HENNERIN, Rosina – manželská dcera otce Františka Hennera, pohodného v Ortvínovicích, manželského syna Šimona Hennera, pohodného na knížecím lobkowitzkém panství a jeho manželky Kateřiny, dcery Jana Veselého, zedníka na Kutné Hoře a matky Kateřiny, manželské dcery Josefa Červíčka, pohodného v Ortvínovicích a jeho manželky Anny, dcery Tomáše Turka, pohodného z Ortvínovic
(*1832, Ortvínovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hitler

HITLER, Adolf – manželský syn Aloise Hittlera, c. k. celního oficiála a Kláry, manželské dcery Johana Pölzla, sedláka ve Spitalu (Gemeinde Weitra, Niederösterreich) a jeho manželky Johany roz. Hitler
(*20.4.1889, Braunau am Inn — Vorstadt 219. URI:matricula.info)

Zápis křtu Adolfa Hitlera, Taufregister, Pfarramt Braunau am Inn, 1881–1891, sign. 103/03, fol. 152

Zápis křtu Adolfa Hitlera, Taufregister, Pfarramt Braunau am Inn, 1881–1891, sign. 103/03, fol. 152

Der Führer bei einer Ruhepause im Gebirge (Photo-Hoffmann München, Theresienstraße 74)

Der Führer bei einer Ruhepause im Gebirge (Photo-Hoffmann München, Theresienstraße 74)

SOkA Český Krumlov, Archiv městečka Chvalšiny, Pamětní kniha Chvalšiny, pamětní zápis z návštěvy Adolfa Hitlera z 20. října 1938

SOkA Český Krumlov, Archiv městečka Chvalšiny, Pamětní kniha Chvalšiny, pamětní zápis z návštěvy Adolfa Hitlera z 20. října 1938

Holzäpfel

HOLZÄPFEL, Václav – manželský syn Jana Holzäpfel, kramáře, syna Martina Holzäpfla, měšťana a kramáře z Veselí a jeho manželky Kateřiny roz. Fialový z Jistebnice a Alžběty, dcery † Václava Indry, kramáře z Dolního Římova a jeho manželky Kateřiny roz. Černý též odtud
(*7.9.1819, Horní Římov 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Lukáš – obchodník s nádobím v Budějovicích
(†8.1.1901, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZEPL, Karel – hudebník v Adamově, narozen v Majdaleně č. 22, syn Karla Holzepla, kramáře v Křtěnově a Rozálie roz. Kloc z Počátek
(∞9.1.1899 s Marií Musilovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Marie – vdova po Lukáši Holzäpfelovi, roz. Melisová
(∞11.8.1901, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZÄPFEL, Marie – manželská dcera Lukáše Holzäpfla, kramáře z Mirovic č. 47, syna † Jana, kramáře tamtéž a jeho manželky Marie roz. Boukal z Nakvasovic (Horní Nakvasovice) a Apolonie, dcery Josefa Puchlera, klempíře z Ledenic a jeho manželky Marie roz. Musil
(*22.3.1881, Mirovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞29.9.1901 s Vojtěchem Pickem, České Budějovice (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLZAPFEL, Antonín – manželský syn Jana Holzapfela, kramáře v Mirovicích, syna † Jana Holzapfela, kramáře v Mirovicích a jeho manželky Marie rozené Boukal z Nekvasovic u Vlachova Březí a Anny, dcery Františka Vladyky, nájemníka v Bavorově a jeho manželky Marie rozené Fialové z Bavorova
(*18.11.1884, Hůry, hospoda „Na Vinici“ řečená. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†14.4.1885, farnost Volyně)

HOLCÄPFEL, Václav – brusič bez bydliště na cestách, manžel Alžběty roz. Habich. Narozen v Tálíně č. 45. Byt v Mirovicích
(†6.3.1925, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLCEPLOVÁ, Kateřina – manželka Jana Holcepla, trhovce v Temelíně, rodem Fiala, nar. 23.10.1856 v Lipí
(†3.4.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Holzknecht

HOLZKNECHT, Antonín – otec František Holzknecht, komediant, syn Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic a Kateřiny, dcery Josefa Hubenýho, knihaře z Ledenic
(*14.6.1859, Horní Záhoří. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HOLTZKNECHT, Marie Anna – dcera svobodných rodičů, pohodného Josefa Holtzknechta a jeho manželky Magdaleny
(*28.8.1778, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

HOLZKNECHT, František – manželský syn Jana Holzknechta, pláteníka, syna Josefa Holzknechta, komedianta ze Zbenic č. 26 (Mirovice) a jeho manželky † Anny Tolarovy ze dvora u Spáleného Poříčí a Anny, dcery † Jana Verderbra, železníka z Tochovic (Březnice) a jeho manželky † Anny Jirkovské z Hradiště
(*28.9.1854, Voltuš. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
komediant, manž. syn Jana Holzknechta, pláteníka ze Zbenic a matky Anny roz. Verderbrovy z Tochovic
(∞27.4.1880, Nezdice. URI:portafontium.eu)

vydán křestní list ex offo 10.1.1908 c.k. zemskému trestnímu soudu v Praze

HOLZKNECHT, Vincenc – manželský syn Františka Holzknechta, cestujícího řemenáře toho času v Nové Vsi, syna Jana Holzknechta, pláteníka ze Zbenic a jeho manželky Anny roz. Verderber z Tochovic a Josefy, nemanželské dcery Anny Richterové, dcery Ignáce Richtra, domkáře v Cunkově a jeho manželky Josefy roz. Malíkové
(*4.4.1895, ve voze v Nové Vsi u Brloha. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Homer

HOMR, Ignatius – svobodný sochař z Čimelic
(∞1768, Bubovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

HOMMEROVÁ, Marie Anna – dcera svobodných rodičů sochaře Ignáce Hommera a Anny
(*1769, Dobrá Voda. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

HOMMEROVÁ, Sidonie – dcera svobodných rodičů sochaře Ignáce Hommera a Marie Anny
(*1771, Dobrá Voda. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Hraše

HRASCHE, Albina – manželská dcera Johana Hrasche, mlynářského mistra ve Skrýchově, manželského syna Františka Hrasche, mlynářského mistra v Ratajích a jeho manželky † Kateřiny roz. Swoboda z Dobronic a Marie, manželské dcery † Johana Bednáře, mlynářského mistra ve Skrýchově a jeho manželky Marie roz. Kreuderl, dcery Vojtěcha, mlynáře v Lásenici
(*9.2.1844, Skrýchov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Johana Hrasche, mlynářského mistra ve Skrýchově č. 10 (Krischau) a jeho manželky Marie, manželské dcery mlynářského mistra Jana Bednaře
(∞18.11.1862 s Františkem Vrzákem, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HRAŠE, Jan – mlynář v Podsosní blíže Lišova č. 200. Náhodou se zastřelil.
(†21.6.1843, Lišov č. 200. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HRAŠE, Josef – mlynář z Lišova a c. k. reservník od pěšího pluku Creneville č. 75, manželský syn Jana Hraše, mlynáře z Lišova č. 200 a jeho manželky Antonie roz. Chvojka z Lišova č. 106
(∞10.8.1885 s Marií Fiedlerovou, Týn nad Vltavou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hubený

HUBENY, Josef – obyvatel ve městě Ledenicích
(∞22.11.1772, Ledenice.URI:digi.ceskearchivy.cz)
kramář z Ledenic
(†14.4.1791, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENEY, Matěj – vlastní syn Vojtěcha Hubenýho z Ledenic kramáře
(†4.12.1801, Olešnice 13. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÁ, Marie – manželská dcera Jakuba Hubenýho, kramáře, syna Josefa Hubenýho, kramáře z Ledenic č. 48 a jeho manželky Voršily roz. Mandelíčkové z Ledenic č. 52 a Terezie, dcery Jana Bárty, tovaryše papírnického z Dobronic č. 54 a jeho manželky Rozálie roz. Stoklasové z Dobronic č. 54
(*13.10.1813, Drahotěšice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENY, Eleonora – manželská dcera Františka Hubeného, herce a kramáře z Budislavi č. 35, syna † Jakuba Hubeného, kramáře z Ledenic a jeho manželky Terezie roz. Barta z Opařan a Mariany, dcery Matěje Dubského, obchodníka z Mirovic a jeho manželky Anny roz. Kočková z Haustitz (Berounský kraj)
(*16.1.1844, Ločenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vlastní dcera Františka Hubeného, herce s loutkama z Budislavič. 36 a matky Marie roz. Dubské z Mirovic. Níže psaný otec nezletilé Eleonory Hubené k sňatku s ženichem Václavem svoluje.
(∞4.11.1862, Veselíčko s Václavem FlachsemURI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Václav – syn Anny, dcery Josefa Hubenýho, kramáře z Ledenic a matky Doroty roz. Procháskové
(*15.5.1847, Lhota (Choustník). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zdržuje se v [Trhovém] Štěpánově, hejtmanství Benešov. Vulgo Kutiček.

HUBENÁ, Dorota – vdova po Josefu Hubeným, kramáři v Pištíně č. 24, dcera Františka Prochasky, podruha ve Stupnu č. 20 a Kláry roz. Růžičkové
(∞20.5.1857, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Josef – loutkář z Budislavi, syn Františka Hubenýho, loutkáře z Budislavi a Marie Anny Dubské z Mirovic
(∞26.12.1870 s Marií Habichovou, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÝ, Tomáš – gymnastik z Ledenic, manžel Barbory roz. Kellnerové z Hluboše
(†11.1.1875, Ledenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Zůstali po něm sirotci: Rudolf, 10 let
Marie, 12 let
František, 17 let
Anna, 18 let

HUBENÝ, Josef – paraplář světem jdoucí, příslušný do Ledenic, syn Jana Hubenýho, hadráře z Ledenic č. 49 a Barbory roz. Studené z Plavska č. 12
(∞29.1.1883 s Kristýnou Vicanovou, Pošná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
brusič v Ledenicích, narozen v Ledenicích č. 49, okres Lišov, hejtmanství České Budějovice, vdovec po † Kristýně roz. Vican z Vysoké Lhoty č. 26, manželský syn Jana Hubenýho, loutkáře v Ledenicích a jeho manželky Barbory roz. Studený z Plavska č. 12
(∞8.2.1909, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

HUBENÁ, Karolína – manželská dcera Viléma Hubeného, trhovce v Budislavi 19 a Kristýny rodem Truhlář. Narozená 23.5.1931 v Budislavi, okres Soběslav.
(†20.3.1932, České Budějovice (nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Hujer

HUYER, Bruno – manželský syn Jana Huyera, kameníka v Nové Vsi nad Nisou (Neudorf) č. 202
(†10.11.1886, Nová Ves (Rachitis). URI:matriky.soalitomerice.cz)

HUYER, Alfred Johann – manželský syn Jana Huyera, kameníka ve Smržovce (Morchenstern) 696
(†22.8.1887, Smržovka (Phthisis, souchotě). URI:matriky.soalitomerice.cz)

HUYER, Camilla Anna – manželská dcera Jana Huyera, kameníka ve Smržovce č. 696
(†29.8.1887, Smržovka (Phthisis, souchotě). URI:matriky.soalitomerice.cz)

HUYER, Gustav Johann – manželský syn Jana Huyera, kameníka ve Smržovce č. 696
(†28.9.1893, Smržovka (Darmkatarh, zánět tenkého střeva). URI:matriky.soalitomerice.cz)

Ištván

ISTVAN, Josef – potulný cikán a kovář, narozen v Okrouhlé na Moravě
(†5.6.1898, nemocnice České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

IŠTVÁN, Jakub – cikán, narozen v Okrouhlé, okres Boskovice na Moravě, manžel Rozálie roz. Růžičkové. Zemřel na následky vnitřního zakrvácení bodné rány (více zde)
(†8.4.1920, nemocnice České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jackl

JAKL, Johann – manželský syn Johanna Jackla, domkáře v Horní Pěně (Oberbaumgarten) č. 59, syna Jakuba Jakla, domkáře tamtéž a jeho manželky Anny, dcery Jiřího Jakla, sedláka v Horní Pěně č. 54 a Terezie, dcery Bartla Landrichtera, obyvatele z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten) a jeho manželky Marie, dcery Johanna Handla, domkáře tamtéž z č. 28
(*15.12.1856, Horní Pěna 59. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JAKL, Johana – manželská dcera Johanna Jackla, domkáře v Horní Pěně (Oberbaumgarten) č. 59, syna Jakuba Jakla, domkáře tamtéž a jeho manželky Anny, dcery Jiřího Jakla, sedláka v Horní Pěně č. 54 a Terezie, dcery Bartla Landrichtera, obyvatele z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten) a jeho manželky Marie, dcery Johanna Handla, domkáře tamtéž z č. 28
(*15.12.1856, Horní Pěna 59. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JACKL, Theresia – nemanželská dcera Johany Jackl, služebné z Hospříze (Köpferschlag) č. 13, manželské dcery Johanna Jackla, domkáře z Pěny (Baumgarten) č. 59 a jeho manželky Terezie, dcery Bartla Landrichtera z Dolní Pěny (Nieder-Baumgarten)
(*27.9.1884, Hospříz. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞ s Johannem Pfauserem)

Janda

JANDA-EBLÉ, Edler von Burgringen, Adolf, Ing. – manželský syn Emanuela Jandy, mlynáře v Krči č. 31, syna † Františka Jandy, mlynáře v Krči č. 31 a jeho manželky Veroniky roz. Radoň z Podbořan u Čáslavi a Anny, dcery Matěje Soukupa, sedláka ze Lhoty č. 3 a Rozálie roz. Maškové ze Sudoměřic
(*30.5.1866, Krč. URI:digi.ceskearchivy.cz)
Dle sdělení král. uherského ministerstva spravedlnosti ze dne 30/6 1917 čj. 1276/2 které došlo c.k. ministerstvu vnitra byl zde zapsaný Adolf Janda adoptován uherským státním příslušníkem Gabrielem Eblem v Budapešti vydaným. Dle ujednání v adopční smlouvě obsaženého má adoptovaný budoucně dvojjména Janda Eble.

divisní generál ve výslužbě, bytem v Č. Budějovicích, L.B.Schneidera ul. č. 256, manžel Herminy rod. Schimpke. Narozený 30.5.1866 v Krči u Protivína, okres Vodňany
Příbuzní dali písemné prohlášení, že ne on, nýbrž jen oni si přejí spálení.
(†17.9.1930, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

1./6.5.1915 Generalmajor
1./13.5.1918 Feldmarschalleutnant
1.1.1919 penzionován
(Österreichisches Staatsarchiv in Wien)

polní podmaršálek Adolf Janda-Eblé (weltkriege.at)

polní podmaršálek Adolf Janda-Eblé (weltkriege.at)

Ječný

JEČNÝ recte LOTZ, Ludwig – gymnasta a majitel loutkového divadla (Gymnastiker und Besitzer eines Marionettentheaters) v Šejbách (Scheiben) čp. 5
(†23.11.1917, Šejby 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)

JEČNÝ recte LOTZ, Theresia – vdova po † Ludvíku Ječném rekte Lotz, gymnastovi v Šejbách č. 5
(†1.6.1918, Šejby 5. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Jenšík

JENŠÍK Čeněk – manželský syn Čeňka Jenšíka, nádeníka z Vodice č. 3, syna Josefa Jenšíka, nádeníka z Vodice č. 5 a jeho manželky Kateřiny rodem Ouřadník z Hájku a Marie, manželské dcery Jana Jiříka, zedníka z Vodice č. 3 a jeho manželky Marie rodem Holubové z Vodice č. 22
(*10.11.1894, Vodice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(† před 1.10.1946, zřejmě Grünberg (Hessen, Kreis Gießen) při bombardování 13.3.1945)

export

/totálně nasazen/ † 1.10.1946 – Grünberg, dle rozhodnutí Okr. soudu v Jindřichově Hradci z 30.3.1950 M10/49

Jung

JUNG, Prokop – manželský syn Václava Junga, majitele loutkového divadla z Vonoklas, syna Josefa Junga, loutkáře z Vonoklas a jeho manželky Josefy roz. Kočkové z Kraselova a Marie, dcery Františka Urbana, loutkáře z Bukovníka a jeho manželky rodem Stýblové z Lipí
(*22.2.1887, Čejkovy. URI:portafontium.cz)
kočující akrobat, příslušný do Vonoklas, hejtmanství Smíchov, okres Zbraslav, nar. v Čejkovech č. 9, okres Sušice, manželský syn Václava Junga, loutkoherce z Vonoklas a Marie roz. Urbanovy z Bukovníka, okres Sušice
(∞22.8.1910 s Karolínou Habichovou, Liboc. URI:ahmp.cz)
brusič a majitel loutkového divadla, světem jdoucí, manžel Karolíny rodem Jung
(†20.3.1931, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kaiser

KAYSER, Jakub – vdovec, pastýř v Bubovicích
(∞1754, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KAISER, Marie – pozůstalá vdova po † Michaelu Kaiserovi, mlynáři v Jindřichově Hradci
(†6.7.1856, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KAISER, Josef – městský ponocný, narozen v Budějovicích, manžel Kateřiny roz. Klíma
(†16.4.1912, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kaňka

KAŇKA, Jan – suplující c. k. gymnaziální profesor při c. k. vyšším gymnáziu v Žitné ulici v Praze, syn pololáníka Jana Kaňky ze Zvole a Josefy, dcery familianta Václava Taubera z Roženeckých Pasek
(*1858, Zvole, okr. Žďár nad Sázavou. URI:actapublica.eu/brno)

(∞1890, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karlinger

KALLINGER, Adalbert – manželský syn Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. 6, manželského syna † Alberta Kallingera, sedláka v Hořipné č. 6 a jeho manželky † Marie roz. Woisetschläger z Valkounova (Walketschlag) a Terezie, manželské dcery Bartoloměje Erdarta, sedláka ve Větřní č. 2 a jeho manželky Mariany roz. Ticháčkové z Metlína (Mödling) č. 16
(*26.4.1859, Hořipná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nastávající hospodář v Branné č. 3, manželský syn Jana Kallingera, sedláka v Hořipné (Hurschippen) č. 6 a † Terezie roz. Erhart z Větřní č. 2
(∞30.5.1881, Zátoň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou, rodový katastr: URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Jan – manželský syn Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*11.6.1882, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†15.6.1882, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Marie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*9.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Anna – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*9.5.1883, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†27.9.1884, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Václav – manželský syn Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna † Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy † Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*17.5.1886, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞8.5.1910, Wien XIV. (Pfarramt Reindorf). (matrika není digitální))

KALLINGER, Marie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*8.3.1891, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†8.3.1891, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KALLINGER, Terezie – manželská dcera Vojtěcha Kallingera, sedláka v Branné č. 3, manželského syna Jana Kallingera, sedláka v Hořipné č. a jeho ženy Terezie roz. Erhard z Větřní č. 2 a Marie, manželské dcery Františka Wurzingera, výměnkáře v branné č. 3 a jeho manželky Anny roz. Zierlinger z Malé Strašně
(*25.9.1892, Branná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karpíšek

KARPÍŠEK, Pius František – manželský syn Františka Karpíška, sedláka v Češnovicích č. 3, syna Františka Karpíška, sedláka v Češnovicích č. 3 a jeho manželky Marie, dcery Františka Jindry, sedláka v Nestanicích č. 3 a Anny, dcery Jana Marka, sedláka v Pištíně č. 17 a jeho manželky Voršily, dcery Martina Koupala, sedláka ve Vlhlavech č. 3
(*8.1.1859, Češnovice 3. URI:digi.ceskearchivy.cz)
superior kongregace bratří nejsvětější Svátosti v Budějovicích, Žižkova tř. č. 14
(†26.3.1926, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karták

KARTAK, Anton – manželský syn Jakuba Kartaka, souseda, syna † Karla Kartaka, souseda z Lomnice č. 40 a jeho manželky Petronily roz. Tuček z Lomnice č. 40 a Žofie, dcery Vavřince Marše, souseda z Lomnice č. 56 a jeho manželky Eleonory roz. Kubeš z Lomnice
(*8.1.1848, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†10.11.1918)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KARTAK, Maria – manželská dcera Štěpána Kartaka, kožešníka v Gmündu č. 86 a jeho manželky Marie, dcery Augusta Zanko, hřebíkářského mistra (Nagelschmiedmeister) ve Weitře a jeho manželky Barbary roz. Scheuchenast z Weitry
(*16.11.1861, Gmünd. URI:matricula.info)

Katz

jude

KATZ, David – izraelita, křtěný v Netolicích jako Jan Nepomuk Netolický. Syn Jakuba Katze ze Stádlce a Ester.
(≈1796, Netolice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KATZOVÁ, Hilda – účetní, původem z Horažďovic, dcera obchodníka Gustava Katze a Alžběty roz. Weilové
(∞1923, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kern

KERN, Jan Vilém – syn svobodných rodičů Antonína Kerna, hraběcího posla (Laufer) a jeho manželky Marie Anny. Kmotrem dítěte byl vysoce urozený pán Jan Nepomucký Krakovský z Kolowrat, hrabě Svaté římské říše, svobodný pán z Újezda, pán na Březnici
(*1746, Březnice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Klenka

KLENKOVÁ z VLASTIMILU, Pavlína – vdova po Dr. Eduardu Klenkovi, rytíři z Vlastimilu, primáři nemocnice v Brně, narozená v Sedlečku č. 1, okres Votice, manželská dcera Josefa Kominíka, statkáře v Sedlečku č. 1 a Josefy rodem Zavadil ze Sudoměřic
(†16.1.1912, Bohnice – Zemský ústav pro choromyslné. URI:ahmp.cz)

Kloc

KLOC, Marie – narozená na ovčích lukách u Brandýsa v Čechách a v Přívorách křtěná, dcera Václava Kloce, potulného obchodníka s koni a Anny Klocové. Dle zprávy farního úřadu ve Všetatech u Brandýsa nad Labem jest Marie Kloc dcerou Anastasie Kloc, řemenářky, dcery Marie Kloc, dcery Václava Kloce, řemenáře z Církvice a Anny rodem Vinter, narozena v Nedomicích, okres a hejtmanství Brandýs nad Labem, pokřtěna 14.7.1894
(∞20.6.1915 s Matějem Ferdinandem Růžičkou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kludský

KLUDSKÁ, Terezie – dcera Josefa Kludskýho, herce z Bavorova
(†1886, Pacov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KLUDSKÝ, Josef – majitel zvěřince
(†21.3.1896, Kralupy nad Vltavou. (nedigitalizovaná matrika))

KLUDSKÝ, Antonín Václav – manželský syn Josefa Kluckého, herce s tatrmanky z Bavorova č. 37, syna † Josefa Kluckého, komedianta z Bukovníka a jeho manželky Terezie roz. Kočkové z Kaňku a Josefy, dcery Matěje Beka, herce s tatrmanky z Nových Hradů a Marie roz. Jakšové z Černíkovic
(*3.11.1863, Roželov. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
majitel střelnice v Mladé Boleslavi III, nar. v Roželově, přísl. do Bavorova u Vodňan, syn † Josefa Kludského, loutkoherce z Bavorova a † Josefy, dcery Matěje Beka, loutkoherce z Nových Hradů
(∞22.11.1910 s Veronikou Kludskou, Mladá Boleslav. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KLUDSKÁ Veronika – bytem v Mladé Boleslavi III, nar. v Zavlekově č. 40, přísl. do Bavorova, dcera Josefa Vávry, loutkáře z Mlázova a † Františky, dcery Josefa Kludského, loutkáře z Bavorova, vdova po † Josefu Kludském, majiteli zvěřince
(∞22.11.1910 s Antonínem Kludským, Mladá Boleslav. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Knapp

KNAPP, Robert – manželský syn Adolfa Knapp, měšťana a obchodníka v Budějovicích, manželského syna Adalberta Franze Knappa, měšťana a obchodníka v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Hummel a Franzisky Veroniky, manželské dcery Heinricha Knappa, měšťana a ekonoma v Budějovicích a jeho manželky Veroniky roz. Lager z Budějovic
(*1.10.1885, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1954, Regensburg)

SS-Brigadeführer, nositel prstenu s umrlčí lebkou SS
18.1.1908 vystoupil z církve římsko-katolické a přestoupil k evangelické, augšpurské konfese.

Knoll

KNOLL, Bertha Stefanie Anna – manželská dcera Adolfa Antona Knolla, továrníka v Rybářích, narozeného v Karlových Varech, manželského syna Karla Knolla, majitele domu a továrny v Karlových Varech a jeho manželky Anny roz. Penkerl a Marie Anny, narozené v Karlových Varech, manželské dcery Karla Knolla, cukráře a majitele domu v Karlových Varech a jeho manželky Marie Kateřiny roz. Mannl z Karlových Varů
(*26.12.1869, Rybáře. URI:portafontium.eu)

Kočka

KOČKA, František, herec s loutkami, syn Františka Kočky a †Kateřiny roz. Dubské
(*1837, Lomnice nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞1866, Lomec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOČKA, Josef – vysloužilý voják z Kraselova, rozený z Němčic č. 22, hráč s marionetami, syn Jana Kočky, vysloužilého vojáka z Němčic č. 6 a matky Kateřiny roz. Dubské
(∞1860, Mirotice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kočující majitel loutkového divadla v Rukávci č. 17, manžel Anny roz. Kopecké z Mirotic
(†1896, Rukáveč. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOČKOVÁ, Marie – vdova, nar. ve Volarech, příslušná do Vlásenice
(∞1920, Tábor (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kohout

KOHAUT, Václav – syn † Václava Kohouta, někdy mlynáře blíž Čáslavi
(∞1713, Trhové Sviny. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUT, Jakub – polodvorní sedlák a mlynář ze Čkyně č. 36
(†12.4.1834, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUT, Jakub – mlynář a vlastní syn † Jakuba Kohouta, mlynáře ze Čkyně č. 36 a Barbory
(∞19.5.1835 s Rozálií Frantovou, Zdíkovec. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář a sedlák ze Čkyně č. 36
(†13.12.1837, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOHAUTOWA, Rozálie – pozůstalá vdova po † Jakubovi Kohoutovi, mlynáři a sedláku ze Čkyně č. 36, vlastní pak dcera Václava Franty, chalupníka z Velkého Zdíkova č. 26 a matky Kateřiny roz. Lokajové z Velkého Zdíkova č. 10
(∞15.5.1838 s Josefem Reifem, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Koklar

KOKLAR, Franz – manželský syn Vojtěcha Koklara, hospodáře v Homolích č. 32, narozeného v Lipí č. 13, syna Johanna Koklara z Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Johanna Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Vráta č. 26
(*22.10.1900, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(∞3.10.1925 s Anastázií Krejčí, Boršov nad Vltavou)
(†5.3.1952, Brno, Pekařská 53)

Vězeňský dozorce u Gestapa. Odsouzen lidovým soudem 18. září 1945 k těžkému žaláři po dobu 20 let s výkonem trestu v pracovních oddílech, 1/4letně k půstu, ke ztrátě občanské cti a propadnutí jmění ve prospěch státu.

KOKLAR, Jakub – manželský syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32, syna Jana Koklara, malosedláka (chalupníka) v Lipí č. 13 a jeho manželky Anny roz. Kozák z Lipí č. 28 a Marie, manželské dcery Jana Wollnera, sedláka v Homolích č. 27 a jeho manželky Kateřiny roz. Motz z Brodu č. 26
(*21.7.1902, Homole 32. URI:digi.ceskearchivy.cz)
strojní zámečník, nar. v Homolích č. 32, manž. syn Vojtěcha Koklara, hostinského v Homolích č. 32 a Marie roz. Wollnerové z Homol č. 27
(∞30.4.1929, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

laut Zuschrift des Standesamtes in Budweis v. 12/9 1941 Z- 101/41 aus der r-k. Kirche ausgetreten u. bleibt „gottgläubig“

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Jakub KOKLAR, zatykač na členy německé státní tajné policie v Českých Budějovicích

Koller

KOLLER, Josef – mlynář ve Stropnici
(∞1741, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOLLER, Maria – dcera Jana Kollera, mistra mlynářského v Pěčíně č. 2 a jeho ženy Žofie roz. Hartelové
(∞1855, Žumberk. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOLLEROVÁ, Kateřina – dcera Petra Kollera, rolníka v Heinrichsödtu (Hrdoňov) č. 1, okres Vyšší Brod a jeho manželky Terezie roz. Brunner
(∞10.9.1867 s Františkem Ratajem, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Konečný

KONEČNÝ, Erasmus – pensionýrovaný úřední písař v České Olešné
(†11.11.1864, Česká Olešná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KONEČNÁ, Johana – manželka † pana Erasma Konečného, vrchnostenského kancelářského v České Olešné
(†1.4.1870, Česká Olešná. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kopecký

KOPECKY, Josef – nemanželský syn Johana Kopeckého, loutkoherce z Mirotic, syna Matěje Kopeckého, hodináře v Miroticích a jeho manželky Rozálie roz. Hulcepel z Mirotic a Antonie, dcery Antonína Tříšky, loutkoherce (Taschenspieler Marionettenspieler) z Brandýsa a jeho manželky Anny roz. Ječný ze Smíchova
(*14.10.1846, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOPECKÁ, Anna – dcera po † Janu Kopeckým, komediantu s marionetami z Mirotic č. 51 a jeho manželky Magdaleny roz. Haudek z Mirotic č. 62
(∞1860, Mirotice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOPECKÁ, Růžena – manželská dcera Mořice Kopeckého, deštníkáře ve Volyni č. 164, syna Antonína Kopeckýho, loutkoherce a deštníkáře v Přečíně č. 25 a matky Anny rodem Šoňka z Kolodějí a Františky, dcery Josefa Junga, loutkoherce z Vokoklas a matky rodem Kočkové z Kraselova
(*19.6.1890, Strakonice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KOPECKÝ, Matěj Josef – manželský syn Jana Kopeckého, loutkáře z Mirotic č. 150, nyní v Nové Kdyni č. 136, manželského syna Tomáše Kopeckého, loutkáře z Mirotic č. 150 a jeho manželky Josefy rodem Dubské z Vltavotýna a Josefy, manželské dcery Josefa Lagrona, loutkáře z Malého Dřešínka č. 7 a jeho manželky Františky roz. Pflegr z Radměřic
(*14.12.1893, Nová Kdyně 136. URI:portafontium.cz)

KOPECKÁ, Růžena – manželská dcera Františka Kopeckýho, podomního obchodníka v Kostelci n/Orl č. 209, nar. 27/9 1845 v Malé Černé č. 67, okr. Kostelec n. O., manželského syna Václava Kopeckých, rolníka z Malé Černé č. 67 a choti jeho Anny rodem Kopecký z Nové Vsi č. 60 a Barbory, nar. 3/12 1853, manželské dcery † Františka Kubiasa, paprskáře z Merklovic č. 20 a manželky jeho Barbory rodem Koskový z Merklovic č. 20
(*5.10.1897, Kostelec nad Orlicí)

SOA Zámrsk, řím.-katol. f. ú. Kostelec n. Orl., N 1888–190, sign. 77-6159, f. 207.

SOA Zámrsk, řím.-katol. f. ú. Kostelec n. Orl., N 1888–190, sign. 77-6159, f. 207.

Korbel

KORBEL, Alois – střelec domobraneckého pluku č. 28 (Písek), 5. záložní setnina. Zajetí: Ruttschenkowo, gubernie Jekaterinoslaw (Dněpropetrovsk), Rusko
(*16.2.1890, Vídeň)
(∞9.2.1915)
(†2.6.1959, Třeboň)

Verlustliste ausgegeben am 7.6.1917, Nr. 587, pag. 28

Verlustliste ausgegeben am 7.6.1917, Nr. 587, pag. 28

Další dokumenty:
1/ FELDPOST

Körner

KÖRNER, Josef – štuknecht ze vsi Kudenic (Chotěnice, něm. Kuttenitz), žateckého kraje, polického panství (Poláky)
(†3.2.1810, Dolní Slověnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KÖRNER, František – měšťan v Třeboni č. 9, manžel Antonie roz. Vagner z Třeboně č. 34
(†24.5.1904, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNER, Josef – měšťan a úředník záložny v Třeboni č. 86. Oběsil se v návalu chorobného rozčilení
(†10.1.1898, Třeboň 86. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNEROVÁ, Františka – vdova po †Josefu Körnerovi, měšťanu v Třeboni č. 86, roz. Sompek z Mladošovic
(*7.11.1837, Mladošovice 2. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†17.11.1904, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

KÖRNEROVÁ, Františka – manželská dcera Josefa Körnera, měšťana v Třeboni č. 86 a jeho manželky Františky rodem Sompek z Mladošovic č. 8
(∞16.2.1897 s Theodorem Antlem, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

Kostka

KOSTKA, Jan – syn Ignáce Kostky, sedláka z Plané č. 7 a Marie roz. Sadecké z Klučenic č. 29, dcery panského hajného Tomáše Sadeckého
(*1860, Klučenice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

řídící učitel obecné školy v Třeboni čís. 296/II, vdovec po †Marii rodem Celerýn z Uhřic, manželský syn Ignáce Kostky, hostinského v Lašovicích čís.- a jeho manželky Marie rodem Sadecký z Klučenic čís. 26. Narozen v Klučenicích čís. 26, okres i hejtmanství Milevsko, bydlící v Třeboni č. 75-I
(∞1912, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kotal

KOTALOVÁ, Marie – manželská dcera Martina Kotala, světem jdoucího obchodníka v bílém nádobí ze Stachů č. 63, vlastního syna Vojtěcha Kotala, obchodníka ze Stachů č. 63 a jeho manželky Františky roz. Marasnové z Jaroškova č. 67 a Marie, manželské dcery Václava Foltína, obchodníka na Staších č. 89 a jeho manželky Marie roz. Voldřichové ze Stachů
(*24.10.1867, Hůry 21. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kouba

KOUBA, Jan Křtitel – učitel v Pasekách č. 90, manželský syn Josefa Kouby, rolníka v Pasekách č. 28 a jeho manželky Marie rodem Bínové z Chalup č. 4, narozen v Chalupách č. 20,okres Vodňany, hejtmanství Písek
(∞18.10.1923 s Annou Reifovou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kovář

KOVÁŘ, Václav – manželský syn Josefa Kováře, nájemníka z Jinína č. 29, manželského syna Františka Kováře, koláře ze Zorkovic č. 1 a jeho manželky Karolíny rodem Procházka z Volyně a Anny, manželky dcery Václava Urbana, domkáře z Jinína č. 34 a jeho manželky Anny rodem Králiček z Mladějovic č. 51
(*22.11.1890, Jinín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Další dokumenty:
1/ FELDPOST

KOVÁŘOVÁ, Anna – narozená v Křišťanovicích u mlýna Blanického č. 25, manželská dcera Dominika Kováře, cestujícího obchodníka v Drahonicích č. 31 a Boženy roz. Holzseppl z Týna nad Vltavou č. 108
(∞27.12.1923 s Václavem Zahradníkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Král

KRAL, Ondřej Václav – vysoce učený páter, zasloužilý kooperátor bubovský. Dne 7. února 1749 dle žádosti své a vůle poslední pochován před samýma velkýma dveřma chrámu Páně svatého Václava bubovského na krychově
(†1749, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KRÁL, Vincenc – manželský syn Čeňka Krále, pachtýře mlýna v Hodkově č. 40, manželského syna † Václava Krále, rolníka z Hodkova č. 19 a jeho manželky Josefy roz. Hájek z Hodkova č. 40 a Anny, manželské dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5 a jeho manželky Františky roz. Langer z Vlastějovic (Hammerstadt)
(*5.3.1869, Hodkov 40. URI:ebadatelna.soapraha.cz)
zástupce národního obchodního podniku v Praze č. 208-II, rodilý z Hodkova č. 40, okres Dolní Kralovice, tamže příslušný, manž. syn Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a Anny, dcery Jana Francka, mlynáře z Březiny č. 5, okres Dolní Kralovice
(∞28.7.1898, Praha-Nové Město (sv. Vojtěch). URI:ahmp.cz)

KRÁLOVÁ, Milada Anna Vlasta – manželská dcera Čeňka Krále, obchodního zástupce národního podniku v Praze, nar. 5.3.1869 v Hodkově č. 40, okres Dolní Kralovice, tamtéž příslušného, manželského syna Vincence Krále, majitele mlýna v Hodkově č. 40 a jeho manželky Anny roz. Franclovy z Březiny č. 5 a Anny rodem Velíšek, nar. 30.9.1876 v Kutné Hoře č. 303, manželské dcery Vincence Velíška, mistra truhláře z Kutné Hory a jeho manželky Anny roz. Zvonečkovy z Kutné Hory
(*25.12.1901, Královské Vinohrady 28. URI:ahmp.cz)
(†27.6.1950, popravena ve věznici Pankrác)

Kreitner

jude

KREITNER, Paulina – dcera Karla, syna Davida Kreitnera a jeho manželky Anny z Třebechovic pod Orebem, podílníka ve firmě Kreitner & Söhne a Marie, dcery Simona B. Fürtha a jeho manželky Kathariny ze Sušice (Schüttenhofen)
(*14.10.1877, Třebechovice pod Orebem. URI:badatelna.eu)
svobodná, dcera Karla Kreitnera z Třebechovic pod Orebem (Hohenbruck, Bez. Königgrätz) a jeho manželky Marie roz. Furth
(∞3.4.1898 s Dr. Eduardem Arnsteinem, Praha. URI:badatelna.eu)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Hradec Králové, inv. č. 518, N 1864-1949, záp. 92

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Hradec Králové, inv. č. 518, N 1864-1949, záp. 92

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Praha, inv. č. 2694, O 1898, záp. 80

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A543/9 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6735a, 30. října 1939)

NA ČR, fond Policejní ředitelství v Praze, 1941-1950, sign. A543/9 (Tiskopis na žádost o všeobecnou občanskou legitimaci č. 6735a, 30. října 1939)

Transportována pod č. 536 v transportu z Prahy (transport 1000 osob, označení X – 12.2.1942) do Terezína, odkud byla dále transportována pod č. 272 (transport 2000 osob, označení Bv – 15.10.1942) do Treblinky, kde zemřela.

Křížek

KŘÍŽKOVÁ, Zdeňka Anna Marie – narozena v Týně nad Vltavou čís. 368, okres i hejtmanství Týn nad Vltavou, manželská dcera Jana Křížka, c. k. vrchního geometra v Třeboni čís. 106-I a jeho manželky †Anny Boženy rodem Hovora z Týna nad Vltavou čís. 214
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kubal

KUBAL, Vojtěch – manželský syn Tomáše Kubala, poklasného v Naději č. 19, syna Jakuba Kubala, rolníka z Břilic č. 36 a matky Kateřiny roz. Bubla ze Spolí a Marie, dcery Ondřeje Matějky, rolníka v Domaníně a matky Doroty roz. Řídký též z Domanína
(*6.4.1875, knížecí dvůr Naděje. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(∞28.2.1905 s Antonií Reifovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
majitel krejčovského závodu v Třeboni č. 82, rodem z knížecího dvora Naděje v obci Klec č. 19, okres Lomnice, hejtmanství Třeboň, vdovec po † Antonii Kubalové, rodem Reif z Lišova č. 199, manželský syn Tomáše Kubala, poklasného ve dvoře Naděje v Kleci č. 19 a manželky jeho Marie rodem Matějka z Domanína
(II ∞17.11.1907 s Růženou Reifovou, Lišov (oddáni u sv. Štěpána v Praze na Novém Městě). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Kučera

KUČERA, Adam, KUČEROVÁ, Žofie – dvojčata Jana Kučery, bažantníka v Tochovicích a jeho ženy Doroty. Jeho kmotrem byl urozený a statečný rytíř Adam Běšín z Běšin
(*1744, Tochovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

KUČEROVÁ, Anna – vlastní dcera bažantníka Jana Kučery
(∞1755, Bubovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Kudlát

KUDLATA, Vojtěch – manželský syn Františka Kudlaty, chalupníka v Šipouně č. 11, syna † Matěje Kudlaty, chalupníka ze Štipouna č. 11 a jeho manželky † Terezie Kovandové ze Štipouna č. 18 a Anny, dcery † Matěje Provody, chalupníka z Čepřovic č. 17 a jeho manželky Doroty Stérové ze Cehnic
(*20.4.1860, Šipoun. URI:digi.ceskearchivy.cz)
čeledín ve Vodňanech č. 181, narozen ve Štipounu č. 11, manž. syn Františka Kudlaty, chalupníka v Štipounu č. 11 a Anny roz. Provod z Čepřovic č. 17
(∞3.4.1894 s Rozálií Vorlíčkovou, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

KUDLATOVÁ, Marie – manželská dcera Vojtěcha Kudlaty, domkáře v Kuklích č. 61, obec Paseky, a jeho manželky Rozálie rodem Vorlíčkové z Kukel č. 61, narozena v Kuklích č. 61, okres a hejtmanství Písek
(*29.3.1897, Kukle)
(∞3.3.1919 s Petrem Gružewskim, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Sčítací operát pro Kukly č. p. 61 (samota v blízkosti mlýna č.p. 51) z roku 1921
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Kudlata, Vojtěch majitel bytu 12.3.1860, Štipouň 3.4.1894, Paseky
2 Kudlatová, Rosalie manželka 12.4.1871, Nová Ves 3.4.1894, Paseky
3 Kudlata, František syn 27.12.1894, Kukle 27.12.1894, Paseky
4 Kudlatová, Božena dcera 28.9.1900, Kukle 28.9.1900, Paseky

Kůrka

KŮRKOVÁ, Anna – dcera Františka Kůrky, kramáře z Lešan č. 36, syna Františka Kůrky, kramáře z Oujezdce a matky Anny roz. Dvořáčková z Křížkového Kostelce a Marie, dcery Josefa Milýho, kramáře z Lešan a matky Marie roz. Berounské z Benešova
(*1887, Petrovice. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

Lagron

LAGRON, Václav – manželský syn Celestýna Lagrona, komedianta světem jdoucího, manželského syna Jana Lagrona, komedianta z Dřešínka, osada Dobrš a jeho manželky Kateřiny roz. Dubský z Mirovic a Marie Franzové, manželské dcery Jana Franze, brusiče z Bernartic a jeho manželky Marie roz. Bambásek z Bezděřovic
(*9. března 1889, Střelské Hoštice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lang

LANGOVÁ, Marie – manželská dcera Jiřího Langa, obchodníka v koních, bytem v Sedle č. 17, manželského syna Martina Langa, brusiče z Albrechce č. 7 a jeho manželky Marie roz. Pfleger z Jankova č. 30 a Marie, manželské dcery † Václava Vokroje, podruha ze Sedla č. 9 a jeho manželky Františky Veselý ze Sedla č. 21
(*10.10.1888, Sedlo. URI:digi.ceskearchivy.cz)

LANG, Václav – manželský syn Jiřího Langa, podruha a šlejfíře v Sedle č. 31, manželského syna Martina Langa, brusiče z Albrechce č. 7 a jeho manželky Marie roz. Pfleger z Jankova č. 30, příslušného do Albrechce a Marie, manželské dcery Václava Vokroje, podruha v Sedle č. 9 a jeho manželky roz. Veselý ze Sedla č. 21
(*30.10.1889, Sedlo. URI:digi.ceskearchivy.cz)
dělník ve Lhotě Tažovické č. 22, narozený v Sedle č. 31, okres Horažďovice, hejtmanství Strakonice, manželský syn Jiřího Langa, obchodníka ve Lhotě Tažovické č. 22 a Marie roz. Vokroj ze Sedla č. 9
(∞20.4.1915, Volenice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lanna

LANNA, Antonín – nemanželský syn Karolíny Lannové, katoličky, kramářky z Nové Cerekve, manželské dcery Josefa Lanny, hrnčíře z Nové Cerekve a jeho manželky Anny roz. Bičanové z Vysoké Lhoty
(*24.3.1896, Humpolec 426. URI:digi.ceskearchivy.cz)

LOUNA, Jan – nemanželský syn Karolíny Lounové, manželské dcery Josefa Louny, kramáře v Nové Cerekvi a jeho manželky Anny rodem Chotětické
(*23.5.1899, Klokoty. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lapka

LAPKA, Josef – manželský syn Františka Lapky, kováře v Ehrendorfu č. 6, manželského syna Josefa Lapky, bývalého sedláka ve Včelničce (Bienenthal) a jeho manželky † Kateřiny roz. Votočka a Ludmily, manželské dcery Ondřeje Nováka, bývalého sedláka v Mníšku (Mischek bei Platz in Böhmen) a jeho manželky † Marie roz. Šnekaus
(*20.3.1897, Ehrendorf 6 (St. Stephan, Gmünd). URI:matricula.info)
adjunkt panství ve Štáhlavech č. 1, narozen v Ehrendorfu č. 6, okr. i hejtm. Gmünd, Dolní Rakousy, manželský syn Františka Lapky, dílovedoucího v. v. ve Štáhlavech č. 169 a Ludmily roz. Novákové z Míšku č. 24
(∞13.1.1920, Praha – Vinohrady. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Lepař

LEPAŘ, Vladimír – poručík, pilot, narozen 13. září 1890 v Plzni. Manžel Štěpánky. Zabil se následkem zřícení letadla. Převoz svolila okresní politická správa v Milevsku 28/11 1919. Pohřben v Praze na Olšanech
(† 25.11.1919, Veselíčko. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Pozorovací letadlo Luft-Verkehrs-Gesellschaft G.m.b.H. C VI

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech z 29. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

Podrobnosti o leteckém neštěstí v Národních listech ze 30. listopadu 1919 (NK ČR, Kramerius)

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

SOA v Třeboni: přílohy k úmrtí Vladimíra Lepaře a Čestmíra Čížka

Letenský

2014-07-20-01: image 1 0f 1 thumb

LETENSKÝ (HRDLIČKA), Ludvík – herec, příslušný do Prahy, toho času v Třeboni. Syn pasíře Ludvíka Hrdličky (toho času v Jugoslávii) a Kateřiny Růžičkové. Manžel Marie Anny Svobodové (viz. zde).
(∞1926, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Liebl

LIEBL, František – manželský syn Jana Liebla, krejčího v Budějovicích, manželského syna Jakuba Liebla, řemenáře v Budějovicích a jeho manželky Marie roz. Tomek z Hoštic, okres Volyně a Anny, narozené v Budějovicích, manželské dcery Ludvíka Vladaře, továrního dělníka v Budějovicích u Anny roz. Skočdopole z Milína č. 30, okres Příbram
(*23.11.1900, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vojín čs. pěšího pluku č. 29, technická rota v Jindřichově Hradci, strojní zámečník z Českých Budějovic, Linecké předměstí č. 292, syn krejčího Jana Františka Liebla a Anny roz. Vladařové z Českých Budějovic, příslušný a narozený v Českých Budějovicích III-8
(†19.12.1921, Jindřichův Hradec 167/III (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIEBL, Veronika Katharina – manželská dcera Matěje Liebl, vlastníka domu v Mladém č. 20, narozeného v Rožnově č. 15, manželského syna Matěje Liebla, majitele stavení v Mladém č. 20 a jeho manželky Veroniky roz. Hummler a Marie, narozené v Rožnově č. 7, manželské dcery Tomáše Neubauer, majitele stavení v Rožnově č. 7 a jeho manželky Kateřiny roz. Seiler ze Šindlových Dvorů č. 4
(*9.4.1909, Mladé 20. snímek není digitální)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

Řím.-katol. děkan. úř. České Budějovice – Mladé, matrika N 1895-1920, fol. 148 (MÚ České Budějovice)

(∞21.3.1935, Passau)
(†1997)

Veronika Lieblová

Veronika Lieblová

Cop. 21/3 1935 v Pasově s Eichmannem – u Standesamt
Vystoupila z církve řím.katol. a je „gottgläubig“ od 21/6 1943. Das deutsche Standesamt in Prag. (Urkundenbuch Nr. 228/43) ddto 21/6 1943.

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

Svatební fotografie Veroniky Lieblové s Adolfem Eichmannem, Pasov, 1935

(podpis Adolfa Eichmanna)

(podpis Adolfa Eichmanna)

Limburský

LIMBURSKÝ, Josef – vojín 24. pluku myslivců, manželský syn Vojtěcha Limburského, familianta ve Slavětíně č. 24 a Terezie roz. Turkové z Vračkovic
(†1873, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

LIMBURSKÝ, s.n. – mrtvý chlapec Antonína Limburského, drnmistra z Tučap č. 51. Pochován hrobníkem na tučapském hřbitově
(†1873, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ludwig

LUDWIG, Terezie Polexina – nemanželská dcera Josefa Ludwiga, jezdce c.k. 16. dělostřelecké potahové divize, manželského syna Josefa Ludwiga, kominíka (Rauchfakgkehrer) v Rychnově, královehradecký kraj, a jeho manželky Polexiny roz. Blažek z Rychnova a Margarety, manželské dcery Rudolfa Liebi, bednářského mistra v Seftigenu, kanton Bern ve Švýcarsku, a jeho manželky Margarety roz. Bumann ze Seftigenu
(*24.6.1818, Olešnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mach

MACH, František – učitel v Třeboni, původem z Řípce
(∞29.11.1919, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

MACH, Vojtěch – manželský syn Matěje Macha, domkáře v Doudlebech č. 35, syna Jakuba Macha, rolníka z Dolní Pláně č. 10 a jeho manželky Terezie z Pořešína č. 5 a Kateřiny, dcery Matěje Talíře, výminkáře ve Střížově č. 6 a jeho manželky Terezie roz. Pavel ze Střížova č. 12
(*7.4.1882, Doudleby 35. URI:digi.ceskearchivy.cz)
farář v Malontech. Mrtvola byla zdejším farním úřadem ku převozu do Doudleb dne 17.VI.1930 propuštěna a s povolením okr. úřadu v Č. Budějovicích ddto 17.VI.1930 č. 94 převezena.
(†15.6.1930, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Maffei

MAFFEI, Emil – sedlák v Marano di Isera, okres Rovereto v Tyrolsku, tamtéž narozen, toho času válečný utečenec v Suchém Vrbném č. 6, vdovec po † Melanii roz. Festi, manželský syn Antona Maffei, hospodáře v Roveretu a Katariny roz. Dalmolin
(∞7.12.1918 s Idou Ferrari, Dobrá Voda u Českých Budějovic. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Maggi

de MAGGI, Johanna Terezie – vlastní dcera urozeného pána Jakuba Antonína de Maggi, schwarzenberského stavitele na Hluboké, oddána s urozeným pánem Václavem Antonínem Josefem Záhorkou, sekretářem při královské krajské hejtmanské expedici v bechyňském kraji
(∞1690, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGGI, Mariana – oddána s Šebestiánem Putscheidlem z Chvalšin
(∞1697, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGGI, Johannes – toho času obroční třeboňského panství. Oddán s urozenou paní Annou Marií Schwankovou
(∞1705, Hosín. URI:digi.ceskearchivy.cz)

de MAGG, Franciscus Aloÿsius – měšťan a lékárník v Benešově
(†1760, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Malec

MALEC, Franz – manželský syn Tomáše Maltze, čtvrtláníka, syna Tomáše Maltze a jeho manželky Mariany, dcery Martina Maltze a Anny, dcery Jakuba Kudelika, čtvrtníka v Komni a jeho manželky Kateřiny, roz. Machacžek
(*16.2.1845, Komňa. URI:actapublica.eu/brno)
syn Tomáše Malca, domkáře v Komni, a jeho manželky Anny, dcery Jakuba Kudelika z Komné
(∞8.1.1873 s Annou Mikulkovou, Komňa. URI:actapublica.eu/brno)
zvěrokleštič (řezáč) z Komné, okres a hejtmanství Uherský Brod na Moravě a výměnkář tamtéž, manžel Anny roz. Mikulka z Komné
(†30.9.1903, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Malík

MALÍK, Eduard – nemanželský syn Anny Malík, svobodné dcery † Jiřího Malíka, cikána, kováře v Bosoudově (Bohosoudově, romském táboře), obec Knínice a Františky /další neznámo/
(*24.7.1859, Kněžice. URI:actapublica.eu)
cikán a řemínkář nestálého bydliště, nemanželský syn Anny Malikové, narozen 24.7.1859 v Kněžicích, okr. Jihlava na Moravě, příslušný do Kynic, okres Dačice na Moravě. Násilně uškrcen v lese u Lhotic, pohřben na hosínském farním hřbitově (více zde)
(†16.10.1920, Lhotice (les). (snímek není digitální))

Malovec

Erb Malovců z Malovic

MALOWEC, Adam – při chrámu Páně sv. Kříže dle způsobu křesťanského pohřben urozený a statečný rytíř, soused mezimostský
(†10.1.1686, Veselí nad Lužnicí. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWETZ z MALOWITZ, Jan – urozený pán
(∞1711, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWCZOWA, Máří Magdaléna – urozená paní, rozená slečna Obitecká z Obitec, paní na Tučapech. Usnula po porodu děťátka nedošlého a mrtvého v životě, maje věku svého 39 let. Pochována v Tučapech u svatého Jakuba.
(†1735, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWECZ z MALOWITZ, Jan Kryštof – vysoce urozený pán, pán na Tučapech
(†1754, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWCZE z MALOWITZ, Máří Magdaléna Kateřina Markéta – dcera vysoce urozeného pána Františka Ernesta Malovce z Malovec, pána na Tučapech a Maxmiliány rozené Říkovské z Dobršic
(*1757, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MALOWETZ z MALOWETZ, Johana Marie Ludmila – dcera vysoce urozeného pána Františka Malovce z Malovec, pána na Tučapech a Maxmiliány rozené Říkovské z Dobršic
(*1758, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mandelíček

(MANDELÍČEK) DLOUHÝ, František Xaverský – nemanželský syn Jana, vlastního syna Matěje Mandelíčka, kramáře z Chlumce č. 12 a Anny, dcery Josefa Dlouhýho, kramáře z Benice a jeho manželky Lidmily Hlubocký z Moravce z panství neb statku hezovického (?)
(*14.5.1798, Drahotěšice 19. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Jan – nádeník v Adamově č. 61, narozen v Ledenicích č. 37, nemanželský syn Marie, vdovy po † Antonínu Zahradníkovi, kramáři v Bludově č. 9, dcery Josefa Mandelíčka, knihaře z Ledenic a Anny roz. Bušta z Dolní Lukavice č. 31
(∞19.1.1899 s Julií Wolfovou, Rudolfov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MANDELÍČEK, Josef – čeledín v Jindřichově Hradci č. 173/II, narozen ve Světlé č. 12, okres a hejtmanství Ledeč, manželský syn Františka Mandelíčka, čeledína ve dvoře světelském a jeho manželky Kateřiny, manželské dcery Josefa Heřmanskýho, kožešníka ve Vrbici č. 18, okres Habry, hejtmanství Čáslav
(∞16.8.1909 s Annou Šelepovou, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Karel Mandelíček
MANDELÍČEK, Karel – dělník, zatčen 19.12.1942 za sabotáže u odbojové skupiny „ŠKODA“. V Osvětimi vězeň č. 10822/1943, holič (Friseur)
(*12.2.1920, Jindřichův Hradec. (matrika není digitální))
(†25.2.1943, Auschwitz. URI:base.auschwitz.org)

Maroušek

MAROUSEK, Václav – mlynář v Německé Olešné č. 43, narozen v Žirovnici, okres Počátky, hejtmanství Kamenice nad Lipou, manželský syn † Václava Marouska, koláře v Žirovnici č. 129 a jeho ženy † Rozálie rodem Stejskal z Nemajova
(∞8.2.1910, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Martínek

MARTÍNEK, Vincenc

Narodil jsem se v Oseku r. 1895. vychodiv školy obecné a měšťanské, následkem smrti svého otce ostal jsem hospodařiti s matkou na chalupě č.p. 18., následkem světové války v r. 1914. byl jsem v r. 1915. povolán k odvodu a odveden, ve 3 nedělích jsem nastoupil jsem vojenskou službu v Benešově u 102. pěšího pluku. Odtud jsem odjel 5. června 1915. na frontu ruskou, tam byv raněn 6. srpna 1915. dán do nemocnice v Uhrách, po 4. nedělích jsem byl poslán spátky k pluku t.č. do Bekes-čáby. Tam jsem byl v Reconvalescentu až do konce roku 1915. Na to 5. ledna r. 1916. Jel jsem znovu do pole a to na Itálie, kdež jsem bojoval až do 27. října 1918. Tam byv zajat, zavezen jsem byl do Avezána v Itálie, tam jsem prodělal a zažil krušné chvíle zajatce. Tam jsem byl až do konce r. 1918., pak nás převezli do Foligna kde jsem nastoupil k vojsku Československému a přidělen jsem byl 31. prap.
Tam jsem byl až do května r. 1919, na to nás poslali do Čech na německé hranice za Frýdland. Odtud jsem byl sproštěn na neurčito. Byl jsem doma 2. dni byl jsem znova povolán do Benešova a znovu jsem odjel na Slovensko proti bolševikům, kdeš jsem sloužil aš do 15. září 1919. byvše propuštěn. V roce 1920 jsem se oženil k Stejskalovům, v r. 1923. byl jsem zvolen za člena poradního zboru parc. dvora Jenšovic. V roce 1924. byl jsem zvolen za 1. radního.
Zdroj: SOkA v Písku, Pamětní kniha obce Níkovic

MARTÍNKOVÁ, Marie – narozena ve Slaném č. 164, okres i hejtmanství Slané, manželská dcera †Ludvíka Martínka, stavitele v Slaném, později v Třeboni č. 4-I, a jeho manželky Kateřiny rodem Brunn z Plzně č. -, náboženství římsko-katolického
(∞1913, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matějka

MATEJKA, Karel – důstojný pán, velezasloužilý farář v Těchonicích, hejtmanství Klatovy. Zemřel ve věku 37 let na tuberkulózu.
(†30.4.1881, Bednárec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MATĚJKA, Matěj – manželský syn Václava Matějky, nádeníka z Jaroslavic č. 16, syna Matěje Matějky, nádeníka z Hroznějovic č. 14 a jeho manželky Marie rozené Frolíkové z Hroznějovic č. 20 a Anny, dcery Václava Fošenbaura, nádeníka z Jaroslavic č. 8 a jeho manželky Marie rozené Kořínkové ze Svínů u Veselí č. 9
(*11.2.1885, Jaroslavice 16. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nádeník v Hroznějovicích č. 36, manželský syn Václava Matějky, nádeníka z Jaroslavic č. 16 a jeho manželky Anny, dcery Václava Fošenbaura, nádeníka z Jaroslavic č. 8
(∞10.2.1914 s Veronikou Čiperovou, Žimutice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Krajský soud v Č. Budějovicích prohlásil právoplatným usnesením ze dne 28./8. resp. 15/9. 1924. č T688/23 manželství toto za rozloučené – ježto manžel (Matěj Matějka byl prohlášen za mrtva. Den 22. května 1917 jest považovati za onen den, jehož pohřešovaný nepřežil. Výnos zemské správy politické v Praze ze dne 17./9. 1924. č. 394.701./ 1/B 5576

Matourek

MATOUREK, Jakub – ponocný v Olešnici č. 44, manžel Marie rodem Mlčákové z Třeboně, ženatý 45 roků 6 měsíců
(†25.7.1895, Olešnice 44. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MATOURKOVÁ, Marie – vdova po Jakubu Matourkovi, ponocném z Olešnice, rodem Mlčáková z Třeboně
(†3.5.1903, Olešnice 76. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matoušek

matousek-01

MATAUSCHEK von BENNDORF, Joseph, rytíř – c.k. polní maršál, poručík v penzi, vdovec
(*23.8.1776, Košice, Uhersko)
(∞22.5.1804 s Elisabeth Mutz von Waldau)
(†22.10.1863, Wien XVIII – Pötzleinsdorf 55. URI:matricula.info))

Syn velitele dělostřelecké posádky Karla Matauschka, který chtěl ze syna vychovat vzdělaného důstojníka dělostřelectva. Mladý Josef nastoupil do školy 1. polního dělostřeleckého pluku v Praze, ale po vypuknutí války s Francií vstoupil proti vůli svého otce 8. července 1793 do řadové armády, k 54. pěšímu pluku říšského hraběte Callenberga (později pluk hraběte Froon). Svou pílí a horlivostí se stal brzy plukovním kadetem. Matauschek byl přidělen ke 3. praporu, z počátku roku 1794 odvelenému do pevnosti v belgických Yprách, s osádkou čtyř a půl tisíce vojáků, municí na dvacet dnů obležení a sto deseti kanóny, vesměs malé ráže. Francouzské obléhání začalo 1. června 1794 a přesile pod Moreauovým velením v počtu dvaceti tisíc mužů se posádka pevnosti vzdala po více než dvou týdnech bojů, přičemž pevnost byla denně ostřelována pěti stovkami francouzských střel. Důstojníci v počtu 35 mužů, vesměs z Rakouska, Pruska, Bavorska nebo Württemberska, byli zajati a eskortováni do francouzského vnitrozemí, do burgundského města Mâcon, kde měli být všichni v jednom dni na popravišti sťati gilotinou. První obětí kata byl plukovní duchovní, kapucín. Poprava se však zastavila, když se k popravišti dostala zpráva o smrti bratří Robespierrových a dalších čelních stoupenců tyranie. 17 přeživších důstojníků se pod eskortou vydalo do kostela nebo do města, s nimi také již praporčík Matauschek, který popravě zázrakem unikl. Díky Matauschkovým znalostem francouzštiny se v noci 26. dubna 1795 dali na útěk, překonali francouzskou hranici a přes Švýcarsko se dostali k pozicím císařské armády na Horním Rýně. Arcivévoda Karel laskavě zachráněné vojáky přijal, pohostil a každému z nich vyplatil 300 zlatých k vystrojení.
V polním tažení v roce 1796 působil u pluku, podřízenému skupině generála ozbrojených sil Wartenslebena, který byl umístěn nedaleko Benndorfu (Bendorf, Porýní – Falc, JV od Neuwiedu). Během neústupných bojů byl dvakrát těžce seknut šavlí do hlavy a ze zranění se léčil v klášteře Kremsmünster, spolu s dalšími sem dopravenými důstojníky. Do hodnosti nadporučíka byl povýšen 16. března 1799, v tomto roce se jeho pluk nacházel v oblasti Švýcarska, kde čelil francouzským vojskům. Právě tam se účastnil bojů o pevnost Wasen (Wasen im Emmental, Švýcarsko) a jako jeden z prvních se svou setninou uskutečnil přepad u Luciensteige. V dalších dnech během pokračujících bojů na ústupu přes Chiamat, Disentis, Ilanz na Chur byl Matauschek postřelen do levé nohy, což mu znemožnilo další účast v bojích. Po lunevillském míru se jeho pluk přemístil do Chebu, krátce na to se oženil s Alžbětou baronkou Mülz von Waldau, ale již 20. října 1805 stál při nešťastné kapitulaci města Ulmu. 15. února 1809 byl povýšen do hodnosti kapitána a v tomto roce stanul v bitvách u Thannu, Landshutu, Eckmühlu, Řezna, Lambachu a Ebelsbergu. Také odolal uprostřed praporu svého pluku, který se Napoleonova železná jízda marně snažila prolomit. Konečně u Wagramu, kde nebyl dostatek rakouského velení, protože kapitáni a důstojnický sbor veskrze padl již dříve, velel kapitán Matauschek vlastnímu pluku. V této bitvě přišel o koně a byl zasažen bajonetem do stehna a kulí z muškety do pravého ramene. V polním tažení roku 1813 velel 2. praporu svého pluku v bitvě u Chlumce 30. srpna 1813. Během útoku na bajonety vlastnoručně ukořistil nepřátelskou zástavu a zajal 7 důstojníků a 107 mužů, za což byl velitelem tažení hrabětem Hieronymem von Colloredo před celým armádním sborem pochválen a jeho plukovní zástava byla hrabětem vlastnoručně dekorována stuhami z kořistní nepřátelské zástavy.
Po obsazení Paříže se Matauschek stal vojenským místodržícím v Mâconu – tamtéž, kde měl být před dvaceti lety popraven a kde meškal po dobu více než jednoho roku v zajetí.
V roce 1824 byl povýšen do hodnosti majora a byl mu udělen dědičný šlechtický stav s přídomkem von Bendorf. Od následujícího roku velel praporu granátníků, elitní pěchoty, v roce 1831 povýšil do hodnosti podplukovníka. Se svým praporem byl odvelen v létě 1835 do Teplic, aby dohlížel na setkání panovníků Rakouska, Pruska, Ruska a Saska. Mimo jiné zde zastával funkci vojenského místodržícího a neušel pozornosti polního podmaršálka hraběte Clam-Martinic, prvního pobočníka Jeho Veličenstva císaře. Tak byl jmenován již v roce 1836 vojenským místodržícím Vídně a za zásluhy obdržel v roce 1842 diplom rakouského rytířského stavu. Další rok byl císařským patentem jmenován generálmajorem.
Polní podmaršálek, rytíř Josef Matauschek von Bendorf vyslovil před smrtí přání, aby jeho tělo po smrti neviděl nikdo ze známých. Zemřel bez utrpení, po obdržení svátosti umírajícího ve čtvrtek 22. října 1865 v 16:30 ve vídeňském okrsku Pötzleinsdorf, pohřben byl následujícího dne na hřbitově nedaleko Schönbrunnu ve vídeňské části Hietzing. Zanechal po sobě více dětí, z nichž někteří synové sloužili také u císařsko-královské armády v důstojnických pozicích.

Zdroje:
von WURZBACH, Constant: Biographisches Lexicon des Kaiserthums Österreich, sv. 17, Wien, tisk k. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1867, s. 95–98.
STREFFLEUR, V.: Österreichische militärische Zeitschrift, Wien, nákladem a tiskem Carl Gerold’s Sohn, 1864, s. 25 – 32.

(August Sedláček, databáze)

B02D___________0M1KN31845P

B02D___________0M1KN31847P

MATOUŠKOVÁ, Leokadie
viz. GAŇK

Mattoni

Erb von Mattoni, udělený 1890

MATTONI, Leo Friedrich Karl – manželský syn Heinricha Kaspara Mattoni, měšťana a kupce v Karlových Varech, tamtéž narozeného, syna Karla Mattoni, měšťana a obecního rady v Karlových Varech a jeho manželky Marie Theresie roz. Voigt z Karlových Varů a Wilhelminy Theresie Rosy, dcery Johana Petra Knolla, měšťana a obchodníka v Karlových Varech čp. 24 a jeho manželky Marie roz. Roscher z Karlových Varů
(*12.11.1862, Karlovy Vary 370. URI:portafontium.eu)
(†31.1.1940, Karlovy Vary)

MATTONI, Heinrich Adolf Karl Andreas – manželský syn Lea, šlechtice von Mattoni, továrníka v Karlových Varech, narozeného tamtéž, manželského syna Friedricha, šlechtice von Mattoni, statkáře ve Stružné (Gießhübl-Puchstein) 50 a jeho manželky Wilhelminy roz. Knoll z Karlových Varů a Berty roz. Knoll, narozené v Rybářích (Fischern), dcery Adolfa Knolla, majitele továrny v Rybářích a jeho manželky Marie Anny roz. Knoll z Karlových Varů
(*17.11.1895, Karlovy Vary 716. URI:portafontium.eu)

Jindřich Matoni je narozen 17. listopadu 1895 v Karlových Varech, tam příslušný, posledně bytem v Jindřichově Hradci čís. 118/II, syn Leo Matoniho a Berty, rozené Matoniové, ženatý s Johannou, rozenou Tellerovou, povoláním obchodník, čtení a psaní znalý, římskokatolického vyznání, národnosti německé, říšskoněmecký státní příslušník, nebyl trestaný.
Jindřich Matoni přišel do Jindřichova Hradce dne 1. října 1941 z Prahy, Berlínská ulice čís. 5/VI, již jako říšskoněmecký státní příslušníks pověřením, aby jako nacistický důvěrník převzal vedení podniku pro výrobu ovocných vín a šťáv firmy M. Schultz v Jindřichově Hradci, kterýžto podnik byl v té době arisován a jeho majitel, izraelita M. Schultz, uvězněn v koncentračním táboře, odkud se nevrátil. Jindřich Matoni nezavinil sám smrt izraelity M. Schultze v koncentračním táboře. Úvodem, jak se do podniku dostal, chci jen naznačiti, že v nacistických kruzích požíval naprosté důvěry, bylo-li mu vedení podniku svěřeno. Té si patrně získal členstvím v těchto nacistických složkách, organisacích a oddílech v době okupace; Jindřich Matoni byl totiž členem NSDAP. Členem SS-oddílu. Členem Technische-Nothilfe a NSKK.
Svědci Jaroslav Kučera, František Brož, Josef Koranda a Karel Písař popisují ho jako charakterního Němce, který prý nedělal rozdílu mezi Čechem a Němcem v době německé okupace, měřil všem stejně jak se lidově říká, nevnucoval německou řeč zaměstnancům, jak Češi, tak i Němci za jeho vedení požívali v podniku stejná práva, nezrušil závazky s českými peněžními ústavy a pojišťovnami a v prospěch všech zaměstnanců podniku, Čechů a Němců, založil úrazovou pojistku, s rovnými výhodami pro obě národnosti. Do politické činnosti v Jindřichově Hradci prý nezasahoval.
V revolučních květnových dnech uprchl Jindřich Matoni z Jindřichova Hradce a jeho nynější pobyt neznámý.

V Jindřichově Hradci, 10. dubna 1947.

Zdroj: SOA v Třeboni, fond Mimořádný lidový soud České Budějovice, vyšetřovací spis 249/47

Reklama Mattoniho kyselky, 1925

Reklama Mattoniho kyselky, 1925

Melis

MELISOVÁ, provd. Holzäpflová, Marie – manželská dcera Františka Melise, kramáře v Drahonicích, okr. Vodňany, syna Josefa Melise, podruha z Dobronic, okr. Bechyně a jeho manželky Anny roz. Bártovy z Dobronic a Marie, dcery Matěje Koníře, kramáře z Drahonic a jeho manželky Františky roz. Hlínské
(*6.5.1864, Horní Římov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Michal

MÍCHAL, František – veledůstojný pán, tajemník střídníctví třeboňského a děkan v Lišově, manželský syn Františka Míchala, rolníka v Kloubu č. 2 a Anny roz. Klíma z Kloubu č. 20
(†27.7.1902, Lišov č. 171. URI:digi.ceskearchivy.cz)

MICHAL, Friedrich – bývalý vlakvedoucí (Lokomotivsführer) na k.k. Kaisef Franz Josef-Orientbahn v Konstantinopoli (Istanbul) a Adrianopoli (Edirne), ženatý od 17 let s Terezií roz. Hoffener, narozený ve Schweinfurth, Bavorsko
(†28.5.1909, Benešov nad Černou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mikulka

MIKULKOVÁ, Anna – manželská dcera Josefa Mikulky, domkáře v Komně, manželského syna † Jana Mikulky a jeho manželky Anny roz. Jurka z Komni a Anny, dcery Tomáše Mikulky, čtvrtníka z Komni a jeho manželky Rozálie roz. Nawratil z Komni
(*28.2.1853, Komňa. URI:actapublica.eu/brno)
manželská dcera Josefa Mikulky, domkáře v Komni a jeho manželky Anny, dcery Tomáše Mikulky z Komně
(∞8.1.1873 s Františkem Malcem, Komňa. URI:actapublica.eu/brno)
(†22.3.1928)

Milian

MILIANOVÁ, Anna – vdova po Josefu Miliánu, obuvníku, hlásná na věži děkanského chrámu Páně, manželská dcera zemř. Pavla Peřiny, domkáře v Polné č. 33
(†4.8.1863 15:30, Polná 1. URI:actapublica.eu)

Dle umrlčí cedule C. 132 pd 5. srpna 1863 se zabila. Když dne 4. srpna děkanský dům a kostel s věží v tom největším ohni byly a Anna Milianova co hlásná více dolu utéci nemohla, odzvonivší si umíráčkem, po provazu dolu se spustivší a na zem padnuvší se zabila. Pochována od Ignáce Kunce, děkana 7. srpna 1863.

Mrázek

MRÁZEK, František – truhlářský pomocník v Lišově č. 351, manželský syn Františka Mrázka, truhlářského mistra v Lišově č. 352 a jeho manželky Majdaleny, rodem Hujz z Lišova, narozen v Lišově č. 267. Příčinou úmrtí roztříštění a otřesení tkáně mozkové následkem střelné rány. Pohřben nezaopatřený 13. února v Lišově, povolení ku převozu dáno od c.k. hejtmanství v Budějovicích, dne 12. února 1906.
(†10.2.1906, Chyňava. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Mugrauer

MUGRAUER (NOWOTNY), Hedwig – manželská dcera Johana Mugrauera, měšťana a pekaře v Hořicích na Šumavě č. 48, manželského syna Matouše Mugrauera, měšťana v Hořicích č. 59 a jeho manželky Kateřiny roz. Hölderle z Hořic č. 98 a Anny, manželské dcery Johana Breitschopf, měšťana v Hořicích č. 7 a jeho manželky Marie roz. Ullmann z Hořic č. 90
(*16.7.1885, Hořice na Šumavě 48. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera Johana Mugrauer, měšťana a obchodníka v Hořicích č. 48 a jeho manželky † Anny roz. Breitschopf z Hořic č. 7
(∞17.4.1912 s Rudolfem Nowotnym, Wien I – St. Stephan. URI:matricula.info)

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

Neubauer

NEUBAUER, Sebastian – manželský syn Sebastiana Neubauera, domkáře v Běleni 17, manželského syna † Sebastiana Neubauera, výměnkáře v Běleni 4 a jeho manželky Marie z Běleně 4 a Johany, nemanželské dcery Marie, manželské dcery Johana Tomschi, chalupníka v Suši 27 a jeho manželky Johany roz. Neubauer ze Suše 35
(*11.1.1884, Běleň 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Novák

NOVÁK, František – učitel, původem z Dráchova, příslušný do Chlumu
(∞1924, soudní okres Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVÁK, František – manželský syn Dominika Nováka, podomního obchodníka z Bukovska č. 69, manželského syna Václava Nováka z Bechyně č. 75 a jeho manželky Františky roz. Žižko z Volyně, narozeného v Žitné č. 22 a Kateřiny, manželské dcery Jana Zahradníka, podomního obchodníka z Bludovic a jeho manželky Marie roz. Holzepl z Mirovic č. 87, rozené v Netolicích
(*14.4.1903, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVÁK, Ludvík – manželský syn Františka Nováka, 1/2 láníka z Domašína, syna Martina Nováka, výměnkáře ze Sumrakova a jeho manželky Marie rodem Vodičkové a Kateřiny, dcery Antonína Sedláka, 1/2 láníka z Řásné a jeho manželky Veroniky rodem Hávové
(*19.8.1886, Domašín 13. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vězeň kraj. soudu v Táboře č. 44, narozen v Domašíně č. 13, 19/8 1886.

Dle přípisu c.k. okr. hejt. v Jindřichově Hradci dto 2. září 1913 čís. 29200 farnímu úřadu v Jarošově vystoupil z církve římskokatolické a zůstává bez vyznání /Přípis far. úř. dn. 20/9 1913 č. 282/
Dle přípisu děk. úř. v Táboře byl 9/1 1922 popraven v Táboře; kajícně vrátil se do církve katol. 8/1 1922.

(†9.1.1923, Tábor č. 44 (věznice). Popraven provazem. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Novohradský

NOVOHRADSKÝ, Josef – řídící učitel ve Vyklicích (německy Wiklitz, obec zanikla), příslušný do Kostelecké Lhoty (okres Rychnov nad Kněžnou)
(∞1925, Třeboň (civilní matrika). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Novotný

NOVOTNÝ, Jan – mlynářský tovaryš z Nového Etinku, toho času v Dolejším Skrejchově, syn Martina Novotného, slouhy z Nového Etinku č. 101 a matky Marie roz. Petřičkové z Kostelní Radouně
(∞5.11.1867, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVOTNÁ, Anna – dcera Aloise Novotnýho, mlynáře v Kuklích č. 51, okres píseckého a matky Josefy roz. Chromých, mlynáře z Bratřínova č. 19
(∞26.1.1892 s Václavem Reifem, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOVOTNÝ, František – odborný učitel na Královských Vinohradech
(∞8.8.1903, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NOWOTNY, Rudolf – manželský syn Václava Novotného, horníka a obyvatele v Hořicích č. 91, maželského syna Franze Novotného, tkalce ve Vrcholtovicích č. 15 a jeho manželky Anny roz. Novotný z Vrcholtovic č. 14 a Aloisie, dcery Terezie Mugrauer, dcery Marie, manželské dcery Johana Mugrauer, sedláka v Mýtě (Mautstadt) č. 10 a jeho manželky Rosiny roz. Pachner z Mýta č. 1
(*17.4.1879, Hořice na Šumavě 91. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zřízenec c.k. státní dráhy, manželský syn † Václava Novotného, horníka v Hořicích č. 91 a jeho manželky Aloisie roz. Mugrauer z Mýta (Mauthstadt) č. 10
(∞17.4.1912 s Hedwig Mugrauer, Wien I – St. Stephan. URI:matricula.eu)
(†6.4.1949, Gemeind Krankenhaus Gmünd)

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

Wien-Stadt, St. Stephan, Trauungsbuch 1909–1913, fol. 286, Nr. 60

NOWOTNY, Rudolf Johann – manželský syn Rudolfa Nowotny, zřízence c.k. státní dráhy v Českých Velenicích (Böhmzeil), narozeného v Hořicích na Šumavě, manželského syna Václava Nowotny, havíře v Hořicích č. 91 a jeho manželky Aloisie roz. Mugrauer z Mýta č. 10 a Hedviky, narozené v Hořicích, manželské dcery Johana Mugrauera, měšťana a obchodníka v Hořicích č. 48 a jeho manželky Anny roz. Breitschopf z Hořic
(*10.1.1913, Česká Cejle 185. URI:matricula.eu)
(†18.10.2007, Linz)

Diözesenarchiv St. Pölten, Gmünd - St. Stephan. Taufbuch 1908–1913, fol. 221, Nr. 6

Diözesenarchiv St. Pölten, Gmünd – St. Stephan. Taufbuch 1908–1913, fol. 221, Nr. 6

NOWOTNY, Hubert
(*3.11.1917, Česká Cejle 185)

NOWOTNY, Walter
(*7.12.1920, Česká Cejle 185)
(†8.11.1944, Epe – Bramsche/Braumske b. Osnabrück)

Hedwig a Rudolf Nowotny ve Vídni, listopad 1944 (repro Tygr z Volchovstroje, 1994)

Hedwig a Rudolf Nowotny ve Vídni, listopad 1944 (repro Tygr z Volchovstroje, 1994)

Obitecký

OBITETZKÝ z OBITETZ, Antonín Josef – Jeho Milost vysoce urozený pán, jehožto tělo leží v chrámu Páně sv. Jakuba Apoštola v Tučapech, věku svého majíc 47 let
(†1706, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

OBITECZKÁ z OBITECZ, Magdalena – urozená panna, slečna
(∞1711, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

OBITECZKÁ z OBITECZ, Anna – urozená panna, slečna
(∞1712, Tučapy. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ondok

ONDOK, František, Msgre. – manželský syn Václava Ondoka vulgo Píchy, sedláka a představeného, syna † Jakuba Ondoka vulgo Havrdy, chalupníka v Hosíně č. 35 a jeho manželky Roziny roz. Přibylové vulgo Havrdové, chalupnické dcery z Hosína č. 35 a Kateřiny, dcery † Vojtěcha Kantora, selského výminkáře z Levína č. 1 a jeho manželky † Marie roz. Kloudové, selské dcery z Velechvína č. 7
(*26.1.1856, Hosín 34. URI:digi.ceskearchivy.cz)
biskupský vikář a farář v Hradešicích, narozen v Hosíně č. 34
(†19.6.1927, České Budějovice (Všeobecná veřejná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

Ondrát

ONDRÁT, Andreas – manželský syn Bartoloměje Ondráta, nádeníka ve Velkém Strodově č. 14, manželského syna Matěje Ondráta, výměnkáře v Kondrači č. 2 a jeho manželky Roziny roz. Benesch ze Slavošovic č. 6 a Evy, mynželské dcery Františka Novaka, domkáře ve Velkém Strodově č. 12 a jeho manželky Marie roz. Hauser z Malého Strodova
(*26.11.1874, Velký Stradov 14. URI:digi.ceskearchivy.cz)
truhlář, voják 2. setniny c.k. zeměbraneckého pěšího pluku č. 29, spáchal sebevraždu podříznutím hrdla
(†4.9.1901, České Budějovice. snímek není digitální)

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Ouda

AUDA, Martin – manželský syn Josefa Audy, domkáře z Kolince a Kateřiny, vlastní dcery † Ondřeje Schüllera, mlynáře z Buchwerečka 6, statku Hlavňovic a matky Kateřiny rozené Kondrhel z Loučova 2, statku Žikov
(*1.11.1844, Kolinec 93. URI:portafontium.cz)
mlynářský chasník v Kolinci 80 (papírna), syn Josefa Oudy, nádeníka v Kolinci 16 a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Šetlera, mlynáře v Puchwerečku
(∞21.1.1867, Kolinec. URI:portafontium.cz)
chasník mlynářský v Kolinci 2, syn Josefa Oudy, nádeníka v Kolinci 49 a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Šellera, mlynáře v Jindřichovicích 37
(∞7.10.1873, Kolinec. URI:portafontium.cz)

AUDA, Petr – manželský syn Josefa Audy, nájemníka v Kolinci 93, syna Josefa Audy, chalupníka v Kolinci 93 a matky Lidmily rozené Nowák Javoří a Kateřiny, vlastní dcery France Zíky, mlynáře z Jindřichovic 24 a matky Kateřiny Schelerové rozené z Puchwerečka /// chybně zapsané údaje u matky, viz Martin Auda *1.11.1844
(*20.12.1846, Kolinec 93. URI:portafontium.cz)

OUDA, Vojtěch – obuvník v Kolinci 2, manželský syn Josefa Oudy, nádeníka z Kolince 2 a jeho manželky Kateřiny rodem Šeller z Puchverečka
(∞9.2.1886, Kolinec. URI:portafontium.cz)

OUDA, Matěj – reservník 7. pluku c.k. dragounů a čeledín v Mlázově 1, manželský syn Josefa Oudy, sedláka z Mlázov 2 a jeho manželky Josefy rodem Potužák z Brodu 10
(∞1.2.1887, Mlázovy. URI:portafontium.cz)

OUDA, Jan – vojín v záloze, nádeník v Mlázově 21, manželský syn Františka Oudy, krejčího z Mlázov 21 a matky Marie rodem Dražka ze Sluhova 2
(∞5.2.1889, Mlázovy. URI:portafontium.cz)

OUDA, František Xaver – manželský syn Petra Oudy, mlynářského v Sušici, syna Josefa Oudy, nájemníka v Kolinci 93 a jeho manželky Kateřiny roz. Schellerové, dcery mlynáře z Puchwerku 6 a Antonie, dcery Josefa Potužníka, krejčího v Sušici, horní předměstí 7 a jeho manželky Marie rozené Hostkové, mlynářské dcery ze Sušice, horní předměstí 7
(*24.1.1873, Sušice. URI:portafontium.cz)
vojín 11. pěšího pluku, příslušný do Kolince. Pohřben 8. prosince 1915 v Praze na Olšanech
(†5.12.1915, Praha VI)

OUDA, Marie – narozena v Budějovicích, Jírovcova ul. č. 13, manželská dcera Petra Oudy, mlynáře ve Střížově č. 28 a Antonie rodem Potužník ze Sudoměřice č. 7
(∞20.9.1904, Střížov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

OUDA, Josef – manželský syn Vojtěcha Oudy, obuvníka v Kolinci 5, syna Vojtěcha Oudy, nádeníka v Kolinci 46 a jeho manželky Kateřiny rozené Šellerové z Puchwerečku u Petrovic a Barbory, dcery Marie Trochovy, dcery Kašpara Trocha, dvorského čeledína v Mlázově 1
(*28.11.1891, Kolinec. URI:portafontium.cz)

Vojín 7., později 29. zeměbraneckého pěšího pluku, zajat v Karpatech 15. února 1915. Vstoupil do ruských legií 20. června 1917 u Berestobohoduchovského zavodu, přiřazen k 5. střeleckému pluku československých legií – až do 27. září 1920, demobilizován.

OUDA, Josef – manželský syn Jana Oudy, panského čeledína v Kolinci 1, syna Františka Oudy, krejčího z Mlázov 21 a jeho manželky Marie rodem Dražka ze Sluhova, narozen v Mlázovech 1 a Josefy, dcery Václava Maňasa, čeledína z Mlázov 24 a jeho manželky Marie rodem Jakl z Boříkov 1
(*31.3.1894, Kolinec. URI:portafontium.cz)

Vojín rakouské armády, bydlištěm v Mokrosukách okres Sušice, zajat 21. srpna 1917 u Monte Cucco. 16. července 1918 zařazen v hodnosti desátníka k 35. pěšímu pluku československých legií v Itálii, až do 1. února 1921. Povýšen na rotmistra. Dále sloužil v československé armádě.

OUDA, Matěj Emanuel – manželský syn Ondřeje Oudy, rolníka z Lukoviště 4, syna Adama Oudy, výměnkáře z Lukovišť 4 a matky Josefy rozené Valdhauser ze Stříteže a Barbory, manželské dcery Josefa Kočího, měšťana v Strážově 72 a matky Františky rozené Petrmichl ze Strážova 80
(*24.2.1895, Kolinec. URI:portafontium.cz)
obuvník v Plzni, Veleslavínova ul. 13, narozený v Lukovišti 4, manželský syn katolických rodičů Ondřeje Oudy, rolníka v Lukovišti 4 a Barbory rozené Kočí ze Strážova 72
(∞27.4.1920, Střížov. URI:portafontium.cz)

Vojín 28. pěšího pluku, zajat 2. října 1915 u Lucku. V Kyjevě přiřazen 14. září 1916 ke 3. střeleckému pluku československých legií na Rusi. Z legií demobilizován 14. listopadu 1922, v hodnosti svobodníka.

Pálffy

PALFFI, Philippina Elisabetha Barbara – vysoce blahorozená paní, rozená hraběnka z Pálffy, dcera Jeho Excelence vysoce blahorozeného pána Mikuláše hraběte Pálffy z Erdett, komořího císařského rady Jeho Výsosti, hejtmana trabantské tělesné stráže, generála a polního podmaršálka, plukovníka pěšího regimentu, etc.
(∞6.7.1700 s Karlem Kajetánem Buquoyem, Wien I (Unsere Liebe Frau zu den Schotten). URI:matricula.info)

Paul

PAULOVÁ, Marie Anna – manželská dcera Michaela Paula, zámečníka na Smíchově, manželského syna Michaela Paula, zámečníka z Prahy a jeho manželky Anny rodem Votápkové a Františky, manželské dcery Antonína Boudy, /řezníka z Blatné a jeho manželky Marie N./ obyvatele z Místce, okr. Březnice a jeho manželky Marie rodem Cikánové
(*8.9.1871, Praha-Smíchov. URI:ahmp.cz)

Pávek

PÁVEK, Jakub – toho času dělník na dráze v Rodvínově č. 35, syn Františka Pávka, sloužícího v Jakubovicích na Moravě a jeho manželky Anny, dcery Jakuba Chalupy, panského drába v Jakubovicích
(∞5.2.1889, Jarošov nad Nežárkou. URI:digi.ceskearchivy.cz)

NB. Toto manželství Josefa Pavka s Marií Neznámou jest za neplatné uznáno, následkem bigamie Josefa Pávka. – Přípisem velesl. ck. Místodrž. v Praze od 31/12 1897 č. 210182 prohlásil nejvyšší soudní dvůr dekretem od 19./10. 1897 č. 10808

Penzenstadler

PENSZENSTADLER, Maria – služebná v Budějovicích, Gratznerstraße Nr. 2, dcera Hermanna Penzenstadlera, obyvatele ve Staré Huti (Althütten) č. 10 u jeho manželky Jenovéfy roz. Schmidgruber z Maňávky (Böhmisch Heidl) č. 10
(∞20.9.1909, Hodňov (České Budějovice, per delegationem) s Franzem JiskrouURI:digi.ceskearchivy.cz a URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†12/1912, Hodňov)

Petr

PETR, Václav Probus – bratr řádu sv. Františka v Jindřichově Hradci č. 98/II, syn Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a Veroniky roz. Prokšové ze Ševětína č. 35, narodil se ve Velechvíně, okres Lišov, hejtmanství České Budějovice
(*15.10.1838, Velechvín)
(†21.8.1917, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

ZABILKA, vlastně PETER, Matěj – manželský syn Františka Zabilky, vlastně Petra, sedláka, syna Františka Petra, výměnkáře na též živnosti, a jeho manželky † Kateřiny roz. Zabilkové z též živnosti a Veroniky, dcery † Vojtěcha Prokše, sedláka ze Ševětína č. 35 a jeho manželky Anny roz. Chlupové, sedlácké dcery z Neplachova č. 42
(*26.1.1841, Velechvín 8. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†20.7.1893, Hůrky)

PETER, Jan Nepomuk – manželský syn Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, syna † Františka Petra, sedláka z Velechvína č. 8 a Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery † Václava Šteinocher, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*22.5.1871, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETER, František – manželský syn Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, syna Františka Petra, sedláka z Velechvína č. 8 a Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*11.11.1873, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Hůrkách č. 8, rodem z Lišova č. 284, manželský syn Matěje Petra, býv. domkáře v Lišově č. 284 a manželky jeho Terezie roz. Steinocher z Oudraže č. 35
(∞19.11.1909 s Marií Šachlovou, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†23.9.1935)

Křestní list Františka Petra

Křestní list Františka Petra, farnost Lišov, 18. dubna 1892

PETR, Marie Magdalena – manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, manželského syna Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a jeho manželky Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 3, okres Písek a jeho manželky Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*7.7.1882, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
zletilá služebná, narozená 7. července 1882 v Lišově (Lischau), příslušná do Hůrek, manželská dcera † Matěje Petra, bývalého majitele mlýna, a žijící Terezie roz. Steinocher
(∞28.11.1908 s Antonínem Pospíšilem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

PETR, Božena – manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, manželského syna Františka Petra, rolníka ve Velechvíně č. 8 a jeho manželky Veroniky roz. Jiříkové ze Ševětína a Terezie, dcery Václava Steinochra, mlynáře z Oudraže č. 35, okres písecký a jeho manželky Josefy roz. Urbánek z Albrechtic, okres vltavotýnský
(*1.8.1885, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(Beatrix Petr) neplnoletá mlynářská dcera, narozená 1. srpna 1885 v Lišově (Lischau), příslušná do Hůrek (Hurek), manželská dcera právě zemřelého Matěje Petra, majitele mlýna, a žijící Terezie roz. Steinocher
(∞17.11.1907 s Antonínem Frolíkem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)
rodem z Lišova č. 284, manželská dcera Matěje Petra, domkáře v Lišově č. 284, později mlynáře v Hůrkách č. 8 a manželky jeho Marie rodem Steinochr z Oudraže
(∞17.11.1907 s Antonínem Frolíkem, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETROVÁ, Aloisie – narozená v Hůrkách č. 8, manželská dcera Matěje Petra, mlynáře v Hůrkách č. 8 a Terezie roz. Šteinochrové v Oudraži č. 3
(∞25.10.1920 s Janem Sládkem, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETR, Františka – narozená v Hůrkách č.8, manželská dcera † Matěje Petra, mlynáře v Hůrkách č. 8 a jeho manželky Terezie roz. Šteinochrové v Oudraži č. 3
(∞17.6.1919 s Josefem Mrzenou, Hůrky. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 18

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1890, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 18

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 4. ledna 1891.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Petr, Matěj majitel bytu 2.2.1841 Velechvín mlynářství
2 Terezie choť 17.8.1852 Albrechtice, okres Písek – Velechvín (v rodině)
3 Jan syn 22.5.1871 Lišov – Velechvín mlynářství, pomocník
4 Marie dcera 7.7.1882 Lišov – Velechvín
5 Božena 1.8.1885 Lišov – Velechvín
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 17

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 10. ledna 1901.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání, vedlejší výdělek
1 Petrová, Terezie majitelka bytu 11.4.1853 Albrechtice, okres Písek – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
2 Petr, Jan syn 20.5.1871 Lišov – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
3 Petr, František syn 11.11.1873 Lišov – Hůrky polní hospodářství, živnost mlynářská
4 Petrová, Marie dcera 7.7.1882 Lišov – Hůrky domácí služba
5 Petrová, Božena dcera 1.8.1885 Lišov – Hůrky domácí služba
6 Petrová, Františka dcera 27.10.1891 Hůrky (žákyně)
7 Petrová, Aloisie dcera 18.10.1893 Hůrky (žákyně)
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 180

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1910, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 18

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 10. ledna 1911.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Petr, František majetník bytu 11.11.1873 Lišov – Hůrky mlynářství, polní hospodářství
2 Petrová, Marie manželka 9.8.1889 Hůrky mlynářství
3 Petrová, Marie dcera 5.1.1910 Hůrky (dítě)
4 Petrová, Terezie matka 11.4.1853 – Hůrky výměnkářka
5 Petr, Jan bratr 22.5.1871 Hůrky mlynářský pomocník
6 Petrová, Františka sestra 20.10.1891 Hůrky učednice šití šatu
7 Petrová, Aloisie sestra 22.10.1893 Hůrky (domácí služby)
8 Petr, Theodor synovec 3.11.1903 Vídeň – Hůrky žák
9 Kubeš, Jan učedník 27.5.1891 Štěpánovice učeň mlynářský
10 Krejčí, František čeledín 23.9.1882 Miletín polní hospodářství
© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 281

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1921, soudní okres Lišov, lokalita Hůrky, sn. 34

Sčítací operát pro hůrecký obecní mlýn (č.p. 8, Petrův mlýn), 16. února 1921.
č. jméno, příjmení stav rodiště datum příchodu, domovská příslušnost
1 Petr, František majitel bytu, samostatný mlynář 12.11.1873, Lišov 1.5.1890, Hůrky
2 Petrová, Marie manželka 9.8.1889, Hůrky 9.8.1889, Hůrky
3 Petrová, Marie dcera 5.1.1910, Hůrky 5.1.1910, Hůrky
4 Petrová, Helena dcera 18.8.1912, Hůrky 18.8.1912, Hůrky
5 Petr, Jan syn 13.6.1914, Hůrky 13.6.1914, Hůrky
6 Petrová, Terezie matka, výměnkářka 11.4.1853, Oudraž 1.5.1890, Hůrky
7 Petr, Jan bratr, mlynář 22.5.1871, Lišov 1.5.1890, Hůrky
8 Matějková, Anna služka 18.9.1895, Domanín 5.1.1921, Domanín
9 Zemánek, Rudolf čeledín 6.11.1901, Suchdol nad Lužnicí 25.6.1920, Suchdol nad Lužnicí
10 Michálek, Adolf mlynářský pomocník, stárek 5.9.1893, Heřmaneč (Dačice) 1.9.1920, Heřmaneč (Dačice)
11 Svoboda, Bohumil mlynářský pomocník, stárek 22.11.1895, Čejkov (Kamenice nad Lipou) 14.2.1921, Čejkov (Kamenice nad Lipou)

Petřík

PETŘÍK, Jan – nastávající mlynář z Borovan č. 32, syn Jana Petříka, mlynáře v Borovanech č. 32 a Marie rodem Panka z Křenovic č. 1
(∞1883, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍK, František – mladší učitel v Podolí č. 16, syn Jana Petříka, rolníka v Podolí č. 16 a † Marie rodem Kouba z Hodonic č. 19
(∞1886, Bernartice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍK, Jan Nepomuk – manželský syn Josefa Petříka, půlláníka a rady obce ševětínské z Vitína č. 7, syna Tomáše Petříka, sedláka z též živnosti a jeho manželky Marie roz. Janové, sedlácké dcery z Dynína č. 15 a Marie, druhé manželky, dcery Jana Sejka, půlláníka z Ševětína č. 13 a jeho manželky Marie roz. Janovské, sedlácké dcery z téhož místa č. 26
(*5.5.1855, Vitín 7. URI:digi.ceskearchivy.cz)
kočí, narozen ve Vitíně, manželský syn Josefa Petříka, půlláníka z Vitína č. 7 a Marie roz. Sejk ze Ševětína č. 13. Vdovec po Rozálii roz. Moudré ze Lhoty
(∞28.4.1905 s Marií Petříkovou (na smrtelném loži), České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nádeník, narozen ve Vitíně, manžel Marie roz. Slamšidlo
(†1.5.1905, České Budějovice (všeobecná nemocnice). URI:digi.ceskearchivy.cz)

PETŘÍKOVÁ (roz. SLAMSCHIDLO), Marie – manželská dcera Josefa Slamschidlo, obyvatele v Milešicích č. 52, syna Veroniky Slamschidlo, dcery domkáře na Rudolfově a Otýlie Ködl, manželské dcery Josefa Ködla, kostelníka v Záblatí (Kirschner in Sablat) a jeho manželky Kateřiny roz. Wagnerové z Vimperka
(*24.5.1878, Milešice 52. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Oberschlagu č. 52, manž. dcera Josefa Slamšídlo, nájemníka v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(∞28.4.1905 s Janem Petříkem, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
roz. v Horním Záblatí, okres Vodňany, vdova po Janu čeledínu. Zemřela na následky poranění lebky (více).
(†13.2.1912, Všeobecná nemocnice v Českých Budějovicích. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 127

SOkA České Budějovice, Archiv města České Budějovice, hřbitovní evidence, Úmrtní kniha 1909-1912, fol. 127

SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Růžena – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
nar. v Budějovicích, nemanž. dcera Marie Slamšídlové
(†7.7.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

SLAMSCHIDLOVÁ (legitim. Petříková), Veronika – dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27
(*17.4.1902, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželská dcera † Jana Petříka, kočího a Marie roz. Slamschidlové z Oberschlagu
(∞19.9.1931, Praha – Vinohrady (sv. Ludmily) s Josefem Kopalem. URI:amp.bach.cz)

SLAMŠÍDLO, Rosa – nemanželská dcera Marie Petříkové, nádenice v Budějovicích, narozené v Oberschlagu č. 52, dcery Josefa Slamšídla, obyvatele v Oberschlagu č. 52 a Otýlie roz. Hödl ze Záblatí č. 27. Vdovy po † Janu Petříkovi, kočím
(*25.1.1908, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Piperger

PROCHÁZKOVÁ (legit. Pipergerová), Jindřiška – nemanželská dcera Pavlíny Procházkové, naroz. 15/11 1857 v Karlíně, manželské dcery Vojtěcha Procházky, dohlížitele v plynárně v Karlíně a jeho manželky Františky rodem Schuhové. Připsána 15.10.1915 za vlastní dceru Jana Pipergera, malíře dekorativního, naroz. v Essegu v Slavonii, příslušného do Prahy, syna Jana Pipergra, c.k. poprav. mistra a Reginy, manželky.
(*21.9.1895, Vinohrady (kostel sv. Ludmily). URI:ahmp.cz)

PIPERGER, Johann – c.k. popravčí pro Království české
*1838
†13.1.1888, Praha

1. manželství – Regina roz. Trottlow, ovdov. Wollschlager †6.12.1872, sňatek v Oseku (Esseg, Slavonie) 1864
2. manželství – Julie, Bezdan (Uhersko), †29.6.1875
Oddán podruhé 18. srpna 1873 u P. Marie Vítězné (Malá Strana)
3. manželství – Paulina, †15.6.1909

AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 888, poř. č. 88

AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 888, poř. č. 88

AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 888, poř. č. 88, další strana

AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), krabice č. 888, poř. č. 88, další strana

Pražský kat zemřel. Ve čtvrtek ráno minulého týdne odpravil pražský kat Jan Piperger v Kutné Hoře dva vrahy četníka. Po popravě pocítil kat, jenž delší dobu trpěl chorobou srdeční, dusící tlak v levé dutině hrudní, pročež spěchal do Prahy. V pátek na to o 11. hodině noční zemřel náhle raněn byv mrtvicí. Jan Piperger narodil se dne 24. června 1838 ve Štýrském Hradci. Jakožto hoch učil se čalounictví, ve kterémž také nabyl značnézručnosti. Nevěnoval se však tomuto řemeslu, nýbrž jako mladý muž hlásil se o uprázdněné místo kata pro Uhry a Slavonii a také je obdržel. V roku 1865 jmenován byl popravčím mistrem v Praze. Od té doby až do posledního čtvrtka dne 12. ledna, kdy popravil v Kutné Hoře vrahy četníka Melichara, totiž Karla Přenosila a Augustu Gustava, vykonal celkem padesát poprav. Ve svém katovském řemesle vynikal zvláštní dovedností. Zanechal po sobě vdovu, s níž měl syna Jana Pipergra, jenž jest dekoračním malířem divadelním. Kromě tohoto vlastního syna zanechal 5 nevlastních dětí po první své manželce; mezi těmi jsou tři synové z nich nejstarší, zlatnický pomocník Leopold Waldschlager již r. 1865 při popravách byl mu nápomocen a v r. 1876 sám popravil loupežného vraha Wagnera v Budějovicích. Před několika lety vydal Piperger své memoiry; ačkoliv bylo jich rozprodáno značné množství, přece mu vynesly jenom 300 zl.

Zdroj: Budivoj, roč. 24/1888, č. 6 (19.1.1888), str. 3

Podobizna Johana Pipergera, Zápisky pražského kata J.P., 1884

Podobizna Johana Pipergera, Zápisky pražského kata J.P., 1884

Pirchan

PIRCHAN, Alžběta – vdova po Antonínu Pirchan, knížecím úředníku, rodem z Krakova
(†1867, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
[dokumentace v projektu M†nulost]

PIRCHAN, Bedřich Lev – manželský syn Antonína Pirchana, c.k. fregatního kapitána na odpočinku v Třeboni č. 90, manželského syna Antonína Pirchana, knížecího schwarzenberského úředníka v Libějicích a jeho manželky Alžběty rodem Ballarini z Krakova a Alžběty, manželské dcery Bedřicha Vilhelma, knížecího schwarzenberského právního v Třeboni a Anny roz. Nový z Tábora
(*1891, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†1891, Třeboň. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pokorný

POKORNÝ, šlechtic Kazimír – JUDr. a sekretář při generálním ředitelství Buštěhradské dráhy v Praze, syn Jindřicha šlechtice Pokornýho, c. k. místodržitelského rady ve výslužbě v Pelhřimově a Vilemíny, dcery Kazimíra Fortwänglera, c. k. krajského hejtmana v Praze
(∞1891, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Pollak

jude

POLLAK, Walter – manželský syn Rudolfa Pollaka, nar. 28.2.1887 v Jihlavě a jeho manželky Marie Josefy, nar. 16.11.1893 ve Vídni
(*7.5.1921, Jihlava – všeobecná nemocnice. URI:badatelna.eu)
(†8.3.1945, Mauthausen-Gusen.)

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Jihlava, inv. č. 693, N 1912-1938, 1940, 1942-1949, záp. 96/289

NA ČR, Židovské matriky, úřední knihy. Jihlava, inv. č. 693, N 1912-1938, 1940, 1942-1949, záp. 96/289

Žádost M. Pollakové o zařazení jejího syna W. Pollaka mezi židovské míšence, 1942–1943. NA ČR, fond Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě, inv. č. 1234, karton 54

Žádost M. Pollakové o zařazení jejího syna W. Pollaka mezi židovské míšence, 1942–1943. NA ČR, fond Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě, inv. č. 1234, karton 54

Žádost M. Pollakové o zařazení jejího syna W. Pollaka mezi židovské míšence, 1942–1943. NA ČR, fond Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě, inv. č. 1234, karton 54

Žádost M. Pollakové o zařazení jejího syna W. Pollaka mezi židovské míšence, 1942–1943. NA ČR, fond Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě, inv. č. 1234, karton 54

Žádost M. Pollakové o zařazení jejího syna W. Pollaka mezi židovské míšence, 1942–1943. NA ČR, fond Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě, inv. č. 1234, karton 54

Žádost M. Pollakové o zařazení jejího syna W. Pollaka mezi židovské míšence, 1942–1943. NA ČR, fond Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě, inv. č. 1234, karton 54

Poslední bydliště, Praha I. Povoláním automechanik, do Terezína dopraven pod č. 56 transportem z Lípy ozn. Dn v počtu 84 osob dne 14. září 1943. Dále transportován do Osvětimi transportem 1500 osob ozn. El dne 29.9.1944, pod č. 278. Zemřel v koncentračním táboře Mauthausen–Gusen, kam dorazil 25. ledna 1945 pod č. 117174.

Pospíšil

POSPIŠIL, Anton Erem. – instalatérský mistr, vrchní ženista (Oberpionier) c. k. ženijního praporu č. 2, plnoletý, narozený 16.ledna 1877 v Ivančicích, okres Brno, příslušný do Ostopovic u Brna, Morava, manželský syn žijících rodičů zedníka Jana od Kříže Pospíšila a Anny roz. Košik
(∞28.11.1908 s Marií Magdalenou Petrovou, Wien XIX (Heiligenstadt). URI:findbuch.net)

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

Matriční zápis sňatku, Wien XIX, Heiligenstadt, matrika z let 1907–1912, fol. 66

Procházka

PROCHASKA, Marie – dcera mlynáře Václava Prochasky a jeho manželky Kateřiny
(*1778, tvrz v Březnici. URI:ebadatelna.soapraha.cz)

PROCHÁZKA, Filip – divadelní herec, manželský syn Václava Procházky, truhláře, a Marie roz. Brettschneiderové
(∞1895, Jindřichův Hradec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Raufer

RAUFER, Josef – manželský syn Emanuela Raufera, drnomistra a domkáře ze Zahrádky č. 17, syna † Bartoloměje, drnomistra tamtéž a jeho manželky † Terezie roz. Neuberg z Mirošova č. 21 a Anny, dcery Vojtěcha Turka, drnomistra a chalupníka z Radavy č. 9 a jeho manželky Rozálie roz. Štros z Holušic č. 18
(*19.3.1876, Zahrádka 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)

RAUFER, Anna – manželská dcera Emanuela Raufera, drnomistra a domkáře ze Zahrádky č. 17, syna † Bartoloměje, drnomistra tamtéž a jeho manželky † Terezie roz. Neuberg z Mirošova č. 21 a Anny, dcery Vojtěcha Turka, drnomistra a chalupníka z Radavy č. 9 a jeho manželky Rozálie roz. Štros z Holušic č. 18
(*3.7.1877, Zahrádka 17. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Chytilův úplný adresář království českého, okres Milevsko, 1915

Chytilův úplný adresář království českého, okres Milevsko, 1915

Rausch

RAUSCH, Maria – manželská dcera † Franze Rausche, bývalého hamerníka v Haidu, Grossgerungs, Niederösterreich a jeho manželky Terezie roz. Baumgartner z Welzles, Niederösterreich
(∞4.2.1908 s Václavem Koppelhuberem, Horní Stropnice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Řehoř

ŘEHOR, Johann – narozen ve Vídni, příslušný do Lodhéřova (Riegerschlag) infanterista 75. pěšího pluku Kristiána IX., krále dánského, 3. polní setniny. Odsouzen k smrti provazem 30. září 1901, rozsudek vykonán 2. října 1901 ve dvoře Mariánských kasáren (více zde). Zastřelil svého nadřízeného desátníka Blažka v jindřichohradeckých kasárnách (správně desátník Blažej, zastřelený v třeboňských kasárnách). Pohřben bez přítomnosti duchovního, 2. října 1901 v 8 hodin večer na vojenském hřbitově, hrob č. 181
(†2.10.1901, České Budějovice. snímek není digitální)

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Vojenský ústřední archiv v Praze, matrika zemřelých, posádková nemocnice České Budějovice, kn. 1, fol. 72

Reif

2014-07-22: image 1 0f 1 thumb

REIFF, Ondřej – mlynář z Češtic č. 16
(∞19.6.1805 s Marií Luckovou, Tedražice (Hrádek). URI:www.portafontium.cz)

REIF, Josef – manželský syn Ondřeje Raifa, mlynáře a Marie Luckové, manželské dcery Michaela Lucek, mlynáře z Tedražic a jeho manželky Doroty rozené Kazdové
(*2.3.1808, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář a sedlák ze Čkyně č. 36, vlastní syn Ondřeje Raifa, mlynáře hořejšího ze Čkyně č. 44 a matky Marie rozené Luckové z Tedražic
(∞15.5.1838 s Rozálií Kohoutovou, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
vdovec, mlynářský výměnkář z Lišova č. 199 pod Konířem, narozen ve Čkyni, okresu politického Prachatice
(†1.6.1874, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIFOVÁ, Rosalie – manželka Josefa Reifa, mlynáře pod Konířem blíže Lišova č. 199
(†7.5.1872, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Václav – manželský syn Josefa Reifa, mlynáře, syna Ondřeje Reifa, mlynáře ze Čkyně č. 94 a jeho manželky Rozárie Frantové ze Zdíkova Marie rozené Luckové (?) z Tedražic panství Nalžov a Rozárie, dcery Václava Franty, tkalce ze Zdíkova č. 9 a matky Doroty roz. Lokajové ze Zdíkova
(*3.9.1849, Dub. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Kuklích č. 51, okres písecký, syn Josefa Reifa, mlynáře v Dubu č. 33 a matky Rozálie roz. Franta ze Zdíkova č. 9
(∞26.1.1892 s Annou Novotnou, Myšenec. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Jan – manželský syn Josefa Reifa, mlynáře z Předmíře č. 5, manželského syna Ondřeje Reifa, mlynáře ve Čkyních č. 44 a jeho manželky Marie roz. Luckové z Tedražického mlýna a Rosalie, dcery Václava Franty, tkadlce z Velkého Ždíkova č. 9 a jeho manželky Kateřiny roz. Lokajové z Velkého Ždíkova č. 26
(*2.7.1854, Předmíř 5 (farnost Kasejovice). URI:portafontium.cz)
narozen v Předmíři č. 5, okres politický i soudní Blatná, mlynář na Borkovně u Třeboně, manž. syn Josefa Reifa, mlynáře v Předmiři a jeho manželky Rosalie roz. Franta z Velkého Zdíkova č. 9, okres Vimperk, hejtmanství Prachatice
(∞4.8.1896, Jílovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Anna – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199, syna Josefa Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199 a manželky jeho Rozálie rodem Franta z Velkého Zdíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a manželky jeho Kateřiny rodem Míka z Levína
(*13.7.1877, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem z Lišova č. 199, manželská dcera † Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny roz. Turinský z Lišova č. 170
(∞11.6.1904, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†26.4.1955, Třeboň)

REIF, Antonie – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199, manželského syna † Josefa Reifa, mlynáře v Lišově pod Konířem č. 199 a jeho manželky Rozálie rodem Franta z Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*5.4.1882, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem ze mlýna pod Konířem v Lišově č. 199, manželská dcera † Aloise Reifa, mlynáře ve mlýně pod Konířem v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny roz. Turinský z Lišova č. 170
(∞28.2.1905 s Vojtěchem Kubalem, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
manželka Vojtěcha Kubala, mistra Krejčovského v Třeboni č. 82-I, rodem Reif z Lišovač. 199, narozena v Lišově č. 199
(†21.4.1907, Třeboň 82-I. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Karel – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod rybníkem Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*24.10.1885, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář v Lišově č. 199 ve mlýně pod rybníkem Konířem, rodem z Lišova č. 199, manželský syn † Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a manželky jeho Roziny rodem Turinský z Lišova č. 170
(∞20.4.1909, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†5.1916, Orlová (Orjol))

57. Reif, Karel, mlynář, otec 2 dítek, zemřel května 1916 u Orlové v Rusku
Zdroj: SOkA České Budějovice, Kronika školy Lišov 1918-1945, str. 110

REIF, Rosa – manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho ženy Rozálie roz. Franta z Velkého Zdíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynského, měšťana v Lišově č. 170 a jeho ženy Kateřiny rodem Mika z Levína
(*19.9.1888, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
rodem z Lišova č. 199 – mlýn pod Konířem, manželská dcera Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a jeho manželky Roziny rodem Turinský z Lišova č. 73
(∞17.11.1907 s Vojtěchem Kubalem, Lišov (oddáni u sv. Štěpána v Praze na Novém Městě). URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, František – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*22.3.1891, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
(†11/21.2.1916, Trojsk, Taškent/Троицк, Ташкент)

52. Reif František, učitel, zemřel 21. února v Taškendu, Troikoilonger v Rusku
Zdroj: SOkA České Budějovice, Kronika školy Lišov 1918-1945, str. 110

VHÚ Praha, lístek "bílé" kartotéky padlých a nezvěstných v první světové válce. VÚA Praha, 2015

VHÚ Praha, lístek „bílé“ kartotéky padlých a nezvěstných v první světové válce. VÚA Praha, 2015

František REIF, desátník střeleckého pluku 29. Zemřel 11. února 1916 v Trojckém táboře č. 5 u Taškentu v Rusku následkem růže a zánětu mozkových blan. Pohřben následujícího dne na hřbitově tamtéž.

VÚA Praha, Vojenské matriky, matriky pěšího pluku 1 a předchůdců, Kniha zemřelých 1914-1922 čs. pěšího pluku č. 1 (dříve pěší pluk č. 91 a střel. 29), sv. VII, fol. 22

VÚA Praha, Vojenské matriky, matriky pěšího pluku 1 a předchůdců, Kniha zemřelých 1914-1922 čs. pěšího pluku č. 1 (dříve pěší pluk č. 91 a střel. 29), sv. VII, fol. 22

REIF, Václav – syn mlynáře Václava a Anny Reifových z Kukel. Absolvent píseckého gymnázia a medicínské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, promoval 16. června 1917.
(*13.2.1893, Kukly)
uk-praha-reif-vaclav

REIF, Bohumil Václav – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*27.9.1897, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)

Vystoupil z církve katol. k československé. Pelhřimov, o. úř. 18/2 1938

REIFOVÁ, Anna Jarmila – manželská dcera Václava Reifa, mlynáře v Kuklích č. 51 a jeho manželky Anny rodem Novotné z Kukel č. 51. Narozena v Kuklích č. 51
(*8.11.1898, Kukle)
(∞18.10.1923 s Janem Křtitelem Koubou, České Budějovice. URI:digi.ceskearchivy.cz)

REIF, Václav – manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 pod Konířem, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře tamtéž a jeho manželky Rozálie rodem Franta v Velkého Ždíkova a Roziny, manželské dcery Martina Turynskýho, měšťana v Lišově č. 170 a jeho manželky Kateřiny rodem Míka z Levína
(*19.9.1879, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynářský, manželský syn Aloise Reifa, mlynáře v Lišově č. 199 a Roziny, roz. Turinský z Lišova č. 170
(†26.7.1898, Lišov č. 199. URI:digi.ceskearchivy.cz)

© SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 349

(druhá strana) © SOkA v Českých Budějovicích, fond Okresní úřad České Budějovice I, 1850–1945, sčítání lidu 1900, soudní okres Lišov, lokalita Lišov, sn. 349

Sčítací operát pro Konířův mlýn (Lišov č.p. 199), 10. ledna 1901.
č. jméno, příjmení stav datum narození rodiště – domovská příslušnost povolání
1 Reif, Alois majitel bytu 25.2.1844 Čkyně, okres Prachatice–Lišov mlynářství
2 Raif, Rosalia manželka 23.2.1858 Lišov
3 Raif, Anna dcera 13.7.1877 Lišov (domácnost)
4 Reif, Antonie dcera 3.4.1882 Lišov (domácnost)
5 Reif, Karel syn 25.11.1885 Lišov mlynářství
6 Reif, Rosalia dcera 11.3.1888 Lišov (obec. škola)
7 Reif, František syn 22.3.1891 Lišov (obec. škola)
8 Reif, Bohumil syn 27.9.1897 Lišov

REIF, Alois – manželský syn Josefa Raifa, mlynáře a sedláka ze Čkyně č. 36, vlastního syna Ondřeje Raifa, mlynáře hořejšího ze Čkyně č. 44 a matky Marie roz. Luckové z Tedražic č. 36 a Rozálie, vlastní dcery Václava Franty, chalupníka z Velkého Zdíková č. 26 a matky Kateřiny roz. Ssulcowé z Velkého Zdíkova č. 120
(*26.2.1844, Čkyně. URI:digi.ceskearchivy.cz)
reservník od c. k. 11. řadového pěšího pluku a mlynář z Lišova pod Konířem č. 199, syn Josefa Reifa, mlynáře z Lišova pod Konířem a † Rozálie roz. Franta z Velkého Zdíkova
(∞12.5.1874, Lišov. URI:digi.ceskearchivy.cz)
mlynář u Koníře, Lišov č. 199, manžel Roziny roz. Turinské z Lišova č. 73. Zemřel na zlomení páteře ve výši posledního obratle šíjového ve věku 57 let, 11 měsíců. Dne 4. února 1902 zaopatřen kaplanem Josefem Leš